Školní vzdělávací plán pro PV

Transkript

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN
PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
OBJEVUJEME SVĚT KOLEM NÁS
„nejhezčí je dětský smích“
Mateřská škola Nademlejnská, s.r.o.
Nademlejnská 1096/9, 190 00 Praha 9
V souladu s rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání vydaným
Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze v roce 2004.
1.
Identifikační údaje
Název školy:
Mateřská škola Nademlejnská, s.r.o.
Adresa:
Nademlejnská 1096/9, 198 00 Praha 9- Hloubětín
IČ:
28491661
Webové stránky:
www.nademlejnska.cz
Ředitelka:
Irena Kundračíková
Kontakty:
777 208 914
Zřizovatel:
Bc. Kateřina Vejvodová
Adresa:
Nademlejnská 1096/9, 198 00 Praha 9 - Hloubětín
Kontakty:
777 208 912
Platnost:
od 1. 9. 2015
Program vytvořil za mateřskou školu kolektiv pedagogů MŠ pod vedením Ireny Kundračíkové,
byl schválen dne 1. 9. 2015 na pedagogické radě a projednán se zřizovatelem Bc. Kateřinou
Vejvodovou.
2
2. Obecná charakteristika školky
Naše školička se nachází v Hloubětíně, ve velmi dobré dostupnosti MHD i vaším autem a
zároveň nedaleko krásné přírody vhodné k procházkám a mnoha zábavným dobrodružstvím. Je
zde cyklostezka, rybník, park i les. Vše v těsné blízkosti školičky. Máme nově vybudované
prostory, plně přizpůsobené pro vzdělávání dětí od 2 let do 7 let věku. Vše na ploše o rozloze
800 m2 + 250 m2 přilehlá zahrada. Naše školička má 3 třídy a každá třída má své sociální zázemí.
Všechny místnosti mateřské školy jsou na jednom podlaží, což dětem umožňuje volný pohyb v
prostorách školky a tím se rozvíjí jejich samostatnost. Děti jsou zpravidla zařazeny podle věku,
ale respektujeme přání rodičů, chtějí-li, aby byli sourozenci spolu v oddělení, které jsou rozlišena
dle názvu zvířátek (slůňata, lvíčata a pandy). Děti stolují ve svých třídách a připravené jídlo se
servíruje za pomoci paní učitelek a pomocného personálu. Pro pobyt dětí venku využíváme
vnitrobloku naší zahrady a vycházky po okolí. Nabízíme zájmové kroužky, jako jsou zpívánky,
tanečky, tenis a seznámení s anglickým jazykem, začínáme s jógou aj. Naším cílem je správný
rozvoj dítěte po fyzické, psychické, emociální a sociální stránce. Dbáme na to, aby se dítě v
našem pečlivě připraveném konceptu cítilo jako v přirozeném prostředí a proto plynule
navazujeme na rozvoj výchovy z rodiny. Samozřejmostí je úzká spolupráce při výchově dítěte s
rodinou.
Každé dítě je osobnost, která má talent na mnoho věcí. Naší snahou je tento talent
společně odhalit a rozvíjet jej. Podporujeme zdravý životní styl a v naší školce chceme učit naše
nejmenší, aby každý jedinec získal základy pro zdravé sebevědomí a sebejistotu, schopnost být
sám sebou, tvořivě přemýšlet a jednat. Hlavním záměrem je rozvíjení citu a lásky ke svému okolí
a sobě samému, aby dítě věřilo ve svou jedinečnost.
Děti se mohou seznamovat hravou formou s integrovanými bloky v souladu s RVP, pěstovat si
kladný vztah k městu, v němž žijí, a jeho okolí (s prvky ekologie). Rodičům je umožněn volný
přístup do tříd. Snahou celého kolektivu je harmonický rozvoj dětí, spokojenost a dobrá
nálada.
3
3.
Podmínky vzdělávání
Výuka je obsahově směřována na první poznávání v širším kontextu podle osnov
rámcového výukového programu. Děti též nenásilně vedeme ke správným hygienickým
návykům, aby se I pro naše nejmenší staly přirozeností. Nabízíme bohatý výběr zájmových
aktivit: hudební kroužek, angličtina, tanečky, angličtina, na jaře a v létě jízdu na ponících, v
zimních měsících pak návštěvy solné jeskyně. Nabízíme možnost také tenisu.
Samozřejmostí je předškolní výchova, která probíhá každý den. Jako něco navíc je každé 3
měsíce pro děti připraven program "zdravé zoubky", kde se hravou formou naučí, jak správně o
ně pečovat.
Při vzdělávání dětí jsou dodržovány materiální, organizační, personální,
psychohygienické a pedagogické podmínky, které příznivě ovlivňují, resp. podmiňují kvalitu
poskytovaného vzdělávání a jsou legislativně vymezeny příslušnými právními normami –
zákony (Školský zákon č. 561/2004 Sb.), vyhláškami a provádějícími právními předpisy.
3.1 Materiální podmínky
Mateřská škola má dostatečně velké prostory a prostorové uspořádání, které vyhovuje
různým činnostem dětí. Dětský nábytek, vybavení pro odpočinek dětí, tělocvičné nářadí i
zdravotně hygienické zařízení jsou zdravotně nezávadné, estetického vzhledu, bezpečné,
odpovídající počtu dětí, přizpůsobeny antropometrickým požadavkům. Vybavení hračkami,
pomůckami, náčiním, materiály a doplňky odpovídá počtu dětí a jejich věku a je průběžně
obměňováno, doplňováno a plně využíváno. Pomůcky, hračky, náčiní a další doplňky jsou
umísťovány tak, aby je děti dobře viděly a mohly si je samostatně brát a zároveň se vyznaly v
jejich uložení, dle stanovených pravidel.
Děti se samy svými výtvory podílejí na úpravě a výzdobě interiéru mateřské školy.
Prostředí je upraveno tak, aby dětské práce byly dětem přístupné a měla možnost je shlédnout i
jejich rodina. Všechny prostory mateřské školy splňují bezpečnostní a hygienické normy dle
platných předpisů.
4
3.2 Životospráva
Školka má vlastního dodavatele stravy, který poskytuje dětem plnohodnotnou a
vyváženou stravu dle předpisů. Je zachována vhodná skladba jídelníčku, dodržována zdravá
technologie přípravy pokrmů a nápojů, děti mají stále k dispozici dostatek tekutin a mezi
jednotlivými podávanými pokrmy jsou dodržovány vhodné intervaly.
Dětem je poskytováno kulturní stolování, dle zásad zdravého životního stylu a nejsou násilnou
formou nuceny do jídla. Je zajištěn pravidelný denní rytmus a řád, který je však současně natolik
flexibilní, aby umožňoval organizaci činností v průběhu dne přizpůsobit potřebám a aktuální
situaci. Děti jsou každodenně a dostatečně dlouho venku, program činností je přizpůsobován
povětrnostním podmínkám a kvalitě ovzduší. Mají dostatek volného pohybu nejen venku, ale i v
interiéru školky. V denním programu je respektována individuální potřeba aktivity, spánku a
odpočinku jednotlivců.
Vhodnými motivacemi (nikoliv násilně) jsou děti vedeny k základním návykům.
3.3 Psychosociální podmínky
Pedagogové respektují potřeby dětí, reagují na ně a napomáhají klidu, relaxaci a pohodě
i při adaptaci na nové prostředí a nové situace. Děti nejsou neúměrně zatěžovány. Volnost a
osobní svoboda dětí je dobře vyvážená s nezbytnou mírou omezení, vyplývajících z nutnosti
dodržovat v mateřské škole potřebný řád a učit děti pravidlům soužití. Všechny děti mají
rovnocenné postavení a jakékoliv projevy nerovností nejsou podporovány. Dětem jsou
poskytovány jasné a srozumitelné pokyny, je u nich pěstován kladný vztah ve třídách, které jsou
pro děti kamarádským společenstvím. Je uplatňován pedagogický styl s nabídkou, který počítá s
aktivní spoluúčastí a samostatným rozhodováním dítěte. Vzdělávací nabídka odpovídá mentalitě
předškolního dítěte a potřebám jeho života. Je v našem zájmu, aby byla dětem tematicky blízká,
snadno pochopitelná, přiměřeně náročná a dítěti prospěšná. Děti jsou vedeny způsoby, které
jsou podporující, sympatizující, které se projevují přímou vstřícnou, empatickou a naslouchající
komunikací pedagoga s dětmi, bez manipulování, zbytečného organizování, násilí a podporování
nezdravé soutěživosti dětí. Děti jsou podporovány v samostatných pokusech, pedagogové
dostatečně oceňují a vyhodnocují konkrétní projevy a výkony dětí přiměřené jejich věku pozitivně,
bez odsudků i negací. Pedagogové se programově věnují neformálním vztahům dětí ve třídách
a nenásilně je ovlivňují prosociálním směrem - prevence šikany apod.
