Jednou z nejpůsobi- vějších raně by

J
ednou z nejpùsobivìjších ranì byzantských ikon,
které se dochovaly v sinajském monastýru svaté Kateøiny, je bezesporu ikona Spasitele Vševládce. Je provedena
technikou enkaustiky
(vosková metoda). Ikona dokl á dá vel ké
možnosti této výtvarné
techniky.
N
a této sinajské
ikonì Krista Pantokrátora jsou
zdùraznìny ideje panování a knìžství. Je obleèen do purpurového
chitonu a himatia, jehož barva v Byzanci
jednoznaènì asociovala s císaøskou mocí.
Hvìzdnaté pozadí symbolizuje vìènost
a kosmos. Níže umístìné budovy jsou zobrazeny pomocí tzv. „pøirozené perspektivy“
a symbolizují nebeský Jeruzalém. V levé
ruce drží Spasitel knihu Evangelia ozdobenou køížem, který pøipomíná Jeho spásonosnou obì. Toto bohoslužebné Evangelium
pøitisknuté k hrudi je také upomínkou na
Jeho úlohu nejvyššího archijereje.
J
eho žehnací gesto má hluboký dogmatický význam. Jak víme ze støedovìkých výkladù, tøi spojené prsty symbolizují svatou Trojici, dva zdvižené prsty, leh-
ce ohnuté pod sebou,
vyjadøovaly tajemné
spojení božské a lidské
pøirozenosti v Kristu.
Z
ajímavá je úmyslná asymetriènost
Kristovy tváøe.
Zatímco levá èást má
klidný, pøísný výraz
s široce otevøeným
okem a plynule zaobleným oboèím, pravá
èást je zcela jiná – daleko expresivnìjší, oboèí
pozdvižené a ostøe prohnuté, oko hledí upøenì a naléhavì. Umìlec
se snažil vyjádøit osobu
Krista jako Bohoèlovìka, souèasnì všemohoucího vládce svìta
a zároveò soucitného Spasitele.
Z
levé èásti tváøe na nás z vìènosti
hledí vtìlený Boží Syn, Kristus Vševládce, soudce a Pán živých i mrtvých. Pravá polovina oblièeje patøí
Božskému Spasiteli, který z lásky k èlovìku sestoupil s nebes, pøijal celou bídu našeho lidství, bere na sebe høích svìta, nechá se pøipoèíst ke zloèincùm, pøijme
utrpení a smrt, aby zachránil èlovìka pro
vìèný blažený život. Na levé èásti vidíme
Boží vznešenost, moc a spravedlivost,
z pravé poloviny na nás hledí Jeho láska
a soucit, které Jej pøivedou až na køíž.