docPříloha Podnikání HN - Česká asociace franchisingu
download 
Stížnost Transkript
Příloha Podnikání HN - Česká asociace franchisingu
Podnikání za hranicemi Interview BYZNYS V MAROKU MAROKO JE PRO ČESKÉ FIRMY TRHEM BUDOUCNOSTI ANTONÍN KOKEŠ MAJITEL ALBI POSUNUL HRANICE VKUSU ČECHŮ strany 16–17 strany 12–15 pondělí, 16. června 2014 č. 05 Měsíční příloha Hospodářských novin – Samostatně neprodejné www.IHNED.cz RŮST SE SILNOU ZNAČKOU Franšízing je v Česku na vzestupu. Loni už u nás působilo 219 franšízových konceptů, z více než 60 procent jde přitom o české značky. Výhody franšízingu objevili i menší podnikatelé, kteří s cizí pomocí expandují rychleji a levněji. Success story Nejzajímavější tváře, které v Monte Carlu soutěžily o titul EY Světový podnikatel roku. strany 18–21 Marketing Autopark Zákazníci si oblíbili on-line chat. Pro firmy je to velká příležitost. Skútr ve firmě uspoří čas i peníze strany 22–23 strany. 26–27 2 Podnikání pondělí, 16. června 2014 Obsah Editorial Téma Marketing Franšízing aneb růst se silnou značkou Na zákaznickém chatu lze nejlépe získat důvěru zákazníků Spotřebitelé si oblíbili on-line chat. Pro firmy je to velká příležitost, jak je oslovit a nabídnout jim víc. Osm rad, jak expandovat prostřednictvím franšízy Nejúspěšnější podnikatelé začínají zpravidla od nuly, říká v rozhovoru prezident České asociace franchisingu Jan Gonda. Právníci radí, jak ochránit vlastní značku. Pohled franšízantky a franšízora – příběh prodejkyně kosmetiky Yves Rocher a spolumajitele sítě obchodů s farmářskými potravinami Náš grunt. strany 22–23 strany 4–11 Technologie Klávesnice, které vás nenechají při práci na holičkách Recenze čtyř modelů profesionálních klávesnic vhodných do kanceláře. strany 24–25 Autopark Interview Majitel Albi posunul hranice vkusu Čechů Rozhovor s podnikatelem Antonínem Kokešem, jehož společnost Albi předělala finskou hru na populární Česko a naučila lidi dávat si vtipná přáníčka. strany 12–15 Podnikání za hranicemi Maroko je pro české firmy trhem budoucnosti Češi mohou Maročanům nabídnout evropskou kvalitu levněji než Němci, Francouzi či Španělé. strany 16–17 Success story Nejzajímavější tváře, které se v Monte Carlu ucházely o vítězství v prestižní soutěži EY Světový podnikatel roku Norsko: Převážení živých ryb je věda Nový Zéland: Globální byznys lze dělat i z konce světa Slovensko: Uspěli díky specializaci Skútr ve firmě uspoří čas i náklady na provoz HN se ptaly firem na jejich zkušenosti s provozem skútrů. strany 26–27 Právo Bezpečnost práce je třeba nejen školit, ale i kontrolovat Jaké povinnosti má zaměstnavatel v oblasti bezpečnosti práce a jaké sankce mu hrozí za jejich porušení. Klíčem je prevence. strany 28–29 Start-up Nenechte si zhatit byznys právními omyly Investorka Margareta Křížová radí v novém seriálu začínajícím podnikatelům. Tentokrát poradí, jak nenaletět na spolupráci bez smlouvy. Brněnský start-up odhalí zloděje podle otřesů půdy Firma Vesys Electronics vyvinula zařízení se seizmickými čidly, které má ochránit lesy a průmyslové areály. strany 30–31 strany 18–21 PODNIKÁNÍ – PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN, ČÍSLO 5 / 16. 6. 2014 • Ředitel redakcí Vladimír Piskáček • Šéfredaktor HN Martin Jašminský • Art director Jan Vyhnánek • Vedoucí přílohy Jan Záluský ([email protected]) • Autoři Jan Záluský, Lucie Peláková, Jan Markovič, Marek Král, Jan Januš, Ondřej Šafránek, Veronika Šmídová • Fotoprodukce Jan Vacek • Grafika Kristýna Kněžková, Jaroslav Novák, Jan Stejskal • Inzerce Rudolf Pavlíček (tel.: 233 071 765, [email protected]) • Adresa redakce Pernerova 673/47, 180 07, Praha 8 • Tisk Europrint a. s. • Samostatně neprodejné • economia.ihned.cz/produkty-a-sluzby/nase-tituly/podnikani Jan Záluský [email protected] K aždý rok v červnu se do monackého Monte Carla sjedou nejlepší světoví podnikatelé, aby soutěžili, kdo stane na stupni nejvyšším. Každoročně se mezi finalisty objeví i český vítěz soutěže, kterou pořádá poradenská společnost EY. Letos se jím stal majitel královédvorské Juty Jiří Hlavatý. V kuloárech se šeptalo, že má díky rozsáhlým aktivitám své firmy v zahraničí šanci vyhrát. Byl by to první vítěz ze středoevropského regionu v historii soutěže, která vznikla v USA v roce 1986. I když nakonec nevyhrál, ukázal všem přítomným, že v Česku není nouze o silné podnikatelské příběhy. Příběhy zajímavých zahraničních finalistů najdete uvnitř tohoto čísla přílohy Podnikání. Někdo z národních vítězů možná rozšířil své podnikání i díky franšízingu. Expanze firmy prostřednictvím partnerů, kteří podnikají za své peníze pod vaší značkou, je osvědčený způsob, jak zvýšit povědomí o svém byznysu a získat větší podíl na trhu. Rady, jak expandovat pomocí franšízy, přinášíme v hlavním tématu čísla. V něm se rovněž dozvíte, co dělat, aby vám obchodní partneři značku neukradli. V tomto čísle vás čeká také profilový rozhovor s Antonínem Kokešem, jehož firma Albi baví už 23 let české zákazníky vtipnými přáníčky a společenskými hrami. Kolega Jan Markovič vám poradí, jak využít ke služebním cestám skútr, a Lucie Peláková vás seznámí s výhodami komunikace s klienty pomocí on-line chatu. Hezké léto! HN046201 „OneNet akceleruje náš byznys “ Nyní se můžete soustředit jen na své podnikání. OneNet řešení spolehlivě zabezpečí všechny telekomunikační a IT potřeby vaší firmy. Více na vodafone.cz/onenet Vodafone Power to you 4 Podnikání pondělí, 16. června 2014 Téma Osm rad, jak expandovat p Franšízing patří k nejbezpečnějším druhům podnikání Přinášíme rady, jak správně nastavit jeho koncept a vydělávat Jan Záluský [email protected] E xpanze vlastní firmy může být jednodušší, když pod vaší značkou podnikají další lidé, jimž prodáte franšízovou licenci. Za používání vašeho know-how vám mohou měsíčně odvádět procenta z tržeb nebo platit paušální částku. A vaše značka se na trhu stane viditelnější. Český trh franšízingu zažívá neustálý růst – zatímco v roce 2010 působilo v tuzemsku 150 franšízových systémů, loni už jich bylo 219. Ve více než šedesáti procentech šlo přitom o české značky. Vyplývá to z Franchising Reportu 2013, který vypracovala mezinárodní poradenská společnost PROFIT system. Rozšiřování byznysu pomocí franšíz má tu výhodu, že u nich hrozí menší riziko podnikatelského neúspěchu. „Franšízanti ihned využívají sílu značky, díky níž snadněji a rychleji osloví nové zákazníky. Podle světových průzkumů patří franšízing k nejbezpečnějšímu druhu podnikání s úspěšností rozjezdu nového podniku kolem 85 procent,“ říká Petra Ritschelová, výkonná manažerka České asociace franchisingu. HN připravily ve spolupráci s odborníky rady, jak franšízing použít k expanzi. 1. Zjistěte, zda je váš byznys vhodný pro franšízu Ne každé podnikání je vhodné k rozvoji prostřednictvím franšízování. Výhodu mají obory, kde lze jednoznačně a podrobně popsat provozní postupy a pak je předat někomu dalšímu. „Dobře to funguje třeba u gastronomických konceptů. V restauraci stanovíte, jak se má správně obalovat řízek, u poradenství a konzultačních služeb ale franšízantovi hůře předáte zkušenosti, jak má klientům radit. Nicméně to jde,“ říká Barbora Štanglová ze společnosti PROFIT system. Hůře se také franšízuje značka podnikající ve více oblastech. V tom případě odborníci radí vybrat jen jednu z nich. Franšíza není vhodná ani pro firmu vyrábějící specializované produkty či komponenty. „Vyrábím-li jedinečné mikroskopy, nebudu si na vlastním trhu vytvářet konkurenci,“ vysvětluje ředitel PROFIT systemu Marek Halfar. 2. Zhodnoťte úspěšnost vašeho podnikání Myšlenka, že vám s rozvojem firmy pomohou jiní, je lákavá. Nerealizujte ji ale dříve, než si ověříte, že váš koncept opravdu funguje. „V mnoha případech se stává, že franšízoři nemají dostatek zkušeností s vlastním podnikáním a chtějí do systému zatáhnout jiné. Klientům proto doporučuji, aby si nejprve vyzkoušeli pilotní projekt v podmínkách, které bude mít franšízant, pak situaci vyhodnotili a až následně začali připravovat franšízový systém,“ radí franšízový poradce Martin Jonáš ze společnosti Ad-vise. Odborníci doporučují, aby potenciální franšízor provozoval alespoň jeden pilotní podnik po dobu nejméně dvanácti měsíců. V kratší době se nepodaří důkladně otestovat nápad, zjistit, jakým sezonním vlivům podléhá, jakou má na trhu konkurenci a zda nabízené výrobky či služby nejsou závislé na módních trendech. Čím déle firma funguje, tím lépe také bude moci franšízor odhadnout dobu potřebnou pro rozjezd další provozovny. „Především však podnikatel bude mít materiál k tomu, aby mohl pečlivě připravit podnikatelský plán a finanční východiska pro potenciální franšízanty,“ doplňuje Marek Halfar. 3. Prozkoumejte možnosti trhu Jestliže je váš současný byznys úspěšný, je třeba zjistit, kde dále by o vaše produkty či služby mohl být zájem. Za pomoci franšízových partnerů můžete lépe proniknout například do regionů, protože konkrétní lokalitu a tamní zákazníky znají nejlépe místní lidé. Je ale nutné si rozmyslet budoucí hustotu sítě poboček. „V případě příliš husté sítě by mohlo docházet ke kanibalizaci zákazníků mezi jednotlivými franšízanty. Obvykle se územní exkluzivita uděluje franšízantům pro větší město či okres,“ popisuje Halfar. Současným trendem jsou takzvané mikrofranšízy – firmy otevírají malé pobočky v menších městech, kde by si na sebe velká provozovna nevydělala. Náklady na menší prostory a méně personálu totiž nevyžadují tak velký objem tržeb. „Značku tak dostáváme do měst, kde bychom obchod sami neutáhli. Místní franšízanti mají v oblasti plno kontaktů a marketingové aktivity pořídí mnohem levněji. Zákazníky najdou třeba tak, že obejdou místní sportovní oddíly a nabídnou jim spolupráci,“ líčí majitel outdoorové značky Husky Petr Brůna. 4. Stanovte si cíl expanze a její formu Při plánování tempa rozvoje firmy buďte realisté. Díky zapojení franšízantů nemusíte čekat, až budete mít peníze na otevření další pobočky. Příliš rychlá expanze však může způsobit, že nebudete stíhat kontrolovat kvalitu poskytovaných služeb. Zkušenosti odborníků ukazují, že reálné je otevřít okolo pěti provozoven během dvou let. 5. Pojmenujte výhodu, kterou můžete nabídnout Při přípravě franšízového konceptu je nutné se zamyslet nad tím, čím zaujmout potenciál- ČESKÝ FRANŠÍZING V ČÍSLECH FRANŠÍZOVÉ SYSTÉMY V ČESKU (počet systémů) 2010 služby 93 2011 57 102 2012 124 2013 121 obchod 150 66 168 76 200 98 219 V ČEM FRANŠÍZANTI V ČESKU PODNIKAJÍ (počet systémů) Potraviny 29 Gastronomie 26 Oděvy a obuv 24 Realitní služby 23 Maloobchod 19 Krása a fitness 17 Služby (B2C) 12 Bydlení a stavba 11 Kosmetika a zdraví 10 Automoto 10 Vzdělávání 9 Služby pro cestovní ruch 9 Obchodní služby (B2B) 8 Bankovní a finanční služby Produkty pro děti ní franšízanty, aby si vybrali právě vaši značku. Můžete je oslovit výjimečnými produkty nebo službami, originálním designem provozovny nebo třeba netradičním způsobem obsluhy klientů. „V jedné franšízové síti restaurací se na obsluze zákazníků podílí třeba modely vlaků,“ říká Halfar. Mnohem více ale franšízanty zaujmete, nabídnete-li jim konkrétní výhody, které jiné sítě neposkytují. Můžete jim pomoci najít vhodné prostory a finančně podpořit 7 5 jejich úpravu. Franšízanta jistě potěší, když v prvním roce podnikání dostane širší marketingovou podporu. Lze jít ale ještě dále. Značce Husky například franšízanti neplatí za licenci k podnikání v jejích barvách. Husky navíc garantuje, že když se podnikateli nebude dařit, může centrále vrátit zboží zpět. „Věříme si v tom, že i když zboží dostaneme zpátky, podaří se nám ho prodat. Provozujeme také velkoobchod, takže naše možnosti jsou širší, než jaké mají www.IHNED.cz Podnikání 5 pondělí, 16. června 2014 prostřednictvím franšízy mohli při tvorbě franšízového systému přehlédnout. NEJVĚTŠÍ SÍTĚ (podle počtu franšízových poboček) TETA drogerie 436 Hudební škola Yamaha 300 Insia 289 Jumping 280 Allianz 270 Hruška 246 FLOP 230 Brněnka 227 Můj obchod (Makro) 212 Fornetti 200 PŮVOD FRANŠÍZOVÝCH ZNAČEK PŮSOBÍCÍCH V ČESKU (10 států s největší účastí) Česká republika 123 USA 14 Itálie 14 Německo 13 Francie 7 Velká Británie 6 Polsko 5 Španělsko 4 Maďarsko 3 Rakousko 3 Zdroj: PROFIT system,údaje za rok 2013 jednotliví franšízanti,“ říká majitel společnosti Brůna. Své franšízanty podporuje také Jan Janák, zakladatel a majitel licence na síť kaváren CrossCafe. „Když se nedaří franšízantovi, nedaří se ani centrále,“ zdůrazňuje. „Bereme to osobně a snažíme se přijít na to, proč franšízant nedosahuje plánovaných tržeb. Nemusí to být tím, že do prodejny přichází málo lidí. Občas je potřeba franšízanta naučit více vnímat podnikatelské principy,“ popisuje Janák. 6. Vezměte v potaz názor odborníka Možná si myslíte, že svůj byznys ovládáte natolik dobře, že rady odborníka nepotřebujete. Ano, pouze a právě vy znáte vlastní produkty či služby do nejmenšího detailu. Franšízový poradce má ale zkušenosti s tím, jak koncept nastavit tak, aby byl snadno přenositelný i do rukou jiného podnikatele. Upozorní vás také na další důležité aspekty, které byste 7. Stanovte výši franšízových poplatků Ve franšízingu existují dva druhy poplatků: poplatek za licenci, na jejímž základě může franšízant podnikat pod vaší značkou, a pak průběžné poplatky. Ty vycházejí buď z dosažených tržeb, nebo se platí paušálně. Zda u průběžných poplatků zvolit první, či druhou variantu, závisí zejména na tom, o jaký druh podnikání se jedná. „Firmám, které podnikají v oblasti prodeje, doporučujeme, aby vybíraly poplatek podle výše obratu franšízanta. Částka se obvykle pohybuje mezi třemi a deseti procenty jeho měsíčních tržeb. Prodává-li podnik výrobky, získává je zpravidla od franšízora levněji a ten má dokonalý přehled o tom, kolik zboží franšízant objednal a kolik prodal. Firmy, které poskytují služby, by ale měly vyžadovat paušální měsíční platby. Franšízor může obchodnímu partnerovi nanejvýš důvěřovat, že provedl tolik práce, kolik vykázal,“ vysvětluje rozdílný přístup Marek Halfar z PROFIT systemu. Průběžné poplatky musí být každopádně nastaveny tak, aby se franšízantovi v dohledné době vrátily investované peníze. „Obecně platí, že pokud je doba návratnosti investice delší než tři roky, nejde o příliš atraktivní byznys,“ upozorňuje Halfar. 