01 titul_ok.indd - Friendlyway s.r.o.

02_2010
MAGAZÍN SPOLEČNOSTI TOYOTA MOTOR CZECH
Land Cruiser:
Premiéra – Toyota Auris HSD
Osobnost – Zdeněk Pohlreich
Historie – Toyota Celica
Fotoreportáž – Hora Fudži
Adrenalin
bez hranic
S pŹehledem, kdykoliv
Pěedschválení smlouvy on-line
Toyota Financial Services jako první v Ëeské republice nabízí všem zákazníkĮm, kteĘí zvažují nákup nového vozu Toyota, možnost
si z klidu domova Ìi kanceláĘe nechat pĘedschválit úvÚrovou Ìi leasingovou smlouvu. Non-stop 24 hodin dennÚ, 7 dní v týdnu,
365 dnĮ v roce tak máte na dosah náš tým, který je pĘipraven do nÚkolika vteĘin potvrdit naši pĘipravenost ƪnancování poskytnout. A to není málo. Zejména pokud se o tak dĮležitém rozhodnutí, jakým je poĘízení nového vozu, potĘebujete tĘeba ještÚ poradit.
A buÑte bez obav: pěedschválení je zdarma a bez závazkı.
www.toyotaɬnance.cz
EDITORIAL
Místo
činu
Nevím, jak vy, ale já se často a rád vracím na místa činu, která ve mně
vzbuzují emoce. Nadpis možná evokuje vzpomínku na neohroženého
kriminalistu Horsta Schimanského z oblíbené německé televizní krimi
série minulých let. Ale o tom dnes řeč nebude, i když „můj příběh“ se
odehrává, stejně jako v případě detektivního seriálu, v okolí řeky Rýn –
přesněji v Kolíně nad Rýnem. Tam bylo totiž před mnoha lety založeno
sportovní oddělení japonské automobilky Toyota, které dlouhé roky
naplňovalo svou cílevědomou prací duše milionů fanoušků motorsportu
po celém světě. Závodní Toyoty sbíraly po dlouhá desetiletí možná
stovky vavřínů. Za branami naší „továrny na formule“ jsem byl
v minulosti několikrát, vždy se skvělým pocitem a jistou dávkou hrdosti.
Náhoda tomu chtěla, že jsem dostal příležitost podívat se znovu do
útrob motorsportu Toyoty. Na rozdíl od let minulých, kdy jsem zde byl
pracovně s kolegy novináři, jsem se tentokrát vžil do role „účastníka
zájezdu“ a za 110 anglických liber nasedl do luxusního autobusu, jehož
konečná zastávka byla na adrese Toyota-Allee 7. Vůbec jsem nelitoval té
investice, protože jsem chtěl zpět na místo činu. Chtěl jsem opět vidět
ten vrchol špičkové technologie, kterým Toyota Motorsport GmbH
bezpochyby je. Zatoužil jsem popovídat si s lidmi, které jsem naposledy
viděl v říjnu roku 2009 v boxech na Velké ceně F1 v Abú Dhabi. Tam se
jel tehdy nejen poslední závod sezony, ale ač to nikdo ještě netušil, také
poslední závod Toyoty ve F1. A stejně tak, jako se Toyota nikdy
nevzdávala na závodních tratích, i teď po roce jsem s radostí zjistil,
že stále neohroženě bojuje. Teď však nebojuje o sekundy na jedno kolo,
ale o koncepci budoucího využití „chrámu motorsportu“ s cílem vrátit
zašlou slávu z let minulých. Ano, po jednom dni, který jsem strávil
s těmi stále nadšenými lidmi, mám pro milovníky motorsportu snad
dobrou zprávu. Toyota se na závodní tratě vrátí a brzy bychom také
měli vědět, jakou cestou…
Krásné čtení a nezapomeňte také na on-line verzi časopisu Toyota Life!
toyotalife.toyota.cz
Tomáš Vaněk, šéfredaktor
TOYOTALIFE
3
OBSAH
TOYOTA LIFE 02_2010
06 KALEIDOSKOP
08 ROZHOVOR
Zdeněk Pohlreich | Kuchyň je armáda
14 CESTOPIS
Korzika | Adrenalin bez hranic
20 PREMIÉRA
Auris HSD | S „Angličanem“ v Barceloně
24 ROZHOVOR
Náš zákazník | Rozhodnutí pro změnu
26 VÝROBA
Toyota Motorsport GmbH | Domov
špičkového výkonu
29 HISTORIE
Toyota Celica | Zpět časem
08
32 MOTORSPORT
Nekompromisní porotce v kulinářských
reality show Zdeněk Pohlreich vzal „na
nože“ Toyotu Avensis! Dostane cennou
nálepku kvality také vlajková loď japonské
automobilové značky?
BTCC | Avensis do boje
35 JUBILEUM
Toyota Aygo | Slavíme s vámi
36 TREND
Ekologie | Ekologie v prodeji
38 TECHNIKA
Prius Plug-in | Dobíjejte ze zásuvky!
39 PRODEJ
Ojeté vozy Toyota | Nákup s jistotou
20
Přijměte pozvání na projížďku
romantickou Barcelonou. Průvodcem
krásami španělské metropole vám bude
ekologicky smýšlející Angličan – Toyota
Auris HSD.
40 FOTOREPORTÁŽ
Japonsko | Hora Fudži
46 KONCEPT
Toyota FT-CH | Pařížské odhalení
48 FASCINACE
Toyota Yaris GT-S | Americká krása
50 PARTNERSTVÍ
Festival | Cesta na Ekofilm
53 AUTORIZOVANÝ
PARTNER
Toyota AUTOGRAND | Prostor pro kvalitu
54 SERVIS
Péče o zákazníky | Znát cenu předem? Ano!
4
TOYOTALIFE
29
Víte, jak vznikl název legendárního modelu
Celica? Připravili jsme pro vás historický
průřez všemi generacemi tohoto modelu
Toyoty slavícího své jubileum.
32
V britském šampionátu
okruhových vozů BTCC se letos
bojovalo do poslední zatáčky. Ale
vzrušení přinesl divákům v Brands
Hatch také nový vůz pro rok 2011
– Toyota Avensis.
40
Japonská hora Fudži je opředena mnoha
tajemnými bájemi. Náš fotograf František
Štaud se vydal na její vrchol, aby spatřil
nádherný a neopakovatelný východ
slunce.
Foto k článku: František Štaud
VYDAVATEL:
Toyota Motor Czech spol. s r. o.
Bavorská 2662/1
155 00 Praha 13
Tel.: +420 222 992 111
Fax: +420 222 992 190
Info linka: 800 600 800
www.toyota.cz | www.toyota.sk
ŠÉFREDAKTOR:
Tomáš Vaněk
E-mail: [email protected]
REDAKČNÍ RADA:
Kateřina Jouglíčková, Petra Tomová,
Pavel Tilšer, Roman Mäsiar,
Petr Korecký
46
Nevěřte nikomu, kdo pochybuje
o budoucnosti hybridní technologie.
Máme pro vás studii automobilu,
který právě tento druh pohonu bude
využívat – koncept FT-CH.
ISSN 1214-7605; MK ČR E 15328
Neprodejné
ON-LINE VERZE:
toyotalife.toyota.cz
TOYOTALIFE
5
KALEIDOSKOP
Z DOMOVA I ZE SVĚTA
DAR PRO PREZIDENTA
Na slavnosti pořádané na britském velvyslanectví v Tokiu předal výkonný ředitel Group Lotus plc Dany Bahar prezidentovi společnosti Toyota Motor Corporation (TMC) Akio Toyodovi vůz Lotus Elise R na znamení plodné a úspěšné spolupráce obou těchto společností. Vůz pohání úplně poslední vyrobený motor
2ZZ-GE VVTL-i, jejž TMC dodávala společnosti Lotus od roku 2003. Prezident
společnosti Toyota Motor Corporation poté reagoval slovy: „Motor Toyota ve voze
Lotus evokuje naprosto jedinečné pocity za volantem – je to unikátní spojení toho
nejlepšího od automobilek Lotus a Toyota, přičemž doufáme, že právě toto si bude
i nadále vychutnávat a užívat co největší počet příznivců motorismu.“ Poté usedl
do darovaného modelu Elise R, otočil klíčkem zapalování a dodal: „Na moje slova
sice každý brzy zapomene, ale navždy si zapamatuje zvuk a vůni tohoto vozu.“
JUBILEUM – 20
MILIONŮ VOZŮ
PRODANÝCH
V EVROPĚ
Toyota dosáhla v Evropě dalšího historického milníku – předala vůz s pořadovým číslem 20 milionů. Jubilejní
Toyotu Verso 2,0 D-4D převzal pan Gabriel Jiménez ze španělské Valencie na
slavnostní akci konané v sídle společnosti Toyota Spain v Madridu. Slavnostního předávání jubilejního vozu se
zúčastnil kromě dalších významných
hostů také Miguel Fonseca, viceprezident pro obchod a marketing Toyota
Motor Europe.
Nový majitel vozu Gabriel Jiménez
netajil svou radost: „Jsem velice překvapen a nesmírně mne těší, že jsem 20miliontým zákazníkem Toyoty v Evropě. Je
to moje vůbec první Toyota a vždy jsem
slýchával, že se tyto vozy vyrábějí velice
kvalitně. Těším se na osobní zkušenosti
s Toyotou Verso.“
6
TOYOTALIFE
POMOC S OBNOVOU
TURISTICKÉ TRASY
V Chráněné krajinné oblasti Poľana bylo s pomocí společnosti
Toyota obnoveno a upraveno značení čtyř turistických tras v délce
takřka 39 kilometrů. Členové Okresního sdružení tělesné výchovy ve
Zvolenu získali na svůj projekt z programu Živé chodníky celkem
2500 eur, z nichž obnovili značení a ukazatele směru, zprůchodnili
a vyčistili trasy a osadili mapový panel. Program Živé chodníky vyhlásila Nadace Ekopolis se společností Toyota. „Kompletně jsme přeznačili čtyři turistické trasy a osadili šest nových kovových ukazatelů
směru. V oblasti pod Poľanou, u horského hotelu Poľana, bude návštěvníkům sloužit nová turistická mapa Chráněné krajinné oblasti
Poľana,“ říká Ján Michalec, předseda komise pro značení regionální
rady Klubu slovenských turistů Zvolen. „Věříme, že tento projekt přispěje k nasměrování návštěvníků na stávající turistické stezky, ulehčí jim orientaci v terénu a zvýší bezpečnost jejich pohybu v lese,“
dodává na závěr Ján Roháč z Nadace Ekopolis.
VERSO-S: NÁVRAT DO MALÝCH MPV
Nový model Verso-S, který se na evropském trhu objeví v roce 2011, symbolizuje návrat
automobilky Toyota do segmentu malých MPV, který Toyota sama vytvořila v roce 1999, když
představila model Yaris Verso. Nové MPV segmentu B měří na délku necelé čtyři metry. Co do
prostoru nad hlavami předních cestujících, místa na zadních sedadlech a velikosti zavazadelníku
se může Verso-S směle měřit
s vozy nižší střední třídy. Univerzální multimediální rozhraní tvoří
nový systém s barevnou dotykovou obrazovkou o úhlopříčce 6,1“,
který je ve třídě MPV segmentu B
zcela jedinečný. Verso-S nabídne
dva motory, 1,33 l Dual VVT-i, popř.
1,4 l D-4D. Vedle tradiční manuální
převodovky budou k dispozici také
Multidrive-S nebo MultiMode.
ŠANCE
UMĚLCŮM
Toyota Motor Europe letos poprvé zve děti
z celé Evropy k účasti v umělecké soutěži „Auto
snů“ (Dream Car) pořádané společností Toyota
Motor Corporation (TMC). Soutěž, která se koná
již od roku 2004, byla letos rozšířena na 64 zemí,
z toho 18 v Evropě. Zúčastnit se mohou děti ve
věku do 15 let. Své výkresy mohou zasílat až do
31. ledna 2011 na hlavní prezentační místo Le
Rendez-Vous Toyota v Paříži. Hlavním cílem
soutěže je vyvolat inspiraci v dětech, které
mohou umělecky ztvárnit svůj pohled na lepší
budoucnost. Díky kreslení svého auta snů
budoucnosti získávají mladí umělci příležitost
rozvíjet svůj zájem o automobily. Děti jsou zařazeny do několika kategorií. Vítězné návrhy bude
posuzovat mj. prezident TMC Akio Toyoda nebo
Akira Torijama, tvůrce světově proslulého
komiksu „Dragon Ball“.
NOVÝ PARTNER V TRNAVĚ
V Trnavě je od listopadu 2010 oficiálně
otevřen nový autorizovaný partner, společnost Motor-Car, Trnava. Prodejní i servisní
prostory se nacházejí na Nitranské cestě 28,
při vjezdu do Trnavy z dálnice. Rozloha prostor
je 250 m2 a v prodejní části je možné vystavit
9 automobilů. O spokojenost zákazníků se
postará odborně zaškolený peronál. V servisní části budovy se nachází aktivní příjem a 4
samostatná pracoviště pro mechaniky růz-
ných specializací. „Značka Toyota je největší
výrobce automobilů na světě a spolupráce
s největším a jedním z nejlepších nás těší
a velmi zavazuje. Chtěli bychom našim zákazníkům nabídnout maximální služby při prodeji a servisu těchto špičkových automobilů. Do
konce roku jsem si stanovili plán prodeje 115
aut a jsme přesvědčeni, že se nám ho podaří
splnit,“ dodal Ing. Branislav Uhlík, ředitel společnosti.
JIHOČESKÝ
„POLIBEK“
S TOYOTOU
Toyota Dolák, jediný autorizovaný
prodejce a servis vozů Toyota v jižních
Čechách, a rádio Kiss Jižní Čechy zahájily 1. září oboustrannou spolupráci
v rámci jihočeského regionu. Toyota
Urban Cruiser je vůz, který bude rok užívat ředitelka zmíněného rádia Pavla
Urbánková. Toyota Dolák na oplátku
využije služby rádia pro oslovení zejména mladší generace v rámci svých marketingových aktivit.
„Toyota Urban Cruiser je trendy auto,
určené především do rušného městského provozu, ale stejně tak je vhodné
i pro jízdu na nezpevněném povrchu.
Tímto modelem s unikátním designem
cílí Toyota zejména na mladou generaci.
Proto nám přišlo spojení s úspěšným
jihočeským rádiem, které svým zaměřením oslovuje právě mladé aktivní lidi
,jako zajímavé a zcela přirozené,“ dodal
ke spolupráci Daniel Vrána, obchodní
a marketingový ředitel společnosti
Toyota Dolák.
MEZINÁRODNÍ MARATÓN MÍRU
Začátkem října se konal v Košicích Mezinárodní maratón míru podporovaný automobilkou
Toyota. Již 87. ročník tohoto nejstaršího maratónu odstartoval prezident Slovenské republiky Ivan
Gašparovič. Vítěz, Keňan Gilbert Kiptoo Chepkwony, zaběhl v Košicích nejen svůj osobní rekord, ale
zároveň také překonal traťový rekord košického
maratónu z roku 2007 časem 2:08:33. Společnost Autolux Košice, autorizovaný partner
Toyoty, podpořila tuto významnou atletickou
událost také v letošním roce. Automobily této
japonské značky, šetrné k životnímu prostředí
doprovázejí s časomírou na střeše maratónské
běžce po celé trati již jedenáctým rokem.
TOYOTALIFE
7
ROZHOVOR
Kuchyň je armáda!
