HL06-2012 - Hornické listy
Transkript
HL06-2012 - Hornické listy
HORNICKÉ listy časopis zaměstnanců Skupiny SD ročník XX. číslo 6 Pf 2013 obsah Pf 2013 3 slovo ředitele Jiří Zahradník 4 aktuality Ohlédnutí a přání generálního ředitele Ivana Lapina Havárie rýpadla SchRs 1 550/K 109 Kolektivní smlouva na období 2013 až 2014 Nový maskot pro Bílinské nízkosirnaté uhlí Nejvyšší báňské ocenění pro Jiřího Nerudu Opět nepodložená tvrzení o DNT 10 svět dolů Završení schvalovacího procesu POPD DNT Snaha SD – Kolejové dopravy o zlepšení interní komunikace 11 pomáháme SD pomáhají kadaňské nemocnici a těší se z jejího úspěchu 12 z odborů Luboš Holopírek Správná mikulášská show 13 jubilanti 14 naši zaměstnanci Čézaři 2012 bilancují právě končící rok 16 z míst kde žijeme Duchcov Diamantová svatba v Braňanech Nad Betlémem vyšla hvězda Redakce Hornických listů přeje všem čtenářkám a čtenářům krásné vánoční svátky a v roce 2013 hodně zdraví a štěstí. HORNICKÉ listy 6/2012 18 informace Anketa k 20 letům Hornických listů Sesuv svahu a havárie strojů na lomu Schleenhain Vývoj zdrojů energie v době ekonomické recese Čekání na Ježíška začal v Chomutově Mikuláš 25 sport Simona Baumrtová Badmintový turnaj 26 tip na výlet Adventní trh v Pirně časopis zaměstnanců Skupiny SD VYDAVATEL: Severočeské doly a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba ADRESA REDAKCE: Hornické listy, 5. května 213, 418 29 Bílina, e-mail: [email protected], [email protected] REDAKČNÍ RADA: předseda: Vladimír Budinský; místopředsedkyně: Jaroslava Šťovíčková; členové: Vladimír Andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rostislav Kubíček, Jiřina Leónová, Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek, Tomáš Vrba. Číslo registrace MK ČR E 13126 TISK: TISKÁRNA K&B, s. r. o. Pro SD a. s. zajistil INFO-PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 6/2012: 17. 12. 2012 UZÁVĚRKA ČÍSLA 1/2013: 15. 2. 2013. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.sdas.cz a intranetu SD a. s. Prioritou úseku Správa je zajištění požadavků při vynaložení minimálních nákladů v okruhu majetkových účastí, útvaru ICT a správy majetku celé skupiny SD. Vážené kolegyně, vážení kolegové, musíme se připravit na zvládnutí náročných úkolů, které nás čekají v průběhu následujících let, zejména v nejbližším období tj. v letech 2013 až 2017. V rámci zajištění vyšší efektivity úsek Správa realizuje opatření směřující ke snižování nákladů (resp. výdajů peněžních prostředků), zlikvidnění nepotřebného majetku (uvolnění peněžních prostředků pro jinou činnost), a to v rámci celé skupiny Severočeských dolů s využitím synergií se Skupinou ČEZ. Úsek Správa vznikl v 1. čtvrtletí roku 2012 v rámci nového rozdělování kompetencí a větší integrace činností ve skupině Severočeské doly (SD). Do úseku je začleněn Odbor majetkových účastí, Odbor vnitřního auditu, Útvar informačních a komunikačních technologií. V krátkosti Vás seznámím s jednotlivými útvary. Odbor majetkových účastí zajišťuje součinnost společností skupiny SD, kterou tvoří mateřská společnost Severočeské doly, dceřiné společnosti SD – 1. strojírenská, SD – Autodoprava, SD – Kolejová doprava, SD – Rekultivace, PRODECO, SD – KOMES, a jedna přidružená společnost - Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s. V současné době se připravuje změna sídla firmy PRODECO z Teplic do Bíliny. Kromě úspory nákladů se získají i peněžní prostředky za odprodej areálu v Teplicích a využije se správní budova DB v Bílině. Do Odboru majetkových účastí patří činnosti související se správou nemovitých a movitých věcí sloužících většinou k tzv. nevýrobním činnostem. K 1. 12. 2012 je realizován odprodej hotelu Nástup dceřiné společnosti PRODECO. Důvodem je vyčlenění hotelu z mateřské společnosti zabývající se především těžbou uhlí a zajištění ekonomické soběstačnosti hotelu, který tak nadále zůstane v majetku skupiny SD. Zaměstnanci hotelu přejdou k firmě PRODECO (jedná se o tzv. přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů). Se společností ČEZ Korporátní služby probíhají jednání v oblastech sdílení dopravních služeb (v kategorii tzv. nespeciálních vozidel), správy nemovitostí a společné podatelny. V roce 2013 dojde k převodu nespeciálních vozidel ve vlastnictví SD do útvaru Správa majetku. Také sem budou převáděny pozemky s ukončenou zemědělskou rekultivací. V úseku Správa je zařazen Odbor vnitřního auditu, a to pouze administrativně. Plán jeho činnosti je stanoven představenstvem společnosti a vlastní činnost pak podléhá hodnocení Výboru pro audit, jehož postavení a působnost určují stanovy společnosti. Útvar informačních a komunikačních technologií zajišťuje instalaci a údržbu zařízení sloužících ve skupině SD k přenosu dat, jejich zpracování a archivaci, zároveň provozuje zařízení zabezpečující telefonní komunikaci. Aby obstál v konkurenci nabízených služeb, útvar průběžně rozšiřuje činnosti a prochází vnitřní reorganizací s cílem snížení nákladů. Plánované rušení pracovních míst v letech 2012–2014 bylo všem dotčeným oznámeno a další redukce není připravována. Je realizován projekt poskytování tiskových služeb od společnosti ČEZ Správa majetku, který sníží počet tiskáren a přinese úsporu spotřebního materiálu. Vážení, jsem přesvědčen, že nejen úsek Správa je připraven účinně přispět k dosažení maximálního využití vynaložených finančních prostředků a zajištění požadovaných úkolů. Děkuji Vám, všem zaměstnancům, kteří se na tom aktivně podílejí. S přáním klidných vánočních svátků a PF 2013. Jiří Zahradník člen představenstva a ředitel úseku Správa 2/3 slovo ředitele aktuality HAVÁRIE RÝPADLA SchRs 1 550/K 109 V pátek 23. listopadu došlo k vážné havárii rýpadla SchRs 1 550/K 109 na prvním skrývkovém řezu DNT. V té době probíhala na velkostroji plánovaná revize. Při havárii byly zraněny čtyři osoby. Příčiny události vyšetřuje Obvodní báňský úřad, Policie ČR a vyšetřovací komise SD vedená Vítězslavem Borlem, vedoucím odboru péče o majetek. Zároveň s vyšetřováním se intenzivně rozeběhla příprava opravy, kterou bude realizovat konsorcium dceřiných společností Prodeco a SD – 1. strojírenská doplněné specializovanými dodavateli. Na místě havárie probíhají důkladné analýzy rozsahu poškození, na jejímž základě bude vypracován postup opravy včetně zajištění náhradních dílů. Aktuálně se k prvnímu skrývkovému řezu buduje nová přístupová cesta, neboť montáž bude probíhat přímo v místě havárie. Podle prvotních odhadů lze předpokládat, že by SchRs 1 550/K 109 mohlo být znovu uvedeno do provozu na podzim příštího roku. Díky dostatečnému předstihu vytvořenému na prvním skrývkovém řezu výpadek velkostroje plánovanou těžbu uhlí na DNT během roku 2013 neohrozí. Za jednapadesát let kontinuálního těžby uhlí na Tušimicku je SchRs 1 550/K 109 čtvrtým havarovaným rýpadlem. V roce 1967 z důvodu poruchy kočky zdvihu spadlo rýpadlo SRs 1 550.1/K 55. O deset let později bylo toto rýpadlo opět poškozeno, a to masivním skluzem zeminy. V roce 1984 byla špatná kvalita matic kotevních šroubů kruhového nosníku otoče horní stavby příčinou shození a destrukce horní stavby rýpadla K 800.11/K 52. Všechna havarovaná rýpadla po opravě pokračovala řadu let v těžbě. text: Tomáš Vrba Profesionální zásah tušimických hasičů Společný snímek tušimických hasičů směny C a kolegů ze skrývky DNT, kteří se podíleli na zásahu. Osobního poděkování za příkladný zásah při technické havárii rýpadla SchRs 1 550/K 109 se dostalo členům hasičského záchranného sboru DNT od vedení SD v čele s generálním ředitelem. Ivan Lapin na neformálním setkání ocenil nejen práci hasičů, ale také obětavé úsilí členů posádky – zámečníka Romana Bišingera, elektrikáře Jiřího Čermáka, revírníka Milana Pajdla a provozního inženýra Antonína Bížy, kteří vyprostili z havarovaného rýpadla poraněné kolegy a poskytli jim předlékařskou pomoc. „Na místě jsme byli za osm minut od nahlášení technické havárie dispečerovi. Ihned jsme začali se záchranou osob a předlékařskou pomocí, a to až do příletu letecké záchranné služby. Na místo dorazila i báňská záchranná služba a sanitky chomutovské záchranky. Moc nám pomohli také členové posádky,“ přiblížil zásah u havarovaného rýpadla SchRs 1 550/K 109 na prvním skrývkovém řezu velitel směny hasičského záchranného sboru DNT Jaromír Vrba. text a foto: Tomáš Vrba Pevným stiskem ruky poděkoval generální ředitel SD Ivan Lapin také Jiřímu Čermákovi, elektrikáři SchRs 1 550/K 109. Vážené kolegyně, vážení kolegové, s blížícím se koncem roku nastává čas pro ohlédnutí a bilancování. Letošní rok rozhodně nepatřil pro skupinu SD k těm snadným. Byl to i první rok, který jsem prožil s Vámi. Všichni víme, že jsme se museli vyrovnávat s řadou vnějších faktorů, především s přetrvávajícími důsledky ekonomické krize, nepříznivým vývojem tržních cen elektřiny, konkurencí a vůbec všemi převratnými změnami v české i evropské energetice, které ve svých důsledcích ovlivňují naši činnost i její výsledky. Pustili jsme se na cestu větších synergií se Skupinou ČEZ, na cestu zvyšování efektivnosti a úspor. Věřím, že se to odrazí na našem hospodářském výsledku a chtěl bych Vám všem poděkovat za usilovnou práci v právě odcházejícím roce. V předvánočním čase bychom nejraději dostávali jen dobré zprávy. Jednou z takových pozitivních zpráv je i to, že pracovníci SD, kteří byli přítomni nehodě skrývkového rýpadla SchRs 1 550/ K 109 na dole Tušimice, jsou mimo nebezpečí. Příčiny nehody se vyšetřují. Rád bych podtrhl, že