ČN Únor 2015

Čechtické noviny
Čechtice, Černičí, Dobříkovice, Chrastovice, Jeníkov, Jizbice, Krčmy, Malá Paseka, Nakvasovice,
Nové Práchňany, Otročice, Palčice, Růžkovy Lhotice, Staré Práchňany, Sudislavice, Zhoř.
Na Hromnice o hodinu více.
Na svatého Blažeje slunce ještě nehřeje.
Svatá Veronika seká ledy z rybníka.
Svatá Agáta bývá na sníh bohatá.
Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna.
Jizbice
(Jizbice u Čechtic, Izbice u Čechtic)
Nejstarší zápisy do třicetileté války mluví o Jizbici (Isbice,
Isbicz, Jiswitz) jako o samostatné osadě, poté je uváděna spolu
se Zhoří a hovoří se o dvoru. Její vznik je datován do 11 . – 1 2.
století, jedná se zřejmě o nejdéle osídlené místo v našem okolí.
Samota ležela do roku 1 957 asi tři kilometry jihozápadně od
Čechtic. Poté byla vymazána ze seznamu osad a na jejím místě
bylo v 80. létech postaveno rekreační zařízení s hotelem a chatičkami. V areálu zůstaly dvě vodní nádrže (rybníčky), ty napájí tenký proud Jizbického potoka, který zde pramení a teče
směrem pod Zhoř. Protože osada byla odpradávna duchovně
i kulturně spjatá se Zhoří, vedla odtud přímá cesta na Zhoř.
Škoda, že je dnes rozorána.
Zajmavá zeměpisná místa v okolí Jizbice jsou Jizbický kopec
(600 m n. m.) a nedaleko ležící Velký kámen, který má jistý význam pro Čechtice.
Jak vznikl název Izbice (později Jizbice) lze odvozovat od
slova izba, tj. jizba. Ve středověku se říkalo obytným společným
místnostem skutečně jizby. Byly to až čtyři metry vysoké
místnosti, které byly v horní části zakouřené. Odvod kouře
z prostoru jizeb obstarávaly otvory ve stěnách nad okny a vedle dveří. Později po třicetileté válce byly zakouřené prostory
Společenská rubrika
Blahopřejeme občanům, kteří v měsíci únoru
oslaví 80 a více let:
Rudolf Šimek
Marie Krucká
Josef Janče
Josef Kamarýt
Čechtice
Čechtice
Čechtice
Malá Paseka
2/201 5
přebudovány na tzv. světnice. Byly to světlé místnosti bez
kouře. Vytápění totiž už bylo realizováno z vedlejších prostor,
odkud se odváděl kouř komínem (kouřovodem) ven. Nepředstavujme si však komín, jak jej známe dnes. Byl to dřevohliněný komín, na vesnicích častěji otevřený dymník.
Další možností, proč bylo místo nazýváno Jizbicí je fakt, že
zde pramení potok. Lidé odedávna hledali možnosti, jak vodu
překonat suchou nohou. Stavěli si lávky a mosty. Pojmenování
jistba byla v minulosti můstkem přes potok s několika odděleními, dříve nazývanými jistbami.
Do roku 1 420 patřila obec Vyšehradské kapitule. V zápisech
zemských desek v 1 6. století se Jizbice uvádí jako součást
čechtického a později křivsoudovského panství, podle toho
měnila majitele. Nejstarší záznam o Jizbici je z roku 1 553, kdy
Jiřík Mazaný žaluje Matěje Kocourovského z Radvanova a na
Jizbici. Roku 1 61 7 se dochovaly záznamy o svobodníkovi Martinu Jizbickém a jeho ženě Martě, dceři Petra Vondráčka. Ze
soupisu pozemků po třicetileté válce – z berní ruly (kolem roku
1 651 ) se dozvídáme, že v Jizbici žili dva rolníci: Petr Vaukat
obhospodařoval 36 strychů polí (asi 1 0 ha) a choval: jednoho
koně, tři voly, čtyři krávy, pět jalovic, tři ovce, čtyři svině. Matouš Štěpánek obhospodařoval 1 5 strychů polí (asi 4 ha) a
choval: 2 voly, 2 krávy, 3 jalovice, 1 ovci, 1 svini. Obě hospodářství byla hodnocena jako dobrá, půda byla v kategorii dobrá,
žitná. Znamená to, že se třicetiletá válka této zapadlé osadě
vyhnula?P V dalším zdroji se uvádí, že po třicetileté válce
došlo k vysídlení Jizbice a její obyvatelé se usadili kolem
kostela ve Zhoři. Svědčí o tom i to, že na Zhoři dodnes v č. p.
1 2 žije (žil) rod Štěpánků.
V 1 . pol. 1 8. století dvůr užívala vrchnost a vznikl zde dvůr
obdělávající 70 strychů (asi 20 ha) polí a pastvin. Koncem 1 8.
století měla Jizbice spolu se Zhoří čtyři domy. Vlastnil ji Karel
Josef Palm až do roku 1 796, kdy koupili dvůr dva mistři ze
skláren v Palčicích, a to Josef Nachtmann a Antonín Zopf. Ti
odprodali část pozemků a později v roce 1 801 prodali i zbytek
pozemků se dvorem bývalému šafáři tohoto dvora Kučerovi.
Ten zde vystavěl pro své čtyři syny čtyři rolnické usedlosti.
Neměl však dost peněz a vypůjčil si u rytíře v Dolních
Kralovicích potřebnou částku. Sumu peněz se mu v roce 1 822
podařilo nashromáždit. Donesl ji do Dolních Kralovic vrátit.
Nevyžádal si však potvrzení, protože tehdy bylo zvykem, že
Z Čechticka
Pohled na dolní rybník v RS Jizbice
si lidé mezi sebou věřili. Ale rytíř záhy zemřel a jeho potomci
se domáhali dlužné částky znovu. A tak přišel dvůr do prodeje.
Za peníze, které Kučerovi z prodeje zbyly, si koupil usedlost
na Jizbici, kterou sám vystavěl, a žil zde s rodinou do roku
1 925. Od roku 1 847 je v pozemkové knize zapsáno vlastnictví jizbických pozemků na rod Auerspergů ze Žlebů – a to na
Karla Auersperga. Na meznících bývalých auerspergských pozemků se dosud nachází monogram K. A. V té době měla Jizbice spolu se Zhoří dvacet domů a žilo zde 1 35 obyvatel.
Auerspergové dvůr v Jizbici zčásti rozprodali a některé pozemky začali zalesňovat. V tom se pokračovalo až do konce
století. Poslední pole patřící k jizbickému dvoru byla mezi Zhoří a Palčicemi. Paní Antonie Kletečková z Palčic, rozená Holečková (narozená v roce 1 891 ) vyprávěla, že při cestě ze školy
ze Zhoře do Palčic vídávala volská spřežení s čeledíny z jizbického statku, jak jedno spřežení za druhým oralo pole mezi
Palčicemi a Zhoří. Muselo to tedy být kolem roku 1 900. Pak
teprve i tato pole byla zalesňována. Současný vzrostlý les v této lokalitě je tedy prvním lesem na bývalých polích. Za první
republiky a před druhou světovou válkou v Jizbici bydlely tři rodiny: hajný Škrabánek měl dům u křížku směrem na Zhoř, druhý
dům byl Karla Rychtáře a před ním zde žili Truhlářovi (stodola a dům v místě dnešního hotelu). Nedaleko dnešního hotelu
žil stále rolník pan Kučera. Kučera měl dvě děti, a to syna
(vystudoval na učitele) a dceru, která se provdala za statkáře
Klímu od Mladé Vožice. Dcera pana Kučery prodala chalupu
ještě před válkou rodině Dojavově. Lesy však vlastnila až do
roku 1 950, kdy byly zestátněny. Také noví majitelé Dojavovi
pole postupně osázeli stromky, na některých polích hospodařili
až do roku 1 945. Poté se rodina odstěhovala. V zalesnění
pokračovalo i nově vzniklé JZD v 50. letech. Ve fořtovně, postavené o samotě asi 1 km od vsi u původní cesty do Čechtic,
bydlel fořt pan Cajdler.
