ZDE - Střední průmyslová škola Na Třebešíně, Praha 10

ZDE - Střední průmyslová škola Na Třebešíně, Praha 10

Střední průmyslová škola,
Praha 10, Na Třebešíně 2299
1973 - 2013
čtyřicítka na krku
průmyslovka
v nejlepších letech
40. výročí
Slovo úvodem
Vážení přátelé,
dostává se vám do rukou almanach, který jsme
připravili jako ohlédnutí u příležitosti 40. výročí
založení Střední průmyslové školy v Praze 10, Na
Třebešíně 2299.
Nechť tento čas znamená malé zastavení, při
kterém všichni ti, pro které průmyslovka něco
znamenala, vzpomenou na předcházející kantory a žáky, kteří školu budovali, a jak je z dobových
obrázků patrno, činili tak s nadšením a elánem.
Jsme pokračovatelé, ale to neznamená, že nás
neváže pouto stejných cílů, posunuté o přirozený vývoj společnosti. Každá generace má své
úspěchy a neúspěchy. Výsledkem toho je současný stav. Nejsme schopni měnit nic na historii,
můžeme se z ní ale poučit. Chceme, aby i příští
generace měly z čeho čerpat, a chceme i po sobě
zanechat stopu, která má směr i cíl. Takovou
stopu tiskneme naší každodenní prací v nových
a neopakovatelných podmínkách.
Škola měla vždy velmi dobré jméno, a to nejen
v regionu Prahy. Její absolventi zaujímají významná místa a dali o sobě vědět i v zahraničí. Během
čtyřiceti let vychovala škola tisíce studentů, kteří
zde získali pevný základ pro své další uplatnění
jak přímo v praxi, tak i na vysoké škole. Škola se
vždy vyznačovala velice dobrým vztahem mezi
učiteli a studenty, byla zde vždy přátelská a tvůrčí
atmosféra.
V almanachu najdete informace o práci pedagogických pracovníků a správních zaměstnanců,
o aktivitách studentů, o spolupráci školy s různými institucemi a dále informace o studijních
oborech. Jsou zde zachyceny významné okamžiky školy.
Čtyřicet let v historii není mnoho, pro školu je to
ale dost dlouhá doba, která potvrzuje, že škola
tohoto typu má své opodstatnění a že je nedílnou součástí středních škol Prahy.
Přeji tedy naší škole do dalších let jen to nejlepší, hodně dobrých studentů, zapálené a nadšené učitele, úctu společnosti ke vzdělání a hodně
úspěšných a vzpomínajících absolventů.
RNDr. František Bártl
ředitel školy
3
Jako sebeúrodnější půda nemůže být plodná bez obdělávání,
tak ani duše člověka nenese plody bez učení.
Cicero
40. výročí
Trocha historie
V letošním roce slavíme 40. výročí existence naší
školy – Střední průmyslové školy v Praze 10, Na
Třebešíně 2299. Je jednou z průmyslových škol,
které tvoří síť středních škol v Praze. Nebude bez
zajímavosti vrátit se do doby, kdy odborné školství v Čechách začínalo, vznikalo.
Vývoj odborného školství
v českých zemích
Zatímco školy poskytující všeobecné vyšší vzdělání (gymnázia, univerzity) existovaly po staletí,
počátky průmyslového odborného školství v našich zemích sahají do 19. století. Zřizování těchto škol vyžadovala nová doba – bouřlivý rozvoj
hromadné výroby (manufakturní velkovýroba)
a nezbytnost zajistit odborně vzdělané pracovníky pro nejrůznější řemeslná a průmyslová odvětví.
Velký význam pro rozvoj průmyslového školství
mělo založení „Jednoty k povzbuzení průmyslu
v Čechách“ v roce 1833. Jednota kromě sledování veškerého technického a přírodovědeckého
pokroku měla za úkol podněcovat průmyslové
podnikání a hlavně pečovat o odbornou výuku
širokých vrstev – pečovat o odborné školství. Na
zkoušku byla na Zbraslavi založena v roce 1835
první česká řemeslnická škola. Pořádala většinou
jen krátkodobé akce ke zdokonalování řemeslné dovednosti a osvědčila se. Roku 1837 zřídila
Jednota Nedělní průmyslovou školu v Praze. Byla
umístěna v budově Jednoty v Rytířské ulici. Byla
to první škola svého druhu u nás, a tak tento
SPŠS Karlínské náměstí 8, Praha 8
rok – 1837 – můžeme považovat za počátek
rozvoje českého průmyslového školství. Nedělní průmyslová škola prodělala zajímavý vývoj a
prošla mnohými změnami – např. v roce 1842
navštěvovalo tuto školu již 800 mistrů a tovaryšů, posléze byla doplněna o kurzy večerní. V
roce 1857 stanul v čele školy J. E. Purkyně a v
r. 1863 se přeměnila na samostatný ústav. Do
státní správy byla převzata teprve v roce 1882
a rozšířena na čtyřletou vyšší školu strojnickou
a stavitelskou. Postupně se stala školou pouze
s českým jazykem vyučovacím. Po několika stěhování do různých budov v Praze se škola roku
1890 natrvalo usídlila v nově postavené budově
v Betlémské ulici, kde sídlí dodnes. Pražská průmyslová škola byla dlouhou dobu jedinou českou
6
SPŠS Betlémská 4, Praha 1
průmyslovou školou, v té době již existovaly v
českých zemích tři německé průmyslové školy –
v Plzni, Liberci a v Brně. Teprve v roce 1885 byly
zřízené české průmyslové školy v Brně a v Plzni,
později i další. Přelom století a počátek 20. století byl ve znamení výrazného technického rozmachu, který v mnoha směrech podstatně měnil
celou společnost. Výrazně se tak zvyšovaly požadavky na technické vzdělání, které měly zajistit
mimo jiné i průmyslové školy. Prosperitu těchto
škol, stejně jako veškerý ostatní život, ochromila
1. světová válka. Po válce došlo opět k rozmachu
odborného školství a k zakládání dalších průmyslových škol, jejichž úroveň byla v mezinárodním
měřítku poměrně vysoká. Tak např. ve školním
roce 1926/27 bylo v ČSR již 31 vyšších průmyslo-
7
40. výročí
SPŠS Masná 8, Praha 1
vých škol, z toho 11 německých. Období okupace
a 2. světové války však bylo (nejen) pro vývoj
školství další ranou. Po roce 1945 a též 1948
mnohé školy měnily svůj studijní profil – byly
koncipovány nové obory, jiné studijní programy,
školy se rozšiřovaly nebo dělily, zavádělo se večerní studium při zaměstnání, dálkové studium
atd.
