ÚP Brandýsek návrh dokumentace komplet

Transkript

POŘIZOVATEL ÚZEMNÍHO PLÁNU
OBECNÍ ÚŘAD BRANDÝSEK
SLÁNSKÁ 62, 273 41 BRANDÝSEK
IČ: 00234168
STAROSTA OBCE
ING. LUDĚK RAICHARD
TEL./FAX: 312 283 815 / 312 284 119
e-mail [email protected]
ZHOTOVITEL A VÝKONNÝ POŘIZOVATEL
PRISVICH, s.r.o.
NA NÁMĚSTÍ 63, 252 06 DAVLE, IČ 271101053
KANCELÁŘ ZELENÝ PRUH 99/1560, 140 02 PRAHA 4
JEDNATEL ING. LADISLAV VICH
TEL. 241 444 053, FAX 241 444 053
PROJEKTANT ÚZEMNÍHO PLÁNU
KUBIŠTOVA 6/1101, PRAHA 4,
IČ 66473021
KANCELÁŘ TROJICKÁ 1/386, 128 00 PRAHA 2
VED. PROJEKTANT ING. AKAD. ARCH. PETR FOGLAR
ING.ARCH.ZUZANA FOGLAROVÁ
ING.PAVEL HOLUBEC
TEL.,FAX 224 919 889
SPOLUPRÁCE-ÚSES: ING.J.KRAUSE
PŘÍSLUŠNÝ KRAJSKÝ ÚŘAD
KRAJSKÝ ÚŘAD STŘEDOČESKÉHO KRAJE, IČ 70891095
ODBOR ÚZEMNÍHO A STAVEBNÍHO ŘÍZENÍ
ODD. ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ, VED. ING. JAROSLAV SMÍŠEK
TEL. 252 280 946, FAX 257 280 775
OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANDÝSKA :
A) Řešené území a vymezení zastavěného území ...................................................................................... 3
B) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot............................................................ 3
C) Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní
zeleně .......................................................................................................................................................... 4
C.1) Urbanistická koncepce ..................................................................................................................... 4
C.2) Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby ............................................................................ 5
C.3) Systém sídelní zeleně ....................................................................................................................... 6
D) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování ........................................... 6
D.1) Veřejná infrastruktura – veřejná prostranství a občanské vybavení ................................................... 7
D.1.1) Veřejná prostranství ...................................................................................................................... 7
D.1.2) Občanské vybavení ....................................................................................................................... 7
D.2) Dopravní infrastruktura .................................................................................................................... 8
D.2.1) Silniční doprava ............................................................................................................................ 8
D.2.2) Hromadná doprava ........................................................................................................................ 9
D.2.3) Doprava cyklistická a pěší............................................................................................................. 9
D.3) Technická infrastruktura .................................................................................................................10
D.3.1) Zásobování elektrickou energií ....................................................................................................10
D.3.2) Zásobování plynem ......................................................................................................................10
D.3.3) Vodní hospodářství ......................................................................................................................10
D.3.4) Nakládání s odpady......................................................................................................................11
E) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich
využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před
povodněmi, rekreace, dobývání nerostů a podobně .................................................................................11
E.1) Koncepce uspořádání krajiny...........................................................................................................11
E.2) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití...................................................12
E.3) Územní systém ekologické stability (ÚSES) ....................................................................................12
E.4) Prostupnost krajiny .........................................................................................................................17
E.5) Protierozní ochrana .........................................................................................................................17
E.6) Vodní toky, plochy, zdroje a ochrana před povodněmi .....................................................................17
E.7) Rekreace .........................................................................................................................................17
E.8) Geologie, nerostné suroviny a poddolovaná území...........................................................................17
E.8.1) Geomorfologie .............................................................................................................................17
E.8.2) Ložiska surovin ............................................................................................................................18
E.8.3) Chráněná ložisková území ............................................................................................................18
E.8.4) Poddolovaná území ......................................................................................................................18
E.8.5) Stará důlní díla .............................................................................................................................18
E.8.6) Sesuvná území .............................................................................................................................18
F) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek
prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu ................................19
Vymezení některých pojmů ................................................................................................................19
Výčet ploch s rozdílným způsobem využití .........................................................................................20
Plochy bydlení....................................................................................................................................21
Plochy smíšené obytné .......................................................................................................................22
Plochy rekreace ..................................................................................................................................23
Plochy občanského vybavení ..............................................................................................................24
Plochy výroby a skladování ................................................................................................................25
Plochy technické infrastruktury ..........................................................................................................26
ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝSKA
1
Plochy veřejných prostranství .............................................................................................................26
Plochy dopravní infrastruktury ...........................................................................................................27
Plochy zeleně .....................................................................................................................................28
Plochy vodní a vodohospodářské ........................................................................................................29
Plochy zemědělské .............................................................................................................................29
Plochy lesní ........................................................................................................................................29
Plochy přírodní ...................................................................................................................................30
Plochy smíšené nezastavěného území .................................................................................................31
G) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření
k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a
stavbám vyvlastnit ....................................................................................................................................32
G.1) Veřejně prospěšné stavy, pro které lze vyvlastnit.............................................................................32
G.2) Veřejně prospěšná opatření, pro které lze vyvlastnit ........................................................................32
G.3) Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu ..............................................................33
G.4) Plochy pro asanaci, pro které lze vyvlastnit .....................................................................................33
H) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze
uplatnit předkupní právo .........................................................................................................................33
I) Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně
podmínek pro jeho prověření ...................................................................................................................34
J) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou
pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a
vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti .............................................................34
K) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ....................34
Grafická část územního plánu obsahuje tyto výkresy:
1
Základní členění území
2
Hlavní výkres
3
Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace
4
Technická infrastruktura
1:5000
1:5000
1:5000
1:5000
2
A) ŘEŠENÉ ÚZEMÍ A VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
Územní plán řeší celé správní území obce Brandýsek, které se rozkládá na jednom katastrálním
území.
kód KÚ
název KÚ
výměra
kód obce
název obce
název kraje
609285
Brandýsek
390 ha
532118
Brandýsek
Středočeský kraj
Obec se nachází ve správním obvodu obce s rozšířenou působností a zároveň s pověřeným
obecním úřadem Kladno.
Zastavěné území bylo vymezeno v rámci Územně analytických podkladů (ÚAP), aktualizováno
v rámci samostatných průzkumů a rozborů, a je zakresleno ve výkrese základního členění území.
Hranice zastavěného území byla vymezena v souladu s §58 Stavebního zákona a zachycuje stav
k 30.4.2010.
B) KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT
Území je tvořeno reliéfem, přírodními ekosystémy, lidmi pozměněnými ekosystémy a
urbanizovaným územím. Rozvoj území je založen na (a) kultivaci a údržbě stabilizovaných ploch a
s nimi souvisejících systémů a dále na (b) výstavbě budov a zařízení pro rozličné lidské aktivity
(urbanizaci), s čímž souvisí i (c) výstavba a údržba infrastruktury. Koncepce rozvoje stanoví, které
části území (plochy) jsou stabilizované, kde jsou navrženy změny (buď změny využití, anebo
urbanizace dosud nezastavěných ploch) a jaká infrastruktura je potřeba k zajištění stabilizovaných
i navrhovaných způsobů využití území.
Koncepce rozvoje je zachycena ve výkresové dokumentaci a blíže specifikována v textové části.
Struktura řešeného území je určena jak terénní konfigurací, tak dopravně-komunikační
infrastrukturou, která propojuje urbanizované území obce Brandýsek se širším okolím.
Přírodní osu území tvoří údolní niva Týneckého potoka, jež bude i nadále zachována jako
biokoridor. Veškeré lesní porosty, nacházející se především na terénních hranách, stejně jako
další krajinná zeleň patří mezi stabilizované plochy.
Centrum Brandýsku se nachází v místě křížení hlavních komunikačních os (ul. Slánská a ul.
Švermovská). Tyto ulice zároveň tvoří hlavní urbanistické osy. Centrum obce, kde je kromě bydlení
soustředěna i většina společensky i ekonomicky významných aktivit, je navrženo k mírné
intenzifikaci. Území okolo bývalého dolu Michal je navrženo k přestavbě na sekundární centrum
obce. Podél urbanistických os se nachází smíšené obytné plochy, kde jsou kromě bydlení
soustředěny i obchody, služby a občanská vybavenost. Ostatní urbanizované plochy jsou
převážně obytné. Samostatné výrobní plochy se nacházejí pouze na jihovýchodním okraji území.
Vymezení zastavitelných ploch pro bydlení se řídí principem doplňování volných ploch v prostoru
mezi zastavěným územím a dále rozšiřováním obce v návaznosti na stávající zástavbu.
V nejrozsáhlejší rozvojové ploše severně od centra je požadováno pořízení územní studie.
Intenzita a rozmanitost využití je největší podél urbanistických os a směrem k okraji obce klesá,
stejně jako klesá směrem k severní terénní hraně.
Investiční prostředky obce je třeba směřovat především do v současné době zastavěného území:
do zvýšení kvality veřejných prostranství v centru a v urbanistických osách, do dobudování a
rekonstrukce dopravní i technické infrastruktury. Dále je třeba podporovat propojení se sousedními
obcemi a zvýšit možnosti rekreace v krajině, jež nevyžadují tak rozsáhlé investice, jako spíše
organizační a informační opatření: vymezení cyklotras a vybudování stezek pro cyklisty a pěší se
sloučeným provozem, vymezení procházkových okruhů a pěších tras v krajině.
Využití krajiny je stabilizované a to dvojího druhu: jednak je to intenzivní zemědělské využití
(především severní část území). V údolí Týneckého potoka jsou pak soustředěny přírodě blízké
ekosystémy, důležité pro ekologickou stabilitu krajiny (lesy, vodní toky a údolní niva), na něž
navazuje méně intenzivně využívaná zemědělská půda, rozčleněná krajinnou zelení. Toto území je
hodnotné i z hlediska krajinného rázu, ale úzce souvisí též s kvalitou bydlení v Brandýsku (kladný
vliv na mikroklima v obci, využití pro každodenní rekreaci obyvatel, procházky či pobyt dětí v
3
přírodě). Na pomezí sídla a krajiny jsou plochy zahrad a zahrádkářských kolonií, jež mají převážně
kladný dopad na krajinný ráz, ale zároveň je třeba zabránit jejich přeměně na obytná území.
Lokalita Čabárna na západním okraji území hostí ekocentrum a další rekreačně-vzdělávací
aktivity. S rozvojem této lokality souvisí i vymezení menší plochy pro výstavbu rodinných domů.
V Brandýsku se nacházejí 2 nemovité kulturní památky:
Památky zapsané do státního seznamu
Číslo rejstříku
Památka
Památkou od
18015/2-457
vodovodní přivaděč zbytky vodovodu, archeologické stopy
3.5.1958
11146/2-4326
uhelný důl hlubinný Michal (Michael) - areál těžní věže
9.2.1996
V obrazu obce se uplatňuje zejména těžní věž, tvořící dominantu celé obce ; upomíná tak na
industriální minulost Brandýska, jež je důležitou složkou místní identity. Zachování této dominanty
a jejích územních souvislostí je klíčovým prvkem v ochraně hodnot území. Hodnotná je i
pravidelná uliční struktura Brandýské kolonie, navazující na areál bývalého dolu a železniční
stanici. Přestavba plochy P1 musí tyto hodnoty respektovat, anebo je tvůrčím způsobem rozvinout.
Při přestavbě plochy P1 je nutno dbát na urbanistické ztvárnění veřejných prostranství a veřejné
zeleně a stejně tak tematizovat zapojení (zpřístupnění) v současné době neveřejné, sadovnicky
založené okrasné zahrady někdejší soukromé nemocnice pod areálem jámy Michal.
C) URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH
PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ
Urbanistická koncepce popisuje strukturu urbanizovaných (zastavěných) ploch a způsob jejich
rozvoje. Následuje výčet ploch, v nichž je navržena změna využití, a dále stručná charakteristika
struktury zeleně v sídle.
C.1) Urbanistická koncepce
Historické jádro osídlení se nachází na levém břehu Týneckého potoka, v místě kde tento tok
překonává (už ve středověku používaná) cesta z Prahy do Slaného – dnešní ulice Slánská. Ta je i
nejvýznamnějším veřejným prostorem v obci, zejména v úseku od kina ke křižovatce s ulicí
Švermovskou. Zde se nachází urbanistické jádro obce a největší ohnisko aktivit: je zde situována
většina obchodů, služeb a občanského vybavení. Územní plán navrhuje rozvoj tohoto centra
formou mírné intenzifikace využití stávajících smíšených obytných ploch (SC), což je třeba
doprovodit zvýšením kvality a využitelnosti veřejného prostoru.
Z jádra obce v současnosti vedou dvě hlavní urbanistické osy (plochy PV): zhruba západním
směrem je to ulice Švermovská a jihovýchodním směrem jde, po překročení potoka, ulice Slánská.
Obě ulice je třeba považovat za významné veřejné prostory, investovat do jejich urbanistického
ztvárnění (opatření ke zklidnění dopravy, vymezení prostor pro pěší a cyklisty, výsadba a údržba
zeleně, umístění mobiliáře) a situovat v nich další obchody, služby a občanské vybavení.
Ekonomicky a společensky významné aktivity je tedy navrženo koncentrovat do těchto ulic (plochy
SV). Za potenciální třetí urbanistickou osu obdobného charakteru je třeba považovat ulici Ke
Třebušicům, podél níž jsou též navrženy plochy smíšené obytné (SV).
Území okolo bývalého dolu Michal je navrženo k přestavbě na sekundární centrum obce (plocha
P1). Je zde potenciál pro vybudování kvalitního veřejného prostranství, nachází se zde vlaková a
autobusová zastávka, ale poblíž jsou i jediné výrobní plochy v obci. Je navržena intenzifikace
využití tohoto území formou smíšených obytných ploch (SC), jejichž architektonická podoba bude
vycházet z tvarosloví industriální architektury. Okolo tohoto centra jsou navrženy zastavitelné
plochy pro bydlení střední intenzity (BI).
Středně intenzivní plochy bydlení (BI) jsou navrženy též východně od centra obce. V okrajových
částech obce jsou pak navrženy plochy bydlení venkovského (BV), s nejmenší intenzitou využití
(na větších pozemcích).
4
C.2) Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby
V řešeném území je vymezena 1 plochy přestavby:
Označení
plochy
Výměra
[ha]
Navržené využití
Podmínky využití
P1
4,07
SC, PV, PU, PZ
Respektovat urbanistické hodnoty popsané v kap. B
Návrh vymezuje celkem 15 zastavitelných ploch (členěných na dílčí lokality):
Podmínky využití
Výměra
celkem [ha]
Označení Výměra
plochy
[ha]
Navržené
využití
Z1a
0.27
BV
Z1b
0.12
TI
Z2a
4.63
BV, BI
Z2b
0.54
BV, DS
Z3a
0.67
BV
Z3b
0.76
BV, DS
Z3c
2.63
BV
Z3d
6,31