Do školy na Zhoři chodilo celkem šest dětí (po první válce).
Byla to děvčata Věra a Marie Škrabánkovy, Karel Rychtář, Marie Dojavová se svými dvěma bratry.
Po válce se odstěhovali Dojavovi (do pohraničí), Rychtářovi i Cajdlerovi. Hajný pan Škrabánek pak bydlel ve fořtovně.
V roce 1 945 podle prezidentského dekretu přešel majetek jizbického dvora (v té době už to byly téměř samé lesy) na československý stát – Československé státní lesy. V roce 1 949
vznikl Lesní závod Vlašim a Polesí Jizbice. Prvním jizbickým
fořtem po této změně byl pan Melichar z Louňovic. Fořtovna
se zatím opravovala. Dalším vedoucím polesí Jizbice se stal
pan Pavel Zimmermann, který již bydlel ve fořtovně od roku
1 962. Po něm od roku 1 974 spravoval polesí pan Korba. Ten
zde měl jen kancelář.
Fořtovna je nyní prodána, jizbické polesí zaniklo a na místě
zapadlé vesničky je rekreační středisko. Ze staré Jizbice zbyl
jen veliký sklep bývalého dvora a kaplička.
Kdy byla původně jizbická kaplička postavena, nevíme. Ale
na katastrální mapě z roku 1 838 je již vyznačena. Vznikla však
určitě již mnohem dříve. Kaple byla od počátku zasvěcena Nejsvětější Trojici. Pouť se koná od nepaměti v neděli po Svatodušních svátcích, tj. na svátek Nejsvětější Trojice, což je
v červnu. Putovali sem všichni obyvatelé okolních vesnic. Ze
Zhoře ke kapli přicházel průvod poutníků s družičkami vedený
Čechtické noviny
knězem. Vpředu průvodu byl nesen kříž. Lidé zpívali, modlili
se. Paní Marie Průšová z Palčic (narozená 1 920) vzpomíná,
že se jako družička (asi jako sedmiletá dívka) takového průvodu zúčastnila. Bylo to za pana faráře Vlasáka. Kapličku průběžně udržovali věřící z okolních vesnic. Po 2. světové válce
upadala úcta ke všem duchovním hodnotám, stejně tak
i drobným sakrálním stavbám. Nejvíce jizbická kaplička začala chátrat v 70. letech minulého století, kdy byl na místě bývalé Jizbice zbudován pionýrský tábor – nyní rekreační středisko.
Tehdy kaplička trpěla nejen povětrnostními vlivy, ale byla záměrně ničena vandaly. Zdevastována byla vlastní stavba i vnitřní
výzdoba – obrazy i kříž. Nakonec se propadla celá střecha.
Kapličku Lesy České republiky v roce 2005 zachránily před
úplnou zkázou, znovu ji obnovily. Zhořská farnost provedla její vnitřní výzdobu a čechtický duchovní správce P. Zdislaw Ciesielski ji dne 20. 5. 2007 znovu požehnal.
Až se půjdete podívat na kapličku, nezapomeňte na její
interiér. Prohlédněte si obrázek Nejsvětější Trojice. Ten se
v Čechách nedal sehnat. Přivezl nám ho P. Mikuláš Uličný až
ze Slovenska. Tento obraz je ikona. To je způsob malby svatých v pravoslavné církvi. Jasné barvy ikon znamenají osvobození od temnot zla, hříchu. Také každá barva na ikoně má
symbolický duchovní význam. Červená barva znamená krev
mučedníků, modrá pak nebe. Například Kristus má na sobě
roucho červené a modré. Červená značí jeho oběť na kříži,
modrá jeho božství. (Z projevu paní učitelky Miluše Slunečkové při svěcení kapličky po obnovení roku 2007)
Z mnoha zdrojů zpracovala L. Proschková
Rekreační středisko Jizbice u Čechtic, dříve místo, kde stálo obydlí
Rychtářových a později Truhlářových
2/201 5
Strana 2
Z Čechticka
hosty z Hradce Králové a Prahy, dále pana Jana Pacíka,
Zhoř a okolí ve vzpomínkách vzácné
duchovního správce kostela, a předsedu MNV v Ledči p. Františ-
Není nic krásnějšího, než slyšet zanícená slova o místech, která lidé milují, protože právě zde jsou jejich kořeny a vzpomínky na
jejich prožitý život. Všichni vždy mluví o tom, jak jsou tato místa
nádherná, neobyčejná a něčím zvláštní. A opravdu jsou. Také znáte ty okamžiky, kdy procházíte okolo zašedlé a třeba i staré budovy, ale místo toho vidíte právě to, co se zde odehrálo před mnoha
a mnoha léty před Vašima očima?
Když jsem se zmínila o Zhoři, hned se našim pamětnicím vybavil požár zdejšího kostela, a to se všemi detaily okamžiku.
„V dopoledních hodinách 27. března 1 943 roznesla se po širokém
okolí zpráva, že se starobylý a vzácný kostelík ve Zhoři ocitl v plamenech, které byly viděny ze širokého okolí. Šindelová střecha
kostela chytila od jiskry, která vylétla z komína sousední školy, kde
se v té době klidně učily děti. Požáru napomohlo extrémně velké
sucho a silný vítr, který foukal od jihovýchodu. Na pomoc přispěchali sousedé, děti ze školy, lidé pracující na polích kolem Zhoře.
Přijely hasičské sbory z Nakvasovic, Jeníkova, Pravonína, Chmelné,
Miřetic i odjinud, ale zkáze se nedalo pro nedostatek vody zamezit.
Celý kostel byl zachvácen plameny v poměrně krátkém čase.
Spadla střecha, shořely některé lavice, chór, varhany i oltář byly
silně poškozeny. Hasiči se omezili jen na hájení okolních budov,
nejprve školy, ale protože vítr foukal směrem na budovy na severozápadě, chladili dovezenou vodou z Jizbice jen obydlí rodiny
Kozlových a Svitákových v těsné blízkosti kostela. Ze vzácných
předmětů v kostele se podařilo zachránit obraz z hlavního oltáře,
boží hrob, obrazy křížové cesty, některé lavice, lustr vyrobený ve
sklárně v Palčicích, malý zvon poledňák byl také sejmut a dále některé další drobnosti. Žel bohu, velký zvon vzal za své. Spadl z hořící věže do hlavní lodě kostela a při dopadu pukl – tak jako srdce
lidí, kteří toto místo milovali a do poslední chvíle chránili. Malý
zvonek byl zachráněn jen tak tak. Lidská srdce však mají tu
vlastnost, že je lze uzdravit, pokud jejich majitelé bojují. A nevzdali
to. Puklý zvon po dohoření trosek místní muži vyprostili ze spáleniště pomocí koňských spřežení a poté umístili do stodoly na faru. Augustýn Kubů a Stanislav Kubálek pak po požáru zajistili odvoz
velkého zvonu k přetavení. Nebylo to jednoduché. Dnes bychom
pozvali techniku, tehdy musili zapřáhnout koně, spojit dva vozy dohromady, vyztužit jejich dno bukovými fošnami, pomocí ližin a holých rukou zvon naložit a odvézt na vlak do Zdislavic. Odtud byl
odeslán dráhou na přetavení. Stejná cesta čekala již zacelený
přetavený zvon zpět na Zhoř. Na vyzdvižení do věže kostela si
zvon počkal až do roku 1 947 opět ve stodole sousední fary.
Farníci nedokázali přihlížet spáleništi zdejšího svatostánku, hubovali své děti, když toto místo prozkoumávali svým dětským způsobem, a tak jakmile skončila druhá světová válka a naším krajem
odjely kolony prchajících Němců, ale i podivně se chovajících osvoboditelů Rusů, začali mít zdejší lidé snahu kostel opravit. Ve všech
bylo povědomí, že se jedná o vzácné místo.