Dospělí se chovají
autenticky a důvěryhodně podporují vzájemnou důvěru, toleranci, ohleduplnost, zdvořilost,
solidaritu, vzájemnou pomoc.
5
3.4 Organizace
Organizační zajištění chodu mateřské školy je dle řádu, který je dostatečně pružný, při
vstupu dítěte do mateřské školy je uplatňován individuálně přizpůsobený adaptační režim. Děti
mají dostatek času i prostoru pro spontánní hru a poměr spontánních a všech řízených činností
je v denním programu vyvážený. Do programu jsou zařazovány řízené zdravotně preventivní
pohybové aktivity. Jsou vytvářeny podmínky skupinové i frontální činnosti. Veškeré aktivity jsou
podněcovány tak, aby děti byly
aktívní a experimentovaly, podílely se na organizování a
pracovaly svým tempem. Je dostatečně dbáno na osobní soukromí dětí. Pokud to děti potřebují,
tak mají možnost soukromí při osobní hygieně i relaxaci apod. Plánování činností vychází z
potřeb a zájmu dětí, vyhovuje individuálním vzdělávacím potřebám a možnostem dětí. Nejsou
překračovány stanovené počty děti ve třídách. Každý rok je plánovaná obnova kvalitními
pomůckami a hračkami. Pedagogové se plně věnují výchově a vzdělávání tak, aby děti nacházely
potřebné zázemí, klid, bezpečí i soukromí.
3.5 Řízení mateřské školy
Je vytvořen funkční interní i externí informační systém a povinnosti, pravomoci a úkoly
všech pracovníků jsou jasně vymezeny. Při vedení zaměstnanců ředitelka a zástupce mateřské
školy vytváří ovzduší vzájemné důvěry a tolerance, zapojuje spolupracovníky do řízení,
ponechává jim dostatek pravomocí a respektuje jejich názor. Podporuje a motivuje spoluúčast
všech na rozhodování o zásadních otázkách školního programu. Ředitelka vypracovává školní
vzdělávací program ve spolupráci s ostatními pedagogy. Pedagogický sbor pracuje jako tým a
spolupracuje s rodiči, plánování práce a chod mateřské školy je funkční a opírá se o využití zpětné
vazby. Ředitelka vyhodnocuje práci všech zaměstnanců, pozitivně zaměstnance motivuje a
podporuje jejich vzájemnou spolupráci.
3.6 Personální a pedagogické zajištění
Všichni pracovníci - pedagogové mají předepsanou odbornou kvalifikaci, nebo si jí průběžně
doplňují a pracují na základě jasně vymezených a společně vytvořených pravidel. Ředitelka
podporuje profesionalizaci pracovního týmu, sleduje udržení a další růst profesních kompetencí
všech pedagogů, vytváří podmínky pro jejich další systematické vzdělávání a pedagogové
přistupují ke svému dalšímu vzdělávání aktivně.
Služby pedagogů jsou organizovány tak, aby byla dětem zajištěna optimální pedagogická péče
během celého dne. Pedagogové se chovají a pracují profesionálním způsobem.
6
3.7 Spoluúčast rodičů
Pedagogové sledují konkrétní potřeby jednotlivých dětí, snaží se jim porozumět a vyhovět. Mezi
rodiči a pedagogy je nezbytné porozumění, důvěra, otevřenost, vstřícnost, respekt a ochota
spolupracovat. Spolupracují na základě partnerství. Rodiče se mohou podílet na dění v MŠ, dle
individuality dětí se mohou účastnit různých programů a jejich tvorby, účastnit se řešení vzniklých
problémů apod.
Rodiče jsou informováni o svých dětech, o jejich pokrocích v rozvoji i učení a s pedagogy se
domlouvají na dalším postupu při výchově a vzdělávání. MŠ podporuje rodinnou výchovu a
pomáhá rodičům v péči o dítě, nabízí poradenství a další aktivity v otázkách výchovy a vzdělávání
předškolních dětí. Je chráněno soukromí rodiny a zachována diskrétnost ve vnitřních
záležitostech. Pedagogové pracují s důvěrnými informacemi taktně a ohleduplně.
4.
Organizace vzdělávání
Všichni pedagogové se snaží o dostatečně pružný denní řád, který reaguje na individuální
možnosti dětí, na jejich zájem o činnosti. Usilujeme o vyváženost spontánních a řízených činností
a snažíme se, aby děti měly dostatek prostoru a času pro spontánní hru. Rodiče mají možnost
přivádět své dítě po vzájemné domluvě do MŠ kdykoliv podle svých potřeb. Všichni zaměstnanci
školy se dětem věnují a reagují na individuální potřeby dětí, snaží se pomáhat v jejich realizaci.
Záměrem našich pedagogů je zatěžovat děti přiměřeně, v rámci jejich možností a umožnit dětem
relaxovat dle potřeby.
Do denního programu pravidelně zařazujeme zdravotně preventivní pohybové aktivity, usilujeme,
abychom děti podněcovali k vlastní aktivitě a experimentování a umožňujeme jim pracovat svým
tempem.
Doporučený režim dne:
07:00 - 09:00 - Scházení dětí (volná hra, řízené činnosti)
09:00 - 09:05 - Ranní kruh
09:05 - 09:25 – Ranní cvičení, osobní hygiena před přesnídávkou
09:25 - 09:40 – Přesnídávky na třídách
09:40 - 10:00 - Výchovně vzdělávací činnost- ranní kruh, téma týdne aj.
10:00 – 12:00 - Pobyt venku a hry na zahradě
12:00 – 12:10 - Osobní hygiena
12:10- 12:40 - Oběd
12:40 - 14:30 - Odpolední odpočinek, relaxace na lehátku
14:30 - 15:00 - Hygiena a odpolední svačinka na třídách
7
15:00 - 18:00 – Odpolední zájmová činnost, volné hry, odchod domů
Dle potřeby mateřské školy může být organizace a režim dne pozměněn.
5. Vzdělávací oblasti
Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou zpracovány tak, aby byly pro pedagoga srozumitelné a aby s
jejich obsahem mohl dále pracovat. Každá oblast zahrnuje tyto vzájemně propojené kategorie:
dílčí cíle (záměry), vzdělávací nabídku a konkretizované výstupy (předpokládané výsledky).
Dílčí cíle vyjadřují, co by měl pedagog v průběhu předškolního vzdělávání sledovat, co by měl
u dítěte podporovat.
Vzdělávací nabídka jako prostředek vzdělávání představuje ve svém celku soubor (souhrn)
praktických i intelektových činností, popř. příležitostí, vhodných k naplňování cílů a k dosahování
výstupů. Pedagog by měl ve své praxi (tzn. při práci ve třídě) tuto nabídku respektovat a tvůrčím
způsobem ji konkretizovat tak, aby nabízené činnosti byly mnohostranné a maximálně pestré a
svou úrovní odpovídaly konkrétním možnostem a potřebám dětí.
Konkretizované výstupy jsou dílčí výstupy vzdělávání, které je možno obecně považovat v této
úrovni vzdělávání za dosažitelné. Jsou formulovány tak, aby měly charakter způsobilostí
(kompetencí). Nejedná se o výčet jednotlivých schopností, poznatků, dovedností kognitivních i
praktických, postojů a hodnot, ale o jejich vzájemné propojení, o jejich jednoduché soubory
dítětem prakticky využitelné. Tyto výstupy jsou formulovány pro dobu, kdy dítě předškolní
vzdělávání ukončuje, s tím, že jejich dosažení není pro dítě povinné. Každé dítě může v čase,
kdy opouští mateřskou školu, dosahovat těchto výstupů v míře odpovídající jeho individuálním
potřebám a možnostem. Pedagog má při své práci sledovat proces osvojování těchto
způsobilostí jak v rámci třídy dětí, tak u jednotlivých dětí a postupovat tak, aby děti získávaly co
nejvíce.