A naše škola?
Studie k výstavbě nové moderní školy v Praze –
Malešicích byly zahájeny již v roce 1955 v Ústavu
8
staveb Ministerstva školství a kultury a prováděcí
projekt zpracoval Pražský projektový ústav pod
vedením ing. arch. Polívky v letech 1965/66. Výstavba byla zahájena v roce 1967 a práce prováděly Pozemní stavby České Budějovice.
Vyučování v nové školní budově bylo slavnostně
zahájeno 1. září 1973, kdy do nového komplexu přešli žáci i vyučující z bývalé SPŠS v Praze 1,
Masné ul. 18, kde místo průmyslové školy strojní
zaujala prostory průmyslová škola dopravní.
Přestože se v průběhu 2. pololetí předcházejícího školního roku i o prázdninách všichni učitelé
i žáci obětavě zapojili do stěhování strojů, pří-
strojů, nábytku, knih i jiných pro výuku nezbytných věcí ze staré školní budovy v Karlíně do
nového objektu, nebylo ke dni zahájení zdaleka
vše v pořádku. Stavebně nebyl dokončen objekt
školních dílen a objekt tělovýchovný, technicky
nebyly vybaveny laboratoře a odborné učebny,
nepracovalo audiovizuální centrum a chybělo
připojení na telefonní síť. Chyběly také přístupové komunikace. Přes veškeré potíže, které
poznamenaly práci školy v průběhu prvního roku
vyučování i v letech dalších, nastoupili vyučující
i žáci do školy s chutí a radostí. Byli si vědomi,
že postupně – po zvládnutí počátečních těžkostí
a nedostatků – bude nová škola svým vybavením
jednou z nejmodernějších středních škol v Československu.
Vedením školy byl pověřen ředitel ing. Zdeněk
Pavelka, jeho zástupci byli jmenováni prof. Ladislav Hyka a ing. Miloš Hlinka. Do nové školy
přešel kompletně celý profesorský sbor z bývalé SPŠS v Karlíně a jeho řady doplnilo několik vyučujících ze zrušené SPŠS v Masné ulici
(Ing. J. Neruda, ing. S. Krajina, Ing. Švec,
Ing. J. Valenta, ing. L. Král, prof. B. Zigmundová,
prof. K. Pavlík a další). Z jiných škol přibyli ještě
prof. Juras a prof. Ing. R. Hogen a nová škola též
spolupracovala s několika externisty. V prvním
školním roce usedlo do lavic celkem 597 žáků
(543 chlapci, 54 dívky) na denním studiu a 210
žáků (190 mužů, 20 žen) na studiu při zaměstnání (SPZ). Byly zavedeny dva studijní obory:
strojírenství (11 tříd denního studia a 5 tříd SPZ)
a přístrojová a automatizační technika (8 tříd
denního studia a 4 třídy SPZ). Z nepovinných
předmětů měli žáci možnost studovat angličtinu
a němčinu, matematiku a optiku a nově zavedený předmět řízení motorových vozidel.
Na konci prvního školního roku 1973/74 v nové
škole bylo bohužel třeba konstatovat, že vinou
zpoždění některých stavebně-montážních prací
nebyly nedostatky odstraněny. Nebyl dokončen objekt tělesné výchovy, dílny a laboratoře
se dovybavovaly průběžně, nedošlo ke kolaudaci všech prostor apod. Ale již v dalších letech
se situace zlepšovala, mimo jiné i díky tomu, že
škola měla smlouvu s výzkumným pracovištěm
TOS Hostivař a rozvíjela se i spolupráce s dalšími
závody: ČKD Dukla, České loděnice a Tesla Karlín.
Škola se skutečně stala jednou z nejmodernějších a nejlépe vybavených středních škol nejprve
v ČSSR, pak v ČSFR i ČR.
SPŠ Na Třebešíně 2299, Praha 10
9
40. výročí
Stavba naší katedrály
Bez komentáře
10
11
40. výročí
12
13
40. výročí
◀
Pedagogický sbor 1973 - 1974
◀
Prof. Jan Diblík
„matematik, tělocvikář“
Vždy ochotný pomoci svým kolegům, jeho
humor a klid často rozjasnil tvář přepracovaných profesorů i žáků.
14
▶
Ing. Zdeněk Pavelka
první ředitel
Již za jeho působení škola získala
pověst jedné z nejlepších průmyslovek v Praze.
Prof. Ladislav Hyka
zástupce ředitele
Vždy přátelský, skromný, v práci precizní;
tak jsme si asi představovali „prvorepublikové“ středoškolské profesory.
Ing. Miloš Hlinka
zástupce ředitele
Přísný, nekompromisní, též však odborník
na svém místě, spravedlivý, na všechny
učitele ve sboru kladl vysoké nároky.
▶
15
40. výročí
◀
16
Prof. Marie Dostálová
vyučující společenskovědních předmětů
Svými znalostmi a rozhledem vždy ohromovala nejen studenty; dokázala téměř
nemožné – na technické škole vzbudit zájem žáků o historii, kulturu, filosofii.
A také obětavá kamarádka, rádce, vzor pro
mnohé mladší učitele. V pozdější funkci
zástupkyně ředitele se osvědčila jako moderní řídicí pracovník.
▶
Prof. Walter Baránek
vyučující odborných předmětů
Vždy usměvavý, přátelský, oblíbený
u studentů i kolegů pro svoji nezištnost
a skromnost.
◀
Prof. Eva Králová
vyučující odborných předmětů
Odborník na svém místě, na úkor vlastního
volného času se často věnovala svým studentům a škole.