V roce 1 946 se začalo o opravě vážně mluvit. Hlavním iniciátorem byl p. Jan Pospíšil, bývalý starosta Horní Lhoty, dále předseda MNV v Nakvasovicích Josef Novák a Jaroslav Smetana. Byl
ustanoven přípravný výbor z přifařených obcí. Pan Pospíšil měl
tehdy syna Františka Pospíšila, který byl toho času sekretářem
u biskupa Morice Píchy v Hradci Králové. Na návrh pana Pospíšila jel pan Jaroslav Smetana do Prahy na Zemský národní výbor,
kde sháněl finanční pomoc pro začátky opravy kostela. Byla mu
přislíbena částka 750 000 Kčs, a tak bylo možné opravu začít.
Stavba byla svěřena panu staviteli Jaroslavu Jelínkovi z Dolních
Kralovic. O stravování dělníků se starali občané ze Zhoře, Palčic,
Nakvasovic a Dobříkovic. Vařili takzvaně po chalupách. Stavba
zdárně pokračovala a v roce 1 947 byla dokončena. Další finanční
prostředky na dostavbu byly získány sbírkami od farníků. Celá
oprava kostela stála cca 1 500 000 Kčs. Zvon byl vyzdvižen již jeřábem do zrekonstruované věže a umístěn na bukové stolice, které byly zhotoveny v Čáslavsku. Vybavení chrámu zajistil zručný
truhlář Sezemský ze Zhoře. Zhotovil repliku oltáře, lavic, ale i dalších
věcí v kostele. V den posvěcení chrámu – tedy na posvícení –
v říjnu 1 947 byl kostel znovu vysvěcen biskupem Moricem Píchou,
který přijel se svým sekretářem Františkem Pospíšilem z Hradce
Králové. Umíráček, nebo chcete-li malý zvonek, byl přemístěn do
Jeníkova, kde v dobách bez zhořského kostela byly slouženy mše
v neděli. Zvonek se na Zhoř vrátil až v nedávné době.
Jaké to bylo při znovuvysvěcení kostela v říjnu 1 947? Na prostranství mezi kostelem a farou bylo velké množství lidí, kteří uvítali
Čechtické noviny
ka Koukala. Kostel byl znovu vysvěcen a pak biskup za asistence
školního kněze sloužil mši.
Jak to bylo na Zhoři v době bez funkčního kostela? Řešení nalezl pan p. Jan Pacík. Připravil část fary pro bohoslužebné účely. Konaly se zde pro farníky křty, bohoslužby, svatby a další obřady.
Zhoř byla vždy svaté místo. Poutě zde byly opravdu pěkné a pro
nás, děti, byly něčím, na co se nezapomíná. Kolem kostela stávaly
stánky. Na prostranství mezi farou a kostelem stál kolotoč i houpačky. Kolotoč nebyl na elektřinu, ale točili ho kluci ručně. Ti se
pak mohli na oplátku zadarmo točit ke konci pouti. Stánkaři rozkládali perníkové dobrůtky, cukroviny, pytlíčky s cetkami a obálky
se štěstíčky směrem k novému hřbitovu. Ano, pouť byla pro děti
lahůdkou. Vůbec nevadilo, že jsme se pak účastnili slavné bohoslužby, patřilo to ke slavnostnímu dni. Dospělí se pak sešli v hospodě u Ševců na pouťové muzice. Na Zhoři totiž měli i vlastní
pětičlennou kapelu, jejímž kapelníkem byl František Kapek (dalšími členy byli Vlasta Šindelář, Láďa Čech, ostatní si nepamatujeme). Kapela hrála i na dalších bálech, tancovačkách, ale i na
maškarním plese, který byl na Zhoři každoročně pořádán. Bohužel kulturní činnost na Zhoři skončila druhou světovou válkou. To
se občas uspořádala tajná tancovačka, kdy byli ale všichni tanečníci dost ostražití. Probíhali policejní kontroly, zda jsou dodržována
všechna nařízení, a tak se stalo, že při několika kontrolách v době, kdy se konala nějaká ta zakázaná tancovačka, lidé vyskakovali z oken hostince a ukrývali se po lesích.
Na Zhoři bylo i divadlo. Byl to spolek divadelních ochotníků „Jirásek“, který založil Jaroslav Sůra, učitel ve Zhoři někdy ve 20.
létech 20. století. Od svého počátku spolek soustřeďoval mládež
ze Zhoře, Jizbice, Palčic, Nakvasovic, Dobříkovic a Jeníkova. Jeníkovští však ze spolku vystoupili v roce 1 929 a založili si svůj vlastní spolek. Na Zhoři se hrály divadelní hry veselé i vážné, příležitostní
hry na oslavu významných dní naší republiky, pořádaly se informační a výchovné přednášky. Při příležitosti odhalení památníku
padlým ve světové válce se hrála divadelní hra od Abigail Horákové „Žena legionářova“.
Podle vyprávění našich maminek zde probíhala i nádherná
a okouzlující slavnost křížků. Zhoř přece byla přezdívána farností křížků. Konala se na podzim, nepamatuji se, kdy. Byla to slavnost,
kdy farníci obešli zdejší křížky, kterých nebylo zrovna málo, u každého se pomodlili a ozdobili jej.
Lidé ze zdejší farnosti také každoročně pořádali procesí na Svatou Horu a na Hrádek. Procesí začínala na Jizbici u kapličky, procházela vesnicemi, kde se připojovali další poutníci. Na Svatou
Horu se chodilo dva dny tam a dva zpátky. Starý pan Horálek byl
na Svaté Hoře třicet dva krát. Chodili jsme mu vždy naproti, protože nám odtud přinášel prstýnky s kominíčkem pro štěstí. Na
druhou hrádeckou pouť to trvalo jeden den.
Nemohu také zapomenout na slavnost Božího Těla. Vždy
v červnu byly po Zhoři rozmístěny čtyři krásně nazdobené oltáře,
kolem byly naaranžované břízky, všechno se jen blyštělo. Slavnostní průvod vycházel v tento den v dopoledních hodinách v čele s ministrantem, který nesl křížek. Za křížkem se seřadili muži, za nimi
krásně naparáděné družičky v bílých nebo růžových šatičkách.
Maminky družiček na tuto slavnost natáčely dcerkám vlasy na
papírky. Aby roztomilý účes dobře držel, použily před kadeřením
cukrovou vodu. Ve vláscích jsme pak měly upevněné věnečky,
v rukou košíčky s třepením. Za družičkami šel pan farář pod nebesy. Nebesa byla zespodu bílá, svrchu červená a nesli je čtyři
muži. Družičky pohazovaly třepení po cestě, aby měl duchovní
otec vystlanou cestičku. Za nebesy šly pak seřazené ženy. Procesí se modlilo, zpívaly se duchovní písně. Takto jsme obešly všechny oltáře (na Šrenkově chalupě, na Ševcově chalupě, u hřbitova
a na faře. Pak se celý průvod odebral do kostela na slavnostní bohoslužbu.
Druhou válkou všechno duchovní i kulturní vyžití na Zhoři přestalo. Zůstala „jenom“ škola, a díky bohu za to. Žít na Zhoři v době, kdy byly děti malé, bylo moc pěkné. Ráno vyběhly do školy,
v poledne na oběd. O všem jsme vždy věděli a všeho jsme se
mohli účastnit. Děti byly v bezpečí, protože Zhoř byla klidným
místem. Pro nedostatek dětí byla zdejší škola uzavřena od července
1 976. (Ale o škole až někdy příště.)"
Děkuji paní Jaroslavě Šrenkové, Marii Dvořákové a Marii Průšové za poutavé
vyprávění.