Svoji popularitu postavil, kromě vynikající kuchyně, i na televizní gastronomické
show, kde za několik večerů ocenil či zavrhl nejedno české pohostinství. Nálepka
jeho pořadu na vchodových dveřích restaurace se stala symbolem kvality kuchyně
a služeb. Teď si vzal do parády samotné kuchaře, kteří bojují o jeho přízeň před
kamerou. S ním se „Na nože!“ dostala i Toyota! Obstála? To vše ví Zdeněk Pohlreich.
8
TOYOTALIFE
ZDENĚK POHLREICH
Po úspěšném pořadu „Ano, šéfe!“ vznikl na TV
Prima trochu odlišný formát gastronomické
reality show s názvem „Na nože!“. Který
z těchto pořadů je vám osobně bližší?
Z mého pohledu je mi bližší asi „Ano šéfe!“, nicméně ani „Na nože!“ není svým zaměřením špatný pořad. Já bych si ale asi uměl představit jeho
produkci s podstatně vyšším rozpočtem. Pokud
necháte mezi sebou soupeřit nejlepší kuchaře
v takovém typu pořadu, odvíjí se jeho úroveň
kvality skutečně od výše rozpočtu. A tady bych si
uměl představit několikanásobek toho současného.
Znáte podobné televizní pořady ze zahraničí?
Samozřejmě znám a pár jsem jich taky viděl.
Já zde vnímám jeden zásadní rozdíl v porovnání
například s Amerikou. Je tu vidět tak trochu
nezájem špičkových českých kuchařů z dobrých
podniků vzít si měsíc volno a jít se pokusit
vyhrát takovou soutěž, což se třeba v zahraničí
běžně děje. Tady prostě asi nenajdeme čtyřicet
kuchařů-profíků, kterým stojí za to hrát o milion. Bohužel.
Od televize k realitě. Jaký je podle vás stav
české gastronomie?
Můj názor na českou gastronomii je dostatečně
známý. Já si o tom nedělám žádné iluze. Je to
prostě jako s vládou, nebo chcete-li politikou. Je
taková, jakou si zasloužíme. Bojím se, že to není
dobrý, a já, přestože nejsem pesimista, prostě to
světlo na konci tunelu nevidím.
FOCENO PRO KNIHU PROSTŘENO BEZ SERVÍTKŮ
FOTOGRAFKA: A LENA HRBKOVÁ
Co je podle vás příčinou tohoto stavu? Je to
o lidech?
Myslím, že nejvíc je to o penězích, a pak také
o gastronomickém vzdělání lidí, aby si uvědomili,
co vlastně jedí a jaké to má nebo může mít následky. A taky vezměme v úvahu, že řekněme nadpoloviční většina populace tady nemá peníze na to,
jíst skutečně kvalitní jídlo v dobrých restauracích. Paradoxně dalším zdejším problémem je
strašně moc hospod. Kvalita se pak logicky hodně ředí. Já když jsem se učil a šel někdo na šéfkuchaře, tak mu bylo řekněme pětatřicet a víc.
Dneska to vidíte třeba v pořadu „Na nože!“. Dvacetiletí kluci jsou šéfkuchaři, a to je zoufalost.
Prostě nejsou lidi, nejsou lidi se zkušeností.
Co vidíte na vašich soutěžících pozitivního
a naopak negativního?
Rozhodně pozitivní je skutečnost, že se k tomu
vůbec odhodlali a předstoupili před kameru. Já
vím, o čem mluvím. Není fakt jednoduchý stoupnout si tady, něco předvádět a nechat na sebe
koukat řekněme tři čtvrtě milionu lidí. Je to fakt
statečnost z jejich strany, obětovali svůj čas, část
letních prázdnin, čas se svými rodinami a já si jich
za to opravdu nesmírně vážím. A negativní?
Nevím o ničem zásadním. Myslím, že většina věcí
probíhá dle očekávání.
Dokážete se vžít do role soutěžících, kteří jdou
v pořadu s kůží na trh?
Já myslím, že my to děláme denně. Neděláme
to akorát do televize. Všichni kuchaři chodí ve
svých restauracích s kůží na trh každý den. Když
nandají jídlo na talíř, musí počítat s tím, že je bude
jejich host nepochybně hodnotit a srovnávat.
Tohle prostě patří k našemu řemeslu, ač si to
možná někdo neuvědomuje.
Umíte si představit, že třeba finalista soutěže
„Na nože!“ by poté pracoval v jedné ze dvou
vašich restaurací v Praze?
TOYOTALIFE
9
ROZHOVOR
ZDENĚK POHLREICH
Víte, to je těžké takhle říct. Kuchyň je týmem,
kde jenom dobrý kuchař nestačí. Musíte do toho
týmu dobře zapadnout nejen tím, že umíte vařit,
ale víceméně i sociálně.
Vaše role v obou televizních pořadech
a předpokládám i běžně v kuchyni je
v některých okamžicích až despotická.
Je to nezbytné?
Myslím, že to tak musí být. Já jsem byl tak
vychovanej a naučil jsem se to právě takhle.
Samozřejmě, pracoval jsem i v mezinárodním
hotelu, kde nás učili, že s lidmi se musí mluvit,
rozebírat je, chápat je a… bla bla. Víte, je to tak, že
oni na to mají čas, protože ty jejich hospody jsou
prázdný. Mají prostě víc času se zaměstnanci
mluvit, a v neposlední řadě jim také nechtějí
pořádně zaplatit. Pro mě platí, že kuchyň je armáda, kde se o rozkazech nediskutuje. Je to způsob,
který u mě funguje, a já proto nemám důvod jej
měnit. Já nechci být se svými zaměstnanci kamarád, já je chci férově zaplatit, a tím po nich vyžadovat nějaký výkony.
Procestoval jste svět s kuchařským
„nádobíčkem“ v ruce, takže můžete porovnat
domácí a zahraniční gastronomii…
Je to fakt těžký. Nikdo si přece nemůže myslet,
že gastronomie v Čechách bude nějak zásadně
vybočovat z celkové úrovně všeho ostatního, co
se tu v současnosti děje. Tak to prostě je. Já ale na
druhou stranu musím říct, že ačkoliv tu není gastronomie na úrovni světové nebo evropské, udělala za posledních dvacet let gigantický skok
dopředu, přestože pro tu branži tady nehnul
nikdo ani prstem. Pořád někde slyšíte o strategických investorech, úlevách na daních nebo
fondech z Unie a různých dotacích, a když to mám
říct naplno, na ty hospodský se každý vysr... Ti
lidé si všechno vydupali za vlastní prostředky
a vytáhli to z marastu, který tu byl, když jsem
odtud v osmdesátém devátém odjížděl. Shrnu-li
to, tak se udělal velký kus práce, najdete tu hospody s dobrým jídlem, příjemnou obsluhou a čistými záchodky, ale stále je co dohánět, protože
zbytek světa v gastronomii nespí. Je ale pravda,
že i v místech někde za hranicemi, kde byste to
nečekali, je úroveň jídla občas všelijaká. Předevčírem jsem například utekl z hospody v Paříži,
protože tam po zemi lezli švábi. Ano, v té gastronomicky vyhlášené Paříži! Takže to opravdu není
tak jednoduchý.
FOCENO PRO KNIHU PROSTŘENO BEZ SERVÍTKŮ
FOTOGRAFKA: A LENA HRBKOVÁ
10
TOYOTALIFE
Může být na vině také různá složitost
kuchyní? Pravou českou svíčkovou neuděláte
tak jednoduše jako burger v Americe…
Nemyslím, že to je otázka složitosti kuchyně.
Myslím, že to je o konzumentech, o tom, co
dokážou tolerovat a za co všechno jsou ochotni
ve finále zaplatit. My v Čechách nejsme žádní velcí „kvalitáři“. Super rychle jsme si zvykli jezdit
v super autech, jako je Toyota, kterou jsme ale
koupili s celým tím fungujícím systémem okolo.
A v tom je rozdíl. Kde by byla škodovka, kdyby
zůstala v tehdejším stavu, jako zůstaly ty hospody? Jak by to auto dnes vypadalo, ptám se. Jednoduše si myslím, že pro Čechy není prioritou
dobré jídlo, pro Francouze, Italy, Španěly a další
ano.
Nedávno jste navštívil také Japonsko. Je
synonymem pro zdejší kuchyni také u nás
známé sushi?
Vůbec ne. Musím říct, že japonská kuchyně byla
pro mě skutečně velkým překvapením. Jenže jak
říkám, všechno souvisí se vším. Japonsko, to je
takový asijský Švýcarsko. To jsou prostě kvalitáři.
Ti pokud zjistí, že je někde skutečně super jídlo,
tak pojedou kamkoliv a vystojí hodinovou frontu.
Tam jsem viděl věci, který jsem nevěděl, že jsou
vůbec možný. Máte třeba barák a v něm sedm
různých hospod nad sebou a lidi klidně vyjedou
až do toho sedmého patra, když je tam jídlo dobrý. Já si skutečně nepamatuju, za těch dvanáct
dní, že bych někde jedl špatný jídlo. A sushi?
Japonsko samozřejmě není jen o sushi. Vzpomínám si, že jsme tam jedli různá tradiční jídla
japonské kuchyně, od Teppanyaki, přes Teriyaki
až po tradiční Tempuru. Jedním slovem vynikající
jídla nadprůměrné kvality! Ale ono to není jen
o jídlech. Když tam vlezete do francouzské cukrárny, je mnohdy lepší než v Paříži!
Skutečně se to dá takto srovnat?
Rozhodně ano. Když už jsme u té Francie, jeden
z mých velkých zážitků v Tokiu byla večeře
v restauraci L’Atelier, která patří věhlasnému
majiteli celosvětové sítě luxusních restaurací,
Francouzi Joëlu Robuchonovi. Jestli někoho
obdivuji v této branži, tak je to právě on. Stále se
přesvědčuji o tom, že jeho kuchyně patří k těm
naprosto vynikajícím, ať jste v kterékoliv z jeho
restaurací od New Yorku přes Paříž, kde jsem byl
už třikrát, až po tu, která je právě na tokijském
Roppongi Hills. Mimochodem, právě L’Atelier
v Tokiu se pyšní nebývalou kvalitou, ozdobenou
dvěma hvězdami Michelinu, a třeba velmi chutné
polední menu vás tam vyjde pouze na pětistovku
v českých korunách. Je to sice dražší oběd, ale co
dostanete za takové peníze v podobném typu
restaurace tady? Myslím, že kdo něco v gastronomii umí, je v Tokiu, čemuž odpovídá i zdejší statisticky nejvyšší počet získaných „mišelinských“
hvězd. Kdybych měl někdy ještě další restauraci,
chtěl bych právě takovou, jako je L’Atelier.
MÁM K JAPONSKÉ
TOYOTĚ SKUTEČNÉ
SYMPATIE,
PROTOŽE VŮZ
TÉHLE ZNAČKY
JSEM MĚL UŽ
V AUSTRÁLII.
TEHDY JSEM MĚL
18 LET STAROU
TOYOTU COROLLU
COUPÉ. OBROVSKÁ
BOMBA!
TOYOTALIFE
11
CHARITATIVNÍ PROJEKT PRVNÍ REPUBLIKA
FOTOGRAF: A NGELO PURGERT
12
TOYOTALIFE
ROZHOVOR
Jak se srovnáváte s televizní slávou?
Dobře. Teď asi mnohem líp, než kdyby mi bylo
třicet. Člověk už něco zažil, tak se z toho asi
nezblázním.
Pojďme k autům. V obou televizních pořadech
„Ano, šéfe!“ a „Na nože!“ vás doprovází Toyota
Avensis…
To je pravda. Mám k japonské Toyotě skutečné
sympatie, protože vůz téhle značky jsem měl už
v Austrálii. Tehdy jsem měl 18 let starou Toyotu
Corollu Coupé. Obrovská bomba! Měl jsem takovou britskou závodní zelenou barvu s bílým interiérem. Jednoduše nezničitelný auto! Byla to fakt
super kára, která tam se mnou odjezdila strašně
moc kilometrů, a vlastně tam vznikl můj ryze
pozitivní vztah k japonským autům. Měl jsem pak
v životě různá japonská auta a ve chvíli, kdy jsem
potřeboval větší auto, objednal jsem si testovací
jízdu v kombíku Avensis a v šestce od Mazdy. Ten
den bylo rozhodnuto a já zůstal věrný Avensisu
dodnes, protože teď už mám další jeho generaci.
Tak to už jste jako řidič skoro v roli porotce
z pořadu „Ano šéfe!“… Dostala by Toyota vaši
pomyslnou nálepku kvality?
Jednoznačně. Toyota je nejlepší auto, které
jsem kdy vlastnil, a musím říct, že i při natáčení
„Ano šéfe!“, kdy za rok najedu padesát tisíc kilometrů, jsem si uvědomil, jak je důležitý mít skutečně dobrý a spolehlivý vůz. Nemám potřebu se
někomu podbízet, mám už třetí Avensis v řadě
a vím, že s tímhle autem jsem si určitě snížil i riziko nebezpečí, plynoucí z možné nehody. Jezdil
jsem s mnohými značkami a postupně jsem se
„vyléčil“ a věděl, co nechci. Nejprve jsem zavrhnul francouzská auta, pak italská a německé
značky mi přišly vždy trochu nudný a nezáživný.
Tak jsem zůstal věrný těm japonským. Ano, pokládám se za loajálního zákazníka, který ocení dobrý
servis a dobré lidi. A Toyota mi v tomto směru
vyhovuje.
ZDENĚK POHLREICH
Zdeněk Pohlreich. Jakým je řidičem?
Myslím, že jezdím v pohodě. Nejsem moc rychlej, ale někdy mám taky problémy s dodržováním
předpisů. I přes své dvě nehody s jenom pomačkaným plechem se celkově řadím ke klidným řidičům, který si do cédéčka v autě strčí pro radost
dobrou muziku, třeba Genesis, Collinse nebo
Simply Red.
Díky za rozhovor, šéfe!
Co vlastně rozhodlo ve prospěch Avensisu?
Bezpochyby pocit bezpečnosti, výborný motor,
pohodlná jízda a prostor, do kterého naložím
všechno, co potřebuju. Já nevybírám auta podle
nějakých kritérií. Stejně jako v gastronomii ocením, když má auto celkově „šmrnc“ a nejsou
v něm zbytečnosti. Prostě nějaký světýlka k ničemu mě nezajímají.
TOYOTALIFE
13
CESTOPIS
KORSIKA
Adrenalin
bez hranic
Existuje několik možností, jak strávit dovolenou na Korsice. Můžete si
celou dobu užívat v hotelovém komplexu a na pláži, projet ji na kole,
půjčit si auto a křížem krážem se projíždět po jejích asfaltových cestách,
dokud se vám z tolika zatáček nezačne točit hlava, anebo se vydat na
Korsiku vlastním, případně vypůjčeným off-roadem a objevovat její
přírodní krásy po turistických stezkách a terénních cestách.