5.1 Dítě a jeho tělo
Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti biologické je stimulovat a podporovat růst a
neurosvalový vývoj dítěte, podporovat jeho fyzickou pohodu, zlepšovat jeho tělesnou zdatnost i
pohybovou a zdravotní kulturu, podporovat rozvoj jeho pohybových i manipulačních dovedností,
učit je sebeobslužným dovednostem a vést je k zdravým životním návykům a postojům.
! Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje)
Uvědomění si vlastního těla, rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti
hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsahu pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.),
8
ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí, rozvoj a užívání všech smyslů, rozvoj fyzické i
psychické zdatnosti, osvojení si věku přiměřených praktických dovedností, osvojení si poznatků
o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě, osvojení si poznatků a dovedností
důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí, vytváření zdravých
životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu.
! Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí)
Lokomoční pohybové činnosti (chůze, běh, skoky a poskoky, lezení), nelokomoční pohybové
činnosti (změny poloh a pohybů těla na místě) a jiné činnosti (základní gymnastika, turistika,
sezónní činnosti, míčové hry apod.), manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty,
pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem; činnosti seznamující děti s věcmi, které je obklopují a
jejich praktickým používáním, zdravotně zaměřené činnosti (vyrovnávací, protahovací,
uvolňovací, dechová, relaxační cvičení), smyslové a psychomotorické hry, konstruktivní a
grafické činnosti, hudební a hudebně pohybové hry a činnosti, jednoduché pracovní a
sebeobslužné činnosti v oblasti osobní hygieny, stolování, oblékání, úklidu, úpravy prostředí
apod., činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí, příležitosti a činnosti směřující
k ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření zdravých životních návyků, činnosti relaxační a
odpočinkové, zajišťující zdravou atmosféru a pohodu prostředí, příležitosti a činnosti směřující k
prevenci úrazů (hrozících při hrách, pohybových činnostech a dopravních situacích, při setkávání
s cizími lidmi), k prevenci nemoci, nezdravých návyků a závislostí.
! Konkretizované výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže)
Zachovávat správné držení těla, zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou
orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat
různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku),
koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou, vědomě
napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu, ovládat dechové
svalstvo, sladit pohyb se zpěvem, vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů (sluchově rozlišovat
zvuky a tóny, zrakově rozlišovat tvary předmětů a jiné specifické znaky, rozlišovat vůně, chutě,
vnímat hmatem apod.), ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s
předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s
grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací
hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji apod.), zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat
základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky (starat se o osobní hygienu, přijímat
stravu a tekutinu, umět stolovat, postarat se o sebe a své osobní věci, oblékat se, svlékat,
obouvat apod.), zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky,
uklidit po sobě, udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, práce na zahradě apod.),
pojmenovat části těla, některé orgány (včetně pohlavních), znát jejich funkce, mít povědomí o
9
těle a jeho vývoji, (o narození, růstu těla a jeho proměnách), znát základní pojmy užívané ve
spojení se zdravím, s pohybem a sportem, rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí; chovat
se tak, aby v situacích pro dítě běžných a jemu známých neohrožovalo zdraví, bezpečí a pohodu
svou ani druhých, mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu
a zdravé výživy, mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o
tom, kde v případě potřeby hledat pomoc (kam se obrátit, koho přivolat, jakým způsobem apod.),
zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji,
sportovním náčiním a nářadím, výtvarnými pomůckami a materiály, jednoduchými hudebními
nástroji, běžnými pracovními pomůckami.
5.2. Dítě a jeho psychika
Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti psychologické je podporovat duševní pohodu,
psychickou zdatnost a odolnost dítěte, rozvoj jeho intelektu, řeči a jazyka, poznávacích procesů
a funkcí, jeho citů i vůle, stejně tak i jeho sebepojetí a sebenahlížení, jeho kreativity a
sebevyjádření, stimulovat osvojování a rozvoj jeho vzdělávacích dovedností a povzbuzovat je v
dalším rozvoji, poznávání a učení. Tato oblast zahrnuje tři „podoblasti“: 5.2.1 Jazyk a řeč, 5.2.2
Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace, 5.2.3 Sebepojetí,
city a vůle.
5.2.1 Jazyk a řeč
Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání,
porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování), rozvoj
komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu, osvojení si
některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu
jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické).
Artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti,
společné diskuse, rozhovory, individuální a skupinová konverzace (vyprávění zážitků, příběhů,
vyprávění podle skutečnosti i podle obrazového materiálu, podle vlastní fantazie, sdělování
slyšeného druhým apod.), komentování zážitků a aktivit, vyřizování vzkazů a zpráv, samostatný
slovní projev na určité téma, poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování
filmových a divadelních pohádek a příběhů, přednes, recitace, dramatizace, zpěv, grafické
napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen, prohlížení a „čtení“ knížek, hry a činnosti zaměřené
k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest, činnosti a příležitosti seznamující děti s různými
sdělovacími prostředky (noviny, časopisy, knihy, audiovizuální technika).
10
Správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči, pojmenovat většinu toho, čím je
obklopeno, vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve
vhodně zformulovaných větách, vést rozhovor (naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí
myšlenku, sledovat řečníka i obsah, ptát se), domluvit se slovy i gesty, improvizovat, porozumět
slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat jej ve správných větách),
formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat, učit se nová slova a
aktivně je používat (ptát se na slova, kterým nerozumí), naučit se zpaměti krátké texty
(reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu apod.),
sledovat a vyprávět příběh, pohádku, popsat situaci (skutečnou, podle obrázku), chápat slovní
vtip a humor, sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech, utvořit
jednoduchý rým, poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, homonyma a antonyma, rozlišovat
některé obrazné symboly (piktogramy, orientační a dopravní značky, označení nebezpečí apod.)
a porozumět jejich významu i jejich komunikativní funkci, sledovat očima zleva doprava, poznat
některá písmena a číslice, popř. slova, poznat napsané své jméno, projevovat zájem o knížky,
soustředěně poslouchat četbu, hudbu, sledovat divadlo, film, užívat telefon.
5.2.2 Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace
Rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení
k myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných
forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie, rozvoj tvořivosti
(tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření), posilování přirozených
poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.), vytváření pozitivního vztahu k
intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu o učení, osvojení si elementárních
poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda, čísla), vytváření základů pro práci s
informacemi
Přímé pozorování přírodních, kulturních i technických objektů i jevů v okolí dítěte, rozhovor o
výsledku pozorování, záměrné pozorování běžných objektů a předmětů, určování a
pojmenovávání jejich vlastností (velikost, barva, tvar, materiál, dotek, chuť, vůně, zvuky), jejich
charakteristických znaků a funkcí, motivovaná manipulace s předměty, zkoumání jejich
vlastností, konkrétní operace s materiálem (třídění, přiřazování, uspořádání, odhad, porovnávání
apod.), spontánní hra, volné hry a experimenty s materiálem a předměty, smyslové hry,
nejrůznější činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení postřehu a vnímání, zrakové a sluchové
paměti, koncentrace pozornosti apod., námětové hry a činnosti, hry nejrůznějšího zaměření
podporující tvořivost, představivost a fantazii (kognitivní, imaginativní, výtvarné, konstruktivní,
11
hudební, taneční či dramatické aktivity), řešení myšlenkových i praktických problémů, hledání
různých možností a variant, hry a činnosti zaměřené ke cvičení různých forem paměti
(mechanické a logické, obrazné a pojmové), činnosti zaměřené k vytváření (chápání) pojmů a
osvojování poznatků (vysvětlování, objasňování, odpovědi na otázky, práce s knihou, s
obrazovým materiálem, s médii apod.), činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně
znakových systémů (písmena, číslice, piktogramy, značky, symboly, obrazce), hry a praktické
úkony procvičující orientaci v prostoru i v rovině, činnosti zaměřené k seznamování se s
elementárními číselnými a matematickými pojmy a jejich symbolikou (číselná řada, číslice,
základní geometrické tvary, množství apod.) a jejich smysluplné praktické aplikaci, činnosti
zasvěcující dítě do časových pojmů a vztahů souvisejících s denním řádem, běžnými proměnami
a vývojem a přibližující dítěti přirozené časové i logické posloupnosti dějů, příběhů, událostí apod.
Vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si (nového,
změněného, chybějícího), záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost, poznat a
pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno, přemýšlet, vést jednoduché úvahy a to, o čem
přemýšlí a uvažuje, také vyjádřit, zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité
(odhalovat podstatné znaky, vlastnosti předmětů, nacházet společné znaky, podobu a rozdíl,
charakteristické rysy předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi), vnímat, že je zajímavé
dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení, postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí,
chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle
potřeby je prakticky využívat (porovnávat, uspořádávat a třídit soubory předmětů podle určitého
pravidla, orientovat se v elementárním počtu cca do šesti, chápat číselnou řadu v rozsahu první
desítky, poznat více, stejně, méně, první, poslední apod.), chápat prostorové pojmy (vpravo,
vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.), elementární časové pojmy
(teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro, léto, podzim, zima, rok), orientovat se v prostoru i v
rovině, částečně se orientovat v čase, naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat
a vybavit, řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předkládat „nápady“, nalézat nová
řešení nebo alternativní k běžným, vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech
(konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických
5.2.3 Sebepojetí, city, vůle
Poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity,
získání sebevědomí, sebedůvěry, osobní spokojenosti), získání relativní citové samostatnosti,
rozvoj schopnosti sebeovládání, rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně
12
prožívat, rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky
vyjádřit, rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání, získání schopnosti
záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci.
Spontánní hra, činnosti zajišťující spokojenost a radost, činnosti vyvolávající veselí a pohodu,
činnosti přiměřené sílám a schopnostem dítěte a úkoly s viditelným cílem a výsledkem, v nichž
může být dítě úspěšné, činnosti nejrůznějšího zaměření vyžadující (umožňující) samostatné
vystupování, vyjadřování, obhajování vlastních názorů, rozhodování a sebehodnocení,
příležitosti a hry pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání, cvičení organizačních dovedností,
estetické a tvůrčí aktivity (slovesné, výtvarné, dramatické, literární, hudební, pohybové a další),
sledování pohádek a příběhů obohacujících citový život dítěte, cvičení v projevování citů (zvláště
kladných), v sebekontrole a v sebeovládání (zvláště emocí záporných, např. hněvu, zlosti, úzkosti
apod.), hry na téma rodiny, přátelství apod., výlety do okolí (do přírody, návštěvy dětských
kulturních akcí apod.), činnosti zaměřené k poznávání různých lidských vlastností; záměrné
pozorování, čím se lidé mezi sebou liší (fyzické i psychické vlastnosti, dovednosti, schopnosti,
city, vlastnosti dané pohlavními rozdíly, věkem, zeměpisným místem narození, jazykem) a v čem
jsou si podobní, dramatické činnosti (předvádění a napodobování různých typů chování člověka
v různých situacích), mimické vyjadřování nálad (úsměv, pláč, hněv, zlobu, údiv, vážnost apod.),
činnosti vedoucí dítě k identifikaci sebe sama a k odlišení od ostatních
Odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých, být aktivní i bez jejich opory, uvědomovat si
svou samostatnost, zaujímat vlastní názory a postoje a vyjadřovat je, rozhodovat o svých
činnostech, ve známých a opakujících se situacích a v situacích, kterým rozumí, ovládat svoje
city a přizpůsobovat jim své chování, vyjádřit souhlas i nesouhlas, říci „ne“ v situacích, které to
vyžadují (v ohrožujících, nebezpečných či neznámých situacích), odmítnout se podílet na
nedovolených či zakázaných činnostech apod., uvědomovat si své možnosti i limity (své silné i
slabé stránky), přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se
hodnotit svoje osobní pokroky, prožívat radost ze zvládnutého a poznaného, vyvinout volní úsilí,
soustředit se na činnost a její dokončení, respektovat předem vyjasněná a pochopená pravidla,
přijímat vyjasněné a zdůvodněné povinnosti, zorganizovat hru, uvědomovat si příjemné a
nepříjemné citové prožitky (lásku, soucítění, radost, spokojenost i strach, smutek, odmítání),
rozlišovat citové projevy v důvěrném (rodinném) a cizím prostředí, prožívat a dětským způsobem
projevovat, co cítí (soucit, radost, náklonnost), snažit se ovládat své afektivní chování (odložit
splnění svých osobních přání, zklidnit se, tlumit vztek, zlost, agresivitu apod.), být citlivé ve vztahu
k živým bytostem, k přírodě i k věcem, těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních i
13
kulturních krás i setkávání se s uměním, zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí
hudby, hudebně pohybovou či dramatickou improvizací apod.).
5.3 Dítě a ten druhý
Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v interpersonální oblasti je podporovat utváření vztahů
dítěte k jinému dítěti či dospělému, posilovat, kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou
komunikaci a zajišťovat pohodu těchto vztahů.
Seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému, osvojení si elementárních poznatků,
schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem,
posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, v dětské
herní skupině apod.), vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance,
respektu, přizpůsobivosti apod.), rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i
neverbálních, rozvoj kooperativních dovedností, ochrana osobního soukromí a bezpečí ve
vztazích s druhými dětmi i dospělými.
Běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dospělým, sociální
a interaktivní hry, hraní rolí, dramatické činnosti, hudební a hudebně pohybové hry, výtvarné hry,
společenské hry, společné aktivity nejrůznějšího zaměření, kooperativní činnosti ve dvojicích, ve
skupinkách, společná setkávání, povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému, aktivity
podporující sbližování dětí, aktivity podporující uvědomování si vztahů mezi lidmi (kamarádství,
přátelství, vztahy mezi oběma pohlavími, úcta ke stáří apod.), hry, přirozené i modelové situace,
při nichž se dítě učí přijímat a respektovat druhého, činnosti zaměřené na porozumění pravidlům
vzájemného soužití a chování, spolupodílení se na jejich tvorbě, hry a činnosti, které vedou děti
k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s ním, půjčit hračku, střídat se, pomoci mu, ke
schopnosti vyřešit vzájemný spor apod., činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v
němž dítě žije, rodina (funkce rodiny, členové rodiny a vztahy mezi nimi, život v rodině, rodina ve
světě zvířat) - mateřská škola (prostředí, vztahy mezi dětmi i dospělými, kamarádi), hry a situace,
kde se dítě učí chránit soukromí a bezpečí své i druhých, četba, vyprávění a poslech pohádek a
příběhů s etickým obsahem a poučením.
Navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, překonat stud, komunikovat s ním
vhodným způsobem, respektovat ho, porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad,
přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství,
14
odmítnout komunikaci, která je mu nepříjemná, uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému,
přiznávat stejná práva druhým a respektovat je, chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou
hodnotu, přestože je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.),
že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené, uplatňovat své individuální potřeby, přání
a práva s ohledem na druhého (obhajovat svůj postoj nebo názor, respektovat jiný postoj či
názor), přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou, spolupracovat s ostatními,
dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v mateřské
škole, na veřejnosti, dodržovat herní pravidla, respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se s ním o
hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělit si úkol s jiným dítětem apod., vnímat, co si druhý přeje či
potřebuje, vycházet mu vstříc (chovat se citlivě a ohleduplně k slabšímu či postiženému dítěti,
mít ohled na druhého a soucítit s ním, nabídnout mu pomoc apod.), bránit se projevům násilí
jiného dítěte, ubližování, ponižování apod., chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi,
staršími i dospělými jedinci, v případě potřeby požádat druhého o pomoc (pro sebe i pro jiné dítě).
5.4 Dítě a společnost
Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti sociálně - kulturní je uvést dítě do společenství
ostatních lidí a do pravidel soužití s ostatními, uvést je do světa materiálních i duchovních hodnot,
do světa kultury a umění, pomoci dítěti osvojit si potřebné dovednosti, návyky i postoje a umožnit
mu aktivně se podílet na utváření společenské pohody ve svém sociálním prostředí.
Poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného
sociokulturního prostředí, porozumění základním projevům neverbální komunikace obvyklým v
tomto prostředí, rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet
se), přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a přijímat
základní hodnoty v tomto společenství uznávané, rozvoj základních kulturně společenských
postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se
autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho
změny, vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách, seznamování se světem lidí,
kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije, vytváření povědomí
o existenci ostatních kultur a národností, vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu,
pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje
vyjadřovat a projevovat, rozvoj společenského i estetického vkusu.