cítíme odpovědnost vůči akcionáři, vůči našemu okolí a samozřejmě také vůči 5200 zaměstnancům skupiny SD. Hlavně jde o Vaši bezpečnost a ochranu Vašeho zdraví při práci. Rok 2013 prověří naše schopnosti a výkonnost. Na DNT se přesune těžba 4/5 Ohlédnutí a přání generálního ředitele Ivana Lapina PF 2013 do východního křídla lomu, na DB se dostávají jednotlivé řezy do vyšších mocností nadloží, což znamená nasazení 6. skrývkového řezu. Společně musíme dál tvrdě pracovat na zvyšování naší produktivity, snižování nákladů i na eliminování pracovních úrazů. Naší hlavní prioritou je efektivní a bezpečná těžba. Dál chceme pomáhat městům a obcím v našem sousedství, budeme vzorně rekultivovat a chránit životní prostředí. Jsem pevně přesvědčen, že se nám podaří úkoly roku 2013 splnit. Jsem si jist, že SD si udrží významný podíl na trhu s hnědým uhlím i pozici důvěryhodného zaměstnavatele i spolehlivého partnera obcí a měst v našem okolí. Chtěl bych poděkovat za Vaši práci v letošním roce. Přeji Vám všem krásné vánoční svátky a do nového roku 2013 pevné zdraví a hodně pracovních i osobních úspěchů. Zdař Bůh! Bezpečnost práce v Severočeských dolech Přehled počtu pracovních úrazů na SD v kumulaci od počátku roku 2012: leden až listopad Počet evidovaných úrazů Počet úrazů se záznamem Rozdíl 2012 2011 DB 59 71 DNT 58 Správa a.s. SD celkem Rozdíl 2012 2011 -12 18 21 -3 41 +17 23 13 +10 3 1 +2 2 1 +1 120 113 +7 43 35 +8 Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce. aktuality Z prosincového programu generálního ředitele Konec roku je tradičně obdobím nejrůznějších pracovních i společenských setkání. K prosinci také patří vyhlašování výsledků anket a žebříčků bilancujících uplynulé období. Napilno měli i reprezentanti Severočeských dolů v čele s generálním ředitelem Ivanem Lapinem. K jeho milým povinnostem patřilo převzetí diplomu za prestižní 10. místo v renomované soutěži tuzemských hospodářských subjektů Českých 100 nejlepších, setkání s nově zvoleným primátorem Ústeckého kraje Oldřichem Bubeníčkem i se starosty měst a obcí sousedících s provozy Severočeských dolů. Navzdory náročnému pracovnímu programu si Ivan Lapin našel čas také na předvánoční akce zaměstnanců SD. Severočeské doly opět mezi nejlepšími českými firmami V letošním žebříčku Českých 100 nejlepších se Severočeské doly opět umístily v první desítce. První tři pozice obsadily Škoda Auto, ČEZ a pojišťovna Kooperativa. Soutěž pořádá Občanské sdružení Comenius. 30. listopadu na Pražském hradě převzal generální ředitel Ivan Lapin ocenění za vynikající 10. místo od předsedy Senátu Milana Štěcha. 1 Návštěva u hejtmana Ústeckého kraje Severočeské doly jsou si vědomy své společenské odpovědnosti a patří mezi nejvýznamnější partnery Ústeckého kraje. Příjemná atmosféra vládla i při prvním setkání představitelů SD v čele s generálním ředitelem s nedávno zvoleným novým krajským hejtmanem Oldřichem Bubeníčkem. 2 1 HORNICKÉ listy 6/2012 Dobré sousedství s okolními městy a obcemi Trvalé udržování kvalitních vztahů se svými sousedy patří k prioritám Severočeských dolů. Potvrdilo se také během přátelského setkání generálního ředitele se starosty okolních měst a obcí. „Vážíme si nadstandardní spolupráce, otevřené komunikace a společného úsilí zlepšovat kvalitu života zdejších občanů,“ charakterizoval tradičně dobré vztahy droužkovický starosta Milan Živný. 3 4 Předvánoční setkání se zaměstnanci Také na společenských setkáních s našimi zaměstnanci Ivan Lapin bilancoval. Povedla se nejen tradiční chomutovská jolka, ale také již několik desítek let pořádané setkání pracovníků z DB, tzv. režimy. Po náročném pracovním roce všude vládla dobrá nálada. 5 text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, archiv Comenius 2 4 3 5 Jiří Postolka, místopředseda představenstva a finanční ředitel SD, a Šimon Vohar, předseda sdružení odborových organizací SD Chomutov a dceřiných společností, po slavnostním podpisu kolektivní smlouvy. Kolektivní vyjednávání bylo úspěšně završeno 17. prosince oboustranným podepsáním kolektivní smlouvy na období 2013 až 2014. Také v dceřiných společnostech skupiny SD byly během předvánočního týdne dohodnuty kolektivní smlouvy. Shrnutí základních změn a úprav nové kolektivní smlouvy v případě rozvázání pracovního poměru dohodou podle § 49 ZP u zaměstnance, který splnil podmínky pro odchod do starobního nebo předčasného starobního důchodu a přijal výzvu zaměstnavatele v souvislosti s organizačními změnami, zaměstnavatel vyplatí odchodné na výzvu ve výši a za podmínek stanovených v bodě 3.3.1 a) a c) této smlouvy (výše odchodného je stejná jako výše odstupného z organizačních důvodů); s účinností od 1. 1. 2013 se měsíční osobní tarifní mzdy přiznané k 31. 12. 2012 zvýší o 2 %; se mzdou za měsíc prosinec bude vyplacena odměna ve výši 5 tis. Kč/ zam. (z toho jednotně každému zaměstnanci 4 tis. Kč); se mzdou za měsíc leden bude vyplacena odměna ve výši 4 tis. Kč/ zam.; byl dohodnut rozpočet sociálního fondu pro rok 2013; z prostředků sociálního fondu budou zaměstnancům poskytnuty finanční poukázky v hodnotě 2,5 tis. Kč/zam. v květnu 2013; kolektivní smlouva je uzavřena na období 2013 až 2014. Celý text kolektivní smlouvy je zveřejněn na intranetu. text a foto: Tomáš Vrba Bílinské tříděné uhlí se produkuje ve třech druzích – ořech 1, ořech 2 a kostka 2, které se od sebe liší rozměry zrna v rozpětí od 10 do 100 mm. Toto uhlí je charakteristické nízkým obsahem síry (0,77 %) a tekutých uhlovodíků, takže při správném spalování téměř nedehtuje, a vysokou výhřevností (17,6 MJ/kg). Na trhu s hnědým uhlím se objevily případy míchání, nebo dokonce zaměňování našeho vysoce kvalitního uhlí z DB s uhelnými produkty s výrazně horšími kvalitativními parametry. Symbolem podpory prodeje našeho tříděného uhlí, zrovnoměrnění odbytu a zároveň ohlídání jeho férového prodeje na trhu se stává nový maskot – Šťastný sněhulák. Ačkoliv se kampaň na Bílinské nízkosirnaté uhlí teprve rozbíhá, už z prvních reakcí je patrné, že se sněhulákovi podařilo připoutat náležitou pozornost. Připomeňme, že tříděné druhy uhlí z DB jsou určeny pro domácnosti a některé teplárny. Ročně v ledvické úpravně vyprodukují více než 2 mil. t. Veselý maskot má premiéru na obálce tohoto čísla Hornických listů. Seznamte se! 6/7 Kolektivní smlouva na období 2013 až 2014 podepsána Nový maskot pro Bílinské nízkosirnaté uhlí aktuality Nejvyšší báňské ocenění pro Jiřího Nerudu Za zásluhy o rozvoj hornictví byl v úterý 11. prosince v sídle Českého báňského úřadu v Praze vyznamenán Jiří Neruda, člen představenstva a výrobní ředitel SD. Nejvyšší resortní ocenění – medaili Georgia Agricoly převzal z rukou předsedy ČBÚ Iva Pěgřímka. V případě Jiřího Nerudy bylo po zásluze ohodnoceno jeho dlouhodobé a obětavé úsilí, díky němuž jsou obě těžební lokality Severočeských dolů ve výborné kondici. Jiří Neruda si přesně vzpomíná na 4. srpen 1981, kdy jako čerstvý absolvent VŠB, Fakulty strojní a elektrotechnické, začal své pracovní působení v DNT. Během dosavadní jednatřicetileté praxe prošel řadou pozic, od směnového technika až po nejvyšší funkce, když byl v letech 2002 až 2006 ředitelem DNT a od roku 2006 do 2007 zastával ředitelský post na DB. Od roku 2008 je výrobním ředitelem SD. Jako špičkový báňský specialista, hrdý na svoji profesi, který vždy racionálně zvládá složité problémy, se významně zasloužil o řadu progresivních řešení vedoucích až k loňské historicky nejvyšší těžbě uhlí na obou lokalitách Severočeských dolů. Cena Georgia Agricoly je pojmenována po renesančním saském hornickém odborníkovi, autorovi proslulého spisu Dvanáct knih o hornictví a hutnictví z roku 1550. Prestižnost udělování tohoto nejvyššího báňského ocenění je garantována statutem, který ji určuje skutečně významným osobnostem se zásluhami o rozvoj hornictví. Jiří Neruda do této elitní skupiny patří. Gratulujeme! Jiřímu Nerudovi medaili G. Agricoly předal předseda ČBÚ Ivo Pěgřímek. HORNICKÉ listy 6/2012 Reportáž tchajwanských novinářů z Dolů Bílina – 白琳娜礦場“ Nefalšovaný údiv a nadšení neskrývali dva žurnalisté z Tchaj-wanu. Na Doly Bílina je přivedlo zpracování článku o České republice, který připravují pro časopis Rhythms Monthly (Rytmy měsíce), jakousi asijskou obdobu National Geographic, se kterým ho kromě kvalitních fotografií spojuje zaměření na zeměpisné poznání a popularizaci vědy. Doly Bílina si pak vybrali jako typický příklad aktivit průmyslového regionu. Tandem novináře a fotografa doplňovala ještě nezbytná tlumočnice. A o co se hosté z dalekého ostrova ve Východočínském moři zajímali? Jak jinak, fascinovala je především dobývací technika. Obdivovali jak giganta K 10 000/K 74, tak nejnovější a nejmodernější tuzemské rýpadlo KK 1 300/K 111 (na fotografii). Po představení problematiky těžby se novináři seznámili v ledvické úpravně s následným zpracováním vytěženého uhlí. „Váš důl, technika a lidé – něco naprosto fantastického,“ nešetřil za oba slovy uznání redaktor Chang Tze Wu. text a foto: Tomáš Vrba Naši čtenáři, kteří sledovali 16. listopadu na veřejnoprávní ČT24 pořad Hyde Park, si jistě udělali názor na tvrzení hosta pořadu – paní Věry Ježkové. Je škoda, že se paní Ježková nezúčastnila tiskové konference SD 28. června v Praze, která byla svolána právě kvůli medializaci nehorázných tvrzení o nedostatku uhlí a nelegálnosti těžby v dobývacím prostoru Tušimice (viz aktualita v HL 3/2012). V televizním Hyde Parku čelil „odbornici na hornictví, ekologii a držitelce