Zaznamenala a upravila L. Proschková
2/201 5
Strana 3
Informace pro občany
Zápis z rady č. 1 /201 5
Tříkrálová sbírka
v Čechticích dne 5. 1 . 201 5
1 . Rada schvaluje zahájení přípravných prací na rekonstrukci
kašny na náměstí Dr. Tyrše v Čechticích.
2. Rada bere na vědomí průběh příprav letních oslav výročí „700
let“ Čechtic. Hlavní program se připravuje na sobotu 25. 7.
201 5.
Zápis z rady č. 2/201 5
v Čechticích dne 1 9. 1 . 201 5
1 . Rada bere na vědomí cenovou nabídku firmy PYTLÍK na dodávku pytlů na třídění komunálního odpadu. Rada pověřuje
starostu zajištěním objednávky.
2. Rada bere na vědomí, že byla vyhlášena dotace na lesní techniku ze Státního zemědělského investičního fondu (SZIF). Dotace by měla být maximálně 50 %. Rada schvaluje, aby byla
podána žádost o dotaci na kontejner s rukou a dále na natahovací podvalník.
3. Rada schvaluje prodej automobilu Tatra městysi Holany (okres
Česká Lípa). Rada pověřuje starostu zajištěním převodu tohoto vozidla.
4. Rada schvaluje, aby zároveň k již schválené výměně dveří na
hasičárně v Malé Pasece proběhla i výměna oken.
5. Rada schvaluje závěrečné rozpočtové opatření č.11 / 201 4 dle
přílohy.
Zapsala M. Marhanová
Odpady nově...
Tříkrálová sbírka je dobročinná akce, kterou již patnáctým
rokem pořádá Charita České republiky. Úspěch celé sbírky
závisí na aktivitě tisíců lidí ve všech koutech republiky.
Tříkrálová sbírka je tak největší dobrovolnickou akcí u nás.
Chtěla bych touto cestou poděkovat všem, kteří jakýmkoli
finančním darem přispěli na letošní sbírku, jejíž výtěžek byl ve
farnosti Čechtice zase vyšší než v předchozích letech.
A samozřejmě velké poděkování patří dětským koledníkům
i s jejich doprovodem.
Doufám, že i letošní koledování přinese mnoho dobrého do
domovů a do domácností lidí, kterým je určena následná
pomoc.
Koordinátorka Marie Marhanová
Celkový výtěžek sbírek za předchozí roky
v porovnání s rokem 201 5:
2009
201 0
2011
201 2
201 3
201 4
201 5
82 891 ,– Kč
79 740,– Kč
86 1 01 ,– Kč
89 852,– Kč
86 377,– Kč
94 023,– Kč
94 394,– Kč
Výsledky tříkrálové sbírky 201 5
Do nového roku jsme vstoupili s platnou vyhláškou o odpadech.
Příjemně mne překvapil zájem občanů o další třídění odpadů,
které bude pro budoucnost nezbytností.
Nově začneme třídit odpady u hřbitovů, a to již v letošním roce
(odpady biologicky rozložitelné a směsný odpad). Pro občany
vznikne možnost na těchto místech odložit vytříděný biologicky
rozložitelný odpad NE VŠAK VĚTVE. Větve musí před
kompostováním projít drcením. Na větve budeme mít určená
shromažďovací místa. Kontejnery budou řádně označeny.
Městys je bude svážet k dalšímu zpracování.
Vše, co nepůjde třídit, budou moci občané ukládat do kontejneru
na směsný odpad, který bude umístěn u hřbitova. Další místa
pro shromažďování biologicky rozložitelného odpadu budou
připravena v průběhu března. Občané se o místu a způsobu
ukládání včas dozví.
Dále provádíme průzkum, které odpady lze efektivně zužitkovat.
Nemá smysl odpad třídit a pak vozit na skládku.
Třídění odpadu budeme provádět tak, jak jsme již zvyklí, a to do
kontejnerů (PET, SKLO, PAPÍR, KARTOVOVÉ KRABICE).
V částech obce, kde kontejnery nejsou, bude využíván pytlový
systém, který budeme zavádět. Zajímavé pro další využití jsou
obalové folie – čiré i bílé.
V budoucnosti bude nutné třídit i energeticky využitelné odpady
(spalování ve spalovnách), ale to je ve stadiu vývoje.
V současnosti má spalovnu pouze Praha, Brno a Liberec, ale
plány jsou i pro další kraje.
V současné době připravujeme projekt na využití bývalé skládky
v Chrastovicích, kde v vznikne místo pro likvidaci stavební suti,
ale také místo pro shromažďování velkoobjemového odpadu
(nábytek, koberce, matrace apd.) a kompostárna pro biologický
odpad.
V budově Technosportu s největší pravděpodobností vznikne
sběrný dvůr (televize, pračky, zářivky, výbojky a jiný podobný
odpad).
Postarat se o námi vyprodukované odpady je úkol, který
budeme muset řešit tak, jak nám ukládají zákony. Čeká nás
ještě mnoho práce.
František Nebřenský, starosta
Čechtické noviny
2/201 5
Strana 4
Školní okénko
Redakce: Jakub Mazaný a Vít Šimon (8. třída)
Autor grafiky: Vít Šimon (8. třída)
Ohlédnutí za projektovými dny...
2. B a da li jsm e
Přišla jsem do školy a kamarádky mi Přišl i jsmkedodopočítače. Spustili
oznámily, že budeme vařit s paní uči- flash dis
tky.
ezen ta ci se zvířá
to
telkou Sýkorovou. Jelikož jsem neměla jsm e prda
ta
ířa
zv
rá
kte
ly,
ezástěru, půjčila mi ji kamarádka. Na čtvr- Dě ti há
pr
i
čil
on
jsm e sk
ali
tou hodinu jsme odešly do kuchyňky. jsou. Kdi, yž
zd
ro
jim
e
jsm
k
ta
Já s kamarádkami jsme vařily dýňovou ze ntacvá nk
zvíy. Vym alova ná kte
polévku a druhá skupina dělala salát. om alo e lep
u,
ap
m
na
ili
řa ta jsm
ou
Všechno
jsme
oškrábaly,
připravily.
Když
uh
Dr
ili.
e si připrav druh ou
Veronika Halešová, 6. třída
mi Lenka podávala nůž, omylem mne tro- rou jsm
e před vedli tem
jsm
u
din
ho
chu řízla. Ale ani jsem to neříkala paní
Ug an dou. Dě
ci
ta
en
učitelce, protože z toho krev netekla. Da- prez líb ilos a ptaly se . Po
se to
la jsem si na to ubrousek. Vtom přišla
en ta ce jsm e
dokončen í prezDě
paní ředitelka s paní reportérkou. Ta se
ti na kreslily
ry.
pí
rozd ali pa
nás na něco pořád vyptávala. Když odene bo
ně co, co si pa m atUgovanalydě . Došla, všechno jsme dovařily. Ochutnaly
Vaření s paní učitelkou bylo zvláštní.
v
y
vil
si před sta
jsme i salát od druhé skupinky. Mně
Zarazilo mě, že jsme kuchtili jenom
.
ce la se m i btoMalíbzailo
chutnal
moc,
ale
ostatním
ne.
Potom
jsme
saláty. Já je totiž nejím. Nakonec jsem
ný, 8. tříd a
Ja ku
chutnaly naši polévku, ale já ne, protože
ochutnal a nadlábnul jsem se všeho,
dýňovou polévku nejím. Tento den se
co se do salátů dává. Ochutnal jsem
se mi moc líbil.
Eva Kačenová, 6.Vaření s paní učitelkou se mi moc
mrkev (syrovou i vařenou), brambory,
líbilo. Rozdělili jsme se na dvě
pomeranče, jogurt, bagetu, med. Bylo
skupiny, jedna vařila krabí salát
to vynikající.