SC, BV, OS
Z3e
3.52
BV, ZS
V místech, kde plochou prochází biokoridor je možné
umisťovat pouze nezbytné liniové prvky dopravní a technické
infrastruktury (vedené zhruba kolmo na směr biokoridoru),
nikoli stavby.
Z4
0.90
SC, OV, PU
Koeficient zeleně 50%
0,39
5,17
Respektovat podmínky správce vodního toku, příslušného
vodoprávního úřadu a příslušného orgánu ochrany přírody a
krajiny.
krajiny.
13,89
0,90
Z5a
1.64
SV
Z5b
2.98
BV
Z5c
3.08
BV
Z6
0.42
BV
Z7a
0.63
VN
Z7b
0.68
VN
Z8
1.64
BI
1,64
Z9
3.48
BI
3,48
Z10a
4.42
BI
Z10b
1.84
BV
krajiny.
7,70
0,42
V rámci územního řízení staveb pro bydlení bude požadováno
splnění hygienických limitů hluku dle nařízení vlády č.
148/2006 Sb.
1,31
148/2006 Sb.
6,26
5
Označení Výměra
plochy
[ha]
Navržené
využití
Výměra
Podmínky využití
celkem [ha]
Z11
2.51
SV, BV, PU
2,51
Z12
6.75
SV, BI, BV, PU
6,75
Z13
0.22
BV, PU
Z14a
0.96
BV, PU
Z14b
0.81
BV
Z14c
4.03
BV, ZS
0,22
148/2006 Sb.
5,80
V místech, kde plochou prochází biokoridor je možné
umisťovat pouze nezbytné liniové prvky dopravní a technické
infrastruktury (vedené zhruba kolmo na směr biokoridoru),
nikoli stavby.
Na polovině plochy BV je umožněna též výstavba řadových
domů a minimální velikost nově oddělovaných stavebních
pozemků je snížena na 600 m2.
Z15a
0.54
BV
Z15b
0.22
BV
Z15c
2.27
BV, PU
Z15d
7.53
BV
148/2006 Sb.
10,56
Územní studie US1
148/2006 Sb.
Pozn.: význam zkratek navrženého využití viz kapitola F.
C.3) Systém sídelní zeleně
Sídelní zeleň představuje nezastavitelné plochy zeleně, aleje a solitérní stromy v rámci
zastavěného či zastavitelného území. V Brandýsku je sídelní zeleň tvořena plochami
nezastavitelných zahrad (ZS), zelení na veřejných prostranstvích (PZ) a zahrádkářskými koloniemi
(RZ). Významná část sídelní zeleně se dále nachází v rámci ploch bydlení (BI, BV), smíšených
obytných ploch (SC, SV) a ploch občanského vybavení (OV), v nichž je vždy definován koeficient
zeleně, který určuje minimální podíl zeleně v rámci každého stavebního pozemku.
Sídelní zeleň významným způsobem dotváří krajinný ráz celého území – a přímo navazuje na
zeleň v krajině, představovanou plochami lesními (NL), přírodními (NP) a smíšenými (NS), jež
přímo souvisí s plochami vodními a (W).
D) KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMISŤOVÁNÍ
Veřejná infrastruktura zahrnuje dle dikce Stavebního zákona infrastrukturu dopravní (plochy pro
dopravu), infrastrukturu technickou (inženýrské sítě), občanské vybavení (stavby a aktivity sloužící
obyvatelstvu), a veřejná prostranství.
Z hlediska vzájemné provázanosti těchto problematik je veřejná infrastruktura je tvořena „sítěmi“ s
„uzlovými body“.
Síť veřejných prostranství s uzly společenských a ekonomických aktivit (veřejných budov, obchodů
a služeb) plní roli „společenské infrastruktury“, jež se projevuje i ve struktuře sídla: v centru obce a
podél hlavních urbanistických os je umístěna většina veřejných aktivit, na okrajích převládají
aktivity soukromé a více specializované. Infrastruktura veřejných prostranství, jejich kvalita a
údržba, tedy musí odpovídat umístění uzlů aktivit.
Těžiště společenských a ekonomických aktivit se nachází v centru Brandýska, stejně jako většina
občanského vybavení.
6
Struktura většiny dopravních a technických sítí je opačná než struktura společenské infrastruktury.
Hierarchická struktura jejich organizace vede k tomu, že zatímco páteřní trasy jsou úzce
specializované na efektivní přepravu velkých toků (vozidel, vody, energie apod.) a jsou vedeny
spíše mimo centra sídel, tak koncové přípojky jsou sdruženy do místních infrastrukturních koridorů
– ulic, v nichž jsou mnohé sítě vedeny souběžně. Uzlové body těchto sítí (zdroje energie, úpravny
a čistírny vody, logistická centra atd.) se nachází zpravidla mimo sídla, či na jejich okraji
(trafostanice, regulační stanice, vodojemy).
I páteřní trasy jsou však vedeny v určitých koridorech, neboť propojují centra osídlení. Brandýsek
leží prakticky v trase jednoho takovéhoto páteřního koridoru, vedoucího od Prahy na severozápad:
Východně od Brandýsku vede rychlostní komunikace R7 a vysokotlaký plynovod, západně pak
vedení velmi vysokého elektrického napětí, dálkový vodovodní přivaděč a radioreléový paprsek.
Úkolem pro územní plánování je zajistit napojení každé plochy na sítě a uzly, které souvisí
s využitím příslušné plochy, ale zároveň eliminovat, či alespoň omezit negativní vlivy, které
s provozem řady sítí a uzlů souvisí (což indikují různá ochranná, bezpečností a hygienická pásma).
D.1) Veřejná infrastruktura – veřejná prostranství a občanské vybavení
D.1.1) Veřejná prostranství
Veřejná prostranství v širším smyslu jsou veškeré prostory mezi domy (a mezi ploty) v zastavěném
území i zastavitelných plochách, které jsou přístupné komukoli bez omezení. Územní plán
vymezuje 3 typy veřejných prostranství: centrum obce a hlavní urbanistické osy (PV), veřejnou
zeleň (PZ) a ulice a obytné zóny (PU). Veřejná prostranství jsou dále součástí ploch občanské
vybavenosti (OV, OS, OH).
Veřejnými prostranstvími v užším slova smyslu jsou myšleny pouze ty části veřejných ploch, které
slouží výhradně pro pěší provoz, a jsou relaxačním a společenským prostorem. Takovýchto
prostranství má Brandýsek minimum. Funkční je pouze parkově upravená plocha u autobusové
zastávky Brandýsek-žel.st. a plácek u cesty mezi fotbalovým hřištěm a hřbitovem.
Územní plán navrhuje následující nové plochy veřejných prostranství: parčík a menší veřejná
prostranství před bývalým dolem Michal (v ploše přestavby P1), plochu veřejné zeleně na terénní
hraně severně od centra, jako parčík s dětským hřištěm je navržena plocha mezi ČOV a
navrhovanými zastavitelnými plochami. K rozšíření je v souvislosti s nárůstem zastavitelných ploch
navržena též plocha veřejné zeleně u cesty ke hřbitovu. Charakter veřejných ploch má i část území
v lokalitě Čabárna.
Protože součástí veřejných prostranství v širším smyslu jsou často místní komunikace a další
plochy pro dopravu, které využitelný prostor veřejných prostranství značně zmenšují, je prostorové
uspořádání pozemků veřejných prostranství (zejména ulic v zastavitelných plochách) upraveno ve
vztahu pozemním komunikacím následovně: nejmenší šířka veřejného prostranství (PV), jehož
součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je stanovena na 8 m, při
jednosměrném provozu 6,5 m. Nejmenší šířka veřejných prostranství, jehož součástí je pozemní
komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu je 12 m, při jednosměrném provozu 10 m.
D.1.2) Občanské vybavení
Obec Brandýsek má svou mateřskou a základní školu. K mateřské škole patří rozlehlá zahrada s
altánkem. Základní škola má tři pavilony a celkovou kapacitu 400 žáků. Zabezpečuje výuku nejen
pro brandýské žáky, ale i pro žáky z okolních obcí. Součástí školního areálu je jídelna a dobře
vybavená posilovna, kterou mohou využívat všichni obyvatelé. Pro starší občany je v obci dům s
pečovatelskou službou pro 20 obyvatel.
V Brandýsku je dále zdravotní středisko a lékárna. Ve zdravotním středisku ordinují dva lékaři pro
dospělé, dětská lékařka, zubní lékařka a jeden den v týdnu přijíždí gynekolog ze Slaného.
Všechna oddělení poskytují péči i občanům z okolních obcí. Výše zmíněné stavby se nacházejí
v plochách OV. V lokalitě Čabárna na západním okraji území je záchranná stanice pro zraněné
živočichy a městem Kladnem nedávno vybudované ekocentrum. K těmto zařízením přiléhá plocha
přírodovědeckého parku.
7
Z komerční vybavenosti se v Brandýsku vyskytuje např. několik obchodů se smíšeným zbožím,
drogistické zboží, prodejna s topnou technikou, vodohospodářská firma.
Co se týče sportu, v obci je organizován fotbalový oddíl FK Brandýsek a Asociace sportu pro
všechny. Řadu aktivit provozuje též Sbor dobrovolných hasičů. Nedávno byly v obci vybudovány
tenisové kurty. Fotbalové hřiště i kurty jsou jižně od Olšan na okraji potoční nivy (plochy OS).
Rekreace v krajině je popsána v kap. E.7.
Mezi plochy občanského vybavení je zařazen i hřbitov (plocha OH), nacházející se mezi
Brandýskem a Cvrčovicemi.
Nové samostatné plochy občanského vybavení nejsou v návrhu ÚP vymezeny. Občanské
vybavení, obchody a služby je však možno umisťovat v rámci smíšených obytných ploch (SC, SV),
které jsou vymezeny podél hlavních urbanistických os.
D.2) Dopravní infrastruktura
Dopravní infrastruktura slouží k přepravě lidí a zboží. Základem komunikačního systému
v řešeném území je infrastruktura ulic a veřejných prostranství, jejichž součástí jsou jak silnice,
které Brandýsek propojují s širším územím, tak chodníky, krajnice a pěšiny, sloužící především
k pohybu lidí po obci. K napojení Brandýsku na širší území slouží také hromadná doprava,
fungující na principu přestupních uzlů, jimiž jsou autobusové zastávky a železniční stanice.
D.2.1) Silniční doprava
D.2.1.1) Páteřní dopravní síť
Základní dopravní struktura území je stabilizovaná:
Územím obce prochází rychlostní komunikace R7 (Praha – Slaný – Louny – Chomutov)
v kategorii S 24,5/100. Nejbližší mimoúrovňové křižovatky jsou Bouchalka (u obce
Stehelčeves – km 9) a Knovíz (km 18).
Samotný Brandýsek je na silniční síť napojen pouze komunikacemi III. třídy.
Nejvýznamnější je silnice III/00712 (Stehelčeves – Brandýsek – Knovíz), která zajišťuje
napojení na R7 a tedy i na nadřazenou silniční síť. Směrem na Kladno vedou dvě přibližně
stejně významné komunikace: III/10140 (Brandýsek – Cvrčovice – Kladno-Vrapice) a
III/2388 (Brandýsek – Kladno-Švermov).
Méně významné jsou komunikace III/23642 (Brandýsek – Theodor – Pchery –
Třebichovice) a III/10142 (Brandýsek – Třebusice – Zvoleněves – Žižice). Minimálně
využívaná je pak silnice III/10141 (Brandýsek – Kladno-Vrapice).
V jihovýchodním cípu území se nachází čerpací stanice pohonných hmot.
Všechny výše uvedené silniční trasy jsou v úsecích mimo zastavěné území zařazeny v kategorii
ploch typu DS, v nichž je před ostatními způsoby využití a dopravními módy upřednostněna silniční
doprava.
Do plochy územních rezerv R1 jsou zařazeny území dotčené uvažovaným napojením silnice
III/10142 na rychlostní komunikaci R7.
D.2.1.2) Místní sběrné komunikace
Silnice III. třídy v obci zároveň fungují jako místní směrné komunikace a obvykle i tvoří hlavní
urbanistické osy (plochy PV). Takovouto kombinaci funkčního využití musí stavební a šířkové
uspořádání silnic respektovat – v urbanistických osách je třeba jízdní pruhy zúžit pouze na
nezbytné minimum a provést opatření pro omezení rychlosti v obci a pro zvýšení bezpečnosti
chodců (přechody pro chodce s ostrůvky uprostřed, vymezení stání pro automobily tak, aby
nepřekážely provozu vozidel ani chodců, umístění dopravních značek, sloupů a stromů mimo
pruhy pro pěší).
Technický stav sběrných komunikací je pouze dostačující, silnice jsou na mnoha místech
„záplatované“ a místy jsou náznaky vyjetých kolejí. Vzhledem k terénním poměrům jsou hlavní
křižovatky sběrných komunikací poměrně problematické (ve svahu, v zatáčce, napojení pod
ostrým úhlem). Díky rychlostní silnici R7 však územím neprojíždí mnoho tranzitní dopravy.
8
Rekonstrukce místních komunikací a křižovatek je navrženo provádět zároveň s úpravami
veřejných prostranství tak, aby byly sladěny požadavky motoristické, cyklistické i pěší dopravy.
D.2.1.3) Místní obslužné komunikace
Místní obslužné komunikace obvykle tvoří ulice (plochy PU), v nichž dopravní prostor tvoří
částečně zpevněný asfaltový či štěrkový povrch, místy doplněný i o chodník, či travnatý pás.
Technický stav těchto komunikací a chodníků není příliš uspokojivý, částečně však souvisí
s budováním technických sítí (především kanalizace). Ulice jsou poměrně často využívány pro
parkování automobilů, šířkové uspořádání však toto využití obvykle umožňuje. Obslužné
komunikace mají na mnoha místech charakter zpevněných polních cest s velmi skromným
šířkovým uspořádáním (prakticky pouze jeden jízdní pruh bez chodníků) a lze je tedy kategorizovat
jako komunikace nemotoristické (IV. třídy. Tyto komunikace se nacházejí především v horní části
prudkého jižního svahu, tj. v oblasti zahrádkářských kolonií, ulice Ve Višňovce (na jejímž konci
může být problém se s autem otočit) a historických jádrech Brandýsku a Olšan (ul. Postranní,
V Chaloupkách, Pod Skálou, část ul. U Mateřské školy).
Místní obslužné komunikace v zastavěném území je navrženo rekonstruovat do podoby obytných
zón. Navrhována je integrace pěší, cyklistické a motoristické dopravy v rámci veřejného prostoru
se sníženou rychlostí (30 km/h), přičemž v rámci takto pojatých obytných zón je nezbytná realizace
stavebních úprav pro omezení rychlosti (omezené šířky jízdních pruhů, vymezená místa pro stání
vozidel, šikany, příčné prahy, úprava povrchů apod.) a pro bezpečný pohyb dětí, dospělých i osob
s omezenou možností pohybu či orientace (bezbariérové užívání veřejného prostoru). Dopravní a
technické řešení těchto komunikací bude respektovat požadavky Technického podkladu TP 103
Navrhování obytných zón.
V zastavitelných plochách budou trasy nových komunikací řešeny v rámci řešení těchto ploch či
požadované územní studii a to tak, aby odpovídaly požadavkům na místní komunikace IV. třídy
(zklidněné komunikace – obytné zóny), anebo komunikace III. třídy (obslužné komunikace).
Komunikace budou převážně napojeny na stávající místní komunikace tak, aby byl zajištěn průjezd
anebo budou ukončeny obratišti. Slepé ulice budou navrhovány pouze výjimečně nebude-li jiné
vhodné řešení.
Veškeré nově budované komunikace a komunikace k rozšíření či rekonstrukci budou uspořádány
s ohledem na zabezpečení příjezdu jednotek hasičské záchranné služby, lékařské služby a odvoz
odpadků. Minimální požadovaná trvale průjezdná šířka komunikace je 3 metry.
Potřeba odstavných stání bude zajištěna individuálně na pozemcích majitelů (parkování na terénu,
garáže). Parkovací stání v nových obytných okrscích a ostatních zdrojích a cílech dopravy budou
zajištěny parkováním u uliční hrany a na parkovacích plochách budovaných jako součást nové
zástavby.
D.2.2) Hromadná doprava
Železniční trať 093 (Kralupy nad Vltavou – Kladno), se stanicí Brandýsek na jihovýchodním okraji
obce, je využívána pro regionální dopravu a poskytuje poměrně kvalitní spojení do obou měst.
V obci jsou 3 autobusové zastávky (Brandýsek-U kina/Škola, Brandýsek-žel.st., BrandýsekOlšany) a jedna na jejím západním okraji (Cvrčovice-Čabárna)
Co se týče dopravní dostupnosti pomocí hromadné dopravy, preferovány jsou směry na Kladno
(vlakem i busem 16-19 minut), Slaný (bus 16 minut) a Kralupy (vlak 17 minut). Taktéž PrahaDejvická je v dosahu autobusu (30 minut).
D.2.3) Doprava cyklistická a pěší
V obci nejsou žádné cyklistické trasy ani stezky, a též značené turistické trasy se zde nenacházejí.
V zastavěných plochách je třeba řešit umisťování pěších a cyklistických stezek, chodníků,
cyklopruhů apod. v rámci daných prostorových možností. Podél frekventovaných komunikací musí
být vždy alespoň jednostranný chodník v šířce minimálně 1,5 m. Je navrženo vymezit stoupací
cyklopruh na Slánské silnici (od centra na terénní hranu) a úsek mezi centrem a Višňovkou opatřit
chodníkem.
9
Pro pěší i cyklistickou rekreaci v krajině se předpokládá využití stávajících účelových komunikací
(lesních a polních cest), přičemž nové trasy je možné podle potřeby zřizovat v rámci většiny druhů
ploch.
D.3) Technická infrastruktura
D.3.1) Zásobování elektrickou energií
Řešeným územím prochází v prostoru mezi Brandýskem a Cvrčovicemi nadzemní vedení VVN
110 kV.
Napojení obce na elektrorozvodnou síť je zprostředkováno pomocí nadzemní sítě VN 22 kV –
pomocí odboček z vedení Stehelčeves – Brandýsek – Podlešín. Brandýsek je plně elektrifikován,
je zde 9 trafostanice 22/0,4 kV. Většina vedení VN je nadzemní, pouze jeden úsek v centru obce je
veden v podzemním kabelu.
Pro zásobování elektrickou energií nově definovaných zastavitelných územích jsou navrženy
celkem 2 nové trafostanice 22/0,4 kV, napojené na stávající trasy podzemním kabelem. Přesná
poloha těchto trafostanic může být upřesněna v rámci územního řízení, či v rámci studií
příslušných lokalit (US1).
D.3.2) Zásobování plynem
Východně od Brandýska vede VTL plynovod Praha-Slaný (DN 300), na nějž je přes regulační
stanici připojen Brandýsek a blízké obce (Cvrčovice, Třebusice, Důl Theodor). Prakticky celá obec
je plynofikována pomocí středotlakého (STL) plynovodu.
S plynofikací se počítá i v zastavitelných plochách.
D.3.3) Vodní hospodářství
D.3.3.1) Zásobování pitnou vodou
Řešeným územím prochází v prostoru mezi Brandýskem a Cvrčovicemi vodovodní přivaděč
Buštěhrad-Vinařice (ocel DN 500), který pitnou vodou zásobuje Brandýsek a okolní obce
(Cvrčovice, Třebusice). Z objektů zásobování pitnou vodou je zde vodojem a čerpací stanice. Ve
zvodni týneckého potoka jsou dvě donedávna využívané studně, které slouží jako záložní zdroj
pitné vody (jižně od centra Brandýska a u ČOV).
Naprostá většina domů ve vlastní obci Brandýsek je napojena na vodovod.
Zásobování požární vodou zajišťuje obecní vodovod, přičemž dostatečné množství požární vody
zajišťuje vodojem nad obcí (v rámci nadřazené vodárenské soustavy). Další zdroj požární vody je
rybník pod Čabárnou. Uspořádání zastavitelných ploch bude řešeno s ohledem zajištění potřeby
požární vody obecním vodovodem s požadovanými parametry.
V nové kompaktní zástavbě budou v rámci sítě vodovodních řadů budovány také požární hydranty.
D.3.3.2) Kanalizace splašková
Obec má postavenu čistírnu odpadních vod (ČOV), nacházející se na východním okraji Brandýska.
Přečištěné vody jsou vypouštěny do Týneckého potoka. Čistírna je navržena s kapacitou 2200
EO.
Kanalizace je ve výstavbě, je převážně gravitační, s několika krátkými úseky kanalizace výtlačné a
čerpací stanicí za kinem, která slouží k výtlaku splaškových vod z jižní části Brandýsku (Brandýská
kolonie) a Cvrčovic, které jsou též na zdejší ČOV napojeny.
Nové kanalizační řady v rozvojových lokalitách je doporučeno budovat souběžně a současně
s novými řady vodovodními.
Odpadní vody z objektů, které nejsou napojeny na kanalizaci, jsou sváděny do fekálních jímek a
odváženy k likvidaci feka-vozy.
10
D.3.3.3) Dešťové vody
Dešťová kanalizace je tvořena systémem otevřených a zatrubněných příkopů, v několika místech
napojených do Týneckého potoka. V systému dešťové kanalizace není třeba nic měnit.
U nové zástavby budou odpadní vody přednostně likvidovány pomocí zasakování na vlastním
pozemku. Při větším rozsahu výstavby, zejména při projektové přípravě celků rozvojových ploch je
doporučeno zpracování hydrogeologického posouzení místních vsakovacích podmínek, popř.
navrhnout opatření, aby se odtokové poměry území nezměnily.
Údolní niva Týneckého potoka slouží též k retenci vodě v krajině a pro rozliv v případě