8. Vytvořte závazná pravidla pro franšízanty Kromě franšízové smlouvy, která upravuje vaše vztahy s franšízanty, je také nutné připravit takzvaný operační manuál. Ten musí naprosto detailně popisovat know-how, které franšízantům předáváte. „Manuál je jakási kuchařka pro franšízanta. Měl by být velmi podrobný a popisovat veškeré postupy, které musí být při provozování pobočky pod vaší značkou dodržovány. Pozornost věnujte i těm sebe- menším detailům. Jde o to, aby zákazník,ažpřijdedokterékoli vaší prodejny, dostal všude naprosto stejný perfektní servis,“ říká Halfar. Velkou pozornost věnujte kapitole týkající se výrobků či služeb, které bude franšízant od vás nebo od prověřených dodavatelů odebírat. Jejich seznam by měl být v operačním manuálu uveden. „Je třeba franšízanta upozornit, aby odebíral pouze schválené produkty. Kdyby do sortimentu zařadil jiné výrobky, mohl by ohrozit fungování celé sítě,“ varuje Halfar. Manuál je vhodné průběžně upravovat, ukáže-li se, že nepokrývá veškeré situace, které mohou v provozovně vzniknout. „Manuál aktualizujeme obvykle každý čtvrtrok. Nebylo v něm například jasně řečeno, v jakém poměru může franšízant zaměstnávat kmenové zaměstnance a brigádníky. Protože zaměstnat brigádníky je jednodušší, stalo se nám, že v jedné kavárně jich byl převažující počet. To ale vedlo k rapidně se zhoršující službě. Museli jsme do manuálu doplnit kvóty, které musí franšízant dodržovat,“ vzpomíná Jan Janák z CrossCafe. Podle odborníků franšízoři často zapomínají vyžadovat po franšízantech pravidelné měsíční zprávy nebo podrobněnespecifikují,jakákonkrétní data požadují. Nestačí totiž sledovat zisk či případnou ztrátu jednotlivých poboček. Je nutné se také dozvědět, jak se prodává konkrétní zboží či jaké jsou počty zákazníků. „Značka třeba přijde na trh s novým kosmetickým krémem a udělá mu obrovskou reklamní kampaň, znížprofitujívšichnifranšízanti. Ukáže se ale, že se krém neprodávátakdobře,jaksečekalo. Z toho je zřejmé, že kampaň nezafungovala, což by jinak bylo těžko zjistitelné,“ říká Halfar. Operační manuál je samozřejmě důvěrný dokument a franšízanti by ho měli svým zaměstnancům zpřístupnit jen do té míry, aby dokázali správně plnit své povinnosti. Po skončení franšízové spolupráce by ho měl franšízor získat zpět. Do kterých oborů se vyplatí investovat podle České asociace franchisingu BENU lékárny Jediný franšízový koncept v Česku i v Evropě zaměřený na lékárny. Samostatní provozovatelé lékáren jsou pod stále větším tlakem na snižování cen léků či úhrady zdravotních pojišťoven. Být součástí sítě lékáren dává podnikateli lepší šanci na úspěch. Vstupní poplatek činí 250 tisíc korun, roční poplatek pak 25 tisíc korun. iDry Jde o originální koncept ručního mytí aut, které díky ekologickým čisticím přípravkům nepotřebuje pro samotné mytí vozů vodu. Cena šestileté licence pro celý kraj začíná na 150 tisících korun. Zákazníky může netradiční služba nalákat. Marvel mobilní domy Koncept, kde franšízant provozuje prodejní centrum mobilních domů, využívá rostoucího zájmu zákazníků o dostupné bydlení. Cena licence činí 300 tisíc korun. Subway Síť rychlého občerstvení Subway plánuje v dalších letech v Evropě ještě více expandovat. Koncept oslovuje zákazníky, kteří si chtějí nechat připravit jídlo přesně podle svých představ. Licence na první restauraci stojí 7500 eur. PODNIKATELŮM NA MÍRU VÍCE INFORMACÍ O FRANŠÍZINGU V ČESKU NAJDETE NA 6 Podnikání pondělí, 16. června 2014 Téma Nejúspěšnější podnikatelé začínají zpravidla od nuly Rozhovor Jan Gonda (38) Jan Záluský [email protected] Má více než deset let zkušeností v byznysu kolem zdraví a přírodní medicíny. Od roku 2008 je jednatelem společnosti Reduccia, která je držitelem masterfranšízové licence sítě výživových poraden Naturhouse. Od března 2013 vykonává funkci prezidenta České asociace franchisingu. V e franšízovém byznysu není výjimkou, že v něm selhávají i zkušení manažeři, kteří předtím pracovali ve velkých firmách s velkými penězi. „Situace, že najednou dávají všanc svůj vlastní milion korun, v nich probudí strach, kvůli němuž se začínají chovat úplně jinak. Nejsou schopní efektivně komunikovat se zaměstnanci, nedokážou být nad věcí a vrší jednu chybu na druhou,“ říká Jan Gonda, prezident České asociace franchisingu a master franšízant nadnárodní sítě výživových poraden Naturhouse. HN: Jak se vyvíjí franšízový trh v Česku? Franšízový trh prošel dvacetiletým vývojem. Neustále roste a zavádějí se nové koncepty. V minulosti převládaly koncepty zahraniční, před třemi lety se ale vývoj obrátil. V současnosti převažují franšízy pocházející z Česka. Během 10 let se počet konceptů zdvojnásobil z 90 na více než 200. Stále více českých firem, které už nějakou dobu podnikají, se pouští do zvyšování obchodního podílu na trhu prostřednictvím franšíz. Na to je franšízing velmi vhodný nástroj, protože pomáhá využívat peníze a energii investorů. HN: V poslední době se ale otvírání nových franšízových poboček spíše zpomalilo. Ano, je to tak. Před lety otevíraly firmy 20 až 30 nových franšízových poboček ročně. V posledním roce a půl se to ztenčilo na pět až sedm ročně. Trh reagoval na ekonomickou situaci ve společnosti a nála- FOTO: HN – JIŘÍ KOŤÁTKO Kvalitní franšízor má upozornit zájemce na situace, v nichž koncept nemusí fungovat, a seznámit ho s chybami, které udělali jeho předchůdci. Výhodou franšízingu je, že zájemce dostane podrobný manuál, jak byznys vést. du, která vládne mezi lidmi. V posledních pěti měsících ale dochází k oživení a zájemci o koupi franšízových licencí se začínají opět hlásit. Jednání s potenciálními franšízanty jsou ale složitější a delší. Zájemci pečlivěji zvažují, do čeho budou investovat. Což ale není na škodu, protože v minulosti vstupovali do franšízingu bezhlavě lidé, kteří o něm vůbec nic nevěděli, a realita je pak často překvapila. HN: Změnil se nějak přístup franšízorů k franšízantům? S platností nového občanského zákoníku se komunikace mezi oběma stranami trochu změnila. Franšízantům, kteří jsou v tomto vztahu slabší stranou, umožňuje nový zákoník lépe se bránit v případě, že by se je někdo snažil pod- vést a prezentoval, že koncept funguje, ale nebyla by to pravda. Franšízant si může nárokovat vrácení investovaných peněz a ušlého zisku. To nejspíš do budoucna zkvalitní trh, protože firmy, které si nebudou svým konceptem a výsledky jisté, ho nebudou bezhlavě nabízet. Kvalitní franšízor má upozornit zájemce na situace, v nichž koncept nemusí fungovat, a seznámit ho s chybami, které udělali jeho předchůdci. Například v Naturhousu mluvíme o zcela konkrétních situacích, které mohou vést k tomu, že by pobočka nemusela být rentabilní. Upozorňujeme třeba na to, že franšízanti by měli v pobočce sami aktivně pracovat – nejde ji koupit pro manželku, aby franšízu měla jako koníček a do provozovny jen občas zašla. Kdo chce být úspěšný, toho čeká stejné úsilí, jako by byznys rozjížděl sám. Výhodou franšízingu je, že dostane podrobný manuál, jak byznys vést, a může se poradit s lidmi, kteří tomuto byznysu rozumějí. HN: S čím se při komunikaci s potenciálními franšízanty setkáváte? Spousta lidí nemá v tuzemsku přehled, co všechno podnikání vlastně obnáší. Vezmete svoje peníze a ocitnete se v nové situaci, kterou jste dosud vůbec neznali. Podle našich zkušeností selhávají v této roli i zkušení manažeři, kteří pracovali ve velkých korporacích s velkými penězi. Situace, že najednou dávají všanc svůj vlastní milion korun, v nich probudí strach, kvůli němuž se začínají chovat úplně jinak. Nejsou www.IHNED.cz Podnikání 7 pondělí, 16. června 2014 schopní efektivně komunikovat se zaměstnanci, nedokážou být nad věcí a vrší jednu chybu na druhou. Radíme franšízantům, aby byli aktivní a nechali se proškolit ve věcech, které má znát personál provozovny. I když nechci jako investor pracovat v roli prodavače, měl bych znát svoji franšízu do posledního detailu. Poté se lépe řeší maličkosti, které rozhodují o tom, zda výdělek bude jen průměrný, nebo větší. Občas také pobočka funguje, ale lidé si nejsou schopni ohlídat růst paušálních nákladů, a zisk pak klesá. HN: Co brání většímu rozvoji franšízingu v Česku? Největší bolístkou rozvoje franšízingu jsou finance. V Česku bohužel stále neexistuje banka, která by franšízing oficiálně uznávala a poskytovala větší bonitu klientům, kteří chtějí tento typ podnikání rozjet. Něco v tomto ohledu chystá banka UniCredit. Nejvíce úspěšných franšízantů je ale mezi lidmi, kteří na rozjezd neměli dost peněz, museli si půjčit a začít, jak se říká, od nuly. Podle mých zkušeností bývají do několika měsíců v provozním zisku. Mají větší hlad po úspěchu než lidé, kteří už milion korun mají a pracovat se jim moc nechce. HN: Co nabízí vaše asociace franšízorům? Do budoucna chceme přinášet více servisních informací pro franšízory i franšízanty. Kromě poradců bude v asociaci působit více lidí provozujících samotné koncepty. Chystáme také novinku v podobě soutěže Franšíza roku, která by měla každoročně ocenit kvalitní koncepty působící na tuzemském trhu. HN: V posledních letech se neustále mluvilo o tom, že se do Česka valí franšízové koncepty ze zahraničí. Nakonec ale nedorazily. Co se přihodilo? Šlo zejména o americké koncepty, které se do Česka opravdu chystají. Stále hledají takzvané master franšízanty (tuzemský držitel master licence udělované zahraničním franšízorem – pozn. red.), kteří pak budou prodávat licence jednotlivým franšízantům. Američané ale mají velmi přísné podmínky, vyžadují investice i v řádu desítek milionů korun a nevyberou si jen tak někoho. Najít správného master franšízanta může trvat i dva roky. HN: Co radíte potenciálním franšízantům, kteří se chtějí pustit do tohoto byznysu? Franšízanti by si měli hlavně vybrat koncept, který je bude bavit a osloví je u srdce. Pak si prověřit franšízora, zda není zadlužený a zda má jeho značka potenciál. Franšízant by měl vidět kalkulace a podívat se i do reálného provozu. Franšízing také není vhodný pro lidi, kteří chtějí něco inovovat a sami vymýšlet. Musí být schopni dodržovat Největší bolístkou rozvoje franšízingu jsou finance. V Česku bohužel stále neexistuje banka, která by franšízing oficiálně uznávala a poskytovala větší bonitu klientům, kteří chtějí tento typ podnikání rozjet. prověřený koncept s danými pravidly. Také by je produkt měl nadchnout a měli by se s ním ztotožnit. HN: V Česku se před časem objevil trend mikrokonceptů, kdy se franšízové značky snaží proniknout i do menších měst. Jaké tam mají úspěchy? Myslím si, že mikrokoncepty čeká velká budoucnost. I proto, že v tuzemsku je menších měst celá řada. Franšízanti mohou využít nižších vstupních i provozních nákladů, protože jsou tam mnohem menší nájmy. Když máte menší provozovnu, potřebujete také méně personálu. V praxi vám tedy stačí menší obrat, abyste přesto slušně vydělávali. V menších městech je navíc po zajímavých službách hlad, protože tamní obyvatelé nemají tolik možností, jak si něco pořídit nebo dopřát. V menším městě navíc franšízant ušetří za propagaci, protože jeho pověst se tam šíří mnohem rychleji. HN046290 INZERCE 8 Podnikání pondělí, 16. června 2014 Téma Na co si dát pozor, aby vám partneři nezcizili značku Jan Záluský [email protected] E xpanze prostřednictvím franšízových partnerů může být zajímavý způsob, jak posílit svou značku na trhu. Jestliže si ale podnikatel nedá pozor, může mu jeho know-how velice snadno někdo zcizit. Před zahájením hledání potenciálních franšízantů je třeba mít zaregistrované veškeré potřebné ochranné známky spojené s daným konceptem. Jinak hrozí, že si některý z nových obchodních partnerů zaregistruje známku sám a koncept si přivlastní. „Registrace se může zdát jako samozřejmost, ale pro samou radost z první uzavřené franšízové smlouvy se na ni lehce zapomene,“ upozorňuje advokátka Halka Pavlíková z advokátní kanceláře Noerr. Ještě větší opatrnost je nutná po nalezení konkrétního franšízanta, s nímž hodláte uzavřít smlouvu. Při vyjednávání se totiž dovídá řadu podstatných a důvěrných informací o vašem obchodnímu konceptu. „Zákon říká, že jestliže obchodní partner neoprávněně použije důvěrné informace, musí vrátit prospěch, který z nich získal, a nahradit škodu. Přesto doporučuji uzavřít dohodu o mlčenlivosti, která bude obsahovat přísné sankce při jejím porušení,“ říká Pavlíková. Na čem je nutné se domluvit Pečlivou přípravu si zaslouží sama franšízová smlouva, která má upravit všechny stránky spolupráce mezi franšízorem a franšízantem. Základem je vymezení podmínek pro udělení licence k ochranným známkám a převodu know-how. Ve smlouvě je ale nutné také upravit, pro jaké území získá franšízant exkluzivitu, to znamená, že na něm nebude moci jiný franšízant otevřít podnik stejné značky. Zákon říká, že jestliže obchodní partner neoprávněně použije důvěrné informace, musí vrátit prospěch, který z nich získal, a nahradit škodu. Přesto doporučuji uzavřít dohodu o mlčenlivosti, která bude obsahovat přísné sankce při jejím porušení. Halka Pavlíková advokátka, advokátní kancelář Noerr Smlouva by měla dále obsahovat výčet věcí, o nichž se musí strany navzájem informovat. Zatímco franšízora bude určitě zajímat, kolik zboží jeho partner prodal za měsíc, franšízant by měl dostávat informace o novinkách v obchodní síti či dalších plánech majitele značky. Ve smlouvě bývá také například podrobně popsáno, jak má vypadat provozovna sítě a co v ní nesmí chybět, aby plnila svoji funkci. V neposlední řadě musí smlouva obsahovat ujednání o tom, jakým způsobem může franšízant kontrolovat práci svých obchodních partnerů. „Děje se tak například prostřednictvím mystery-shoppingu (tajně pomocí fiktivního zákazníka – pozn. red.), při němž franšízor například sleduje, zda prodavači nosí předepsané uniformy a dodržují všechna pravidla při jednání se zákazníky,“ popisuje advokátka Martina Parusová Zímová z advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík. Prodávat nelze všude Ošetřit je nutné také případné předkupní právo k provozovně franšízanta, možnosti franšízora dále rozvíjet koncept obchodní sítě a měnit pravidla spolupráce či vzta- Franšízantovi lze zakázat aktivní prodej mimo přidělené území, to znamená, že nesmí aktivně mimo toto území oslovovat zákazníky, ať už přímo, nebo nepřímo. Nelze mu naopak zakázat takzvaný pasivní prodej, kdy bude mimo přidělené území reagovat na požadavky zákazníků. Martina Parusová Zímová advokátka, advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík hy mezi jednotlivými franšízanty. „Franšízantovi lze zakázat aktivní prodej mimo přidělené území, to znamená, že nesmí aktivně mimo toto území oslovovat zákazníky, ať už přímo, nebo nepřímo prostřednictvím obchodních zástupců či reklamními letáky. Nelze mu naopak zakázat takzvaný pasivní prodej, kdy bude mimo přidělené území reagovat na požadavky zákazníků,“ říká Martina Parusová Zímová. Franšízor naopak nesmí franšízanta omezit v tom, za jakou cenu bude zboží prodávat. Nepřípustná jsou tedy jakákoliv ujednání sta- novující franšízantovi pevné či minimální prodejní ceny. „Nezávazné, doporučené či maximální prodejní ceny ale sjednat lze,“ říká Parusová Zímová. Podle jejích zkušeností se franšízoři zpravidla snaží vytvořit smlouvy s partnery co nejjednodušší. „Říkají, že franšízanta dobře znají a nemají potřebu psát do smluv vše tak přísně. Po roce či dvou ale přicházejí zpět s tím, že spolupráce není tak jednoduchá, jak si mysleli, a upřednostňují podrobnější nastavení vzájemných práv a povinností,“ popisuje Parusová Zímová. HN046149 10 Podnikání pondělí, 16. června 2014 Z pohledu franšízanta Yves Rocher nám poskytl místo i vybavení Příběh Veronika Šmídová [email protected] M á ráda kosmetiku, libuje si v návštěvách parfumerií a přála by si někdy začít podnikat. Tyto charakteristiky vystihují velkou část ženské populace, jen některým se ale podaří tyto zájmy propojit. Tereza Hrbáčková patří mezi ty šťastné ženy, které to dokázaly. V roce 2009 si za pomoci svého partnera Marka Koplíka otevřela první franšízu značky Yves Rocher a o rok později rozšířila své podnikání ještě o druhý obchod. Cesta k cíli byla ale občas náročnější, než si sama původně představovala. „Celé nás to napadlo ještě na škole,“ vzpomíná Hrbáčková na začátky projektu. „Marek byl na jedné přednášce ve franšízingovém klubu, kde mluvila paní ředitelka Yves Rocher. Její vyprávění ho zaujalo, a já jsem měla navíc jejich produkty ve velké oblibě. Tak jsme si řekli, že bychom jim mohli napsat,“ vysvětluje podnikatelka. Formu franšízy zvolila mladá dvojice z praktických důvodů – jevila se jim jako organizačně i finančně nejschůdnější. Marek Koplík vysvětluje: „Franšíza byla ta nejjednodušší cesta, jak si obchod pořídit. Otevřít totiž svůj obchod bez toho, abyste měli skvělé zázemí, to není vůbec jednoduché.