zde - IT Fitness

IT FITNESS TEST 2015
VÝSLEDKY
Dům zahraniční spolupráce
www.dzs.cz, www.itfitness.cz
[email protected]
Kapitola 1. Popis průběhu testování a testové baterie
V závěru roku 2015 proběhlo veřejnosti přístupné testování znalostí v oblasti informačních a komunikačních
technologií v rámci testu IT Fitness Je to vlastně čtvrté opakování úspěšné akce, a to podobně jako v letech
2010, 2012 a 2014 v rámci evropské kampaně e-Skills for Jobs iniciované Evropskou komisí, Generálním
ředitelstvím pro podniky a průmysl. Jde o součást širší kampaně, organizované v úzké spolupráci se
slovenským partnerem (využity tytéž testy) Domem zahraniční spolupráce. V tomto roce test získal také
záštitu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Stejně jako v letech minulých, vzbudilo testování značný zájem veřejnosti. Akce je primárně zaměřená na
žáky a studenty, ale zúčastnili se i zájemci z vyšších věkových skupin, zejména učitelé. Níže uvádíme
přehledně, jaká byla struktura účastníků podle pohlaví, věku a sociálního zařazení. Celkový počet
kompletně vyplněných testů znalostí a dovedností dosáhl 15931.
Testování bylo řešeno interaktivním způsobem, prostřednictvím webové aplikace. Jedná se vlastně o dva
různé testy, první (dále označen jako ZŠK) byl určen pro základní školy, druhý (označen VVS) přednostně pro
střední školy, případně i pro zájemce ve vyšších věkových skupinách. Dříve, než se účastník dostal
k vlastnímu testu, měl možnost vyplnit zmíněný úvodní dotazník. Mnozí účastníci zřejmě pak využili
možnosti projít oběma testy, o čemž svědčí věková skladba jejich řešitelů.
O počtu účastníků testu a také o složení podle pohlaví a věku vypovídá tabulka 1.1, podrobné rozdělení
podle věku je v grafu 1.1. V tabulce uvádíme i srovnání s minulým ročníkem. Porovnání s minulými
ročníky, které by reflektovalo vývoj znalostí a dovedností v informačních technologiích, není však bohužel
možné. Nelze totiž dobře rozlišit pohyby ve výsledcích, způsobené různou obtížností testu, od těch, které
způsobují změny ve struktuře množiny respondentů.
Tabulka 1.1 - Počty a základní struktura respondentů v aktuálním a minulém testu
počet
respondentů
počet mužů
2015
2014
2015 2014
2015
2014 2015
ZŠK (test pro základní školy)
7612
7546
4342 4314
3270
3232
14
15
VVS (test pro vyšší věkové skupiny)
8319
5276
4937 3114
3382
2162
16
16
ukazatel
počet žen
modus věku
2014
2
Graf 1.1. - Histogram rozdělení respondentů podle věku
3
Kapitola 2. Informace o vztahu k digitálním a komunikačním technologiím a jejich využívání
Před vlastním provedením testu odpovídali účastníci na 14 otázek týkajících se jejich vztahu k digitálním
technologiím, jejich možnostem tyto technologie využívat a realizovaným nebo preferovaným způsobům
jejich využívání.
Výsledky přinášíme v grafech a tabulkách; lze říci, že vypovídají o značném rozšíření výpočetní techniky a
pokročilém způsobu její využívání. Je nutno ovšem připomenout, že je nelze vztáhnout k celkové populaci
ČR. Týkají se pouze určité, v dané oblasti ovšem perspektivní skupiny, jejíž členové, od žáků základních
škol po učitele a odborníky IT, projevili vůli a vytrvalost vyplnit dotazník, případně se podrobit testování.
2.1 Počítače
Všimněme si nejprve odpovědí týkajících se osobních počítačů. Je zřejmé, že jde o běžnou součást
vybavení domácností řešitelů. Jak zjistíme podrobněji v grafu 2.1, téměř ve všech domácnostech je PC k
dispozici, ve více než třech čtvrtinách je jich k dispozici několik. Zajímavé je, že zhruba polovina řešitelů
začala používat počítač již v předškolním věku.