nadměrných srážek a proto je i nadále ponechána jako nezastavitelná.
D.3.4) Nakládání s odpady
Likvidace domovního odpadu je řešena sběrem do nádob a svozem a ukládáním na skládku mimo
řešené území. Separovaný sběr odpadů je zajištěn do sběrných kontejnerů na sklo, plast a papír.
Obec provozuje skládku inertního odpadu, která dříve sloužila jako skládka komunálního odpadu.
Územní plán nevymezuje žádné plochy, které by byly producentem nebezpečných odpadů. Plochy
skládek se v řešeném území nevyskytují a ani nejsou navrženy.
E) KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ
PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY,
PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI,
REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ A PODOBNĚ
Cílem koncepce uspořádání krajiny je koordinace zájmů a vztahů v nezastavěné části řešeného
území z hlediska rozdílných možností a limitů využití a z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny.
E.1) Koncepce uspořádání krajiny
Obec leží v široce rozevřeném údolí Týneckého potoka, zaříznutého do opukové tabule, má
zhruba směr východ – západ. Severní svah údolí je poměrně prudký a jeho k jihu exponované
svahy se suchomilnými porosty podél horní hrany vytvářejí typickou scenérii krajiny tohoto území.
Xerotermní vegetace na prudkých k jihu obrácených svahů je specifickou složkou krajiny v širším
kontextu krajiny.
Charakteristické pro celou oblast je i východo-západní směr vodotečí a zvrásnění krajiny :
významnou krajinnou strukturou je potok s poměrně širokou podmáčenou nivou s loukami,
rákosinami a břehovými porosty, podél převážně upraveného toku.
Mírné svahy údolí na pravém břehu potoka se severní expozicí jsou převážně členité zemědělské
pozemky se sítí cest a mezí s porosty dřevin. Téměř polovina tohoto území byla v minulém
územním plánu určena k zastavění.
Severní část řešeného území na plošině za údolní hranou je zemědělská krajina s kvalitní
zemědělskou půdou členěnou do velkých celků, sahajících až na pohledový horizont.
Pohled do prostoru údolí nebo ze dna údolí na jeho hrany je základním pohledovým horizontem z
parteru obce. Dle těchto pohledových vazeb by se měla řídit urbanistická koncepce sídla.
Krajina v řešeném území je rozčleněna reliéfem údolí, jehož struktury jsou zvýrazněny přírodně
hodnotnými prvky (stráně s xerotermní vegetací, potok s břehovými porosty a nivními loukami,
pásy lesa a meze zarostlé dřevinami). Je základním krajinným celkem a ohniskem přírodních i
lidských aktivit. Údolí Týneckého potoka se táhne dále na západ až ke Kladnu-Švermovu. Na
východ za rychlostní silnicí se údolí napojuje pod Budčí na údolí Zákolanského potoka a přechází v
zemědělskou krajinu, jež tvoří rozsáhlou krajinnou oblast, tvořící pozadí pro menší krajinné celky.
Koncepce uspořádání krajiny v řešeném území spočívá v udržování a kultivaci existujícího
krajinného celku. Základem je zachování hranic tohoto celku, jimiž jsou lesní a dřevinné porosty na
horních hranách údolí Týneckého potoka. Dále je třeba zachovat přírodní osu tohoto celku –
Týnecký potok a s ním související břehové porosty, na něž navazuje mozaika podmáčených luk,
rákosin, lesních porostů, propojená s okraji krajinného celku pásy mezí a alejí. Samotný Brandýsek
11
je usazen v tomto krajinném celku, a poblíž místa, kde se setkává sídlo s přírodní osou – potokem,
je i jeho centrum. Obydlené plochy jsou soustředěny okolo výše popsaných urbanistických os a
ohraničeny právě přírodními osami – zelenými pásy údolní nivy a pásy dřevin na údolních hranách.
Volná krajina mezi přírodními a urbánními osami má mozaikovitý charakter. A právě tento krajinně
hodnotný charakter je nejvíce ohrožen: v prostoru mezi Brandýskem, Cvrčovicemi, Dolem Theodor
a Čabárnou je proto nutno dbát o zachování mozaikovitého charakteru území. Stávající mozaiku
lesů, polí, luk, hřbitova a malých zastavěných lokalit, která je propojena cestami, mezemi a alejemi
je tak sice možno doplňovat o malé zastavěné lokality či areály, menší sady, případně lesíky, ale
už nikoli o souvislou zástavbu. Plochu k obnově mezi Čabárnou a Dolem Theodor je navrženo
doplnit o nově vysazené ostrůvky lesa, či sadů a rozčlenit alejemi, mezemi a novou cestou pro
pěší.
E.2) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití
Návrh územního plánu vymezuje celkem 11 ploch změn v krajině:
Označení
plochy
Výměra
[ha]
Navržené Podmínky využití
využití
K1.1
0,08
NP
ÚSES – úsek navrženého biokoridoru LBK 1
K1.2
0,47
NP
ÚSES – část navrženého biocentra LBC 1
K1.3
0,07
NP
K1.4
0,14
NP
K1.5
1,33
NP
K1.6
0,45
NP
K2.1
0,79
PZ
Veřejné prostranství – obecní park, který je zároveň součástí
lokálního biocentra
K2.2
0,58
PZ
Veřejné prostranství – obecní park
K2.3
0,18
PZ
Veřejné prostranství – obecní park, který je zároveň součástí
regionálního biokoridoru
K3
1,39
NS
Sady, zachování polní cesty pro pěší
K4
1,22
PZ
Přírodovědecký park
Pozn.: význam zkratek navrženého využití viz. kapitola F.
E.3) Územní systém ekologické stability (ÚSES)
Územní systém ekologické stability krajiny je převzat ze schváleného Územního plánu obce
Brandýsek a upraven podle požadavků nadřazené dokumentace – ÚP VÚC Středočeského kraje
(ÚAP).
Skladebné části ÚSES:
Regionální úroveň:
-
regionální biokoridor 1134 Vinařická hora – Třebusice
-
lokální biocentrum LBC1
-
-
-
Lokální úroveň:
12
-
lokální biokoridor LBK1
-
-
-
lokální biokoridor LBK2
interakční prvky:
-
IP1 – IP5
Zapracování ÚSES do Územního plánu
Hlavním cílem vytváření Územních systémů ekologické stability krajiny (ÚSES) je trvalé zajištění
biologické rozmanitosti (všech žijících organismů a jejich společenstev). Podstatou ÚSES je
vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez
ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení,
ochrana a případné doplnění chybějících částí této sítě je pouze jednou z nutných podmínek
udržení ekologické stability a biodiversity.
Koncepce tvorby ÚSES navazuje na koncepci Evropské ekologické sítě vytvářené ve státech
Evropské unie a má tedy velký význam pro postupné začleňování ČR do struktur Evropské unie a
rozhodujícím způsobem přispívá k naplňování celosvětové Úmluvy o biologické rozmanitosti, k níž
Česká republika přistoupila v roce 1994.
ÚSES je definován zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a podle tohoto zákona
patří vymezení a hodnocení ÚSES mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí
ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými,
ochrany ZPF a státní správy lesního hospodářství. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a
nájemců pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí
vlastníci pozemků, obce i stát.
Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území, který je nutno
respektovat jako jeden z předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních
a kulturních hodnot území.
Skladebné součásti ÚSES - biocentra (BC), biokoridory (BK) a interakční prvky (IP) jsou
vymezovány:
• na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině
• jejich prostorových vztahů
• aktuálního stavu ekosystémů
• prostorových parametrů
• a dalších společenských limitů a záměrů
Teprve po konfrontaci s dalšími zájmy a limity na využití krajiny v rámci územně plánovací
dokumentace, lze vymezení ÚSES definitivně považovat za jednoznačné. Cílem jejich vymezení je
ochrana ploch funkčních prvků ÚSES a územní ochrana ploch pro založení prvků chybějících.
Minimální prostorové parametry segmentů ÚSES v zájmovém území jsou následující:
• lokální biocentrum - velikost 3 ha (lesní a luční společenstva), 1 ha (mokřadní společenstva,
stepní lada);
• regionální biokoridor – minimální šířka 40 m, maximální vzdálenost vložených lokálních
biocenter 700m
• lokální biokoridor – minimální šířka 15 m (lesní ekosystémy) a 20 m (luční a mokřadní
ekosystémy).
13
• Interakční prvky – minimální šířka 5m
Cílová společenstva prvků ÚSES
Navržená cílová společenstva prvků ÚSES odpovídají přirozenému stanovišti dle STG odvozených
z lesnické typologie a BEPEJ.
Pro prvky ÚSES na potočních nivách pro STG 2BC -C4-5:
•
vodní toky s přirozeným korytem a jasanové olšiny na nivách
•
náhradní společenstva vodní toky s břehovými porosty OL,VR, JS a extenzivní louky na nivách
toků, nehnojené průmyslovými hnojivy a kejdou a neošetřované chemickými látkami
•
Pro prvky ÚSES na STG 2B, BD3:
•
lesní porost věkově diferencovaný s přirozenou druhovou skladbou odpovídající lesnímu typu
či STG – bukové doubravy. Alternativou na zemědělské půdě je extenzivní louka, nebo
pastvina, případně se skupinami dřevin druhově odpovídajících přirozenému stanovišti.
•
Pro prvky ÚSES na STG 2B, BD2:
•
Porosty společenstva dubohabrových hájů věkově diferencovaný. Alternativou na zemědělské
půdě je extenzivní louka, nebo pastvina, případně se skupinami dřevin druhově odpovídajících
přirozenému stanovišti, nebo extenzivní ovocné sady.
Koncepce ÚSES
Územní systém ekologické stability krajiny je převzat ze schváleného Územního plánu obce
Brandýsek a upřesněn dle požadavků nadřazené dokumentace – ÚP VÚC Středočeského kraje
(ÚAP).
Nadregionální úroveň ÚSES do řešeného území nezasahuje.
Základním skladebným prvkem ÚSES je regionální biokoridor (RBK) 1134 Vinařická hora –
Třebusice do něhož jsou vložena lokální biocentra LBC1, LBC2, LBC3 a LBC4.
Dle ÚAP je nově řešen úsek RBK1134 v západní části k.ú. Brandýsek. RBK zde vstupuje ze
suchých strání svahu údolí po levém břehu Týneckého potoka přes zarůstající odvaly dolu Teodor,
v krátkém úseku překračuje pole, kde je nutno vysadit porost druhově odpovídající společenstvu
dubohabrových hájů a napojuje se na nově navržené lokální biocentrum LBC1. To je vymezeno na
náletem zarůstající louce a porostech na plochách po bývalé důlní činnosti. LBC1 je již napojeno
na nivu Týneckého potoka s RBK vymezeným v předešlém územním plánu.
Vzhledem k tomu, že se zde mění stanovištní podmínky - přechod ze suchých strání do vlhké nivy
– je společenstvo suchých strání vedeno v trase lokálního biokoridoru LBK1 k východu po trase
vymezené v předešlém ÚP. Od LBC1 je vymezen krátký nefunkční úsek k silnicí k Dolu Teodor
Vzhledem k nutnosti maximálního zabezpečení ochrany stávajících ekologicky hodnotných ploch
a suplování RBK, je vedle původního lokálního biocentra LBC6 doplněno ještě LBC5, vložené
v LBK1 v těsné návaznosti na navrženou zástavbu. Odtud biokoridor pokračuje po hranicích nově
navržené zástavby a dále podél silnice jako nefunkční. Zde bude založen pás dřevin společenstva
dubohabrových hájů široký minimálně 20m. Na opačné – západní straně k.ú. – sleduje LBK1 trasu
původně vymezenou pro regionální biokoridor. Z LBC2 na pravém břehu Týneckého potoka
přechází v krátkém úseku přes pole mimo řešené území.
Z LBC2 pokračuje na nivě, proti proudu potoka lokální biokoridor LBK2.
Po proudu potoka je na částečně zorněné nivě vymezen regionální biokoridor RBK1134. Při vstupu
do zastavěného území se biokoridor dostává do kritického zúžení mezi fotbalové hřiště a
navrženou zástavbu (lokalita Z3b), kde zbývá pás pro koridor pouhých 15 – 30 m (místo
minimálních 40m) a to v délce 200metrů. Proto bylo navrženo rozdvojení biokoridoru po poli podél
cesty a využit malý parčík s vrbami. Také další úsek biokoridoru je značně zúžený a nouzově
využívá plochu zahrádkové kolonie. Následující lokální biocentrum LBC 3 je vymezeno na
14
podmáčených loukách po obou stranách potoka. Koryto potoka je v úseku plotu vodárny zcela
zaneseno.
Plocha biocentra bude současně sloužit jako veřejná zeleň s malou vodní plochou – doporučuji
vodní plochu (či plochy) umístit tak, aby byly maximálně šetřeny břehové porosty, zbytek koryta
mimo jezírka revitalizovat (vytvořit zákruty). Je však nutné, aby parkové cesty byly mlatové,
případně povalové (nad mokřady) a důležité je odstranit skládku odpadu s asfaltem na ploše
příjezdu k vodárně.
Následující lokální biocentrum LBC4 je v současné době funkční s vrbami a rákosinami na
mokrých loukách.
Nedílnou součástí ÚSES jsou interakční prvky IP1-IP5, které jsou vymezeny na stávajících
mezích a podél cest. Jen IP5 je v úseku u hřbitova navržený mezi polem a nově navrženou
zástavbou. IP3 je navržený pás členící velké plochy polí s významnou funkcí protierozní a
ochrannou pro nově navrženou zástavbu na severní straně obce.
TABULKOVÁ PŘÍLOHA
RBK 1134
Katastr: Brandýsek
Délka v řeš. území: Stabilita: 3-4
3000m
2
Kultura: ost. plocha, orná p., les, vodní tok,
louka
Stav: částečně funkční
nefunkční
STG: 2,B,BD2-3,2BC-C4-5
Ochrana: VKP ze zákona
Charakteristika ekotopu a bioty:
Svahy údolí s jižní expozicí, náletové porosty s příměsí akátu, pole. Drobná upravená vodoteč s břehovými
porosty OL a VR na nivě z části pole, z části kulturní luky, zahrádky podmáčené nesklízené louky.
Návrh opatření:
Náletové porosty ponechat přirozenému vývoji, v případě většího výskytu tlumit akát, na poli založit pás porostů
bukových doubrav. Na nivě obnovit vlhké louky na polích, revitalizovat tok včetně břehových porostů a vlhkých
extenzivních luk.
Louky bez obnovy drnu a nehnojené průmyslovými hnojivy a kejdou.
Katastr: Brandýsek
LBC 1
Plocha: 3 ha
Stabilita: 3-4 Stav: částečně Ochrana:
Kultura: louka,porost dřevin.
funkční
VKP ze zákona
STG: 2B,BD3, 2B-BC4-5
Biocentrum tvoří louka s počínající sukcesi a pestré porosty v bývalém prostoru těžby
Návrh opatření:
Cílem opatření je ochrana stávajících porostů, tlumení akátu. Louku buď extenzivně kosit, nebo ji ponechat
přirozené sukcesi.
Zrekultivování bývalé skládky minimálně do výše původního terénu s následnou výsadbou zeleně.
Katastr: Brandýsek
LBC 2
Plocha: 2,7ha
Stabilita: 3-4 Stav: ČF
Ochrana:
VKP ze zákona
Kultura:vodní plocha,les
STG: 2B,BD3, 2B-BC4-5
Malý rybník s porosty ol a vrb na březích, les – borovice černá, akát, modřín, dub
Návrh opatření:
Rybník udržovat, lesní porost postupně nahradit porostem bukových doubrav
Katastr: Brandýsek
LBC 3
Plocha: 4,4 ha
Kultura: louka,ostatní plocha,voní tok.
funkční
VKP ze zákona
15
STG: 2B-BC4-5
Biocentrum tvoří podmáčené nesklízené louky s rákosinami, část louka sklízená, část pole, část rozprostřená
skládky a inertního odpadu s kusy asfaltu, potok s upraveným a zaneseným korytem
Návrh opatření:
Cílem opatření je revitalizace toku s možností založení drobných vodních ploch. Parkové úpravy s využitím
vlhkých až mokrých luk a rákosin. Cesty mlatové, nebo povalové chodníky. Dřeviny pro výsadby odpovídající
stanovišti. OL,VR,TP,JAS,LP…
Katastr: Brandýsek
LBC 4
Plocha: 4,8ha
Stabilita: 3-4 Stav:
FUNKČNÍ
Ochrana:
VKP ze zákona
Kultura:vodní tok,louka
STG: 2B-BC4-5
Potok s částečně přirozeným korytem s porosty olší a vrb na březích,
sklízené, z části rákosiny
normální až mokré louky z části
Návrh opatření:
Potok revitalizovat, sklízené louky udržovat, rákosiny ponechat přirozenému vývoji
Katastr: Brandýsek
LBK 1
3000m
2
nefunkční
STG: 2,B,BD2-3,
Kultura: ost. plocha, orná p., sad, louka,les
Svahy údolí s jižní expozicí, suché travnaté stráně a sady, náletové porosty, les BOR s příměsí JAS,DB,LP,TŘ,
pole.
Návrh opatření:
Náletové porosty ponechat přirozenému vývoji, v případě většího výskytu tlumit akát, na poli založit pás porostů
bukových doubrav.
Louky udržovat sečením, nebo extenzivní pastvou, na poli založit pás porostů bukových doubrav.
Katastr: Brandýsek
LBC 5
Plocha: 2,1 ha
Stabilita: 3-4 Stav: funkční
Ochrana:
Kultura: louka,porost dřevin,sad
STG: 2B,BD3,
Biocentrum tvoří oplocená louka a starý sad s nálety šípku,trnky
Návrh opatření:
Odstranit oplocení, starý sad maximálně chránit a doplňovat, založit mlatové pěšinky – extenzivní veřejná zeleň
Katastr: Brandýsek
LBC 6
Plocha: 2,9ha
funkční
VKP ze zákona
Kultura:suché stráně,les
STG: 2B,BD3
Suché stráně s nálety DB,BŘ, AK, HL, ŠÍP…, les – borovice, dub, bříza
Návrh opatření:
Udržovat v současném stavu
Katastr: Brandýsek
LBK 2
170m
STG: 2,BC-C4-5
Kultura:, louka, potok
16
Potok s břehovými porosty OL a VR na úzké nivě
Návrh opatření:
Potok revitalizovat.
ZPRACOVATEL ÚSES: ING. J. KRAUSE
E.4) Prostupnost krajiny
Brandýsek je se sousedními sídly propojen pomocí silnic. S Cvrčovicemi ho navíc spojuje několik
polních cest. Prostupnost krajiny pro pěší je tedy pouze částečná. V ÚP je navrženo kvalitnější
propojení pro pěší či cyklisty údolím podél potoka směrem na Kladno, ale i pěší propojení Čabárny
a Dolu Theodor. V krajinném celku údolí Týneckého potoka je pak navrženo několik pěšin a
procházkových okruhů, jež zlepší jak prostupnost krajiny, tak rozšíří možnosti rekreace v krajině.
E.5) Protierozní ochrana
Protierozní ochranu tvoří zejména prvky ÚSES, lesní porosty, trvalé travní porosty, meze a
doprovodná zeleň. Erozí jsou ohroženy především velké a nečleněné lány orné půdy ve svahu.
V souladu s navrženou kultivací krajinného rázu v prostoru údolí Týneckého potoka jsou
uvažovány nové cesty, meze a ostrůvky stromových porostů – což vše přispívá k protierozní
ochraně a zvyšuje možnosti zadržení a vsakování dešťových vod v krajině.
E.6) Vodní toky, plochy, zdroje a ochrana před povodněmi
Řešené území je odvodňováno Týneckým potokem a v severním cípu jeho přítokem Třebusickým
potokem. Oba toky jsou dílčím povodím Vltavy, do které jsou jejich vody odváděny Zákolánským
potokem. Průměrný průtok Týneckého potoka při ústí toku je 0,07 m3/s. Čistota vody je
dlouhodobě klasifikována jako mimopstruhová voda ve II. – III. třídě – tedy znečištěná až silně
znečištěná voda.
Vodní plochy jsou zastoupeny nedávno revitalizovaným rybníkem poblíž lokality Čabárna.
Týnecký potok nemá stanoveno záplavové území. V jeho nivě se vyskytují podmáčené louky (pod
rybníkem), rákosinou zarostlé mokřiny (jižně od centra obce) a mokřad s porostem vrb a rákosinou
(poblíž ČOV). Všechny tyto prvky jsou součástí ÚSES a slouží též k zadržování vody v krajině.
Potoční niva je i nadále ponechána jako nezastavěná (kromě stávajících objektů).
E.7) Rekreace
Krajina v údolí Týneckého potoka rekreační potenciál má. Částečně toho využívá ekocentrum a
s ním související plochy na západním okraji řešeného území. Pro každodenní rekreaci obyvatel
v krajině slouží lesíky, např. k procházkám jsou pak využitelné stávající polní cesty.
Za účelem rozšíření možností rekreace v krajině a zvýšení její prostupnosti jsou navrženy nové
cyklostezky a cesty pro pěší (viz kap. D.2.3).
Rekreace v zastavěných plochách – viz. kap. D.1.2.
E.8) Geologie, nerostné suroviny a poddolovaná území
E.8.1) Geomorfologie
Z hlediska geomorfologického členění území České republiky náleží řešené území do provincie
Česká vysočina, subprovincie V Poberounská soustava, oblasti VA Brdská podsoustava, celku VA2 Pražská plošina, podcelku VA-2B Kladenská tabule, okrsku VA-2Bb Slánská tabule.