14
TOYOTALIFE
M
oje cesta na Korsiku probíhala v době
největšího chaosu a paniky v novodobé éře letecké dopravy, kdy kvůli
sopečnému prachu nad Evropou mnohé státy
průběžně zavíraly a znovu otevíraly své vzdušné prostory a rušily se tisíce letů. Přiznám se, že
i já jsem váhal, zda budu riskovat a dopravím se
na místo a návrat pak budu operativně řešit
podle toho, jak rychle se přiblíží avizovaný druhý sopečný mrak. Po příletu na Korsiku nastupuji do vozidla Land Cruiser, v němž prožiji
příští tři dny. První cesta vede do malebné
plážové restaurace ve vesničce La Tonnara
nedaleko letiště, odkud se máme vydat na krátkou vyhlídkovou plavbu. Organizátoři záměrně
vybrali úsek v okolí města Bonifacio, které je ve
Středomoří známé svou zvláštní polohou na
vysokém bílém vápencovém útesu. Je to v podstatě malá pevnost opředená mnoha legendami. Pohled z lodi na město, postavené na několik desítkách metrů vysokém bradle, je fascinující. Asi po hodině naše plavba končí v městečku
Bonifacio, které jsme obdivovali z moře. Na
pevnině nás již čekají auta, ještě rychlé skupinové foto a vyrážíme. Po asfaltu absolvujeme
sotva několik stovek metrů a první možnou
odbočkou sjíždíme z hlavní silnice na prašnou
šotolinu. Podobný profil trasy se bude v následujících dnech opakovat vícekrát. Mezi terénními úseky budeme projíždět po asfaltu jen
sporadicky, abychom co nejvíc času strávili
mimo zpevněné cesty. Korsika je nejhornatější
ostrov Středomoří s průměrnou nadmořskou
výškou 576 m (Sicílie 441 m, Sardinie 344 m),
který je často nazýván pohořím v moři. Mně
spíš připadá jako ostrov s nejrozmanitější přírodou na kilometr čtvereční, což souvisí s rozdílným charakterem pobřeží. Východní je ploché, souvislé a rovné, západní skalnaté, mohutné a členité. Bystřiny a řeky spolu s mořem
vytvořily na plochém východním korsickém
pobřeží laguny stojaté vody. Kolem jedné z nich
projíždíme v úvodní etapě. Jízdu po jižanské
červené šotolině poseté ostrými kamínky beru
jako lehkou rozcvičku. I když před pár dny pršelo, povrch cest již stačil vyschnout a řádně se
práší. Proto si při jízdě v konvoji necháváme
mezi sebou větší odstupy. První úsek je jezdecky nenáročný, a proto se přímo nabízí možnost
vychutnat si pohodlí interiéru nového Land
Cruiseru. Kvalitou zpracování a výběrem materiálů kabina v ničem nezaostává za modely příbuzné prémiové značky Lexus. Usazen v komfortním velkém koženém sedadle si ani nepřipadám, jako bych seděl v autě, ale spíš doma
v obývacím pokoji, a sledoval záběry z kokpitu
na 3D televizní obrazovce. Zapínám si špičkový
audiosystém JBL a pocit relaxace je dokonalý.
Z pomyslného obýváku jsem se přesunul do
pomyslného pojízdného koncertního sálu
s panoramatickým výhledem na okolní přírodu.
Na pevný disk navigačního systému se vejde asi
2000 skladeb a zvuk vychází přes koncový zesilovač s hudebním výkonem 650 W. Výstup má
11 kanálů na 17 reproduktorů. Je až neuvěřitelné, kam se za poslední roky posunula kvalita
cestování v terénních vozech. Sedím si
v koženém křesle, poslouchám skvělou hudbu,
užívám si pohled na krásnou zátoku sladkovodního jezera a podvozek vozidla se snaží, aby mě
pohodlně převezl přes rigoly vyplavené deštěm. Tento vůz je dobrým předpokladem pro
pořádání soukromé plážové párty. Stačí si najít
kousek romantické pláže, kam se kvůli obtížnému příjezdu dostane jen málokdo, a zábava
může začít. Vedle skvělé aparatury je na palubě
i množství elektroniky. Praktickou novinkou
jsou kamery. Ke kameře na couvání, která mapuje prostor za autem, přibylo dalších pět.
V některých krajních
momentech byla potřeba
asistence účastníků.
TOYOTALIFE
15
CESTOPIS
KORSIKA
Při průjezdu některých terénních úseků
byl můj finský kolega trochu ve stresu.
O náročnosti terénu svědčil
i „upravený“ krycí plech motoru.
Po dvou v každém venkovním zpětném zrcátku,
jež mapují bezprostřední okolí vozidla, a jedna
vpředu. Ta sleduje prostor před nárazníkem
a pomocí animace na displeji informuje řidiče
o předpokládané stopě předních kol tak, aby se
v těžko průjezdném terénu dokázal pohybovat
i bez externího navigátora. Nechybí ani špičkový
navigační systém. Na konci úvodní terénní
vložky zadávám adresu hotelu a zbývajících
25 km po asfaltových cestách uháním v ústrety
sprše. Na silnici jezdí nový Land Cruiser o poznání lépe a jistěji než jeho předchůdce, za což vděčí
adaptivním tlumičům a především elektronicky
řízeným stabilizátorům. S jejich pomocí se při
prudkém brždění méně „noří“ a v zatáčkách
snižuje možnost nevolnosti spolujezdců tím, že
eliminuje boční náklony karoserie.
Druhý den ráno vyrážíme z hotelu již v 7.30,
protože je před námi nejtěžší etapa třídenní
expedice. Čeká nás horská oblast Zonza s prezentací systému Crawl Control pod jejím nejvyšším vrcholem Monte Calva (1377 m). Prvních
20 km se jede po asfaltu, na nějž navazuje neko-
16
TOYOTALIFE
nečné stoupání po štěrkových cestách až na
vrchol. Z hlediska jezdeckých schopností je to
zívačka, ale nenudím se. Stoupání dlouhé 18 km
mi zpestřuje nádherná scenérie a spolujezdec,
který ve snaze ulovit atraktivní záběry leze po
oknech a střeše, takže musím dávat pozor, abych
ho cestou neztratil. Pomalu začínám chápat
smysl tvrzení, že ve voze Land Cruiser zvládne
náročný terén i amatér. Při pohledu na skalnatou
stezku připomínající dno vyschlého horského
potoka mi totiž sebevědomí kleslo natolik, že
jsem se skutečně chvíli jako amatér cítil. Ale když
nás sem organizátoři poslali, musí být přesvědčeni, že to projedeme. A to i bez poškození vozu.
Jízda v Land Cruiseru velmi rychle posiluje sebevědomí každého řidiče. Kola přejíždějí jeden balvan za druhým, stačí jen sledovat navigátory
a nohu na brzdě mít lehkou. Akcelerátor ovládá
systém Crawl Control, který v pravidelných dávkách automaticky reguluje přísun točivého
momentu na kola a brání jejich proklouzávání
a blokování. Na výběr je pět volitelných rychlostí
„plížení“. Během této cesty po skalách
TOYOTALIFE
17
CESTOPIS
každou chvilku čekám ránu do podvozku, ale
instruktoři nás s přehledem navigují. Základem
úspěchu je přejíždět přes kameny, které vyčnívají mezi ostatními balvany a dostatečně zdvíhají podvozek nad potenciální překážky. A i kdyby ke kontaktu došlo, robustní spodek je proti
poškození důkladně chráněný. Někdy mám
pocit, že přední kolo při nájezdu na velký balvan
takřka vtlačím do podběhu. Jindy mám zas chuť
z auta utéct, protože si už nedovedu představit,
že následující úsek dokážu projet bez problémů
či poškození vozu. Ale Land Cruiser je jiného
názoru. S každou další překážkou mě přesvědčuje, že ještě neukázal všechno, co umí. A má
pravdu. Pot mě oblije až tehdy, kdy po třech
hodinách absolutního soustředění a posouvání
vozu po centimetrech se cesta přede mnou
narovná, ale instruktor mě posílá vpravo nahoru
strmým skalnatým útesem. Naštěstí jen žertoval, ale pouze v případě novinářů, protože už za
chvíli se tím samým bradlem škrábe jiný Land
Cruiser, který řídí šéf instruktorů. Extrémnější
prezentaci systému Crawl Control si už nedovedu představit. Skály, po kterých vozidlo šplhá
vzhůru, jsou tak ostré, že na vrcholu to odnese
levá zadní pneumatika. Skvělý adrenalinový
vrchol druhého dne. Po chutném vysokohorském obědě v lovecké chatě těžký terén pokračuje. I když systém Crawl Control nedostává
možnost si vydechnout, žádný úsek se už dopolednímu nevyrovná. Cestou do hotelu ve vesničce Zonza si třídím své dojmy a přemýšlím
o následující etapě. Nedokážu si totiž předsta-
KORSIKA
vit, co nového a ještě dobrodružnějšího nás
může očekávat.
Nový den, nové podmínky, nové extrémy... Třetí
den ráno mě budí dešťové kapky dopadající na
okenní parapet. Celou noc pršelo, takže povrch
všech cest je důkladně promočený. Dopoledne
máme v plánu přesunout se víc na sever. V průběhu prvních 45 km se v podstatě nic neděje,
a proto všechna zavazadla přehazujeme na zadní
sedadla, aby měl náš finský kolega v kufru prostor
pouze pro sebe. Nemá totiž žádné fotky za jízdy
z jiného auta, a proto se rozhodl využít samostatně výklopného okna v zadní části vozu. Adhezní
podmínky na silnici se v porovnání se včerejškem
výrazně změnily. Na šotolině a na blátě auto dost
klouže, což je spíš problém jeho hmotnosti než
pneumatik. Zvlášť v lesních úsecích musím podstatně víc počítat s hmotností auta, dříve předvídat a v předstihu řešit případnou nedotáčivost
kol. Ráz okolní přírody se úplně změnil. Skály
vystřídal písečný a blátivý povrch a jehličnaté
stromy nahradila hustá a vysoká křoviska, tvořící
koridor právě tak na šíři jednoho auta. Kolega
fotograf má radost, že na cestách přibyly kaluže.
Já už jsem nadšený méně, protože po hodině jízdy mám od soustředění úplně promočená záda
ve snaze auto při nasazeném tempu udržet na silnici. Konečně zpomalujeme. Opět přichází na řadu redukce a Crawl Control. Před námi je 3 km
dlouhé stoupání po kulatých, ale kluzkých balvanech. Kombinace dvoutunového vozu a sériových pneumatik vyvolává oprávněné obavy. Bezděčně jsem si ráno při kávě vyposlechl rozhovor
instruktorů, kteří právě rozebírali otázku, zda do
toho za daného počasí jít, či ne. Nejdříve zkouším,
zda půjde stoupat bez Crawl Control. Chvilku to
jde, ale na prvním větším kameni začínají kola
prokluzovat. Nepomáhá uzavření mezinápravového diferenciálu ani spuštění systému Multiterrain v režimu pro skalnatý povrch. Nezbývá nic
jiného než opět použít lék na nedostatek trakce
zvaný Crawl Control a Land Cruiser hravě pokračuje dál. Pokud nemá některá z předních pneumatik o co zabrat, stačí pootočit volantem a hledat pro ni grip. Neuvěřitelné, co se dá z elektroniky vytěžit. Těžký mastodont se drápe o kluzkých
kamenech, jako by se k nim jeho pneumatiky přisávaly. Tento důkaz účinnosti systému plazení na
mě zapůsobil mnohem víc než výjezd na skalnatý
útes. Auto se mírně chvěje, jak s ním elektronika
zápolí a za každou cenu se ho snaží posouvat
kupředu, ale vůz postupuje. To však ještě není
finále. Po obědě se z deštného pralesa (jak jsem
nazval předchozí úsek) přesouváme do oblasti
s další variací rozmanité krajiny ostrova Korsika.
Tentokrát okolí připomíná podzimní les. Všude
jsou vidět opadané listnaté stromy. Zatímco jinde zeleň jen bujela, tady jako by se zastavil čas.
Opět se nám do cesty vrátily ostré kameny, a novým prvkem se staly horské potoky. Někde jsou
tak úzké a brody přes ně tak zatočené, že přejet
přes ně bez škrábance na voze si vyžaduje několikeré zatočení kol. Třešnička na dortu přichází až
v samém závěru. Před námi je posední sjezd.
Vedoucí instruktorův vůz se pomalu sune
kupředu, postupně se staví na tři kola, a když se
Ostrov Korsika nabízí drsný
terén i klidná romantická
zákoutí.
18
TOYOTALIFE
rozhoupe, přední částí se noří dolů a pravé zadní
kolo se zdvíhá do nebes, s napětím čekáme, co se
z toho vyvine. Na okamžik se podívám na kolegu
a auto vpředu je náhle pryč. Sklouzlo asi dva metry dolů vysokým, hladkým skalnatým srázem.
Pokud jsem do této chvíle měl chuť vystoupit
z auta, nyní skutečně vystupuji a jdu říct instruktorovi, že se na tohle necítím. On mě uklidňuje, že
to jen divoce vypadá, ale že to určitě všichni
zvládneme. Říkám si: „V pořádku. Odpovědnost
je přece na nich a plechy Land Cruiseru něco
vydrží.“ Po centimetrech mě instruktor naviguje
předními koly na okraj srázu, aby auto po smyku
nezachytilo řidičovými dveřmi za skálu, kterou
musí objet. Když se vůz utrhne, stačí držet volant
rovně a čekat, dokud se nenarovná a nezastaví.
Celé to trvá několik vteřin, ale propadat se
a nevědět kam, to je velmi podivný pocit. Po „přistání“ mi adrenalin stříká z uší. Ještě v životě mě
nikdo k podobné šílenosti nepřemluvil.
Tři dny strávené s Toyotou Land Cruiser
a s organizátory Camel Trophy byly pro mě obrovskou školou a hlavně tréninkem odvahy. Tohle
auto patří i nadále k nejschopnějším vozům
v terénu, jenom nevím, jak ho běžný majitel využije v praxi. Možná tak, že stráví dovolenou podobným způsobem. Pro většinu majitelů ovšem
zůstane pohodlným a luxusním cruiserem, který
je v případě potřeby schopný vyvézt svou posádku kamkoli v pohodlí obývacího pokoje.
MICHAL KARPAT
FOTO: VESA ESKOLA A AUTOR
TŘI DNY V TERÉNU S TOYOTOU LAND CRUISER A MUŽI, KTEŘÍ
ORGANIZUJÍ CAMEL TROPHY, PRO MĚ BYLI OBROVSKOU
ŠKOLOU A HLAVNĚ TRÉNINKEM ODVAHY. TOTO AUTO NADÁLE
PATŘÍ K NEJSCHOPNĚJŠÍM V TERÉNU.
TOYOTALIFE
19
PREMIÉRA
TOYOTA AURIS HSD
S „Angličanem“
v Barceloně
Automobily svým způsobem výjimečné
to ve své branži nikdy neměly lehké.
To už je skoro zákon schválnosti.
V případě plnohodnotných hybridních
vozů se však už jednoznačně
prolamují ledy! Roli pomyslného
„hybridního ledoborce“ přebírá
po modelu Prius novinka letošního
roku – Toyota Auris HSD.
K
dyž se u nás v roce 2004 objevila druhá
generace modelu Prius s hybridním
pohonem, mnozí „zasvěcení“, nebo spíše rádoby zasvěcení, snižovali jeho nezpochybnitelný přínos poznámkou, že se prý nejedná
o automobil pro širokou veřejnost. A Toyota
teď začíná na tuto poznámku jednoznačně
a odpovědně reagovat. Vedle informace o plánu zavést do roku 2020 hybridní technologii do
celé modelové řady v Evropě přiváží přímo
z Velké Británie první „vlaštovku“ potvrzující
tento záměr – Toyotu Auris HSD. Přichází tak
další milník v historii japonské Toyoty, výroba
vůbec prvního plnohodnotného hybridního
20
TOYOTALIFE
vozu v Evropě. A aby toho nebylo málo, jako
blesk z čistého nebe přichází informace o plánované výrobě dalšího, tentokrát menšího
modelu s hybridním pohonem. Ten by měl sjet
z výrobní linky v roce 2012 ve francouzském
Valenciennes. To vše začíná usnadňovat cestu
na trh již zmíněnému modelu Auris HSD, který
se představil odborné veřejnosti v srdci Španělska – v historií opředené Barceloně. Metropole tohoto typu je pro hybridní automobil jako
stvořená. A tak si vyhlížíme perleťově bílý
Auris, který má tradiční znak Toyoty na přední
masce v bleděmodrém odstínu. To je neklamný
znak automobilu, pod jehož kapotou se skrýva-
jí dva zdroje pohonu – zážehový motor a elektromotor.