Filip Kubík, 6. třída
a druhá dýňovou polévku. Vaření
všechny moc bavilo. Když skupinka
dovařila krabí salát, všichni jsme
ho ochutnali Druhou hodinu jsme
ochutnali naši dýňovou polévku.
Projektový den ve 3. a 4. třídě na téma doByla docela dobrá. Myslím, že
pravní výchova pod vedením pana Jana
kdyby jídlo vařila paní učitelka, bylo
Maluška byl skvěký. První část byla věnováby lepší.
na
dopravním
značkám
a
předpisům.
Žáci
Jana Kuklíková, 6. třída
.
ktovéh oědtan ea během vycházky po Čechticích poznávali
je
ro
p
tí
s
á
č
m byl souk o zvířa te ch ze sv. Co dopravní značky, řešili situace na křižovatvní hři ště ?"
P eer proogdra
b yl b lo rm a ce o U g a n d ě ířata kách. Ve druhé části si prakticky vyzkoušeli ,,Koh o by ne ba vilo doi pra
u
in
h
rťá ci. Doí
čtv
a
n
v
P rv
ě tře ťác
u pa k in fože d ěti věd í jak se zu d ě ti jízdu na koloběžkách v tělocvičně, kde pro říkali hroma dn
sou částí
é
tak
iž
tot
a
byl
va
,
d a lší h odvin
ho
in
výc
d
ně bylo připraveno cvičné dopravní hřiště se pra vní
bylo žij í. D a lší h o
o
il
p
e pa nu
a
em
i
kuj
k
c
Dě
á
ře
e.
ž
dn
e
e
o
mn
jektovéh
í, kd ici. O brazy, které
pro
značkami,
křižovatkou,
přechodem
pro
v
e
n
pra vní
do
le
s
lu
a
spo
,
jej
jí
m
jm e n u u g an d skou vesn i a vzn ikl je d e n chodce a kruhovým objezdem. Nejukázně- Ma luškovi, že ná zorgan izovat.
kresli ly li , jsm e poté sle pil Vít Š im on , 8. tříd a nější účastník provozu dostal sladkou odmě- výchovou pom ohl
Le nka Prosch ková
n a kre sli
nu.
Iva Blažková
.
ý
lk
ve
Vaření o projektovém dnu s paní učitelkou
se mi líbilo. Dala nám na výběr, co
Projektový den a práce s dětmi ve 2. B se mi
bychom chtěli vařit. Já jsem si vybrala
velmi líbila. Program je podle jejich výrazů
bramborový salát. V naší skupině jsme si
moc bavil. Program byl o Ugandě a zvířátkách
rozdělili práci tak, abychom pokrm stihli
ve světě. Děti poznávaly rozdíly mezi
do hodiny připravit. Myslím, že naše
ugandským a českým životem. Pak
skupina to zvládla úžasně. Když jsme vše
přiřazovaly zvířátka ke správným
uvařili, pohotově jsme salát snědli. Byl
kontinentům. Spolupracovaly výborně. Ve
docela chutný, ale příště bych dala méně
třídě u paní učitelky Vesecké se vždy pracuje
cibule.
Pavla Pastorková, 6. třída
dobře.
Veronika Holejšovská, 8. třída
O projektovém dnu jsme měli
i vaření. Líbilo se mi to, protože
jsme ve škole ještě nikdy nevařili.
Jídlo mi moc nechutnalo. Ale to
bylo asi tím, že bramborový salát
nejím. Na další vaření se už těším
a ráda poznám nové recepty.
Čechtické noviny
2/201 5
Strana 5
Základní škola
Pravidla v americké škole English corner with Steven Volf:
Připadají Vám pravidla v českých školách příliš striktní, málo
demokratická a pramálo liberální? Podívejme se tedy za oceán do
země pro svůj vztah k demokracii velebené, do USA. V hodině občanské výchovy jsme se za pomoci našeho anglického asistenta
Stevena Volfa věnovali pravidlům v americké škole. Steve nám
opatřil příručku studenta ze své bývalé střední školy San Dimas
High School. A poslyšte, co jsme se dozvěděli.
Respekt jako základní norma chování platí u nás stejně jako za
mořem, a to vůči všem zúčastněným vzdělávacího procesu; spolužákům, učitelům i personálu školy. Naprosto nepřípustné je jakékoli podvádění a veškeré narušování akademické integrity. To
zahrnuje i plagiátorství, opisování domácích úkolů a jakýchkoli prací, včetně stahování prací z internetu. Všechny práce, u kterých je
zjištěno takovéto podvádění, obdrží nulový počet bodů (tedy jsou
nedostatečné) a navíc jsou žáci klasifikováni stupněm neuspokojivé (4) z chování. Je na uvážení školy, zda o podvodu bude informovat vyšší stupeň školy, kam se student bude hlásit, či jeho
zaměstnavatele.
K nepřípustnému chování patří též sexuální obtěžování nebo
kouření či dokonce konzumace jiných drog.
Dovedete si představit, že by Vaše dítko přišlo domů s dvojkou
z chování? Za oceánem běžná praxe. Dvojku z chování resp. druhý
stupeň – uspokojivé chování obdrží většina studentů, tedy ti, kteří nedělají žádné problémy. Jedničku dostanou pouze ti, jež soustavně pracují na maximálně vstřícném prostředí ve škole. Celkově
se udělují čtyři (4) stupně z chování.
Nelíbí se Vám, že v českých školách nesmí mít žáci při vyučování
zapnuté mobily? Pak vězte, že v americké škole není možno zapnout a používat mobil kdekoli v prostorách školy s výjimkou situací ohrožujících život.
A hádejte, který předmět vévodí seznamu zakázaných předmětůP Je to u nás tolik diskutované laserové ukazovátko, dále též
jakékoli trvalé značkovače, lihové fixy, pepřové a slzné a jiné spreje a také veškerá elektronika.
Chtělo by se Vám do školy v sobotu? V americké škole se vám
to může snadno přihodit. Jedním z postihů za neomluvené absence či jiné prohřešky proti školnímu řádu je právě povinná návštěva sobotního vyučování.
Ke zvláštnostem americké školy patří udělování povolení k práci. Studenti si mohou přivydělávat pouze, mají-li povolení od školy. To jim škola udělí pouze v případě, že si splní své studijní
povinnosti.
Zajímavostí je, že zatímco u nás nutíme děti k přezouvání, v americké škole je zakázáno chodit do školy v pantoflích, Proč tomu tak
je? Zmiňovaná střední škola je internátní a její školní řád zakazuje
i chození do školy v pyžamu, aby se studenti převlékali. K zakázanému oblečení patří také oblečení propagující drogy, alkohol
nebo též násilí, dále oblečení sexuálně vyzývavé. Student si takové oblečení musí ihned převléknout a odevzdat jej v kanceláři
školy.
Tak co říkáte? Některá z pravidel v americké škole jsou u nás
jen těžko použitelná, ale některými bychom se mohli do budoucna inspirovat.
Mgr. Jaroslava Sýkorová
Saint Valentine's Day in the U.S.
Valentine’s Day is celebrated on February 1 4. Valentine’s Day
is not a national holiday in the U.S. but it is a day of love and
romance.
Many people give cards, letters, and flowers or small gifts to
their partners.
In primary school, boys and girls make cards for each other
with the saying. “Will you be my Valentine?”
Common symbols of Valentine’s Day are hearts, Cupid, and red
roses.
Steven Volf
Poznámka redakce :
Valentine, whose memory of February 1 4 is celebrated, was probably
bishop of Term, who administered the diocese in the 3rd century, around
the year 268 and was martyred for his faith. His reverence in the 4th
century came to Rome. He became the patron Saint of youth,
passengers, and beekeepers and was an advocate for a good marriage
and protector against plague.
Valentýn, kterému patří vzpomínka 1 4. února, byl pravděpodobně
biskup z Term, který spravoval tuto diecézi ve 3. století a kolem roku
268 byl umučen pro víru. Jeho úcta se ve 4. století dostala do Říma.