Základní geomorfologická struktura řešeného území je dána zdvihem a rozpraskáním druhohorní
sedimentární desky v třetihorách a následnou erozí ve směru tektonických poruch. Do dnešní
podoby je reliéf vymodelován až čtvrtohorní denundací, zejména erozivní činností Týneckého
potoka.
17
Po stránce geologické je Slánská tabule budována cenomanskými a spodnoturonskými pískovci,
jílovci a spongility v jejichž podloží vystupují permokarbonské pískovce, arkózy, slepence a jílovce,
ve kterých jsou uloženy sloje černého uhlí. Křídové podložní horniny jsou na mnoha místech
překryty čtvrtohorními uloženinami, zejména polohami spraší a nivními náplavy.
E.8.2) Ložiska surovin
V řešeném území se nachází dvě ložiska surovin, přesahující ze sousedních území. Těžba ložisek
se nepředpokládá.
Ložiska výhradní :
Ident. č.
Subregistr Č. ložiska Název
307320001 B
3073200
307320002
Dubí
Těžba
Organizace
Surovina
Nerost
Dřívější
hlubiná
Palivový
kombinát
Ústí, s.p.
Uhlí černí
Černé uhlí
E.8.3) Chráněná ložisková území
Převážná část území je v chráněných ložiskových území. V případě realizace staveb a zařízení
netěžebního charakteru uvnitř CHLÚ je nutno postupovat dle § 18 a 19 zákona č. 44/1988 Sb., o
ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).
Identifikační číslo
Název
Surovina
7320000
Dubí
Uhlí černé
7290000
Švermov
Uhlí černé
E.8.4) Poddolovaná území
Prakticky celé zastavěné území je poddolované (evidována poddolovaná území uvedena v
tabulce). Jejich existence může mít vliv na stabilitu objektů na povrchu. Je nutné počítat i s nižší
únosností haldoviny.
Mapa-zákres Název
Rozsah
Projevy
1223-9
Brandýsek-Michal
systém
1985
1223-15
Cvrčovice
systém
1985
1223-8
Dubí u Kladna
systém
1223-7
Kladno
systém
2002
1223-12
Brandýsek-Olšany
systém
1985
1223-14
Brandýsek-Třebusice
systém
1985
propadliny
Rok
2002
E.8.5) Stará důlní díla
V řešeném území se nacházejí následující stará důlní díla (další 3 jsou nedaleko za hranicí k.ú):
Mapa
Název
Rok zajištění
1223
Layer
2002
1223
Michal
2000
E.8.6) Sesuvná území
V řešeném území se nacházejí sesuvná území:
18
Lokalita
Klasifikace
Stupeň aktivity
Rok revize
Olšany-plocha
Blokový posuv
pohřbený
1986
Brandýsek-bod
sesuv
aktivní
1984
F) STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ A
STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH
PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU
Celé území Brandýsku je rozděleno do ploch s rozdílným způsobem využití dle vyhlášky 501/2006
Sb. Tyto plochy jsou s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále podrobněji
členěny.
VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ
Zastavěná plocha pozemku je součtem zastavěných ploch jednotlivých budov. Zastavěná
plocha jednotlivé budovy je plocha půdorysného řezu budovy vymezená vnějším obvodem
svislých konstrukcí v 1. nadzemním podlaží zvětšená o plochu všech vykonzolovaných
prvků umístěných níže než 3m nad terénem nebo přesahující přes vnější obvod svislé
konstrukce více než 1,2 m. Do zastavěné plochy pozemku se nezapočítávají zpevněné
plochy (komunikace a nádvoří na stavebním pozemku), prvky drobné architektury (pergoly,
altány, apod.) a bazény, pokud nekolidují s koeficientem zeleně
koeficient zastavění pozemku je podíl maximální přípustné zastavěné plochy pozemku a
rozlohy stavebního pozemku, vyjádřený v procentech.
koeficient zeleně určuje závazně minimální rozsah nízké i vysoké zeleně v rámci
stavebního pozemku (nikoliv veřejné zeleně nebo veřejných prostranství), vyjádřený
v procentech celkové rozlohy stavebního pozemku
minimální velikost nově oddělovaných stavebních pozemků je možné v odůvodněných
případech snížit o 5%
občanské vybavení v rámci smíšených obytných ploch zahrnuje zejména : stavby,
zařízení a pozemky sloužící pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči i rodiny,
zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva, dále pro obchodní prodej,
tělovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum
malá ubytovací zařízení jsou stavby pro přechodné ubytování do 20 lůžek
pojem drobná (např. drobná výroba či občanská vybavenost) zahrnuje zařízení, aktivity či
služby provozované buď živnostníky, anebo firmami či organizacemi do 5 zaměstnanců
nerušící výroba (ve smyslu znění zák. č. 17/1992 Sb., o životním prostředí) je výroba,
která svým provozováním, výrobním a technickým zařízením nenarušuje negativními
účinky a vlivy provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nezhoršuje životní
prostředí souvisejícího území nad přípustnou míru (dodržení limitů hluku, vibrací a
prašnosti prostředí v plochách pro bydlení)
nerušící služby (ve smyslu znění zák. č. 17/1992 Sb., o životním prostředí) jsou služby,
které svým provozováním,výrobním a technickým zařízením nenarušují negativní účinky a
vlivy provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nezhoršují životní prostředí
souvisejícího území nad přípustnou míru (dodržení limitů hluku, vibrací a prašnosti
prostředí v plochách pro bydlení)
19
pro obytné stavby (rodinné domy, bytové domy) platí pro výklad pojmu „nadzemní podlaží“
a „podzemní podlaží“ definice z normy ČSN 734301 Obytné budovy : nadzemní podlaží je
každé podlaží, které má úroveň podlahy nebo její převažující části výše nebo rovno 800
mm pod nejvyšší úrovní přilehlého upraveného terénu v pásmu širokém 5,0 m po obvodu
domu ; podzemní podlaží má úroveň podlahy nebo její převažující části níže než 800 mm
pod nejvyšší úrovní přilehlého upraveného terénu v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu
pojem „podkroví“ je pro obytné stavby (rodinné a bytové domy) definován podle ČSN
734301 Obytné budovy : podkroví je přístupný vnitřní prostor nad posledním nadzemním
podlažím vymezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, určený
k účelovému využití
řadové rodinné domy zahrnují i dvojdomy. Jedná se o objekty, související nejméně
jednou společnou nosnou zdí
prvky drobné architektury a mobiliáře představují doplňkové drobné objekty, (altánky,
lavičky, odpadkové koše, pítka) a prvky veřejného osvětlení
VÝČET PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
BI
Bydlení – intenzivní
BV
Bydlení – venkovské
SC
Plochy smíšené obytné – centrální
SV
Plochy smíšené obytné – venkovské
RZ
Rekreace – zahrádkářské kolonie
OV
Občanské vybavení – veřejná infrastruktura
OS
Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení
OH
Občanské vybavení – hřbitovy
VN
Výroba a skladování – nerušící
TI
PV
Veřejná prostranství – urbanistické osy
PU
Veřejná prostranství – ulice
PZ
Veřejná prostranství – veřejná zeleň
DS
Plochy dopravní infrastruktury – silniční
DZ
Plochy dopravní infrastruktury – drážní
ZS
Zeleň sídelní – zahrady
W
Plochy vodní a vodohospodářské
NZ
Plochy zemědělské
NL
Plochy lesní
NP
Plochy přírodní
NS
Plochy smíšené nezastavěného území
20
PLOCHY BYDLENÍ
BI
Bydlení – intenzivní
Hlavní využití
bydlení v rodinných domech izolovaných anebo řadových
bydlení ve stávajících bytových domech
oplocené zahrady s funkcí okrasnou, rekreační nebo užitkovou
veřejná prostranství včetně místních komunikací, pěších a cyklistických cest a ploch
veřejné zeleně, s prvky drobné architektury a mobiliáře
Přípustné využití
pozemky a stavby drobného občanského vybavení
dětská hřiště a plochy sportovišť o výměře do 500 m2
chovatelství a pěstitelství pro vlastní potřebu
garáže a odstavná místa související se zástavbou na pozemku
nezbytná související technická vybavenost
Podmínky
přípustná zařízení, vybavení a služby jsou lokálního významu a jsou umístěny společně na
parcele se stavbou pro bydlení, anebo jsou její stavební součástí
chovatelství a pěstitelství bude určeno zejména pro vlastní potřebu a nebude obtěžovat
okolí hlukem, prašností a zápachem
pro lokality Z6, Z8 a Z9 bude v rámci územního řízení staveb pro bydlení požadováno
splnění hygienických limitů hluku dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb.
Nepřípustné využití
veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad
přípustnou mez limity uvedené v příslušných předpisech
veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím
Podmínky prostorového uspořádání
minimální velikost nově oddělovaných stavebních pozemků : 600 m2
maximální výšková hladina zástavby : 2+P (2 nadzemní podlaží plus obytné podkroví),
maximálně jedno podzemní podlaží
koeficient zastavění pozemku : max. 50%
koeficient zeleně : min. 20%
u staveb rodinných domů je požadováno jednoduché tvarové řešení střech, s vyloučením
velkých množství vikýřů a vyloučením historizujících a zdobných prvků ;
BV
Bydlení – venkovské
Hlavní využití
bydlení v rodinných domech izolovaných
pozemky a stavby drobného občanského vybavení
chovatelské a pěstitelské zázemí samozásobovacího charakteru
21
na 50% celkové plochy lokality Z14c je přípustné bydlení v řadových rodinných domech
Podmínky
přípustná zařízení, vybavení a služby jsou lokálního významu a jsou umístěny společně na
parcele se stavbou pro bydlení, anebo jsou její stavební součástí
chovatelství a pěstitelství bude určeno zejména pro vlastní potřebu a nebude obtěžovat
okolí hlukem, prašností a zápachem
pro lokality Z13 a Z15 bude v rámci územního řízení staveb pro bydlení požadováno
v lokalitách Z2b, Z3a, Z3b, Z4 přilehlých k Týneckému potoku budou při umisťování staveb
respektovány podmínky správce vodního toku, příslušného vodoprávního úřadu a
příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny
velikost nově oddělovaných stavebních pozemků : min. 800 m2
na 50% celkové plochy lokality Z14c je přípustná minimální velikost nově oddělovaných
stavebních pozemků: 600 m2
maximální výšková hladina zástavby : 2+P (max. 2 nadzemní podlaží plus obytné
podkroví), max. 1 podzemní podlaží
maximální výšková hladina zástavby v lokalitě „Z1a“ je 1+P
koeficient zastavění pozemku : max. 30% ; v plochách stávající zástavby (stávajícího
zastavěného území) max. 40 %
koeficient zeleně : min. 40%, v plochách stávající zástavby bude stanoven individuálně
u staveb rodinných domů je požadováno jednoduché tvarové řešení střech, s vyloučením
velkých množství vikýřů a vyloučením historizujících a zdobných prvků ;
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ
SC
Plochy smíšené obytné – centrální
Hlavní využití
bydlení v rodinných izolovaných i řadových
bydlení v bytových domech
občanské vybavení
vyjímečně přípustné : drobná a nerušící výroba
22
maximální výšková hladina zástavby : 3 NP (3 nadzemní podlaží), max.2 podzemní podlaží
; maximální výšková hladina staveb rodinných domů : 2+P (2 nadzemní podlaží plus obytné
koeficient zastavění pozemku : max. 70%
koeficient zeleně : pro stavby rodinných domů : min. 20%, pro ostatní druhy staveb není
stanoven
v ploše Z4 je stanoven koeficient zeleně min. 50%
SV
Plochy smíšené obytné – venkovské
Hlavní využití
bydlení v rodinných domech izolovaných i řadových
bydlení v bytových domech
občanské vybavení
velikost nově oddělovaných stavebních pozemků : min. 600 m2
maximální výšková hladina zástavby : 2+P ( max. 2 nadzemní podlaží plus obytné
koeficient zastavění pozemku : 50%
koeficient zeleně : 30%
PLOCHY REKREACE
RZ
Rekreace – zahrádkářské kolonie
Hlavní využití
chovatelské a pěstitelské zázemí samozásobovacího charakteru
sady
pozemky staveb pro rodinnou rekreaci
drobná dětská hřiště (do 500 m2)
23
Podmínky
na pozemcích v nivě Týneckého potoka je zakázána výstavba jakýchkoli nových staveb
(povoleny jsou pouze nezbytné stavební úpravy)
změny staveb (rekolaudace) staveb pro rodinnou rekreaci na stavby pro bydlení
nahrazení stavby pro rodinnou rekreaci stavbou pro bydlení
výstavba garáží
terénní úpravy (vyjma nezbytných zabezpečovacích prací)
činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím
maximálně jeden objekt na pozemku o půdorysné ploše max. 25 m2
maximální výška objektů : 6 m
koeficient zeleně : min. 80%
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ
OV
Občanské vybavení – veřejná infrastruktura
Hlavní využití
pozemky staveb pro nekomerční občanské vybavení sloužící pro veřejnou správu,
vzdělávání a výchovu, sociální služby, zdravotnictví, kulturu, ochranu obyvatelstva apod.
doplňková komerční občanská vybavenost
nezbytná související dopravní a technická vybavenost (zásobování, parkování)
podlažnost : max. 3 nadzemní podlaží (anebo 2+P tj. max. 2 nadzemní podlaží plus obytné
podkroví), 1 podzemní podlaží
koeficient zeleně bude stanoven individuálně
OS
Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení
Hlavní využití
pozemky staveb pro tělovýchovu a sport, otevřená sportoviště a hřiště
sportovní zázemí (šatny, WC, klubovny)
doplňková komerční občanská vybavenost
související technická vybavenost (zařízení pro provoz a údržbu)
nezbytná související dopravní vybavenost (zásobování, parkování)
24
koeficient zeleně bude stanoven individuálně
maximální výšková hladina zástavby : 1+P (jedno nadzemní podlaží plus podkroví), počet
podzemních podlaží není omezen
OH
Občanské vybavení – hřbitovy
Hlavní využití
plochy pohřebišť
pěší cesty a plochy veřejné zeleně s prvky drobné architektury (sochy, kříže) a mobiliářem
(lavičky, odpadkové koše)
nezbytná zástavba související s hlavním využitím (kaple, márnice, WC, kancelář správce)
zeleň
nejsou stanoveny
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ
VN
Výroba a skladování – nerušící
Hlavní využití
pozemky staveb a zařízení pro výrobu a služby
stavby a pozemky pro skladování
obchodní, kancelářské a správní budovy
nezbytná související dopravní a technická vybavenost (zásobování, parkování)
plochy zeleně
Podmínky
odstavná a parkovací stání budou zajištěna na vlastním pozemku
výsadba stromových dřevin, které zajistí jak izolační, tak i krajinotvornou funkci plochy
plochy, stavby a zařízení, které by byly zdrojem nebezpečných odpadů
veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky překračující nad přípustnou míru limity
uvedené v příslužných předpisech zasahují za hranice areálu
veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím,
zejména výrobny těžkého průmyslu
výška staveb max. 9 m nad okolním upraveným terénem
koeficient zeleně : 10 %
plocha jednotlivých nově budovaných objektů nesmí přesáhnout 1500 m2, což platí i pro
demolice stávajících objektů a výstavbu nových v jejich půdorysu
hmotové a architektonické ztvárnění bude řešeno tak, aby nevznikaly velké nečleněné
plochy fasád, které by měly negativní dopad na krajinný ráz
25
PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
TI
Hlavní využití
areály technické infrastruktury
zařízení na sítích technické infrastruktury
plochy související dopravní infrastruktury
stávající čerpací stanice pohonných hmot (v návaznosti na silnice III. a vyšší třídy)
plochy zeleně
Podmínky
výsadba stromových dřevin, které zajistí jak izolační, tak i krajinotvornou funkci plochy
koeficient zeleně : 20%
stavební a technické řešení staveb bude respektovat okolní zastavěná území a zasazení
do krajiny
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ
PV
Veřejná prostranství – urbanistické osy
Hlavní využití
náměstí, náves, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň a další prostory přístupné bez
omezení
místní komunikace, pěší a cyklistické cesty, cyklopruhy
stavby a zařízení dopravní infrastruktury (zastávky autobusu, veřejná parkovací stání)
stavby a zařízení technické infrastruktury včetně veřejného osvětlení
prvky drobné architektury (sochy, altánky, kašny) a mobiliář (lavičky, odpadkové koše)
telefonní budky, prodejní stánky, informační kiosky
místa pro třídění odpadu v mobilních nádobách
prvky místních informačních systémů
strouhy na povrchovou a drenážní vodu
hlavním dopravním módem je pěší pohyb, kterému se musí přizpůsobit ostatní druhy
dopravy
na kvalitu parteru na veřejných prostranstvích a s nimi pohledově souvisejících staveb musí
být kladeny zvýšené estetické a hygienické nároky
26
PU
Veřejná prostranství - ulice
Hlavní využití
ulice, chodníky, veřejná zeleň a další prostory přístupné bez omezení
zklidněné místní komunikace, pěší a cyklistické cesty, cyklopruhy
stavby a zařízení dopravní infrastruktury (veřejná parkovací stání)
stavby a zařízení technické infrastruktury včetně veřejného osvětlení
místa pro třídění odpadu v mobilních nádobách
prvky místních informačních systémů
strouhy na povrchovou a drenážní vodu
hlavním dopravním módem je pěší pohyb, kterému se musí přizpůsobit ostatní druhy
dopravy
PZ
Veřejná prostranství – veřejná zeleň
Hlavní využití
významné plochy veřejně přístupné zeleně v sídle, obvykle parkově upravené
izolační zeleň v sídle, která je krajinářsky zakomponovaná do okolní zástavby a soukromé
zeleně
pěší a cyklistické stezky, hipostezky
zklidněné místní komunikace (pouze v nezbytném rozsahu)
drobné vodní plochy
veřejné osvětlení
mobiliář pro rekreaci a relaxaci
minimalizace zpevněných ploch
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
DS
Plochy dopravní infrastruktury – silniční
Hlavní využití
pozemky dálnic, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy včetně součástí komunikací
(náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty apod.)
místní komunikace s vyšší intenzitou dopravy, zejména nákladní (sloužící např. obsluze
zemědělských a průmyslových areálů či skladů)
27
pozemky staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení (např. autobusové zastávky,
odstavná stání pro autobusy,)
odstavné a parkovací plochy
chodníky, cyklostezky
veřejné osvětlení
krajinná zeleň liniová a doprovodná
hlavním dopravním módem je automobilová doprava, které se musí přizpůsobit ostatní
druhy dopravy
další podmínky nejsou stanoveny
DZ
Plochy dopravní infrastruktury - drážní
Hlavní využití
stávající plochy železnice
související plochy náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů, kolejišť apod.
související pozemky zařízení pro drážní dopravu (stanice, zastávky, nástupiště a přístupové
cesty, provozní budovy, depa, opravny, správní budovy)
nezbytná související dopravní a technická vybavenost, přeložky komunikací a přeložky
inženýrských sítí
protihluková opatření a doprovodné krajinné úpravy
nejsou stanoveny
PLOCHY ZELENĚ
ZS
Zeleň sídelní – zahrady
Hlavní využití
plochy soukromé zeleně, zpravidla oplocené (zahrady, sady, zahradnictví)
na pozemku lze umístit jednu stavbu do 25 m2 zastavěné plochy, sloužící pro uskladnění
zahradního náčiní
preference vysoké zeleně (stromy)
28
PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ
W
Plochy vodní a vodohospodářské
Hlavní využití
pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující
vodohospodářské využití
doprovodná zeleň – břehové porosty
nezbytné vodohospodářské stavby a zařízení
doprovodná zeleň podél toku
PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ
NZ
Plochy zemědělské
Hlavní využití
zemědělská produkce na zemědělském půdním fondu
stavby, zařízení a opatření nezbytné pro obhospodařování zemědělské půdy
v nezastavěném území, pro pastevectví apod. (např. přístřešky pro dobytek)
související dopravní a technická infrastruktura (např. polní cesty, závlahy, odvodnění)
účelové komunikace, pěší a cyklistické stezky, hipostezky
doprovodná zeleň podél cest
areály zemědělské výroby
cesty v otevřené krajině budou alespoň jednostranně ozeleněny dřevinami
PLOCHY LESNÍ
NL
Plochy lesní
Hlavní využití
lesní produkce na pozemcích určených k plnění funkce lesa
prvky ÚSES a související přírodně cenné pozemky (např. interakční prvky)
stavby a zařízení pro lesní hospodářství
související dopravní a technická infrastruktura
účelové komunikace, pěší a cyklostezky, hipostezky
29
Podmínky
v plochách ÚSES platí podmínky využití (přípustné a nepřípustné využití, podmínky
prostorového uspořádání) pro plochy NP – plochy přírodní
PLOCHY PŘÍRODNÍ
NP
Plochy přírodní
Hlavní využití
prvky a plochy významné krajinné zeleně (meze, aleje), významné krajinné prvky
současné využití;
využití zajišťující přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním
podmínkám;
jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. U vodních toků např. revitalizace a obnova
břehových porostů, drobné vodní plochy, na mokrých nivách např. přirozená sukcese
(zarůstání olšemi a vrbami). Změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití
nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES.
ostatní plochy nezastavěného území, které nejsou hospodářsky využitelné a lze je proto
ponechat přirozenému vývoji
výjimečně: související dopravní a technická infrastruktura
pěší, cyklistické stezky a hipostezky – jen v nezbytném rozsahu
Podmínky
pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářské zařízení,
ČOV atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti
biocentra.
veškeré další stavby
činnosti, které jsou v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny
realizace navržených opatření a management dle popisu příslušného prvku ÚSES (kap.
E.3)
v případě, že opatření nejsou specifikována, preferovat zeleň středně vysokou (keře) a
vysokou (stromy)
nutno zajistit průchodnost biokoridorů a spojitost biocenter (tj. plochy nesmí být zcela
oploceny)
30
PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
NS
Plochy smíšené nezastavěného území
Hlavní využití
zemědělská produkce na zemědělském půdním fondu, přičemž je preferována extenzivní
produkce, která nevyžaduje zornění (louky a pastviny)
prvky a plochy významné krajinné zeleně (meze, aleje), významné krajinné prvky
plochy v nichž lze obecně těžko oddělit lesní, vodní a jiné typy přírodních ploch
stavby, zařízení a opatření nezbytné pro obhospodařování zemědělské půdy
v nezastavěném území, pro pastevectví apod. (např. silážní žlaby, přístřešky pro dobytek)
drobné vodní plochy, zamokřené plochy
ostatní plochy nezastavěného území, které nejsou hospodářsky využitelné a lze je proto
ponechat přirozenému vývoji
účelové komunikace, pěší a cyklistické stezky, hipostezky
související dopravní a technická infrastruktura (např. polní cesty, závlahy, odvodnění)
Podmínky
v plochách ÚSES platí podmínky využití (přípustné a nepřípustné využití, podmínky
prostorového uspořádání) pro plochy NP – plochy přírodní
veškeré další stavby
činnosti, které jsou v rozporu s trvale udržitelným způsobem obhospodařování krajiny
preference zeleně nízké (louky) a středně vysoké (keře a menší stromy)
zákaz oplocení (možné pouze ohrady pro chov zvířat)
31
G) VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ,
STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO
ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT
G.1) Veřejně prospěšné stavy, pro které lze vyvlastnit
Plochy a koridory veřejně prospěšných staveb s možností vyvlastnění (dle §170 stavebního
zákona):
Označení
Popis VPS
Dopravní infrastruktura – silniční
WD1.1
Parkoviště u zahrádkářské kolonie
WD1.2
Parkoviště u přírodního parku
WD2.1
Úsek ulice s místní komunikací, zpřístupňující zastavitelnou plochu Z15d
WD2.2
Výstavba místní obslužné komunikace
WD2.3
Veřejné prostranství s místní komunikací, zpřístupňující zastavitelnou plochu Z5a
WD2.4
Výstavba místní obslužné komunikace
WD3.1
Rozšíření veřejného prostranství s místní obslužnou komunikací
WD3.2
Rozšíření veřejného prostranství s místní obslužnou komunikací na 8m – ulice Ve
Višňovce
Dopravní infrastruktura – cyklistická a pěší infrastruktura
WD4.1
Výstavba chodníku a stoupacího cyklopruhu (z centra k ulici Ve Višňovce)
WD4.2
Výstavba/vymezení stoupacího cyklopruhu
WD5.1
Výstavba pěší trasy od Dolu Theodor k západní části Brandýsku
WD5.2
Výstavba pěší trasy/chodníku z Brandýsku směrem k Čabárně
Technická infrastruktura – vodní hospodářství
WV1
Dobudování splaškové kanalizace v Brandýsku
WV2
Vybudování splaškové kanalizace v zastavitelných plochách
WV3
Vybudování vodovodních řadů v zastavitelných plochách
Technická infrastruktura – energetika
WT1
Nová trafostanice 22/0,4 kV vč. přívodního podzemního vedení VN v lokalitě Z2.
WT2
Nová trafostanice 22/0,4 kV vč. přívodního podzemního vedení VN v lokalitě Z15
G.2) Veřejně prospěšná opatření, pro které lze vyvlastnit
Územní plánem jsou vymezena tato veřejně prospěšná opatření, pro která lze práva k pozemkům
vyvlastnit v souladu s §170 stavebního zákona:
32
Označení
Popis VPS
Územní systém ekologické stability
WU1
Úsek navrženého biokoridoru LBK 1
WU2
Biocentrum LBC 2
WU3
Biokoridor LBK 2
WU4
Stávající a navržený biokoridoru RBK 1134
WU5
Úsek navrženého biokoridoru RBK 1134
WU6
Úsek navrženého biokoridoru RBK 1134
WU7
Biokoridor RBK 1134
WU8
Biocentrum LBC 3
WU9
Biokoridor RBK 1134
WU10
Biocentrum LBC 4
WU11
Biocentrum LBC 1
WU12
Stávající a navržený biokoridoru RBK 1134
WU13
Stávající a navržený biokoridoru LBK 1
WU14
Biokoridor LBK 1
WU15
Biocentrum LBC 6
WU16
Biokoridor LBK 1
WU17
Biocentrum LBC 5
WU18
Biokoridor LBK 1
WU19
WU20
Poznámka: pro všechny veřejně prospěšné stavby a opatření uvedené v kapitolách G.1) a G.2) lze
též uplatnit předkupní právo dle §101 stavebního zákona.
G.3) Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu
Územní plánem Brandýsku nejsou vymezeny žádné nové plochy pro stavby a opatření
k zajišťování obrany a bezpečnosti státu.
G.4) Plochy pro asanaci, pro které lze vyvlastnit
Územní plánem Brandýsku nejsou vymezeny žádné plochy asanace.
H) VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH
OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO
Kromě veřejně prospěšných staveb a opatření zmíněných v kap. G.1) a G.2), lze předkupní právo
(dle §101 stavebního zákona) uplatnit ještě pro tyto stavby a opatření:
33
Označení
Popis VPS
Veřejná zeleň
PP1.1
Plocha pro obecní park s výhledem do krajiny (součást lokálního biocentra)
PP1.2
Plocha pro obecní park s dětským hřištěm
PP1.3
Plocha pro obecní park s výhledem do krajiny
Občanské vybavení
PP2
Plocha pro občanské vybavení – víceúčelovou halu
Liniová zeleň – aleje
PP3.1
Výsadba liniové zeleně – součást interakčního prvku IP 3
PP3.2
PP3.3
I) VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO
BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ
Návrh územního plánu Brandýsku vymezuje 1 plochu územních rezerv:
Označení plochy
Možné budoucí využití
Výměra [ha]
R1 – nová MÚK Brandýsek
Doprava
1,03
J) VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ
ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ, A DÁLE STANOVENÍ LHŮTY PRO
POŘÍZENÍ ÚZEMNÍ STUDIE, JEJÍ SCHVÁLENÍ POŘIZOVATELEM A VLOŽENÍ DAT O TÉTO
STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI
Návrh územního plánu Brandýsku vymezuje 1 plochu s požadavkem na prověření územní studií:
Označení plochy
Navržené funkční využití
Výměra [ha]
Lhůta pro pořízení studie
US1 – Z15d
BV
7,53
2016
Pozn.: význam zkratek navrženého využití viz. kapitola F.
K) ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ
GRAFICKÉ ČÁSTI
Textová část návrhu územního plánu Brandýsku 34 číslovaných stran. Další listy obsahují titulní
stranu, údaje o pořizovateli a projektantovi a obsah.
Grafická část návrhu územního plánu Brandýsku 4 výkresy:
1
Základní členění území
1:5000
2
Hlavní výkres
1:5000
3
Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace
1:5000
4
1:5000
34
POŘIZOVATEL ÚZEMNÍHO PLÁNU
OBECNÍ ÚŘAD BRANDÝSEK
SLÁNSKÁ 62, 273 41 BRANDÝSEK
IČ: 00234168
STAROSTA OBCE
ING. LUDĚK RAICHARD
TEL./FAX: 312 283 815 / 312 284 119
ZHOTOVITEL A VÝKONNÝ POŘIZOVATEL
PRISVICH, s.r.o.
NA NÁMĚSTÍ 63, 252 06 DAVLE, IČ 271101053
KANCELÁŘ ZELENÝ PRUH 99/1560, 140 02 PRAHA 4
JEDNATEL ING. LADISLAV VICH
TEL. 241 444 053, FAX 241 444 053
PROJEKTANT ÚZEMNÍHO PLÁNU
KUBIŠTOVA 6/1101, PRAHA 4,
IČ 66473021
KANCELÁŘ TROJICKÁ 1/386, 128 00 PRAHA 2
VED. PROJEKTANT ING. AKAD. ARCH. PETR FOGLAR
ING.ARCH.ZUZANA FOGLAROVÁ
ING.PAVEL HOLUBEC
TEL.,FAX 224 919 889
SPOLUPRÁCE-ÚSES: ING.J.KRAUSE
PŘÍSLUŠNÝ KRAJSKÝ ÚŘAD
KRAJSKÝ ÚŘAD STŘEDOČESKÉHO KRAJE, IČ 70891095
ODBOR ÚZEMNÍHO A STAVEBNÍHO ŘÍZENÍ
ODD. ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ, VED. ING. JAROSLAV SMÍŠEK
TEL. 252 280 946, FAX 257 280 775
OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANDÝSKA :
A) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu
s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ................................................................................. 1
A.1) Politika územního rozvoje ČR ........................................................................................................... 1
A.2) Územní plánovací dokumentace kraje .............................................................................................. 2
A.3) Návaznost na sousedící obce ........................................................................................................... 2
B) Údaje o splnění zadání, splnění pokynů vyplývajících z konceptu a další základní informace o
pořízení územního plánu ........................................................................................................................... 3
B.1) Použité podklady .............................................................................................................................. 3
B.2) Vyhodnocení požadavků vyplývajících ze zadání .............................................................................. 3
B.3) Vyhodnocení splnění pokynů pro úpravu návrhu územního plánu po společném jednání .................. 4
B.4) Vyhodnocení splnění pokynů pro úpravu návrhu územního plánu Brandýska po veřejném projednání
................................................................................................................................................................ 4
C) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných
důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ............................... 4
C.1) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení ............................................................................................ 5
C.1.1) Urbanistická koncepce .................................................................................................................. 5
C.1.2) Historický vývoj řešeného území.................................................................................................... 5
C.1.3) Krajina v řešeném území ............................................................................................................... 8
C.2) Bilance návrhového počtu obyvatel a počtu domů ............................................................................ 9
C.3.1) Odůvodnění návrhu nových zastavitelných ploch ..........................................................................11
C.3.2) Odůvodnění transformace stávajícího územního plánu .................................................................12
C.3) Doprava ..........................................................................................................................................13
C.4) Technická infrastruktura ..................................................................................................................13
C.4.1) Elektrická energie.........................................................................................................................13
C.4.2) Zásobování plynem ......................................................................................................................14
C.4.3) Vodní hospodářství ......................................................................................................................14
C.5) Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ....15
C.6) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování ..................................................................16
C.7) Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití, než stanovuje vyhláška 501/2006 Sb. ve
znění vyhlášky č. 269/2009 Sb................................................................................................................16
D) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak
bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč
toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno ............................................................................16
E) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a
pozemky určené k plnění funkce lesa ......................................................................................................17
E.1) Zemědělský půdní fond ...................................................................................................................17
E.2) Pozemky určené k plnění funkce lesa ..............................................................................................19
F) Požární a civilní ochrana ......................................................................................................................19
F.1) Řešení požadavků civilní ochrany ....................................................................................................19
F.2) Požární bezpečnost .........................................................................................................................20
F.3) Systém varování obyvatelstva .........................................................................................................20
Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje tyto výkresy:
OD-1
OD-2
OD-3
Koordinační výkres
Širší vztahy
Předpokládané zábory půdního fondu
1:5000
1:50000
1:5000
A) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
A.1) Politika územního rozvoje ČR
Obec Brandýsek je součástí rozvojové oblasti „OB1 Rozvojová oblast Praha“, vymezené pro
řešené území správním obvodem statutárního města Kladno, obce s rozšířenou působností, dle
Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR 2008), schválené usnesením vlády
České republiky č. 929 ze dne 20. července 2009. Pro řešení územního plánu nevyplývají z PÚR
ČR 2008 žádné konkrétní požadavky. Obecně formulované priority pro územní plánování pro
zajištění udržitelného rozvoje území jsou diskutovány v kap. C.5. Níže jsou vyjmenovány a
vyhodnoceny pouze obecné koncepční pokyny, týkající se rozvojových oblastí (číslování odstavců
dle PÚR ČR 2008).
(38)
Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území:
Při rozhodování a posuzování záměrů na změny území ve všech rozvojových oblastech a
rozvojových osách je nutno sledovat zejména:
a) rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném
zachování respektování hodnot území
b) rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území,
c) nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, a
předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné
zeleně,
d) řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou,
průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání
s odpady,
e) zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center,
f) ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny.
Vyhodnocení:
Řešeného území se týkají především body b), c), d) a f). V území totiž nejsou navrženy
infrastrukturní projekty mezinárodní ani republikového významu a Brandýsek ani nelze považovat
za tradiční městské centrum (ačkoli aspiruje na to stát se příměstským centrem lokálního
významu).
Kapacity pro rozvoj bydlení uvnitř zastavěného území jsou minimální, protože Brandýsek je
poměrně kompaktní sídlo. Koncepce vymezení zastavitelných ploch se vesměs řídí principem
doplňování volných ploch v prostoru mezi zastavěným územím, případně rozšiřování obce v
návaznosti na stávající zástavbu.
Nové využití málo využívaných zastavěných ploch vzniklých v souvislosti s těžbou je navrženo
v lokalitě přestavby P1. Plocha po těžbě v krajině na západním okraji území (pod Dolem Theodor)
je navržena především k přeměně na plochu přírodní (jejíž součástí je ÚSES).
Krajina má potenciál především pro každodenní rekreaci místních obyvatel (atraktivita území
jakožto rekreační cíl v rámci širšího regionu je minimální), a to především v údolí Týneckého
potoka. Částečně ho využívá nedávno vybudované ekocentrum Čabárna a na ně navazující
aktivity. K cykloturistickému využití území dobře slouží stávající silnice III. třídy, které nejsou
nadměrně zatíženy dopravou. Navrženy jsou dílčí kroky ke zlepšení atraktivity území pro cyklisty.
(39)
Úkoly pro územní plánování:
a) Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových
oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné
infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet
podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANDÝSKA
1
změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a
rozvojové osy.
b) Úkoly, stanovené pro jednotlivé rozvojové oblasti a rozvojové osy, musí být převzaty do
územně plánovací dokumentace krajů a obcí.
c) Kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení rozvojových oblastí a
rozvojových os v rozlišení podle území jednotlivých obcí, při respektování důvodů
vymezení jednotlivých rozvojových oblastí a rozvojových os.
Vyhodnocení:
S ohledem na stav nadřazené územní dokumentace, která pro Brandýsek nestanovuje žádné
úkoly ani záměry, nelze diskutovat body b) a c). Co se týče bodu a): územní plán Brandýsku
umožňuje poměrně intenzivní využívání území – především pro bydlení, rozvoj obytné funkce
podporuje i napojení obce na veškeré sítě technické infrastruktury. Existující přírodní prvky
v území nebudou rozvojem dotčeny, je naopak navrženo doplnění nefunkčních úseků ÚSES.
A.2) Územní plánovací dokumentace kraje
Územně plánovací dokumentace kraje, Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR Stč.