Bereme za kliku dveří a otevíráme vůz, i když
jsou naše klíče na dně tašky s notebookem. Víme
už z jiných modelů Toyoty, že nám to bylo umožněno díky systému Smart Entry & Start. Příjemná
věc! Model Auris prošel v letošním roce významnou změnou, kterou si opět připomínáme, když si
sedáme za volant a rozhlédneme se v interiéru.
Panely s přirozeně měkkými materiály na přístrojové desce, příjemné potahy sedadel, nový volant
a mnoho důležitých maličkostí, jež dělají jízdu
skutečně pohodlnou. Co je však logicky nové,
vidíme přímo před sebou v místě sdruženého pří-
stroje. Klasické uspořádání rychloměr-otáčkoměr nahrazují u hybridního Aurisu dva modře
podsvícené kruhové přístroje. Vlevo si rychle
zvykáme na indikátor Eco jízdy, který nás bude
jednoduše informovat o ideálním stylu jízdy
z pohledu úspory paliva a nízkých emisí. Tento
přístroj ještě doplňuje ukazatel stavu paliva, teploty chladicího systému a palubní hodiny. Pravý
přístroj signalizuje okamžitou rychlost s indikátorem hybridního systému. Ten ukazuje velmi
jednoduchou grafikou toky energií v různých
jízdních režimech. I přesto, že vidíme tyto přístroje poprvé, mají s „běžným“ Aurisem společný
název technologie podsvícení – Optitron. Nasta-
vujeme sedačku i zpětná zrcátka a můžeme vyjet!
Vlastně si ještě musíme připojit do USB svou
oblíbenou MP3 se soundtrackem k filmu Woodyho Allena Vicky, Cristina a Barcelona. Jak vidíte,
i hudba bude pro tento den stylově španělská.
Mimochodem, když už mluvíme o tomto filmovém „love story“ manželského čtyřúhelníku (!?),
hlavní hrdinka příběhu, americká herečka Scarlet
Johansson, má rovněž bohaté zkušenosti s řízením hybridní Toyoty Prius. No, tomu se vlastně
ani nedivíme a startujeme náš bílý Auris tradičním tlačítkem. Čekat na klasický zvuk běžícího
motoru by bylo asi v tomto případě zbytečné,
sedíme přece v hybridu, a ten jak známo uvede
automobil do chodu přes supertichý elektromotor, a to vše ještě bez škodlivých emisí a potřeby
paliva. Ze tří tlačítek jízdních režimů EV, Eco
a Power poblíž řadicí páčky volíme ten prostřední. Vyjíždíme od poměrně nového, designérsky
skvěle pojatého „W“ hotelu, který se tvarem „plachetnice“ na barcelonské pobřeží vysloveně hodí.
Máme rádi neotřelý design, a proto si všímáme
také netradičně pojatého středního tunelu
v interiéru Aurise HSD s příjemně blízko posazenou řadicí konzolou. Co je však pro nás naprostým překvapením, to je kvalita poslechu španělské kytary z naší MP3. Není to však jenom v audiosestavě, která kromě rozhraní Bluetooth
TOYOTALIFE
21
PREMIÉRA
zahrnuje také šest výkonných reproduktorů. Je
to především špičkovým odhlučněním celého
interiéru. Proto slyšíme jen občasný chod klasického motoru jakoby vzdáleně! Kožený volant
nádherně padne do ruky a veškeré potřebné
funkce z něj můžete ovládat. Hybridní ústrojí
Aurisu HSD zcela automaticky a efektivně volí
zdroj pohonu. Blížíme se k architektonickému
skvostu Barcelony – chrámu Sagrada Familia,
jehož stavba, trvající přesně 128 let, zřejmě nemá
konce. Na křižovatce máme červenou a také
nečekaného hosta. Zpozorníme, když vedle stojící taxikář s tradičně zbarvenou žluto-černou
Toyotou Prius nejnovější generace stáhne okénko a povykuje na nás: „Auris? Hybrido?“ Souhlasně přikyvujeme, protože bohužel víc nerozumíme. Stačí nám ale jeho zpětná reakce – zdvižený
palec nahoru. Hned se sázíme, kolik má tak asi
ten jeho taxík po Barceloně natočeno kilometrů.
Odpověď se už nedozvíme, neboť padla zelená
a my vyrážíme. Mohli bychom ho ještě rychle
dohonit a zeptat se, protože máme v podstatě
stejně výkonné hybridní ústrojí jako zmíněný
taxík, které disponuje výkonem 100 kW (136 k).
Naše cesty se však oddělují a my se stáčíme na jih
k dálnici na Valencii. Dálnice je totiž to správné
místo pro zmáčknutí tlačítka Power a vyzkoušení
dynamičtější jízdy. Stále nevycházíme z údivu
ohledně ticha v prostoru pro cestující a ceníme
práci konstruktérů. Auris HSD v tomto režimu
22
TOYOTALIFE
bez jakéhokoliv prodlení výrazněji využívá výkon
spalovacího motoru o objemu 1,8 l VVT-i. Na
hladké změny převodových stupňů plnohodnotného hybridního systému pohonu dohlíží elektronicky řízená bezestupňová převodovka E-CVT
bez mechanické vazby. Ta přispívá k velmi příjemnému projevu hybridního Aurise na dálnici ve
vyšších rychlostech (udává se až 180 km/h),
a přitom průměrná spotřeba se stále pohybuje
okolo 4,3 l/100 km. Je nám ale jasné, že s návratem do centra španělské metropole přijde
i snížení této hodnoty. Ptáte se, proč jsme si tak
jistí? Máme trumf v kapse, a tomu se říká režim
EV – neboli jízda čistě na elektrickou energii. Tady
padnou na nulu i jinak výborné hodnoty emisí
CO2 ve výši 89 g na ujetý kilometr.
Naší poslední zastávkou v Barceloně je proslulá
Rambla – turistická a také obchodní třída, která je
spíše pěší zónou. Všudypřítomná policie ostře
sleduje náš pohyb na této „tepně“ Barcelony.
Normálně sem auta nesmějí, ale my máme dnes
výjimku. Částečně na to máme právo, protože se
můžeme opět pohybovat s EV módem pouze na
elektrickou energii. A spotřeba paliva? Od udávané hodnoty 3,8 l na 100 km nás dělila pouhá
desetina! Tak třeba příště. Ještě v závěru zjišťujeme, že modul s akumulátory využívá osvědčenou
a spolehlivou technologii NiMH. Akumulátory
hybridního systému jsou umístěny pod podlahou
zavazadelníku, aby zabíraly co nejméně prostoru
Pod kapotou Aurisu pracuje osvědčený
plnohodnotný hybridní pohon, v zásadě
převzatý z modelu Prius.
v interiéru. Auris HSD proto nabízí solidní zavazadlový prostor o objemu 279 l.
A na závěr se vás zeptáme: Chcete být slavní
v Japonsku? Pokud ano, jeďte Aurisem HSD po
Ramble! Ptám se sám sebe, proč jsme byli právě
s tímto autem mocně zvěčňováni japonskými
turisty… U vonící kávy v nedaleké Café de l’Opera,
která na třídě Rambla stojí od roku 1929, si na
otázku záhy odpovídám. Přestože je Toyota
japonská automobilka, tak tenhle náš hybridní
Auris HSD, se kterým jsme strávili krásný slunečný den, v Zemi vycházejícího slunce asi nikdy
nepotkáte. Je to totiž pan Evropan.
TOYOTA AURIS HSD
Řez Aurisem HSD ukazuje uložení základních
podkompletů hybridní technologie.
Sdružené přístroje využívají
technologii Optitron.
TOYOTALIFE
23
ROZHOVOR
Rozhodnutí pro změnu
V září uvedla značka Toyota na slovenský a český trh další plně hybridní
automobil – model Auris HSD. Jde o první model nabízející zákazníkům na výběr
zážehové, vznětové nebo plně hybridní pohonné systémy, čímž dokáže
maximálně uspokojit požadavky každého zákazníka.
J
eho uvedení na trh představuje důležitý
posun ve vnímání plně hybridní technologie ze strany zákazníků. Manželé
Víglaští ze Zvolenu byli na Slovensku a v České
republice první, kdo si vůz objednali, a za několik týdnů tento model obdrželi. Čím na ně zapůsobila právě hybridní technologie se dozvíte
v následujícím rozhovoru.
24
TOYOTALIFE
Jak vnímáte značku Toyota?
Značku Toyota vnímám velmi pozitivně, a to
i přesto, že si v první polovině letošního roku
prošla těžším obdobím. Jsem ale přesvědčený,
že kvalita a spolehlivost této značky patří mezi
její silné stránky, o čemž svědčí různé testy,
v nichž značka již několik let obhajuje přední
místa.
Jaké jsou vaše dosavadní zkušenosti s touto
značkou?
Dosud jsme přímou zkušenost se značkou
Toyota neměli, naším posledním autem byl vůz
konkurenční značky, byla to Kia Ceeʼd. V létě jsme začali uvažovat o změně a rozhodli se pro
značku Toyota.
Čím vás hybridní technologie oslovila?
NÁŠ ZÁKAZNÍK
ny podrobnosti týkající se vozu. To nás přesvědčilo o tom, že model Auris HSD je vůz, který skutečně chceme, a auto jsme si objednali. Věřím, že
nás nezklame a že si za čas budeme moci říct, že
se čekání skutečně vyplatilo.
FOTO: LUCIA MIŠKOVIČOVÁ
Manželé Víglaští se už nemohli dočkat prvních
kilometrů s hybridním Aurisem. Na obrázku
s majitelem společnosti AUTO CAR – BB, panem
Jánem Dlhopolcem.
Na prvním místě, i když to není faktor nejdůležitější, je spotřeba. Je skutečně úžasné, že auto
s benzínovým motorem o objemu 1,8 litru má
spotřebu 4 litry, a co oceňuji ještě víc je skutečnost, že vůz dokáže jezdit na čistě elektrický
pohon, tedy s nulovou spotřebou a s nulovými
emisemi. Jezdím tak nejen pohodlně, ale i ekonomicky a ekologicky. Z tohoto pohledu považuji
hybridní systém za technologii, která má budoucnost, a Auris s hybridním pohonem pokládám za
vozidlo, které nepochybně patří mezi ekologické
vozy.
Co vás vedlo k tomu, že jste si auto objednali
bez přímé návštěvy autosalonu ihned po
ohlášení prodeje?
Když jsme doma začali přemýšlet o změně vozu,
zvažovali jsme i konkurenční výrobce, kteří také
nabízejí auta s hybridním pohonem. Nebyl to sice
plnohodnotný hybridní pohon jako v případě
modelu Auris, ale vozidlo se už na našem trhu
prodávalo. Auris HSD ještě tehdy na našem trhu
k dostání nebyl, měl přijít na trh až za několik týdnů. Po rozhovoru se synem jsme se rozhodli
počkat. Navštívili jsme tedy autorizovaného
partnera značky Toyota v Banské Bystrici, společnost Autocar BB, kde nám ochotně vysvětlili,
jak celý systém v autě pracuje, stejně jako všech-
TOYOTALIFE
25
VÝROBA
TOYOTA MOTORSPORT GmbH
Domov
špičkového
výkonu
Adresa: Toyota-Allee 7
Kolín nad Rýnem, Německo
Počet zaměstnanců: cca 150
Celková plocha: 30 000 m2
Počet aerodynamických tunelů: 2
Název: TOYOTA MOTORSPORT GmbH
FOTO JIŘÍ KŘENEK
P
26
okud máte to štěstí a jste očekáváni
v evropském závodním oddělení Toyoty
s cílem prohlédnout si místa, kde se
téměř jedno desetiletí až do minulého roku
„vyráběly“ formulové monoposty, nejste si
úplně jisti tím, co tam naleznete nyní. My jsme
tu šanci dostali a jsme za to rádi.
Sluší se říci, že motorsport Toyoty se za branami zdejšího závodu odehrává již od roku 1979.
Tehdy ještě pod vlajkou TTE (Toyota Team Euro-
TOYOTALIFE
pe) se zde, pod vedením legendárního Ove
Anderssona, zrodil špičkový tým pro budoucí
úspěchy Toyoty ve světových rallye. Stěny zdejších dílen pamatují rovněž éru GT-One – speciálů
Toyoty pro starty v závodech Le Mans. Zásadní
změna přichází v roce 2000, kdy již pod nově
vzniklou společností Toyota Motorsport GmbH
dochází k významnému rozšíření objektu s jediným cílem – být v roce 2002 na startu VC Austrálie F1 s úplně novým monopostem formule 1. Po
osmi sezónách ve F1 se japonské vedení Toyoty
rozhodne tuto sérii opustit. Rázem vzniká mnoho
otázek ve vztahu k další existenci „továrny na
formule“.
Již na recepci rozsáhlého objektu však cítíte, že
i po 365 dnech od konce formulové éry soutěžní
duch, byť v redukovaném týmu zaměstnanců,
zcela zůstal. A to vyvolává příjemný pocit, stejně
jako vystavené legendární závodní vozy
a množství cenných trofejí. Mezi vystavenými
V supermoderním jízdním
simulátoru se počítačově
provádějí první vývojové testy
jednotlivých součástí.
Při testech motoru se často jde až na jeho
výkonovou hranici, což potvrzují teploty
výfukových spalin.
Pracoviště výkonové brzdy
motoru – dynamometr.
„klenoty“ nemůže chybět také poslední monopost F1 s označením TF 110 v karbonově černé
barvě. Přestože byl, dle různých indikací formulových odborníků, monopostem předurčeným
k úspěchu, šanci na dokázání této predikce už
nedostal… Škoda. Právě na tomto místě ale
pochopíte, že svět nestojí a nepadá s formulí 1.
Začíná vás totiž zcela pohlcovat celkový rozměr
vývojových a zkušebních hal, technologické možnosti a hi-tech vybavení, které Toyota Motor-
sport GmbH dnes využívá pro své zatím utajené
sportovní projekty, ale které rovněž nabízí externím zájemcům o spolupráci.
V oddělení aerodynamiky si skutečně připadáte
jako v „chrámu kosmické technologie“. A v Toyotě mají aerodynamické tunely hned dva. Oba
využívají pro simulaci jízdy po povrchu nekonečné ocelové pásy, které se pohybují rychlostí do
70 m/s. Měření můžete provádět na modelu vozu
do 60 % jeho skutečné velikosti. První tunel je
však vybaven i na měření aerodynamiky skutečných vozů. Nedaleký velín, kde jsme poprvé upozorněni na zákaz fotografování z titulu testů „tajného projektu Toyota”, se podobá prostorům pro
řízení letového provozu. Vysoce výkonné počítače a celkový operační systém umožňují přenos
dat z tunelu do oddělení počítačového designu
CFD a stejně tak i do oddělení jízdního simulátoru.
Ten je rovněž v Evropě poměrně ojedinělou technologií s pěti projektory, která umožňuje sledovat
TOYOTALIFE
27
TOYOTA MOTORSPORT GmbH
Jedna z možných cest
budoucího vývoje – Toyota
iQ upravená pro okruhové
závody.
Na každém kroku lze vnímat
hrdost na historické úspěchy
Toyoty v motorsportu.
na 220° projekci chování vyvíjeného vozu
v téměř reálných podmínkách, jako byste
závodili na skutečném okruhu. Inženýři
a technici tak dostávají reálný obraz o stupni
vývoje vozu i případných nutných změnách.
Je to skutečně fascinující podívaná, která
nikoho nenechá na pochybách, že se motorsport Toyoty v nějaké podobě do Evropy,
a možná nejen tam, určitě vrátí. Dalším
oddělením, kde hraje prim špičková technologie, je modelárna, kde se vyrábějí požadované podkomplety, popř. kompletní modely
vozů. Zde je nesmírně důležitá přesnost
výroby, nad kterou bdí měřicí stroje Zett Mess.