“ S tuzemským zastoupením společnosti Yves Rocher navázali začínající podnikatelé kontakt na jaře 2009. „První e-mail jsme psali v čistém entuziasmu. Nebylo to ovšem tak snadné, jak jsme si představovali,“ usmívá se Hrbáčková. Nejdříve bylo třeba zpracovat podnikatelský záměr spolu s kalkulací, aby bylo zřejmé, zda celý plán stojí na realistických základech. „Po schválení jsme si vzali půjčku, abychom na počáteční investici vůbec měli. Ta činila zhruba mezi 1,5 až dvěma miliony korun,“ popisuje Koplík. Samotný licenční poplatek vyšel na sto tisíc korun bez DPH. Začínající podnikatelé si zvolili vázanou franšízu, která se liší od čisté franšízy především tím, že značka zajistí prodejní místo i vybavení, a tudíž vlastní investice nemusí být tak vysoká. „Co se týče Prahy, tak tady je čistá franšíza téměř nemožná. Všechny lokality, které stojí za to, abyste tam provozovali obchod, už má totiž centrála obsazené,“ vysvětluje volbu Hrbáčková. Nejen práva, ale i povinnosti V ceně licenčního poplatku obdrželi podnikatelé od společnosti Yves Rocher kompletní know-how, nejrůznější školení a odborné rady. „Dostáváme také marketingové balíčky – letáčky, plakáty, slevové cenovky. Centrála nabízí pomoc se vším, co je třeba zařídit. Vysvětlují nám třeba pojistné smlouvy, smlouvy na různé typy dárkových poukazů a podobně,“ popisuje Hrbáčková. Na druhou stranu ale franšíza přináší i mnohé povinnosti. Vedoucí obchodů jsou z devadesáti procent svázáni pravidly celé sítě. Pravidly, která určují podobu marke- Nefunguje to tak, že jen přijdete do obchodu, všechno zkontrolujete a odejdete. Sama na prodejně stojím a prodávám, abych měla kontakt se zákaznicemi. Tereza Hrbáčková franšízantka kosmetické společnosti Yves Rocher SPLNILA SI SVŮJ SEN Podnikatelka Tereza Hrbáčková provozuje společně se svým partnerem Markem Koplíkem formou franšízy v Praze dva obchody s kosmetikou Yves Rocher. Loni utržili přes 28 milionů korun. FOTO: HN – MATEJ SLÁVIK tingu, komunikace, jednotného vzhledu, cen výrobků i merchandisingu. Zákazník nesmí poznat rozdíl, zda je v prodejně toho či onoho franšízanta. „Každý měsíc se pořádají schůze, kde se vidíme s dalšími franšízanty z celé republiky a se zaměstnanci centrály. Vysvětlují nám tam cíle pro další období, všechny marketingové plány, jaké budou kampaně, dostáváme k tomu podrobné materiály. Výlohy se třeba mění zhruba po třech týdnech, vždy je nafotím a zašlu ke schválení,“ vysvětluje Hrbáčková. Kromě toho je podnikatelka denně v kontaktu s centrálou alespoň prostřednictvím e-mailu. Zhruba jednou měsíčně pak chodí do obchodů na kontrolu regionální ředitelka Yves Rocher. Práce na plný úvazek „Naše role spočívá ve vedení obchodu, v práci se zaměstnanci a ve snaze dosahovat co nejlepších výsledků v rámci prodejny. Za minulý rok jsme měli obrat přes 28 milionů korun,“ popisuje Koplík. Volnou ruku mají podle Hrbáčkové po konzultaci s centrálou v lokálním marketingu, to znamená v propagačních akcích v nákupních centrech, kde sídlí jejich prodejny. Její partner vnímá nastavená pravidla pozitivně, hlavně z hlediska začínajících podnikatelů. „Naše zásadní zkušenost je nesnažit se být chytřejší než centrála. Minimálně na začátku to platí stopro- centně. Jsou věci, které si nejdřív přečtete v pravidlech a připadají vám jako nesmysl. Zjistíte ale, že to, co vám centrála říká, vyplývá z dlouhodobé zkušenosti,“ pokyvuje hlavou Koplík. Mladí podnikatelé vedou v současné době dva obchody – jeden v nákupním centru Arkády Pankrác a druhý na Chodově. Dál zatím svůj byznys rozšiřovat nechtějí, protože je současný stav dostatečně pracovně vytěžuje. „Je to typ podnikání, který vyžaduje, abyste tam byla každý den. Nefunguje to tak, že jen přijdete do obchodu, všechno zkontrolujete a odejdete. Sama na prodejně stojím a prodávám, abych měla kontakt se zákaznicemi,“ vysvětluje Hrbáčková. www.IHNED.cz Podnikání 11 pondělí, 16. června 2014 Z pohledu franšízora Pro partnery máme e-shop Kromě toho je potřeba si definovat, kde se potenciální pobočky mohou vůbec udržet. „Chtěli jsme samozřejmě obsadit nejsilnější lokality – metropoli a krajská města. Spočítali jsme si ale, že nám stačí i menší města s minimálně 15 tisíci obyvateli,“ popisuje podnikatel. Franšízanta přijde nový obchod zhruba na milion korun bez daně, největší část připadne na vybavení. Za to dostane kompletní servis a know-how. „Nejdřív jim musíme pomoci s rozjezdem prodejny, a to i z hlediska zákonů. Pomáháme jim pak i po otevření. Samozřejmě je proškolíme. Největší výhodou je pro ně ale náš systém logistiky,“ vysvětluje Kotěra. Náš grunt sváží potraviny od výrobců z různých regionů do vlastního skladu Příběh Veronika Šmídová [email protected] Z sítek milionů korun,“ vysvětluje Kotěra. První zájemce o franšízu se ozval již v roce 2010 a o rok později byla otevřena první pobočka. Od té doby jich vzniklo ještě 26, z toho šest jsou vlastní obchody Aleše Kotěry a Jiřího Málka. Celkový obrat sítě Náš grunt za loňský rok činil kolem 100 milionů korun. Nyní mají její zakladatelé v plánu expanzi na Slovensko. Na začátku bylo ale nutné koncept franšízy správně nastavit. Podnikatel vysvětluje: „Musíte sepsat veškeré know-how o tom, co je potřeba k otevření, vedení a provozu prodejny. Všechny věci musí být v přehledných manuálech a popisech činností, aby byly každému srozumitelné. To vše v návaznosti na školení, jejichž systém musíte vymyslet.“ Samozřejmostí je i kvalitní franšízová smlouva obsahující všechny náležitosti. Důležitý je pochopitelně rovněž výběr franšízantů. „Chceme ideálně někoho, kdo má obchodního ducha. Nejlepší je pro nás člověk, který bude přímo v prodejně – buď ji povede, nebo tam bude i sám prodávat. Když do toho investuje peníze a úsilí, tak do toho bude dávat víc než zaměstnanec. Také by měl mít zájem o jídlo a kvalitní potraviny,“ jmenuje kritéria Kotěra. ZBOŽÍ OD FARMÁŘŮ Síť prodejen Náš grunt podnikatelů Aleše Kotěry (na snímku) a Jiřího Málka nabízí již čtyři roky produkty českých farmářů, pekařů či řezníků. Za tu dobu otevřela díky franšíze skoro 30 poboček. Firma sváží potraviny od výrobců do vlastního skladu a následně je dodává do prodejen. Jejich majitelé si je vybírají v interním e-shopu. INZERCE vše okolo počítačů a elektra FOTO: HN – JIŘÍ KOŤÁTKO HN046253 vadlá zelenina, hnijící ovoce, potraviny plné éček a náhražek – na takovou nabídku narazí zákazníci v nejednom obchodě či supermarketu. Není divu, že výběr české spotřebitele příliš neuspokojuje, a hledají alternativy například na farmářských trzích. Nebo v prodejnách společnosti Náš grunt, založené Alešem Kotěrou a Jiřím Málkem. Ta nabízí produkty tuzemských zemědělců i výrobců a za čtyři roky existence otevřela díky franšíze skoro 30 poboček po celé republice. „Chtěli jsme začít podnikat a vytvořit něco smysluplného, co by nás bavilo. Máme vřelý vztah k jídlu, takže jsme si říkali, že by to ideálně mělo mít něco společného právě s jídlem,“ usmívá se Kotěra. Se společníkem se rozhodli objet lokální dodavatele a zjistit možnou nabídku. Zaujali je drobní farmáři, ale také pekaři či řezníci, kteří neměli kde prodávat, kromě své vlastní malé prodejny. „Zalíbila se nám myšlenka otevřít obchod, kde bychom sdružovali tyto menší výrobce. V roce 2010 se nám podařilo ji uskutečnit,“ vzpomíná Kotěra. Celý koncept stál na tom, že v Našem gruntu budou nabízet autentický sortiment potravin s dohledatelným původem a kvalitním složením, založený na původních recepturách. Prodejna si tak velmi rychle našla své příznivce. Už od začátku měli podnikatelé vizi, že by v případě úspěchu obchody rádi rozšířili i do dalších koutů České republiky. Jako nejvhodnější se pro tento úkol jevila forma franšízy. „Výhodou je rychlost rozšíření sítě. Kdybychom šli cestou otevírání dalších vlastních obchodů, nemohli bychom jich mít nikdy za čtyři roky téměř 30. Investiční náročnost budování obchodních jednotek je značná – v tomto případě by to bylo v řádech de- a následně je dodává do prodejen. Jejich majitelé si je mohou vybrat v interním e-shopu. Franšízanti musí samozřejmě počítat s určitou formou kontroly a dozoru. „Pravidelně do prodejen jezdíme. Hlídáme, aby tam nebyly typické věci spojené s provozní slepotou. Kontrolujeme, aby byla prodejna hezká, čistá, útulná, byl tam dobrý sortiment,“ vysvětluje Kotěra. Občas dojde i k problémům a komplikacím. Ne vždy je totiž franšízant zcela ochoten dělat vše podle pravidel nebo do podnikání zasáhnou jeho rodinné problémy. „Franšízor musí počítat s tím, že se mění životní situace některých franšízantů. Někdy se rozvedou a podobně a vy musíte řešit i jejich osobní záležitosti,“ dodává Kotěra s úsměvem. 12 Podnikání pondělí, 16. června 2014 Interview Antonín Kokeš baví už třiadvacet let Čechy vtipnými přáníčky a společenskými hrami. Rozený bavič ale není, a během rozhovoru se dokonce ani příliš často neusmívá. Jeho společnost Albi začala v roce 1991 měnit přáníčkový byznys. Fádní obrázky květin nahradily vtipné průpovídky doprovázené neméně vtipnými obrázky. Ani Kokeš se ale nevyhnul slepým uličkám. Když chtěl „oživit“ styl kondolencí a začal je tisknout v barvě, jak je to běžné na Západě, Češi jeho nápad nepřijali. Úspěchy naopak sklízí jeho řada her pro dospělé. Jak říká, slovo sex už dnes lidé za sprosté nepovažují. www.IHNED.cz Podnikání 13 pondělí, 16. června 2014 Majitel Albi posunul hranice vkusu Čechů Firma Albi navrhne mnohdy nejprve cenu, teprve potom výrobek Rostoucím byznysem jsou dárkové předměty pro firmy Jan Záluský [email protected] S produkty firmy Antonína Kokeše se za uplynulých 23 let setkal snad každý Čech. Nebo alespoň ti, jež přátelé obdarovávají vtipnými přáníčky či dárky. Jeho společnost Albi se stala v tuzemsku synonymem pro dárkové předměty a stolní společenské hry. Podnikatel, který začínal jako student Vysoké školy ekonomické prodejem pohlednic na pražském Staroměstském náměstí, věří, že jeho byznys bude vzkvétat i v době, kdy člověka stále více obklopují moderní technologie. „Je ale třeba, aby technologické ‚vychytávky‘ byly do produktu zabudované tak, že je vlastně nevnímáte. Když jsme do přáníčka zabudovali pět tlačítek, lidé často nevěděli, jak s ním mají zacházet. Neměli chuť to zkoumat, bylo to příliš složité,“ vzpomíná třiačtyřicetiletý Antonín Kokeš, jehož firma má nyní roční obrat kolem půl miliardy korun. HN: Jak poznáte, že přáníčko na zákazníky zabere? Vtip nesmí přebít samotné přání. Tohle se stalo před časem jedné firmě, která připravila kolekci přání od velmi populárního českého kreslíře poněkud drsných vtipů. Prodeje skončily katastrofou. Lidé přišli do prodejny, podívali se na přáníčko, pobavili se, ale vrátili ho zpátky do regálu. Neměli důvod ho něko- mu dávat. Vy totiž nedáváte vtip, ale dárek. Pokud přání není spojeno s určitou událostí, neuspěje, ani kdyby na něm byl sebegeniálnější vtip. HN: V čem jste se nejvíc zmýlili při uvádění výrobku na trh? Zpočátku jsme špatně odhadli životní styl a vkus lidí v určitém věku. Zatímco třicátníkům jsme nabízeli humorná přání, padesátníkům jsme gratulovali k životním úspěchům. Bylo nám dvacet let a měli jsme pocit, že dotyční už v podstatě umírají. Zákazníci nás žádali, abychom vtipná přání vyráběli i pro lidi dříve narozené, ale my jsme měli pocit, že to není vhodné. Až po nějaké době jsme tuto bariéru sami v sobě prolomili a začali jsme si dělat legraci i ze šedesátníků. A přání se skvěle prodávala. Vzpomínám si také, jak jsme pohořeli při snaze o inovaci kondolencí. Přišlo nám, že v tuzemsku jsou příliš depresivní. Ve většině zemí světa se totiž prodávají kondolence s barevným obrázkem. Připravili jsme tedy velmi decentní a jemnou barevnou sadu kondolencí, ale prodeje ukázaly, že to byl krok vedle. HN: Většina vašich produktů jsou licenční výrobky, které nakupujete v zahraničí. Jak se musí přání nebo společenské hry upravovat pro české publikum? Většina lidí si myslí, že Albi je továrna na nápady. Mají i nemají pravdu. Pravdou je, že se zpravidla inspirujeme ve světě. Téměř každý produkt se ale musí upravit, převymyslet. Někdy jsme společenskou hru jen přeložili, a ona ztratila dramatičnost. Nebo se ve hře hádala slova. Zatímco v cizím jazyce šlo o těžké slovo na uhádnutí, v češtině to bylo příliš triviální. Kvalitu překladu je třeba pečlivě hlídat, protože se nám stalo i to, že hráči kvůli špatnému překladu nevěděli, na co se ostatní ptají. Někdy použijeme pouze know-how výrobce stolní hry, ale její český obsah dodáme kompletně my. Například hra Česko pochází původně od finské firmy, od níž jsme použili pouze systém hry a balení. HN: Jaká společenská hra má v Česku šanci uspět? Češi jsou stejně jako Němci, Britové či Skandinávci hravý národ. Ve hře musí hrát roli i trochu náhoda, aby mohl vyhrát ten slabší. Také by v ní měla být šance, aby i poslední hráč mohl nakonec vyhrát. Když poslední půlhodinu víte, v prodejích, jaký jsme očekávali. Konkurence si například vylámala zuby na reklamních předmětech týkajících se fotbalového Eura. Nainvestovali do toho spoustu peněz, a ty se jim nevrátily. HN: Máte poměrně velkou nabídku společenských her pro dospělé, které balancují na hraně erotiky. Jak jste na ně přišli? Hledali jsme vhodný svatební dárek, který dárce nezruinuje. Sady nádobí nejsou v kurzu a plyšáci už jsou také profláknutí. Navíc jsme vnímali, že zákazníci mají na přáníčkách rádi ‚dospělé‘ vtipy. Teprve když jsme začali hledat vhod- Nálada ve společnosti se mění a slovo sex už dnes rozhodně nepatří mezi sprostá. U her pro dospělé nám zákazníci říkali, že jsme šli za hranu vkusu, ale prodeje těchto her ukázal, že pro spoustu lidí to za hranou nebylo. Neprodáváme ale erotické pomůcky, prodáváme lidem legraci. že budete poslední, už se vám moc hrát nechce. Trendem jsou jednoduchá pravidla, která se dají dobře vysvětlit. Roli hraje samozřejmě grafika, protože nikdo se nechce dívat na ošklivou hru. Naši američtí obchodní partneři říkají, že obrázek je to, co vás přiměje vzít hru nebo přání do ruky. Obsah je pak to, co způsobí, že výrobek vložíte do košíku, a nikoli zpátky do regálu. Při hledání témat her a reklamních předmětů se také snažíme vyhýbat módním tématům, jež sice mohou přinést velmi zajímavé tržby, ale nemají dlouhou trvanlivost. Vsadili jsme třeba na tematiku legendárních Angry Birds, a rozhodně to není takový hit nou inspiraci v zahraničí, zjistil jsem, že výrobců těchto her jsou na Západě desítky. HN: Jak u her a přáníček vnímáte hranice vkusného humoru? O tomto tématu diskutujeme neustále. Nejtěžší to bylo na začátku našeho podnikání, když bylo v Česku zvykem dávat k narozeninám fádní přání s obrázkem květiny a textem ‚Všechno nejlepší‘. Tehdy jsme zvažovali, zda se pustit do prodeje přání, na němž byl pes s dlouhýma ušima, velikým břichem a šedivými chlupy. V přání bylo napsáno, že lidé v tomto věku vypadají takto, ale obdarovaný není ten případ. Ve firmě málem neprošlo procesem schvalování, pro- tože jsme si mysleli, že přání s ošklivým psem přece nebude nikdo kupovat a někomu dávat. Nakonec to byl absolutní bestseller, kterého se prodaly stovky tisíc kusů. Obecně je těžké najít rovnováhu, aby vtip nepůsobil lacině. Nepoužíváme ale žádný seznam zakázaných slov. Když máme pocit, že se produkt blíží hranici vkusu, obšírně o něm mluvíme na schvalovacích poradách. Řídíme se tím, zda bychom si takový výrobek sami koupili nebo někomu darovali. Nálada ve společnosti se ale mění a slovo sex už dnes rozhodně nepatří mezi sprostá. U her pro dospělé nám zákazníci říkali, že jsme šli za hranu vkusu, ale výše prodejů těchto her ukázala, že pro spoustu lidí to za hranou nebylo. Na druhou stranu, jednou jsem viděl naši hru ve výloze erotického obchodu. To už na mě bylo moc. Neprodáváme erotické pomůcky, prodáváme lidem legraci. HN: Jak testujete, zda přání nebo hra bude fungovat? Výrobky testuji na lidech ve firmě. Vezmou si je domů a zkoumají, zda vše funguje. I přesto se ale stane, že něco selže. Prodělali jsme například spoustu peněz na dárkových svíčkách. Soustředili jsme se na design a opomněli jejich funkčnost. Ukázalo se, že svíčky nějak špatně hoří, zákazníci si to řekli a výdělek se nekonal. Co se týče společenských her, zaměstnávám sice specialisty na jejich testování, kteří herním průmyslem žijí, ale když jim přinesu novou hru, hned jim jsou jasná pravidla i herní plán. Potřebuji to testovat na obyčejných lidech, a proto u nás jako testeři obvykle fungují pracovníci skladu nebo obchodní zástupci. Pokračování na stranách 14 a 15 14 Podnikání pondělí, 16. června 2014 Pohled do zákulisí 31 MILIONŮ přání do obálky vyrobila a prodala firma Albi od svého založení. Pohlednic se prodalo o mnoho milionů více. 300 TISÍC her a dalších produktů divize Her a zábavy prodá ročně firma v tuzemsku. Nejúspěšnější v její historii je vědomostní hra Česko, v níž na hráče čekají otázky týkající se České republiky a jejích obyvatel. Mezi okruhy otázek patří například historie, kultura, příroda, technika či sport. NEVĚŘÍ NA SPOJENÍ PAPÍRU A TECHNOLOGIÍ Podle Antonína Kokeše zákazníci nestojí o přání a dárkové předměty s tlačítky a elektronikou. A pokud už k takovému spojení dojde, musí být provedeno tak, že je zákazník vlastně ani nevnímá. FOTO: HN – JAN SCHEJBAL Dokončení ze strany 13 Často testují nové věci i naši lidé v regionech mimo Prahu, kteří nám zároveň řeknou, zda má výrobek vůbec šanci se prodat. Spousta lidí si stále neuvědomuje, že Praha je, co se týče příjmů, v úplně jiné kategorii než zbytek republiky. HN: Jak poznáte, za kolik jsou přání nebo hra ještě prodejné? Jde o obrovskou alchymii a mnohokrát se nám stalo, že jsme cenu přestřelili. Většina našich produktů jsou relativně jednoduché věci za relativně vysoké ceny. Proto pečlivě zkoumáme, za kolik je zboží ještě prodejné, aby zákazník neměl pocit, že kupuje něco předraženého. Když třeba půjde o propisku se zajímavým designem, která bude stát padesát korun, koupí ji každý. Když ale stejnou tužku budeme prodávat za tři sta, už budete o její koupi přemýšlet. U řady našich produktů přitom může hrát roli i desetikorunový rozdíl v ceně. HN: Jaký přístup se vám při stanovování ceny nejvíce osvědčil? Často se řídíme známou formulkou od firmy Ikea, že první, co navrhujeme, je cena. Můžete mít deset byznys plánů, analýz rizik či zákaznické poptávky. Důležitější než myšlenky a nápad je začít. Spousta lidí má vizi, ale nikdy podnikat nezačnou. Když se mě někdo ptá, kdy začít podnikat, tak říkám: teď. Včera už bylo pozdě. Řekneme si třeba, že chceme drobný dárek k svatbě, který bude stát sto korun. Podle toho pak produkt navrhneme. Takhle jsme třeba chystali toaletní papír potištěný vtipy. Ukázalo se, že kdyby šlo o klasickou délku navinutou na ruličce, cenu bychom museli zvednout. Protože ale tento dárek ve skutečnosti neslouží svému pravému účelu, papíru je na ruličce navinuto méně – a cena mohla být zachována. HN: Nabízíte i dárkové předměty pro firmy. Co si manažeři nejčastěji přejí dostat? Jde o náš doplňkový byznys, jenž ale stále roste a časem by mohl být velmi zajímavý. Konkurence zatím není v tomto oboru příliš kreativní. Sám mám doma asi dvacet otvíráků na lahve, které se liší pouze natištěným logem. Firemní klienti si sami řeknou, o jaký náš produkt mají zájem, a my jim upravíme na míru jeho balení či jiné drobnosti. Zásadně ale nezasahujeme do ‚střev‘ her, protože by to bylo neúměrně nákladné. Navíc spousta firem objednává dárkové předměty na poslední chvíli. My už ale v této chvíli například víme, co budeme prodávat letos o Vánocích. Nyní zadáváme výrobu, abychom to stihli vyrobit a přivézt. HN: Co bude tedy letos vánočním hitem Albi? To bohužel říci nemohu. HN: Mají firemní klienti zájem i o přáníčka na míru? Mají, ale nenašli jsme způsob, jak zajistit, aby to fungovalo. Podniky mají jiné požadavky než běžný zákazník – chtějí dodání do pár dnů, touží si přáníčka upravovat a vše musí zpravidla schválit něko- lik jejich manažerů. Klient třeba zavolal, že potřebuje přání dodat o den dřív, ale my jsme věděli, že je nestihneme vyrobit. Nebo chtěli mít přání vytištěná na svém papíru, ale my jsme nevěděli, jestli naše dodávající tiskárna bude schopná na něj přání vytisknout. HN: Jak vlastně uspět s věcmi z papíru v době, kdy je stále více věcí prošpikováno technologiemi? Nejde o hrozbu, ale spíš o příležitost být více kreativní. Víme, že lidé budou slavit pořád, ale nemohou nebo nechtějí kupovat drahé dárky. Dnes už přáníčko neposílají, ale darují ho. A možná už to není přání, ale nějaký vtipný dárkový předmět. A tímto směrem kráčíme. Co se týče her, lidé si stále chtějí hrát. Rodiče si chtějí hrát s dětmi a hledají způsob, jak je odlákat od obrazovky počítače. Jde jen o to, aby stolní hra byla natolik dobrá, že dítě přitáhne. HN: Uvažovali jste někdy o tom, že budete prodávat elektronické verze svých produktů? Přemýšlel jsem o tom, ale naštěstí mě to přešlo. Uvědomil jsem si, že dělám dobře byznys, protože znám svého klienta. A tomu nabízím stá- le nové a nové věci. U počítačových her by ale šlo o úplně jiného zákazníka. Nevím, kdo hraje takové hry, a nevím, co by od hry očekával. HN: Před časem jsem viděl v obchodě přáníčka Albi s tlačítky. Takže přece jenom technologie pronikají i do vaší branže? Příliš nevěřím na propojování klasických hraček či přání s moderními technologiemi, ať je to plyšová hračka, nebo stolní hra obsahující cédéčko. Podobnou filozofii uznávám u přáníček. Párkrát jsme v nich zkusili technologie zkombinovat, ale musí to být provedeno tak, že je zákazník vlastně nevnímá. Podobně jako v moderním autě, kde otáčení kol řídí superpočítač, ale vy to ani nepotřebujete vědět. Když jsme do přáníčka zabudovali pět tlačítek, lidé často nevěděli, jak s ním mají zacházet. Neměli chuť to zkoumat, bylo to příliš složité. Když ale přání pouze otevřete a ono velmi solidně reprodukuje nějakou písničku, lidé jsou nadšeni. HN: Velkou část vaší produkce si necháváte vyrábět v Asii. Řada podnikatelů říká, že spolupráce s asijskými partnery se už v podstatě neliší od těch evropských. Jaké jsou vaše zkušenosti? www.IHNED.cz Podnikání 15 pondělí, 16. června 2014 Vidím to dokonce tak, že některé věci už je jednodušší vyrobit tam než v Česku. Nedávno jsem potřeboval vyrobit jeden předmět a potenciálním dodavatelům jsem poslal e-mail. Z Hongkongu mi přišla odpověď za hodinu, z českých firem za týden. Když jsem hongkongskou firmu požádal o podrobnou specifikaci výrobku, během další hodiny přišlo deset fotografií z různých stran včetně popisu a rozměrů. V Asii je také možné se pružněji dohodnout na úpravách vyráběných produktů. V Česku vám továrna řekne, že vyrábí tři druhy daného produktu, a když chcete čtvrtý, máte prostě smůlu. Nevýhodou výroby v Asii je fakt, že oni neznají zvyklosti a chutě zákazníků z Evropy či zámoří. Když něco vyrábíte s německým či americkým partnerem, řekne vám, co má v těchto zemích šanci uspět. V Číně nevědí, že u nás pijeme pivo z půllitrů, a těžko se jim to vysvětluje. Někdy se také prodlužuje schvalování textů, protože oni sice dají nad písmeno háček, ale už nevědí, že správně má být třeba o dva milimetry doleva. Díky jejich mnohem větší flexibilitě se však tyto věci řeší daleko rychleji než v minulosti. HN: Letos v lednu jste v Praze otevřel Antonínovo pekařství. Pomohly vám v tomto zcela odlišném oboru nějak zkušenosti z Albi? Samotného mě překvapilo, kolik věcí se dalo použít. Nové je ovládání pecí, ale řízení lidí a naslouchání zákazníkům je stejné. Stejně jako v Albi jsem v pekařství použil jednoduchost a přehlednost. Spousta lidí mi říkala, že když nebudu prodávat bagety či koblihy, nebude koncept fungovat. Zatím to vypadá, že si zákazníky najdeme. Zvažovali jsme také, že budeme více propagovat fakt, že chléb a pečivo v prodejně přímo pečeme. Nakonec to ani nezmiňujeme – lidé vidí pec a samo jim to dochází. HN: Součástí vašeho konceptu je právě pečení přímo před očima zákazníků. Co to znamená pro chod firmy? Najít pekaře, kteří jsou zruční a ještě mají chuť se při práci vystavit na odiv. Kvůli hygienickým předpisům také musí být mezi zákazníky a pekaři sklo. Obávali jsme se, že se nám nepodaří domluvit, aby mohlo být jen nízké a lidé mohli s našimi zaměstnanci mluvit. Hygienici byli naštěstí rozumní, a tak zákazníci mohou pekařům rovnou sdělit, zda jim chutná. HN: Co vás v podnikání nejvíce poučilo? Můžete mít deset byznys plánů, analýz rizik či zákaznické poptávky. Důležitější než myšlenky a nápad je začít. Spousta lidí má vizi, ale nikdy podnikat nezačnou. Je třeba skočit do vody, protože teprve ona vám ukáže, kterou cestou se máte vydat. Když se mě někdo ptá, kdy začít podnikat, tak říkám: teď. Včera už bylo pozdě. INSPIRUJTE SE ÚSPĚCHEM VÍCE PŘÍBĚHŮ ÚSPĚŠNÝCH FIREM NAJDETE V SEKCI INSPIRACE NA www.ProByznys.info NYNÍ I PEKAŘEM Letos v lednu otevřel Antonín Kokeš první Antonínovo pekařství v Laubově ulici na pražských Vinohradech. Jak říká, stejně jako v Albi použil i v tomto byznysu jednoduchost a přehlednost. Stejné je také řízení lidí a naslouchání zákazníkům. FOTO: HN – JAN SCHEJBAL INZERCE Antonín Kokeš (43) Narodil se ve Vyškově, vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. V roce 1990, v prvním ročníku fakulty zahraničního obchodu, začal podnikat a o rok později založil firmu Albi, kterou dnes stoprocentně vlastní. V roce 2001 získal titul MBA na Katz University of Pittsburgh. Letos v lednu otevřel první Antonínovo pekařství v Laubově ulici na pražských Vinohradech. Byl jedním z finalistů soutěže Ernst & Young Podnikatel roku 2014. Má tři dcery a ve volném čase sbírá staré mapy, běhá, hraje na kytaru a učí se bubnovat na africké bubny. firemní bankovnictví Skórujte 3x během letní akce pro podnikatele a firmy. Berte všechny nebo jen jeden. Pouze do 31. 8. Albi Firma vznikla v dubnu 1991 pod názvem Albireo. Vyrábí papírová přání, společenské hry, dárkové předměty a balicí potřeby. V roce 1996 založila pobočku na Slovensku a v roce 2005 v Polsku. Od roku 2008 provozuje Albi své vlastní prodejny, kterých má nyní v Česku a na Slovensku celkem 25. Ročně je navštíví přes 1,85 milionu zákazníků. V současnosti má Albi roční obrat přes 450 milionů korun a 220 zaměstnanců. Spořicí účet VŽDY NAVÍC 0,1 % p. a. ke standardní sazbě Malý podnikatelský úvěr Běžný účet v CZK Více, než čekáte www.equabank.cz Bonus až 10 000 Kč Vedení 1 rok zdarma Zjistěte více na www.equabank.cz/firmy nebo si sjednejte schůzku na 222 010 222 HN046317 16 Podnikání pondělí, 16. června 2014 Podnikání za hranicemi Maroko je pro české firmy trhem budoucnosti Lucie Peláková [email protected] M aroko patří k zemím, jejichž potenciál v oblasti vzájemného obchodu české firmy teprve objevují. I přes kulturní odlišnosti, administrativní překážky a značnou vzdálenost je však marocký trh velmi perspektivní. Tuzemské firmy na něm mohou uspět díky „evropské kvalitě“ svých výrobků, které ovšem dokážou nabídnout za nižší cenu než tradiční obchodní partneři Maroka, jako jsou Francie, Německo či Španělsko. Marocké království je podle ústavy z roku 2011 konstituční, demokratickou, parlamentní a sociální monarchií. Marocký král (zemi vládne od roku 1999 Mohamed VI.) má však dosud silné pravomoci. Díky výborným vztahům s Evropskou unií i s USA se Maroko v posledních letech rychle mění v moderní zemi s vyspělou infrastrukturou a rychle rostoucím průmyslem. Tamní vláda podporuje vstup zahraničních investorů, zlepšuje podmínky pro zakládání firem a liberalizuje podmínky obchodování se zbožím. Marocká ekonomika vykazuje v posledním desetiletí růst HDP ve výši okolo pěti procent ročně. Na seznamu zájmových zemí Obchodní výměna mezi Českou republikou a Marockým královstvím je v posledních letech na vzestupu. České firmy vyvážejí do této severoafrické země především automobily a součástky pro automobilový průmysl, plasty, papír, kaučuk či zařízení pro automatické zpracování dat a český export jednoznačně převládá nad dovozem zboží z Maroka. V roce 2013 dosáhla hodnota českého vývozu 207 milionů amerických dolarů, zatímco v roce 2009 to bylo 96 milionů dolarů. PROSPERUJÍCÍ ORIENT Maroko není jen zemí s nádhernými památkami, směsicí berberské a islámské kultury, karavanami velbloudů, výtečnou kuchyní a pohostinnými lidmi. Pro firmy je to především lákavý trh s bohatými, ale náročnými zákazníky. FOTO: SHUTTERSTOCK Z pohledu České republiky zaujímá Maroko první místo v bilanci vzájemného obchodu mezi zeměmi severní Afriky a české ministerstvo průmyslu a obchodu je řadí mezi 26 zájmových zemí s velkým potenciálem pro export. Proniknout na marocký trh však není ani přes podporu státních institucí obou zemí jednoduché. „Je obtížné prosadit se s našimi výrobky v zemi, kde je pracovní síla levnější než u nás. Zkoušíme to však přes agenturu CzechTrade a česko-marockou obchodní komoru,“ říká Libor Sklenář, obchodní ředitel společnosti STAP z Vilémova u Šluknova, která vyrábí popruhy, stuhy a zdrhovadla a do Maroka dodává zboží partnerovi z automobilové- Při vstupu na marocký trh je dobré mít na paměti marocký přístup k procesním postupům. Ty bývají často komplikované a zdlouhavé, ať už jde o schvalování návrhů, vzorků i běžné operativní kroky. Vojtěch Malina obchodní ředitel společnosti Preciosa Lighting ho odvětví. „Jedná se o nadnárodní firmu, která má pobočky po celém světě a v Maroku postavila svůj další závod. Jsme zde již více než dva roky a každý rok objemy exportu mírně stoupají. Za loňský jsme tam vyvezli zboží za více než milion korun.“ Snadnější cestu do Maroka mají firmy, které již disponují rozsáhlou sítí kontaktů v zahraničí, jako je například výrobce křišťálových lustrů a designového osvětlení Preciosa Lighting z Kamenického Šenova. „Do Maroka jsme se dostali přes obchodní zastoupení v Londýně, kde jsme s našimi významnými zákazníky začali zpracovávat ideové koncepty právě pro marocké projekty. Poté následovalo několik jednání a prezentací již přímo klientům v Maroku. Ti návrhy odsouhlasili a zakázky jsme získali,“ popisuje cestu Preciosy Lighting na marocký trh její obchodní ředitel Vojtěch Malina. Maročané jsou velmi nároční Dobré jméno českého skla však samo o sobě k úspěchu nestačí. Bohatí maročtí zákazníci mívají vysoké nároky i na kvalitu služeb. „Ukázkovým příkladem je vybavení soukromé rezidence v Casablance, kde klient poptával nejvyšší možnou kvalitu výrobků kombinovanou s dodáním v neskutečně krátkém čase. Celá zakázka se uskutečnila v neuvěřitelných šesti týdnech od podepsání smlouvy. Zákazník navíc i přes podepsaný kontrakt několikrát www.IHNED.cz Podnikání 17 pondělí, 16. června 2014 změnil své požadavky a přání týkající se designu,“ popisuje Malina. V současné době pracuje Preciosa Lighting v Maroku na dalších čtyřech projektech a marocký trh považuje za velice perspektivní. „Přede dvěma týdny jsme se zúčastnili konference Hotelier Summit Africa 2014 v Casablance, která byla skvělou příležitostí pro firemní prezentaci a navázání kontaktů,“ dodává obchodní ředitel. České firmy mohou v Maroku nabídnout řešení v řadě klíčových oblastí, ať už se jedná o energetiku, těžbu nerostných surovin, stavebnictví, modernizaci textilního, kožedělného a strojírenského průmyslu či zemědělské výroby. Vzájemný obchod však dosud komplikuje přetrvávající značná míra byrokracie, vysoké počáteční náklady spojené s účastí na veletrzích a obchodních jednáních, ale také jazyková bariéra a kulturní odlišnosti. „Při vstupu na tento trh je dobré mít na paměti marocký přístup k procesním postupům. Ty bývají často komplikované a zdlouhavé, ať už jde o schvalování návrhů, vzorků i běžné operativní kroky. Nicméně i v těchto ohledech se nám postupně daří posouvat nastavené mantinely,“ podotýká Vojtěch Malina. K ateismu se raději nehlaste Při obchodních jednáních v Maroku je nejobvyklejším jazykem francouzština, v severních oblastech země také španělština. Angličtina se uplatňuje řidčeji, především v největším marockém městě a přístavu Casablance. Mladší generace si však tento světový jazyk postupně osvojuje. Při přípravě informačních materiálů je třeba brát na tyto skutečnosti ohled. Na vyjednávání se dobře připravte a mějte na paměti, že Maročané mluví květnatě, málokdy řeknou ne a ve snaze vyhovět často slíbí i něco, co nemohou splnit. Na druhou stranu se lze stále častěji setkat s obchodníky, kteří studovali či pracovali v Evropě. Jednání s nimi má pak spíše evropský charakter. Státním náboženstvím je v Maroku islám, Maročané jsou však tolerantní k ostatním vyznáním. U Evropanů předpokládají příslušnost ke křesťanské církvi a ateismus chápou velmi těžko. Z náboženských zvyklostí vyplývají i určitá omezení pro obchodní jednání. Rozhodně byste je neměli plánovat na období ramadánu a se schůzkami nepočítejte ani v pátek odpoledne, kdy se muslimové účastní společné modlitby. V Maroku musíte vzít na vědomí i odlišné vnímání času a tolerovat případné zpoždění partnerů. Muži by měli na obchodní schůzku přijít v obleku, ženy v kostýmu se sukní či kalhotami, v každém případě však se zakrytými rameny a koleny. Pokud jsou tato pravidla splněna, Maročané Perspektivní obory v Maroku energetika těžební průmysl elektrotechnický průmysl součástky pro automobilový průmysl zařízení pro dopravní infrastrukturu čištění a úprava vody výpočetní technika zemědělské stroje zařízení pro textilní průmysl nástroje a nářadí zakázkové sklo, bižuterie turistický průmysl nemají problém jednat i se ženami. Mise s obchodní komorou Poptávky marockých firem mohou čeští podnikatelé sledovat na portálu BusinessInfo, kde je publikuje ministerstvo průmyslu a obchodu. To loni v prosinci otevřelo v Casablance kancelář agentur CzechTrade a CzechInvest. Podnikatelé se mohou obrátit také