kraje), byly schváleny a vydány usnesením zastupitelstva Středočeského kraje č. 4-20/2011/ZK ze
dne 19.12.2011. Schválené znění těchto ZÚR však nebylo v době zpracování úpravy ÚP po
veřejném projednání (tj. 11.1.2012)) na webu Středočeského kraje dostupné. Výkres širších vztahů
je proto vyhotoven na podkladě územního plánu velkého územního celku (ÚP VÚC) Pražského
regionu, který byl platný v době tvorby ÚP Brandýska.
ÚP VÚC Pražského regionu byl schválen usnesením Zastupitelstva Středočeského kraje č. 5515/2006/ZK ze dne 18. prosince 2006 (v souladu s přechodnými ustanoveními § 187 odst. 7 a §
189 odst. 2 stavebního zákona nevyplývaly z jeho závazné části pro řešené území žádné
významné konkrétní požadavky) a jeho platnost skončila ke dni 31.prosince 2011.
Ačkoli ÚPnSÚ Brandýsek z roku 1997, ve znění jeho změny č.1 (z roku 2006) obsahoval návrh na
vybudování mimoúrovňové křižovatky silnic R7 a III/10142, tak jelikož tento návrh neměl oporu
v nadřazené dokumentaci (ÚP VÚC Pražského regionu), byla MÚK na základě požadavku
ministerstva dopravy z návrhové etapy ÚP Brandýsku vypuštěna, a byla ponechána pouze územní
rezerva R1 pro koordinaci aktivit v území. Územní rezerva zajišťuje ponechání volné plochy pro
možnou revokaci návrhu MÚK silnice R1 s přímým sjezdem na III/10142.
Územím Brandýsku prochází několik nadřazených dopravních a technických sítí, jejichž trasy jsou
stabilizované. Východně od obce jde o rychlostní silnici R7 a VTL plynovod Praha-Slaný.
V prostoru mezi Brandýskem a Cvrčovicemi pak vede dálkový vodovodní přivaděč BuštěhradVinařice a nadzemní vedení VVN 110 kV.
V souběhu s tímto vedením existuje záměr na umístění nové trasy VVN 400 kV (Výškov – PrahaŘeporyje) – varianta SEV. Trasa tohoto vedení se liší v ÚAP Kladna, kde je v prostoru mezi
Brandýskem a Cvrčovicemi, a v ÚAP Středočeského kraje, kde je mezi Cvrčovicemi a Kladnem.
Urbanistickou strukturu území mnohem více respektuje trasa VVN 400 kV vedená jižně a
východně od Cvrčovic, kam by bylo eventuálně vhodné přeložit i stávající vedení VVN 110 kV. Při
projednávání Zadání ÚP k tomuto záměru nedošly žádné připomínky, ani potvrzení trasy.
Informativní zákres byl na základě pokynů po společném jednání z koordinačního výkresu
vypuštěn (z důvodu, že nebyl obsažen v nadřazené dokumentaci – tj. ÚP VÚC Pražského
regionu).
Z hlediska širších vztahů územní plán nenavrhuje žádné významné zásahy a úpravy.
A.3) Návaznost na sousedící obce
S Brandýskem sousedí následující obce: statutární město Kladno a obce Cvrčovice, Dřetovice,
Knovíz, Pchery, Stehelčeves, Třebusice a Želenice.
Co se týče koordinace územního plánu se sousedními obcemi, Brandýsek má významnější vazbu
pouze na Cvrčovice, Kladno-Hnidousy a Pchery. Od ostatních obcí je Brandýsek oddělen lány
zemědělské půdy a propojen především pomocí silnic III. třídy.
2
S Kladnem-Hnidousy a Cvrčovicemi přímo souvisí zástavba a rozvoj lokality Čabárna, která se
rozkládá na rozhraní katastrů všech tří obcí.
Samotné Cvrčovice, ačkoli jsou samostatnou obcí a prostorově odděleným sídlem v krajině,
s Brandýskem poměrně úzce urbanisticky souvisí. Zástavba obou obcí je totiž poměrně blízko u
sebe, sídla jsou propojeny též větším počtem účelových komunikací a pěších cest, cvrčovičtí
využívají občanskou vybavenost v Brandýsku a funkčně propojený je též systém zásobování
vodou a likvidace splaškových vod.
S Pchery Brandýsek souvisí díky Dolu Theodor, kteréžto sídlo přiléhá k hranici k.ú. Důl Theodor je
prostorově oddělen od Brandýsku ještě více než Cvrčovice, propojen je pouze silnicí III/23642. Je
však třeba koordinovat krajinnou návaznost (rekultivace území po těžební činnosti), trasování
ÚSES a vybudování alespoň pěších cest, spojujících Důl Theodor s Čabárnou.
B) ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, SPLNĚNÍ POKYNŮ VYPLÝVAJÍCÍCH Z KONCEPTU A DALŠÍ
ZÁKLADNÍ INFORMACE O POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
Zastupitelstvo obce Brandýsek rozhodlo podle § 6 odst. 5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o
územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„stavební zákon“), usnesením ze dne 27. května 2009 o pořízení územního plánu Brandýska (dále
jen „územní plán“ nebo také „ÚP“) na návrh společnosti PRB s.r.o., IČ 26772311 (dále jen
„navrhovatel“) podle § 44 písm. d) stavebního zákona, zastupující ostatní navrhovatele pořízení
územního plánu. Tento územní plán, zpracovaný v intencích § 43 stavebního zákona, nahradí
dnem jeho účinnosti dosud platný územní plán sídelního útvaru Brandýsek (ÚPnSÚ Brandýsek).
Podkladem pro rozhodnutí zastupitelstva bylo vyhodnocení stavu současně platné ÚPD, která již
věcně nevyhovuje potřebám obce i vlastníkům pozemků a rovněž po formální stránce neodpovídá
požadavkům a nárokům nového stavebního zákona na obsahový standard.
B.1) Použité podklady
Návrh územního plánu (ÚP) Brandýsku vychází ze :
Zadání územního plánu Brandýska, schváleného dne 15.9.2009 (dokumentaci sestavil Ing.
Ladislav Vich, PRISVICH, s.r.o.)
Průzkumů a rozborů Brandýska (Petr Foglar – architektonická kancelář, 05/2010)
Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR), schválené dne 20.7.2009
územně plánovací dokumentace:
Územní plán sídelního útvaru (ÚPnSÚ) Brandýsek (zpracovatel AUREA, Ing. arch. Michal
Panuščík), schválený dne 24.6.1997, ve znění jeho změny č. 1, schválené dne 31.5.2006
(zpracovatel Ing. arch. Martin Sedlák)
Územní plán velkého územního celku (ÚP VÚC) Pražského regionu, schválený dne
18.12.2006 (zpracovatel AURS, spol. s r.o., Ing. arch. Milan Körner, CSc., a kol.)
a územně plánovacích podkladů:
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností (ÚAP ORP), statutárního města
Kladna z let 2007-2008 (včetně průběžných aktualizací)
Územně analytické podklady Středočeského kraje (ÚAP kraje) z 11/2007 až 06/2008
Vyhodnocení požadavků vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR a Územního plánu velkého
územního celku Pražského regionu je zhodnoceno v kap. A (schválené znění ZÚR Stč. kraje není
dosud – tj. k 11.1.2012 – na webu Středočeského kraje dostupné).
B.2) Vyhodnocení požadavků vyplývajících ze zadání
Požadavky na rozvoj území obce, na plošné a prostorové uspořádání krajiny, na řešení technické
infrastruktury, na ochranu a rozvoj hodnot území, na veřejně prospěšné stavby a opatření,
požadavky vyplývající ze zvláštních předpisů, pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů
v území a požadavky na vymezení zastavitelných ploch (kap. 4 –11 Zadání ÚP Brandýska) jsou
integrální částí grafické i textové části a projektant je považuje za splněné.
3
Zpracování konceptu ÚP ani variantních řešení nebylo v Zadání požadováno.
B.3) Vyhodnocení splnění pokynů pro úpravu návrhu územního plánu po společném
jednání
Do návrhu územního plánu byly zapracovány všechny úpravy, stanovené v Pokynech pro úpravu
návrhu ÚP Brandýska po společném jednání, stanovené pořizovatelem, týkající se jak textové tak
grafické části ÚP.
Jedná se zejména o zredukování rozsahu 2 lokalit dle protokolu z dohadovacího řízení ke
stanovisku č.j.OŽP/2153/11: lokalita Z2b byla zredukována, lokalita Z1a byla zredukována pouze
na jižní rameno a byl upraven výškový regulativ na 1+P.
Do podmínek pro využití ploch BI bylo doplněno následující:
pro lokality Z6, Z8 a Z9 bude v rámci územního řízení staveb pro bydlení požadováno
Do podmínek pro využití ploch BV bylo doplněno následující:
pro lokality Z13 a Z15 bude v rámci územního řízení staveb pro bydlení požadováno
v lokalitách Z2b, Z3a, Z3b, Z4 přilehlých k Týneckému potoku budou při umisťování staveb
respektovány podmínky správce vodního toku, příslušného vodoprávního úřadu a
příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny
Pro LBC 1 bylo doplněno opatření:
Zrekultivování bývalé skládky minimálně do výše původního terénu s následnou výsadbou
zeleně.
B.4) Vyhodnocení splnění pokynů pro úpravu návrhu územního plánu Brandýska po
veřejném projednání
Do návrhu územního plánu Brandýska byly plně zapracovány tyto body (označení dle „Pokynů pro
úpravu návrhu územního plánu Brandýska po veřejném projednání“): VP*1, VP*2, VP*3, VP*4,
VP*6, VP*7, VP*8, VP*10.
Splnění dalších bodů pokynů je odůvodněno zde:
VP*5: Kapitola F návrhu ÚP byla doplněna o výčet názvů a zkratek ploch s rozdílným způsobem
využití.
VP*9: Výkresy grafické části návrhu ÚP i odůvodnění jsou označeny jednoznačně (výkresy
návrhu čísly 1,2,3,4; výkresy odůvodnění jsou označeny OD-1, OD-2, OD-3), není tedy
potřeba je označovat dalšími prefixy. Pro lepší orientaci v dokumentaci však byly do obsahu
textové části návrhu ÚP i odůvodnění ÚP přidány seznamy výkresů grafické části.
VP*11:Kapitoly A.2 a B.1 tohoto odůvodnění ÚP byly aktualizovány o informace související se
schválením ZÚR Středočeského kraje a dopady těchto ZÚR pro ÚP Brandýska.
VP*12: Kapitola J návrhu ÚP byla přejmenována a lhůta pro pořízení území studie US1 byla
stanovena do roku 2016.
C) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE
VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
Koncepce ÚP Brandýsek přímo navazuje koncepci platného ÚPnSÚ Brandýsek, resp. jeho změny
č. 1. Hlavním požadavkem Zadání bylo rozšíření zastavitelných ploch o cca 22 ha.
ÚPnSÚ Brandýsek byl podrobně zpracován především v částech týkajících se reliéfu, přírody, a
krajiny. Značná část textové části ÚPnSÚ tak působí především jako průzkumy a rozbory území.
Jejich praktickým výsledkem je především vymezení ploch veřejné zeleně, změny ve vymezení
4
ÚSES, stejně jako další opatření týkajících se zeleně. Tyto části ÚPnSÚ byly zapracovány do
Průzkumů a rozborů a přejaty níže v tomto Odůvodnění (kap. C1.3).
Naopak role sídla v urbánním systému, urbanistická koncepce či regulativy funkčního i
prostorového využití zastavěných či zastavitelných ploch byly v ÚPnSÚ zpracovány pouze
schematicky. ÚPnSÚ příliš netematizoval charakter zastavěného území, veřejná prostranství ani
plochy brownfields (např. bývalý Důl Michal). I přes široce pojednané přírodní podmínky v území
se platný ÚPnSÚ prakticky vyhýbá řešení území mezi Čabárnou a Dolem Theodor, které bylo
v minulosti významně dotčeno těžební činností. Výsledkem je, že řada funkční ploch se nachází
v nic neříkající kategorii „ostatní plochy“ – které se již v návrhu nevyskytují.
C.1) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení
Odůvodnění přijatého řešení začíná stručným nástinem navržené urbanistické koncepce.
Následuje pojednání o historickém vývoji řešeného území a současném charakteru krajiny. Poté
jsou bilancovány kapacity navržených zastavitelných ploch. A na tomto podkladě je následně
zdůvodněno vymezení nových zastavitelných ploch a transformace stávajícího ÚPnSÚ.
C.1.1) Urbanistická koncepce
Návrh ÚP Brandýsek přímo navazuje na platný ÚPnSÚ Brandýsek. Zejména ve své textové části
však významnou měrou vychází z vlastních Průzkumů a rozborů. Základem urbanistické koncepce
je identifikace centrální části obce a hlavních urbanistických os (kap. B návrhu ÚP). Tato
nejdůležitější, historicky vzniklá veřejná prostranství tvoří základní komunikační kostru obce: tudy
se přemisťují obyvatelé po obci, ale i mimo řešené území. V návaznosti na tato urbanisticky
významná veřejná prostranství je proto situována většina obchodů i veřejného vybavení. Díky
tomu, že největší stavební boom v Brandýsku se odehrál v době industrializace Kladenska, je i
zastavěné území obce využito poměrně intenzivně a sídlo má značně kompaktní podobu.
Rozdělení území do ploch s rozdílným funkčním využitím se odvíjí od polohy příslušné plochy vůči
základní komunikační kostře: smíšené obytné plochy (s obchody, službami či veřejnou
infrastrukturou), se tak nachází v centru obce a podél hlavních urbanistických os. V návaznosti na
tyto plochy se nacházejí plochy intenzivního bydlení a plochy občanské vybavenosti.
Dále od urbanistických os, na okraji sídla, jsou situovány plochy venkovského bydlení. Do těchto
ploch je zařazena většina zastavitelných ploch – odpovídajících na poptávku po suburbánním
bydlení v zázemí pražského regionu. Co se týče charakteru těchto ploch, jde především o
rozvolněnou kobercovou zástavbu rodinnými domy (nižší koeficient zastavění pozemku vyžaduje
větší zahrady). Větší parcely (nad cca 1000 m2) je doporučeno situovat především do prostoru
mezi Týneckým potokem a Cvrčovicemi (plochy Z2, Z3), kde je záhodno vytvářet určitou mozaiku
domů, zahrad, sadů a přírodních ploch (v návaznosti na ÚSES a nivu Týneckého potoka).
Investiční prostředky obce je třeba směřovat především do současně zastavěného území: do
zvýšení kvality veřejných prostranství v centru a v urbanistických osách (plochy PV), do přestavby
plochy P1 (tj. do přípravy území-brownfieldu tak, aby byla využita atraktivní poloha a značný
potenciál území, zřejmý i po ekonomické stránce) a do dobudování a rekonstrukce dopravní i
technické infrastruktury. Dále je třeba podporovat propojení se sousedními obcemi a zvýšit
možnosti rekreace v krajině, jež nevyžadují tak rozsáhlé investice, jako spíše organizační a
informační opatření: vymezení cyklotras a případně vybudování stezek pro cyklisty a pěší se
sloučeným provozem, vymezení procházkových okruhů a pěších tras v krajině. Kvalitní obytné
prostředí v obci, a stejně tak veškerá infrastruktura, je totiž stále důležitějším předpokladem pro
další rozvoj zastavitelných ploch pro bydlení.
C.1.2) Historický vývoj řešeného území
Dnešní Brandýsek se skládá ze dvou dříve samostatných částí: Brandýsek a Olšany. Až do roku
2004 k Brandýsku patřila i osada Holousy, která je dnes částí obce Třebusice.
Nejstarší historie
Nejstarší historie obcí je značně nejistá. Brandýsek, Olšany i Holousy zřejmě založili němečtí
kolonisté, o čemž svědčí jejich názvy, které stejně tak svědčí o vypálení lesa. Patrně nejstarší částí
jsou Olšany, které jsou v Hájkově kronice datovány rokem 852, Brandýsek byl údajně založen roku
5
975 knížetem Boleslavem II (oba údaje Sedlmajer). První písemná zmínka o Olšanech je r. 1316 a
o Brandýsku r. 1345 (dle Hist. lexikonu obcí). Brandýsek ležel na důležité cestě z Prahy do
Slaného.
Územní vazby v průběhu historie
Olšany prý před rokem 1400 patřily Pražskému proboštství, počátkem 15. stol jsou již majetkem
Vrapických zemanů. V období husitských válek všechny části obce zpustly. Poté patřily k
Buštěhradskému panství, o čemž svědčí berní rula z roku 1653. Podle církevních zápisů patřilo
roku 1677 pod správu Lidického faráře i 25 duší z Brandýsku. Roku 1913 byly Olšany přifařeny
pod Pchery, kam spadaly i Holousy. Brandýsek v té době patřil k faře ve Vrapicích. Historický
lexikon obcí uvádí, že Brandýsek byl v letech 1869-1950 obcí v okrese Slaný, od roku 1961 pak
obcí v okresu Kladno (uváděny jsou roky jednotlivých sčítání lidu). Olšany jsou vedeny v letech
1869-1950 jako osada obce Brandýsek, od r. 1961 část obce Brandýsek (1880-1910 pod názvem
Volšany). Do první světové války jsou osadou obce Brandýsek i Cvrčovice.
Zařazení Brandýsku v systému sídel, ale i vnitřní členění obce, se tedy v průběhu staletí několikrát
změnilo a je možno konstatovat, že obvykle byl Brandýsek přiřazen pod správu toho
nejvýznamnějšího sídla v okolí (což se též v historii měnilo). Začalo to Prahou, a přes Buštěhrad,
Slaný a Kladno je dost dobře možné, že Brandýsek bude mít opět nejvýznamnější vazbu na Prahu.
Období industrializace a urbanizace Kladenského regionu
Zmínky o těžbě uhlí v širším okolí Kladna pocházejí už ze středověku. První zmínky o skutečném
důlním podnikání z roku 1720 se vztahují k Otvovickému údolí. Kolem roku 1775 byl ve Vrapicích
zřízení horní úřad. Až do začátku 19. století byla buštěhradská vrchnost jediným důlním
podnikatelem na Kladensku. První parní těžní stroj na Kladensku byl postaven roku 1930 na dole
Ludmila ve Cvrčovicích – čímž je možno označit počátek industrializace regionu, neboť teprve
parní stroj umožnil těžbu a další průmyslové aktivity ve velkém měřítku.
V samotném Brandýsku se nachází pouze Důl Michael, který byl založen r. 1842, těžba probíhala
pouze v letech 1855-1865, poté byl důl zatopen. Pokusy o obnovu těžby probíhaly ještě v letech
1906-1910 a 1962, ale již nikdy k tomu nedošlo. Z dolů v blízkém okolí Brandýsku stojí za zmínku
tyto: Důl Ludmila (založen 1922, sloužil až do konce 70. let 20. stol), důl Ferdinand (šachta
hloubena od r. 1849-1871, těžba do r. 1921), důl Theodor – Krétě (zal. 1897, těžba 1902-1935,
areál byl poté postupně využíván pro potřeby ostatních dolů, nebo pro strojírenskou výrobu).
S rozvojem těžby uhlí souvisí i výstavba železnice, kterou zahájila společnost Buštěhradské dráhy.
Ta získala výsostné privilegium od císaře na stavbu této železnice, ale musela se zavázat k
napojení všech dolů vlečkami k železnici, což samozřejmě ovlivnilo i trasování tratí. Trať se stanicí
v Brandýsku (poblíž dolu Michael) byla dána do provozu v letech 1855–56. Za dokončení
železniční sítě na Kladensku lze považovat rok 1871.
Zatímco těžba uhlí na Kladensku v 1. pol. 20. století stagnovala a většina dolů byla postupně
uzavřena, region se přeorientoval především na hutnictví, kterýžto obor vzkvétal i po znárodnění
hutí a dalších podniků a byl tahounem zaměstnanosti regionu až do Sametové revoluce a rozpadu
socialistického bloku.
Současně byla budována i silniční síť. Nejprve byla rekonstruována stará cesta z Prahy do
Slaného, což se v Brandýsku projevilo výstavbou serpentin namísto původní přímé trasy v
nepřijatelném podélném sklonu (dnes ulice Do zahrad) – a tato trasa slouží dodnes (viz mapa z II
vojenského mapování z let 1836-1852). Později přibyla silnice do Cvrčovic (kde dle mapy z III. voj.
mapování z let 1877-1880 končila) a Třebusic (kde se větvila už v trase současných silnic III. třídy
– směrem na Želenice, na Zvoleněves a na Zákolany).
Též započala urbanizace: historické jádro Brandýska se nachází na obou stranách mostu přes
Týnecký potok, tj. okolo křižovatek cesty z Prahy do Slaného, kde se odpojují cesty na Cvrčovice a
Třebusice. Jádro Olšan leží západně od hlavní silnice, tj. okolo dnešní ulice V Chaloupkách, a je
díky nepravidelné struktuře dobře rozpoznatelné v katastrální mapě.
Okolo dolu Michael a železniční stanice vznikla tzv. Brandýská kolonie, která je patrná už na mapě
z let 1877-1880, stejně jako Kolonie u dolu Ferdinand (dnešní osada Čabárna, ležící na hranici
řešeného území na k.ú. Cvrčovice). Brandýská kolonie je též dobře patrná v katastrální mapě díky
6
pravoúhlému uličnímu rastru a hustě zastavěným pozemkům (200-400m2) s řadovými domy a
parcelami obehnanými především zdmi (ul. Před Přejezdem, K Michalu, V Parku, V Kolonie,