ceny za odvahu“ ředitel strategie a komunikace SD Vladimír Budinský. Rozhodli jsme se znovu shrnout, že jsme vždy těžili, těžíme a budeme těžit výhradně legálně. Paní Věra Ježková má dlouholetého koníčka: upozorňovat na „podvody, nekalé a podezřelé praktiky“, které podle jejího přesvědčení vedly na DNT k „nelegální či neevidované těžbě uhlí“, takže v dobývacím prostoru Tušimice, tak jak je stanoven, údajně chybí 76 mil. t geologických zásob, které se podle ní nacházejí až za limitem těžby. Tvrdí, že nelegální těžba stále probíhá a „náprava již není možná, neboť uhlí bude v brzké době úplně vytěženo“, čímž je zmařena investice do modernizace elektrárny Prunéřov (uhlí bude podle paní Ježkové vyčerpáno o 10 až 15 let dřív než v letech 2039 – 2044, jak deklarují SD a ČEZ). Na toto nařčení odpovídá vedoucí odboru měřictví a geologie Martin Vrubel: „Paní Věra Ježková není báňský, ale environmentální inženýr. Nemá žádná osvědčení o odborné způsobilosti v oblasti geologie, nebo hornictví, ani v těchto oborech nikdy nepracovala. Její praxe v DNT spočívala v práci na hradle na přednádraží v Březně. Svá tvrzení zakládá na útržcích zkopírovaných dokumentací SHD a SD z různých časových období. Paní Ježková při tom nechápe souvislosti a okrajové podmínky, za kterých byly tyto dokumentace ve své době tvořeny, nezná jejich platnost nyní a také nevnímá vývoj v čase. Není proto divu, že se při svých „výpočtech“ dopouští chyb a omylů. Své tvrzení o tom, že chybí 76 mil. t zásob, založila na mylném předpokladu, že veškeré vázané zásoby v bývalém DP Droužkovice I ležely v roce 1993 (před vznikem SD a.s.) pouze za limity těžby. Tak tomu ovšem nebylo. I uvnitř limitu těžby byly v závěrných svazích vázány zásoby, které patří do bývalého dobývacího prostoru Droužkovice I a které byly považovány za nedostupné pro těžbu. Původní dobývací prostory byly po vládním usnesení č. 444 z roku 1991 upraveny (zmenšeny) a zceleny do jediného dobývacího prostoru (DP) Tušimice, tak jak vládní usnesení ukládalo. Rovněž z rozhodnutí tehdejšího Ministerstva hospodářství ČR čj. 172 231/94-73 ze dne 6. 5. 1994, ve kterém se rozdělovaly zásoby v limitech a za limity bylo jasně určeno, že v limitech bylo 436 384 kt geologických zásob. Zásoby za limity byly v roce 1994 řádně předány NIS Geofond a i z dokumentu o předání zásob je zcela zřejmé, že se paní Ježková mýlí. Zásadní ve věci dnešních sporů o množství zásob v dobývacím prostoru Tušimice je to, že paní Ježková nechápe, že množství zásob, které dnes DP Tušimice vykazuje, není dán nějakými starými výkazy a pak následnými přípočty a odpočty, jak se to stále ona ve svých kalkulacích snaží počítat. Výpočet zásob, který přesně stanovil stav zásob k 29. 12. 2009, byl novým výpočtem „od čistého stolu“ a byl zpracován externím geologem – specialistou s 30letou praxí v oboru, který obdržel osvědčení o odborné způsobilosti v oboru ložiskové geologie. Výpočty zásob realizoval pomocí počítacového programu – Geologického modelu, který zahrnuje údaje ze stovek geologických vrtů. Tento výpočet stanovil přesné a aktualizované množství geologických zásob uhlí i vytěžitelné zásoby uhlí. Výpočet zásob byl řádně projednán s příslušnými úřady a byl ověřen erudovaným soudním znalcem v oboru. Vykazované zásoby jsou správné a ověřené. Každoročně jsou pak stavy zásob v DP Tušimice vykazovány ve výkazech Geo (MŽP) V3-01, které kontroluje Česká geologická služba. Stav zásob k 1. 1. 2012 byl v DP Tušimice následující: Geologické zásoby v DP Tušimice 475 046 kt, vytěžitelné zásoby v DP Tušimice 240 165 kt. Na Dolech Nástup Tušimice jsme schopni vytěžit i zásoby nebilanční (např. zásoby s nižší výhřevností) a pomocí homogenizace uhlí vyrobit směs paliva, která je vhodná pro modernizované elektrárny. Dle stavu k 1. 1. 2012 jsou tak DNT připraveny vyrobit a dodat minimálně 250 mil. t paliva.“ Celý spor je veden jednotlivcem, který vzhledem ke svému oborově odlišnému vzdělání a prakticky nulové odborné praxi nemůže postihnout složitost problematiky. Je to spor nejen s naší společností, která disponuje množstvím erudovaných odborníků s dlouholetou praxí, ale i sporem s celou řadou nezávislých expertů a soudních znalců z akademické obce, s hornickými, energetickými a geologickými experty, kteří ovládají teoreticky i prakticky nejmodernější poznatky vědy a v oboru působí dlouhá léta. text: Tomáš Vrba 8/9 Opět nepodložená tvrzení o DNT – tentokrát v Hyde Parku ČT24 svět dolů Završení schvalovacího procesu popd dnt Na pondělí 26. listopadu svolal Obvodní báňský úřad místní šetření – ústní jednání ve věci povolení hornické činnosti podle dokumentace Plánu otvírky, přípravy a dobývání (POPD) DNT pro období 2014 až 2029. Uskutečnilo se v Březně, v sále restaurace Na Rybníčku. K povolení hornické činnosti pro DNT se zde vyjadřovali kromě dotčených orgánů státní správy i zástupci sousedních měst a obcí. Místní šetření bylo dalším krokem k získání povolení hornické činnosti pro období 2014 až 2029. Obvodní báňský úřad v Mostě by měl povolení vydat ještě do konce letošního roku. Na rozsáhlé textové, grafické a dokladové dokumentaci POPD se podílela řada odborníků z nejrůznějších úseků SD. Součástí jsou mimo jiné údaje o množství a kvalitě dobývaných zásob, způsobu otvírky, zvolených dobývacích metodách a technice, odvodnění a nakládání s důlními vodami. Důležitý segment pak tvoří dokumenty týkající se sanace a rekultivace území dotčených těžbou, včetně opatření k ochraně životního prostředí. text a foto: Tomáš Vrba Technický ředitel Miroslav Eis podrobně informoval o budoucím postupu těžby DNT. Snaha SD-Kolejové dopravy o zlepšení interní komunikace HORNICKÉ listy 6/2012 Dnešní svět informačních technologií dává lidem spousty příležitostí ke komunikaci. Paradoxem doby je, že právě komunikace začíná být vážným celospolečenským problémem. Při různých příležitostech a setkáních vedení se zaměstnanci jsme zjistili, že je mnoho informací a desinformací, které kolují mezi zaměstnanci a vedou ke zbytečným neshodám, dohadům a v krajních případech i ke zbytečným stresům zaměstnanců. „Společně s kolegy Michaelem Károu (ekolog) a Vladimírem Jindrou (inspektor BHP a PO) jsme zahájili projekt, jehož cílem je zlepšení komunikace. Naše pracovní skupina není sestavena nahodile, požadavek komunikace je jednou z kapitol integrovaného managementu systému, který máme s kolegy na starosti,“ říká Jitka Novosadová, manažerka kvality SD-KD. Tato společnost skupiny SD má v současné době 541 zaměstnanců v provozech od Elektrárny Tisová až po Elektrárnu Poříčí (Ledvice, Mělník, Poříčí, Tisová, Tušimice), včetně zajištění přeprav uhlí a vápence po celostátní dráze. Výchozím bodem a odrazovým můstkem pro řešení komunikace byl úvodní dotazník pro zaměstnance. Dotazníkem jsme chtěli zjistit jednak průchodnost informací směrem od vedení k zaměstnancům, schopnost THP řešit pracovní problémy zaměstnanců, zejména s ohledem na pracovní spory. Z návratnosti dotazníků jsme vyvodili několik závěrů. S těmito závěry budeme nadále pracovat a budeme na ně reagovat. Podněty a dotazy jsme řešili, nebo řešíme a o těchto problémech předáváme informace do vitrín. Instalovali jsme celkem 15 vitrín na všech provozech. Pro sběr dat směrem Michael Kára, ekolog SD – Kolejová doprava, u jedné z informačních vitrín. od zaměstnanců k vedení společnosti jsou vedle těchto vitrín umístěny též schránky, kam mohou zaměstnanci dávat podněty a informace pro vedení společnosti. Zřejmě proto, že je celý projekt v prvotní fázi, tak zatím není vidět příliš velká ochota a otevřenost zaměstnanců k vyjadřování se. Věříme, že postupnými kroky a zlepšováním systému komunikace bude tato bariéra postupně odstraněna. Celý projekt rozhodně neskončí jedním dotazníkem. Rádi bychom komunikační kanály rozšířili i na další formy (např. elektronické komunikace, případně sociální sítě apod.) a úrovně (např. nově zavedené porady představitelů vedení zodpovědných za bezpečnost práce, ekologii a kvalitu s odborovými organizacemi). text: Vladimír Jindra foto: Tomáš Vrba Severočeské doly pomáhají kadaňské nemocnici a těší se z jejího úspěchu Aktuální žebříček organizace HealthCare Institute sestavený podle tisíců hlasů od pacientů a zdravotníků z celé České republiky vynesl Nemocnici Kadaň na první příčku mezi zdravotnickými zařízeními Ústeckého kraje a celkově na druhé místo v zemi. Průzkum se týkal 159 nemocnic. Severočeské doly jsou dlouholetým partnerem kadaňské nemocnice. Naposledy byl díky jejich pomoci pořízen nový anestesiologický přístroj. Hledá se nejlepší nemocnice v ČR Nejnovější hlasování 60 tisíc pacientů a pěti tisíc zdravotníků ve 159 nemocnicích z celé republiky organizovala společnost HealthCare Institute. Data se sbírala letos od března do konce září a respondenti odpovídali prostřednictvím tištěného dotazníku, nebo přes web. Hodnocení pacientů se do celkového výsledku promítlo 50 procenty, zaměstnanecké hodnocení a finanční zdraví po 25 procentech. Zjednodušeně řečeno, uspěla taková zdravotnická zařízení, kde se nemocní cítí dobře, lékaři tam rádi pracují a navíc tam ani nemají problémy s financemi. Vítězem projektu soutěže o nejlepší nemocnici ČR roku 2012 je Karvinská hornická nemocnice, následovaná Nemocnicí Kadaň. Pomyslná bronzová příčka patří Městské nemocnici v Ostravě. Jak to vypadá v kadaňské nemocnici v praxi? Nemocnice zajišťuje lůžkovou péči v oborech interna, chirurgie, ortopedie, Sestřička Vlasta Hribová u nového anestesiologického