Stal se patronem mládeže, cestujících, včelařů, orodovníkem za dobré
manželství a ochráncem proti moru.
Vybíráme z našich křestních jmen
Hynek – 1 . únor
Jméno Hynek má 4 458 lidí, je na 222. místě a věkový průměr
je 36 let.
Původ: německý, význam: vládce domu (Heinrich)
Veronika – 7. únor
Jméno Veronika má 86 094 lidí, je na 32. místě a věkový
průměr je 23 let.
Původ: řecký, význam: přinášející vítězství
Čechtické noviny
Dobromila – 5. únor
Jméno Dobromila má 1 1 73 lidí, je na 385. místě a věkový
průměr je 64 let.
Původ: slovanský, význam: milující dobro
Valentýn – 1 4. únor
Jméno Valentýn má 85 lidí, je na 1 071 . místě a věkový průměr
je 1 7 let.
Původ: latinský, význam: zdravý, silný
Gratulujeme nositelům
jmen!
1 2/201těchto
4
Zpracoval Vít Šimon, 8.Strana
třída
8
Základní škola
Varhany v Čechticích, exkurze 5. třídy
Netradiční hodina hudební výchovy se konala 1 4. ledna. Vypravili jsme se na exkurzi do čechtického kostela obhlédnout zdejší
varhany. Navštívili jsme první patro kostela, takzvaný kůr.
Varhany v čechtickém kostele jsou středně velké, pochází z roku 1 887 a mají dvě klaviatury. Zahrála nám na ně paní Kasperová,
která nám pověděla mnoho dalších zajímavostí. Dozvěděli jsme se, že varhany patří mezi dechové nástroje. Největší varhany na
světě jsou v Atlantic City a mají sedm klaviatur. Největší varhany v ČR jsou v Olomouci. Oprava varhan může stát až milion korun
a cena varhan se může pohybovat až k deseti milionům.
Na závěr paní Kasperová dovolila Vojtovi, aby si zahrál a zahrát si mohl i náš anglický asistent Steve. Také jsme si společně
u varhan zazpívali. Všem se to moc líbilo. Těšíme se na další podobné zážitky.
Zuzana Komínková, Nikol Šimonová, Ondřej Kamarýt, Petr Souček
Poděkování
Děkujeme paní Kasperové za poutavý výklad a krásné
hraní, panu faráři patří dík za možnost prohlédnout si interiér
kostela i varhany.
5. třída, Mgr. Jaroslava Sýkorová
Steven Volf, Drahomíra Krillová
Koncert ZUŠ Vlašim
V pátek 23. ledna v podvečerních hodinách se v klubovně
uskutečnil koncert žáků ZUŠ Vlašim pod vedením paní učitelky
Lenky Zemanové, Kláry Zemanové a pana učitele Pavla
Kourka.
Děkujeme pedagogům a dětem za krásný kulturní zážitek a
všem přejeme mnoho dalších úspěchů.
-red -
Čechtické noviny
2/201 5
Strana 7
Základní škola
Lyžařský kurz 201 5
V sobotu ráno 1 0. ledna se všichni účastníci LVK sešli před
školou. Naložili svá zavazadla a lyže do autobusu a v deset odjeli od školy. Kolem 1 5. hodiny dojeli do Pece pod Sněžkou. Celý týden byli ubytováni v penzionu Zákoutí. A opravdu si to užili.
Ubytování i jídlo bylo skvělé. Všude v Peci ležel sníh a navíc stále sněžilo.
Jak vypadal náš den, kdy jsme lyžovali? Budíček, který nám
na horách dělala paní Kubíková, byl v 7.30. Od osmi hodin jsme
chodili na snídani a po deváté hodině byl sraz venku a začala
lyžovačka. Kolem jedenácté hodiny jsme přišli z lyžování a ve
1 2.00 jsme všichni seděli u dobrého oběda. Do 1 4 hodin byl
polední klid a pak jsme šli opět lyžovat. Z odpoledního lyžování
se většinou přicházelo okolo čtvrté odpolední hodiny a od 1 8.00
byla večeře. Večerka byla ve 22.00. Do večerky jsme si většinou
zařídili nějaký program. V týdnu jsme měli možnost chodit do vířivky, hrát stolní tenis nebo si koupit něco v obchodě.
V úterý jsme měli volný den, a tak jsme jeli do aquaparku do
Špindlerova Mlýna. Kdo nerelaxoval v aquaparku, tak šel do cukrárny posílit své nervy sladkou „mňamkou".
Jeden den zkusili někteří bobovou dráhu. Občas jsme šli i na
večerní lyžování.
Všem se celý týden velice líbil. Kurz proběhl v pořádku
a nikomu se nechtělo domů. Děkujeme panu řidiči, instruktorům,
paní učitelce Blažkové, panu školníkovi a paní Kubíkové, že
to s námi vydrželi.
Lenka Bumbálková a Žaneta Marešová
poděkování za dopravu bezpečnou jízdu
Program Mateřského centra Jakoubek na únor – květen 201 5
I v tomto pololetí srdečně zveme maminky i tatínky na dopolední programy pro nejmenší, které se konají
každý lichý pátek od 9.00 na čechtické faře.
27. 2. Ekocentrum Čapí hnízdo – U vody (lektorka – Kateřina Křečková)
1 3. 3. Ekocentrum Čapí hnízdo – Na louce (lektorka – Jana Lazárková)
27. 3. Jarní pohádkové vyprávění – Marie Říhová
1 0. 4. Pohádka O pejskovi a kočičce – Kateřina Veletová
24. 4. Přednáška Mgr. Hany Imlaufové (rodinný terapeut, speciální pedagog)
Téma: Jak vést dítě k morálním hodnotám
22. 5. – Zahradní slavnost – soutěže pro děti, maňásková pohádka, občerstvení
Volná herna: bude 6. 3., 20. 3. od 9.30
Pátek 1 7. 4. od 20 hod – Setkání všech maminek, které navštěvovaly a navštěvují Jakoubka (promítání
prezentace J. Zíkové, společné posezení)
Ludmila Kasperová
Čechtické noviny
2/201 5
Strana 8
Vzpomínka
Kulak a sabotér (3. díl)
Hlavní líčení Lidového soudu v Pacově v trestní věci obviněného Františka Sháněla z Chýstovic bylo zahájeno 1 2. 3. 1 956 v 8.30 hod.
Předsedou senátu byl dr. František Vančura, dále se řízení účastnil prokurátor dr. Ladislav Suk, obhájce dr. František Kysela, soudci z lidu
dělnice Marie Kubátová a rolník Stanislav Šmergl, tatínek mého kolegy a kamaráda.
Obviněný Sháněl byl předveden z vazební věznice v Jihlavě.
Žaloba zněla: ,,Okresní prokuratura v Pacově žaluje Františka Sháněla nar. 28. 9. 1 91 9, že v době od 1 . ledna 1 955 do 31 . prosince 1 955 jako odpovědný hospodář na svém zemědělském závodě o výměře 22,11 ha nesplnil a porušil povinnost svého povolání v úmyslu mařit a ztěžovat
provádění jednotného hospodářského plánu. Tím spáchal trestný čin sabotáže podle §85 odst. 1 písmeno a) trestního zákona.“
Bylo předvoláno 6 svědků obžaloby a bylo přečteno dalších 11 svědeckých výpovědí z přípravného řízení.
Celý spis má desítky stránek, pro čtenáře Čechtických novin jsem pro ilustraci vybral jen několik bodů.