Graf 2.1 Možnosti využívání počítače
O tom, jakým způsobem jsou počítače využívány, vypovídá tabulka 2.1. Účastníci zde poskytli své
hodnocení na škále od 1 (nevyužíváno) po 10 (maximálně využíváno) pro deset nabízených cílů resp.
úkolů. V tabulce jsou uvedeny absolutní i relativní četnosti odpovědí a dále je vypočítán škálový průměr,
podle něhož jsou řádky v tabulce uspořádány.
V pořadí cílů se zhruba střídají aktivity spojené s prací a studiem s aktivitami spojenými se zábavou.
Celkem v pozadí je vlastní tvorba, ať již jakéhokoliv druhu, převažuje tedy pasivní využívání. Je přitom
zřejmé, že většina aktivit souvisí s internetem.
4
Tabulka 2.1 Cíle a úkoly, pro které jsou počítače využívány
škálov
ý
průmě
odpovědí
r
počet
Počítač používám na …
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Poslouchání audia, nebo
sledování videa
105
50
63
51
110
120
232
322
1038
2182
4,8%
2,3%
91
4,2
%
47,6%
100,0%
119
83
799
2180
5,5%
3,8%
36,7%
100,0%
122
72
634
2172
5,6%
29,2%
100,0%
342
Získávání informací z
2,9% 2,3%
84
61
5,0%
130
různých oblastí mého
zájmu
Získávání informací
3,9% 2,8%
99
6,0%
120
160
3,3%
4,6% 5,5%
7,4%
161
200
293
potřebných pro práci a
studium
Tvorba a úprava
dokumentů
15,6% 7,4%
Tvorba a úprava
prezentací
241
200
11,1% 9,2%
Tvorba a úprava
digitálních obrázků
450
268
20,7% 12,3%
Tvorba a úprava audio
nebo video souborů
811
285
37,9% 13,3%
Tvorba a editace
webových stránek
1153
228
54,1% 10,7%
Tvorba a editace
blogových/ wiki příspěvků
1340
235
63,1% 11,1%
Tvorba programů
1405
181
203
111
5,1
%
210
345
243
183
301
205
9,4
10,2% 9,7% 15,9% %
189
8,7
11,2% 8,4% 13,9% %
212
177
203
9,9% 8,3%
9,5%
164
140
116
7,7% 6,6%
5,4%
132
84
6,2% 4,0%
135
76
66,3% 8,5%
6,4% 3,6%
1 představuje nejméně a 10 nejvíce využívaný zdroj
89
4,2%
82
3,9%
165
7,6%
10,6% 14,8%
284
344
13,0% 15,8%
133 224
298
310
6,1
% 10,3% 13,7% 14,3%
145
6,6
9,1% 9,3% 13,4% %
221
5,5%
131
6,1
%
77
3,6
%
75
3,5
%
43
2,0
%
165
195
143
343
2190
7,5%
8,9%
6,5%
15,7%
100,0%
201
212
161
179
2175
9,2%
9,7%
7,4%
8,2%
100,0%
146
167
101
123
2171
6,7%
7,7%
4,7%
5,7%
100,0%
97
73
52
100
2141
4,5%
3,4%
2,4%
4,7%
100,0%
60
45
49
100
2132
2,8%
2,1%
2,3%
4,7%
100,0%
47
31
27
63
2123
2,2%
1,5%
1,3%
3,0%
100,0%
54
38
21
84
2119
2,5%
1,8%
1,0%
4,0%
100,0%
8,10
7,62
7,24
5,41
5,26
4,41
3,39
2,78
2,30
2,29
5
Tabulka 2.2 Hodnocení významu různých typů informací pro účastníky testu
Jako zdroj informací
využívám …
1
2
3
4
5
6
7
8
počet
odpovědí
346
203
217
197
213
227
216
516
2135
16,2%
9,5%
10,2%
9,2%
10,6%
10,1%
24,2%
100,0%
95
119
137
204
299
443
595
2155
4,4%
5,5%
6,4%
9,5%
13,9%
20,6%
27,6%
100,0%
95
47
45
70
117
169
316
1327
2186
4,3%
2,2%
2,1%
3,2%
5,4%
7,7%
14,5%
60,7%
100,0%
677
183
167
190
183
99
66
221
1786
37,9%
10,2%
9,4%
10,6%
5,5%
3,7%
12,4%
100,0%
415
266