na české velvyslanectví v marocké metropoli Rabatu a na Česko-marockou smíšenou obchodní komoru (ČMOPK), sídlící na pražském Břevnově. Nejbližší příležitostí pro získání informací a kontaktů bude 18. června Festival exportu, který se koná v Kongresovém centru v Praze. Vystoupí zde mimo jiné i velvyslankyně Marockého království Souriya Otmaniová a místopředseda ČMOPK Roman Kopačka. V polovině září pořádá Česko-marocká smíšená obchodní komora obchodní misi do Maroka pro členské firmy. INZERCE HN046323 18 Podnikání pondělí, 16. června 2014 SUCCESS STORY Nejzajímavější tváře, které se v Monte Carlu u Bratři Halvard, Johan a Olav Aasovi, Norsko Převážení živých ryb je věda Rodina Aasů Loděnici Aas Mekaniske Verksted založil v roce 1911 Johan Rasmussen Aas. V polovině osmdesátých let podnik zbankrotoval, zejména kvůli nízkým cenám lodí a zpožděným dodávkám ocele. Aasovi provozovali ještě firmu poskytující servis ropným tankerům. Díky penězům z tohoto byznysu začal podnik opět růst. Na začátku 90. let přestala loděnice vyrábět rybářské lodě a začala se specializovat na stavbu lodí pro přepravu živých ryb. Do současnosti jich vyrobila okolo padesáti. Z BANKROTU NA ŠPIČKU V OBORU Bratři Aasovi (zleva Olav, Johan a Halvard) převzali loděnici v roce 1986 jako zbankrotovaný podnik. Dnes patří ke špičce v oboru a její obrat v posledních letech stoupá každoročně o čtvrtinu. FOTO: STUDIO PHENIX Jan Záluský [email protected] A by losos, kterého dostanete na talíři k obědu, skvěle chutnal, nesmí být před smrtí příliš stresovaný. Cesta z farmy na rybí jatka však ještě před dvaceti lety obvykle probíhala v hrozných podmínkách. Norská loděnice Aas Mekaniske Verksted začala proto v devadesátých letech stavět lodě s obrovskými nádržemi na živé ryby. Dnes patří ve svém oboru ke špičce a její obrat v posledních letech stoupal každoročně o čtvrtinu. Loděnice už tři generace patří rodině Aasů. V roce 1911 ji založil na západním pobřeží Norska Johan Rasmussen Aas. V současnosti ji vedou bratři Halvard, Johan a Olav. Patří mezi šedesát podnikatelů, kteří se minulý týden ucházeli o titul EY Světový podnikatel roku 2014 jako národní vítězové této soutěže. Bratři získali loděnici v roce 1986, kdy měla za sebou bank- Aby ryby opravdu chutnaly, je třeba o ně během přepravy velmi pečovat. Jejich poslední výlet musí být opravdu příjemný. Řešili jsme například, jak ryby naložit a vyložit, aniž by přišly do kontaktu s lidmi. Halvard Aas generální ředitel loděnice Aas Mekaniske Verksted rot. Za pomoci místní banky ji začali stavět zpátky na nohy. Přitom jim pomohla i tehdejší změna zákonů. Dříve se ryby zabíjely přímo na farmách a krev se dostávala do moře. Protože ale docházelo k šíření nemocí, úřady rozhodly, že ryby musí být transportovány na jatka. „Zákazníci začali poptávat lodě, které by dokázaly převážet živé ryby. Přestali jsme proto vyrábět rybářské lodě a začali jsme se specializovat na přepravu živých ryb,“ říká Halvard Aas. Jejich první loď měřila na délku pouhých patnáct metrů a dokázala přepravit patnáct tun ryb přichystaných na porážku. Naposledy opustilo loděnici moderní plavidlo, které měří 87 metrů a jeho nádrž pojme až 700 tun ryb. Při stavbě lodí ale museli norští loďaři překonat celou řadu překážek. „Aby ryby opravdu chutnaly, je třeba o ně během přepravy velmi dobře pečovat. Jejich poslední výlet musí být opravdu příjemný. Řešili jsme například, jak ryby naložit a vyložit, aniž by přišly do kontaktu s lidmi. Naplníme proto nádrž a potom je pod tlakem nasáváme přes trubice dovnitř. Větší oříšek nastal při hledání řešení, jak je dostat ven. Použili jsme pohybující se přepážky, které vytlačují ryby ven z nádrže. Museli jsme ale upravit jejich výšku, protože je ryby přeskakovaly zpět do útrob lodi,“ vzpomíná Olav Aas. Za poslední roky se používané technologie staly ještě sofistikovanějšími. Aby se předešlo šíření infekcí mezi rybami žijícími v přírodě a těmi chovanými na farmách, má poslední generace lodí uzavřený systém cirkulace vody v nádrži. Voda, v níž jsou ryby převáženy, se odveze zpět na farmu, projde dezinfekcí a vypustí se tam, kde byla nabrána. To ale přináší mnohem větší nároky na udržování její kvality během plavby. „Ryby vodu postupně otravují dýcháním, při němž vylučují amoniak. Sledujeme tedy úroveň kyselosti vody, chemicky ji zbavujeme amoniaku a zbylé bakterie ničíme pomocí UV záření,“ vysvětlu- Dnes ve firmě pracuje více než 50 lidí a ročně utrží zhruba 85 milionů dolarů. je Halvard Aas s tím, že doba transportu pak může být v podstatě neomezená. Inovace se ale týkají i samotné konstrukce lodí. V loděnici například vyvinuli speciální tvar přídě, která výrazně snižuje odpor lodi při vysokých vlnách, což znamená úsporu ve spotřebě paliva. Loděnice v městečku Vestnes na západním pobřeží Norska vyrobila dosud téměř padesát lodí s rybími nádržemi různých velikostí. Tři bratři mají ve firmě stejné podíly a nyní už zaměstnávají v podniku i své děti. „Když máte rodinnou firmu, je třeba, aby každý měl na starost nějakou oblast a nikdo neměl právo mluvit do všeho,“ říká Halvard Aas. Podle něj je také důležité, aby v podniku pracovali jen lidé, kteří mají potřebnou kvalifikaci a práci chtějí opravdu dělat. „Nemůže u nás pracovat někdo jen proto, že je členem naší rodiny. To by mohlo celý podnik zničit,“ vysvětluje Halvard Aas na závěr na terase slavného monackého hotelu Hermitage. www.IHNED.cz Podnikání 19 pondělí, 16. června 2014 ucházely o vítězství v prestižní soutěži EY Světový podnikatel roku Rod Drury, Nový Zéland Globální byznys lze dělat i z konce světa, říká novozélandský vítěz Jan Záluský [email protected] Rod Drury Z atímco v Česku ho dosud nejspíš nikdo neznal, na Novém Zélandu je Rod Drury považován za nejvýznamnějšího technologického podnikatele. A za příklad toho, že i z poněkud izolované země lze budovat globální byznys. V případě Druryho jde o cloudový účetní program Xero, určený pro malé a střední podnikatele. Když si firma v roce 2007 šla pro peníze na novozélandskou burzu, měla pouhých sto zákazníků. Dnes v ní pracuje téměř 800 lidí a má 300 tisíc klientů po celém světě. „Když jsem vyrůstal, veškerá kultura přicházela na Nový Zéland z USA. Četl jsem příběhy společností IBM či Hewlett-Packard a byl fascinovaný počítačovým byznysem. Zároveň jsem si rád užíval surfování a pláž. V současné době je skvělé, že můžete vybudovat globální byznys, aniž byste museli žít ve Státech. Celosvětově přitom můžete působit už od prvního dne,“ vyprávěl Rod Drury v Monte Carlu. Jeho společnost Xero má nyní hodnotu kolem pěti miliard novozélandských dolarů (v přepočtu 88 miliard korun), a co se týče tržní kapitalizace, je druhou největší novozélandskou firmou. Vývoj softwaru Xero, který funguje na bázi předplatného, přitom začal v malém bytě nad kavárnou. Drury sehnal tým lidí a zavřel se s nimi na půl roku do místnosti, kde vymýšleli, jak účtování zákazníkům co nejvíce usnadnit a učinit ho zábavnějším. Zásadní funkcí programu se stalo automatické importování bankovních operací do firemního účetního systému, po čemž menší podniky už dlouho volaly. „Předtím to probíhalo tak, že majitel firmy se ráno musel přihlásit do internetového bankovnictví, podívat se, kdo včera V roce 1995 spoluzakládal firmu Glazier Systems, která vyvíjela aplikace pro operační systém Microsoft Windows. O čtyři roky později ji prodal skupině Advantage Group. Poté Drury založil firmu zaměřenou na e-mailový byznys, kterou rovněž později prodal – za 45 milionů novozélandských dolarů. V létě 2006 založil firmu Xero a o rok později uvedl její akcie na novozélandskou burzu. Při jejich úpisu získal od investorů patnáct milionů dolarů. Loni Xero získalo dalších 180 milionů dolarů od amerických investorů, mezi něž patří mimo jiné zakladatel PayPalu Peter Thiel. V Xeru nyní pracuje 600 zaměstnanců a roční obrat firmy činí 70 milionů novozélandských dolarů (přes 1,2 miliardy korun). PŘEMÝŠLEL A RISKOVAL Software Roda Druryho nabídl podnikatelům účetní funkce, po kterých už dlouho volali. To by ale nestačilo, kdyby nepřesvědčil ke spolupráci banky. FOTO: STUDIO PHENIX Chodili za námi bankéři a my jsme nemohli skrýt, jak jsme malí. Navíc to u nás docela páchlo, protože jsme neměli klimatizaci. zaplatil, a podle toho začít vystavovat faktury. Náš software načítá údaje o bankovních transakcích automaticky a zároveň dochází k automatickému vystavení faktury,“ vysvětluje Drury. Aby mohl začít program nabízet zákazníkům, musel nejprve přesvědčit banky, že stojí za to s ním spolupracovat a umožnit mu přímý přístup do svých systémů. „To byl nejtěžší moment. Chodili za námi bankéři a my jsme nemohli skrýt, jak jsme malí. Navíc to u nás docela páchlo, protože jsme neměli klimatizaci,“ vzpomíná s úsměvem Drury. Poté, co na spolupráci kývla první novozélandská banka, se přidaly další, pak australské a dnes firma spolupracuje se sedmi stovkami bankovních ústavů po celém světě. Aby mohl Xero vyvíjet, potřeboval podnikatel získat co nejdříve velký objem peněz. Proto zariskoval a dal akcie firmy na burzu v době, kdy měl pouhých sto zákazníků. Během prvního dne obchodování posílily akcie Xera o patnáct procent. Od té doby vyrostly o neuvěřitelných 478 procent. „Když máte malý soukromý podnik, můžete si dovolit občas udělat nějaké chyby. My jsme jako veřejně obchodovaná firma museli začít posílat akcionářům reporty, takže jsme si nemohli zaváhání dovolit,“ říká Drury. Xero není první podnikatelův úspěch. V roce 1995 spoluzaložil firmu zabývající se poradenstvím a vývojem softwaru, kterou za čtyři roky úspěšně prodal. Když zkoumá, v čem by mohl dál podnikat, sleduje podle vlastních slov, co lidem v práci nejvíc vadí a co by jim mohl usnadnit. A jak se zdá, funguje to. 20 Podnikání pondělí, 16. června 2014 SUCCESS STORY Vladimír Šrámek, Slovensko Uspěli jsme díky specializaci Vladimír Šrámek Vystudoval Dřevařskou fakultu Vysoké školy technické ve Zvolenu. Po škole nastoupil do nábytkářského závodu Mier Topoľčany. Z pozice mistra se postupně vypracoval na místo generálního ředitele. Z Mieru odešel kvůli neshodám s tehdejším majitelem. V roce 1999 zkrachovalou firmu převzal a společně s Romanem Gejdošem založil společnost Decodom. V posledních letech se jeho firma zaměřuje na budování sítě vlastních prodejen. V současnosti jich má 25 a další se chystá otevírat. Loni Decodom utržil 68 milionů eur (1,86 miliardy korun). DOBRÝ OBCHODNÍK Vladimír Šrámek se umí přizpůsobit situaci na trhu. Zatímco na Slovensku prodává hlavně pod vlastní značkou Decodom, do Česka a jiných států dodává své zboží pod značkou zákazníka – například řetězců Asko, Sconto či XXXLutz. FOTO: STUDIO PHENIX Jan Záluský [email protected] K dyž to trochu přeženu, zákazník je pro mě bůh a podle toho se k němu musím chovat. Nemohu mu diktovat jen proto, že jsem velká firma, říká Vladimír Šrámek, slovenský finalista letošního ročníku soutěže EY Světový podnikatel roku. Jeho firma Decodom patří mezi sedm největších prodejců nábytku na Slovensku. Výrobní továrna sídlí v areálu bývalého socialistického nábytkářského gigantu Mier. Ten skončil na konci devadesátých let v insolvenci a Šrámek spolu s obchodním partnerem Romanem Gejdošem ho s pomocí bankovního úvěru převzali. „Nábytkářské továrny vyráběly v minulosti nábytek do celého bytu. Věděl jsem, že kvůli větší efekti- Dodáváme největším německým hráčům. Nábytek do obývacích pokojů vyvíjíme primárně pro německého zákazníka, který má ale stejný vkus jako Češi a Slováci. A platí to i naopak: stejně jako nám chutná německý řízek, líbí se nám i tamní nábytek. vitě se musíme specializovat, a rozhodl jsem se vyrábět kuchyně. Zpočátku jsme museli odmítat bývalé klienty Mieru, kteří chtěli vyrobit něco jiného, i přesto, že jsme měli volné kapacity. Chtěli jsme se ale opravdu soustředit na jednu věc,“ vzpomíná Šrámek, který se tehdy musel rozloučit také s velmi ztrátovou výrobou masivního nábytku. Zajímavou zkušenost učinil při hledání spolupracovníků do nové firmy. Nejdříve oslovil bývalé kolegy z managementu Mieru, brzy se ale ukázalo, že tudy cesta nevede. „Vnímali to tak, že jsem kapitalista, který je má dobře zaplatit, a oni potom budou pro mě pracovat. Nakonec jsem najal méně zkušené lidi, kteří měli motivaci a skvěle se u nás vypracovali,“ říká Šrámek. Po převzetí továrny musel ale nejdříve získat zpět důvěru dodavatelů, protože řada z nich přišla pádem Mieru o peníze. Decodom však měl s bývalou továrnou společné pouze to, že v ní podnikatel předtím léta pracoval. Už v prvním roce se nicméně společníkům podařilo dostat firmu do zisku. „Zatímco já jsem spíš vizionář a říkám, co by se mělo udělat, Roman Gejdoš je prakticky zaměřený člověk a říká, jak se to má udělat,“ vysvětluje muž, jehož firma loni utržila 68 milionů eur, což bylo navzdory ekonomické krizi o deset procent více než v roce 2010. Velký podíl na úspěchu má bezesporu Šrámkova schopnost nacházet zajímavé příležitosti. Zatímco na Slovensku prodává zejména pod značkou Decodom, do Česka a jiných států dodává své zboží pod značkou zákazníka. Jeho nábytek si tak mohou lidé koupit například v řetězcích Asko, Sconto či XXXLutz. I přes velmi konkurenční prostředí se Šrámkovi podařilo expandovat s částí produkce na německý a rakouský trh. „Dodáváme největším německým hráčům. Nábytek do obývacích pokojů vyvíjíme primárně pro německého zákazníka, který má ale stejný vkus jako Češi a Slováci. A platí to i naopak: stejně jako nám chutná německý řízek, líbí se nám i tamní nábytek,“ popisuje Šrámek. Má za sebou ale i nepříjemnou zkušenost, když chtěl začít do Německa prodávat kuchyně. „Za naším velkým odběratelem přišel jiný zahraniční výrobce a prohlásil, že si nepřeje, aby se tam naše kuchyňské linky prodávaly. Museli jsme je stáhnout, abychom tam mohli prodávat alespoň to ostatní,“ vzpomíná Šrámek. Do budoucna se nebrání ani spolupráci s Ikeou. „Rozhodně o tom uvažuji,“ říká. HN046345 22 Podnikání pondělí, 16. června 2014 Marketing Na zákaznickém chatu lze ne Lucie Peláková [email protected] K omunikovat se zákazníky po internetovém chatu připadalo leckomu ještě přednedávnem jako nadbytečná kratochvíle – vždyť klientům jsou k dispozici firemní webové stránky, telefon, e-mail a zákaznická centra. V současnosti je však webový chat v zákaznické podpoře trendem číslo jedna. S malými náklady s ním totiž dokážete velké věci. Rychlé vyřízení dotazů a přátelský způsob komunikace zvyšují spokojenost zákazníků, účinně podporují prodej a zvýhodňují vás před konkurencí. Mezi prvními objevily kouzlo chatu velké e-shopy, které na něm zpravidla radí s výběrem zboží. Krátká písemná komunikace s klienty v reálném čase se však skvěle uplatní v podnikání jakékoliv firmy. „Je to další krok ke zlepšení služby, ale také místo, kde firma může získat od zákazníků informace i kontakty,“ říká Filip Dřímalka, lektor podnikatelských kurzů, marketingový konzultant a podnikatel, který mimo jiné vede projekt Customer Point, zaměřený na zákaznický chat. „Zákazník tuto možnost využije, spíše než aby někam psal e-mail nebo telefonoval, protože na chatu dostane odpověď ihned“, dodává. Raději chat než telefonát Spokojenost zákazníků s chatovací službou dokazují i čísla. Britská společnost eDigitalResearch, která se zabývá výzkumy v oblasti on-line podnikání, zveřejnila tento měsíc výsledky svého březnového průzkumu zákaznického chování a očekávání, jehož se zúčastnily dva tisíce britských spotřebitelů. Ze studie vyplývá, že pokud je tato služba k dispozici, sáhne po chatu jeden ze čtyř zákazníků (26 procent). Navíc 73 procent dotázaných uvedlo, že byli s vyřízením své záležitosti prostřednictvím chatu spokojeni, nebo dokonce velmi spokojeni. To je zdaleka největší míra spokojenosti ze JAKÉ OBLIBĚ SE TĚŠÍ KOMUNIKAČNÍ NÁSTROJE ZÁKAZNICKÉHO SERVISU (podle výzkumu společnosti eDigitalResearch mezi 2000 britskými spotřebiteli) CELKOVÁ SPOKOJENOST 60 % 52 % 40 % SMS OBTÍŽNOST PRO ZÁKAZNÍKA 73 % snadnější komunikace 62 % obtížnější komunikace 54 % 32 % 43 % telefon aplikace* pošta sociální sítě e-mail firemní chat 10 % 10 % firemní chat e-mail 14 % 14 % 15 % sociální sítě pošta SMS 18 % aplikace* telefon SKUTEČNÉ VYUŽITÍ KOMUNIKAČNÍCH KANÁLŮ JE VŽDY MENŠÍ NEŽ OČEKÁVANÉ očekávají využití skutečně využili či využívají 17 % 13 % 91 % sociální sítě aplikace* 10 % 5% e-mail 86 % osobní jednání 56 % 43 % firemní chat 30 % 26 % internetový formulář 53 % 48 % telefon 87 % 19 % * počítačové a mobilní všech komunikačních kanálů. Pro srovnání: s komunikací prostřednictvím telefonu bylo spokojeno či velmi spokojeno jen 43, respektive 40 procent britských spotřebitelů. Chat je pro zákazníky nejjednodušším způsobem, jak kontaktovat firmu. Podle průzkumu eDigitalResearch si lidé pochvalují také kvalitu informací – pokud něčemu nerozumějí, mohou ihned požádat o upřesnění. Při chatování se navíc mohou věnovat i jiným činnostem – třeba brouzdání po dalších stránkách navštíveného e-shopu. Zákazníci ale často oceňují 85 % pošta 65 % SMS 36 % 8% Zdroj: eDigitalResearch, květen 2014 (průzkum proběhl v březnu 2014) i fakt, že písemnou komunikací s obchodníkem neruší, na rozdíl od telefonování, své kolegy v kanceláři, podotýká Filip Dřímalka. Rozšířit firemní webové stránky o chat není přitom nijak složitá ani nákladná záležitost. „Lze jej použít na drtivé většině webů včetně těch komplikovaných. Stačí oslovit některého z poskytovatelů chatu,“ popisuje Dřímalka. Nejjednodušší chat, který bude obsluhovat jeden operátor, pořídíte za několik set korun měsíčně, za nejnáročnější verze s mnoha možnostmi uživatelského nastavení zapla- títe šest až sedm tisíc korun za měsíc. „Můžete vyzkoušet také volné systémy, které jsou v základní variantě k dispozici zdarma, byť s omezeními v oblasti uživatelského nastavení,“ upozorňuje konzultant. Od konverzace k objednávce Možná se obáváte, zda chat nebude zákazníka spíše obtěžovat, podobně jako vyskakovací internetové reklamy. Chat se však umí chovat velmi decentně. Nejméně nápadný je takzvaný pasivní chat – na web se umístí tlačítko chatu a zákazník se může rozhodnout, zda tento typ ko- munikace zahájí. Oproti tomu proaktivní chat využívá vyskakovací okénko, v němž je obvykle již přednastavena první zpráva typu „Můžeme vám nějak poradit?