Je asi logické, že v takové „továrně na sny“
nemůže chybět oddělení vývoje a zkoušek
motorů s výkonovou brzdou neboli dynamometrem. Ta umožňuje měřit parametry motorů s otáčkami do hodnoty 20 000 ot./min,
výkonem na hranici 800 kW a rychlostí virtuálního vozu do 320 km/h. Obrovské teploty zde rozpalují výfukové potrubí analyzovaného motoru do svítivě bílé barvy. Teplota
hraje hlavní roli také v dalším oddělení Toyoty Motorsport GmbH, kde pomocí dvou velkých a jedné malé autoklávy formujete tvary
součástí a monokoků z kompozitu karbonových vláken, které jsou dnes základním
materiálem pro stavbu závodních vozů. Jeho
pevnost totiž zaručuje plnění bezpečnostních předpisů FIA.
Zcela výjimečnou prohlídku sportovního
oddělení končíme v hale označené jako
Workshop. Zde, na 760 m2, se provádí na
pěti samostatných pracovištích kompletní
montáž závodních vozů či prototypů. Zde se
také můžeme seznámit s jedním z výsledků
práce současného sportovního oddělení –
stříbrnou Toyotou iQ, upravenou pro pohárové závody na okruzích. Jedná se zatím
o tzv. showcar, ale kdo ví, třeba je to první
vlaštovka na cestě za opětovnou slávou
Toyoty v automobilovém sportu.
Pokud čekáte, jako milovníci motorsportu,
ještě nějakou „tajnou“ zprávu na závěr, tak
tady je: Podle vyjádření vedení Toyota
Motorsport GmbH je prý finální potvrzení
sportovních aktivit této japonské značky
očekáváno na jaře roku 2011. Takže nezbývá
než doufat a vybavit se jistou dávkou trpělivosti.
Po uzávěrce:
Toyota Motorsport GmbH oznámila na
začátku prosince 2010 spolupráci se
závodním týmem Rebellion Racing. Toyota bude oficiálním dodavatelem motorů
pro závodní vozy Lola LMP1, které se
v roce 2011 zúčastní závodů Le Mans.
28
TOYOTALIFE
HISTORIE
TOYOTA CELICA
Celica – zpět časem
Japonská značka Toyota slaví letos malé, ale z historického pohledu
jedinečné jubilem. Přesně před 40 lety se začala psát bohatá historie
legendárního modelu Celica.
N
ázev Celica pochází z latinského výrazu coelica, tedy „nebeský“ či „božský“,
a za svůj dlouhý a bohatý život, tvořený sedmi generacemi, prošla Celica mnoha
zásadními proměnami. Výsostní postavení
zaujal tento legendární model Toyoty ve světovém motorsportu. Srdce svých fanoušků si
Celica začala získávat již svojí první generací,
která se vyráběla v letech 1970–77 pod sériovým označením A20/35. Svoji premiéru měla
na Tokio Motor Show 1970 jako odkaz na svého
předchůdce, sportovní model 2000GT. Vyráběla se jako liftback a dvoudveřové kupé
a v roce 1975 prošla celosvětově faceliftem.
Právě tato první generace modelu Celica TA 22
s motorem 1600 cm3 se významně zapsala do
Mistrovství světa v rallye, kdy s ní v roce 1972
při britské RAC Rally dojel Ove Andersson na
celkovém 9. místě. Druhá generace modelu
Celica se vyráběla do roku 1981 a zajímavostí
byla u Toyoty vůbec první aplikace elektronic-
kého vstřikování u řadových šestiválcových
motorů o objemu 2,0 l. Celkem se tato generace
vyráběla v neuvěřitelných 70 modelových verzích! Jednou z nich byla také nově označená
Celica Supra, později se přidala také Celica
Legendární Celicu můžete
vidět i v Toyota Muzeu v Nagoji.
TOYOTALIFE
29
HISTORIE
Camry. V letech 1981–85 charakterizuje sportovní Celicu v již třetí generaci nabídka tří karoserií – liftback, kupé a pro americký trh také
verze convertible. V Americe se v té době stává
elektronické vstřikování u všech motorů pro
Celicu standardem. Zároveň se poprvé objevuje přeplňovaná verze motoru 1,8 l, která byla
základem vývoje vozu Celica Twincam Turbo do
skupiny B ve světových rallye. Prototyp byl
představen továrním týmem TTE (Toyota Team
Europe). V Evropě se Celica etablovala s motory
1,6 l a dvěma verzemi 2,0 l. V roce 1989 končí
výroba čtvrté generace modelu Celica, která
přinesla asi vůbec nejvýraznější změnu v oblasti pohonu kol. Dosavadní „zadokolka“ byla
nahrazena pohonem předních kol ve spojení
s novým dvoulitrovým motorem. Na japonské
scéně se však na konci roku 1986 objevuje tzv.
TOYOTA CELICA
„Ultimate Celica“ – model GT Four – s pohonem
všech kol a elektronickým mezinápravovým
diferenciálem. Pohonnou jednotkou byl přeplňovaný dvoulitr s výkonem 190 koní. Téměř
okamžitě se z tohoto vozu stala vlajková loď
modelu Celica a zároveň základní platforma pro
úspěch ve světových rallye. Pouze tři roky
(1990–93) se vyráběla pátá generace legendární Celicy. Jejím symbolem byly oblé tvary
karoserie a opět výklopné přední světlomety,
pro které získala tato verze přezdívku „mrkačka“. Již ve větší míře lze tyto vozy spatřit na
dnešních českých silnicích díky individuálním
dovozům do ČR. Zde jsou nejvíce oblíbené verze se zážehovými motory 1,6 a 2,0 l, ale spatřit
můžeme i GT-Four, jednu z 5000 vyrobených
verzí, pojmenovanou po špičkovém soutěžním
jezdci Carlosu Sainzovi. V některých evrop-
ských zemích byla oblíbena také další verze
Celicy – kabriolet.
Na výrazné úspěchy v rallye navázala také šestá
generace, jejíž výroba trvala až do roku 1999
a platforma nesla označení T200. Čtyřkolka GTFour pod označením ST205 dostala v této generaci vůbec nejsilnější motor 3S-GTE – zážehový
dvoulitr s výkonem až 251 koní! Těchto speciálů
bylo v rámci homologace FIA vyrobeno 2500
kusů, a to umožnilo značce Toyota vstoupit do
skupiny A světového šampionátu v rallye. Tento
soutěžní speciál úspěšně startoval také v českých soutěžích díky špičkovým domácím jezdcům – Milanu Dolákovi, bratrům Vojtěchovým,
Karlu Trojanovi a dalším. V produkční verzi zůstaly od roku 1998 pouze modely GT s motorem
1,8 l, ale po roční přestávce se opět vrátilo do
nabídky oblíbené kupé. Poslední, sedmá genera-
Pouze tři roky (1990 - 93)
se vyráběla pátá generace
legendární Celicy.
30
TOYOTALIFE
ce modelu Celica byla představena s cílem zaměřit se na mladou generaci zejména ve Spojených
státech. V Evropě se nabízela se dvěma motory
– 1,8 VVT-i (140 k) a dceřinou společností Yamaha vyladěným čtyřválcovým motorem o objemu
rovněž 1,8 l s proměnným časováním a zdvihem
ventilů (VVTL-i), který disponoval výkonem 190
koní. Tato verze nesla označení T Sport. V závěru
výroby byla Celica nabízena pouze na japonském
trhu. Poslední Toyota Celica sjela z výrobní linky
21. dubna 2006, uzavřela se tak její nezapomenutelná historie v automobilovém světě a také
v motorsportu.
Toyota na své sportovní modely nezapomněla,
důkazem toho je loňská světová premiéra konceptu Toyota FT-86 na tokijském autosalonu, který
byl měl na sportovní odkaz modelu Celica navázat.
O jeho konečném názvu se však zatím spekuluje…
Celica jasně dokázala svoje ambice
v automobilovém sportu. Dodnes ji
můžete vidět na závodech
historických vozidel.
TOYOTALIFE
31
MOTORSPORT
TOYOTA AVENSIS BTCC
Avensis do boje!
BTCC, anebo chcete-li britský šampionát cestovních vozů, patří mezi ty
vůbec nejlepší závodní série cestovních vozů. Dokonce bychom se nebáli
říct, že společně s australským V8 Supercars je tím nej, co světový
motorsport vůbec nabízí. Že BTCC neznáte? Pak byste měli číst dál…
Premiéře závodního vozu Toyota Avensis
BTCC přihlíželo v Anglii 40 000 diváků.
32
TOYOTALIFE
B
TCC se jezdí už od roku 1958 a v průběhu let se v něm závodilo podle různých
regulí. V 60. a 70. letech to byly cestovní vozy postavené podle předpisů FIA pro skupiny 1 a 2, v 80. letech to byly vozy skupiny
A a asi vůbec nejsilnějším obdobím byla 90.
léta, kdy se v BTCC jezdilo s vozy Superturismo.
Původně se v BTCC závodilo v různých objemových třídách, které jely pohromadě v jednom
závodě. Často to ale znamenalo, že když jste si
vybrali tu správnou třídu, mohli jste se stát
šampióny, aniž byste měli vůbec šanci vyhrát
závod v absolutní klasifikaci. Typickým příkladem jsou třeba tituly Chrise Hodgese z let 1986
a 1987. Ten závodil s Toyotou Corolla proti Fordům Sierra Cosworth RS500 nebo BMW M3
a díky vítězstvím ve své objemové třídě dokázal tahle silná auta v celkovém hodnocení šampionátu porazit. BTCC bylo prvním šampioná-
tem, který v roce 1990 zavedl jednotnou třídu
aut s dvoulitrovými motory. Ty se později staly
základem pro vozy třídy Superturismo a v BTCC
závodily až do roku 2000, kdy britský šampionát přešel na vlastní specifikaci vozů. Tzv. BTCC
auta byla levnější, ale z šampionátu odešly některé značky a startovní listinu opustilo několik renomovaných pilotů. Od roku 2004 mohou
v BTCC startovat i vozy specifikace S2000, ale
od příštího roku britský šampionát přechází
opět na svou vlastní specifikaci vozů. Závodit
mohou od příští sezóny dohromady s auty
postavenými dle regulí FIA S2000 a starých
BTCC vozů a od roku 2013 budou jedinou možnou variantou. Nové auto pro BTCC se před 42
tisíci diváky poprvé představilo při posledním
závodě letošní sezóny na Brands Hatch. Ve volných trénincích s ním jezdil bývalý dvojnásobný šampión BTCC James Thompson, který
pomáhá s jeho vývojem, a první výsledky nebyly vůbec špatné. Jeho čas s prototypem Avensisu na jedno kolo byl pouze o necelou sekundu
pomalejší než časy současné jezdecké špičky
seriálu BTCC! Zdá se tedy, že současný plán
ředitele seriálu Alana Gowana týkající se
zatraktivnění závodů začíná vycházet. Základem tzv. NGTC, tedy nové generace cestovního
vozu, je univerzální skelet, který umožňuje
zástavbu motoru vpředu podélně i příčně,
a platforma je připravena pro pohon předních
i zadních kol. Na skelet je navíc možné „obléknout“ karoserii modelu jakékoli značky. První
prototyp, jehož vývoj trval přibližně 18 měsíců, je postaven na platformě Toyoty Avensis.
Týmy si však budou moci vybrat jakoukoli jinou
karoserii i uspořádání pohonu tak, aby to odpovídalo sériovému předobrazu, který je na Britských ostrovech volně v prodeji. Regule pro
TOYOTALIFE
33
MOTORSPORT
karoserii jsou celkem volné, auta mohou být
2-, 3-, 4- nebo 5dveřová, přičemž silueta
2- a 3dveřové verze musí být stejná jako
u 4- a 5dveřové, minimální délka vozu je 4,4
metru, dána je i maximální šířka vozu, profil
zadního křídla a vzhled dalších aerodynamických prvků. Novým řešením a častým použitím
unifikovaných dílů, například brzd, převodovek,
spojek nebo pomocných rámů zavěšení kol, se
výrazně sníží náklady na nákup a provoz závodního auta v porovnání se v současnosti používanými vozy S2000. Řečeno v číslech, s částkou
135 tisíc liber za celý závodní vůz i s motorem
jsou náklady poloviční v porovnání se současností. Ruku v ruce s tím ale přijde vyšší rychlost
a atraktivita závodů, protože do NGTC se bude
TOYOTA AVENSIS BTCC
montovat přeplňovaný zážehový motor o objemu 2 litry. Poněvadž až do roku 2012 bude
závodit s vozy S2000, je jeho maximální výkon
omezen na zhruba 300 koní, od roku 2013, kdy
budou NGTC v britském šampionátu jediným
závodním náčiním, půjde jejich výkon hodně
přes 300 koní a dovolen bude i powerboost.
Základem k atraktivním závodům je vedle
vyrovnaného jezdeckého pole také zajímavý
formát závodního víkendu. Sobotní 30minutová kvalifikace určuje pořadí na startu prvního
ze tří nedělních závodů, do druhého jezdci
nastupují podle výsledků prvního závodu
a startovní rošt třetího závodu určuje los. Prvních 6 až 10 jezdců ze druhého závodu startuje
v obráceném pořadí a kolik to v daném závodním víkendu bude, to určuje „kolo štěstí“. A že je
na co se koukat, to ukázaly třeba poslední dvě
sezóny.O té příští v roce 2011 už také prosakují
první zprávy. Mezi nejzajímavější patří oficiální
oznámení o vstupu týmu Speedworks Motorsport do seriálu BTCC právě se závodním vozem
Toyota Avensis, připraveném stejně jako v pří-
V týmu Speedworks Motorsport uvidíme
závodní Avensis již v roce 2011.
34
TOYOTALIFE
padě prototypu specializovanou britskou firmou GPR Motorsport. Tento tým z anglického
Chesteru, vedený Christianem Dickem, má
bohaté zkušenosti z doprovodné závodní série
Ginetta G50, kterou loni vyhrál, a proto nasadí
pro BTCC i svého jezdce Tonyho Hughese.
Poslední zprávy hovoří o nasazení dokonce
dvou vozů v týmu. Loni prvních sedm závodů
vyhrálo sedm různých jezdců, do posledního
závodního víkendu na Brands Hatch šlo se šancí
na titul hned trio jezdců a rozhodovalo se až
v úplně poslední závodní jízdě sezóny. Letos to
bylo ještě peprnější. Při květnovém závodě na
Brands Hatch byl k vidění vůbec nejtěsnější
finiš celé historie BTCC, když ve druhém závodě
Toma Onslow-Cola a Gordona Sheddena na
cílové pásce dělilo pouhých 0,009 sekundy!
Jestli vás tohle krátké představení BTCC zaujalo
natolik, že byste BTCC rádi viděli na vlastní oči,
pak vřele doporučujeme třeba závody na Brands
Hatch nebo skotském Knockhillu, stojí to opravdu za to!
PETR HORÁK
JUBILEUM
TOYOTA AYGO
Slavíme s vámi!
Prezident Toyota Motor
Czech pan Tsutomu Otsubo
předal s jubilejním vozem také
pamětní dar
Okamžik, jakým je předání jubilejního automobilu s pořadovým číslem
100 000, je v životě společnosti Toyota Motor Czech vždy velmi významný.
I proto jsme si mohli dopřát malou oslavu v rámci setkání se šťastným
majitelem jubilejní červené Toyoty Aygo.