260
312
232
172
147
2125
19,5%
12,5%
12,2%
14,7%
10,9%
8,1%
6,9%
100,0%
839
324
267
235
178
116
56
81
2096
40,0%
15,5%
12,7%
11,2%
8,5%
5,5%
2,7%
3,9%
100,0%
531
307
262
250
247
215
153
144
2109
25,2%
14,6%
12,4%
11,9%
10,2%
7,3%
6,8%
100,0%
587
320
287
236
160
140
166
2136
27,5%
15,0%
13,4%
11,0%
7,5%
6,6%
7,8%
100,0%
Sociální sítě
3,77
10,0%
263
Wikipedii, resp. wiki
Internetové vyhledavače
3,43
12,2%
Jiné zdroje
321
2,70
15,1%
Blogy
Tištěné knihy a časopisy
3,25
3,04
10,2%
Vzdělávací portály
Online odborné publikace
a databáze
škálový
průměr
2,10
11,7%
240
11,2%
1,89
1,81
1 představuje nejméně a 8 nejvíce využívaný zdroj
6
Obdobné výsledky, jako vidíme v tabulce 2.1, byly získány i v roce 2014. O preferencích cílů užívání
počítačů skýtají prakticky stejný obrázek. Určitý posun je jen v oblasti vlastní tvorby; zde se aktuálně
posouvají prezentace před digitální obrázky a audio/video před webové stránky.
Pokud jde o získávání informací, byla účastníkům položena i obecnější otázka, na níž měli odpovědět na
škále od 1 (nejméně využívaný zdroj informací) do 8 (nejvyužívanější zdroj informací. Také zde byly
vypočteny škálové průměry a podle nich osm nabízených variant uspořádáno. Vedou sociální sítě, celkem
podle očekávání těsně následují jako zdroj informací Wikipedie a internetové vyhledávače. Tištěné knihy
a časopisy jsou zcela v pozadí. Výsledky jsou v tabulce 2.2
Při porovnání s minulými výsledky v roku 2014 můžeme pozorovat přesun v pořadí tří nejvyužívanějších
zdrojů. V roce 2014 bylo na prvních místech pořadí: vyhledávače – wikipedie – sociální sítě, aktuálně je to
tedy přesně obráceně, sociální sítě na prvním místě.
2.2 Internet
Dominantní pozici internetu jako zdroje informací dokládají již tabulky 2.1 a 2.2, navíc je tento zdroj
zřejmě stále dostupnější, připojení na internet doma udává 98,9 % respondentů.
Detailní pohled na využívání internetu přináší graf 2.2. Z výsledků vynikají jako hlavní směr komunikační
aktivity, tedy telefonování, elektronická pošta, chat atd. Velký význam má i získávání informací, vzhledem
k věku a zařazení účastníků většinou informací studijního charakteru. Z téhož důvodu, tedy s ohledem na
převahu žáků a studentů, hraje menší roli praktické využívání internetu k nákupům, bankovnictví atd.
Graf 2.2 Způsoby využívání internetu
Ve způsobu využívání internetu zřejmě došlo k výraznějším změnám oproti roku 2014, kdy proběhl předešlý
test. Ve všech uvedených položkách došlo k nárůstu s jedinou výjimkou a to je sedmiprocentní pokles u
hraní her. Zhruba pětiprocentní nárůst pozorujeme u praktických záležitostí, jako je objednávání jízdenek,
vstupenek, dovolené a u nakupování, o něco větší nárůst u služby internetbanking. Pozoruhodný je zhruba
sedmiprocentní nárůst zájmu o četbu elektronických knih.