Prof. Blažena Butovičová
vysoce ceněná odbornice v předmětech
matematika a fyzika – oblíbená u studentů. I později jako zástupkyně ředitele byla
oporou mladším kolegům.
▶
17
40. výročí
◀
Ing. Svatek Krajina
vyučující odborných předmětů
Jedna z legend školy. Až do dnešních dnů
o něm s láskou a úctou hovoří bývalí žáci
i kolegové. Vzor pro mladé kantory, velký
profesionál ve svém oboru, nádherný člověk. Dobrý kamarád, sportovec. Osobnost,
jakých je v dnešní době málo.
◀
Prof. Žofie Kostelková
vyučující českého jazyka a literatury
Pro kolegy Soňa, svérázná svým bohémským humorem i přístupem k žákům, žena
s velkým rozhledem v kultuře a zvlášť v její
milované literatuře.
Ing. Miloslav Král
vyučující odborných předmětů
Všemi oblíbený, nezapomenutelný kolega,
kamarád, odborník. Zakladatel využití výpočetní techniky pro administrativu i výuku ve škole. Organizátor školních i mimoškolních aktivit pro kolegy i žáky.
▶
Prof. Rudolf Hogen
vyučující odborných předmětů
Vždy dobře naladěn, oblíbený u studentů,
vynikající sportovec, přítel.
18
▶
Prof. Petr Šilhavý
vyučující odborných předmětů
Velký sportovec, iniciátor dlouhodobých
studentských projektů, účastník sportovních kurzů a zájezdů.
▶
19
40. výročí
◀
Prof. Zdena Mikolášková
vyučující přírodovědných předmětů
Velký idealista a ekolog – dávno před tím,
než se toto slovo začalo dostávat do povědomí lidí.
20
▶
Prof. Eva Králová
vyučující humanitních předmětů
Jemná, milá, kultivovaná kolegyně, které
se snažila o „zjemnění a zkulturnění“ chlapeckého osazenstva školy.
◀
Prof. Iva Primáková
vyučující matematiky
Nezapomenutelná kamarádka vždy usměvavá, mezi studenty oblíbená „matikářka“.
Prof. Václav Kumšta
vyučující ekonomických předmětů
„Kliďas“, nikdy se neprojevoval rozmáchlými gesty a přebytečnou energií, ale velký
mozek a velký člověk svými charakterovými vlastnostmi.
▶
21
40. výročí
◀
Ing. Luďa Štěpánková
vyučující odborných předmětů
Vynikající odborník ve svých předmětech,
jedna z prvních propagátorů zavedení
výpočetní techniky do škol. Ale také hybná síla mnohých školních i mimoškolních
akcí. Radost být v její blízkosti.
Ing. Ladislav Toms
Dlouholetý spolupracovník školy. Externí
vyučující odborných předmětů z oboru
přesné mechaniky a optiky. Velmi náročný
ke studentům. Nezapomenutelný svými
úlohami z Konstrukčních cvičení.
22
Prof. Olga Sádková
vyučující společenskovědních předmětů
Velká odbornice ve svém oboru, přísná na
studenty, ale vždy ochotná jim pomoci.
◀
Prof. Bohunka Zigmundová
vyučující společenskovědních předmětů.
Typ profesorky ze staré školy – hluboké
znalosti v oboru, distingované vystupování, respekt žáků i k žákům.
▶
▶
Prof. Emil Špaček
vyučující tělesné výchovy
Přesný, pečlivý ve své práci, nekompromisní a náročný ke studentům i k sobě, nikdy
nezvýšil hlas a nedal najevo rozmrzelost.
Tělem i duší myslivec.
▶
23
40. výročí
◀
Ing. Jiří Valenta
vyučující odborných předmětů
Velká osobnost školy, nezapomenutelný kolega, rádce, kamarád, odborník.
Od 90. let ředitel školy. Za jeho působení
získala škola zcela novou tvář, došlo k výrazné modernizaci. Jako příklad možno
uvést zavedení školního INTRANETU, navázání spolupráce se zahraničními školami, zřízení mnoha školicích středisek ve
spolupráci s různými firmami v oborech
nových technologií. I přes svou přísnost
a důslednost byl u žáků velmi oblíben
a pro učitele – kolegy vůdčí osobností, na
kterou se mohli se všemi svými problémy
vždy s důvěrou obrátit.
40. výročí
Ing. Stanislav Bohumínský
vyučující odborných předmětů, později
dlouhá léta zástupce ředitele.
Malý postavou, ale velký svými zásluhami
o školu; díky němu často získávala škola finance na průkopnické projekty.
◀
Prof. Josef Janhuba
vyučující odborných předmětů
Milý, chápavý, shovívaný kolega. Zkušený
učitel, od kterého mladí kolegové získávali
„kantorská moudra“.
▶
Ing. Jiří Urban
vyučující odborných předmětů
Vždy v dobré náladě, kterou šířil mezi žáky
i mezi kolegy.
24
▶
25
40. výročí
◀
26
Ing. Jan Neruda
vyučující odborných předmětů
Ve svých předmětech dokázal ideálně
propojit teorii s praxí, velký milovník
a znalec aut, vždy k ruce všem motoristům, správný kolega a kamarád.
▶
Prof. Dáša Miloschewská
vyučující tělocviku a angličtiny
Žena s velkým rozhledem a přehledem,
drobná postavou, ale energií a pracovním záběrem předčila mnohé velké a silné
muže.
◀
Prof. Karel Šebela
obávaný „matikář“
Nekompromisní k žákům i k sobě. To, co
studenty naučil, jistě nezapomněli do
dnešních dnů.
Prof. Larisa Paiskrová
vyučující ruštiny.
Nezapomenutelná kolegyně, nikdy nezkazila žádnou legraci, široká slovanská duše.
▶
27
40. výročí
◀
◀
Ing. Rudolf Bednář
Vyučující odborných předmětů.
Přísný kantor s vysokými nároky na studenty. Kantor ze „staré školy“.
28
▶
Ing. Stanislav Horký
Vyučující odborných předmětů.
Náročný kantor ale vždy nezaujatý
a spravedlivý.