“. Kde a k čemu zákazníci chat nejvíce využívají, zjistíte při zkušebním provozu, kdy chat umístíte na všechny stránky firemního webu. Na základě statistik potom nastavíte, na které stránce a po jak dlouhé době na ní strávené se chat zákazníkovi zobrazí. Například zážitková agentura Allegria – Firma na zážitky umístila chat na všechny stránky svého e-shopu. „Zá- www.IHNED.cz Podnikání 23 pondělí, 16. června 2014 ejlépe získat důvěru klientů 26 % britských spotřebitelů se obrátilo v posledním roce na některého ze svých dodavatelů prostřednictvím live chatu. 18 % spotřebitelů uvedlo, že odmítá komunikovat s firmou, která nabízí pouze telefonický kontakt. 36 % zákazníků dává při reklamaci přednost méně osobnímu přístupu, než je osobní jednání či telefonát. 19 % uživatelů firemního chatu očekává, že jim operátor odpoví okamžitě. 61 % uživatelů očekává, že jim operátor odpoví nejpozději do jedné minuty. kazníkům tak nabízíme pomoc s výběrem zážitku. Okno pro konverzaci však nevyskočí hned, ale až zhruba po minutě,“ říká spolumajitelka firmy Linda Vavříková. Denně podle ní tuto službu aktivně využije několik desítek návštěvníků webu. „Ze statistik, které si vedeme, jsme zjistili, že dvacet procent uživatelů chatu dokončí objednávku. Souhrn objednávek od zákazníků, kteří využili chat a poté si objednali naši službu, činil za loňský rok čtyři a půl milionu korun,“ popisuje podnikatelka. Zákazníci se podle ní ptají především na podrobnosti služby. Zajímá je třeba, jaká je v hotelu recepce či zda dostanou při jízdě na raftu přilby. „Chat zákazníkům usnadňuje nakupování. Je to rychlý, otevřený a neformální způsob komunikace,“ myslí si Vavříková. Zákaznická podpora on-line Většina uživatelů chatu si pochvaluje rychlost, s jakou se jim dostává odpovědí na otázky. Podle již zmíněné britské studie 61 procent uživatelů chatu očekává, že se jim operátor ohlásí nejpozději do jedné minuty. Prostřednictvím chatu však lze vyřizovat i složité záležitosti. Zkušenosti s tím má například společnost Wedos Internet, jeden z největších tuzemských poskytovatelů webhostingu. Chat je pro ni nejdůležitějším komunikačním nástrojem v oblasti zákaznic- ké podpory a několik jejích operátorů vyřídí denně tímto způsobem stovky dotazů. „Nejvíce se ptají noví zákazníci, kteří nemají se službou moc zkušeností. Máme sice propracovanou znalostní bázi, ale i tak je pro klienty často jednodušší, když s nimi administrátor projde problém krok za krokem,“ popisuje Ivan Sárközi z obchodního oddělení společnosti. Jak dodává, mezi největší plusy pro zákaznickou podporu patří možnost odpovídat na více chatů naráz. Z pohledu klienta je zase výhodou možnost vložit screenshot či chybovou zprávu přímo do chatu, nebo si nechat konverzaci poslat na e-mail jako návod. Využití chatu podle Sárköziho někdy komplikuje nezkušenost zákazníků. „Přistupují například k chatu jako k telefonu. Položí otázku, dostanou odpověď, vypnou chat a za chvíli píšou znovu. Přitom okno nemusí vůbec zavírat a mohou počkat až do vyřešení problému,“ vysvětluje Sárközi. Osobní přístup se cení Pro firmy je chat rovněž vynikajícím zdrojem informací o zákaznících a jejich nákupním chování. Různé aplikace umožňují sledovat, z které stránky zákazník do chatu vstoupil, odkud na váš web přišel i jaké stránky si prohlíží během chatování. Díky tomu jej můžete v průběhu konverzace navigovat, pokud na stránkách něco hledá. Chat je perfektní způsob, jak se odlišit od konkurence. Navíc lze jeho úspěšnost výborně monitorovat. Jestliže zjistím, že ze třiceti hovorů jsem získal dvacet kontaktů na zákazníky a z toho v pěti případech se uskutečnil obchod, pak je jasné, že se mi chat vyplatí. Filip Dřímalka lektor podnikatelských kurzů a marketingový konzultant Se zavedením chatovací služby musíte vyřešit i otázku, kdo ji bude obsluhovat. Přehnané obavy ale nejsou nutné. „Nemusíte být stále u počítače. S návštěvníky můžete komunikovat třeba z tabletu či mobilního telefonu,“ radí Dřímalka. Chat lze také propojit s aplikacemi, které jste zvyklí používat – třeba se službami Skype či Google Talk. Jeho provoz můžete navíc časově omezit, například pracovní dobou. Protože se některé dotazy opakují, lze u chatu předem nastavit příslušné odpovědi, jež operátor vkládá do okénka pomocí klávesových zkratek. Stres odpadá i zákazníkovi – při chatování není vystaven nátlaku a manipulaci ze strany obchodníka jako při telefonátu a písemný dotaz či reakci si může v klidu rozmyslet. „Lidé vnímají chat jako přátelskou, otevřenou komunikaci. Prodej na webu je anonymní a chat je způsob, jak posílit osobní přístup k zákazníkům,“ uvažuje Lenka Hořáková, marketingová manažerka vzdělávací agentury top vision. „Máme v nabídce desítky kurzů a pro některé klienty může být komplikované si vybrat. Chat chápeme jako pomoc zákazníkům. Očekáváme, že podpoří prodej a celkově zlepší naše služby,“ dodává. Zájem o zákaznický chat v Česku stoupá. „Je to perfektní způsob, jak se odlišit od konkurence. Navíc lze úspěšnost chatu výborně monitorovat. Jestliže zjistím, že ze třiceti hovorů jsem získal dvacet kontaktů na zákazníky a z toho v pěti případech se uskutečnil obchod, pak je jasné, že se mi chat vyplatí,“ shrnuje Filip Dřímalka. PODNIKATELŮM NA MÍRU VÍCE RAD, JAK PROPAGOVAT VLASTNÍ FIRMU, NAJDETE NA INZERCE HN046144 BIOTECHNOLOGIE NOVA PRILEZITOST PRO MORAVSKOSLEZSKY KRAJ PROJEKT ETTBio – už od ledna 2012 probíhá díky projektu výměna osvědčených postupů a metod při uplatňování biotechnologií v praxi. Koordinátorem za MSK je Agentura pro regionální rozvoj, a.s., kromě ní je zapojeno do projektu dalších devět partnerů z šesti evropských regionů. KDO SE BIOTECHNOLOGIEMI V MSK ZABYVA? x Fakultní nemocnice Ostrava (např. aplikovaný výzkum v oblasti kmenových buněk) x Ostravská univerzita (např. výzkum v oblasti krevních destiček) x Zdravotní ústav Ostrava (např. výzkum v oblasti nanočástic a prašnosti) x Biotechnologický park 4MEDI (vývoj a výroba kmenových buněk) x a další… SPOLECNYM CILEM PROJEKTU JE ZALOZENI MORAVSKOSLEZSKEHO BIOTECHNOLOGICKEHO KLASTRU. www.ettbio.eu arr.cz/cs/inovace/ettbio 24 Podnikání pondělí, 16. června 2014 Technologie Klávesnice, které vás nenec Apple Keyboard Rozhraní Rozměry (šířka × výška × tloušťka) Přibližná cena Marek Král [email protected] B ez kvalitní klávesnice nelze o efektivní práci na počítači vůbec mluvit. Produkty na trhu se přitom kromě standardního rozložení základních kláves mnohdy značně liší – ať již kvalitou zpracování, nebo ergonomií. Jako u každého výrobku je před koupí třeba ujasnit si priority. V kanceláři se bude hodit odolný model s příjemnou ergonomií. K televizi využijete spíše bezdrátovou klávesnici s přitažlivým designem. Ta se osvědčí hlavně při brázdění internetových vod na Smart TV. Uvědomte si, že bezdrátové klávesnice je nutné dobíjet nebo jim měnit baterie. To může být pro někoho nevýhodou. Ale nevěšte hlavu: stále si můžete vybírat jak mezi klasickými, tak bezdrátovými variantami. Chcete kupovat klávesnici jako pracovní nástroj a hodláte ji využívat celý den? Pak byste měli myslet především na pohodlí při psaní. To může zajistit pásková bandáž, která chrání zápěstí před svalovým napětím. Další vhodný doplněk je podsvícení jednotlivých kláves nebo samostatná Das Keyboard 4 Professional drátová technologie USB 2.0 Rozhraní drátová technologie USB 3.0 47 × 13,5 × 3 cm Rozměry 45,7 × 17,3 × 2 cm 1300 Kč numerická klávesnice, která šetří místo na menším stole. Rozdíl mezi jednotlivými modely najdete také ve zdvihu kláves, který je buď vysoký (mechanické klávesnice), nebo nízký (laptopy). Užitečnou funkci přinášejí konfigurovatelné klávesy, jimiž můžete rychle otevírat například e-mailovou poštu nebo spouštět nejčastěji používané programy. Jablečný fenomén Výrobky společnosti Apple jsou proslulé skvělým designem a kvalitou zpracování. Nejinak je tomu u klávesnice s pověstným „nakousnutým jablkem“. Vlastníte-li počítač Mac, máte volbu základní klávesnice pro běžnou práci daleko snazší. Nízký profil znamená úlevu při dlouhodobé práci a samozřejmostí je také nízký zdvih. Tělo klávesnice je vyrobeno z hliníku, tlačítka a spodní část tvoří bílý plast. Větší rozměry dávají prostor i pro numerickou klávesnici, kterou využijete, pokud pracujete často s čísly. Díky nízkému posazení je používání klávesnice pohodlné. Rozměry jsou kompaktní při zachování dobrého rozložení prvků. Napájení je řešeno USB kabelem; zdířky jsou na obou bočních stranách, takže vám Přibližná cena kabel na stole nebude překážet. USB port typu 2.0 zaručuje kompatibilitu i s operačním systémem Windows. Musíte si však dát pozor, abyste si klávesnici náhodou nepolili (třeba jablečným džusem). Kvůli konstrukci jednotného těla je totiž vyčištění svépomocí takřka nemožné. Precizní kus z Německa Das Keyboard jsou němečtí profesionálové se sídlem v texaském Austinu. A jejich nová klávesnice odráží německý naturel: je mechanická, masivní, velmi atraktivní, s čistým funkčním designem. Das Keyboard 4 Professional (4P) se pochlubí nezvykle velikým ovladačem hlasitosti a schopností umně zvládat multimédia. Budete-li potřebovat okamžitě změnit hlasitost – ať už proto, abyste se lépe slyšeli při videohovoru, nebo když budete zrovna sledovat videa či poslouchat hudbu –, stačí vám jediné: otočit kulatým ovladačem, který je vždy na dosah pravé ruky. Vhod přijdou také klávesy k ovládání multimédií stejně jako tlačítko pro uvedení do režimu spánku; kdo by neznal okamžiky, kdy potřebuje urychleně odejít od počítače na schůzku či oběd a nechce se mu stroj vypínat, ale 4800 Kč ani nechat běžet. Stačí jedno kliknutí na tlačítko „Instant Sleep“ a měsíčně ušetříte spoustu energie. Na první pohled nenápadná klávesnice, ale po bližším osahání cítíte naprosto precizní zpracování: vrchní panel z odolného hliníku a částečně zlacené spínače kláves, které mají výdrž a zní jako zvon. S počítačem klávesnici spojíte USB kabelem, který je součástí balení, pomocí standardu „Plug and Play“. Rozumí si jak s operačními systémy Windows a Linux, tak s Chrome OS a Mac OS X. Díky vlastním dvěma portům a technologii řadiče USB 3.0 „Super Speed“ jde přenos objemných dat jedna báseň – USB 3.0 totiž přenáší data rychlostí až 5 GB/s, přibližně desetkrát rychleji než s USB 2.0. Majitele potěší rovněž magnetická podložka pod klávesnici, která umožňuje nastavit si úhel náklonu. Podložka zároveň slouží jako pravítko. Nejen svou ergonomií, která se perfektně hodí pro rychlé a dlouhé psaní, ale i funkcí „N-Key Rollover“, umožňující stisknout více kláves najednou při plném zaznamenání všech stisků, je jasné, že Das Keyboard 4P se hodí všem, kteří plánují psát tuny textů, a to pohodlně. Propojíte s čímkoliv Švýcarská firma Logitech představila nedávno model, s nímž slaví úspěch. K810 Bluetooth Illuminated Keyboard (K810) má šmrnc a spoustu trumfů. Velmi stylová, kovově šedivá, s proužkem černého broušeného skla, zároveň velmi malá, tenká a promyšlená klávesnice se díky svým rozměrům vejde i do menší příruční brašny. Přes svoji skladnost a mobilitu se K810 pyšní technologií Bluetooth, která je její největší předností. Snadno ji propojíte prakticky s čímkoliv. Když ji vidíte, hned vás napadne: ideální k tabletu či chytrému telefonu! Klávesnice si ale poradí i s „velkými“ operačními systémy. Tlačítka lehce vyboulená dovnitř pro lepší stisk zajistí pohodlí při psaní, které je přesné a tiché. Klávesnice má chytrá čidla podsvícení a pohybu, která jednak automaticky zjistí světlo v okolí a vyhodnotí, zda je podsvícení nutné, a jednak zaznamenají ruce v blízkosti kláves a zapnou či vypnou jejich podsvícení. Čidla se výrazně podílejí na dlouhé životnosti baterie. Technologie Bluetooth zajišťuje kompatibilitu prakticky s čímkoliv. Pokud často cestujete, oceníte absenci www.IHNED.cz Podnikání 25 pondělí, 16. června 2014 chají při práci na holičkách Logitech K810 Microsoft Sculpt Ergonomic Desktop Rozhraní bezdrátová technologie Bluetooth Rozhraní bezdrátová technologie USB Rozměry 28,7 × 13 × 1 cm Rozměry 53,6 × 22,6 × 4,6 cm Přibližná cena 3000 Kč Přibližná cena 2300 Kč INZERCE Ergonomie plejtváka Americká společnost Microsoft se již dlouhá léta specializuje nejen na operační systémy, ale také na počítačové příslušenství. V tomto segmentu dlouhodobě dokazu- Přes svoji skladnost a mobilitu se K810 pyšní technologií Bluetooth, která je její největší předností. Snadno ji propojíte prakticky s čímkoliv. Když ji vidíte, hned vás napadne: ideální k tabletu či chytrému telefonu! Klávesnice si ale poradí i s „velkými“ operačními systémy. je, že dokáže jít s dobou. Jako v případě nové sady klávesnic a myší Sculpt Ergonomic Desktop (SED). Klávesnice SED nejenže tvarem připomíná plejtváka obrovského, který ji rozděluje vedví, ale zároveň se v ní potkává jedna z nejlepších uživatelských ergonomií s možnostmi operačního systému Windows 8. Toto spojení tak výrazně zvyšuje pracovní efektivitu, zatímco ruce v klidu odpočívají. Odlišnému designu napomáhá fakt, že kancelářská sada „tři v jednom“ využívá bezdrátovou technologii USB. Práce bez zbytečných kabelů a vytížených USB portů nebyla nikdy příjemnější. Je navržená tak, aby poskytovala v kanceláři důležitou flexibilitu a maximální pohodlí. Klávesnice, samostatná numerická klávesnice a zakulacená myš působí už na první pohled velmi stylově a uhlazeně. Trojice bezdrátových zařízení se spojí společným USB přijímačem se všemi velkými operačními systémy – Windows, Mac a Linuxem. K vzájemnému spojení postačí přijímači jediný USB port. Sada se napájí tužkovými a mikrotužkovými bateriemi, které jsou součástí balení. I přes skvělou kompatibilitu byla nicméně sada vyvíje- na především pro Windows 8. Ať již zabudovanými funkcemi, zkratkami nebo příkazy k ulehčení a urychlení práce na počítači. SED má například zabudovanou správu médií a myš svým modrým tlačítkem „Windows“ ovládaným palcem zefektivní okamžiky, kdy se budete potřebovat rychle přenést na úvodní obrazovku. Výhody klávesnice nelze popřít, ačkoliv chvíli potrvá, než si ji „osaháte“. Horní klávesy Esc a F1 až F12 jsou oproti ostatním oblejší a výrazně