O využívání internetu při plnění studijních a pracovních povinností vypovídá také graf 2.3, kde se
respondenti mohli vyjádřit k intenzitě těchto činností na pětibodové škále od každodenního využívání po
jeho absolutní absenci.
7
Graf 2.3 Využívání informací z internetu při plnění studijních resp. pracovních povinností
Jak v grafu 2.2, tak i v tabulce 2.2 vidíme, že mezi aktivitami účastníků testu hrají značnou roli sociální sítě.
Výsledky shrnuté v grafu 2.4 specifikují, o které sociální sítě resp. komunitní portály se jedná, graf 2.5 se týká
metod používaných k aktivnímu zveřejňování informací, kde jsou sociální sítě opět na prvním místě.
Graf 2.4 Členství v sociálních sítích resp. komunitních portálech
Graf 2.5 Prostředky využívané k zveřejňování informací
8
2.3 Smartphony / mobilní telefony
Pokud jde o mobilní telefony, také zde byla jedna z otázek zaměřena na jejich využívání.
Výsledky, uspořádané přehledně od nejvyužívanějších k méně využívaným, znázorňuje graf 2.6.
Samozřejmě jsou mobilní telefony využívány právě pro telefonování a provoz SMS a MMS. Z přehledu
vyplývá, že časté jsou i služby, dříve vyhrazené počítačům a také fotoaparátům, jejichž funkci mnohdy
chytré telefony přebírají.
Oproti předchozímu roku můžeme pozorovat, že se dále mírně rozšířilo využívání pro komunikaci
včetně e-mailu a chatu. K mírnému nárůstu došlo, i pokud jde o připojení k internetu a to přes wifi i přes
internetového operátora.
Graf 2.6 Cíle a úkoly, pro které je využíván mobilní telefon
2.4 Vztah respondentů k informačním technologiím
Poslední dvě otázky v dotazníku se týkají určitého sebehodnocení účastníka a dále, pokud jde o žáky
nebo studenty, také o jejich dalších záměrech v oblasti IT. Přehled poskytuje graf 2.7.
Graf 2.7 Sebehodnocení účastníka a další jeho záměry v oblasti IT
9
Kapitola 3. Výsledky testu pro základní školy
Test určený žákům základní školy, stejně jako paralelní test určený vyšším věkovým skupinám, konkrétně
středoškolákům, pokrývá široce témata v oblasti informačních technologií. Byl realizován pomocí webové
aplikace na veřejně přístupném portálu.
Po vstupu do aplikace byl účastník vyzván k registraci a sdělení základních údajů o sobě. Dále odpověděl na
14 otázek týkajících se postoji k digitálním technologiím a také ke svým možnostem je využívat (viz výše)
Vědomostní a kompetenční část, tedy vlastní test, určený žákům základních škol (dále ZŠK) sestával z 25
otázek. Tvůrci testu odhadovali, že čas potřebný k jeho absolvování by neměl přesáhnout 45 minut, řešitelé
spotřebovali ve skutečnosti času méně, modus činí stejně jako u testu pro VVS 37 minut. Rozložení času,
stráveného účastníky při řešení úloh, je znázorněno v grafu 3.1.
Graf 3.1 Test ZŠK - doba strávená řešením úloh (v minutách)
Řešiteli byly předkládány otázky jedna po druhé, vždy se čtyřmi nabízenými odpověďmi, z nichž právě jedna
byla správná. Charakteristickým rysem použité metody testování bylo, že každá předložená otázka byla vždy
vylosována ze čtyř připravených variant. To znamená, že náhodných kombinací otázek, tedy variant testu je
ohromné množství a řešení je mezi účastníky prakticky nepřenositelné. Přitom je ovšem důležité, aby čtyři
varianty otázek byly vždy zhruba rovnocenné co do obtížnosti (viz níže).