◀
Ing. Jaroslav Synek
Na průmyslové škole působil krátce jako
vyučující odborných předmětů.
Se studenty se také účastnil sportovních
vodáckých akcí.
Ing. Petr Černý
Vyučující společenskovědních předmětů.
Němčinář, ale i osobitý kantor doprovázející studenty na chmelové brigády.
Ing. Josef Pospíšil
Vyučující odborných předmětů. Velmi
náročný ke studentům, zodpovědný ke
svému povolání. Zahynul tragicky krátce
po založení naší školy.
▶
29
40. výročí
◀
Ing. Václav Zykuška
Vyučující odborných předmětů.
Nezapomenutelný z hodin Technického
kreslení svým nekompromisním postojem
k tvorbě výkresové dokumentace.
30
▶
Ing. Antonín Baudyš
Dlouholetý spolupracovník školy.
Externí vyučující odborných předmětů
z oboru přesné mechaniky a optiky. Odborník, prof. na ČVUT v Praze. Astrolog.
◀
Ing. Ludvík Král
Vyučující odborných předmětů. Velmi
oblíbený kantor s pokročilými názory na
společenské události doby. Ze školy odešel krátce po jejím založení.
Prof. J. Kolařík
vedoucí dílen
Vždy s přehledem a svědomitě řídil svůj
dílenský kolektiv, který byl v počátcích
školy velmi početný.
▶
31
40. výročí
Předmětové komise 1973 - 1974
Pedagogický sbor 1973 - 2013
František AMBROS, Garrett ANDERSON, Zdeněk BAČKOVSKÝ, Walter BARÁNEK, Jaroslav BAREŠ, Josef BARTÁK, František BÁRTL, Jaroslav BARTOŠ,
Jiří BAŠTA, Antonín BAUDYŠ, Jaroslav BEDNÁŘ, Dagmar BENDOVÁ, Václav BEZVODA, Petr BIČIŠTĚ, Karel BLÁHA, sen. Karel BLÁHA,
Stanislav BOHUMÍNSKÝ, Renata BOŘÍKOVÁ, Věra BOUBELÍKOVÁ, Helena BRADÁČOVÁ, Pavel BRAVENEC, Josef BRIX, Jakub BRUNNER,
Dana BUDAIOVÁ, Vojtěch BUŠEK, Blažena BUTOVIČOVÁ, Lada CENTNEROVÁ, Marc David COLLINS, Jarmila ČADKOVÁ, Vladimíra ČAPKOVÁ,
Eliška ČÁSLAVSKÁ, Jiří ČÁSLAVSKÝ, Markéta ČÁSTKOVÁ, Zdenka ČEPELOVÁ, Ilja ČERNÁ, Petr ČERNÝ, Božena DAŇKOVÁ - HORKÁ,
Milan DEMUTH, Jan DIBLÍK, Emilie DOČKALOVÁ, Eva DOLISTOVÁ, Marie DOSTÁLOVÁ, Alena DOUŠOVÁ, Karel ERAZIM, Seif FATHI, Jaroslav FEYTIS,
Miroslava FICKEROVÁ, Věra FLEKNOVÁ, Pavel FRANTA, David FRESAR, Jaroslav FRIEDRICH, Jaroslava FRÖHLICHOVÁ, David FRÝBERT, Josef GOGA,
Ian GOULD, Miroslav GRÉGR, Zdeněk HÁJEK, Monika HAKLOVÁ, Vladimír HAMERNÍK, Václav HANĚK, Petra HANUŠOVÁ, Zdeněk HAŠEK,
Jan HIŠČÁR, Milada HLADKÁ, Jiří HLAVÁČ, Miloš HLINKA, Pavla HLUBUČKOVÁ, Bohuslav HLŮŽEK, Lenka HNÍZDILOVÁ, Rudolf HOGEN,
Jan HOLUB, Miloslav HORKA, Stanislav HORKÝ, Jaroslav HORSKÝ, Sonja HOŠKOVÁ, Josef HRABÁNEK, Ctirad HRUBANT, Saul HUGGINS,
Ladislav HYKA, Dagmar CHARVÁTOVÁ, Zdeněk CHLEBEČEK, Dagmar CHLEBOUNOVÁ, Václav JAHODA, Marie JÁCHYMOVÁ, Vladimír JANDA,
Václav JANEČEK, Lada JANEČKOVÁ, Zuzana JÁNEŠOVÁ, Jaroslav JANEŠ, Josef JANHUBA, Petr JANIŠ, Josef JANOUŠEK, Josef JEČNÝ, Jana JEŽKOVÁ,
Vladimír JIROUT, Jarmila JIŘÍKOVÁ, Zdeněk JOHANOVSKÝ, Jakub JONÁŠ, Miroslava JOSHIOVÁ, Karel JURÁK, Josef JURAS, Martina KANTORÍKOVÁ,
Eva KARABINOŠOVÁ, Radek KASÍK, Danuše KAVKOVÁ, Vladimír KAZDA, Dagmar KLEČKOVÁ, Rudolf KLINGER, Stanislav KODR, Linda KOHÚTOVÁ,
Jaroslav KOKEŠ, Žofie KOSTELKOVÁ, Jarmila KOSTOVSKÁ, Milan KOUBEK, Milan KOUREK, Zdeněk KOUŘIL, Kateřina KOUTKOVÁ, Jakub KOŽELUH,
Svatopluk KRAJINA, Ludvík KRÁL, Miloslav KRÁL, Eliška KRÁLOVÁ, Eva KRÁLOVÁ, Petr KRONUS, Jiří KUBA, Taťjana KUBÍKOVÁ, Karel KUČERA,
Ondřej KUDRNA, Václav KUMŠTA, Petr KUŽEL, Michal KUŽELÍK, František KYLAR, Václav KYSELA, Linda LAGOVÁ, Marie LENDROVÁ, Lenka LIBÁ,
Jana LIDICKÁ, Vladimír LISS, František LIST, Eduard LIŠKA, Pavlína MALÍKOVÁ, Ladislav MAŇAS, Miloslav MAREK, Pavel MARJÁNEK,
Kamila MERTOVÁ, Kateřina MÍČOVÁ, Eva MIFFKOVÁ, Petra MIHULOVÁ, Pavel MICHALOVSKÝ, Zdena MIKOLÁŠKOVÁ, Lucie MIKUŠOVÁ,
Dagmar MILOSCHEWSKÁ, Monika MIŠAGOVÁ, Jarmila MLČKOVÁ, Vladislava MUSILOVÁ, Václav MUŽÍK, Ondřej NEJEDLÝ, Richard NĚMEC,