I
přes nepřízeň počasí jsme se na tento den
nesmírně těšili, protože slavnostní předání jubilejního modelu Aygo s bílým číslem „100 000“
na jeho na dveřích bylo také významným mezníkem v historii společnosti Toyota Motor
Czech, která působí na zdejším trhu od roku
1993. Shodou okolností se šťastným majitelem
vozu, vyrobeného v českém výrobním závodě
TPCA, stal zákazník autorizovaného partnera
Toyota Tsusho, který historicky stál u zrodu
současného importéra v roce 1993. Proto byli
na slavnostním setkání se zástupcem majitele
jubilejního vozu panem Janem Šárkou, vedoucím úseku akvizice společnosti RYDINGS Consultants s.r.o., přítomni prezident společnosti
Toyota Motor Czech, pan Tsutomu Otsubo,
a představitelé vedení společnosti Toyota
Tsusho. Společnost RYDINGS Consultants
s.r.o., v jejíchž službách bude nová Toyota Aygo
každodenním pracovním pomocníkem, se specializuje na dodavatelskou činnost v oblasti
telekomunikací a je ve svém oboru významným
hráčem na trhu.
Možná vás zaujme příběh, jak vlastně padla volba právě na kolínskou Toyotu Aygo. „Naše firma
vlastní více jak desítku různých vozů. Potřebovali jsme malé auto, vhodné do městského provozu,
s dobrým manévrováním při parkování, protože
častá obchodní jednání máme právě v centru
města. Měli jsme samozřejmě na výběr mezi
ostatními vozy i z kolínské produkce. Mým soukromým vozem je však Toyota Yaris, která mne
osobně přesvědčila o svých kvalitách, a navíc
potvrdila také vynikající služby Toyoty v oblasti
servisu a údržby. Proto jsem doporučil právě
Toyotu a uvítal rozhodnutí naší společnosti
o nákupu modelu Aygo,“ říká Jan Šárka za volantem „stotisícového“ vozu a dodává: „To, že jsme se
stali shodou okolností tak významným zákazníkem v historii Toyoty, nás opravdu těší a věřím, že
z naší společnosti bude do budoucna loajální
zákazník.“ Tsutomu Otsubo, prezident společnos-
ti Toyota Motor Czech, která od roku 1993 prodala
na trhu v ČR a SR rovných sto tisíc vozů, poté předal zástupci majitele vozu pamětní dar jako vzpomínku na tento slavnostní okamžik.
Jan Šárka za volantem
„stotisícového“ vozu – Toyoty Aygo.
TOYOTALIFE
35
TREND
EKOLOGIE
Ekologie v prodeji
Ratuero odo odolort ionulput eros
nonsequat. Si blan henisis nismod
magnibh euguer sequi tisse
consequat. Lis nit aliquipit
Koncem letošního října byly
v Salzburgu slavnostně otevřeny
nejekologičtější prodejní prostory
v Rakousku – pyšní se nulovou
bilancí emisí CO2.
36
TOYOTALIFE
Nové ekologické prodejní
prostory využívají v Salzburgu
zákazníci značek Toyota
i Lexus.
Slavnostního otevření
nových prostor se zúčastnil
také Didier Leroy (vlevo),
prezident Toyota Motor
Europe.
Interiéru dominuje kombinace
betonu a skla s živou flórou.
A
utosalon v Salzburgu je jedním ze tří
trvale udržitelných prodejních míst
společnosti Toyota Motor Europe
(TME), které se objevují jako pilotní projekty
svého druhu. Jejich cílem je ukázat praktické
možnosti projektování a výstavby šetrné
k životnímu prostředí. „Úsilí automobilky Toyota o trvale udržitelnou mobilitu se týká všech
aspektů našich činností i podnikatelských aktivit,“ uvedl prezident TME Didier Leroy při slavnostním otevření a dodal: „Jsme prvním výrobcem, který zavádí ekologická kritéria do norem
pro naše prodejce ve snaze zmírnit dopady celé
prodejní sítě na životní prostředí a z dlouhodobého pohledu též snížit provozní náklady. Jsme
velmi hrdí na to, že dnes máme v Salzburgu tento autosalon, který je vlajkovou lodí mezi prodejními místy i ukázkou optimálního zapojení
ekologick ých hledisek do projek tování
a výstavby.“
Prodejní středisko v Salzburgu, které zaujímá
plochu přibližně 4000 m2, bylo navrženo a vybudováno s využitím špičkových technologií celého
odvětví v oblasti ochrany životního prostředí
a energetických úspor. Provoz budovy si oproti
běžným autosalonům vyžádá o 40 % nižší spotřebu energie – díky fotovoltaickým panelům zabudovaným do střešní konstrukce a díky přirozené
klimatizaci „Green Tower“ uprostřed samotné
budovy. Speciální systém čištění vody umožňuje
snížit spotřebu vody o 80 %. Ekologický autosalon též funguje jako projekt s nulovými emisemi.
Díky této investici si Toyota Frey v Rakousku zajistila skutečně ekologický vstup na salcburský trh
s automobily. Cílem je získat nejvyšší možný
rating v rámci ekologického hodnocení prodejců
značky Toyota (Toyota Retailer Environmental
Assessment). To vychází z mezinárodních norem
pro trvale udržitelné projektování a výstavbu.
V tomto hodnocení se zkoumají všechny nové
budovy zařazené do programu trvale udržitelných prodejních míst, a to v devíti různých oblastech: spotřeba energií, odpady, spotřeba vody,
materiály, znečistění, zábor půdy a ekologie, zdraví a blaho společnosti, plus řízení a doprava. Vedle salzburgského autosalonu bylo letos v červnu
slavnostně otevřeno prodejní centrum ve francouzském La Rochelle s tím, že další ekoautosalon
ve slovinském Mariboru nedávno získal rating
„vynikající“ v rámci ekologického hodnocení prodejců značky Toyota. V současnosti probíhá ve 13
evropských zemích asi 50 podobných projektů
trvale udržitelných prodejních míst. Jako součást
tohoto programu se Toyota zaměří nejen na novu
výstavbu, ale i na změny nejméně u tří tisíc prodejců vozidel Toyota a Lexus. Hlavním cílem
budou co nejvyšší úspory energie, vody a snížení
emisí CO2. Stávající prodejci sice hodnoceni nebudou, ale očekává se, že zlepší ekologické parametry svých provozů zapojením do tzv. „energetického kaizen auditu“, kde zjistí, jaká rychlá a smysluplná řešení jsou v nabídce. Předpokládá se, že
do roku 2013 se auditu zúčastní 100 % prodejců,
kteří by si do roku 2015 měli zajistit certifikát ISO
14001. Snahy o splnění těchto cílů jsou již viditelné. Bezmála polovina národních marketingových
a prodejních zastoupení značky Toyota v Evropě
už zahájila pilotní projekty anebo již pracuje na
jejich kompletním zavedení do praxe. A řekněte
sami, kdo ze zákazníků by nechtěl kupovat své
nové vozidlo značky Toyota v ekologicky šetrném
prostředí?
TOYOTALIFE
37
TECHNIKA
PRIUS PLUG-IN
Dobíjejte ze zásuvky!
Prius Plug-in Hybrid se zaměřuje na praktické potřeby obyvatel měst, přičemž
staví na základní technologii proslulého plně hybridního systému pohonu od
Toyoty, používá jeho stejnou architekturu jako klasický Prius, zde však
s výkonnějším akumulátorem, který lze dobíjet z vnějšího zdroje energie.
M
odel Prius Plug-in Hybrid je vůbec
prvním vozem Toyota s hybridním
pohonem, ve kterém se objevily lithium-iontové akumulátory, a to ze dvou zásadních důvodů: za prvé, díky vynikající objemové
hustotě energie jsou tyto akumulátory menší
než srovnatelné jednotky NiMH, a tak lze výrazně prodloužit jízdní dosah v režimu EV bez zbytečného nárůstu hmotnosti nebo zabraného
prostoru. Za druhé, modernější akumulátory lze
dobíjet mnohem rychleji než srovnatelné akumulátory NiMH. Dvě třetiny modulu s akumulátory je nutné dobít z vnějšího zdroje elektřiny
pomocí kabelu. Zbývající třetina je přímo součástí plně hybridního pohonu PHV a dobíjí se
průběžně za běžného provozu. Kompletní
modul s akumulátory ve voze Prius Plug-in Hyb-
38
TOYOTALIFE
rid lze plně dobít ze standardní domovní zásuvky 230 V již za 1,5 hodiny. Nový Prius Plug-in
Hybrid po rozjezdu až po rychlost 100 km/h
automaticky pracuje v režimu EV, kdy jej pohání
výhradně elektromotor, zaručující mimořádně
hladký a tichý provoz s minimálním hlukem
a nulovými emisemi CO2 a NO x , přičemž jízdní
dosah vozidla, zhruba 20 km, je dán aktuálním
stavem nabití akumulátorů. Díky delšímu dojezdu v režimu elektromobilu dosahuje Prius Plugin Hybrid pozoruhodně nízké spotřeby paliva,
jen 2,6 l/100 km, a hladiny emisí CO2 pouhých
59 g (v evropském kombinovaném cyklu) – to
znamená snížení o 30 % oproti modelu Prius.
Evropský projekt limitovaného pronájmu vozů
Prius Plug-in Hybrid byl spuštěn v dubnu 2010
ve francouzském Štrasburku. Přibližně 100
vozů Prius Plug-in Hybrid se pronajímá na dobu
tří let soukromým společnostem a dalším organizacím, včetně orgánů státní správy, místních
úřadů, distributorů energie a společnosti
zajišťující službu sdílení vozů. Přibližně 20 vozů
bude představeno ve Velké Británii a dalších 20
v Německu. Zbývající vozidla budou testována
v jiných evropských státech, včetně Dánska,
Finska, Norska, Švédska, Belgie, Nizozemí, Itálie, Portugalska a Španělska. Také Česká a Slovenská republika jsou součástí tohoto projektu
a v současnosti se zde testuje jeden vůz s Plugin technologií. Toyota rovněž plánuje představit Prius Plug-in Hybrid v celosvětovém měřítku. Hlavním smyslem programu limitovaného
pronájmu je uvést Prius-Plug-in Hybrid v roce
2012 na běžný automobilový trh.
PRODEJ
OJETÉ VOZY
Nákup
s jistotou
V letošním roce odstartovala společnost Toyota Motor Czech projekt s názvem
„Toyota Certifikováno“, který je určen pro naše zákazníky s cílem nabídnout
kvalitní a prověřený ojetý vůz značky Toyota.
N
ový program ojetých vozů „Toyota
Certifikováno“ patří k nejlepším na
trhu a nabízí úroveň služeb srovnatelnou se službami, které byly dosud dostupné
pouze pro nové vozy. Všechna vozidla zařazená do programu byla pečlivě vybrána a splňují
přísná kvalitativní kritéria určená výrobcem.
Hlavním kritériem je maximální stáří vozu 7 let
a limit najetých kilometrů nesmí překročit
160 000km. V rámci programu dostanete
k vašemu ojetému vozu mimořádnou záruku
Toyota v trvání 24 měsíců od data zakoupení
vozu, která není omezena počtem najetých
kilometrů. U vozů, které jsou stále v tovární
záruce, začíná prodloužená záruka dnem, který
následuje po dni ukončení tovární záruky. Rozsah krytí touto zárukou je komplexní a je ve
svém rozsahu podobný záruce na nové vozy.
Díky asistenční službě můžete cestovat absolutně bez obav. Tato trvalá výhoda nabízí
zabezpečení během cest v ČR, ale i po Evropě.
Dokonce ani při cestě daleko od domova nene-
chává tato služba zákazníka bez pomoci: skrze
společnost Europ Assistance je zajištěna odtahová služba, náhradní součástky, pronájem
náhradního vozu a mnohem více. Aby byla
zajištěna absolutní jistota nabídky bezvadného technického stavu, procházejí vozidla
v rámci tohoto projektu rozsáhlou předprodejní kontrolou. V př ípadě nespokojenosti
s vybraným vozidlem je možné provést při splnění podmínek jeho vrácení, a to do 14 dnů,
popř. si z nabídky vybrat vozidlo jiné. „V projektu Toyota Certifikováno je zapojeno již
sedm autorizovaných partnerů Toyota v České
republice a dva na Slovensku. V současnosti
registrujeme stále větší zájem o program ze
strany našich zákazníků, což dokumentuje
prodej přibližně 20 ojetých vozů měsíčně skrze
tento program. V této souvislosti očekáváme
další výrazný nárůst prodejů ojetých vozů
Toyota v dalších měsících“, říká Pavel Tilšer,
specialista na ojeté vozy ve společnosti Toyota
Motor Czech.
TOYOTALIFE
39
FOTOREPORTÁŽ
JAPONSKO
Hora Fudži
Na světě snad není populárnější hory. Přestože v porovnání s himálajskými
velikány je vzrůstem ani ne poloviční, při vyslovení jména Fudži nikdo
nezaváhá; všem se okamžitě vybaví souměrný kónický tvar hory
se zasněženým vrcholem, tak jak jej známe z nespočtu
obrázkových publikací, plakátů, pohlednic či poštovních
známek. Během pobytu v Japonsku jsem horu
Fudži viděl mnohokrát z okénka projíždějícího
Šinkanzenu, z horních pater tokijských
věžáků, z hřebenů japonských Alp
a dvakrát jsem tuto kultovní
horu navštívil takříkajíc
tváří v tvář.
H
ora Fudži je s 3776 metry nejvyšším
vrcholem japonského souostroví.
Původ jejího jména je dodnes nejasný
a na toto téma existuje mnoho teorií. Podle jedné z nich je jméno Fudži odvozeno od slova
„fuči“, které v řeči Ainuů, původních obyvatel
severního Japonska, znamená „oheň“. Tento
název není vůbec od věci, neboť Fudži je hora
sopečného původu a mezi lety 781–1707 zde
bylo zaznamenáno celkem osmnáct erupcí. Ta
poslední, v roce 1707, zanesla vrstvou popela
až Tokio, vzdálené asi sto kilometrů. Přestože
poslední dvě staletí proběhla v relativním klidu, za v yhaslou Fudži považována není,
a dodnes se obyvatelé Fudži Jošida, městečka
hned na úpatí hory, každoročně koncem srpna
modlí k Bohu ohně za zachování pokoje.
Láska a obdiv Japonců k hoře Fudži se po staletí promítají do nejrůznějších forem japonského
40
TOYOTALIFE
tradičního umění, od tušových kreseb po kamenné zahrady, jakožto i do současného každodenního života – majestátnost hory, zrcadlící se na hladině jezera Motosu, byla zvěčněna na pětitisícové bankovce. „Snaž se být jako hora Fudži, tak
pevný v základech, že ani to nejsilnější zemětřesení s tebou nepohne, a tak vysoký, že všechny
činy ostatních mužů budou se zdát nevýznamné
ze tvé vznosné perspektivy. S myslí tak vysokou
jako hora Fudži uvidíš jasně všechny věci a události, nejenom ty, které se odehrávají hned vedle
tebe,“ takto nabádal svoje žáky známý samuraj
a mistr meče ze 17. století Miyamoto Musashi.
Výstup na svatou horu
Kořeny zdolávání Fudži sahají do dávné historie,
kdy byl však výstup především náboženským rituálem a nikoliv turistickou aktivitou. Ještě dnes
můžete na hoře vidět poutníky s dlouhými dřevě-
nými holemi a typickými bílými oblečky. Jsou to
stoupenci sekty Fudžiko, jejíž zakladatel Fudžiwara no Kakugyo na horu vystoupil celkem 128krát!