pracoviště na operačním sále. Slavnostní předání anestesiologického přístroje v přítomnosti ředitele nemocnice Josefa Maška (vlevo) a Vladimíra Budinského, ředitele strategie a komunikace SD. gynekologie a porodnice, pediatrie, urologie, JIaRP a následnou péči v léčebně dlouhodobě nemocných. V současnosti disponuje kapacitou 230 lůžek. Profesionální tým 365 zaměstnanců, včetně 45 lékařů, zajišťuje lékařskou péči pro spádovou oblast s 60 tisíci obyvateli. Ročně v kadaňské nemocnici hospitalizují 10 tisíc pacientů, v ambulancích provedou 150 tisíc vyšetření. Jediným vlastníkem prestižního nemocničního zařízení je město Kadaň. V nemocnici trvale usilují o zvyšování úrovně poskytované zdravotní péče. Tak jako celý resort zdravotnictví trápí i Nemocnici Kadaň nedostatek finančních prostředků pro velké investice a opravy. Partnerství Severočeských dolů a Nemocnice Kadaň „Vážím si spolupráce se Severočeskými doly. Oceňuji, že naši nemocnici podporují po celou dobu její existence, což se významným způsobem promítlo do úrovně technického vybavení, zejména pokud jde o moderní přístrojovou techniku. V minulých letech jsme díky podpoře Severočeských dolů vybavili naše pracoviště ultrazvukovými přístroji, sanitními vozy, CT přístrojem, nebo kolonoskopem. Letos na podzim jsme pořídili nový anestesiologický přístroj pro celkovou anestesii složitějších chirurgických zákroků. Nové zařízení je pochopitelně dokonalejší a bezpečnější, než jeho letitý předchůdce. Nyní můžeme podávat bezpečnou anestesii i při komplikovaných chirurgických zákrocích. Součástí nového přístroje je monitorovací jednotka, která informuje během zákroku o všech životně důležitých funkcích pacienta. Za trvalou podporu patří vedení Severočeských dolů, které chápe potřeby současného zdravotnictví a nutnost jeho podpory, velké díky,“ uvádí MUDr. Josef Mašek, ředitel Nemocnice Kadaň. text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, archiv NK 10/11 pomáháme z odborů ZV – Doly Nástup v Tušimicích ZO č. 1 a Luboš Holopírek, předseda Protože měl pan Holopírek, od 1. října tohoto roku vedoucí oddělení nákupu, poradu v DB, zastavil se nejprve v redakci HL, aby si pohovořil o funkci neuvolněného předsedy odborů. Předsedy představuje redakce naprosto pravidelně již druhým rokem. Luboš Holopírek nastoupil na šachtu v roce 1982 po absolvování Střední ekonomické školy v Žatci a v DNT byl referentem nákupu. V průběhu let vystřídal téměř všechny komodity. Jistěže právě v roce, kdy do práce nastoupil, stal se také odborářem. Letos byl zvolen předsedou po odchodu pana Hutaře do penze, takže funkci vykonává od 1. května a prakticky se stále seznamuje s tím, co vše má na starosti odborový předseda. Práci Luboš Holopírek vykonává ve Správě SD v Chomutově, tak je velmi spokojen, že zná dobře členy výboru v základní organizaci č. 1, takže ví, že se na kolegy z Tušimic může v mnohém spolehnout, neb mu významně funkční kolegové pomáhají. Pan předseda je z Chomutova, ale nyní žije v Otvicích. Jeho manželka pracuje ve školství, takže oba sledují novinky doby, ale stejně tak jejich patnáctiletý syn, který studuje Obchodní akademii. Tu studoval i otec pana Holopírka, dlouholetý zaměstnanec Severočeských dolů (nyní již v důchodu). Teď se s obchodní akademií seznamuje i vnuk. Částečně tedy jde o rod ekonomů. Pokud se Luboš Holopírek dostane k zájmům, pak dělá rekreační potápění. Protože naše vody ale potápění příliš nevyhovují, potápí se v moři a syn fotí. Když se najde čas, v českých vodách chytá ryby. Říká ale, že má více úlovků, pořízených na fotografiích z podmořské hladiny, než ze sladkých vod. V zimě pak lyžuje, upřednostňuje sjezdové lyže, snowboard. text a foto: Svatava Brožíková SPRÁVNÁ MIKULÁŠSKÁ SHOW Závodní klub v Duchcově patřil v sobotu 8. prosince dětem členů odborových organizací (OO č. 1 DB, OO SD – 1. strojírenská, OO SD – Autodoprava) a byla to mimořádně úspěšná tradiční mikulášská nadílka. Tříhodinový maraton soutěží, písniček a tance doplnil kouzelník. Bylo také vidět, jak děti milují malování na obličej a umí si vybrat oblíbené motivy. Vše vyvrcholilo příchodem Mikuláše, který všechny děti obdaroval balíčky se sladkostmi. Pestrý program jistě bavil i doprovázející rodiče a prarodiče. Václav Fišer, předseda OO č. 1 DB, se svými odborářskými kolegy – Zbyňkem Kubátem (OO SD1S) a Jaroslavem Vrbou (OO SDA) opět připravili malým hostům krásný předvánoční zážitek. text a foto: Tomáš Vrba Jubilanti skupiny SD (listopad – prosinec) Pracovního jubilea dosáhli v DB: 20 let Perlík Petr Špadrnová Lenka 30 let Hrabáč Zdeněk Peták Jiří Hodinka Bohumil Chmel František Lang Milan Nový Jiří Kropáček Josef Beránek Pavel Sigmund Josef Kůrka Jaromír 40 let Latner Josef Pavlíček Jaromír Schöpp František řidič PVZ vážná elektrikář velkostroje provozní elektrikář provozní zámečník řidič pracovních strojů provozní elektrikář řidič pracovních strojů řidič velkostroje elektrikář velkostroje řidič velkostroje provozní elektrikář vedoucí řidič velkostroje provozní elektrikář řidič velkostroje PÚ – TU PÚ – ÚU PÚ – SJ PÚ – SJ PÚ – SJ PÚ – DDM PÚ – DDM PÚ – TU PÚ – TU PÚ – TU PÚ – TU PÚ – ÚU PÚ – SJ PÚ – SJ PÚ – TU Pracovního jubilea dosahují v DNT: 20 let Nohejl Pavel řidič velkostroje PÚ – ÚDUT Dušek Petr mechanik elektron. zařízení PÚ - ŘS - S Dlouhý Roman řidič sil. motor. vozidel PÚ – DDM Černý Miroslav strojník v úpravně PÚ – ÚDUT 30 let Dzugas Jiří provozní elektrikář PÚ – Skrývka Nebeský Jiří revírník PÚ – Skrývka Jacoš Miroslav řidič velkostroje PÚ – Skrývka Hošek Milan zámečník velkostroje PÚ - ÚDUT 40 let Výborný Jan řidič velkostroje PÚ - LOM Pracovního jubilea dosahují ve Správě SD: 20 let Lasch Pavel manipulační dělník sklad DNT Macke Jan technik investiční výstavby odbor investic a tech. rozvoje Brožíková Svatava redaktorka HL odbor strategie a komunikace 30 let Karásková Nataša referentka personálních a sociálních služeb OPP Pracovního jubilea dosahují v SD – Autodoprava, a. s. 20 let Pilc Jiří vedoucí úseku PB 30 let Kolařík Miroslav řidič SMV PB Pracovního jubilea dosahují v SD – Kolejová doprava, a. s. 20 let Žižanovič Michal vlakvedoucí – vedoucí posunu PL 30 let Novotný Petr pochůzkář PM Pracovního jubilea dosahuje v SD – 1. strojírenská, a. s. 20 let Vacek Miroslav vulkanizér PB Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly, tak vedení dceřiných společností mnoho spokojenosti a za odvedenou práci vyslovuje poděkování. Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb JUBILANTKA NATAŠA KARÁSKOVÁ Nataša se narodila v Chomutově, ale vyrůstala v někdejším Novém Sedle nad Bílinou (ves byla poblíž Jirkova, ale nyní již neexistuje). Tatí byl horník, pracoval na Armádě. Nataša vystudovala v Chomutově gymnázium, po maturitě si rozšířila vzdělání o sociálně právní nástavbu. Přesně před 30 lety (3. 12.) nastoupila do Závodu Prunéřov jako personalistka, po roce pak do Tušimic do stejného oboru. Tedy od samého počátku se pracovně věnuje personalistice a sociálním službám. Především v posledních letech si i tato činnost vyžaduje pravidelné sebevzdělávání. Protože je paní Karásková ve svém oboru důsledná, nebojí se poradit těm zaměstnancům, kteří za ní přijdou s konkrétními dotazy k příslušné změně. Ostatně, téměř každý zaměstnanec při svém nástupu do DNT se s ní seznámil. Co „naši pracovní jubilantku“ nejvíce baví? Především práce s lidmi. A v soukromí? Ruční práce – šije, vyšívá, plete, háčkuje, vytváří interiérové ozdoby, ale sem tam je schopna i něco opravit. Ráda vaří i peče. Má dva syny. Starší je inženýr – ekonom. Mladší syn absolvoval strojní průmyslovku a učí v autoškole. Nataša Karásková bydlí v Chomutově, ale dojíždění do práce v areálu DNT jí potíže nedělá. Vždyť už při cestě do dolů a z dolů má vedle sebe své oblíbené kolegy. text a foto: Svatava Brožíková 12/13 jubilanti Naši Čézaři 2012 bilancují právě končící rok Ocenění Čézar je udělováno nejlepším zaměstnancům Skupiny ČEZ. Letos bylo oceněno 41 těch nejlepších nejen z mateřské ČEZ, a.s., ale i z dceřiných společností Skupiny ČEZ v České republice i zahraničí. Ani tentokrát mezi nimi nechyběli reprezentanti skupiny SD. Za vynikající pracovní výsledky získali ocenění Čézar 2012 Marta Šedivá, vedoucí laboratoře DB, Leopold Zelenka, technik PM elektro – odbor péče o majetek DNT, a Antonín Poborský, vedoucí úseku přepravy z SD – Autodoprava. Všichni tři se při rekapitulaci letošního roku rádi ve vzpomínkách vrací k slavnostnímu víkendu Čézarů v Českém Krumlově, kde z rukou generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše převzali s gratulací symbolickou sošku Čézara. Rok 2012 byl posledním rokem mého působení na DNT, říká Leopold Zelenka Patří do početné skupiny zaměstnanců, kteří zasvětili šachtě celý profesní život. Leopold Zelenka je s tušimickým uhlím pevně spojen už od roku 1970, kdy nastoupil do práce jako čerstvý absolvent Vysoké školy elektrotechnické. Za více než čtyřicet let poznal DNT dokonale. Začínal jako směnový technik na Merkuru. Řadu let úspěšně zastává pozici technika péče o majetek – elektro. „Pamatuji ještě ovládání velkostrojů relátky i zavádění současných řídicích systémů. Kvalita zařízení se skokově zlepšila,“ říká letošní Čézar Leopold HORNICKÉ listy 6/2012 Během víkendu Čézarů stihl Leopold Zelenka i pár cvičných úderů na drivingu. Čézar 2012 Leopold Zelenka. Zelenka. Navzdory neubývajícímu elánu je rozhodnut v březnu 2013 odejít na zasloužený odpočinek. Ocenění Čézar je poděkováním za jeho dlouholetou a výborně odvedenou práci. „Letošní rok považuji na DNT za dobrý. Škoda, že ho v listopadu negativně poznamenala havárie rýpadla SchRs 1 550/K 109. Naopak mezi příjemné záležitosti řadím právě víkend Čézarů, kde jsem si kromě oficiálního programu zahrál také golf. Radost jsem měl i ze zdánlivých maličkostí, třeba když náš 2,5letý vnuk prvně se mnou vyjel vlekem na Klínovec, z báječné dovolené v Alpách, kde mě kromě ideálního počasí mile překvapil fakt, že jsem ve svém věku absolvoval všechny túry zcela bez úhony,“ říká vždy optimisticky naladěný Leopold Zelenka. Čézarka 2012 Marta Šedivá. Marta Šedivá: Letošní rok byl běžný, prozářil mi ho ale Čézar „Rok 2013 byl z mého pohledu rokem naprosto běžným. Žádná mimořádnost, ať už v dobrém, či zlém, se nekonala. Také letos jsme v naší laboratoři, kde děláme rozbory kvalitativních parametrů uhlí, jako sehraný tým využívající kvalitní technické vybavení získali od Českého institutu pro akreditaci způsobilost pro provádění akreditovaných zkoušek. Těší mě, že jsem zvládla ročník na TU – VŠB, kde na Fakultě hornicko – geologické studuji obor zpracování a zneškodňování odpadů. Doma mám radost z mladšího syna, který byl přijat a začal studovat Marta Šedivá s manželem navštívila historický grafitový důl v Českém Krumlově. 