Jednotlivé otázky jsou spolu s dosaženou průměrnou úspěšností (přesněji procentním skóre, podílu
správných odpovědí) uvedeny v tabulce 3.4. Celková úspěšnost v testu se pohybovala od nuly (nejčastěji
zřejmě u řešitelů, kteří se vzdali v rané fázi řešení) až do sta procent, což však je ojedinělý výsledek učitele
na gymnáziu. Nejlepší výsledek mezi žáky základní školy, jimž je test převážně určen, je 92 %.
Rozdělení četností je v grafu 3.2, modus je 42 %, průměrná úspěšnost činí 43%.
Graf 3.2 Test ZŠK - histogram rozdělení řešitelů podle úspěšnosti
10
Z kombinace s výsledky doprovodného dotazníku (viz tab. 3.1 a tab. 3.2) potvrzujeme celkem očekávatelné
rozdíly mezi skupinami charakterizovanými sociálním postavením nebo dosaženým vzděláním. Učitelé
(pravděpodobně převážně učitelé IT) dosahují v průměru 63% úspěšnost oproti 42% úspěšnosti žáků a
studentů. U dospělých řešitelů jsou nejúspěšnější absolventi gymnázia s výsledkem kolem 70 % a studenti
vysokých škol resp. absolventi magisterského studia s výsledkem kolem 60 %
Tabulka 3.1 Test ZŠK - úspěšnost řešitelů podle zařazení
počet
řešitelů
zařazení
student / žák
průměrná
úspěšnost
7267
42%
učitel
135
63%
jiné
210
48%
7612
43%
celkem
Tabulka 3.2 Test ZŠK - úspěšnost řešitelů podle dosaženého vzdělání
počet
řešitelů
vzdělání
průměrná
úspěšnost
aktuálně žák základní školy
4266
38%
aktuálně žák střední školy
2822
48%
314
62%
87
33%
1
40%
absolvent 4letého gymnázia
10
66%
absolvent 8letého gymnázia
3
75%
absolvent střední odborné školy
35
59%
absolvent střední zdravotní školy
2
24%
absolvent VŠ - bakalářské studium
42
59%
absolvent VŠ - magisterské studium
22
61%
8
28%
7612
43%
aktuálně student vysoké školy
absolvent základní školy
absolvent středního odborného učiliště
absolvent VŠ - doktorské studium
celkem
Zajímá nás samozřejmě závislost úspěchu v testu na věku účastníka, o které vypovídá graf 3.3.
Pozorovatelné výsledky nelze však rozumně interpretovat v celé šíři škály (mj. respondenti často udávali
zřejmě nesprávný věk), proto jsou sloupce odpovídající málo (méně než 30 osob) zastoupeným
ročníkům barevně potlačeny.
Pro dostatečně obsazený interval od 11 do 20 let uvádíme ještě v tabulce 3.3 detailně úspěšnosti
v jednotlivých věkových ročnících. Od 11 do 16 let pozorujeme lineární vzestup úspěšnosti, pak již
výsledky kolísají. To lze pravděpodobně připsat reálné situaci při testování, kdy žáci základních škol byli
maximálně motivováni (organizovaná akce v rámci zúčastněných škol), kdežto starší ročníky mohly
přistupovat k testu nezávazně, s nižší motivací.
Tabulka 3.3 Test ZŠK – úspěšnost podle věku v dostatečně obsazených ročnících
věk
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
počet řešitelů 230
629
1256
1940
1848
531
287
182
113
112
úspěšnost % 30,8
35,0
37,3
41,9
46,0
47,2
40,3
39,3
51,1
53,4
11
Graf 3.3 Test ZŠK - úspěšnost podle věku
Dosud jsme uváděli výsledky, týkající se testu pro základní školy jako celku, důležité je ale posoudit znalosti
a dovednosti řešitelů po jednotlivých otázkách. Údaje o průměrné úspěšnosti v jednotlivých otázkách a v pěti
kategoriích, do nichž jsou otázky v testu rozčleněny, nacházíme v tabulce 3.4. Podle zadání jsme se tamtéž
pokusili zhruba vystihnout i téma, kterého se otázka týká.