To je ve zjevném rozporu s japonským mudroslovím „Noboraru baka, nido noboru baka“ – jsou dva
druhy bláznů, ti, co na horu nevylezou nikdy, a ti,
co tam lezou dvakrát. Nejstarší osobou, která
pokořila Fudži, byl Igaraši Teiiči – učinil tak prý ve
svých 102 letech! Ženy bude jistě zajímat, že
zástupcům něžného pohlaví byl výstup na horu
odepírán až do sedmdesátých let minulého století. Bohyně hory Fudži je totiž ženského rodu a na
ostatní ženy v blízkosti by údajně žárlila.
Ze sportovního hlediska není zlezení Fudži
výkon, který by stál za zmínku; ročně na ni vystoupí stovky tisíc „horolezců“ včetně dětí, důchodců,
cyklistů nebo studentů na chůdách. Od roku
1948 se zde dokonce každoročně pořádají závody v běhu do vrchu; ti nejrychlejší zvládnou
Pohled na horu Fudži z chrámu
Arakura Sengen Shrine,
v popředí Pagoda Chureito.
TOYOTALIFE
41
FOTOREPORTÁŽ
Někteří nadšenci volí výstup
v noci, v touze spatřit na vlastní
oči „goraiko“ – tedy pohled na
východ slunce z vrcholku Fudži.
Observatoř
na vrcholku hory.
JAPONSKO
21kilometrovou trasu od radnice ve Fudži Jošida
až na vrchol hory za tři hodiny! Přesto pro Japonce zůstává pohled na svět z vrcholku Fudži nepsanou povinností a pro cizince platí klišé „kdo nevystoupil na Fudži, jako by v Japonsku nebyl“.
Nemám na vybranou.
Na vrchol hory vede ze všech stran celkem šest
výstupových cest. Někteří nadšenci volí výstup
v noci, v touze spatřit na vlastní oči „goraiko“ –
tedy pohled na východ slunce z vrcholku Fudži.
Při trošce štěstí, námahy a náklonnosti počasí tak
v jednom okamžiku mohou současně vychutnávat dva atributy neodlučně spojené s Japonskem
– tedy horu Fudži a východ slunce.
S batohem plným fototechniky a teplého oblečení vyrážím hodinu před půlnocí na výstup.
Počasí je na mé straně, dorůstající měsíc a obloha
plná hvězd dostatečně osvětlují cestu a v jednodušších pasážích není třeba ani rozsvěcet čelovku. Několik prvních kilometrů je to vlastně obyčejná široká cesta, uměle vybudovaná tak, aby
absorbovala tisíce turistů – ve slunečných dnech
hlavní „horolezecké“ sezóny jich sem přijde i přes
čtyřicet tisíc denně! Naštěstí jsem tu mimo hlavní sezónu a v noci, zácpa tedy nehrozí. Výstupová
cesta je dobře značena, často směřována řetězy
a lany, takže ani potmě zde není jednoduché
zabloudit. Ale nelze říci, že výstup není fyzicky
42
TOYOTALIFE
náročný. Únava z nevyspání, řídnoucí vzduch
a těžký batoh, to vše mě nutí ke stále častějším
a stále delším přestávkám.
Během výstupu procházím několika dřevěnými
„torii“, což jsou brány, obvykle značící vstup do
šintoistické svatyně. Vrchol dobývám po pěti
hodinách výstupu, ve čtyři ráno, teplota je slabě
pod nulou. Převlékám se do suchého, odpočívám
ve spacáku na zemi a zpoza těžknoucích víček
pozoruji oranžovějící horizont. Začínající hra světel a stínů v mracích pode mnou rychle nechává
zapomenout na únavu z nočního výstupu.
S ostatními „ranními ptáčaty“ vyčkáváme okamžik, kdy první paprsky dnešního slunce prosvítí
krajkovitě jemný okraj mraků nad obzorem. Slunce je „objednáno“ na 5.25 h a následně přivítáno
synchronizovaným výdechem všech přítomných
– „kiré“ (krásné). Pohled do dálky, na vrcholky
japonských Alp zahalené v ranním oparu a na stín
Fudži promítající se na vzdálené vesničky, je neopakovatelný.
S východem slunce se, bohužel, osvětluje i druhá, méně známá tvář hory Fudži – haldy odpadků
v podobě plechovek od piva, kokakol, vitamínových drinků a igelitových sáčků od všeho možného, takto to vypadá na „místě činu“, na vrcholu
„svaté hory“. To, co bylo při nočním výstupu
dočasně přikryto tmou, mě teď, v plném slunci,
bodá do očí s o to větší intenzitou. Nejsem s to
Vodopády Širaitó v národním
parku Fudži-Hakone-Izu.
TOYOTALIFE
43
FOTOREPORTÁŽ
JAPONSKO
pochopit, jak lidé mohou horu prohlašovat za
posvátnou a ve stejném okamžiku ji balit do
neprodyšného obalu z igelitu a plechovek. Ačkoliv na Fudži v posledních deseti letech proběhlo
několik akcí s cílem zbavit horu civilizačního
nánosu, spolehlivý „úklid“ provede až první podzimní sníh, zahalující s každoroční pravidelností
vrcholek hory do neposkvrněného, bělostného
závoje.
Kráska pod bílým závojem
Pokud není cílem zdolání vrcholu, konec prosince a začátek ledna je zřejmě tím nejlepším
obdobím pro výpravu k hoře Fudži. Na přelomu
roku bude její vrchol zcela jistě ozdoben fotogenickou sněhovou přikrývkou a k výborné zimní
viditelnosti přispívá rovněž fakt, že se koncem
roku v Tokiu zastavují „smogutvorné“ továrny.
Dřevěná brána – torii – na svahu hory Fudži
značí vstup do šintoistické svatyně.
44
TOYOTALIFE
Vánoce se v Japonsku neslaví, vyjíždím tedy ve
„všední den“, 26. prosince, a po devíti hodinách
úmorné cesty lokálkou se z Kjóta dostávám na
místo určení, Fudži Jošida. Počasí je nepříznivé,
nechumelí ani neprší, ale hlavně – není vidět
hora. Vybavuji si vyprávění přátel, kteří se vydali
na výlet k Fudži, aby se po týdnu vrátili s pocitem,
že ji někdo odnesl. Ale ani nevlídné počasí neodsuzuje návštěvníka do role statisty, neboť národní park Fudži-Hakone-Izu v okolí hory nabízí
mnoho atraktivních míst k prozkoumání. Například jemná vlákna vodopádu Širaitó na úpatí
hory, či oblast pěti jezer severně od Fudži. V blízkosti hory je rovněž bezpočet šintoistických svatyní; hlavní je ta ve Fudži Jošida, plným jménem
Kitaguči Hongu Fudži Sengen Džindža. Tato svatyně je obětována duchu hory Fudži, jež nese
podobně kostrbaté jméno – Konohana-sakujahime. V dobách, kdy byl výstup na Fudži především poutní záležitostí, byla návštěva chrámu
před započetím cesty povinností.
Poněkud neotřelou zajímavostí z nejbližšího
okolí hory Fudži je zóna asi 60 km2 hustého pravěkého lesa nedaleko jezera Sai. Ani nejotrlejší
starousedlíci se neodváží vypravit příliš hluboko
do pralesa z obavy před ztrátou orientace. Díky
tomu se „moře lesů“, jak se tato oblast nazývá,
stalo oblíbenou lokalitou sebevrahů. Od té doby,
„SPATŘIT HORU FUDŽI... JEN VE SNU... Ó, JAKÉ POŽEHNÁNÍ
BEZ POPLATKŮ ZA DOPRAVU... BEZ ÚNAVY Z CESTOVÁNÍ“
TAIYU TEIRYU (1654–1734)
co se hrdinka jedné japonské novely vydala do
této pasti spáchat sebevraždu, zde kordon policistů každoročně nachází pozůstatky několika
desítek těl cíleně zbloudilých nešťastníků.
Následujícího rána se konečně vyčasuje a Fudži
se mi ukazuje v celé svojí kráse. Vybíhám na blízký kopec a nechávám se unášet impozantní geometrií hory. Musím uznat, že takto z dálky je Fudži
mnohem krásnější než při výstupu. Pohled na
horu osvětlenou jemnými slunečními paprsky
vycházejícího slunce bere dech. Vlakem přejíždím k jezeru Kawaguči a stan stavím přímo na
kamenitém břehu. Jindy turistická lokalita je
dnes, díky teplotám pod bodem mrazu, idylicky
liduprázdná. Ráno ani nemusím vylézat ze spacáku, abych mohl vychutnávat pohled na horu,
osvícenou vycházejícím sluncem, i její symetrickou reflexi na hladině jezera – obraz, kterého se
nemohu nasytit, a který si vrývám hluboko do
paměti jako jeden z nejkrásnějších.
FRANTIŠEK ŠTAUD
www.photostaud.com
Horská chata na
svahu hory
Fudži.
TOYOTALIFE
45
KONCEPT
TOYOTA FT-CH
Pařížské odhalení
V současnosti Toyota potvrzuje svůj záměr vyrábět v brzké budoucnosti
milion automobilů s hybridním pohonem ročně. Evropa bude pro hybridní
vozy první linií. Jak ale budou tyto vozy vypadat? Letošní pařížský autosalon
nabídl se studií FT-CH částečnou odpověď.
Futuristický interiér konceptu
využívá nové materiály.
46
TOYOTALIFE
P
rávě světové autosalóny jsou vhodnou
příležitostí k prezentaci budoucích kroků té které automobilové značky. Toyota jako lídr v oblasti vývoje a aplikace plnohodnotné hybridní technologie logicky orientuje
své designérské práce tímto směrem. Již několikrát zaujaly návštěvníky různých výstav vize
budoucnosti hybridních vozů s visačkou „Made
in Toyota“. Vzpomeňme například evropský
prototyp s označením CS&S, americký koncept
FT-HS nebo nedávnou premiéru velkoprostorové studie Hybrid X. Zatím poslední koncept
FT-CH (Future Toyota Compact Hybrid), představený letos v Paříži, je prvním zástupcem
plnohodnotných hybridních modelů Toyota ve
třídě malých kompaktních vozů. Potvrzuje snahy automobilky Toyota zpřístupnit během příští dekády technologii HSD® mnohem širšímu
spektru zákazníků. FT-CH se svými kompaktními proporcemi a délkou pouhých 3895 mm slibuje vynikající manévrovatelnost a flexibilitu
potřebnou při pohybu ve městě, zatímco velkorysý rozvor náprav 2540 mm zaručuje dosta-
tečně prostorný interiér pro čtveřici cestujících. Stylistické pojetí se inspirovalo technologiemi osmibitových procesorů, které dominovaly hernímu průmyslu v 80. letech minulého
století. Design exteriéru FT-CH ukazuje na
pečlivou pozornost věnovanou aerodynamice,
která je charakteristická pro všechny vozy
Toyota s plnohodnotným hybridním pohonem.
Na kolech zaujmou aerodynamické kryty v bílé
barvě po obvodu a se středovou částí v matně
černé barvě, navržené tak, aby víření vzduchu
bylo co nejmenší. V interiéru se klade důraz na
kvalitu, jednoduchost a cenovou dostupnost,
ve snaze odbourat zbytečně složité přístroje
a ukazatele. Přístrojová deska má jednoduchou
trojdílnou konstrukci, vnitřní výplně dveří mají jen šest částí, zatímco rámy opěradel a sedáků sestávají z jediného kusu. Přístrojové ukazatele v závodním stylu i volant byly navrženy
tak, aby zaujaly spíše mladší zákazníky se sportovním duchem. Monitor hospodárné jízdy
plnohodnotného hybridního pohonu FT-CH
používá novátorskou vícebarevnou grafiku
zpodobňující větrnou turbínu. Toyota je přesvědčena o tom, že na cestě k trvale udržitelné
mobilitě je třeba postupovat více směry. Různé
zdroje energie a technologie akumulátorů přitom
razí cestu několika druhům ekologických vozidel,
které budou jednou na trhu existovat společně
vedle sebe. V těchto souvislostech je modulární
technologie Hybrid Synergy Drive®, aplikovaná
v konceptu FT-CH, ideální platformou. Tento
designérsky rozhodně zajímavý projekt naplňuje
ve své podstatě strategickou filozofii Toyoty pro
následující desetiletí a jen čas ukáže, jak odlišný
vzhled bude mít finální podoba kompaktního
hybridního vozu.
Design exteriéru FT-CH ukazuje
na důkladnou pozornost
věnovanou aerodynamice.
TOYOTALIFE
47
FASCINACE
TOYOTA YARIS GT-S
Americká krása
Spolehlivá a úsporná Toyota Yaris se už v minulosti ukázala jako velice všestranný
kandidát pro dodatečné úpravy. Nyní se Yaris vrátil ve verzi GT-S Club Racer na
americkou přehlídku tuningu SEMA 2010, tentokrát s důkazem, že jej lze přestavět
i na velmi konkurenceschopný závodní automobil.
T
oyota Motor Sales U.S.A., Inc. chtěla
vytvořit závodní model Yaris, a tak
požádala motoristický magazín SportsCar, aby přestavěl pětidveřový hatchback Yaris
v modelovém provedení 2006.Toyota vůz přejmenovala na „GT-S Club Racer“ na poctu oblíbenému modelu Celica kategorie GT-S, jenž si
získal řadu příznivců v 80. a 90. letech minulého
století. Redaktoři časopisu SportsCar se zadání
chopili s vervou a začali Yaris přestavovat na
závodní speciál splňující předpisy SCCA (Sports
Car Club of America). Ve SportsCar začali tím, že
snížili pohotovostní hmotnost vozu bezmála
o 180 kg. Po demontáži několika prvků komfortní výbavy, jako je klimatizace a audiosoustava,
Upravený Yaris v „ostrém“
bojovém zbarvení má pod
kapotou motor 1,5 l VVT-i.
48
TOYOTALIFE
se ručičky na váze zastavily pod 860 kg, což je
minimální hmotnost dle předpisů pro tuto kategorii. Exteriér závodního speciálu Yaris GT-S
Club Racer zaujme grafikou inspirovanou stylem
Molly Design, který vzdává hold vozům Toyota
Eagle Racers IMSA GTP postaveným v 90. letech
závodním týmem All American Racers Dana
Gurneye. Mezi dalšími prvky exteriéru přiláká
pozornost karbonová kapota a výklopná záď
Seibon, rozšířené blatníky Racing Lifestyle nebo
boční a zadní okna Lexan. Yaris vyjíždí na trojdílných ráfcích JRW330 13 x 7 Jongbloed Racing,
obutých do závodních pneumatik Goodyear Eagle Sports Car Special o rozměrech 20,0 x 9,513. Pod kapotou najdeme čtyřválec Toyota 1,5 l
s proměnným časováním VVT-i. Časopis SportsCar provedl několik úprav na zvýšení výkonu ze
standardních 106 k na 145 k při 7252 min-1.