Martin NERMUT, Jan NERUDA, Libuše NOVOTNÁ, Alena ODEHNALOVÁ, Renata ORLÍKOVÁ, Martin OTA, Marta OUTLÁ, Larisa PAISKROVÁ,
Hana PAKANDLOVÁ, Vojtěch PALETA, Jiří PAULER, Eva PAUEROVÁ, Zdeněk PAVELKA, Karel PAVLÍK, Růžena PEŠKOVÁ, Oldřich PEŠULA,
Ondřej PETRÁŇ, Danuta PICHOVÁ, Alena PLATZEROVÁ, Pavel PLOYHAR, Světlana PODZEMSKÁ, Helena POKOJOVÁ, Antonin POLA, Jan POPP,
Jiří POŠTA, Tomislav POTOCKÝ, Ladislava POUČKOVÁ, Dana POŽÁROVÁ, Alena PRAJZLEROVÁ, Erika PRAUSOVÁ, Věra PREISLEROVÁ,
Vladimír PRCHAL, Iva PRIMÁKOVÁ, Miroslav PRNKA, Karel PROCHÁZKA, Julie PROKEŠOVÁ, Vladimír PROKOP, Pavel RIES, Tomáš ROUTA,
Eliška RUTTEOVÁ, Pavel RYNEŠ, Olga SÁDKOVÁ, Květa SEDLÁČKOVÁ, Milan SIMON, Jan SKALNÍK, Lenka SKOŘEPOVÁ, Monika SOCHOROVÁ,
Jiřina SOLDÁNOVÁ, Josef STEHLÍK, František STOHL, Jan STRAKA, Jiřina STRNADOVÁ, Richard STRNKA, Marcela SYNÁČKOVÁ, Miroslav SYSEL,
Jana ŠAFRÁNKOVÁ, Miroslava ŠAMANOVÁ, Ivan ŠAMONIL, Karel ŠEBELA, Ivanka ŠEBELOVÁ, Marie ŠEDOVÁ, Eva ŠEFRNOVÁ, Jana ŠETINOVÁ,
Jana ŠETINOVÁ ml., Bohumil ŠÍLA, Petr ŠILHAVÝ, Ondřej ŠIMEK, Martin ŠKORPA, Veronika ŠKVÁROVÁ, Milan ŠMERHOVSKÝ, Emil ŠPAČEK,
Hana ŠTEFKOVÁ, Ludmila ŠTĚPÁNKOVÁ, Ladislav ŠTĚRBA, Milan ŠVARC, Jiří ŠVEJCAR, Eva TAUŠOVÁ, Jiří TESAŘÍK, Jiří TOMÁŠ, Ladislav TOMS,
Jiřina TRUBAČOVÁ, Stanislav TUHÁČEK, Jiří URBAN, Tamara URBANOVÁ, Jiří VALENTA, Elena VANÍČKOVÁ, Renata VANIŠOVÁ, Lubomír VESELÝ,
Olga VILÍMKOVÁ, Václav VLACH, Jiří VLČEK, Miloslav VLČEK, Jiří VOBORSKÝ, Pavel VOKÁČ, Nicholas WIMSHURST, Tomáš ZACHAT, Lukáš ZEMAN,
Lucie ZHOUFOVÁ, Bohumila ZIGMUNDOVÁ, Václav ZIKUŠKA, Romana ZMEKOVÁ, Danuše ZOUBKOVÁ, Soreya ZYCHOVÁ
32
33
40. výročí
Od dálnopisu k pracovní stanici
Rozvoj výuky výpočetní techniky na naší SPŠ se
datuje rokem 1984, kdy jediným počítačem byl
sálový počítač SIMENS 4004. Tento počítač provozoval Ing. M. Král a byl využíván pro účely statistického vyhodnocování studijních výsledků žáků
naší školy. Již v této době sloužil jako ukázka využití výpočetní techniky i pro studenty. První výpočetní technika za účelem výuky byla nasazena
v roce 1985, kdy byla zřízena učebna s počítači
IQ 151.
34
Od té doby se výuka ICT značně změnila. Přelomovým rokem z hlediska náplně výuky v předmětu Informační a komunikační technologie
(dále jen ICT) byl zřejmě rok 1999, kdy vláda
naší republiky přijala základní koncepční dokument, pojmenovaný „Státní informační politika
— cesta k informační společnosti“
Od roku 2007 začala naše škola nabízet uchazečům o studiu další dva obory, Informační technologie a Technické lyceum.
Vzhledem k dynamickému rozvoji výuky infor-
mačních technologií bylo třeba zajistit hardwarové vybavení školy takovými prostředky, aby bylo
možné využívat stále náročnějších programů
z oblasti počítačových sítí, grafických programů
a grafických systémů typu CAD/CAM.
V současné době tvoří zázemí školy 13 laboratoří s výpočetní technikou, celkový počet počítačů
přesáhl 350 a správa domény trebesin.cz běží na
20 serverech.
35
40. výročí
Od kovářské výhně k CNC stroji
i všeobecně vzdělávacích předmětů. V počátcích
byly nejprve zavedeny do výuky předmětů konstruování a technické kreslení (CAD software).
Vedení školy pochopilo, že po mohutné invazi
moderních technologií v oblasti strojírenství je
nutné zavést nové studijní obory a v některých
předmětech editovat učební plány.
Již od září roku 1993 jsme začali vyučovat ruční
sestavení řídicího NC kódu pro obráběcí stroje.
Ve školním roce 95-96 pak byla výuka strojního
programování převedena plně pod programy
CAD/CAM.
Přelomem byl rok 1997, kdy se u nás ve škole
začal vyučovat CAM software SURFCAM. Neustálou modernizací a vývojem tohoto softwaru
rostla a roste i úroveň výuky programování CNC
strojů.