menší, takže si je na první pohled nespletete. Klávesy podél „rozštěpu“ jsou zase o něco delší než ostatní, takže se vám nestane, že byste se uklikli. Klávesnice má rovněž přepínač mezi funkčními tlačítky, multimediálními funkcemi a panelem Charms ve Windows 8. Tlačítka jsou velmi tichá – jako u kláves přenosných počítačů. Díky vyboulenému tvaru si s nimi prsty krásně rozumí. A zatímco si prsty hrají, zápěstí s předloktím odpočívají na podložce klávesnice. SED se dá také přizvednout a nastavit do úhlu, který vám vyhovuje. Oddělená numerická klávesnice poskytuje dodatečný komfort, neboť ji lze použít kdekoliv v dosahu bezdrátové USB. Speciální magazíny z edice PRO BYZNYS Hospodářských novin zaměřené na B2B segment Pe r io di c ký m ag a zí n p ro odb or n ou v e řej n os t , v yd áva Econ om i a a .s . S a mo s t at ně ne prod e j né kabelů. Když Bluetooth zrovna nevyužíváte, automaticky se odpojí, což znamená další úsporu baterie. Přepínání mezi jednotlivými zařízeními je záležitostí zmáčknutí jednoho knoflíku. Tlačítkem „Easy Switch“ se spárujete naráz až se třemi různými zařízeními, mezi nimiž si ladně přepínáte. A kdyby to nestačilo, nikdo vám nebrání založit si další účty, s nimiž svážete další trojice zařízení. Bluetooth má slušný dosah – K810 zvládá bezdrátově komunikovat i na vzdálenost 10–12 metrů. Baterie uspokojí běžného „psavce“ na měsíc bez nutnosti nabíjet. Dobíjí se přes USB kabel, takže můžete zároveň nerušeně pracovat. K810 sice podporuje nejnovější Windows, ale chybí jí tlačítka pro jejich plné využívání. Jinak se na vás usmějí klasické funkce F1 až F12, trojice tlačítek na přepínání napříč bezdrátovými zařízeními, tlačítko na rotaci mezi aplikacemi či klávesy na ovládání podsvícení, médií a hlasitosti. Podnikání v digitálním věku Budoucnost dat Zbavte se hesel Digitalizace dokumentů Co je finančně výhodnější? Cloudy nebo vlastní úložiště? Jak efektivně sdílet data Bezpečnost a ochrana dat. Biometrické podpisy Co a proč ochraňovat Špatná digitalizace zvýší náklady firmy. Jak se vypořádat s CRM systémy a zvládnout Big Data Kontakty inzerce: Helena Vonková [email protected] tel.: 724 088 465 HN046353 26 Podnikání pondělí, 16. června 2014 Autopark Skútr ve firmě uspoří čas i náklady na provoz Jan Markovič [email protected] S tojí jen zlomek toho, co auto, spotřebují minimum benzinu a městské zácpy je v cestě nezastaví. Skútry mohou být pro řadu firem zajímavou alternativou běžného vozového parku nebo jeho doplňkem. HN se zeptaly dvou pražských firem na jejich zkušenosti s provozováním skútrů a pak vybraly tři nejzajímavější stroje na trhu. Kritériem byla i možnost usednout za jejich řídítka s běžným řidičským průkazem skupiny B. Řidičák na auto opravňuje od počátku loňského roku k řízení skútru do objemu motoru 125 ccm. To nabízí celkem široké možnosti výběru. Na trhu jsou skútry s úsporným provozem, takové, které se více soustřeďují na design a styl, nebo už i vstupní modely do takzvané cestovní třídy, jimiž se lze vydat i na delší vyjížďky mimo město. Vždy ale platí, že primárním působištěm skútrů je právě metropole a její velmi blízké okolí. Proto by o jejich nákupu měly uvažovat hlavně firmy, které se potýkají s každodenním provozem ve městě. Ten je čím dál hustší a cesta autem trvá déle. A čas jsou přece peníze. Čas i image Právě honba za rychlostí bývá častým důvodem, proč si podnikatelé skútry pořizují. „Máme ho kvůli rychlosti, která výrazně zkracuje přesuny po Praze. Úspory nebyly naším hlavním kritériem. Přesto jsou ale náklady na pořízení i na provoz skútru v porovnání s autem zanedbatelné. Jestli nás jeden skútr stojí měsíčně na palivu tisíc korun, tak je to moc,“ chválí si jednostopé vozidlo spolumajitelka architektonického studia OOOOX Radka Valová. Skútr jí navíc pomáhá zlepšovat image firmy. Její studio ÚSPORNÝ I EFEKTNÍ Se skútrem ušetříte na benzinu, neuvíznete v zácpě, a můžete dokonce i pozvednout firemní image. FOTO: PIAGGIO provozuje dva tyto motocykly. „Začínali jsme s yamahou, teď provozujeme vespu. Pořídili jsme si ji i kvůli tomu, jak vypadá. Zatím je čistě lakovaná, ale máme v plánu ji opatřit menší nálepkou s odkazem na naši firmu,“ dodává Valová. Právě skútry Vespa, které svým designem připomínají stejnojmenný historický stroj z poloviny minulého století, mohou posloužit i jako reklama. Svým vzhledem totiž přitahují pozornost. Časovou úsporu hledají u skútrů už tradičně firmy, které se zaměřují na rozvoz jídla. „Skútry jsou v případě příznivého počasí výrazně efektivnější než auta. Především v době dopravních špiček můžeme zákazníkům garantovat rychlé doručení objednávky,“ říká ředitel serveru DameJidlo.cz Lukáš Uhl. Jeho firma provozuje modely Honda Vision s motorem o objemu 100 ccm, takže kurý- Ve srovnání s běžnými auty jsou náklady na provoz skútru třetinové. Skútry jsou také dvakrát levnější v položkách oprav a odpisů na kilometr. Lukáš Uhl výkonný ředitel serveru DameJidlo.cz, který se zabývá rozvážkou jídel z restaurací rovi rovněž stačí běžný řidičský průkaz. „Náklady činí v průměru jednu korunu na ujetý kilometr. Podobně na tom jsou i naše auta jezdící na CNG. V porovnání s běžnými vozy spalujícími benzin jde o třikrát nižší náklady na provoz. Skútry jsou také dvakrát levnější v položkách oprav a odpisů na kilometr,“ hodnotí Uhl zkušenosti za rok a půl provozu. Také další náklady na provoz skútru jsou jen minimální nebo zcela odpadají. Například povinné ručení se v případě skútru s kubaturou 125 ccm pohybuje okolo 1500 korun ročně. Jednostopá vozidla jsou navíc osvobozena od silniční daně. Pro cestu po českých dálnicích není nutná známka a skútry logicky neplatí ani za parkování, když je lze odstavit prakticky kdekoliv. Někdo se bojí, jiný se těší Skútr ve firmě může nadchnout při pořízení, ale mohlo by se stát, že někteří zaměstnanci se budou bát vydat se do ulic. „Přece jen v Praze není provoz úplně ideální. Někteří lidé v autech jsou vzteklí, když je se skútrem předjíždíte. Dokonce se nám několikrát stalo, že řidiči měli tendence nás takzvaně školit. Máme tedy kolegy, kteří na skútr raději nesedají, ale pak jsou tu tací, kteří se na něj vyloženě vrhají. Třeba kolegyně na něm jezdí pořád,“ říká Valová. Vzápětí ale dodává, že žádná větší nehoda se nikdy nestala. „Přitom zaměstnance nijak speciálně neškolíme. Na začátek je necháme projet po Dejvicích, než se vydají dál do města. Stalo se nám, že jedna slečna při první jízdě spadla, ale to byla výjimka,“ vzpomíná Valová. Podobné zkušenosti má i společnost DameJidlo.cz. Podle jejího ředitele se dokonce zaměstnanci chovají ke skútrům lépe než k autům. www.IHNED.cz Podnikání 27 pondělí, 16. června 2014 „Pravděpodobně si uvědomují, že poškození skútru se rovná poškození sebe sama. Mnoho našich kurýrů dává přednost skútru před automobilem, hlavně díky dobré manévrovatelnosti v hustém pražském provozu. Jiní zase preferují auto. Vyplatil se nám rotační program, kdy jednotliví kurýři střídají automobil se skútrem,“ tvrdí Uhl. Nízké provozní náklady, rychlé cestování a možnost zaparkovat prakticky všude jsou v případě skútrů vykoupeny menším pohodlím. Zejména proto, že je jezdec vystaven nepřízni počasí, často se nadýchá výfukových zplodin ze starých aut či autobusů a musí si dávat větší pozor na cestu před sebou. „Nepřítelem jsou špatné počasí, dlažební kostky a tramvajové koleje,“ vypočítává Valová. Přesto podle ní jezdí firemní skútry celoročně, dokonce i na sněhu. Architektům také chybí větší přepravní kapacita. „Určitě bychom potřebovali větší kufr. Vozit makety nebo desky na stavbu není snadné, ale i to jsme se nakonec naučili. Vydali jsme se na skútru i za nákupem vánočních dárků,“ směje se. Vybrat správné doplňky Oproti autu je potřeba počítat s tím, že po nákupu skútru firma utratí ještě za pořízení nutných doplňků. Většinou jde ale řádově o tisícikorunové položky. Přilba je pro řízení skútru povinností. Pořídit lze buď přilbu integrální, která je vhodná spíše na silnější motocykl nebo na cestování mimo město, popřípadě otevřenou se sklápěcím štítem. Tento typ je mezi skútristy nejoblíbenější. Koupit ji je možné už za 1000 korun. Vzhledem k rozdílným velikostem i hygieně ale bude určitě každý zaměstnanec potřebovat vlastní. Totéž platí pro rukavice, které lze pořídit zhruba za 600 korun. Ty sice povinné nejsou, jízdu ale výrazně zpříjemní. Pokud bude skútr stát delší čas na ulici, vyplatí se koupit zámek s alarmem, který vyjde na dva až tři tisíce korun. Před deštěm a nečistotami ze stromů ochrání plachta za 500korun. Přídavný kufr (1000 korun) zase rozšíří kapacitu, a jestliže má být skútr provozován celoročně, hodí se také návleky na řídítka a deka, která chrání kolena jezdce. Honda PCX 125 Nejprodávanější skútr v Česku prošel pro letošní rok faceliftem. Ten mu přidal diody pro denní svícení, novou přihrádku s 12V zásuvkou na dobíjení mobilu či navigaci a větší nádrž s kapacitou 8 litrů. Stroj by měl zaujmout nejen povedeným designem, ale také výbavou v podobě systému start-stop, který není u skútrů zatím ještě obvyklý. Vypíná motor při stání, a tím šetří náklady na provoz. S kombinovanou spotřebou 2,1 litru na 100 km patří PCX k nejúspornějším skútrům na trhu. Aprilia SR MAX 125 Sportovně střižený skútr je vrcholem kategorie 125 ccm. Velký stroj je sice těžší, jeho motor má ale také nejvyšší výkon 11 kW (15 k). To mu umožňuje přiblížit se až k dálniční rychlosti. Díky tomu je skútr využitelný i mimo město na delší cesty. Pohodlí řidiče zvýší čelní štít nastavitelný ve třech výškách nebo výdechy, které foukají na nohy teplý vzduch. Do kufru pod sedlem se vejde pohodlně helma i nákup. Samozřejmostí je možnost svézt spolujezdce. Vespa LX 125 Pokud vám jde o styl a originalitu, pak je jednoznačnou volbou italská Vespa. Ta nejen svým modelem LX odkazuje na vzhled legendárního skútru, který po druhé světové válce rozpohyboval Itálii i další země. Ačkoliv v základní výbavě není jezdec chráněn štítem, zvládá jet Vespa rychlostí až 100 km/h. Majitel ji ocení hlavně ve městě díky její nízké hmotnosti a kompaktní velikosti. Je ale třeba se připravit na vyšší pořizovací cenu, která odpovídá věhlasu značky. Technické údaje Objem motoru (ccm) 125 Výkon (kW) 8,6 Max. rychlost (km/h) 95 Spotřeba (l/100 km) 2,1 Hmotnost (kg) 130 Výška sedla (mm) 760 Objem nádrže (l) 8 Velikost předního kola (“) 14 Zásuvka 16 V Cena (Kč) ANO 69 900 Technické údaje Objem motoru (ccm) Výkon (kW) Max. rychlost (km/h) Spotřeba (l/100 km) Hmotnost (kg) 125 11 105 3 183 Výška sedla (mm) 815 Objem nádrže (l) 15,5 Velikost předního kola (“) 15 Zásuvka 16 V Cena (Kč) ANO 109 990 Technické údaje Objem motoru (ccm) 125 Výkon (kW) 8,5 Max. rychlost (km/h) 100 Spotřeba (l/100 km) 2 Hmotnost (kg) 122 Výška sedla (mm) 785 Objem nádrže (l) 8,3 Velikost předního kola (“) 11 Zásuvka 16 V Cena (Kč) NE 84 900 28 Podnikání pondělí, 16. června 2014 Právo Bezpečnost práce je třeba školit, ale také kontrolovat Základním pravidlem bezpečnosti práce je prevence. Vyplatí se Dodržování předpisů ušetří zaměstnancům zdraví a firmě peníze Ondřej Šafránek [email protected] P roškolili jste své zaměstnance v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (takzvané BOZP)? Používají vždy předepsané ochranné pomůcky? Jsou všechny firemní stroje v bezvadném technickém stavu? A máte v pořádku všechnu potřebnou dokumentaci o BOZP? Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, kterou upravuje zákoník práce a další právní předpisy, je jednou z oblastí, na kterou se často zaměřuje inspekce práce a u níž podnikatelé často porušují zákonné povinnosti. Jejím smyslem by mělo být především vytváření vhodného pracovního prostředí a preventivní předcházení úrazům a jiným škodám na zdraví zaměstnanců. Povinností plynoucích ze zákona a různých vyhlášek je ovšem velmi mnoho a vyznat se ve všech detailech není v silách většiny podnikatelů. Větší společnosti proto často mívají zvláštní oddělení pro dodržování BOZP. Základní povinnosti Na začátku je důležité zdůraznit, že pravidla BOZP se vztahují nejen na zaměstnance s platnou smlouvou, ale na všechny osoby, které se s vědomím zaměstnavatele pohybují na pracovišti. Vzhledem k preventivní funkci BOZP musí zaměstnavatel své podřízené poučit o pravidlech bezpečné práce při nástupu do pracovní- POVINNOSTI, KONTROLY A SANKCE 16 820 KONTROL zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci provedl loni Státní úřad inspekce práce.* 991 POKUT uložil loni úřad za přestupky v oblasti pracovní bezpečnosti. 42,8 MILIONU KORUN Povinnosti zaměstnavatelů – firem a živnostníků V oblasti bezpečnosti práce Musíte stanovit velikost organizace Musíte mít zpracovanou a aktualizovanou dokumentaci BOZP Musíte provést kategorizace prací Musíte mít vypracovaný registr rizik Musíte zajistit pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců Musíte mít doklady o dodržování technických a bezpečnostních podmínek Musíte zajistit osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) Musíte mít seznam zakázaných prací pro ženy a mladistvé V oblasti požární ochrany Musíte zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci pro každého zaměstnance Musíte svou činnost zařadit do požárního nebezpečí Musíte pravidelně školit své zaměstnance a provádět prověrky BOZP Musíte si vést a pravidelně aktualizovat dokumentaci požární ochrany Nového zaměstnance musíte seznámit s právními předpisy Musíte vést požární knihu Musíte evidovat a hlásit pracovní úrazy Musíte mít vypracované poplachové směrnice Musíte neustále vyhledávat nebezpečné faktory Musíte provádět preventivní požární prohlídky Musíte zajistit, aby zaměstnanec nevykonával zakázané práce Musíte mít přehled a revize prostředků požární ochrany činila celková výše uložených pokut. Bylo to o čtyři miliony korun více než v roce 2012. Poznámka: Státní úřad inspekce práce provádí rovněž kontroly zaměřené na nelegální zaměstnávání, dodržování pracovněprávních vztahů a pracovních podmínek. Výsledky těchto kontrol a uložené sankce nejsou v uvedeném výčtu zahrnuty. 