14/15 naši zaměstnanci Čézar 2012 Antonín Poborský. na gymnáziu. Obzvlášť ráda v těchto sychravých dnech vzpomínám na prosluněný květnový víkend, který jsem spolu s manželem a ostatními letošními Čézary prožila v Českém Krumlově. Pohled na toto krásné město z vrtulníku a prohlídka štol 120 m hlubokého grafitového dolu se nedá zapomenout. Noblesní byl také oficiální předávací akt, který proběhl v Zrcadlovém sále krumlovského zámku, kde jsem měla možnost setkat se s nejvyšším vedením Skupiny ČEZ v čele s generálním ředitelem Danielem Benešem,“ přibližuje svůj rok Marta Šedivá, teprve třetí žena ze Severočeských dolů, která ocenění Čézar získala. Podle Antonína Poborského to byl dobrý rok 123 kmenových automobilů, 230 řidičů včetně techniků v bílinském provoze SD – Autodoprava má na svých bedrech Antonín Poborský, vedoucí úseku přeprava. Díky svým znalostem a zkušenostem z důlního provozu je klíčovým pracovníkem dispečinku dopravy. Zajišťuje sounáležitost automobilové dopravy při těžbě skrývky a uhlí v DB. Speciálně Čézara získal za spolehlivé nasazení kloubových damprů do nejobtížnějších podmínek bílinské skrývky, kde na pátém řezu zajišťují cyklickou technologii těžby nadloží s častým výskytem pískovců. Vozový park úseku Antonína Poborského Slavnostní ceremoniál uváděl Marek Eben (vlevo) a sošku Čézara Antonínu Poborskému předal generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. tvoří řada nejrůznějších typů nákladních aut. Nejpočetněji jsou zastoupeny sklápěče tuzemské Tatry, ale najdeme tady i výkonné autojeřáby Liebherr s nosností 90 t. „Zhruba 95 % objemu našich výkonů realizujeme při zajištění dopravní obslužnosti důlní technologie mateřské společnosti. V oblasti dopravních služeb představuje naše společnost absolutní špičku. Sázíme na dobrou organizaci a produktivitu práce. Samozřejmostí je moderní vozový park a důraz na bezpečnost práce, ekologii a firemní kulturu. Neznamená to, že nás nic netrápí. Jako příklad můžu uvést celorepublikový problém s náhradními díly na tatrovky,“ představuje SD – Autodopravu Antonín Poborský. A jak hodnotí letošní rok? „Jednoznačně jako dobrý. V práci se nám dařilo. Vážím si ocenění mé práce v podobě Čézara. A v osobním životě mám velkou radost, že se zdařila komplikovaná operace mého vnuka Romana.“ text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, archiv ČEZ z míst kde žijeme Čím žilo město Duchcov v roce 2012 Je to přesně rok, co HORNICKÉ LISTY publikovaly článek pod názvem Město s bohatou historií, Duchcov. Závěr článku končil myšlenkami paní Jitky Bártové, starostky Duchcova, a uvedením střednědobých priorit města. Koncem listopadu redakce opět navštívila Duchcov a paní starostku, aby zjistila, co vše se tady za rok podařilo. Duchcova se rovněž účastnili oslav 775 let partnerského města Miltenberg. V oblasti investic se uskutečnila výměna oken v ZŠ Pešaty, a to na 1. stupni. Prodloužena byla in-line dráha pro bruslaře a byly položeny nové chodníky v sídlišti, rovněž probíhá revitalizace tenisového areálu. Je dobré rovněž zmínit, že Duchcov vzpomínal 90 let od založení firmy Hennlich (vznikla v Duchcově a nyní je v Litoměřicích) a 100 let založení firmy Vitrablok. Poslední velkou akcí bylo otevření nové služebny městské policie. text: Svatava Brožíková foto: Svatava Brožíková a Pavel Koukal Slavnostní otevření služebny MP ve zrekonstruovaném domě, sídle někdejší Menšinové tiskárny. Před vchodem je vlevo paní starostka J. Bártová, dále strážník M. Mazour, velitel městských strážníků J. Hulín a zástupce SD R. Kozák. Pokud jde o oblast kultury, v dubnu se uskutečnil AniFest. Duchcovu zůstala videoprojekce o duchcovském špitále (ten vznikl v první čtvrtině 18. století a sloužil jak tehdejšímu zdravotnictví, tak jisté sociální pomoci) instalovaná v duchcovském zámku. 8. až 9. června se uskutečnily tradiční Casanovské slavnosti, zahájeny koncertem Lubomíra Brabce. Závěr léta patřil Letním tónům Duchcova. 15. září se v Evangelickém kostele uskutečnil koncert Severočeského divadla, kdy na programu bylo Requiem W. A. Mozarta. Zástupci HORNICKÉ listy 6/2012 Divadelní dárek pro ZŠ Braňany Předvánoční dárek v podobě návštěvy Městského divadla v Mostě získali od SD braňanští školáci. Soudě podle mohutného potlesku se dětem mostecké nastudování slavného muzikálu Noc na Karlštejně velmi líbilo. V divadle se s dětmi pozdravili starosta Braňan Vlastimil Krupka, Vladimír Budinský, ředitel strategie a komunikace, a Luboš Pitín, náměstek primátora města Mostu. „Severočeské doly jsou jednou z mála velkých společností v regionu věnující se mecenášství v oblasti vzdělávání a kultury. S Městským divadlem v Mostě spolupracují několik let. Finančně podpořily mimo jiné právě vznik představení Noci na Karlštejně a nyní ho zprostředkovali také školákům z Braňan a Mostu,“ uvedl Luboš Pitín. text a foto: Tomáš Vrba ZŠ Pešaty. V dnešní hektické době lze považovat prožití šedesáti let ve spokojeném a fungujícím manželství za malý zázrak. Právě takový si letos připomněli na obecním úřadě v Braňanech, kde manželé Lydie a Eduard Chaloupkovi za podpory početné rodiny obnovili před starostou Vlastimilem Krupkou manželský slib, který si zde dali přesně před šedesáti lety. Rychle rostoucí výkony dolů na počátku 50. let minulého století vytvářely řadu lákavých pracovních příležitostí. Platilo to i v případě Eduarda Chaloupky, který přišel do Braňan z Podještědí. V hornické obci sousedící s doly se seznámil a později oženil s Lydií Loosovou – 2. srpna 1952 vstoupili na zdejším obecním úřadě do svazku manželského. Postupně se mladá rodina rozrostla o tři dcery – Lydii, Ilonu a Editu. Pan Chaloupka byl po celý svůj produktivní život zaměstnán v Dolech Bílina, respektive Velkolomu Maxim Gorkij. Poté, co byl krátký čas původně truhlářem, se jeho doménou staly autojeřáby, za jejichž volanty usedal desítky let. Kromě toho působil také jako příležitostný řidič podnikového autobusu. Vozil nejen děti na tábory, ale také zaměstnance Nad Betlémem vyšla hvězda Výstava s tímto názvem měla vernisáž 28. listopadu v Regionálním muzeu v Teplicích. Návštěvníci se mohli seznámit s betlémy, které mají na území Čech bohatou tradici, a to s lidovými betlémy Ústeckého kraje (především z Krušnohoří a Šluknovska). Výstava ve dvou výstavních místnostech trvá do 6. ledna, takže ji jistě můžete navštívit. text a foto: Svatava Brožíková na nejrůznější výlety. Pan Chaloupka odešel do důchodu v roce 1990 a na šachetní roky dodnes rád a často vzpomíná. S bývalými kolegy se stále pravidelně schází, třeba při příležitosti Dne horníků. Celoživotním koníčkem pana Chaloupky je pak muzika. Jako výborný bubeník byl řadu let oporou hornické kapely. Muzicírování mu dělá vždy radost a stále pravidelně hraje s malou muzikantskou partou. Mezi koníčky paní Chaloupkové patří šití a pletení, vždyť coby vyučená švadlena pracovala svého času jako mistrová v bílinské textilce. Jejím hlavním životním posláním byla ale výchova dcer. Nepochybně dnes v rodinném kruhu, který kromě tří dcer a jejich partnerů, postupně rozšířilo šest vnoučat a šest pravnoučat, ví, že její trpělivé úsilí bylo to správné. Na otázku, zda existuje recept, jak šťastně prožít v lásce a úctě šedesát let manželství, nám paní Chaloupková odpověděla: „Vždy u nás panovala dobrá nálada, optimismus, humor, tolerance a pochopení toho druhého.