František Sháněl vysvětluje soudu příčiny svých potíží. Bohužel marně. „Mám zlomenou ruku - otevřená fraktura pravé ruky z roku 1 938 a také vadné oko následkem úrazu. Vážím 60 kg. Mám částečně zchromlé prsty na pravé ruce a činí mi to potíže.“
Tento argument vyvracejí hned dvě svědectví. F. J. vypověděl: „Viděl jsem obviněného pracovat, ale neviděl jsem, že by tento úraz nepříznivě působil na jeho pracovní výkon.“ Tento svědek, kovaný komunista, učil 1 6 dětí v chýstovické jednotřídce, o jeho „práci“ by se však dalo polemizovat. (Například Toník Čihák z Jedliny by mohl vyprávět, co dostal ran. Když o něj soudruh řídicí přerazil dřevěný metr, dále pokračoval
půlmetrem. Pan Čihák byl totiž také kulak. Trochu lépe na tom byl Standa Kubík. Jeho tatínek byl zedník. Jednou mi vypravoval: „Musel jsem
Standu odtud vzít a dát ho do Křešína, jinak by řídicí kluka zbláznil.“) Druhý svědek byl malozemědělec a předseda zemědělské komise při MNV:
„Podle mého názoru jeho výkonnost pracovní není snížena a viděl jsem, že lepší pracuje než ostatní zemědělci.“
Na jiném místě se soud Františka Sháněla ptá, proč má zastavěno pouze pět dojnic místo plánovaných osmi. Obžalovaný odpovídá: „Příčina, proč nemám zastavěný plánovaný stav dobytka, je v tom, poněvadž jsem musel po dobu tří let zkrmovat celou píci a celou slámu. Toto bylo
zaviněno tím, že mně byla odebrata řezačka, takže tímto docházelo k velkým ztrátám píce, poněvadž jsem nedal dobytku píci zpracovanou
a nemohl jsem tak dodržet plánovaný stav“.
Tento argument vyvrátil sám předseda soudu, zřejmě zemědělský specialista: „Pkonečně zkrmování celé píce nezpůsobuje zvláštní ztráty
krmiva a k vyrovnání této ztráty je potřeba počítat s menší podestýlkou.“
Dále na svoji obhajobu pan Sháněl uvádí, jaké potíže mu způsobila dvojitá výměna polí v důsledku vzniku a pak zániku družstva. Ve zdůvodnění rozsudku se pak ovšem píše: „Soud zvážil u obviněného, že se skutečně dvojnásobná výměna pozemků v poslední době projevovala,
byť z části, jakož přihlédl i k tělesným vadám obviněného. Soud však nedošel k přesvědčení, že by uvedené skutečnosti byly takového rázu, že
by opodstatňovaly snížení trestu.“
Jiná otázka soudu zní: „Proč jste nedodržel plánovanou plochu brambor a místo plánovaných 3,7 ha jste osázel jen 3,4 ha?“
Pan Sháněl vysvětluje, že mu bylo na podzim nuceně odebráno 1 40 q brambor ze sklepa, a že neměl tudíž dostatek sadby. Na zakoupení
sadby neměl peníze, nehledě k tomu, že za odebrané brambory dostal 1 4 Kčs/q a nákup by ho stál 38 Kčs/q.
Soud se dále ptá: „Pakliže jste se dostal do finanční situace, proč jste nevyužil možnosti úvěru?“ Sháněl odpovídá: „Já jsem nežádal o úvěr,
a to proto, poněvadž jsem se nechtěl zadluhovat a peníze si půjčovat. Měl jsem na mysli to, že kdybych si půjčil, takže bych to těžko splácel.“
Pan Sháněl také uvádí, že pečuje o svojí tetu Marii Hrbkovou ze Sudislavic. Výkupní pracovník Antonín Zelenka ve svědecké výpovědi říká:
„Chodil jsem k obžalovanému na kontroly ráno, v poledne i večerPviděl jsem jeho hospodyni pracovat, nakládala s ním hnůj a neviděl jsem, že
by byla práce méně schopná.“
P
Ve zdůvodnění obžaloby se vyskytuje řada dnes již úsměvných obratů. Tehdy při nich ale mrazilo. Nezapomeňme, že po roce 1 948 bylo za nesouhlas s komunistickým režimem popraveno 248 osob. Poslední absolutní trest z politických důvodů byl vykonán 1 7. listopadu 1 960. Zde uvádím několik výroků pro ilustraci toho, v jaké atmosféře líčení probíhalo.
„Jeho výmluvy jsou pouze krytím sabotážního úmyslu.“
„Lhostejnost k potřebám pracujících je jeho zrcadlem.“
„Pro změněné poměry neměl možnost vykořisťovat pracovní síly a není vyloučeno, že
by jinak tyto vykořisťoval.“
„Koně měl pěkné, česané, a to jen proto, aby využíval svojí ekonomické převahy
k ovlivňování ostatních zemědělců.“
„Vloudil se do JZD, byl však pro svůj kulacký profil v krátké době odhalen a vyloučen.“
„S oblibou snižuje autoritu funkcionářů.“
„1 . listopadu na svátek Všech svatých nepracoval.“
„Jedině o koně se řádně staral, ježto mu sloužili k ovlivňování zemědělců.“
„Některé produkty si nechával pro sebe, nebo jinak zašantročoval.“
„Je neurvalé povahy.“ Nebo jinde: „Jmenovaný je vychytralé povahy.“
Lesní víla
...
Ve zprávě o pověsti obžalovaného můžeme také číst: „Jmenovaný je povahy hrubé, v místě svého bydliště má silný vliv.“ Nebo: „Občani spatřují, že jmenovaný jest dobrým hospodářem, a když byli požadováni o svědectví, někteří z nich odmítli výpověď.“
Hlavní líčení skončilo v 1 6.1 5 hodin. Lidový soud rozhodl takto:
,,Obviněný František Sháněl spáchal trestný čin sabotáže. Za to se odsuzuje k trestu odnětí svobody v trvání pěti let, ke ztrátě čestných práv
občanských, propadnutí celého jmění, zákazu pobytu v okrese Pacov navždy. Toto odsouzení je nepodmíněné.
Není naděje, že by kratší trest obžalovaného jako třídního nepřítele napravil. Proto soud vyměřil obviněnému trest v zákonné sazbě. Soud
neshledal u obviněného žádných polehčujících okolností. Bylo nutno vysloviti u něho zákaz pobytu v okrese Pacov, a to navždy, aby obviněný jako špatný příklad byl odstraněn z míst dosavadního působiště. Ježto obviněný svými činy projevil nepřátelství k našemu zřízení, vyslovil soud také propadnutí celého jmění obviněného. Podmíněný odklad je vyloučen.“
Po vynesení rozsudku byl pan Sháněl ještě měsíc v Jihlavě. Odtud byl převezen na Mírov. Tam mu posílají požadavky na úhradu nákladů za
soudní řízení. Na příklad advokátní poradna chce za obhájce, který ho stejně vůbec nehájil, 729,60 Kčs. (Tehdy byla průměrná mzda 1 .050,- korun,
takže přepočteno na dnešní peníze jí musel zaplatit 1 8 tisíc.) Odměna obou soudců z lidu činila 1 9,60 Kčs atd. Náčelník mírovské věznice na
zmiňované požadavky odpovídá: „Odsouzený je zařazen na domácí práce a nelze mu zatím činiti srážky na dlužné částky.“
pokračování na straně 1 0
Čechtické noviny
2/201 5
Strana 9
Sport u nás
Kulak a sabotér (pokračování)
Po půlroce je pan Sháněl přemístěn do Pardubic, zařazen na prosívání písků. Krátce na
to se ocitá v Ústředním táboře nápravných prací v Ostrově nad Ohří, v nápravně pracovním
táboře Rovnost. Názvy táborů, to byl výsměch: Rovnost, Svornost, Bratrství. V 50. letech
bylo zřízeno celkem 1 8 takových táborů. Uranovými galejemi prošlo přes 70 tisíc politických
vězňů. Ti byli trvale vystaveni nelidským podmínkám, které spolu s radioaktivním zářením a
vdechováním radioaktivního prachu bez použití ochranných pomůcek pro mnohé znamenaly
smrt.