V roce 2006 se nám podařilo získat potřebné finanční prostředky a mohly se zakoupit dva produkční stroje firmy Haas. Tyto stroje již umožňují
plnohodnotnou výuku CNC obrábění. 8. listopadu 2012 se nám po ročním snažení podařilo získat od Evropské centrály firmy Haas statut HTEC
(Haas Technical Education Center). Naše HTEC
centrum se tak stalo 68. v Evropě a první v České
republice.
V době otevření měla naše průmyslová škola nejlépe vybavené dílny pro výuku praxe budoucích
strojařů. Na tehdejší dobu jsme byli vybaveni
nejmodernějšími obráběcími stroji.
Na počátku devadesátých let min. století zasáhla do našeho života výpočetní technika. Začalo
masivní, mnohdy překotné používání informatiky ve všech oblastech. Na středních školách se
zaváděly počítače do výuky, hledala se náplň
a metodika jejich použití ve výuce odborných
36
37
40. výročí
Názory absolventů
38
Ing. Jan P. Martínek
Petr Kheil
Na Třebešín jsem chodil v polovině devadesátých
let. Tam, kde potom vznikl STIC (který jsem později coby zaměstnanec Microsoftu „řídil“), bývalo televizní studio, pro něž jsem skládal filmovou
hudbu. Nebýt školy, kdoví, jestli bych se k té práci dostal. Té skladatelské i manažerské.
Ale já Třebešín měl vždycky rád (a stále se tam
vracím) hlavně kvůli lidem - a to nejen spolužákům, z nichž někteří se stali mými celoživotními
přáteli.
Náš druhý třídní, Lubomír Veselý, jeden z nejhodnějších lidí, které jsem kdy potkal. Kdysi jsem
ho navštívil doma a byl pohoštěn buchtami, které vlastnoručně napekl. Taky jsme s ním jezdili
na výlety. Nakonec jsem se zúčastnil posledního
rozloučení s ním. Byla to čest.
Miloš Král, náš profesor na specializaci, CADy.
Další nádherný člověk. Strávil jsem s ním před
lety dokonce Silvestra. Byl vtipný, velkorysý, lidský. „Nedělej ze mě blbce, hrával jsem na trombón,“ řekl mi, když jsem si ve třeťáku na plotteru tisknul notový papír. Taky už není mezi námi.
Oplakala nás ho velká spousta.
Na výlety s námi tehdy jezdil i tehdejší ředitel, Jiří
Valenta. V pumpkách do půlky lýtek, ve žlutém
80’s tričku a v pohorkách nevypadal zdaleka tak
přísně jako ve škole. Zvlášť když si s námi všemi
dával pivko kdesi na dvorku mezi slepicemi, v nelegální domácí hospůce.
A nynější ředitel, František Bártl. Člověk, který ze
mě, trojkaře, udělal údajně nejlepšího matematika na škole. Pedagog s velkým P, chlap, který
Jako většina dětí v deváté třídě jsem stál před
rozhodnutím, kam dále směřovat svá studia. V té
době jsem měl v hlavě spíše měnící se postavy
svých spolužaček než představu, co budu dále
studovat.
Otec studoval strojní průmyslovku a sám jsem
inklinoval k technice. Strojní průmyslová škola
Na Třebešíně byla pro mě logickou volbou, a to
nejen vzhledem ke své poloze, ale také se honosila moderním vybavením. Jako jedna z mála škol
byla vybavena výpočetní technikou. Pro pamětníky sálový počítač Siemens 4004 a IQ151. Pro
mladší ročníky: jednalo se o počítače velikosti
lednice a výkonu, který dnes předčí mnohonásobně jakýkoli chytrý telefon v nejnižší cenové hladině. Stejně tak bylo na špičkové úrovni
i ostatní vybavení školy.
Náš třídní profesor a dnešní ředitel školy RNDr.
František Bártl a učitelský sbor nám dali do života mnoho dobrého. Pokud mohu mluvit za sebe,
je to především idea, že pokud člověk na sobě
neustále pracuje, je schopen dosáhnout svých
cílů a dále je posouvat. Na SPŠS jsem přišel jako
“salámista” a odcházel jsem s motivací na sobě
neustále pracovat.
Časem jsem pochopil, že ze mě nikdy nebude
strojní inženýr a ani programátor (byť jsme během mých studií na SPŠS programovali a děrovali
štítky na počítačích). Zůstal jsem věrný high-tech
oborům a léta řídím obchod v předních IT firmách (Citibank, Siemens, Samsung). Mnohému
vděčím právě procitnutí na Třebešíně.
nám imponoval, Učitel, který dokázal podpořit
i setřít, a tak jako vědma v Matrixu říct každému
přesně to, co potřeboval slyšet. „Jediný Martínek
neumí opisovat,“ suše konstatoval po písemce,
kterou zbytek třídy opsal z taháku.
Češtinářka Marta Outlá, která ve mně mezi všemi
těmi strojaři objevila nejen čtenáře. Lenka Skořepová, která po mně šla několik měsíců s tím,
že nemá mé technické výkresy, aby je pak kdesi
našla a před celou třídou se mi omluvila (a dala
mi Kočičí jazýčky) - formát. Další skvělí učitelé
i pár nezapomenutelných exotů, kteří ale všichni
měli nějakou tu přidanou hodnotu a něčemu nás
naučili. Frydrych, Haněk, Paiskrová, Kostelková,
Králová… Spousta hlášek, které za ty dvě dekády
zkultovněly.
Dodnes mám mezi třebešínskými učiteli pár kamarádů. S mnohými z nich jsem se spřátelil až
dávno po maturitě. Jenže se mi sem nevejdou.
Mám k dispozici jen půl stránky A4 (210x297 mm
- jedna z mnoha informací, které jsem se na Třebešíně dozvěděl na celý život). Stručnější by bylo
napsat, co mi tahle škola nedala. Jen ten binární
diagram železo - uhlík jsem dodnes nepochopil.
Navíc se mám podělit o „nestranný pohled“. A to
já v případě Třebešína nedokážu. Omlouvám se
a přeji svému milému ústavu hodně mladistvého
elánu do další čtyřicítky.