“ Manželům Chaloupkovým k tomu přejeme ještě pevné zdraví a těšíme se, že za deset let se všichni sejdeme v Braňanech na platinové svatbě. text a foto: Tomáš Vrba 16/17 Diamantová svatba v Braňanech informace Anketa k 20 letům Hornických listů Právě letos v prosinci je to přesně dvacet let, kdy se objevilo první číslo Hornických listů. Při této příležitosti jsme se zeptali několika čtenářů na názory k jejich současnému obsahu, grafické úpravě a aktuálnosti. Chcete-li se také vyjádřit, napište nám prosím na adresu [email protected]. Pomůžete tím redakční radě zlepšovat kvalitu budoucích HL. HORNICKÉ listy 6/2012 Jiří Postolka místopředseda představenstva a finanční ředitel SD Naše Hornické listy jsou určitě nejen pro mne zdrojem čerpání aktuálních informací, hlavně technického rázu. Jsou také dost dobrým nástrojem komunikace uvnitř skupiny SD. A jako finanční ředitel myslím, že vykazují skvělý poměr mezi kvalitou a cenou. A co bych popřál Hornickým listů do dalších let? Aby se ocitly na seznamu zasloužilých jubilantů naší firmy i za dalších dvacet let. Kamil Jakab řidič zemních strojů – DDM DNT Obsah HL považuji za dobrý, líbí se mi i úprava. Čtu všechno, ale nejvíc mě zajímá činnost archeologů v předpolí DNT a zajímavosti ze sousedních obcí. Rád bych se dozvěděl víc o historii vesnic, které musely ustoupit těžbě. Určitě by mi nevadilo víc informací a hlavně fotek minerálů z našeho revíru. Myslím, že by nezaujaly pouze mne, ale řadu dalších čtenářů. Andreas Struzina šéfredaktor firemního časopisu SPEKTRUM – MIBRAG s kolegy Naše redakce začaly spolupracovat a vyměňovat si informace v době, kdy byly SD spoluvlastníky naší středoněmecké hnědouhelné společnosti MIBRAG. HL sleduji. Líbí se mi váš layout, pestrost a hlavně kvalitní fotografie. Věřím, že kontakty, nejen redakční, budou i nadále pokračovat. Všem čtenářům i redakci přeji hodně pracovních i osobních úspěchů. Glück auf! Jiří Čermák vedoucí řidič KK 1 300/K 111 s posádkou – DB Všichni jsme pravidelnými čtenáři. Vyhovuje nám současná distribuce, kdy máme HL k dispozici ve stojanech na vrátnici. Je logické, že preferujeme články o dobývací technice. Vždyť právě našemu bagru byla věnována letošní příloha. Rádi čteme i o hornických tradicích, jubilantech i tipech na výlet. Myslíme si, že HL shrnují prakticky všechno dění v SD i na naší šachtě, ale uvítali bychom více článků o budoucích postupech, předpokládaných těžbách apod. Stanislav Pikal zámečník K 650/K 108 – DB Některá zajímavá čísla HL si doma ukládám, samozřejmě nejvíc ta o velkostrojích. Je dobře, že představujete celé posádky a jejich konkrétní úkoly. Rád si přečtu i o výkonech strojů a kolegů na DNT. Současné zpracování časopisu se mi líbí, je vždy zajímavé. Jen bych uvítal víc informací o vyhlídkách DB i celé skupiny SD. 18/19 Miroslava Chodounská vedoucí oddělení lidských zdrojů SD Eva Ondráková referentka personálních a sociálních služeb SD Hornické listy čteme pravidelně. Shodujeme se na tom, že nejraději sledujeme lidské příběhy našich zaměstnanců, čtení o hornických dynastiích, reportáže z pracovních dnů konkrétních lidí různých profesí. A z naší profese nás pochopitelně zajímají jubilanti. Dobrou inspirací jsou tipy na výlet. O tom, co se děje u našich sousedů, si rády přečteme v příloze Severočeské listy. Radost nám udělal také kalendář HL. Robert Kukal báňský specialista – lom DNT Ve srovnání s jinými resortními periodiky považuji HL za skutečný časopis pro reálné zaměstnance. Každý si může najít to své – báňskou problematiku, bezpečnost práce, rekultivace, ale i sport, turistiku i život v sousedních obcích. Líbí se mi i reportáže z provozu s pěknými nearanžovanými fotografiemi našich lidí. Důležité informace poskytuje rubrika Slovo ředitele. Za určité negativum jsem považoval horší kvalitu papíru, která zbytečně znehodnocovala grafiku a snímky. Přál bych tedy HL kvalitnější papír a zachování aktuálnosti. Václav Tautrman vedoucí řidič SchRs 1 320/K 110 s posádkou – DNT Ocenili jsme lepší způsob distribuce. Na všechny se HL dostanou a někteří si je berou domů – v řadě rodin vždycky někdo na šachtě pracoval. Bereme všechny články o technice, ale i ty, které souvisejí s ochrannými opatřeními, rekultivacemi. Líbila se nám loňská příloha věnovaná našemu původnímu bagru K 77, se kterým jsme prožili řadu let. Těšíme se na další ročníky. Václav Čermák strojní předák úseku prádlo, ÚUL DB Jiřina Malá strojnice úseku prádlo, ÚUL DB Přejeme si, aby HL dál pokračovaly v současném trendu a kvalitě. Nejvíc nás baví jubilanti, pracovní dny a články o nových strojích, ale hlavně o lidech z SD i okolních obcí. (Václav Čermák ještě dodal, že každé číslo dává také své mamince v důchodu, která tak udržuje kontakt se svým bývalým pracovištěm, kterému byla věrná po celý profesní život.) Jaroslav Jiskra vedoucí výroby Sokolovská uhelná, člen správní rady Nadace G. Agricoly, autor řady knih s hornickou tematikou Hornické listy čtu od jejich založení. Je to kvalitní dvouměsíčník. Obsah mi vyhovuje a líbí se mi, že nejsou opomíjeni ani lidé z provozů, s nimiž jsou zde rozhovory. Texty jsou vhodně doplňovány obrázky a mám pocit, že tento styl firemního časopisu oslovuje všechny vrstvy čtenářů – zaměstnanců zdola až nahoru. Líbí se mi i speciální přílohy. Občas do Vašich listů píši i já. Přeji hodně štěstí do dalších let a zachování vysoké úrovně. informace SESUV SVAHU A HAVÁRIE STROJŮ NA LOMU SCHLEENHAIN/MIBRAG HORNICKÉlisty 6/2012 Kolegové z MIGRAG usilovně napravují škody vyvolané sesuvem svahu na hnědouhelném lomu Vereinigtes Schleenhain. K této geotechnické události a havárii kolesového rýpadla SRs 702/1554 a pásového vozu 811 došlo před čtvrtou hodinou ranní 29. srpna, naštěstí bez zranění posádky. V jihovýchodní části dolu se dostalo do pohybu víc než půl milionu kubíků nadložních zemin. Expertní týmy se od té doby snaží vypátrat příčinu sesuvu. První kroky po havárii V dobývacím prostoru Schleenhain lomu Vereinigtes Schleenhain těží společnost MIBRAG v zóně tzv. staré výsypky Regis IV, což je vždy samozřejmě komplikovanější než v ostatních částech lomu. Když 29. srpna došlo k sesuvu svahu, jeho hmoty se dostaly do pohybu směrem k vnitřní části lomu a poškodily přitom uhelné rýpadlo a návazný pásový vůz. Oba stroje byly vyzdviženy o několik metrů z původní úrovně řezu. Blok zeminy se sesunul o celých 80 m do otevřeného lomového prostoru. Ihned byly zřízeny expertní skupiny, které společně se znalci obvodního báňského úřadu a odborníky ze zkušebny pro povrchové dobývací stroje začaly provádět na místě příslušné šetření. Neprodleně byly instalovány měřící body a byl zorganizován kompletní monitoring až po laserový scanning. Vedení dolu ve spolupráci s experty odsouhlasilo bezpečnostní opatření a byl nařízen přísný režim chování zaměstnanců. Co nejrychleji se muselo přeorganizovat zajištění dodávek uhlí z této důležité části hnědouhelné sloje. Poté, kdy už nebyly pozorovány žádné pohyby hmot, byly položeny drenáže. Vyprošťování havarovaných strojů Pásový vůz 811 má hmotnost přes 500 t. Nejprve bylo třeba pomocí tří velkých jeřábů odstranit asi 30 t balastu a demontovat zničené či porušené díly konstrukce. Kromě toho byl demontován nakládací a shazovací výložník, zabezpečena horní stavba, vyčištěny podvozky a postavena výjezdová rampa. Přes značné potíže se podařilo pásový vůz odtransportovat už 25. října do bezpečí. Přesný rozsah škod a další Jako první byl pomocí velkých jeřábů vyprošťován pásový vůz. Z jednání česko-německé konference Surovinová bezpečnost a její technické a legislativní zabezpečení Speciální tým stále pracuje Nasazený tým lidí s vysokou báňskou, strojírenskou, elektrotechnickou a důlně měřickou odborností svoji odpovědnou práci provádí už pátý měsíc. Tato práce je permanentně provázena důlně měřickým kontrolním sledováním a vyžaduje nejvyšší míru soustředění, opatrnosti a obezřetnosti. Kromě toho zkoumají příčiny geotechnické události na lomu Vereinigtes Schleenhain dva nezávislí znalci. Uhlí pro elektrárnu Lippendorf Lom Vereinigtes Schleenhain těží ročně 10–11 mil. t hnědého uhlí. K tomu potřebuje odtěžit 35–40 mil. m3 nadložních hmot a odčerpat 25–30 mil. m3 vody. Veškerá uhelná produkce je dodávána pásovou dopravou do moderní elektrárny Lippendorf (1782 MWe, účinnost 42,5 %), kterou spravuje společnost Vattenfall. Elektrárna je v provozu od roku 1999 a její minimální životnost byla stanovena na 40 let. Může přitom počítat s 434 mil. t zásob uhlí na lomu Vereinigtes Schleenhain. text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, archiv MIBRAG Těžká práce řízená speciálním týmem vyžaduje naprosté soustředění a opatrnost. V Mostě se 29. listopadu sešlo 57 účastníků konference pořádané Hospodářskou a sociální radou Mostecka a Okresní hospodářskou komorou Most, aby diskutovali o surovinové bezpečnosti České republiky. Program se věnoval i změnám v horním právu, podpoře aplikovaného výzkumu pro těžební průmysl a aktuálním otázkám hornictví. Na konferenci vystoupili významní představitelé regionu v čele s hejtmanem Ústeckého kraje Oldřichem Bubeníčkem, odborníci a zástupci významných institucí (například českých a německých ministerstev, technologických agentur a hospodářských komor), vysokých škol a samozřejmě i těžebních společností. Ředitel strategie a komunikace SD Vladimír Budinský (na snímku) prezentoval na konferenci referát Surovinová politika ČR pohledem Severočeských dolů, ve kterém konstatoval, že hnědé uhlí je doposud stále rozhodujícím tuzemským zdrojem energie a znamená nezávislost a suverenitu republiky. Domácí uhlí je schopno nahradit výrazné množství dováženého zemního plynu, a to s bezkonkurenčně dostupnější cenou a nevyčíslitelným bezpečnostním bonusem. Zásoby hnědého uhlí za limity mají proto klíčový význam pro bezpečnost budoucího energetického zásobování. Ředitel Vladimír Budinský se ve svém vystoupení věnoval také variantnímu vyjádření stavu zásob hnědého uhlí v Surovinové politice ČR a podrobněji pak variantě s jejich zvýšením o zásoby za limity na DB (+100 mil. t) a tedy pokračováním těžby bez střetu zájmu se sídelní oblastí. V duchu jednání a diskuse byly vydány závěry konference, považující ekonomické využití domácích surovinových zdrojů za nezbytnou podmínku úspěšného rozvoje českého hospodářství