Tabulka 3.4 Test ZŠK - úspěšnost v testu pro základní školy v jednotlivých otázkách a kategoriích
V závěru kapitoly se věnujeme ještě otázce srovnatelnosti variant otázky. Pro jednotlivé otázky a jejich
témata jde vždy o čtyři varianty, které označujeme ALFA, BETA, GAMA, DELTA. Detailně se jimi zabývá
tabulka 3.5, kde jsou také pro přehlednost zvýrazněny zelenou barvou varianty příliš snadné, respektive
červenou barvou varianty příliš obtížné, vždy ve srovnání s průměrem za všechny varianty. Rozdíly
v obtížnosti jednotlivých variant nejsou naštěstí příliš výrazné, až na výjimky se pohybují v rozmezí 0 až
12 procentních bodů. Barevné zvýraznění se týká právě těchto výjimek.
12
Tabulka 3.5 Test ZŠK – srovnání čtyř variant otázky pro jednotlivá témata
13
Kapitola 4. Výsledky testu pro vyšší věkové skupiny
Test určený žákům střední školy (obecně vyšším věkovým skupinám), stejně jako paralelní test určený
základním školám, pokrývá široce témata v oblasti informačních technologií. Byl realizován pomocí
webové aplikace na veřejně přístupném portálu.
Po vstupu do aplikace byl účastník vyzván k registraci a sdělení základních údajů o sobě. Dále odpověděl na 14
otázek týkajících se postojů k digitálním technologiím a také ke svým možnostem je využívat (viz výše)
Vědomostní a kompetenční část, tedy vlastní test, určený vyšším věkovým skupinám (dále VVS) sestával
z 25 otázek. Tvůrci testu odhadovali, že čas potřebný k jeho absolvování by neměl přesáhnout 45 minut,
řešitelé spotřebovali ve skutečnosti času méně, modus činí stejně jako u testu pro ZŠK 37 minut.
Rozložení času, stráveného účastníky při řešení úloh, je znázorněno v grafu 4.1.
Graf 4.1 Test VVS – doba strávená řešením úloh (v minutách)
Řešiteli byly předkládány otázky jedna po druhé, vždy se čtyřmi nabízenými odpověďmi, z nichž právě jedna
byla správná. Charakteristickým rysem použité metody testování bylo, že každá předložená otázka byla
vylosována ze čtyř připravených variant. To znamená, že náhodných kombinací otázek, tedy variant testu je
ohromné množství a řešení je mezi účastníky prakticky nepřenositelné. Přitom je ovšem důležité, aby čtyři
varianty otázek byly vždy zhruba rovnocenné co do obtížnosti (viz níže).
Jednotlivé otázky jsou spolu s dosaženou průměrnou úspěšností (přesněji procentním skóre, podílu
správných odpovědí) uvedeny v tabulce 4.4. Celková úspěšnost v testu se pohybovala od nuly (nejčastěji
zřejmě u řešitelů, kteří se vzdali v rané fázi řešení) až do sta procent, což však je výsledek učitele na
gymnáziu. Nejlepší výsledek mezi studenty střední školy, jimž je test převážně určen, je 96 %.
Rozdělení četností je v grafu 4.2, modus je 33 %, průměrná úspěšnost činí 40 %.
Graf 4.2 Test VVS - histogram rozdělení řešitelů podle úspěšnosti
14
Z kombinace s výsledky doprovodného dotazníku (viz tab. 4.1 a tab. 4.2) potvrzujeme celkem očekávatelné
rozdíly mezi skupinami charakterizovanými sociálním postavením nebo dosaženým vzděláním. Učitelé
(pravděpodobně převážně učitelé IT) dosahují v průměru 59% úspěšnost oproti 39% úspěšnosti žáků a
studentů. U dospělých řešitelů jsou nejúspěšnější absolventi vysokoškolského magisterského studia s 64%
úspěšností.
