Politický systém Francie

Politický systém Francie
Ústava 4. října 1958; po reformě z roku 1962 přímá volba presidenta; do roku 2002
fungovala odlišná délka volebních období pro presidenta (původně 7 let) a Národní
shromáždění (původně 5 let)
Unitární polopresidentská republika
Výkonná moc
President (volen na 4 roky; volební období se kryje s obdobím Národního shromáždění)
-
garant národní nezávislosti, územní integrity, respektování dohod a smluv
jmenuje premiéra
předsedá radě ministrů
kdykoli může vypsat referendum
může se přímo obracet k oběma komorám parlamentu a žádat nové projednání zákona
jmenuje presidenta Ústavní rady a 1/3 jejích členů
obrovské pravomoci v oblasti zahraniční a vojenské politiky
může rozpouštět Nár. shrom. po (nezávazné) konzultaci s premiérem a předsedy
komor
může vyslat vojáky kamkoli na světě i bez schválení parlamentu
Vláda
-
rada ministrů = užší výbor vlády
premiér = řídí činnost vlády, kontrasignuje veškeré návrhy zákonů
Zákonodárná moc
Dvoukomorový parlament
– Národní shromáždění (577 členů na 4 roky); většinový dvoukolový volební
systém
– Senát (321 členů na 9 let); voleni kolegiem volitelů = poslanci, delegáti obecních
rad, členové generální rady; volební systém se liší Je nerozpustitelný, jeho předseda
může zastupovat indisponovaného presidenta.
– Proces schvalování: K přijetí návrhu je nutný souhlas obou komor, v praxi se proto
často uplatňuje tzv. kyvadélko (periodické vracení zákonů z jedné komory do druhé)
– Racionalizovaný parlamentarismus = odmítnutí vládního návrhu se rovná vyjádření
nedůvěry vládě (tu smí vyjádřit pouze Národní shromáždění, nikoli Senát) – nutná
většína všech poslanců; k prosazení vládního návrhu stačí relativní většina
Soudní moc
-
-
Ústavní rada = funkce jako ústavní soud v ČR. K významným zákonům se musí
vyjádřit. Má 9 členů – každé 3 roky se obměňuje 1/3 (1/3 jmenuje president, 1/3
předseda senátu, 1/3 předseda Národního shromáždění)
Vrchní soud = soudí politiky a státní úředníky
Státní rada = správní soudnictví, 200 členů
-
Nejvyšší rada pro soudnictví = poradní orgán presidenta
Místní správa
-
členění na obce, departementy (100, z toho 4 v zámoří) a regiony (26, z toho 4
v zámoří)
starosta = hlava samosprávy a zároveň státní úředník
prefekt = státní úředník – prosazuje vůli státu na regionální úrovni
v současnosti dochází k postupné decentralizaci = menší vměšování centra do
regionální politiky
Volby
-
-
Národní shromáždění = 2kolový většinový systém (do druhého kola postupují
kandidáti s nejméně 12,5% hlasů. Ve druhém kole se ideově spřízněné strany sdružují
do volebních koalic.)
Senát = volen nepřímo, kombinací různých volebních systémů
President = 2kolový většinový systém (do druhého kola postupují dva
nejúspěšnější kandidáti – stejný systém jako při volbách do senátu ČR)
Poslanci v Evropském parlamentu = poměrný volební systém, celá země
volí jako jeden obvod (stejný systém se používá při parlamentních volbách v Izraeli)
Politické strany
-
málo centralizované
-
Socialistická strana (PS – Parti socialiste) = levice
Francouzská komunistická strana (PCF – Parti communiste Francais) =
Sdružení lidového hnutí (UMP) = tzv. Gaullistická strana, pravice
Svaz pro francouzskou demokracii (UDF – Union pour la democratie
francaise) = pravice, tradiční spojenec UMP
extrémní levice
-
Národní fronta (FN – Front national) = extrémní pravice (Jean Marie LePen)
Seznam prezidentů 5. francouzské republiky
Charles de Gaulle
1959 – 1969
Gaullisté (RPF)
Georges Pompidou
1969 – 74
Gaullisté (RPF)
Valéry Giscard d’Estaing
1974 – 81
UDF
Francois Miterrand
1981 - 95
Socialistická strana
Jacqoues Chirac
1995 – 2007
Gaullisté (RPR => UMP)
Nicolas Sarkozy
2007 - ?
Gaullisté (UMP)