Běžné každodenní setkávání s pozitivními vzory vztahů a chování, aktivity vhodné pro přirozenou
adaptaci dítěte v prostředí mateřské školy, spoluvytváření přiměřeného množství jasných a
smysluplných pravidel soužití ve třídě, různorodé společné hry a skupinové aktivity (námětové
15
hry, dramatizace, konstruktivní a výtvarné projekty apod.) umožňující dětem spolupodílet se na
jejich průběhu i výsledcích, přípravy a realizace společných zábav a slavností (oslavy výročí,
slavnosti v rámci zvyků a tradic, sportovní akce, kulturní programy apod.), tvůrčí činnosti
slovesné, literární, dramatické, výtvarné, hudební, hudebně pohybové, dramatické apod.
podněcující tvořivost a nápaditost dítěte, estetické vnímání i vyjadřování a tříbení vkusu,
receptivní slovesné, literární, výtvarné či dramatické činnosti (poslech pohádek, příběhů, veršů,
hudebních skladeb a písní, sledování dramatizací, divadelních scének), setkávání se s literárním,
dramatickým, výtvarným a hudebním uměním mimo mateřskou školu, návštěvy kulturních a
uměleckých míst a akcí zajímavých pro předškolní dítě, hry zaměřené k poznávání a rozlišování
různých společenských rolí (dítě, dospělý, rodič, učitelka, žák, role dané pohlavím, profesní role,
herní role) a osvojování si rolí, do nichž se dítě přirozeně dostává, aktivity přibližující dítěti
pravidla vzájemného styku (zdvořilost, ohleduplnost, tolerance, spolupráce) a mravní hodnoty
(dobro, zlo, spravedlnost, pravda, upřímnost, otevřenost apod.) v jednání lidí, hry a praktické
činnosti uvádějící dítě do světa lidí, jejich občanského života a práce (využívání praktických
ukázek z okolí dítěte, tematické hry seznamující dítě s různými druhy zaměstnání, řemesel a
povolání, s různými pracovními činnostmi a pracovními předměty, praktická manipulace s
některými pomůckami a nástroji, provádění jednoduchých pracovních úkonů a činností apod.),
aktivity přibližující dítěti svět kultury a umění a umožňující mu poznat rozmanitost kultur (výtvarné,
hudební a dramatické činnosti, sportovní aktivity, zábavy, účast dětí na kulturních akcích,
návštěvy výstav, divadelních a filmových představení, využívání příležitostí seznamující dítě
přirozeným způsobem s různými tradicemi a zvyky běžnými v jeho kulturním prostředí apod.)
Uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i s dětmi
(zdravit známé děti i dospělé, rozloučit se, poprosit, poděkovat, vzít si slovo až když druhý
domluví, požádat o pomoc, vyslechnout sdělení, uposlechnout pokyn apod.), pochopit, že každý
má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svou roli, podle které je třeba se chovat,
chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé, začlenit se do
třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a
dovednosti, porozumět běžným neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých,
adaptovat se na život ve škole, aktivně zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy i jeho
běžných proměn (vnímat základní pravidla jednání ve skupině, podílet se na nich a řídit se jimi,
podřídit se rozhodnutí skupiny, přizpůsobit se společnému programu, spolupracovat, přijímat
autoritu) a spoluvytvářet v tomto společenství prostředí pohody, vyjednávat s dětmi i dospělými
ve svém okolí, domluvit se na společném řešení (v jednoduchých situacích samostatně, jinak s
pomocí), utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách,
co je v souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se podle této
představy chovat (doma, v mateřské škole i na veřejnosti), chovat se zdvořile, přistupovat k
druhým lidem, k dospělým i k dětem, bez předsudků, s úctou k jejich osobě, vážit si jejich práce
16
a úsilí, dodržovat pravidla her a jiných činností, jednat spravedlivě, uvědomovat si, že ne všichni
lidé respektují pravidla chování, že se mohou chovat neočekávaně, proti pravidlům, a tím
ohrožovat pohodu i bezpečí druhých; odmítat společensky nežádoucí chování (např. lež,
nespravedlnost, ubližování, lhostejnost či agresivitu), chránit se před ním a v rámci svých
možností se bránit jeho důsledkům (vyhýbat se komunikaci s lidmi, kteří se takto chovají),
zacházet šetrně s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby, s knížkami, s
penězi apod., vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem
literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky (říci, co bylo zajímavé, co je
zaujalo), zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých
výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru,
tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.), vyjadřovat se prostřednictvím
hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i
instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, sledovat a
rozlišovat rytmus.
5.5 Dítě a svět
Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v environmentální oblasti je založit u dítěte elementární
povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí – počínaje nejbližším
okolím a konče globálními problémy celosvětového dosahu – a vytvořit elementární základy pro
otevřený a odpovědný postoj dítěte (člověka) k životnímu prostředí.
Seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu,
vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich
rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách, poznávání jiných kultur, pochopení, že změny
způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit,
osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí
při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými
vlivy, rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám
vnějšího prostředí i jeho změnám, vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou
a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí.
Přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní přírody, kulturních i technických
objektů, vycházky do okolí, výlety, aktivity zaměřené k získávání praktické orientace v obci
17
(vycházky do ulic, návštěvy obchodů, návštěvy důležitých institucí, budov a dalších pro dítě
významných objektů), sledování událostí v obci a účast na akcích, které jsou pro dítě zajímavé,
poučení o možných nebezpečných situacích a dítěti dostupných způsobech, jak se chránit
(dopravní situace, manipulace s některými předměty a přístroji, kontakt se zvířaty, léky, jedovaté
rostliny, běžné chemické látky, technické přístroje, objekty a jevy, požár, povodeň a jiné
nebezpečné situace a další nepříznivé přírodní a povětrnostní jevy), využívání praktických
ukázek varujících dítě před nebezpečím, hry a aktivity na téma dopravy, cvičení bezpečného
chování v dopravních situacích, kterých se dítě běžně účastní, praktický nácvik bezpečného
chování v některých dalších situacích, které mohou nastat, praktické užívání technických
přístrojů, hraček a dalších předmětů a pomůcek, se kterými se dítě běžně setkává, přirozené i
zprostředkované poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitostí a změn v přírodě (příroda
živá i neživá, přírodní jevy a děje, rostliny, živočichové, krajina a její ráz, podnebí, počasí,
ovzduší, roční období), práce s literárními texty, s obrazovým materiálem, využívání encyklopedií
a dalších médií, kognitivní činnosti (kladení otázek a hledání odpovědí, diskuse nad problémem,
vyprávění, poslech, objevování), praktické činnosti, na jejichž základě se dítě seznamuje s
různými přírodními i umělými látkami a materiály ve svém okolí a jejichž prostřednictvím získává
zkušenosti s jejich vlastnostmi (praktické pokusy, zkoumání, manipulace s různými materiály a
surovinami), využívání přirozených podnětů, situací a praktických ukázek v životě a okolí dítěte,
k seznamování dítěte s elementárními dítěti srozumitelnými reáliemi o naší republice, pozorování
životních podmínek a stavu životního prostředí, poznávání ekosystémů (les, louka, rybník apod.),
ekologicky motivované aktivity (ekohry), smysluplné činnosti přispívající k péči o životní prostředí
a okolní krajinu, pracovní činnosti, pěstitelské a chovatelské činnosti, činnosti zaměřené k péči o
školní prostředí, školní zahradu a blízké okolí
Orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí (doma, v budově
mateřské školy, v blízkém okolí), zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě kladené i
jednoduché praktické situace, které se doma a v mateřské škole opakují, chovat se přiměřeně a
bezpečně doma i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře apod.), uvědomovat si
nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat, a mít povědomí o tom, jak se prakticky
chránit (vědět, jak se nebezpečí vyhnout, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc), osvojit si
elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné,
zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi, mít povědomí o širším
společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu
praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte, vnímat, že svět má svůj
řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý - jak svět přírody, tak i svět
lidí (mít elementární povědomí o existenci různých národů a kultur, různých zemích, o planetě
Zemi, vesmíru apod.), všímat si změn a dění v nejbližším okolí, porozumět, že změny jsou
přirozené a samozřejmé (všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že s těmito
18
změnami je třeba v životě počítat), přizpůsobovat se běžně proměnlivým okolnostem doma i v
mateřské škole, mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka,
uvědomovat si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví
i životní prostředí, rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které
je mohou poškozovat, všímat si nepořádků a škod, upozornit na ně, pomáhat pečovat o okolní
životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o
rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit přírodu v okolí, živé tvory apod.)