Tabulka 4.1 Test VVS - úspěšnost řešitelů podle zařazení
počet
řešitelů
7938
průměrná
úspěšnost
39%
učitel
127
59%
jiné
254
50%
8319
40%
zařazení
student / žák
celkem
Tabulka 4.2 Test VVS - úspěšnost řešitelů podle dosaženého vzdělání
počet
řešitelů
vzdělání
aktuálně žák základní školy
průměrná
úspěšnost
131
29%
7564
39%
370
54%
absolvent základní školy
46
37%
absolvent středního odborného učiliště
17
44%
absolvent 4letého gymnázia
14
53%
absolvent 8letého gymnázia
4
42%
absolvent střední odborné školy
61
52%
absolvent střední zdravotní školy
5
57%
absolvent VŠ - bakalářské studium
52
55%
absolvent VŠ - magisterské studium
37
64%
absolvent VŠ - doktorské studium
18
39%
8319
40%
aktuálně žák střední školy
aktuálně student vysoké školy
celkem
Zajímá nás samozřejmě závislost úspěchu v testu na věku účastníka, o které vypovídá graf 4.3.
Pozorovatelné výsledky nelze však rozumně interpretovat v celé šíři škály (mj. respondenti často udávali
zřejmě nesprávný věk), proto jsou sloupce odpovídající málo (méně než 30 osob) zastoupeným
ročníkům barevně potlačeny.
Pro dostatečně obsazený interval od 14 do 20 let uvádíme ještě v tabulce 4.3 detailně úspěšnosti
v jednotlivých věkových ročnících. Od 14 do 19 let pozorujeme lineární vzestup úspěšnosti, pak již
výsledky kolísají. To lze pravděpodobně připsat reálné situaci při testování, kdy žáci středních škol byli
maximálně motivováni (organizovaná akce v rámci zúčastněných škol), kdežto starší ročníky mohly
přistupovat k testu nezávazně, s nižší motivací.
Tabulka 4.3 Test VVS – úspěšnost podle věku v dostatečně obsazených ročnících
věk
15
16
17
18
19
20
počet řešitelů 1556
2103
1824
1301
585
314
úspěšnost % 36,6
38,1
38,3
41,0
40,6
41,9
15
Graf 4.3 Test VVS - úspěšnost podle věku
Dosud jsme uváděli výsledky, týkající se testu pro vyšší věkové skupiny jako celku, důležité je ale
posoudit znalosti a dovednosti řešitelů po jednotlivých otázkách. Údaje o průměrné úspěšnosti v
jednotlivých otázkách a v pěti kategoriích, do nichž jsou otázky v testu rozčleněny, nacházíme v tabulce
4.4. Podle zadání jsme se tamtéž pokusili zhruba vystihnout i téma, kterého se otázka týká.
Tabulka 4.4 Test VVS - úspěšnost v testu pro vyšší věkové skupiny v jednotlivých otázkách a kategoriích
V závěru kapitoly se věnujeme ještě otázce srovnatelnosti variant otázky. Pro jednotlivé otázky a jejich
témata jde vždy o čtyři varianty, které označujeme ALFA, BETA, GAMA, DELTA. Detailně se jimi zabývá
tabulka 4.5, kde jsou také pro přehlednost zvýrazněny zelenou barvou varianty příliš snadné, respektive
červenou barvou varianty příliš obtížné, vždy ve srovnání s průměrem za všechny varianty. Rozdíly
v obtížnosti jednotlivých variant nejsou naštěstí příliš výrazné, až na výjimky se pohybují v rozmezí 0 až
12 procentních bodů. Barevné zvýraznění se týká právě těchto výjimek.
16
Tabulka 4.5 Srovnání čtyř variant otázky pro jednotlivá témata
17