a jeho konkurenceschopnosti. Účastníci se vyslovili i pro reálnou a realizovatelnou koncepci energetické politiky. text a foto: Tomáš Vrba 20/21 postup zatím nebyl ze strany společnosti MIBRAG stanoven. Paralelně s transportem pásového vozu se připravoval speciální tým na vyproštění 950tunového kolesového rýpadla SRs 702/1554. Velkostroj byl nakloněn o 49°. Spuštěním kolesového výložníku do nižší polohy a odstraněním protizávaží (pásového vozu) se těžiště velkostroje hodně snížilo. K transportu na bezpečné místo by měl být připraven ještě letos do konce prosince. informace Vývoj zdrojů energie v době ekonomické recese 22. listopadu se uskutečnila pod záštitou ředitelky VÚHU a.s. Marcely Šafářové tradiční konference Hornické společnosti Podkrušnohorské oblasti (HSPO). Program sliboval příspěvky na velmi aktuální a palčivá témata a lze předpokládat, že ti, kdo se zúčastnili, jistě nebyli zklamáni. A účast skutečně odpovídala aktuálnosti témat, protože konferenční sál byl zcela zaplněný. HORNICKÉlisty 6/2012 Sérii přednášek otevřel ředitel VUPEK-ECONOMY, s.r.o. Ladislav Pelcl aktualizovaným přehledem produkce a čerpání energie podle zdrojů v kontextu stavu ekonomiky ČR, včetně projekce dalšího vývoje. Suchá čísla doprovázená množstvím podpůrných grafů poskytla účastníkům velmi plastický obraz české energetiky z mnoha úhlů pohledu. Z množství uváděných dat je třeba zdůraznit podíly zdrojů na brutto produkci elektrické energie za rok 2011: hnědé uhlí – 47 % jaderná energie – 32,3 % černé uhlí – 6,5 % obnovitelné zdroje – 8,9 % To znamená, že uhlí a jaderná energie představují 86 % podíl zdrojů brutto výroby elektrické energie, a tvoří (spolu s vodními elektrárnami) fundament energetické bezpečnosti ČR. Neméně pozoruhodný je vývoj burzovních cen silové elektrické energie na mezinárodním trhu, kde ceny v roce 2012 klesly pod 50 EUR/MWh (1175 Kč/MWh), což je dlouhodobé minimum a proti dlouhodobému průměru oscilujícímu mezi 55–60 EUR/MWh (1375 až 1500 Kč/MWh) až o 325 Kč/ MWh méně a proti špičkovým cenám v roce 2008 dokonce o více než 48 EUR/MWh (1200 Kč/MWh) méně. Oproti tomuto objektivnímu cenovému vývoji však cena elektrické energie účtovaná občanům ČR každoročně vzrůstá! Obdobná situace je v dodávkách tepla. Proti maximu v roce 1996, klesla v roce 2010 konečná spotřeba v průmyslu a stavebnictví na méně než třetinu, snížila se spotřeba v obchodu a službách, dopravě i zemědělství, zatímco spotřeba domácností se nijak podstatně nezměnila. Přitom skladba zdrojů pro výrobu tepla je opět závislá na hnědém uhlí, černém uhlí a zemním plynu, které tvoří vice než 90% základ zdrojů, tzv. netradiční a OZE jsou zcela marginální. Ukazuje se, že i v segmentu dodávek tepla je dopad nikoli nezbytného zvyšování cen opět na bedrech domácností občanů. V přívalu informací téměř zaniká poznámka mimořádně důležitá (cit): „Hnědouhelný průmysl byl ekonomickou recesí zatím postižen málo, dramatické doby však přinese vývoj do roku 2020 (snížení těžeb a silné potlačení spotřeby novou ekologickou legislativou)“. Logicky vyvstává na mysli řada navazujících otázek, z nich první v pořadí: „Nemáme dostatek zásob hnědého uhlí?“ a „Proč se zavádí legislativa, která ohrožuje energetickou soběstačnost a bezpečnost ČR?“ Na první otázku, a nejen na ni, zodpověděla velmi obšírně ve své využitelné světové zásoby uhlí mají životnost při současné úrovni těžeb asi 500 let, což je několikanásobek současných odhadů zásob kapalných a plynných fosilních paliv. Potvrdila také, že světově se mix energetických zdrojů velmi podobá tomu českému, jak jej nastínil Ladislav Pelcl. Souhrn světového instalovaného výkonu a výroby elektrické energie je k roku 2009 vyjádřen hodnotami 4 625 GW a 20 029 TWh. Fosilní paliva v něm tvoří fundamentální část stejně jako (zatím) v ČR. Kromě uvedených je ještě 61 TWh elektrické energie vyrobeno z geotermálních zdrojů, avšak instalovaný výkon pro porovnání není k dispozici – diskuse o (ne)výhodnosti a rizicích geotermální energie by vydala na několik článků. Nelze si nepovšimnout, jak zoufale nepatrný podíl ve světové výrobě elektrické energie tvoří tzv. obnovitelné zdroje energie i přes impozantní instalovaný výkon, dokonce instalovaný na mnohem vhodnějších lokalitách, než jaké kdy budou v ČR. Málokoho Přehled světově instalovaného výkonu a výroby elektrické energie v roce 2009 podle zdrojů energie Instalovaný výkon Zdroj Výroba elektřiny GW Podíl TWh Podíl Uhlí 1 759 38,03 % 8 470 42,29 % Plyn + ropa 1 337 28,91 % 5 365 26,79 % Hydroelektrárny 961 20,78 % 3 120 15,58 % JE 378 8,17 % 2 600 12,98 % Větrné elektrárny 121 2,62 % 210 1,05 % Biomasa 56 1,21 % 253 1,26 % Fotovoltaika 13 0,28 % 11 0,05 % 4 625 100 % 20 029 100 % Celkem ČR – instalovaný výkon a výroba elektrické energie v roce 2009 Instalovaný výkon Zdroj Výroba elektřiny MW Podíl TWh Podíl 10 787 53,27 % 49,97 57,07 % JE 3 970 19,60 % 28,28 32,30 % Plyn 1 102 5,44 % 3,96 4,52 % Hydroelektrárny 2 201 10,87 % 2,84 3,24 % Fotovoltaika 1 971 9,73 % 2,12 2,42 % 219 1,08 % 0,40 0,45 % 20 250 100 % 87,56 Uhlí Větrné elektrárny Celkem 100 % Zdroj: VÚHU a.s. asi překvapí, že klasické zdroje na fosilní paliva s jadernou energetikou a hydroelektrárnami tvoří 97,3 % celosvětové výroby elektrické energie, zatímco například fotovoltaika jen hubených 0,28 % instalovaného výkonu a 0,05 % skutečně vyrobené elektrické energie. Pro Českou republiku obdobná tabulka vypadá poněkud jinak. Ne snad skladbou základních zdrojů a jejich produkcí, ale právě v oblasti oněch nesmlouvavě prosazovaných impotentních OZE, které představují téměř 11 % instalovaného výkonu, ale pouhých 2,87 % vyrobené elektrické energie. 97,13 % vyrobené elektrické energie pochází z klasických zdrojů a JE. A jak je to tedy se zásobami hnědého uhlí? To není právě jednoduché, ale nejjednodušším způsobem lze odpovědět následovně: Podle současné evidence vytěžitelných zásob je to cca 845 miliónů tun volných zásob. Když připočítáme zásoby blokované tzv. „ekologickými limity“, bude k dispozici zhruba dvojnásobek tj, cca 1 700 miliónů tun vytěžitelných zásob, když započítáme zásoby rezervních lokalit, přibude nám dalších cca 450 miliónů tun, tedy celkem cca 2 150 miliónů tun vytěžitelných zásob. Do těchto zásob nejsou započítány zásoby v ostatních částech pánve, vesměs trvale vázané. Shrneme-li, pak jen v severočeské pánvi a při rozumném hospodaření, má ČR zásob hnědého uhlí na 150 let. Na ostatní otázky zkusíme hledat odpovědi příště, seznámíme vás s podrobnějším komentářem k dalším přednáškám o záměrech MPO ČR, aktuálních informacích z ČBÚ a možnostech těžby břidlicového plynu na území Českého masívu. Nelze se však na závěr vyhnout poznámce, že suchá řeč čísel v souhrnu sdělených informací vůbec nezavdávala důvod k optimistické náladě, jak konstatovali účastníci konference HSPO v diskusi i při kávě. text: František Kružík foto: Jaromír Fultner 22/23 přednášce Marcela Šafářová, která se zabývala vztahem hnědého uhlí a energetiky. V úvodu shrnula světový rámec těžeb fosilních paliv a odhady jejich životnosti na základě v současnosti registrovaných využitelných zásob. Potvrdila odhady, které říkají, že informace Čekání na Ježíška začal v Chomutově Mikuláš Jako bolestné jim pak andílek s Mikulášem věnovali malý dárkový balíček plný sladkostí. Atmosféra staročeských Vánoc byla doplněna betlémem s živými ovečkami, vánočním dětským punčem a také Ježíškovou poštou, kde si děti mohly napsat dopis Ježíškovi. Pošťák ho pak náležitě ofrankoval, aby včas dorazil na místo určení. Větší děti si pak mohly vyrobit vlastní vánoční svícen, kterým zcela jistě potěšily své blízké. Ty šťastnější pak měly možnost zhlédnout i vánoční příběh a narození malého Ježíška. Vrcholem celé akce pak bylo rozsvícení vánočního stromečku za doprovodu Ženského komorního sboru Jirkov. Díky patří celému realizačnímu týmu a také Agentuře Modua, která se na zajištění celé akce podílela. text: Markéta Mašková foto: Jiří Dubiczki Martínek a Julinka Cabadajovi s důstojným Mikulášem Františkem Smutným a laskavým andělem Táňou Streda Šťastnou. HORNICKÉlisty 6/2012 O tom, že s čerty nejsou žerty, měly děti zaměstnanců správy SD možnost se přesvědčit v předvečer svátku sv. Mikuláše. Jistě máme všichni v živé paměti večery, kdy nás přišla navštívit tak trochu pohádková trojice – Mikuláš, čert a anděl. Abychom podobné vzpomínky přichystali do budoucna i těm nejmenším, uspořádali jsme malou mikulášskou besídku v zahradě SD. Ale hezky popořádku. Stejně jako v životě, ani v pekle není nic zadarmo, a proto musely děti donést Luciferovi kouzelný hřebík, který vlastnoručně vyrobily u kováře, a vánoční ozdobičku, kterou si vysloužily za zodpovězení malé vánoční otázky. To ale nebylo všechno. Nebyl by to správný Lucifer, aby neměl k ruce dva umouněné čertí pomocníky, kteří měli za úkol zajistit úklid před peklem a přikládání pod pekelný oheň. Ti si však našli cestu, jak si vše ulehčit a do pomocných prací zapojili všechny kolemjdoucí děti, které si musely před příchodem do pekla obstarat trochu uhlí, aby pod kotlem nevyhaslo. Ty větší dostaly koště, se kterým se musely ohánět. Když bylo vše zajištěno, mohly navštívit samotného vládce pekel, Lucifera. Před ním se pak zpovídaly ze svých dětských hříchů, nemálo z nich uronilo i několik slziček. Dcerku Anežku přivedl i Jaromír Vrba, velitel směny hasičů DNT. Opravdu vypečený čert v podání Martina Ulricha. Plavkyně Baumrtová obdivuje Harryho Pottera, medaile ale umí