6. Vzdělávací obsah
Vzdělávací obsah našeho vzdělávacího programu slouží pedagogům jako východisko pro
přípravu vlastní vzdělávací nabídky a ve třídním vzdělávacím programu formulují v podobě, v
jaké ji budou dětem předkládat - v podobě integrovaných bloků. Obsah bloků odpovídá
vzdělávacímu obsahu stanovenému ve vzdělávací nabídce v RVP PV. Činnosti nabízené v rámci
ŠVP (TVP) vybírají učitelky tak, aby byly praktické i intelektové povahy, aby rozvíjely intelektové
i praktické schopnosti a dovednosti dítěte, prohlubovaly jeho poznání, obohacovaly jeho
praktickou zkušenost a zvyšovaly praktickou využitelnost toho, co se dítě naučí. Integrované
bloky svým obsahem vzájemně navazují, doplňují se a prohlubují, mohou se prolínat a přecházet
plynule jeden do druhého. Dětem se znovu připomínají v nových souvislostech a učí se tak vidět
věci z různých pohledů. Právě to významně přispívá k tomu, že si dítě může vytvářet globální a
reálný pohled na svět i jeho dění a že získané poznatky i dovednosti může lépe využívat v praxi
i v dalším učení. Děti se mohou setkávat se stejným obsahem i mimo formální vzdělávací
nabídku, při příležitostech neplánovaných a vidí jej v přirozených logických vztazích a životních
souvislostech, mohou být výsledky vzdělávání ještě účinnější.
7. Evaluace a autoevaluace školy
7.1 Úvod
Autoevaluace v MŠ je založena na třech fázích:
1.
sběr informací pro evaluaci
2.
analýza získaných dat
3.
vyvození závěrů, návrhy změn, reflexe výsledků
Časový plán a odpovědnost jednotlivých pracovníků se liší podle evaluačních oblastí a bude
uvedena níže.
7.2 Obsah evaluace, časový plán a stanovení odpovědnosti pracovníků v jednotlivých
oblastech evaluace
19
Přehled evaluačních oblastí:
7.2.1 Evaluace podmínek
Evaluace v této oblasti vychází z kritérií stanovených v RVP PV, s nimiž je porovnáván reálný
stav v MŠ prostřednictvím následující stupnice:
1 - zcela nevyhovující, neodpovídá kritériu
2 - jen málo odpovídá kritériu
3 - odpovídá kritériu jen částečně
4 - téměř zcela odpovídá kritériu
5 - zcela naplňuje požadavek kritéria
Výsledky jsou projednány na poradě a vyvozeny závěry. Odpovědnost a časový plán se liší u
jednotlivých oblastí podmínek MŠ.
Oblast věcných podmínek
Sběr dat probíhá průběžně a jednou ročně je provedena inventura materiálních podmínek MŠ.
Prostředkem sběru dat je jednak kniha záznamů poruch a vad vedená p. školníkem, jednak
inventární kniha materiálního vybavení MŠ. Dále pak prostřednictvím komunikace a rozhovorů
mezi učitelkami a poznámek jimi prováděných. Získané informace jsou analyzovány jednou ročně
na poradě učitelek (konec školního roku). Závěry a návrhy jsou zapsány a uloženy do
dokumentace MŠ. Je vytvořen seznam prioritních potřeb z oblasti materiální, který je dále
využíván při nákupech pomůcek aj. Odpovědnost za evaluaci dané oblasti nesou učitelky MŠ.
Oblast životosprávy
Část týkající se výživy dětí je hodnocena pracovnicemi MŠ.
Část týkající se denního režimu, pobytu venku, respektování individuálních potřeb dětí atd., je
učitelkami reflektována denně (ústní formou). Jednou ročně (na konci roku) je situace v MŠ
hodnocena pomocí výše uvedené stupnice vzhledem ke kritériím uvedeným v RVP PV. Analýza
a zpracování získaných dat probíhá na společné poradě a je vypracován písemný záznam
výsledků hodnocení a návrhů opatření v případě nežádoucího či nevyhovujícího stavu.
Odpovědnost za sběr informací, jejich zpracování a analýzu mají učitelky MŠ a ředitelka MŠ.
Oblast psychosociálních podmínek
Sběr dat je realizován průběžně (rozhovory učitelek, poznámky do ŠVP PV atd.). Ročně je pak
provedeno hodnocení psychosociálních podmínek pomocí hodnocení situace v MŠ pomocí výše
20
uvedené stupnice aplikované na kritéria uvedená v RVP PV. Reflexe výsledků je provedena na
poradě učitelek. Z porady je pořízen písemný záznam výsledků analýzy situace a navržených
opatření. Odpovědnost za evaluaci této oblasti nesou učitelky MŠ a ředitelka MŠ.
Oblast organizace
Sběr dat probíhá průběžně prostřednictvím pozorování a průběžných poznámek (sešit
poznámek k ŠVP). Analýza a hodnocení situace probíhá pomocí aplikace výše uvedené stupnice
na kritéria uvedená v RVP PV. Výsledky jsou zpracovány na poradě učitelek do písemné podoby
s návrhy řešení, příp. jsou do sešitu poznámek ŠVP vepsány odhalené problémy, které jsou poté
dále řešeny. Odpovědnost za evaluaci této oblasti nesou učitelky MŠ a ředitelka MŠ.
Oblast řízení
Odpovědnost za evaluaci této oblasti nese ředitelka školy.
Oblast personálního a pedagogického zajištění
Odpovědnost za evaluaci této oblasti má ředitelka MŠ.
Oblast spoluúčasti rodičů
Informace jsou sbírány průběžně - rozhovory s rodiči při běžném provozu i při různých
společných akcích. Získaná data jsou zpracována a projednána na poradě učitelek MŠ jednou
ročně. Jsou stanoveny slabé stránky oblasti a navržena opatření, příp. problémy jsou zapsány
do sešitu poznámek k ŠVP k dalšímu zpracování. Odpovědnost za evaluaci oblasti mají učitelky
MŠ a ředitelka MŠ.
7.2.2 Evaluace výchovně vzdělávacího procesu, témat a integrovaných bloků
Sběr dat probíhá spontánně v průběhu činností či bezprostředně po jejich ukončení, formou
komunikace mezi učitelkou a dětmi - pohybové znázornění míry, do jaké se dětem činnost, která
proběhla, líbila, evaluace na konci týdne – vzpomínáme, co vše jsme tento týden dělali atd.), dále
jsou data sbírána prostřednictvím rozhovorů učitelek, individuálních poznámek. Podkladem jsou
i práce dětí zadané či spontánní produkty. Celková evaluace tématu či bloku, pak z těchto
poznámek získaných v průběhu činnosti a krátce po ní, si vytváří po skončení tématu nebo
integrovaného bloku vždy příslušná učitelka. Tato data jsou pak podkladem pro celkové
hodnocení souladu ŠVP PV s RVP PV a úspěšnosti ŠVP. Odpovědnost za evaluaci v této oblasti
nesou učitelky MŠ.
7.2.3 Evaluace pokroku a vývoje jednotlivých dětí
21
Sběr dat probíhá po celý rok. Průběžně a při hodnocení je uplatňována individuálně vztahová
norma.
Prostředky sběru dat jsou:
-portfolio dítěte a zásobník pro práce každého dítěte, které je doplňováno učitelkou a je uloženo
ve své třídě s třídní dokumentací
-pozorování, rozhovory s dítětem, poznámky učitelky.
Hodnocení probíhá pak pomocí hodnotících nástrojů:
-
individuální záznamy o dětech
-
co už umím, co už znám
Hodnocení stavu a pokroku jednotlivých dětí je v případě potřeby dále konzultováno na poradách
učitelek a jsou průběžně vedeny rozhovory a konzultace mezi učitelkami. Za evaluaci v této
oblasti jsou odpovědny učitelky MŠ.
7.2.4 Evaluace třídy dětí
Sběr dat probíhá spontánně, pozorováním, rozhovory, diskusí s dětmi, rodiči a mezi
učitelkami. Hodnocení a analýza probíhá souběžně s individuálním hodnocením dětí. Dále
probíhá hlubší zamyšlení nad skupinami dětí při poradě učitelek.