1,08 ho poměru a také pravidelně v jeho průběhu. To ale neznamená, že se po provedeném školení zbaví odpovědnosti. Na dodržování stanovených pravidel musí pravidelně dohlížet a upozorňovat zaměstnance na jejich pochybení. Takovou kontrolu by měl provádět minimálně jednou ročně a vyhotovit takzvanou roční prověrku BOZP. Tato prověrka je pouze jedním z dokumentů, které musí zaměstnavatel vypracovat a archivovat pro případnou kontrolu. „Jde o souhrn dokumentů, které jsou zpracované individuálně podle typu provozu a míry pracovních rizik konkrétní společnosti či organizace. Mezi tyto základní dokumenty patří například dokumentace rizik, zařazení prací do kategorie, dokumen- MILIONU KORUN Nejvyšší pokutu udělil loni úřad v souvislosti se závažným pracovním úrazem na pracovišti. HN to sdělil ředitel odboru bezpečnosti práce Státního úřadu inspekce práce Ondřej Varta. ZDROJ: STÁTNÍ ÚŘAD INSPEKCE PRÁCE, WWW.BEZPECNOSTPRACE.INFO tovaný postup pro používání osobních ochranných pracovních prostředků a další,“ popisuje Martin Šimek ze společnosti CRDR, která se zabývá poskytováním služeb firmám v oblasti BOZP. Zmíněné zařazování jednotlivých prací do kategorií souvisí s mírou rizika, které s sebou přinášejí. Do první kategorie se řadí práce, u nichž je nepravděpodobný špatný vliv na zdraví, do nejrizikovější čtvrté kategorie se naopak řadí činnosti s nejvyšším potenciálem způsobit zaměstnanci zdravotní následky. Zaměstnanec by se měl na příslušnou pracovní pozici také hodit. „Zaměstnavatel nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával práci, která by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotnímu stavu. Proto zákon upravuje i podrobná pravidla pro pracovně-lékařskou péči a pravidelné zdravotní prohlídky zaměstnanců,“ zmiňuje další z povinností advokát a odborník na pracovní právo Tomáš Procházka z advokátní kanceláře Dvořák Hager & Partners. Je logické, že pro všechna povolání neplatí stejné povinnosti. Mezi odvětví s vlastním výčtem dalších specifických náležitostí patří podle Procházky třeba stavebnictví, hornictví, dřevařský průmysl, provozy s nebezpečím výbuchu nebo jaderná zařízení. Až dvoumilionová pokuta Na dodržování zmíněných povinností dohlížejí inspektoři práce, kteří se při kontrolách zaměřují hlavně na riziková odvětví a časté hříšníky. Podle intenzity porušení předpisů volí kontroloři opatření, kte- www.IHNED.cz Podnikání 29 pondělí, 16. června 2014 ré může mít formu domluvy, ale také vysoké pokuty. V obzvlášť závažných případech může inspekce práce vyměřit až dvoumilionovou pokutu. „V případě porušení povinností v oblasti BOZP zaměstnavateli rovněž hrozí, že po něm bude pojišťovna požadovat uhrazení všech plateb, které poskytla zaměstnanci postiženému úrazem nebo nemocí z povolání,“ varuje Procházka před nepřímými náklady spojenými se zanedbáním povinností. S kontrolory inspektorátu práce by měl zaměstnavatel jednat slušně a pokud možno s nimi spolupracovat. Za odmítnutí spolupráce během kontroly hrozí podle Procházky pořádková pokuta až do výše 50 tisíc korun. Procházka ale zároveň upozorňuje, že není žádoucí z vlastní iniciativy na každou vlastní chybu zbytečně upozorňovat, což podle něj v praxi není neobvyklé. Podnikatelé tak činí ve snaze zís- kat si sympatie kontrolora, výsledek ale může být přesně opačný. Po skončení kontroly je inspektor povinen vyhotovit protokol. Pokud se zaměstnavateli závěry kontroly nezdají spravedlivé, může se proti nim bránit u nadřízeného orgánu nebo případně formou správní žaloby. Nejčastější chyby, kterých se zaměstnavatelé dopouštějí, se zpravidla týkají základních povinností. „V popředí nejvíce porušovaných oblastí se trvale vyskytují nedostatky v oblasti školení a výchovy zaměstnanců, ve zpracování a následném vedení provozní dokumentace BOZP a v neposlední řadě nedostatky ve stavu a provozování vyhrazených i ostatních technických zařízení,“ vyjmenovává Šimek. K nejčastějším a nejzávažnějším porušením pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dochází podle statistik inspekce práce ve stavebnictví, kde nejsou výjimečné Pokud se zaměstnavateli závěry kontroly nezdají spravedlivé, může se proti nim bránit u nadřízeného orgánu či formou správní žaloby. ani smrtelné úrazy. Za tímto smutným prvenstvím stojí kromě rizikovosti stavebních profesí zejména neznalost předpisů, laxnost a podcenění situace. Prevence, prevence, prevence Aby podnikatel předešel nepříjemnostem kvůli porušování BOZP, je podstatná hlavně prevence, a to ve všech oblastech. Jejím základem by mělo být svědomité vedení potřebné dokumentace, udržování techniky v bezvadném stavu, poučení zaměstnanců a hlavně průběžné dohlížení na skutečné dodržování pravidel bezpečné práce. Užitečné je mít na záležitosti týkající se BOZP k dispozici odborníka, který bude mít o všem přehled. Může jít buď o vlastního zaměstnance, nebo najatého externistu, kteří kromě ulehčení od starostí přebírají navíc část odpovědnosti za správné dodržování pravidel BOZP a vedení související dokumentace. „Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP dokonce předpokládá, že každý zaměstnavatel musí zajistit prevenci rizik v oblasti BOZP odbornou osobou – vlastním zaměstnancem nebo externistou. Částečnou výjimku mají zaměstnavatelé do 25 a do 500 zaměstnanců, kteří si mohou prevenci rizik zajišťovat sami, pokud k tomu mají potřebné znalosti, respektive pokud jsou sami odborně způsobilí,“ radí právník Procházka. Podle něj oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vychází z velmi roztříštěné právní úpravy, která zahrnuje kromě zákonů především řadu vyhlášek, vládních nařízení a dalších norem. Pro laika tak může orientace v oblasti BOZP připomínat cestu minovým polem. Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem INZERCE HN046346 30 Podnikání pondělí, 16. června 2014 Start-up Rady začínajícím podnikatelům Nenechte si zhatit byznys právními omyly Investorka Margareta Křížová radí začínajícím podnikatelům, jak úspěšně proplout nástrahami podnikání. V dalším díle seriálu upozorní na to, jak je třeba hlídat právní záležitosti. D nes se chci zabývat právní stránkou podnikání, respektive chybami, kterých je třeba se vyvarovat. Spíš než smlouvám a jejich náležitostem se budu věnovat příkladům z praktického života. Smlouvy píší moji kolegové, já právník nejsem, spíše radím lidem v nejrůznějších oblastech byznysu. A někdy slyším opravdu dobrodružné příběhy. Stále dokola mě překvapuje, jak jsou lidé schopní takzvaně zazdít svůj byznys, na němž tak usilovně pracovali a pracují. Dávám tedy k lepšímu pár příkladů ze života, s nimiž jsem se setkala. Historek o tom, jak se nevyplácí rozjet podnikání se společníkem, aniž byste se dohodli, kdo co přináší, bylo řečeno už hodně. Shrnu tedy jen pro pořádek, jak se této lapidární chyby vyvarovat. Sepište si jednoduchou smlouvu o tom, co kdo do společného byznysu přináší, co od něj kdo očekává a jak se případně rozejít jako slušní lidé. Dávejte si pozor, co nastane, přijde-li nový společník či investor. Tady bych doporučila film Sociální síť o zakladateli Facebooku. Několikrát si přehrajte scénu, kdy Eduardo Saverin zjistí, že s příchodem investora se jeho významný podíl ve společnosti Facebook ztenčil na zanedbatelné procento. Hlavní poučení, až se budete na tu scénu dívat, zní: nepodceňujte smlouvy. Není nic horšího než přijít o třice- tiprocentní podíl ve firmě jen proto, že jste si nepřečetli pořádně smlouvu nebo jí nerozuměli a styděli se to přiznat. Pojďme ale dál, byznys běží. Víte, co chcete vyrábět a kde. Našli jste firmu, která je ochotna vyrobit váš produkt přesně podle vašeho zadání, v potřebném množství a za přijatelnou cenu. Bude pro vás prostě vyrábět na zakázku. Doporučuji ošetřit si podmínky, za nichž bude dodavatel vyrábět, kdy musí zboží dodat a kdy nemusí, jak si ochráníte, že váš výrobek neokopíruje a nezačne ho prodávat sám, jak můžete reklamovat a řadu dalších. Přišla za námi podnikatelka, pro kterou takto na zakázku vyráběla malá firma na východě Čech. Bez smlouvy. Objednávka po telefonu, vystavená faktura. Vše se dařilo, zákazníků přibývalo, objednávky se hrnuly. Pak se ozval zahraniční zákazník. Podnikatelka se s výrobcem po telefonu dohodla na navýšení dodávky. A pak už se nic nedělo. Zásilka nedorazila, telefony nikdo nebral. Až po pár týdnech. „Bohužel to nestihneme vyrobit. Asi už vůbec nebudeme vyrábět. Získali jsme velkého zákazníka a naše kapacita bude plně vytížena. Sbohem.“ Nedopadlo to dobře. Podnikatelka přišla nejen o zahraničního zákazníka, ale i o většinu klientely na českém trhu. Přestože neměla písemnou smlouvu, kolegové právníci s ní nyní řeší, jak se domoci svých práv a případné náhrady škody. Nicméně právní bitva je věc jedna a praktický a zničující dopad na byznys je věc druhá. Stačilo se poradit, jakou smlouvu s výrobcem uzavřít. Navíc věcné a rychlé jednání o smlouvě s obchodním partnerem je obvykle známkou solidnosti. Věty typu „to sfoukneme bez smlouvy“ by měly být blikajícím červeným světlem a výstrahou. Další perličkou je zkušenost jiného podnikatele s obchodním zástupcem. Podnikatel vyráběl zdravotní pomůcky. Byl teprve na začátku, ale bylo jasné, že jeho výrobek je prodejný a najde si své zákazníky. Šlo to pomalu, jak už tomu na začátku bývá. Pak se objevila „šikovná“ obchodní zástupkyně. Navrhla, že bude zdravotní pomůcky prodávat. Za fixní plat 25 tisíc korun měsíčně a procenta z prodeje. Údajně znala trh, měla kontakty, a vůbec to všechno znělo skvěle. Nic se nesepisovalo, dohoda zněla: já budu prodávat a na konci každého měsíce dostanete seznam firem, které jsem oslovila, navštívila a případně jim prodala váš výrobek. A podnikatel platil fixní plat. První měsíc vesele, plný očekávání zvýšených prodejů, druhý měsíc méně vesele, navíc stále bez přehledu o prodejích, a třetí měsíc se vzbouřil a domáhal se konkrétních výsledků. Za 75 tisíc korun nedostal nic. Poučení, které z toho plyne – pokud někdo není mo- Margareta Křížová PARTNERKA SPOLEČNOSTI CEAG VÍCE NEŽ 20 LET SE VĚNUJE OBCHODNÍMU PORADENSTVÍ, INVESTICÍM, FÚZÍM A AKVIZICÍM. JE PARTNERKOU ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘE CEAG. PŮSOBILA V POŘADU ČESKÉ TELEVIZE DEN D, KDE RADILA S NOVÝMI PROJEKTY. Věty typu „to sfoukneme bez smlouvy“ by měly být blikajícím červeným světlem a výstrahou. Věcné a rychlé jednání o smlouvě s obchodním partnerem je obvykle známkou solidnosti. tivován a „své“ peníze dostane, ať už prodává, nebo sedí doma na gauči, pak bude sedět doma na gauči. Stačilo se poradit, jak se takový obchodní vztah uzavírá a co je v něm obvyklé. Právní rada by přišla na mnohem méně peněz, než bylo oněch 75 tisíc. A poslední příběh ze života. Podnikatel si pronajal kanceláře. Nájemné není malý náklad, navíc kancelář je výkladní skříň a srdce vašeho byznysu. Vše by tedy mělo fungovat. Mělo by, ale občas nefunguje. Většina z nás dělí problémy na malé provozní, které se buď neřeší vůbec nebo tak nějak za pochodu. Pak jsou problémy fatální, které ohrožují samotné podnikání. Je neuvěřitelné, jak nenápadně se někdy mohou drobné provozní pro- blémy zákeřně a nepozorovaně změnit na problémy fatální. Občas v kanceláři neteče voda, ale nakonec se závada opraví. Občas nejede výtah, ale po pár dnech zase jezdit začne. Nefunguje topení, což je opravdu nepříjemné, ale přinesete si z domova ještě jeden svetr. Potkáte na chodbě majitele či správce budovy, zmíníte žoviálně závady a doufáte v jejich odstranění. Nic se neděje. A pak se sejde víc špatných zpráv najednou, do toho opět nejezdí výtah a v kanceláři je zima jak v lednici. Bouchnou saze, a vy nařídíte účtárně, aby rozhodně neplatila nájem. A máme tady fatální problém, protože jste porušili smlouvu. Nezaplatili jste a písemně o závadách nemáte ani řádek. Z nezaplaceného nájmu navíc narůstá úrok z prodlení. Zkrátím to. Když nastane problém, podívejte se, jak máte podle smlouvy postupovat, a udělejte to přesně tak. Pošlete doporučený dopis, posílejte e-maily, ale rozhodně nereklamujte závady na chodbě nebo jen po telefonu. To samé platí i v jiných situacích. Pokud se chystáte k nějakému novému či nestandardnímu kroku vůči svému společníkovi, obchodnímu partnerovi, zákazníkovi, zaměstnanci, dodavateli či odběrateli, podívejte se, co stojí ve smlouvě (pokud nějakou máte) a jak to máte správně udělat. A pokud si nejste jistí, poraďte se. V naprosté většině případů se vám to vyplatí. www.IHNED.cz Podnikání 31 pondělí, 16. června 2014 a příběhy nadějných českých start-upů Brněnský start-up odhalí zloděje podle otřesů půdy Veronika Šmídová [email protected] K de dříve rostly mohutné smrky, tam je teď k vidění jen prázdná planina plná pařezů a polámaných větví. Tuto smutnou scenérii zná nejeden majitel lesních pozemků. Lesy totiž obvykle nejsou oploceny ani hlídány, a jsou tak lákavým cílem pro zloděje dřeva. Tomu a podobným případům by mohl již brzy učinit přítrž originální přístroj brněnského start-upu Vesys Electronics, který se specializuje na zabezpečovací techniku a nyní se chystá uvést na trh seizmické detekční zařízení. „Šlo nám o to, vyvinout techniku, která dokáže ohlídat neoplocené oblasti. Příkladem může být třeba les, kde potřebujete vědět, že vám tam nikdo načerno nekácí stromy nebo tam nevjíždí autem. Naše zařízení – čidla – se hodí i na hlídání velkých průmyslových areálů a podobně,“ vysvětluje jeden ze zakladatelů firmy Ivo Rebenda. Princip je jednoduchý – čidla jsou opatřena velikým vrutem, který se zavrtá do země a snímá seizmické otřesy. Ty následně zařízení vyhodnotí a určí z nich, co otřesy způsobilo. „Dosah čidel, tedy oblast, kterou jsou schopna monitorovat, se odvíjí od toho, co přesně mají zjistit. Závisí to na geologickém podloží a na tom, co monitorujeme. Pokud chceme odhalit třeba projíždějící automobil, tak je to obvykle padesát až sto metrů. Pokud chceme vystopovat nákladní auta, tak je to samozřejmě více, protože způsobují větší INZERCE HN046036 otřesy půdy. Pokud chceme zaznamenat třeba pád stromu, tak už mluvíme o velkých vzdálenostech, třeba 300 metrů,“ popisuje Rebenda. Se spoluzakladatelem start-upu Vojtěchem Havlíčkem se Rebenda seznámil během studií na Vysokém učení technickém v Brně, kde je také poprvé napadlo začít vyvíjet seizmická detekční zařízení. „Vojtěch se podílel na jednom výzkumu v oblasti inteligentních kamer, díky čemuž jsme se dostali k zabezpečení jako takovému,“ vzpomíná Rebenda. „Uvědomili jsme si, že v zabezpečení je spousta systémů, které nefungují, jak by měly. A že tu naopak existují seizmické systémy patentované třeba od 60. let, ale žádný z těch patentů nebyl doveden k dokonalosti a nikdy na jeho základě nevznikl úspěšný produkt. Nám to přišlo jednoduché, a tak jsme ho zkusili vytvořit,“ usmívá se majitel start-upu. Vesys Electronics využívají podle něj nejnovější elektroniku 21. století, zatímco většina bezpečnostních systémů stojí na technologiích starých třeba deset či patnáct let. „Z toho důvodu není v bezpečnosti běžně využívána seizmika. Všude se využívají fotopasti, které se pro většinu zabezpečení vůbec nehodí. Například v lese se vám fotopast spustí při jakémkoli pohybu – spadne list, proběhne zajíc a zařízení je nerozliší od auta,“ vysvětluje Rebenda. Projekt je ve vývoji již zhruba rok a půl. Finální produkt měl být hotov už letos na jaře, nyní se termín protáhl do konce léta. „V tomto případě to nefunguje tak, že se dneska zrodí nápad a za tři měsíce CHYTRÝ ŠROUB Firma Vesys Electronics podnikatele Iva Rebendy zkonstruovala zařízení, které se zavrtá do země a snímá otřesy půdy, jejichž příčinu následně vyhodnotí. FOTO: HN – MARTIN SVOZÍLEK Šlo nám o to, vyvinout techniku, která dokáže ohlídat neoplocené oblasti – třeba les, kde potřebujete vědět, že vám tam nikdo nekácí stromy nebo nevjíždí autem. půjde ven testovací verze. Vývoj je velmi dlouhý,“ vysvětluje Rebenda. Momentálně je vše v testovací fázi. Seizmická čidla jsou instalována na zkušebním místě, kde vykazují dobré výsledky, je ale třeba ještě doladit některé detaily. „Zatím to není ještě zcela uživatelsky příjemné. Je poměrně složité vše správně nastavit a zkalibrovat, protože každé místo má jiné geologické podloží, ros- tou tam jiné stromy, někudy vede třeba silnice. Momentálně jsme v jednání s dalšími objekty. Zájem je, ale je prostě potřeba zařízení ještě vylepšit,“ krčí rameny Rebenda. Dlouhý vývoj se samozřejmě promítá i do finančních nákladů. Mladí podnikatelé již vložili do projektu z vlastních zdrojů investice v řádu milionů korun a návratnost je zatím v nedohlednu. „Dosud vše dotujeme sami, což není dlouhodobě udržitelné, protože vývoj hardwaru je patrně nejdražší forma podnikání. Investora vyloženě nehledáme, spíše jsme uvažovali o nějakých dotačních programech na vývoj. V současné době ovšem není nic vhodného vypsáno,“ říká Rebenda. Majitel Vesys Electronics nicméně věří, že v budoucnu se jejich produkt prosadí. Už jen proto, že podle něj nemá v České republice ani v zahraničí žádnou přímou konkurenci. „Cenově se naše zařízení pohybuje zhruba na úrovni dražší fotopasti, tedy určitě přes deset tisíc korun,“ popisuje Rebenda. „Je to průmyslové zabezpečení, které má trochu jiné standardy než zabezpečení domu. K zabezpečení domu vám stačí levná čidla, zatímco průmyslové areály vyžadují sofistikovanější zařízení, které je tudíž dražší,“ vysvětluje podnikatel. Momentálně se start-up snaží navázat kontakty s bezpečnostními agenturami po celé České republice, kterým seizmická čidla nabízí jako jeden z detekčních prvků. „Nejdříve si musí naše zařízení vyzkoušet a zjistit, zda jim vyhovují. Pak se uvidí,“ dodává Rebenda. VYKROČTE K ÚSPĚCHU SPRÁVNOU BOTOU „Začínal jsem jako amatér běžnými opravami obuvi a snil o výrobě bot na míru. Neměl jsem zkušenosti ani nikoho, kdo by mi poradil. V současné době mám stálou klientelu a praxí nabyté zkušenosti předávám dál. Úspěch v soutěži Živnostník roku byl skvělou příležitostí, jak propagovat ševcovské řemeslo. Radek Zachariáš výrobce luxusní obuvi 3. místo v soutěži Živnostník roku 2013 Projekt pod záštitou a odborným dohledem HK ČR. HN045724-3
Podobné dokumenty
zde - zoosdmotol.cz
prodá traktor. Za utržené peníze pokryje pohledávky, ale ten traktor mu při práci chybí, proto začíná pracovat
pomaleji a méně produktivněji, než jeho soused, který zatím traktor prodat nemusel. Ná...