Kde přesně pracoval pan Sháněl, se mi zjistit nepodařilo. Ve všech zápisech je obecné
označení NPT Rovnost. Jen na jednom papíře jsem četl: „Smrt nastala ve 1 4.30 na ubikaci
tábora Vikmanov.“ To byl malý tábor, měl jen tři baráky a pouze jeden sloužil na ubytování
muklů. Byl označen písmenem L. Dodnes se to L vysvětluje jako zkratka pro likvidační.
Všichni pracovali na pověstné Rudé věži smrti. Tam probíhala poslední úprava uranu před
transportem do SSSR. Vězni rudu drtili a pěchovali do ocelových soudků přesně po 60 kg.
Jestli i pan Sháněl ve věži pracoval, se asi už nedozvíme, přestože se ve spisu nachází celá
řada různých informací a posudků, např.: „Zařazen jako vozač na rudném dole.“ „O převýchovu nejeví zájem.“ „Výkon trestu plně na jmenovaného nepůsobí.“ „Určuji vězně Sháněla
ke kázeňskému řízení, při skládání třešní si nabral plnou kapsu třešní.“ „V poslední době vykazuje podprůměrný výkon.“ Toto poslední hodnocení ukazuje již na zhoršující se zdravotní
stav vězně.
Pan Sháněl zemřel 20. 1 . 1 961 , měsíc před propuštěním. Úmrtní list byl vystaven 24. 1 .
v Jáchymově. Jako příčina smrti je uveden akutní infarkt myokardu, číslo 424. Pak už následuje jen obsáhlá dálnopisná komunikace mezi vedením tábora a SNB Pelhřimov a České
Budějovice. Neustále řešili, jestli můžou tělo vydat k pohřbení do místa bývalého bydliště.
Proč se toho tolik báli? Vždyť pan Sháněl už byl tak dokonale zlikvidován, že nevlastnil ani
ty čtyři metry čtvereční, kde odpočívají jeho předkové.
Vracím se na začátek svého vyprávění. Tam píšu: „V Chýstovicích se za asistence STB
konal pohřeb, na který se hned tak nezapomene.“ Jenže zapomínáme, a to velice rychle,
proto jsem chtěl tento smutný příběh alespoň trochu připomenoutP
Zdeněk Veselý
PING PONG v Otročicích
Devátý ročník turnaje Otročice Open ve stolním tenise jednotlivců proběhl 20. prosince
201 4. Dopoledního klání v kategorii dětí se zúčastnilo deset hráčů a umístění je následovné:
1 . Budař Dan – Onšov
2. Hrabal Jakub – Křivsoudov
3. Jaroš Tomáš ml. – Onšov
Odpoledne se sešlo 28 hráčů a po odehrání vyrovnaných zápasů napříč všemi věkovými kategoriemi se na stupně vítězů probojovali:
1.
2.
3.
Málek Roman – Strojetice
Vodička Petr – Strojetice
Sovka Martin – Onšov
1.
2.
3.
4.
Málek Roman – Strojetice a Dudek Ivoš – Strojetice
Slunečko Petr – Otročice a Foller Jaroslav – Otročice
Mareš Miloš – Otročice a Kovařík Miroslav – Křivsoudov
Sedláček Antonín st. – Čechtice a Kříž Luboš – Vlašim
Následně se 3. ledna 201 5 konal 6. ročník Otročice Challenger ve čtyřhře stolního tenisu, kterého se zúčastnilo sedmnáct párů. Opět se ukázalo, že věk nehraje roli, a nádherně odehrané vyrovnané zápasy přinesly toto umístění:
Děkujeme městysu Čechtice za zakoupení pohárů a Janu Šotolovi za rozšíření internetových stránek městysu Čechtice o rubriku Sport u nás – stolní tenis, ve které se budou průběžně zveřejňovat výsledky z odehraných turnajů včetně fotogalerie a termíny
připravovaných akcí.
Pořadatelé
Lesní víla
Čechtické noviny
2/201 5
Strana 1 0
Kultura
Lesní víla
Čechtické noviny
2/201 5
Strana 11
Informace pro občany
Plesová sezóna končí
Únorové setkání důchodců
Únorové setkání důchodců se opět uskuteční poslední
pondělí v měsíci, tj. 23. 2. 201 5 v hasičském domě, a to od
1 4 hodin.
Prodej palivového štípaného
dřeva
Městys Čechtice prodává palivové štípané dřevo
1 m 3/500 Kč + 1 5% DPH
Informace na tel. č. 602 822 823
Cyklistický bál
Přátelé Strnadovy třicítky srdečně zvou
na tradiční Cyklistický bál, který se koná
v pátek dne 27. 2. 201 5 od 20 hod.
v prostorách restaurace LILIE.
K tanci hraje skupina Čejka band.
Rezervace vstupenek je možná na telefonních
číslech: 777 731 546, 606 337 725.
Jarní prázdniny v Jihlavě
V úterý 1 7. února můžete strávit se svými dětmi jeden den
jejich jarních prázdnin v jihlavské ZOO a ve Vodním ráji.
Bližší informace a přihlášky na tel. č. 31 7 853 320
Vážení rodiče,
dovolujeme si Vám nabídnout příležitost pro Vaše talentované
dítě studovat v hudebním oboru Základní umělecké školy Vlašim
– odloučené pracoviště Čechtice.
V prostorách ZŠ Čechtice vyučují naši tři kvalifikovaní pedagogové – Lenka Zemanová, Klára Zemanová a Pavel Kourek.
Po úspěšném absolvování přijímacího pohovoru (červen 201 5),
má váš „prvňáček“ šanci stát se od září 201 5 žákem PHV (přípravná hudební výchova) v ZUŠ Vlašim.
Tito uchazeči se tak v prvním pololetí šk. roku mají možnost připravit na studium nástrojů: flétna, klarinet, saxofon, klavír, el.
klávesové nástroje, akordeon. Ve druhém pololetí tato kolektivní
výuka pokračuje, ale přidá se k ní výuka na zvolený nástroj
v menší skupince dětí.
Pro bližší informace kontaktujte některého z našich učitelů, nebo se obraťte přímo na:
Ředitelství ZUŠ, Jana Masaryka 935, 258 01 Vlašim
Tel. číslo 31 7 847 509, 606 465 1 77
E-mail [email protected]
Změna provozovatele chirurgické
ambulance Vlašim
Oznamuji změnu majitele a provozovatele Soukromé chirurgické
ambulance MUDr. Miroslava Juráska – Vlašim.
Od 2. ledna 201 5 bude ordinaci ve Vlašimi provozovat MUDr. Roman
Vacek (bývalý sekundární lékař chirurgie v benešovské nemocnici a
primář chirurgického oddělení Nemocnice Hořovice).
Telefon: 31 7 841 1 69
Adresa: Lidická 1 71 5, Vlašim 258 01
Ordinační doba: denně od 7.00 do 1 5.30
Změny budou včas oznámeny.
MUDr. Roman Vacek
Čechtické noviny – Vydává Úřad městyse Čechtice – povoleno pod číslem MK ČR E 1 0759 – odpovědná redaktorka Renata
Kolandová. Redakce a grafická úprava Mgr. Bc. Lenka Proschková. Autory dalších fotografií jsou autoři článků, dále Renata
Kolandová 201 5, fotografie na první až třetí straně: Jizbice, L. Proschková, 201 4. Uzávěrka je vždy 20. dne předcházejícího
měsíce. Redakce neodpovídá za obsah článků a formulace autorů. Vzhledem k finančním nákladům na výrobu novin si redakce
vyhrazuje právo rozhodovat o úpravě, zkrácení, vhodnosti zveřejnění příspěvku. Počet výtisků 600 ks. V únorovém čísle se
zaměřujeme na naši zaniklou obec Jizbici. V následujících číslech se zaměříme na Čechtice. Barevný výtisk naleznete na
www.mestys-cechtice
.
Čechtické noviny
2/201 5
Strana 1 2