7.2.5 Sebereflexe učitelek
Je prováděna individuálně a odráží se částečně v oblasti evaluace témat a integrovaných bloků,
kde lze nalézt informace daného rázu. Jinak každá učitelka volí formu sebereflexe takovou, jakou
uzná za vhodnou. Běžně jsou používány rozhovory s dalšími pedagogickými pracovníky apod.
Analýzu, vyhodnocení a posouzení kvality sebereflexe pedagogických pracovníků provádí
zástupce ředitelky mateřské školy a jsou možné případné individuální konzultace. Časový plán
není stanoven, koná se dle potřeby pedagogických pracovníků.
Sběr dat probíhá celoročně prostřednictvím pozorování, rozhovorů, diskusí, shromažďování
poznámek jednotlivých pracovnic, dokumentů z porad a dalších dílčích evaluačních dokumentů.
Analýza dat, srovnání s RVP PV a vyhodnocení dat probíhá jednou za tři roky. Odpovědnost za
srovnání a vyhodnocení jednotlivých částí mají jednotlivé učitelky - samy si rozdělí oblasti.
Zpracování výsledků a reflexe pak probíhá na poradě učitelek, kde jsou hledány i cesty nápravy
problémů, které byly odhaleny. Soulad je primárně zkoumán prostřednictvím srovnávání s kritérii
v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání.
22
I. INTEGROVANÝ BLOK
“PODZIM VE ŠKOLCE S NOVÝMI KAMARÁDY”
Charakteristika integrovaného bloku:
Integrovaný blok je zaměřen na vytváření podmínek pro přijetí dítě do kolektivu mateřské
školy po prázdninách, na vzájemné poznávání, na vytváření příznivého sociálního
klimatu ve třídách, jak v budování vztahu mezi dětmi, tak mezi dětmi a pedagogy.
Neoddělitelnou součástí bloku je individuální práce s nově příchozími dětmi.
Děti se postupně učí respektovat daná pravidla soužití ve třídě. Postupně jsou jim i
nabízeny činnosti s podzimní motivací při respektování cílů ve všech oblastech.
Ke každému podtématu je vytvořen postupně týdenní plán s činnostmi a aktivitami pro
rozvoj všech oblastí osobnosti dítěte, zejména dílčích funkcí.
23
ZÁŘÍ “Naše školka”
Týden
1+2 Kdo všechno přišel do školky
Týden Moji kamarádi
3
Týden Co přináší podzim
4
ŘÍJEN – “Sklizeň”
Týden Barevný podzim
1+2
Týden Co do košíku (les, pole, zahrada)
3
Týden Vše okolo mě létá
4+5
24
LISTOPAD “Zima klepe na dveře”
Týden
1+2 Zvířátka se chystají k zimnímu spánku
Týden Podzimní počasí
3
Týden Když stůněme
4
25
1. DÍTĚ A JEHO TĚLO
Dílčí vzdělávací cíle: (co pedagog u dítěte podporuje)
 Rozvoj pohybových schopností, hrubé a jemné motoriky, koordinace ruky a
oka
 Uvědomění si vlastního těla
 Zlepšovat kvalitu osvojení věku přiměřených praktických dovedností
Očekávané výstupy: ( co dítě na konci integrovaného bloku zpravidla dokáže)
 Zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci
(pohybovat se ve skupině dětí, orientace v novém prostoru)
 Koordinovat lokomoci a další pohyby a pohyby těla
 Vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle
pokynu
 Zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat hygienické a zdravotně-preventivní návyky
(osobní hygiena, přijímání potravy a tekutin, stolování, postarat se o sebe a své
osobní věci, oblékat se, svlékat, obouvat apod.)
Vzdělávací nabídka:
 Lokomoční pohybové činnosti- chůze, běh, skoky, lezení
 Pohybové činnosti pro pobytu venku – chůze, běh, skluzavky, houpačky
 Nelokomoční pohybové činnosti- změny poloh a pohybů těla na místě
 Pohybové hry, cvičení s říkadly
 Jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti v oblasti stolování, osobní
hygieny, oblékání, úklidu, úpravy prostředí
 Manipulace s výtvarným materiálem, lepidlem, nůžkami, drobnými hračkami
 Grafické a konstruktivní činnosti
26
2. DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA
a) Jazyk a řeč
 Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností
-naslouchání, porozumění, mluvní projev, vyjadřování
 Rozvoj komunikačních dovedností verbálních I neverbálních a kultivovaného
projevu
Očekávané výstupy: (co dítě na konci integrovaného bloku zpravidla dokáže)
 Dokázat se vyjadřovat alespoň v krátkých větách, pokynech
 Domluvit se slovy i gesty
 Porozumět slyšenému- zachytit hlavní myšlenku
 Rozlišovat některé obrazné symboly (značky + přiřadit jméno dítěte)
 Správně vyslovovat, ovládat dech
 Vyjádřit své myšlenky
 Artikulační, řečové, rytmické hry
 Samostatné vyjádření své potřeby
 Poslech čtených a vyprávěných pohádek či příběhů
27
b) Poznávací schopnosti a funkce, představivost, fantazie, myšlenkové
operace
Dílčí vzdělávací cíle: ( co pedagog u dítěte podporuje)
 Posilování paměti a pozornosti
 Posilování přirozených poznávacích citů – zvídavost, zájem, radost z
objevování apod.
 Záměrně pozorovat a všímat si nového
 Poznat a pojmenovat většinu věcí, kterými je dítě obklopeno
 Vyjádřit jednoduchou potřebu
 Vědomě užívat sluchu, zraku i ostatních smyslů, všímat si nového
 Záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost
 Chápat elementární matematické souvislosti – operace třídění, porovnávání,
uspořádání prvků
 Hry na podporu koncentrace a pozornosti a rozvoj paměti
 Námětové hry a manipulativní činnosti
 Přirozené činnosti v průběhu dne- počítání dětí, řazení dětí na vycházku,
počítání dětí u stolečku apod.
 Spontánní hra, volné experiment a materiálem a předměty
28
c) Sebepojetí, city a vůle
Dílčí vzdělávací cíle: ( co pedagog u dítěte podporuje)
 Poznávám sebe sama
 Uvědomění si vlastní identity
 Získání sebedůvěry, sebevědomí a osobní spokojenosti
 Podpora dětí při získávání relativní citové samostatnosti
 Rozvoj schopnosti sebeovládání
 Rozvoj schopnosti vytvářet citové vztahy, rozvíjet je a plně prožívat city
 Odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých
 být aktivní I bez podpory rodičů
 Ovládat svoje city a přizpůsobovat jim své chování
 Prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí- soucit, radost, náklonost
 Spontánní hra- příležitost k pohodě, spokojenosti a klidnému vstupu do
kolektivu
 Činnost zajišťující spokojenost a radost, veselí a pohodu
 Činnosti umožňující samostatné vystupování, vyjadřování
29
3. DÍTĚ A TEN DRUHÝ
 Seznámení se s pravidly chování ve vztahu k druhému
 Posilování schopnosti a dovednosti navazovat vztahy k druhým lidem a
rozvíjet je
 Posilováním prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem – v mateřské
škole, v dětské skupině, v rodině
 Navazovat kontakty s dospělým, kterému je dítě svěřeno do péče
 Překonat stud, komunikovat s dospělým vhodným způsobem
 Odmítnout komunikaci, která je dítěti nepříjemná
 Porozumět běžným projevům nálad a emocí
 Běžné verbální i neverbální komunikační aktivita dítěte s druhým dítětem
i dospělým
 Společenské hry s pravidly
 Společná setkávání
 Aktivity podporující sbližování dětí
 Aktivity podporující uvědomování si vztahů mezi lidmi- kamarády, přátelství
 Dramatické činnosti, hudební a hudebně – pohybové hry
30
4. DÍTĚ A SPOLEČNOST
Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje)
 Dodržování pravidel společenského soužití
 Další rozvoj spolupráce mezi dětmi
 Aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny
 Uplatňovat návyky společenského chování ve styku s dospělými i dětmi
(zdravit známé děti I dospělé, rozloučit se, poprosit, poděkovat, vzít si slovo,
až když druhý domluví, uposlechnout pokyn
 Adaptovat se na život v mateřské škole, zvládat požadavky plynoucí z
prostředí školy – podílet se na pravidlech jednání a chování ve skupině, řídit
se jimi, přizpůsobit se společnému programu, přijímat autoritu
 Běžné každodenní setkávání s pozitivními vzory vztahů a chování
 Aktivity podporující přirozenou adaptaci dítěte v prostředí MŠ
 Vymezení jasných a smysluplných pravidel
 Různorodé a společné hry a skupinové aktivity, konstruktivní a výtvarné
projekty- umožňující dětem spolupodílet se na jejich průběhu i výsledcích
 Příprava a realizace společných zábav a slavností
 Tvůrčí činnosti slovesné, dramatické činnosti- poslech pohádek, průběhů,
hudebních skladeb a písní, sledování dramatizací, divadelních scének
31
5. DÍTĚ A SVĚT
Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog podporuje)
 Seznamování s místem a prostředím, ve kterým dítě žije a vytváření
pozitivnímu vztahu k němu
 Orientovat se v prostředí MŠ-šatna, třída, herna, WC, kuchyň, chodba
 Zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě, kladené i jednoduché praktické
situace, které se doma i v MŠ opakují
 Chovat se přiměřeně bezpečně v MŠ, doma I venku- na ulici, na hřišti
Vzdělávací nabídka
 Poučení o možných nebezpečných situacích a dítěti dostupným způsobem
vysvětlit, jak se chránit- dopravní situace, manipulace s některými předměty
a přístroji, kontakt se zvířaty, léky
32
II. INTEGROVANÝ BLOK
“ZIMA JE VŠUDE KOLEM NÁS”
Vzhledem k časovému zařazení tohoto bloku do období kolem Vánoc, počátku zimy
a jejího průběhu je cílem využít neopakovatelnou a mimořádnou atmosféru vánočních
svátků a vest děti prostřednictvím pozitivních citových prožitků k vytváření
prosociálních postojů a chování k druhému, k rozvíjení dovedností důležitých pro
navazování a rozvíjení vztahů k jiným lidem a k postupnému osvojování interaktivních
a komunikativních dovedností.