Ing. Jan Martínek
Absolvent 1995
Po čase jsem navštívil pana ředitele RNDr. Bártla a s nadšením jsem zjistil, že škola drží krok
s technickým vývojem a vedení ji neustále zdokonaluje.
SPŠ Na Třebešíně držím moc palce i do budoucna. Mně zůstanou pěkné vzpomínky na skvěle
fungující a progresivní školu, profesionální učitelský tým a prima spolužáky.
Petr Kheil
třebešínský student v letech 1983 – 1987
39
40. výročí
Ing. Martin Ota, Ph.D.
Průmyslovka na Třebešíně mi imponovala svoji
nevídanou schopností držet krok s dobou. Například výpočetní technika se v době mého nástupu do školy učila na dnes již muzeálních IQ
151 a rozbíhala se výuka na osobních počítačích
– slušovických TNS HC 16. Když jsem školu po
čtyřech letech opouštěl, byla doslova zaplavena
nejmodernějšími pracovišti pro počítačem podporované konstruování (CAD), včetně bohatých
možností velkoformátového tisku. Závidět mohla
i většina univerzit. Atmosféra velmi motivovala
spolupráci studentů a učitelů při zapojování počítačů do výuky, takže technika byla hned využita
i při řešení úloh z jiných předmětů. V dílnách se
dokonce rozebíhala první vazba na výrobu pomocí NC-strojů. Když jsem zabrousil k dílnám,
musím říci, že vybavení bylo opravdu širokospektré a vysoce profesionální. Spolu s promyšleným systémem výuky tak bylo zajištěno, že
školu nebudou opouštět nepoužitelní teoretici
– vazba na praktické využití byla veliká. Mix výuky byl zvolený rozumně – po škole nebyl problém pokračovat na vysoké škole magisterským
i doktorským studiem. Ti, kdo chtěli do praxe
rovnou, byli rovněž připraveni. Když se setkávám
s bývalými spolužáky, uplatnění je opravdu široké – v technických oborech od strojařiny, přes
elektrotechniku, výpočetní techniku až po řídící
a manažerské funkce, s nemalým přesahem do
jiných oborů. Ačkoli jde o poměrně veliké vzdělávací zařízení, vždy jsme měli pocit individuální-
40
A co na to první absolvent?
ho přístupu. Každý pedagog byl silnou osobností
a v drtivé většině dokázal silnými příběhy strhnout žáky na svoji stranu. Také individuální zájmy
studentů nebyly profesorům lhostejné – koho
zajímala audiovizuální technika, výpočetní technika nebo třeba výroba snowboardových prken,
což byla úplná a na trhu zatím nedostupná novinka, našel vždy svoji spřízněnou duši v řadách
profesorského sboru. Student pak dostal prostor
a maximální pro podporu individuální rozvoj. Příkladem může být například studentská televize,
jejíž vysílání nám zpestřovalo velkou přestávku.
Ing. Martin Ota, Ph.D.
Absolvent
SPŠ Na Třebešíně se vine celým mým životem.
Na této škole jsem maturoval v prvním roce jejího otevření – ve školním roce 1973/74. Poznal
jsem na ní pár vzácných kantorů, kteří výrazně
ovlivnili moje rozhodnutí, že se učení budu také
celoživotně věnovat.
Po studiu na Strojní fakultě ČVUT a absolvování
roční vojenské služby jsem oslovil ředitele této
školy, Ing. Zdenka Pavelku, a projevil jsem zájem
vyučovat zde technické předměty. K mému pře-
kvapení jsem byl přijat a hned v roce 1980 jsem
začal učit. Mým zavádějícím učitelem byl můj
velký vzor, Ing. Svatek Krajina, se kterým jsem
sdílel celých deset let společný kabinet. Na tato
léta vzpomínám jako na ta nejkrásnější.
Po jmenování Ing. Jiřího Valenty ředitelem školy jsem se stal jeho zástupcem a v této funkci
jsem zůstal do dnešních dnů, kdy školu vede
RNDr. František Bártl. Přátelské ovzduší, tvůrčí
atmosféra a výborný kolektiv mne utvrdily v tom,
že má volba byla volbou šťastnou.
Ing. Václav Jahoda
zástupce ředitele školy
◀
Ing. Petr Janiš a Ing. Václav Jahoda
Dávní spolužáci - současní kolegové
41
září 2013
42
40. výročí
43
40. výročí
10
4
13
12
11
9
Současné vedení školy
3
2
1
5
6
7
15
14
8
16
17
19
18
28
40
21
20
29
30
31
1 - Jiří Voborský
2 - Ing. Václav Kysela
3 - Mgr. David Frýbert
4 - Mgr. Jaroslav Bareš
5 - Mgr. Stanislav Kodr
6 - Pavel Ryneš
7 - Milan Kourek
8 - Tomáš Zachat
9 - Ing. Richard Němec
10 - Mgr. Oldřich Pešula
11 - Ing. Zdeněk Kouřil
12 - Ing. Lada Janečková
13 - Ing. Petr Janiš
44
22
32
24
23
33
34
25
36
35
14 - Mgr. Petra Mihulová
15 - Ing. Dana Požárová
16 - Mgr. Kateřina Míčová
17 - Ing. Jiřina Strnadová
18 - Ing. Věra Fleknová
19 - Ing. Zdeněk Hašek
20 - Mgr. Marta Outlá
21 - Ing. Václav Jahoda
22 - Mgr. Taťjana Kubíková
23 - RNDr. František Bártl
24 - Ing. Richard Strnka
25 - RNDr. Lenka Hnízdilová
26 - Bc. Jakub Koželuh
27
26
37
38
27 - Ing. Zdeněk Johanovský
28 - Bc. Kateřina Koutková
29 - Ing. Martin Nermut
30 - Mgr. Lucie Mikušová
31 - Mgr. Růžena Pešková
32 - Mgr. Ilja Černá
33 - Mgr. Věra Preislerová
34 - Mgr. Dagmar Klečková
35 - Mgr. Světlana Podzemská
36 - Bc. Garrett Anderson
37 - Ing. Danuše Kavková
38 - PaedDr. Soreya Zychová
39 - Mgr. Linda Kohútová
39
Ing. Václav Jahoda
Mgr. Taťjana Kubíková RNDr. František Bártl Ing. Richard Strnka
zástupce ředitele,
garant oboru 23-41-M/01
Strojírenství
statutární zástupce školy
a ekonom školy
garant oboru 78-42-M/01
Technické lyceum
ředitel školy
zástupce ředitele,
garant oboru 18-20-M/01
Informační technologie
45
40. výročí
Předmětové komise 2013 - 2014
Sportovní zázemí školy
Předmětová komise jazyka českého
a společenskovědních předmětů
Předmětová komise strojírenské technologie
Součástí areálu školy je nadstandardní sportovní areál. Jeho součástí je krytý bazén, velká a malá tělocvična a venkovní
víceúčelové hřiště.