Hornická, Na Rozhraní a Do Brodců). Stejný charakter mají části obce mezi původními jádry
Brandýska a Olšan (ul. Zajíčkova, U Drogerie, Horní) a západně od Olšan (ul. Olšanská I. až VI a
Souběžná), z čehož lze usuzovat, že vznikly záhy poté (patrně ještě za Rakouska-Uherska). V této
době (rok 1909) byl Brandýsek místní obcí s osadami Brandýská Kolonie, Olšany, Holousy a
Cvrčovice, nacházel se zde obvodní lékař, četnická stanice (3), pošta, telegraf, 2 cihelny,
kamenouhelné doly, železnice; v Olšanech byla obecná škola a sbor hasičský; ve Cvrčovicích
jednota Sokol, Kamenouhelné doly buštěhradské dráhy a doly Pražské železářské společnosti. Z
tohoto rozdělení funkcí a stavu dopravní sítě lze dovodit, že Brandýsek, Olšany a Cvrčovice
vskutku fungovaly jako jedna obec.
Lehce odlišný charakter, tj. řadové a rodinné domy či dvojdomy, situované na uliční hraně
pozemku, jehož součástí je i středně velká zahrada (dohromady cca 400-600 m2), má zástavba
situovaná mezi Brandýskou kolonií a Brandýskem – severně od hlavní silnice (ul. Dělnická, Lipová,
Spojovací, Pod Lékárnou, Zdravotnická). I tato část vznikla v období před II. světovou válkou,
stejně jako zbytek místní silniční sítě (tj. silnice do Švermova a silnice do Kladna přes Cvrčovice) –
o čemž svědčí mapa Kladenska z konce 40. let. Zde je patrná i cihelna, nacházející se poblíž
samoty mezi Olšany a Theodorem.
Výstavba v poválečném období v zásadě navazovala na strukturu obce, ale tentokrát díky novým
stavebním normám formou izolovaných rodinných a bytových domů (tj. uprostřed pozemku).
Rodinné domy vznikly mezi Brandýskou kolonií a Brandýskem (ul. V Sídlišti SONP), podél silnice
do Cvrčovic (ul. Pod Lesíkem) a nad novější částí Olšan (Ve Stráni). Menší bytovky (2-3 NP) pak
vznikly nad starými Olšany (ul. U Mateřské školy) a východně od Brandýsku (ul. K Bytovkám).
Taktéž vznikly poměrně rozsáhlé zahrádkářské kolonie (při horní hraně údolí severozápadně od
Olšan a severovýchodně od Brandýsku, mezi Olšany a hřbitovem). Kolorit obce doplnily též garáže
– převážně v rámci stávající zástavby, ale i v několika samostatných garážových řadách. Z této
doby je mateřská škola s knihovnou a zřejmě i fotbalové hřiště. V 80. letech byla vybudována
východně od obce rychlostní silnice R7.
Porevoluční období
Útlum hornické i hutnické činnosti v 90. letech 20. století, která byla po 150 let tahounem
ekonomiky, urbanizace i sociálních změn v celém regionu, se podepsal na celém regionu: došlo k
poklesu životní úrovně a nárůstu nezaměstnanosti, ale i ke zlepšení stavu životního prostředí.
Ekonomická struktura industriálního regionu během svého vývoje směřovala ke stále větší
centralizaci (nejprve v rukou soukromých podnikatelů a po znárodnění v rukou státu), porevoluční
transformace tak znamenala nejen přechod od plánovaného hospodářství k tržnímu, ale i prudkou
ekonomickou decentralizaci, kdy na troskách několika mamutích podniků vznikla celá řada
menších firem v celé řadě nových odvětví.
Pro obyvatele Brandýska, kteří i za komunizmu nacházeli práci především v Kladenském
průmyslu, transformace znamenala především to, že začali hledat práci v širším regionu. A lze
předpokládat, že ji značné míře našli v Praze, která je ekonomicky nejdynamičtějším regionem ČR,
což se projevuje i v jejím širokém zázemí. O úspěchu integrace Brandýsku do regionálních
ekonomických procesů svědčí např. to, že v i roce počínající ekonomické krize (2008) byla
nezaměstnanost v obci 5,1%. O integraci obce, ale i množství místních pracovních příležitostí
svědčí i statistiky o vyjížďce do zaměstnání: v roce 2008 sice 541 obyvatel vyjíždělo do
zaměstnání mimo obec, leč 223 jich naopak do Brandýska dojíždělo. O změně charakteru práce
svědčí i fakt, že r. 2008 v priméru pracovalo 1,1% ekonomicky aktivních, v sekundéru 34,1% a
zbytek v různých druzích služeb a nevýrobních odvětví.
Tyto regionální procesy se projevují i v typické výstavbě: na okraji obce u železniční stanice vznikl
sklad léčiv (PHARMOS, a.s.), který poskytuje řadu pracovních míst, a v řadě lokalit započala
výstavba suburbánního bydlení (různé okraje obce, kde jsou k dispozici inženýrské sítě a
komunikace, plocha mezi Brandýskou kolonií a silnicí na Cvrčovice), či přestavba chat na objekty k
bydlení (V Třešňovce). Došlo též k výstavbě sportovních zařízení (tenisové kurty), dílčím úpravám
veřejných prostranství, či výstavbě záchranné stanice pro zraněné živočichy a ekocentra v lokalitě
Čabárna.
7
C.1.3) Krajina v řešeném území
Obec leží v široce rozevřeném údolí Týneckého potoka na jehož hranách jsou v delších liniích
luční porosty svažitých pozemků a dřevinné porosty remízků a svahových mezí a větší celky
zahrad souvisejících se zástavbou i mimo ni. To vytváří přírodní ráz kulturní krajiny v daleko větší
míře než odpovídá skutečné ploše travních a dřevinných porostů v území. K přírodnímu rázu
zdejší kulturní krajiny značně přispívá i souvislý pás vzrostlých břehových porostů podél potoka s
různě velkými plochami podmáčených luk a rákosin v jeho nivě. Pohled do prostoru údolí nebo ze
dna údolí na jeho hrany je základním pohledovým horizontem z parteru obce.
Pouze severní část území na plošině za údolní hranou je krajinářsky bezcenná vyklizená
zemědělská krajina s velkými celky orné půdy sahajícími až na pohledový horizont.
Nejvýznamnějšími přírodní lokality jsou vázány na nivu Týneckého potoka. Prakticky celým
řešeným územím prochází pruh vzrostlé potoční olšiny. Na západním okraji katastru se nachází v
současné době revitalizovaný rybník na který navazuje podmáčená nivní louka. Pod obcí u
bývalého vodárenského objektu je v pravobřežní části nivy rozsáhlá mokřina z větší části zarostlá
rákosinou. Na východním okraji katastru je na okraji areálu ČOV v levé části nivy rozsáhlý mokřad
s porostem keřových vrb a rákosinou. Přirozeným porostům se blíží též dřevinné porosty skalní
hrany na okraji levobřežní údolní hrany mezi starou slánskou silnicí a Hnidousy.
Krajina řešeného území má vedle přírodních hodnot velice malebný ráz a tím i vysokou estetickou
hodnotu. Představuje proto potenciál pro rekreaci krajině, který je posilován blízkostí Kladna a
atraktivním přírodním vodním parkem Čabárna za západní hranicí katastru.
Významnou historickou a estetickou hodnotu mají stopy industrializace Kladenska, ke které došlo v
souvislosti s těžbou uhlí. Architektonicky a urbanisticky hodnotný je především areál dolu Michael
(ačkoli značně neudržovaný) a s ním související kolonie hornických domů v pravidelném rastru.
Těžní věž navíc tvoří určitou pohledovou dominantu území. Na západní okraj řešeného území
zasahuje výsypka dolu Theodor (v ÚAP evidovaná jako plocha k obnově), která naopak stále
představuje poměrně výrazný zásah do krajiny.
Základní krajinný celek – a také ohnisko aktivit – tvoří údolí Týneckého potoka, v kterém se
rozkládá celý Brandýsek. V tomto celku spolu veškerá zástavba vzájemně pohledově komunikuje
(včetně sousedních Cvrčovic). Na severu je Brandýsek vymezen dvěma zelenými liniovými pásy,
které akcentují charakter terénu: ze severu je orámován zelenými lesíky a zahradami, z jihu
potoční nivou s rákosinami a potokem lemovaným porosty olšin. Jižní, pravobřežní část Brandýska
z této základní lineární struktury sídla vykračuje podél silnice na Stehelčeves po mírnějším svahu
až na hranu horizontu. Obdobně jsou v terénu situovány i Cvrčovice, leč k jejich propojení
souvislou zástavbou s Brandýskem ještě nedošlo (linie domů ulice V Lesíku k tomu však směřuje).
Sousední Theodor je též posazen na horní hraně údolí – leč do něj shlížejí pouze industriální
stavby bývalého dolu, obytná zástavba je orientována směrem do polí.
Krajinný celek severně od Brandýska tvoří již zmíněná vyklizená zemědělská krajina,
charakterizovaná především svojí rozlehlostí a vymezená vzrostlou zelení na hraně údolí a
několika pásy lesíků. Nedávno zde byly na sousedním katastru instalovány 2 velké větrné
elektrárny, které tvoří negativně působící dominanty. Viditelné jsou ale teprve z protilehlé horní
hrany údolí, takže celek Brandýsku prakticky nenarušují.
Na jihu krajinný celek údolí pozvolna přechází v obdobně rozlehlou zemědělskou krajinu, která je
však oživena pozitivně působícími objekty bývalého pivovaru na k.ú. Stehelčeves a dalšími objekty
(ať původně industriálními objekty, či částmi sídel), ale i negativně působící, geometrizovanou
Buštěhradskou haldou.
8
C.2) Bilance návrhového počtu obyvatel a počtu domů
Jako základní údaj o stavu území je použit údaj o počtu obyvatel dle ČSÚ, doplňující (a méně
aktuální) je pak počet domů a bytů (ze SLDB).
počet obyvatel (k 31.12.2008):
1753
počet trvale obydlených domů (k 1.3.2001):
510
počet trvale obydlených bytů (k 1.3.2001):
601
Počty rodinných domů v zastavitelných plochách byly určeny odhadem počtu domů na základě
podělení zastavitelné plochy průměrnou plochou na jeden dům (pro plochy BV a SV použita
hodnota 1100 m2 na 1 rodinný dům, pro plochy BI a SC použita hodnota 800 m2 na 1 bytovou
jednotku – tj. včetně potřebných komunikací, veřejných prostranství a veřejné zeleně).
Počet domů v prolukách vznikl sečtením existujících rozparcelovaných pozemků v zastavěném
území, na nichž se domy v současné době nenachází. Pokud je maximální počet domů ve
vymezené ploše stanoven taxativně v regulativech, je použita tato hodnota.
Zastavitelné plochy dle platného ÚPnSÚ Brandýsek
Označení plochy
Navržené
využití
Z1b
TI
0.12
0
0
-
Z3a
BV
0.67
2
6
regulativ
Z3b
BV
0.76
2
6
regulativ
Z3c
BV
2.63
24
72
plocha
Z3d
SC, BV
5.85
53
160
plocha
Z3d
OS
0.46
0
0
-
Z4
SC, PU
0.90
11
34
plocha
Z5a
SV
1.64
15
45
plocha
Z5b
BV
2.98
27
81
plocha
Z5c
BV
3.08
28
84
plocha
Z6
BV
0.42
4
11
plocha
Z7a
VN
0.63
0
0
-
Z7b
VN
0.68
0
0
-
Z8
BI, PU
1.64
21
62
plocha
Z9
BI
3.48
44
131
plocha
Z10a
BI
4.42
55
166
plocha
Z10b
BV
1.84
17
50
plocha
Z11
SV, BV, PU
2.51
23
68
plocha
Z12
BI
2.04
26
77
plocha
Z12
SV, BV, PU
4.71
43
128
plocha
Výměra Počet
[ha]
nových
RD
Počet
nových
obyvatel
Způsob
výpočtu
9
Z14a
BV, PU
0.96
9
26
plocha
Z14b
BV
0.81
7
22
plocha
Z15a
BV
0.54
5
15
plocha
Z15b
BV
0.22
2
6
plocha
Z15c
BV, PU
2.27
21
62
plocha
46.26
437
1311
Celkem
Zastavitelné plochy, které přibyly v Zadání
Z1a
BV
0.27
2
7
plocha
Z2a
BV
4.63
42
126
plocha
Z2b
BV, DS
0.54
2
6
regulativ
Z3e
BV
3.52
32
96
plocha
Z13
BV
0.22
2
6
regulativ
Z14c
BV
4.03
37
110
plocha
Z15d
BV
7.53
68
205
plocha
Celkem
20.74
186
557
Zastavitelné plochy celkem
67.00
623
1868
4.07
51
153
plocha
plocha přestavby P1
SC, PU, PV
proluky
BI, SC
19
57
pozemky
proluky
BV, SV
31
93
pozemky
50
303
673
2170
Proluky a přestavba celkem
Celkem
67.00
Součtem výše uvedených údajů dostaneme maximální výhledově možný počet objektů pro bydlení
v řešeném území. Pokud tento počet domů k bydlení vynásobíme koeficientem počtu obyvatel na
1 RD, který byl odhadem stanoven na 3, získáme maximální návrhový počet obyvatel v obci.
Celková bilance
stav
návrh
počet obyvatel:
1753
3923
počet bytů
601
1274
Ve zkratce lze říci, že návrh ÚP Brandýska předpokládá zvýšení počtu domů a počtu obyvatel
v návrhovém období na více než dvojnásobek současného stavu. Rozsah návrhových ploch byl
přitom v Zadání navýšen zhruba o polovinu – oproti platnému ÚPnSÚ Brandýsek.
10
C.3.1) Odůvodnění návrhu nových zastavitelných ploch
Většina (tj. více než 2/3) zastavitelných ploch je přejata z platného Územního plánu sídelního
útvaru Brandýsek. Část těchto ploch je v současné době postupně zastavována (Z12), či v jsou
v těchto plochách vydána územní rozhodnutí (Z5b, Z8, Z10a).
Vzhledem k atraktivní poloze sídla v rámci pražské aglomerace, tj. poblíž Kladna a díky rychlostní
silnici R7 s dobrou dopravní dostupností pomocí individuální automobilové dopravy na Prahu a
západní polovinu celé aglomerace (a díky nedávno dokončenému úseku Pražského okruhu i část
segmentu jižního), má Brandýsek dobré předpoklady pro rozvoj obytné funkce. Je to podpořeno i
poměrně širokou nabídkou občanské vybavenosti a napojením na všechny potřebné infrastrukturní
sítě. Brandýsek je v současné době, i díky historickému průběhu urbanizace Kladenska, poměrně
kompaktním sídlem. Ač procentní zastoupení přírodních ploch tomu přímo nenaznačuje, v
řešeném území se nachází poměrně kvalitní a cenné přírodní prvky (které jsou z větší částí
součástí ÚSES) a které mimo jiné zvyšují atraktivitu území pro bydlení. Brandýsek je i přirozeným
místním spádovým centrem pro nejbližší obce (Cvrčovice, Třebusice, Důl Theodor, Želenice a
případně Stehelčeves). Navíc, proces suburbanizace v pražském regionu stále pokračuje a ač byl
zpomalen finanční krizí, přesto lze počítat s jeho pokračováním – zejména z důvodu pokračující
výstavby dopravních staveb v širším regionu (další úseky R7, výstavba silnic v okolí Kladna).
Všechny tyto argumenty vedou k závěru, že výstavba bydlení v Brandýsku je perspektivní. Se
zvýšeným populačním potenciálem lze předpokládat, že se v obci vyplatí provozovat i další
obchody či služby.
Výstavba v konkrétních zastavitelných lokalitách ve všech případech navazuje na stávající
zástavbu.
V lokalitě Čabárna je tato zástavba těsně za hranicí k.ú., ale výstavba v této ploše (Z1a)
souvisí s rozvojem ekocentra a souvisejících naučných a rekreačních aktivit.
Plochy Z2 pokračují v zástavbě podél jedné z urbanistických os – ulici Švermovské (z
důvodu návaznosti na zastavěné území byla plocha Z2b upravena). Plocha Z3e doplňuje
návrhové plochy mezi Brandýskem a Cvrčovicemi a navazuje tak na koncepci rozvoje,
založenou v platném ÚPnSÚ. Lze přitom důvodně předpokládat, že lokality Z2a a Z3c, Z3d
a Z3e nebudou plně zastavěny, neboť jimi prochází řada infrastrukturních sítí s jejich
ochrannými pásmy, které rozvoj v rámci těchto ploch do určité míry omezují (anebo,
v případě přeložek, prodražují).
V plochách Z2b, Z3a, Z3b a Z4 je omezena výstavba faktem, že se tyto plochy nacházejí
v potoční nivě, jíž prochází regionální ÚSES a navíc hrozí možnost záplavy území.
Plocha Z13 umožňuje výstavbu dvou RD na konci Višňovky – ve stávající zahradě.
Plocha Z14c je snadnou využitelnou zastavitelnou plochou, nacházející na horní hraně
údolí, tj. s atraktivním výhledem do krajiny, ale i vedle navrhované plochy rekreačního
parku/biocentra. Tato plocha je mnohem lépe využitelná než sousedící plochy Z14a a Z14b,
které se nacházejí v náročných terénních poměrech (prudký svah, strž), jež zhoršují i jejich
dopravní obslužnost.
Plocha Z15 je největší z nově přidaných lokalit. I proto ji bylo navrženo rozdělit do několika
částí: Z15a a Z15b patří mezi plochy vymezené k zastavění již v ÚPnSÚ – jde však o
náročnější a méně atraktivní plochy, jež se nachází v zatáčce silnice III/00712. Plocha Z15c
byla z větší části též vymezena k zastavění v ÚPnSÚ, nově k ní bylo přičleněno 0,72 ha
podél silnice. Zde byla zároveň vymezena komunikace, zpřístupňující největší plochu Z15d.
Tuto plochu je možné zastavět až ve druhé etapě (tj. po využití víc než 70% ploch Z14 +
Z15b), což je odůvodněno velikostí plochy, ale i její okrajovou polohou v rámci Brandýsku
(horší dostupnost občanské vybavenosti, delší přípojky inženýrských sítí) a dopadem na
krajinný ráz (plocha zasahuje daleko za horní hranu údolí, tj. do polohy kde je historicky
dominantní zemědělská funkce, ale je více exponovaná i v dálkových pohledech). Využití
plochy Z15d je z důvodu její velikosti dále podmíněno vypracováním a schválením územní
studie US1.
11
C.3.2) Odůvodnění transformace stávajícího územního plánu
Vzhledem k požadavkům na strukturu, členění i obsah územního plánu, vyplývajícím ze
stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a souvisejících vyhlášek (zejména vyhlášky č. 500/2006 a
501/2006 Sb.), byla provedena transformace stávajícího ÚPnSÚ.
V první fázi byla na podkladu katastrální mapy aktualizována hranice zastavěného území a
správně vymezeny plochy vodní a vodohospodářské a plochy lesní (které jsou nyní pouze
pozemky určené k plnění funkce lesa – PUPFL). Hranice zastavitelného území byla převzata
z platného ÚPnSÚ a rozšířena o lokality určené v Zadání k zařazení do zastavitelných ploch.
Následně byly v závislosti na poloze v území podrobněji rozčleněny plochy, nacházející se
v zastavěném a zastavitelném území a stanoveny jejich regulativy, definující hlavní, přípustné a
případně podmíněně přípustné využití, včetně podmínek prostorového uspořádání. Obdobným
způsobem byly rozčleněny nezastavitelné plochy a taktéž definovány jejich regulativy.
V zastavěném území byla nejprve identifikována základní komunikační struktura obce – spočívající
ve vymezení 3 typů veřejných prostranství, skrze něž probíhá pohyb obyvatel po obci. Základní
strukturu tvoří urbanistické osy (plochy PV), na něž navazují ulice (plochy PU), sloužící k napojení
a obsluze všech objektů a funkčních ploch. Struktura veřejných prostranství je doplněná o veřejnou
zeleň (plochy PZ), u níž byly rozlišeny plochy funkční a navrhované. Co se týče vlastních
zastavitelných ploch, klíčovou úlohu pro fungování obce má občanské vybavení a plochy výroby.
Plochy občanského vybavení jsou dle ÚPnSÚ rozlišeny na veřejnou infrastrukturu (tj. objekty
provozované z veřejných zdrojů – plochy OV – sloužící pro veřejnou správu, vzdělávání a výchovu,
sociální služby, zdravotnictví, kulturu, ochranu obyvatelstva apod.), na tělovýchovná a sportovní
zařízení (plochy OS) a plochy hřbitovů (OH). Obytná území byla v závislosti na své poloze vůči
urbanistickým osám rozčleněna na plochy smíšené obytné, nacházející se v centru obce a
případně sousedící s těmito urbanistickými osami, a na plochy bydlení. V rámci smíšených
obytných ploch (SC, SV) je kromě bydlení umístěno (a je vhodné tam umisťovat) i další občanské
vybavení (zpravidla komerční – tj. obchody a služby). Situování smíšených ploch podél
urbanistických os je odůvodněno jejich atraktivitou pro komerční využití (aby byly obchody vidět a
zároveň aby příliš nenarušovaly čistě obytné plochy). Plochy bydlení (BI, BV) se nacházejí
v okrajovějších a hůře dopravně dostupných částech obce, obvykle v návaznosti na přírodní prvky.
Jak plochy bydlení, tak plochy smíšené obytné jsou rozděleny na dva typy podle intenzity využití
(tj. podle povolené podlažnosti a míra zastavění), přičemž v centru obce a podél urbanistických os
je umožněno intenzivnější využití. Pro zaměstnání obyvatel mají zásadní význam plochy výroby,
kterých je v Brandýsku pouze několik na okraji obce (v dobré návaznosti na dopravní
infrastrukturu) a jsou určeny pro nerušící výrobu a skladování (plochy VN). V zastavěných a
zastavitelných plochách se dále nacházejí plochy technické vybavenosti (TI), plochy
nezastavitelných zahrad a sadů (ZS) a rekreačně-zemědělské plochy zahrádkářských kolonií (RZ).