vyčarovat i bez kouzelné hůlky Chomutovská plavkyně Simona Baumrtová se ve světě stává pojmem. Díky svým medailovým umístěním se dá považovat za nejlepší českou plavkyni současnosti. Bronzová královna, jak je Simona přezdívána, šíří ve světě dobré jméno i Severočeských dolů, které ji sponzorují. Po úspěchu na Olympijských hrách v Londýně zažila další vrchol kariéry v listopadu na Mistrovství Evropy v krátkém bazénu, které se konalo ve Francii. Dovezla čtyři medaile. Přes úspěchy zůstává usměvavou, milou a skromnou dívkou, která studuje vysokou školu, nebojí se domácích prací a píše Ježíškovi. Jeden evropský šampionát a hned čtyři medaile – takový úspěch se podařil chomutovské Simoně Baumrtové v Chartres. Ve francouzském historickém městě, které se pyšní jednou z největších gotických katedrál na světě, zaplavala tři bronzové medaile, a to v závodech na 50, 100 a 200 metrů znak. Až do nedělního podvečera – posledního na šampionátu - se zdálo, že „doba bronzová“ bude pro Simonu pokračovat, ale nestalo se tak. Zlom nastal při polohové štafetě žen na 4×50 m. Baumrtová společně s Chocovou ji rozjely přímo ďábelsky. Simona na prvním a Chocová na druhém úseku, dostaly českou štafetu do jasného vedení. To se sice Svěcené a poté Pechancové proti drtivě finišujícím Dánkám udržet nepodařilo, ale byla z toho senzační stříbrná medaile a čas 1:47,67 znamenající nový český rekord vylepšený o více než tři vteřiny. „Bylo to moje nejúspěšnější mistrovství Evropy,“ říká spokojená Baumrtová, která absolvovala na mistrovství Evropy 11 startů. „Krátká Evropa je strašně náročná, je tam toho hodně v krátkém čase. Paradoxně nejlepší byly moje poslední závody,“ dodává jedenadvacetiletá blondýnka. Z bazénu do školy a zpět Držitelka pěti českých rekordů je v bazénu každou volnou chvíli. Tréninky má i desetkrát za týden. „Těsně před prosincovým mistrovstvím světa jsem trochu zvolnila a plavala tři až čtyři kilometry za trénink,“ prozrazuje svůj tréninkový program Simona, která za svou plaveckou kariéru nasbírala 260 medailí. Všechny mají čestné místo na poličce v jejím pokoji. Kromě náročných tréninků zvládá Simona i studium na vysoké škole. Specializuje se na fyzioterapii. „Před Vánoci jsem měla tři zkoušky a další čtyři mě čekají v novém roce,“ říká Simona a dodává, že ji učení celkem baví. Simona je hrdou držitelkou kouzelné hůlky Harryho Pottera O Vánocích si naše nejlepší plavkyně udělá čas spíše na klasické, než moderní pohádky. Z těch novodobých pohádkových příběhů preferuje snad jen Harryho Pottera. „Mám dokonce jeho zlatonku a bezovou hůlku,“ usmívá se Simona, která si Ježíškovi napsala o mobilní telefon. Pečení cukroví nechává hlavně na mamince a babičce, její role spočívá spíše v pojídání sladkostí: „Nejraději mám karamelové košíčky. Ale jinak mi chutná snad úplně vše.“ Krásný a předčasný dárek k Vánocům si nadělila Simona Baumrtová 16. prosince na MS v Turecku. Devět let čekalo české plavání na medaili ze světového šampionátu. Znakařka Baumrtová tento půst prolomila. Na MS v krátkém bazénu v Istanbulu vybojovala bronz na stometrové trati. text a foto: Renata Malíková 24/25 sport sport Podzimní badmintonový turnaj má své vítěze (a vítězky) tip na výlet Adventní trh v Pirně HORNICKÉ listy 6/2012 Loňské první místo znovu obhájili Táňa Streda Šťastná a František Smutný. Rok se s rokem sešel a 23. listopadu se také sešlo téměř dvacet nadšenců v prostorách tělocvičny Střední průmyslové školy v Chomutově, aby poměřili své síly na již tradičním podzimním badmintonovém turnaji pořádaném útvarem personálního ředitele SD. Díky stále rostoucímu zájmu bylo třeba vytvořit jiný herní systém, protože dodržet pravidlo hry „každý s každým“ nebylo při takovém počtu dvojic ve vymezeném čase možné stihnout. Účast žen a dívek na turnaji byla stejně jako v minulých ročnících slabší, nicméně o to větší bylo jejich nasazení při zápolení s raketami a košíčky. Díky pravidelným tréninkům již neplatilo pravidlo prvního ročníku, které znělo „Holky podávají, dokud se netrefí přes síť“, a dvě z nich dokonce obsadily vítězné příčky. Zde je zřejmě již na místě odtajnit jména vítězů. Těmi se stali stejně jako v loňském roce Táňa Streda Šťastná a František Smutný. Druhé místo pak patřilo Martinu Najmanovi a Ivaně Kozárové. Na třetím místě pak skončili Arnošt Hubený a Stanislav Vrhel. Vítězům ještě jednou blahopřejeme a doufáme, že se řady zájemců o tento stále populárnější sport v příštím roce rozšíří. text a foto: Markéta Mašková Slavnostní vstup na vánoční trh. V prosincovém tipu na výlet navštívíme Pirnu, malé město s přibližně 40 tisíci obyvatel. V létě je příjemně dosažitelné po cyklostezce z Děčína. Věřím však, že v současnou roční dobu zvolíte jiný dopravní prostředek; ať to bude vlak nebo automobil, obojí vás spolehlivě dopraví do tohoto starého saského města. Pokud pojedete vlakem, nádraží je asi půl kilometru od středu města. Nicméně nejdříve vlakem kolem centra pojedete a tak je jasné, kterým směrem se pak z nádraží vydat. Pokud pojedete Vánoční pyramida u vstupu do historické části Pirny. autem, sjedete na dálničním sjezdu směrem Pirna, dále projedete krátkým tunelem a z mírného kopce zahnete doprava. Projedete kolem nákupních center, kde je možno zaparkovat, případně jet dále do centra, kde však za parkování zaplatíte. Historický střed Pirny se nachází pod hradem Sonnenstein, který se tyčí nad městem. V současné době probíhá jeho rekonstrukce, z ochozu hradu je pěkný pohled na město, nicméně vnitřní prostory jsou nepřístupné a v době historicky nedávné sloužily jako ústav pro choromyslné. Také jeho další historie po roce 1940 není příliš radostná. Druhou významnou budovou ve městě je kostel Panny Marie, který jednak leží pod zmiňovaným hradem a současně vedle historického náměstí. Právě sem míříme. Pokud půjdete tímto směrem, po krátké době narazíte na menší náměstí, kde je v době adventní postavena typická vánoční pyramida obří velikosti. Ano, jdeme správně. Pokračujeme dále rovně, nyní již po pěší zóně Dohnaische Strasse, zahněte první uličkou doprava a pak hned první ulicí Vánoční zboží. 26/27 doleva. Přesvědčíte se, že vánoční výzdoba je nejen na hlavním náměstí, ale i v okolních ulicích. U vchodu na náměstí je postavena vstupní brána zvoucí na vánoční trhy. Protože se nacházíme na okraji oblasti pískovcových skal, objevuje se tento motiv i o Vánocích. Náměstí možná znáte z léta, a tak jen pro ty, kteří jsou zde poprvé. Nejvýznamnějším objektem tady je renesanční radnice s barokní věží a hodinami z roku 1718. Celé náměstí si uchovalo charakter malého města ze 16. století. Sami si toto tvrzení můžete ověřit v informačním středisku, kde visí obraz ze 17. století a i dnes je vše na původním místě, stejně jako na obraze. Pokud jste byli v Pirně v létě, v době kdy je náměstí rozpáleno a kašny poskytují příjemné osvěžení, nyní je tomu naopak. Kašny jsou přikryty, ale osvěžení zde rovněž najdete. Tentokrát v podobě vánočního punče, nebo svařeného vína. Ochutnejte a můžete si vybrat, nejlépe přímo z originálního hrníčku, který vám půjčí proti záloze. Na žádném správném vánočním trhu nesmí chybět kolotoč, který tady rovněž naleznete, stejně jako vánoční dílnu pro vaše děti. Výhodou trhů v Pirně je pokojná, takřka domácí atmosféra, neboť turistické kanceláře zatím tuto vánoční destinaci neobjevily. Můžete si tak užít stánků s dřevěnými figurkami, vánočními ozdobami, zimními čepicemi od domácích výrobců, stejně jako se zastavit Slavnostně vyzdobený interiér kostela. na punč a klobásy. Najdete zde i stánky s produkcí moderních svícnů a dalších vánočních doplňků. K tomu všemu zní příjemná hudba, včetně klasické, zcela nevtíravá atmosféra vás pohltí, neodoláte a koupíte si třeba vyřezávaný závěs na vánoční stromeček. Pokud jste skutečně dost promrzlí, přijde vám jistě vhod návštěva místa, kde je teplo a zároveň hezky. Tento požadavek vám splní kostel Panny Marie, který je hned za náměstím. Pochází ze 16. století, vevnitř vás zaujme nejen síťovaná klenba, ale i to, že kostel je vytápěn. Skutečně, potěšíte nejen duši, ale i tělo. Příjemně zahřáti pak můžete vyrazit na prohlídku uliček kolem kostela, kde je spousta domů s renesančními a pozdně gotickými portály. Stejně tak množství plastik a domovních znamení na těchto domech stojí za připomenutí. Vaše kroky pak mohou směřovat na nábřeží Labe, které je v tuto roční dobu přece jenom opuštěnější než v létě. Nicméně, jako vzpomínka na pomalu končící rok plný výletů po našem krásném okolí, to může být více než symbolické. text a foto: Jan Říha Zimní nálada v uličkách u kostela. SEVEROČESKÉ SEVEROČESKÉ SEVEROČESKÉ UHLÍ HNĚDÉ UHLÍ HNĚDÉ UHLÍ NEJKVALITNĚJŠÍ NEJKVALITNĚJŠÍ NEJKVALITNĚJŠÍ OO šťastném sněhulákovi sněhulákovi šťastném sněhulákovi Podívej Podívejse, se,tady tadyna na toho sněhuláka, toho sněhuláka, jak Podívej se, tadyjak najeje smutný… toho smutný… sněhuláka, jak je smutný… Hnedvypadá vypadálépe. lépe. Hned Hned vypadá lépe. Dojdeme do Dojdeme chalupy Dojdeme chalupy prodo uhlí a pomůžeme mu! chalupy pro a pomůžemeuhlí a pomůžeme mu! Dámmu mu Dám svoji šálu. Dám mu svoji šálu. svoji šálu. Jůůů, Jůůů, teď muJůůů, to ale sluší! teď mu to ale sluší! teď mu to ale sluší! Podívej, Podívej, cocose Podívej, setotoděje? děje? co se to děje? Roztál kolem něj Roztál kolem něj sníh! Tokolem ho určitě Roztál něj sníh! To ho určitě hřeje uhlí sníh! Bílinské To ho určitě hřeje Bílinské uhlí jakoBílinské nás doma! hřeje uhlí jakonás násdoma! doma! jako