V rámci úprav se uplatnila i řada tuningových
dílů, jako např. sání K&N, svody DC Sports, rozvodové hřídele a hlava válců Rebello Racing
Engines. Doplněn byl i chladič Mishimoto a ultralehký závodní tlumič Coast Fabrication. Motor
spolupracuje s hliníkov ým setr vačníkem
S.P.E.C., samosvorným diferenciálem Kaaz
a rozvodovkou 4,312 vypůjčenou z modelu
Scion xB. K brždění vozu slouží brzdové destičky
Carbotech XP-8 a brzdové potrubí Goodridge
z nerezové oceli. Úpravy v interiéru zahrnují
závodní palubní systém AiMSports MXL pro sběr
dat v kombinaci s elektronickou řídicí jednotkou (ECU) AEM Performance Electronics EMS
Series 2, zajišťující kompletní řízení chodu
motoru a sběr dat. K vyšší bezpečnosti přispívá
závodní sedadlo Sparco Evo 2 FIA a závodní
pedály, nebo také šestibodové pásy Pro-Cam
od Autopower a bezpečnostní mříž do okna. Po
dokončení vozu nastal čas závodit. Yaris GT-S
Club Racer zvítězil hned ve své první jízdě na
závodním okruhu Willow Springs Raceway
v Jižní Kalifornii. Malý závodní speciál pod taktovkou Jasona Isleye, zástupce šéfredaktora
SportsCar, získal prvenství v šampionátu
Southern Pacific H Production Division. Díky
vítězství v divizi se Yaris kvalifikoval do 47. roč-
níku národního šampionátu SCCA na historickém okruhu Road America v Elkhart Lake, stát
Wisconsin, kde vůz závodil koncem letošního
září. Na tomto šampionátu Yaris zajel 13. místo
v kvalifikaci a dojel na úctyhodném 8. místě z 26
vozů na startu. V soutěži se staršími klasickými
vozy se jednalo o nejmladší soutěžní vůz
v závodním poli, přičemž věkový rozdíl činil až
19 let! V těchto dnech hostí Toyota ve spolupráci se Sony Computer Entertainment America
LLC producenty hry Gran Turismo® 5 na závodní
trati, kde změří své „virtuální“ závodní schopnosti s těmi „reálnými“ a nasadí GT-S Club Racer
do závodu na čas. Zdá se vám to šílené? Nám ne.
Prostě americká krása.
Závodní speciál „Eagle“
s číslem 99 je skutečnou
legendou motorsportu Toyoty.
Kokpit vozu je přísně veden
v duchu funkčnosti a soutěžních
pravidel.
TOYOTALIFE
49
PARTNERSTVÍ
FESTIVAL
Cesta na Ekofilm
Na přelomu letošního září a října jste
mohli na silnicích směrem z Prahy
do jižních Čech a obráceně
zahlédnout vozy značky Toyota
označené logem Mezinárodního
filmového festivalu Ekofilm.
Společnost Toyota Motor Czech se
v tomto roce stala již počtvrté
partnerem této významné
mezinárodní kulturní akce.
50
TOYOTALIFE
V
plnohodnotných hybridních modelech
Prius a Auris HSD byli dopravováni festivaloví hosté z řad filmových tvůrců, kteří přijížděli z celého světa představit své snímky. Spojení ekologických vozů Toyota s festivalem není náhodné. MFF Ekofilm se věnuje
životnímu prostředí, přírodnímu a kulturnímu
dědictví a je nejstarším festivalem svého druhu
v Evropě. Od roku 2000 je členem sdružení festivalů o životním prostředí Ecomove International. Za 36 let svého konání dosáhl Ekofilm
mezinárodní prestiže a je mezi filmaři i diváky
stále vyhledávanějším festivalem.
Od historie k současnosti
Poprvé se festival konal ještě v době totality
v roce 1974 v Ostravě a podařilo se z něj udělat
jakousi tichou oázu odporu v oblasti kvality života. Na jeho organizaci a dramaturgii se podílely
vynikající osobnosti, které mu dokázaly vtisknout specifickou tvář. Tenkrát bylo jediným oficiálním pořadatelem festivalu federální ministerstvo pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.
Ekofilm byl vždy festivalem soutěžním. Zpočátku
se snímky zaměřovaly na krásy přírody v různých
chráněných územích, život chráněných živočichů a péči o ně, ochranu ohrožených rostlin,
národní a jiné parky a podobně. Později se stále
více filmů orientovalo na hrozby ekologické
katastrofy, na devastaci přírodních zdrojů. Byly
zde i vynikající filmy OSN, UNESCO a UNEP, ale
také první ukázky činnosti Greenpeace. Vrcholem ostravské éry Ekofilmu koncem osmdesátých let byly panelové diskuze. V podkroví kulturního domu v Ostravě-Porubě bylo nabito,
účastníci seděli na schodech nebo sledovali přenos diskuze na televizní obrazovce na chodbě,
protože se do sálu prostě nevešli. V diskuzích
vystupovali různí odborníci, často i členové ekologické sekce Biologické společnosti ČSAV jako
kvalifikovaní kritici režimu, ale i zástupci ministerstev, nebo ústředních orgánů. V ekologicky
bouřlivých osmdesátých letech se už otevřeně
začínalo hovořit o stavu životního prostředí
v Československu. Nejsilnější ročník proběhl po
sametové revoluci v roce 1990, kdy se náhle jako
oficiální osobnosti objevili právě lidé, kteří
v osmdesátých letech vedli kritickou diskuzi
a nyní převzali vládní funkce. Tak Ekofilm otvírali ministři Moldan a Vavroušek a vedle sebe měli
bývalé bouřliváky ve vysokých státních funkcích.
Euforie začátku devadesátých let upadala. Účast
na Ekofilmu klesala nejen s klesajícím zájmem
občanů o stav životního prostředí, který přestal
být tajnou protistátní záležitostí, ale i s menší
chutí a nižšími finančními možnostmi privatizovaných podniků, zchudlých ústavů a nevládních
organizací vysílat své pracovníky na Ekofilm. Po
rozdělení Československa v roce 1992 se rozdělil
i Ekofilm. Na Slovensku vznikl Ekotopfilm a v ČR
pokračoval Ekofilm. Vyhlašovatelem se stalo
ministerstvo životního prostředí, které společně
s podnikem Krátký film také festival organizovalo. V současnosti festival organizuje občanské
sdružení Ekofilm.
Od roku 1997 se MFF Ekofilm přestěhoval do
jižních Čech a zájem o něj začal opět narůstat jak
z řad odborníků, tak i široké veřejnosti. Každoročně se koná začátkem října nejprve v Českém
Krumlově, později se rozšířil také do Českých
Budějovic, v roce 2008 se přidala ještě Třeboň.
V letech 2007-2008 zajížděl s festivalovými filmy do dalších jihočeských měst kinematovlak.
Od roku 2009 ho vystřídal kinobus.
Tváří a moderátorem nejstaršího filmového
festivalu svého druhu v Evropě je již mnoho let
vynikající herec Jaroslav Dušek.
O festival Ekofilm je ze strany veřejnosti
stále rostoucí zájem.
TOYOTALIFE
51
PARTNERSTVÍ
Zámek v Českém Krumlově je nádhernou
kulisou pro festival ekologického filmu.
Velkou cenu Ekofilmu si za snímek
Vetřelci z Amazonie převzal režisér
Quincy Rusell z Francie.
52
TOYOTALIFE
FESTIVAL
Letošní ročník ve jménu biodiverzity
V tomto roce se uskutečnil již 36. ročník MFF
Ekofilm. Od 4. do 10. října nabídl osmi tisícům
návštěvníků v Třeboni, Českých Budějovicích
a v Českém Krumlově bohatý program, zahrnující
vedle promítání filmů také semináře, workshopy,
panelové diskuze, výstavy, koncerty, divadelní
představení, zahajovací cyklojízdu, závěrečnou
jízdu na koloběžkách a další. Rok 2010 byl vyhlášen Mezinárodním rokem biodiverzity. Zachování
druhové rozmanitosti byla tudíž věnována zvýšená pozornost v mnoha oblastech, od vědeckých
pojednání po její popularizaci. Biodiverzita se
zákonitě stala mottem i letošního Ekofilmu, který
byl pestrý, rozmanitý a z podstatné části věnovaný hlavnímu tématu. V nabídce byly i další možnosti, například dirigent a skladatel Varhan
Orchestrovič Bauer měl dvě přednášky o tvorbě
filmové hudby se zaměřením na dokumenty, sociální antropolog Tomáš Ryška vyprávěl o své nové
knize Svět bílého boha, která vznikla v návaznosti
na film Zajatci bílého boha (oceněný Velkou cenou
Ekofilmu 2008), aztécký stařešina Xolotl z Mexika
vyprávěl o vztahu indiánů k životnímu prostředí.
Průvodce letošním festivalem, známý herec,
improvizátor a moderátor Jaroslav Dušek, účinkoval ve dvou představeních, Svět Toltéků
a U výčepu, kde hrál po boku čtyř neslyšících herců. Do vlastní soutěže bylo přihlášeno rekordních
226 snímků ze 40 zemí světa. Nejpočetněji byla
zastoupená Česká republika s 63 přihlášenými fil-
my, z Německa přišlo 45 titulů, z Francie 15, z Íránu 12, ze Slovenska 10. Další filmy byly zaslány
například z Kanady, Konga, Řecka, Keni, Japonska,
Peru a jiných zemí. Výběrová komise postoupila
61 titulů do finále. O vítězích rozhodovala pětičlenná mezinárodní porota. Některé filmy přijeli
představit jejich tvůrci osobně, například Tonje
Hessen-Schei (USA, Nová hra), Eliška Kaplicky
(Oko nad Prahou), Miro Remo (Slovensko – Arsy
– versy), Carl A. Fechner (Německo, 4. revoluce –
energetická soběstačnost), David Černický a Jindra Soukal (Poslední lovci) a další. Udělování cen
ve dvanácti kategoriích se uskutečnilo v sobotu
9. října v Městském divadle v Českém Krumlově.
Slavnostní večer moderoval osobitě a vtipně
Jaroslav Dušek za hudebního doprovodu Jazzové
sekce Okamžitého Filmového Orchestru pod
vedením Varhana Orchestroviče Bauera. Velkou
cenu Ekofilmu si za snímek Vetřelci z Amazonie
převzal režisér Quincy Rusell z Francie. Mezinárodní porota nejvíce ocenila náročné a neobyčejně precizní zobrazení miniaturního hmyzu rodu
ostnohřbetkovitých, který žije v amazonském
tropickém pralese. Tohoto živočicha doposud
nikdo nestudoval, nevyfotografoval ani nenafilmoval. Brány se za letošním Ekofilmem již definitivně zavřely, příští ročník, v pořadí třicátý sedmý,
se bude konat od 3. do 9. října 2011 a vy jste na
něj srdečně zváni.
VERONIKA DUŠKOVÁ
AUTORIZOVANÝ PARTNER
Prostor pro kvalitu
Autorizovaný prodejce a servis vozidel značky Toyota, společnost AUTOGRAND,
a.s. otevřela nové prostory dealerství. Nové centrum se nachází v Bratislavě.
Zákazníci tak můžou ocenit jedno z největších a nejmodernějších prodejních
a servisních center Toyota na Slovensku.
N
ové prodejní a servisní prostory společnosti AUTOGRAND, a.s. přinášejí
největší výhody především zákazníkům značky Toyota v bratislavském regionu.
V showroomu o rozloze přes 800 m2 je v současnosti možné vystavit a prezentovat zákazníkům 12 nových vozidel. Součástí showroomu
je samozřejmě i zóna pro čekající zákazníky Toyota Café s možností občerstveni, internetu,
wifi připojení, s velkoplošnou TV, kde může
zákazník sledovat on-line dění v servisu i opravu svého vozidla. O uspokojení potřeb zákazníků se stará pět prodejních poradců na moderně
vybavených pracovištích. Za pozornost stojí
i servisní část budovy, kde se nachází oblast
aktivního příjmu do servisu a 12 samostatných
pracovišť pro mechaniky různých specializací.
Samozřejmostí jsou dodávky náhradních dílů
do 24 hodin a smluvní spolupráce s největšími
pojišťovnami. To všechno dává předpoklady
k tomu, aby zákazník dostal na jednom místě
veškeré služby, které požaduje a které mu
dokáže poskytnout jen autorizovaný servis
Toyota.
„V roce 2010 jsme si stanovili cíl prodat 370
nových automobilů značky Toyota. I když je tento úkol náročný, máme vytvořeny všechny materiální a logistické předpoklady k tomu, abychom
ho splnili. Věřím, že naši zákazníci nám budou
i nadále projevovat svou přízeň a doufám, že se
nám díky naším službám i atraktivním modelům
podaří oslovit i mnoho nových příznivců značky
Toyota. Podle výsledků průzkumů patří naše
automobily k nejkvalitnějším a nejspolehlivějším
vozům na světě, a to je faktor, jemuž stále víc
zákazníků přikládá při nákupu nového vozidla
význam. To mě utvrzuje v tom, že naše rozhodnutí investovat do rozvoje značky Toyota bylo
správné,“ dodává Miroslav Belica, ředitel společnosti AUTOGRAND, a.s.
V novém prostoru může
zákazník sledovat průběh prací
na svém vozidle prostřednictvím
naistalované obrazovky.
TOYOTALIFE
53
SERVIS
PÉČE O ZÁKAZNÍKY
Znát cenu předem? Ano!
Na první pohled zbytečná otázka, pokud zrovna
nekupujete u „benzínky“ sendvič nebo noviny. Ve
dvacátém prvním století, v době internetu, dokážete
zjistit cenu čehokoliv během několika vteřin. Tedy
cenu téměř čehokoliv, například kromě ceny servisu
vašeho auta. Právě tento fakt se Toyota snaží změnit.
Z
Jan Eder klade ve vztahu
k zákazníkům důraz na férové
jednání a vzájemnou důvěru.
54
TOYOTALIFE
náte ten stísněný pocit, kdy se ráno při
cestě do servisu v duchu sami sebe ptáte, kolik peněz tam asi dnes necháte?
Jako stálý zákazník máte slevu na hodinovou
sazbu, ale kolik hodin vám naúčtují? Kolik tak
asi může stát spojka s desetiprocentní slevou?
Mám tam vůbec jet? Nezkusím raději kamaráda
mých přátel, který auta opravuje? Každý
obchodník, který si svého zákazníka váží, by jej
do podobné situace dostat neměl. Toyota již
před mnoha lety zavedla ceníky údržby a tyto
ceníky najdete v každém autorizovaném servisu a na internetových stránkách jednotlivých
partnerů. Našich zákazníků si vážíme a v roce
2010 jsme se rozhodli jít ještě dále. U některých partnerů již naleznete ceníky nejběžnějších prací pro vozy po záruce. Tyto ceníky uvádějí konečnou cenu servisního úkonu, tedy
cenu materiálu i práce včetně DPH. Ceníky jsou
srozumitelné a jsou vytvořeny pro daný model
vozu. Kromě nejběžnějších prací zahrnují ceníky také zvýhodněné servisní balíčky více úko-
nů. Pokud jste zrovna neměli nehodu, je velká
pravděpodobnost, že v ceníku najdete právě to,
co potřebujete.
Není náhodou, že prvním partnerem, který průhledné a pevné ceny nabídl svým zákazníkům,
byla firma Auto Eder v Karlových Varech. Ředitel
a majitel firmy Jan Eder pro Toyotu pracuje již 15
let a svůj záměr mít spokojené zákazníky vysvětlil několika slovy: „Prodal jsem za svůj život několik set aut a většinu z nich i dnes svým zákazníkům také servisuji. Je velmi důležité poskytovat
spolehlivý servis, ale stejně důležité je být vůči
zákazníkům otevřený a férový. Program pevných
cen servisních prací tuto filozofii přesně odráží.
Proto jsem s jeho zavedením ve své firmě neváhal ani minutu. Uvědomuji si také, že lidé s vozidly po záruce hledají levnější servis, a my jim
v našich cenících takový servis nabízíme.“ Po firmě Auto Eder se připojili další partneři v České
republice a cílem Toyoty je tento standard nabídnout postupně u všech autorizovaných partnerů
včetně Slovenské republiky v roce 2011.
Displeje na každém kroku
friendlyway nabízí kvalitní HW a SW
produkty v oblas informačních
terminálů – kiosků a digital signage.
Mezi nejzajímavější aplikace patří
elektronický katalog a SW
pro efek vní správu obsahu
plazmových obrazovek.
friendlyway s.r.o.
Svatoslavova 19, 140 00 Praha 4
Česká republika
Telefon: +420 241 740 104
Fax: +420 241 740 107
E-mail: [email protected]
www.friendlyway.cz