Co se týče využití jednotlivých ploch, transformační území dolu Michal (v ÚPnSÚ plocha O4) bylo
zařazeno mezi plochy přestavby (P1) a vzhledem k jeho charakteru a poloze v území je v kategorii
ploch SC, které umožňují intenzivní a zároveň poměrně široké možnosti využití. Intenzita využití
zastavitelných ploch, nacházejících se v nivě Týneckého potoka (Z2b, Z3a, Z3b a Z4) byla
omezena počtem přípustných staveb rodinných domů, případně vyšším koeficientem zeleně –
z důvodu průchodu regionálního biokoridoru touto nivou, ale též díky riziku záplav a možnosti
rozlivu vod.
Plochy nacházející se mimo zastavěné a zastavitelné území (tj. plochy nezastavitelné), jsou
rozčleněny na ploch intenzivní zemědělské produkce na zemědělském půdním fondu (NZ), na
plochy lesní (NL – plochy PUPFL) a plochy přírodní (NP), jež představují zejména nelesní plochy
ÚSES. Smíšené plochy nezastavěného území (NS) zahrnují jak plochy extenzivní zemědělské
produkce (tj. trvalé travní porosty), tak plochy důležité pro ekologickou stabilitu krajiny (remízky,
zamokřené plochy, lesní společenství mimo PUPFL) – a nahrazují i v ÚPnSÚ přítomné „ostatní
plochy“.
I v nezastavěném území se nacházejí plochy zahrad a sadů (ZS) – zde jsou však před zahradami
preferovány sady. Zastavěným i nezastavěném územím pak procházejí liniové plochy – jak vodní a
vodohospodářské (W), tak plochy dopravní infrastruktury (silniční – DS, železniční – DZ).
12
Zvolené barevné schéma vychází z metodiky MINIS. V zelených odstínech jsou veškeré plochy
přírodního charakteru, červeně plochy obytné, v odstínech fialové a růžové je občanská
vybavenost a smíšené obytné plochy. Sytější barvy jsou používány pro plochy s intenzivnějším
využitím.
C.3) Doprava
Řešeným územím prochází železniční trať 093 (Kralupy nad Vltavou – Kladno), s železniční stanicí
Brandýsek na jihovýchodním okraji obce, je využívána pro regionální dopravu a poskytuje
poměrně kvalitní spojení do obou měst.
Základní struktura silniční dopravy v území je stabilizovaná:
Územím obce prochází rychlostní komunikace R7 (Praha – Slaný – Louny – Chomutov)
v kategorii S 24,5/100. Nejbližší mimoúrovňové křižovatky jsou Bouchalka (u obce
Stehelčeves – km 9) a Knovíz (km 18).
Samotný Brandýsek je na silniční síť napojen pouze komunikacemi III. třídy.
Nejvýznamnější je silnice III/00712 (Stehelčeves – Brandýsek – Knovíz), která zajišťuje
napojení na R7 a tedy i na nadřazenou silniční síť. Směrem na Kladno vedou dvě přibližně
stejně významné komunikace: III/10140 (Brandýsek – Cvrčovice – Kladno-Vrapice) a
III/2388 (Brandýsek – Kladno-Švermov).
Méně významné jsou komunikace III/23642 (Brandýsek – Theodor – Pchery –
Třebichovice) a III/10142 (Brandýsek – Třebusice – Zvoleněves – Žižice). Minimálně
využívaná je pak silnice III/10141 (Brandýsek – Kladno-Vrapice).
V jihovýchodním cípu území se nachází čerpací stanice pohonných hmot.
Úpravy silniční sítě se v návrhovém horizontu územního plánu nepředpokládají.
V ÚPnSÚ Brandýsek byl zanesen návrh nové mimoúrovňové křižovatky – sjezd z rychlostní silnice
R7. Jelikož tato stavba není součástí platné nadřazené územní dokumentace (ÚP VÚC Pražského
regionu), byla z návrhu (na základě stanoviska ministerstva dopravy) vypuštěna. Přesto však byla
ponechána alespoň jako územní rezerva (plocha R1) – pro případ, že by tato stavba byla
schválena v příslušné územně plánovací dokumentaci (tj. v ZÚR středočeského kraje).
Ochranné pásmo silnic mimo zastavěné území obce (dle zákona č. 13/97 Sb. – o pozemních
komunikacích) je prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti:
Dálnice, rychlostní komunikace, rychlostní místní komunikace:
100 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu
Silnice II. a III. třídy:
15 m od osy vozovky
C.4) Technická infrastruktura
Územím obce Brandýsek prochází několik nadřazených sítí technické infrastruktury, jejichž vedení
je stabilizované, zanesené ve výkresové dokumentaci a popsané v kap. D.3 územního plánu,
popřípadě v kap. A.2 tohoto odůvodnění.
Jelikož technická infrastruktura je adekvátně popsána v textové části návrhu územního plánu a její
konkrétní podobu v zastavitelných plochách určí územní studie a technická dokumentace, níže
jsou uvedeny především základní bilance pro dimenzování a shrnuty limity využití území, které
souvisí s technickou infrastrukturou.
C.4.1) Elektrická energie
Trasy vedení VN a VVN, poloha a množství trafostanic jsou stabilizované.
Řešeným územím prochází v prostoru mezi Brandýskem a Cvrčovicemi nadzemní vedení VVN
110 kV.
13
Pro zásobování elektrickou energií nově definovaných zastavitelných územích jsou navrženy
celkem 2 nové trafostanice 22/0,4 kV, napojené na stávající trasy podzemním kabelem.
Bilance potřeby
Brandýsek
elektrické
počet bytů
stávající stav
energie
v
obci
specifický
příkon
požadovaný
výkon
[kW/bj]
[kW]
601
3606
6
návrh
1273
7635
Ochranné pásmo nadzemního vedení je dle zákona č. 458/2000 Sb. – energetický zákon:
U napětí nad 220 Kv do 400 Kv
20 (25) m
U napětí nad 110 Kv do 220 kv
15 (20) m
U napětí 1 – 35 Kv
7 (10) m (vodiče bez izolace)
Ochranné pásmo podzemního vedení je dle zákona č. 458/2000 Sb. – energetický zákon:
U napětí do 110 Kv vč. a vedení vlastní telekomunikační sítě
1m
C.4.2) Zásobování plynem
Východně od Brandýska vede VTL plynovod Praha-Slaný (DN 300), na nějž je přes regulační
stanici připojen Brandýsek a blízké obce (Cvrčovice, Třebusice, Důl Theodor). Prakticky celá obec
je plynofikována pomocí středotlakého (STL) plynovodu.
S plynofikací se počítá i v zastavitelných plochách.
Bilance potřeby plynu v obci Brandýsek
počet bytů
stávající stav
601
návrh
1273
měrná
potřeba
celková
potřeba
měrná
potřeba
celková
potřeba
[m3/hod]
[m3/hod]
[m3/rok]
[m3/rok]
2.5
1503
3181
3500
2 103 500
4 453 909
C.4.3) Vodní hospodářství
potřeba vody na obyvatele
q = 158 l/os./den
koef. denní potřeby
kd = 1.5
koef. hodinové potřeby
kh = 1.8
Bilance potřeby pitné vody v obci Brandýsek
Obyv
Qp
Qp
Qd
Qd
Qh
[m3/den]
[l/s]
[m3/den]
[l/s]
[l/s]
stávající stav
1753
276.97
3.21
415.46
4.81
8.66
návrh
3920
619.40
7.17
929.10
10.75
19.36
(bilance produkovaného množství splaškových vod je totožná)
14
Ochranná pásma vodovodů (dle zákona č. 274/2001 Sb. – zákon o vodovodech a kanalizacích):
vodovodní řad do průměru 500 mm vč.:
1,5 m
vodovodní řad nad průměr 500 mm:
2,5 m
Ochranná pásma kanalizace (dle zákona č. 274/2001 Sb. – zákon o vodovodech a kanalizacích):
kanalizační stoka do průměru 500 mm vč.: 1,5 m
kanalizační stoka nad průměr 500 mm:
2,5 m
C.5) Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného
rozvoje území
Územní plán Brandýsku byl vypracován s ohledem na udržitelný rozvoj území, s důrazem na
zachování stávajících přírodních hodnot, které jsou zároveň předpokladem zachování vysoké
kvality bydlení v Brandýsku. Předpokládaný dopad na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé
životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území je stručně
zhodnocen níže.
C.5.1) Životní prostředí
Územní plán respektuje stávající prvky, které přispívají ke kvalitnímu životnímu prostředí:
Identifikuje a zachovává významnou veřejnou zeleň v obci (PZ, ZS, NS)
rozpracovává ÚSES do měřítka ÚP, zachovává přírodně cenné plochy a stabilizuje jejich
stávající využití, zajišťuje ochranu potoční nivy před zastavěním
zachovává stávající lesní plochy (NL) a další plochy přírodního charakteru mimo zastavěné
území, jež zároveň tvoří klíčovou složku krajinného rázu (NS, NP)
Územní plán dále navrhuje několik opatření pro zlepšení stavu životního prostředí v řešeném
území:
v návrhových plochách bydlení požaduje minimální podíl veřejné zeleně a omezuje
maximální možný podíl zpevněných ploch
navrhuje doplnit liniovou zeleň podél komunikací a cest
C.5.2) Hospodářský rozvoj
Územní plán respektuje stávající prvky, které přispívají k hospodářskému rozvoji:
jsou zachovány stávající výrobní plochy, přičemž jejich regulativy umožňují řadu využití, po
kterém lze předpokládat poptávku v zázemí Pražského regionu
Územní plán navrhuje několik opatření k podpoře hospodářského rozvoje obce:
V rámci zastavitelných ploch bydlení a ploch smíšeného bydlení je možné umisťovat i řadu
drobných komerčních činností – rozvoji místního podnikání je tak kladeno minimum
překážek, smíšené obytné plochy jsou při tom umístěny podél hlavních urbanistických os,
což zajišťuje jejich atraktivitu (pro umisťování obchod, služeb apod.)
stávající výrobní plochy je možno v přiměřeném rozsahu rozšířit
výstavba v obytných plochách a následný migrační přírůstek obyvatel je předpokladem pro
zvýšení celkové kupní síly – což umožní zřízení nových obchodů a služeb
přestavba nedostatečně využívaných ploch (plocha P1) má potenciál zlepšit celkový obraz
obce, který tyto částečně zdevastované plochy zhoršují
C.5.3) Soudržnost společenství obyvatel území
Soudržnost společenství obyvatel území může územní plán ovlivnit jen do určité míry, neboť ta
vzniká především jako výsledek sociálních procesů. Základem je udržet obyvatele v území a
umožnit realizaci větší části jimi preferovaných činností. Dalším bodem je kultivovat identitu místa
a umožnit tak identifikaci obyvatel a místa.
Územní plán se pokouší takto formulované požadavky naplnit následujícím způsobem:
15
v obci jsou vymezeny plochy pro většinu každodenních činností (bydlení, práce, veřejná
infrastruktura, obchody a služby, rekreace), které jsou základním předpokladem pro
udržení obyvatel v obci po větší část dne
ÚP koncepčně vymezuje a chrání veřejná prostranství, které umožňují běžné každodenní
setkávání obyvatel a podporují znalost sousedů
je podporováno zachování stávajících hodnot v území – zejména jejich konkrétním
popsáním, které je základem pro cílenou ochranu a rozvoj, identita obce byla historicky
spojena s industriální výrobou, na níž i v současné době poukazuje řada staveb v území,
z nichž některé jsou i památkově chráněné
C.6) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování
Územní plán Brandýsku je zpracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování, tak jak je
definuje §18 a §19 stavebního zákona.
ÚP vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve
vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro
soudržnost společenství obyvatel území
Při řešení ÚP byly zohledněny veřejné i soukromé zájmy rozvoje území
Územní plán Brandýska chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území,
včetně místního urbanistického a architektonického dědictví. Tyto hodnoty jsou stručně
popsány v kap. B návrhu ÚP a podrobněji v tomto Odůvodnění (kap. C.1.2) a promítnuty do
podmínek využití plochy přestavby P1.
V územním plánu je stanovena koncepce rozvoje území, včetně urbanistické koncepce
s ohledem na hodnoty a podmínky území.
Byly stanoveny urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a
prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění a uspořádání staveb
s ohledem na zachování a kontinuální rozvíjení charakteru území.
C.7) Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití, než stanovuje vyhláška
501/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb.
V souladu s §3 odst. 4 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území je v územním plánu
Brandýska použito jiného druhu plochy s rozdílným způsobem využití než stanovuje vyhláška.
Jedná se o plochy sídelní zeleně, které umožňují v územním plánu vymezit systém sídelní zeleně
(zejména nezastavitelné zahrady či sady). Podmínky pro tyto plochy zaručují zejména jejich
ochranu před zastavěním.
Dále v souladu s §3 odst. 4 vyhlášky byly základní druhy ploch dále členěny s ohledem na
specifické podmínky a charakter území. Důvodem přidání těchto druhů ploch je umožnit lepší
zohlednění specifických podmínek a charakteru území.
D) INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
SPOLU S INFORMACÍ, ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ
VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, POPŘÍPADĚ ZDŮVODNĚNÍ, PROČ TOTO STANOVISKO
NEBO JEHO ČÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO
Z projednaného Zadání ÚP Brandýsku nevyplynul požadavek na vyhodnocení vlivu územního
plánu na udržitelný rozvoj.
16
E) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA
E.1) Zemědělský půdní fond
Celkem je územním plánem Brandýska dotčeno 67,13 ha ploch zemědělského půdního fondu,
z toho nově vymezených zastavitelných ploch je 20,65 ha.
E.1.1) Přehled lokalit záborů zemědělské půdy
označení
Z1a
navržené
využití
BV
Z1b
třída ochrany
kód
BPEJ
%
ha
celkem
ha
0.27
V
1.31.51 100.0%
0.27
V
1.31.51
84.6%
0.11
V
1.71.01
15.4%
0.02
II
1.01.10
26.2%
1.21
IV
1.08.40
73.8%
3.41
V
1.71.01 100.0%
0.54
II
1.01.10
3.0%
0.02
V
1.71.01
97.0%
0.65
V
1.71.01 100.0%
0.76
II
1.01.10
94.3%
2.49
V
1.71.01
5.7%
0.15
II
1.01.10
42.2%
2.66
V
1.31.11
56.1%
3.54
V
1.71.01
1.7%
0.11
II
1.01.10
6.0%
0.21
IV
1.30.11
77.8%
2.73
V
1.31.51
13.4%
0.47
V
1.71.01
2.8%
0.10
II
1.01.10
2.2%
0.02
V
1.71.01
97.8%
0.87
V
1.31.11 100.0%
1.64
I
1.01.00
18.6%
0.54
V
1.31.11
81.4%
2.37
IV
1.31.51
69.2%
2.13
V
1.31.11
30.8%
0.95
TI
Z2a
0.13
BV
Z2b
BV
Z3a
4.62
BV
Z3b
BV. DS
Z3c
0.67
BV
Z3d
SC, BV, OS
Z3e
SV
Z5b
0.89
BV
Z5c
6.31
3.51
SC, PU
Z5a
0.76
2.64
BV
Z4
0.54
1.64
2.91
BV
3.08
17
označení
navržené
využití
třída ochrany
kód
BPEJ
%
ha
celkem
ha
Z6
BV
I
1.01.00 100.0%
0.42
0.42
Z7a
VN
I
1.01.00 100.0%
0.63
0.63
Z7b
VN
I
1.01.00 100.0%
0.68
0.68
Z8
BI, PU
I
1.01.00 100.0%
1.63
1.63
Z9
BI
II
1.01.10 100.0%
3.48
3.48
Z10a
BI
II
1.01.10 100.0%
4.42
4.42
Z10b
BV
II
1.01.10 100.0%
1.84
1.84
IV
1.05.11
42.6%
1.06
V
1.33.11
51.0%
1.27
V
1.71.01
6.4%
0.16
SV, BI, BV,
PU
IV
1.05.11
95.7%
6.46
V
1.41.67
4.3%
0.29
BV
V
1.41.67 100.0%
0.22
IV
1.08.40
94.6%
0.87
V
1.41.67
5.4%
0.05
IV
1.08.40
73.8%
0.59
V
1.41.67
26.3%
0.21
III
1.19.01
65.8%
2.66
IV
1.08.40
23.3%
0.94
IV
1.19.11
10.9%
0.44
III
1.19.01
33.3%
0.18
IV
1.08.40
1.9%
0.01
V
1.41.67
64.8%
0.35
Z11
SV, BV
Z12
Z13
Z14a
6.75
BV, PU
Z14b
BV
Z15a
BV
0.22
0.92
BV
Z14c
2.49
0.80
4.04
0.54
Z15b
BV
III
1.19.01 100.0%
0.20
0.20
Z15c
BV, PU
III
1.19.01 100.0%
2.27
2.27
Z15d
BV
III
1.19.01 100.0%
7.53
7.53
WD1.2
DS
V
1.71.01 100.0%
0.11
0.11
WD1.2
DS
V
1.71.01 100.0%
0.08
0.08
WD2.2
PU
V
1.71.01 100.0%
0.08
0.08
V
1.31.11
66.7%
0.02
V
1.71.01
33.3%
0.01
WD2.4
PU
0.03
18
E.1.2) Zábory ZPF z hlediska tříd ochrany
třída ochrany 1
3,90 ha
(5,8 %)
třída ochrany 2
16,35 ha
(24,4 %)
třída ochrany 3
12,84 ha
(19,1 %)
třída ochrany 4
18,64 ha
(27,8 %)
třída ochrany 5
15,10 ha
(22,9 %)
E.1.3) Odůvodnění záborů
Nově definovaných zastavitelných ploch je cca 30% z celkové výměry, většina zastavitelných ploch
tak byla pouze přejata z platného ÚPnSÚ Brandýsek.
Nově vymezené zastavitelné plochy pro bydlení byly vymezeny dle Zadání ÚP Brandýsku a
zohledňují požadavky na rozvoj obce v zázemí hlavního města Prahy. Z těchto ploch je 1/3 (tj.
plocha Z15d) podmíněna prověřením územní studií (zařazena do ploch, ve kterých je prověření
změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování).
Z nově definovaných zastavitelných ploch jich je většina ve III. a IV. třídě ochrany ZPF, pouze
menší části ploch Z2a a Z3e jsou ve II. či V. třídě ochrany.
účel záboru
ha
%
zast. plochy - bydlení + smíšené obytné plochy (stávající plochy):
44.66
66.5%
zast. plochy - bydlení (nově vymezené plochy):
20.43
30.9%
zast. plochy - výroba + technická infrastruktura:
1.44
2.1%
dopravní infrastruktura:
0.30
0.4%
E.2) Pozemky určené k plnění funkce lesa
Územní plán Brandýsku nezasahuje do pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL).
Do ochranného pásma lesa zasahují zastavitelné plochy Z1b, Z5b, Z5c.
F) POŽÁRNÍ A CIVILNÍ OCHRANA
F.1) Řešení požadavků civilní ochrany
Brandýsek je zahrnut v dokumentaci krizového řízení v rámci Středočeského kraje.
Z hlediska civilní ochrany se v řešeném území nepočítá s budováním žádných objektů či zařízení
civilní ochrany, ani nejsou kladeny zvláštní požadavky na vybavení budov veřejné vybavenosti či
úpravy stávajících objektů.
Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu Brandýska dle zákona č. 239/2006 Sb., o
integrovaném záchranném systému a dle § 20 vyhlášky č.380/2002 Sb., „K přípravě provádění
úkonů ochrany obyvatelstva“.
F.1.1) Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní
Území obce Brandýsek se nenachází v prostoru ohroženém průlomovou vlnou zvláštní povodně.
F.1.2) Zóny havarijního plánování a ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události
Brandýsek není zahrnut v žádné zóně havarijního plánování.
F.1.3) Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování
V případě potřeby nouzového ubytování obyvatel budou tito ubytování v objektu základní školy.
19
F.1.4) Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci
V případě potřeby skladování materiálu civilní ochrany, případně humanitární pomoci, lze využít
objekty obecního úřadu, případně základní školy.
F.1.5) Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území
Na území obce se nenacházejí sklady nebezpečných látek.
F.1.6) Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií
Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou se uvažuje z vodojemu nad obcí (v případě
přerušení dodávky vody nutno zajistit šetrnou spotřebu), v případě nepoužitelnosti vodojemu se
počítá se zásobováním cisternami.
Náhradní zdroje elektrické energie v obci nejsou.
F.2) Požární bezpečnost
V obci je organizován sbor dobrovolných hasičů (SDH Brandýsek). Jednotka se skládá z občanů
Brandýska i přilehlých obcí.
Nejbližší hasičský záchranný sbor se nachází v Kladnu.
Zásobování požární vodou zajišťuje obecní vodovod, přičemž dostatečné množství požární vody
zajišťuje vodojem nad obcí (v rámci nadřazené vodárenské soustavy). Další zdroj požární vody je
rybník pod Čabárnou.
Uspořádání zastavitelných ploch bude řešeno s ohledem zajištění potřeby požární vody obecním
vodovodem s požadovanými parametry a osazením požárními hydranty.
Veškeré navržené a rekonstruované místní komunikace a veřejné prostory budou splňovat
požadavky na zajištění protipožárního zásahu.
F.3) Systém varování obyvatelstva
Obyvatelstvo bude vyrozuměno sirénou, popřípadě vozidly.
20

ÚP Brandýsek návrh dokumentace komplet

Transkript

Podobné dokumenty

Dopravní čerpadlo EZstripTM

Textová a grafická část návrhu a odůvodnění

SOUTĚŽNÍ ŘÁD JUDA (SŘJ)

Kladno minulé a budoucí

Text

Cvrčovický Zpravodaj 03/2014

odůvodnění územního plánu

Kuželové převodovky

vodohospodářské stavby

Emisní plán - tisková verze vydané brožury

ostředecký zpravodaj

Základní ustanovení

Studie kolejového připojení mezinárodního letiště Praha Ruzyně

Textová část ÚP Prackovice nad Labem

Zde

textová část ke stažení

Textová část

Koncepce provozu pražského

Návod vlhkomer Moistec