Vedoucí: Mgr. Růžena Pešková
Členové: Mgr. Ilja Černá
Mgr. Marta Outlá
Mgr. Oldřich Pešula
Mgr. Věra Preislerová
Předmětová komise kontroly a měření
Předmětová komise cizích jazyků
Vedoucí: Mgr. Lucie Mikušová
Členové: Mgr. Pavel Bravenec
RNDr. Lenka Hnízdilová
Mgr. Dagmar Klečková
Mgr. Linda Kohútová
Mgr. Kateřina Koutková
Mgr. Světlana Podzemská
Mgr. Tamara Urbanová
Bc. Garrett Anderson
Bc. Marc David Collins
Předmětová komise matematiky, přírodovědných předmětů a elektrotechniky
Vedoucí: PaedDr. Soreya Zychová
Členové: RNDr. František Bártl
Ing. Věra Fleknová
Mgr. Rudolf Klinger
Mgr. Taťjana Kubíková
Mgr. Kateřina Míčová
Mgr. Petra Mihulová
RNDr. Erika Prausová
Předmětová komise tělesné výchovy
Vedoucí: Mgr. Jaroslav Bareš
Členové: Mgr. Stanislav Kodr
Vedoucí: Ing. Danuše Kavková
Členové: Ing. Martin Nermut
Vedoucí: Ing. Zdeněk Johanovský
Členové: Ing. Dana Požárová
Předmětová komise informačních a komunikačních technologií a automatizace
Vedoucí: Mgr. David Frýbert
Členové: Mgr. Vojtěch Bušek
Ing. Petr Janiš
Ing. Zdeněk Kouřil
Ing. Jakub Koželuh
Ing. Václav Kysela
Ing. Richard Němec
Ing. Richard Strnka
Tomáš Zachat
Předmětová komise praxe
Vedoucí: Pavel Ryneš
Členové: Karel Bláha
Milan Kourek
Václav Vlach
Jiří Voborský
Předmětová komise CNC strojů
Vedoucí: Petr Kronus
Předmětová komise ekonomie
Vedoucí: Ing. Lada Janečková
Předmětová komise strojírenských předmětů
Vedoucí: Ing. Zdeněk Hašek
Členové: Ing. Václav Jahoda
46
47
40. výročí
Nejen učitelem je živa škola
Domov mládeže
Školní jídelna
Kolektiv zaměstnanců Domova mládeže se stará o 204 ubytovaných žáků a studentů (pouze chlapců) pražských středních škol, gymnázií
a konzervatoří. Začátky mimo domov nejsou pro
chlapce mnohdy jednoduché. Mnozí přiznávají
stesk po domově, rodičích, sourozencích či kamarádech a chvíli trvá, než si zvyknou. To ovšem
zkušení pedagogové vědí, přicházejí mezi ně, aby
je potěšili a povzbudili. Samozřejmostí je bohatá
nabídka mimoškolní činnosti, užitečné a příjemné naplnění volného času – sport, divadlo, kino,
charitativní akce. Všichni si přejeme, aby žáci na
Domov mládeže vzpomínali jako na období krásné a šťastné.
Školní jídelna SPŠ Na Třebešíně zajišťuje stravování pro studenty SPŠ, pedagogické i nepedagogické pracovníky a studenty ubytované v Domově mládeže. Vítáme i cizí strávníky a staráme se
i o hosty ubytované v Domově mládeže.
Filozofií pracovníků i vedení jídelny je vytvořit pro
své strávníky nejen útulné prostředí s příjemnou
obsluhou, ale i nabídnout jim pestrou, moderní
kuchyni. Jídelní lístek je sestavován v souladu
s výživovými trendy a nejeden z nabízených po-
48
krmů se zrodil přímo v naší jídelně. Pro své strávníky upravujeme i zajímavé novinky z oblasti gastronomie. Přizpůsobujeme je podmínkám dobře
vybavené kuchyně, našim technologickým možnostem i podmínkám výdeje stravy. Chceme, aby
jídelna, která je trendově spíše školní restaurací
včetně nabídky volných jídel a objednávkového
systému, byla pro naše strávníky i hosty příjemným každodenním zážitkem.
49
40. výročí
Provozní a technické zázemí školy
Díky těmto lidem se mohou učitelé v perfektně čistém a bezzávadovém prostředí věnovat výuce žáků. Jsou
vždy po ruce, v dobré náladě, prostě dotváří příjemnou a přátelskou atmosféru školy. Bez těchto mužů a dívek
bychom si nedovedli představit chod školy. Dokáží vyřešit jakýkoliv problém v IT oblasti, ekonomice, účetnictví,
administrativě. Vždy přesní, rychlí a přitom usměvaví, v jednání vstřícní ke každému.
Administrativa
50
Údržba
Úklid
IT zázemí
Vydavatel:
Jazyková úprava textové části:
Grafický návrh a úprava:
Fotografie:
Náklad:
Tisk:
Střední průmyslová škola, Praha 10, Na Třebešíně 2299
Mgr. Marta Outlá a kolektiv školy
Ing. Petr Janiš
Josef Kadeřábek a archiv školy
1 000 kusů
M ART print, s.r.o., Vinšova 1/3280, 106 00 Praha 10
51
www.trebesin.cz