Děti získávají poznatky o své rodině, o vánočních zvycích a tradicích, hračkách, o
zimní přírodě, o zimních sportech, o světu pohádek, o významu práce pro člověka, o
masopustních radovánkách apod.
PROSINEC- “Svátky klidu a pohody”
Týden Mikuláš je tady
1
Týden
2
O Vánocích jsme všichni spolu
Týden Vánoční tradice a zvyky
3
33
LEDEN- To je zima, to je mráz
Týden
Zážitky z Vánoc
1
Týden
Pohádkový svět a čas kolem nás
2+3
Týden
4+5
Zimní radovánky
ÚNOR- “Karnevalový rej”
Týden
Zimní svět kolem nás
1
Týden Karneval
2
Týden Bez práce nejsou koláče
3
Týden Paní zima odlétá
4
34
1.
DÍTĚ A JEHO TĚLO
 Ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí
 Rozvoj a užívání všech smyslů
 Prohlubování věku přiměřených praktických dovedností
 Osvojení poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí,
osobní pohody I pohody prostředí
 Vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit dle pokynu
 Sladit pohyb s rytmem a hudbou
 Sladit pohyb se zpěvem, ovládat dechové svalstvo
 Vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů- sluchové zvuky a tóny, zrakově
rozlišovat tvary předmětů a jine specifické znaky, rozlišovat chutě a vůně,
vnímat hmatem
 Zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony- postarat se o hračky,
pomůcky, uklidit po sobě, udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové
práce
 Zvládnou sebeobsluhu
 Různorodé pohybové a tělovýchovné aktivity, pohybové hry, hudebněpohybové činnosti
 Smyslové a psychomotorické hry
 Pracovní a sebeobslužné činnosti ve všech oblastech- oblékání, stolování,
osobní hygieně, úklid, úprava prostředí
35
a) Jazyk a řeč
 Podpora rozvoje receptivních a produktivních jazykových dovedností,
rozvoje řečových schopností
 Rozvoj komunikativních dovedností verbálních I neverbálních a
kultivovaného projevu
Očekávané výstupy: (co dítě na konci integrovaného bloku zpravidla
dokáže)
 Komentování zážitků, aktivit, vyřizování vzkazů, zpráv
 Učit se nova slova a aktivně je používat – ptát se na slova, kterým
nerozumí
 Naučit se zpaměti krátké texty – reprodukovat říkanky, básničky,
pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu
 Sledovat a vyprávět jednoduchý příběh, pohádku
 Popsat situaci- skutečnou i podle obrázku
 Rytmizovat říkadla, jednotlivá slova
 Přednes, recitace, dramatizace, zpěv
 Poslech pohádek, příběhů
 Sluchové a rytmické hry
 Grafické napodobování symbol, tvarů
 Prohlížení pohádkových knížek
 Hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest
36
b) Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové
operace
 Přechod od bezděčné paměti a pozornosti k záměrné
 Rozvoj a kultivace představivosti a fantazie
 Rozvoj tvořivosti, tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření
 Vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a učení
Očekávané výstupy : (co dítě na konci integrovaného bloku zpravidla dokáže)
 Záměrně se soustředit na činnosti a udržet pozornost
 Postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí
 Vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech
(konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických)
 Řešit problémy, úkoly a situace, předkládat “ nápady”
 Hry a činnosti zaměřené ke cvičení různých forem paměti (mechanické a
logické, obrazné a pojmové)
 Činnosti zaměřené k vytváření a chápání pojmů a osvojování poznatkůvysvětlování, objasňování, odpovědi na otázky, práce s knihou, s obrazovým
materiálem
 Hry nejrůznějšího zaměření podporující tvořivost, představivost a fantazii
(kognitivní, imaginativní, výtvarné, konstruktivní, hudební, taneční či
dramatické aktivity)
 Činnosti a hry se symboly- písmena, číslice, značky, piktogramy, symboly,
obrazce
37
c) Sebepojetí, city a vůle
Dílčí vzdělávací cíle :( co pedagog u dítěte podporuje)
 Poznávání sebe sama, uvědomění si vlastní identity
 Rozvoj schopností vytvářet citové vztahy, rozvíjet a plně prožívat
 Rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané
dojmy a prožitky vyjádřit
Očekávané výstupy : (co dítě na konci integrovaného bloku zpravidla dokáže)
 Přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit
se hodnotit svoje osobní pokroky
 Vyjádřit souhlas i nesouhlas, odmítnou podílet se na nedovolených či
zakázaných činnostech apod.
 Prožívat radost ze zvládnutého a poznaného
 Vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost nebo její dokončení
 Respektovat předem vyjasněná a pochopená pravidla, přijímat vyjasněné a
zdůvodněné povinnosti
 Zorganizovat hru
 Uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky- lásku, soucítění, radost,
spokojenost, strach, smutek, odmítání
 Rozlišovat citové projevy v důvěrném (rodinném) a cizím prostředí
 Cvičení organizačních dovedností
 Estetické a tvůrčí aktivity- slovesné, výtvarné, dramatické, literární, hudební,
pohybové a další
 Sledování pohádek a příběhů, obohacujících citový život dítěte
 Cvičení projevování citů, zvláště kladných, v sebekontrole a v sebeovládání
(zvláště emocí záporných, např. hněvu, zlosti, úzkosti apod.)
 Hry na téma rodiny, přátelství apod.
38
 Rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod. – vytváření
prosociálních postojů
 Rozvoj interaktivních a komunikativních postojů verbálních a neverbálních
 Uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhéhoobhajovat svůj postoj nebo názor, respektovat jiný postoj či názor), přijímat a
uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou
 Spolupracovat s ostatními
 Dodržovat dohodnutá pravidla vzájemného soužití a chování doma, v
mateřské škole, na veřejnosti, dodržovat herní pravidla
 Hry, přirozené i modelové situace, při nichž se dítě učí přijímat a respektovat
druhého
 Činnosti zaměřené na porozumění pravidlům vzájemného soužití a chování,
spolupodílení se na jejich tvorbě
 Hry a činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit
se s ním, půjčit hračku, střídat se, pomoci si, ke schopnosti vyřešit vzájemný
spor apod.
39
 Vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách
 Seznamování se se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních
poznatků o prostředí, v němž dítě žije
 Vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke
kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje
vyjadřovat a projevovat
 Utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských
normách
-co je v souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se
podle této představy chovat (doma, v mateřské škole, na veřejnosti)
 Chovat se zdvořile
 Dodržovat pravidla her a jiných činností, jednat spravedlivě a fair
 Vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem
literární, dramatické či hudební představení a hodnot svoje zážitky, říci, co je
zajímavé, co je zaujalo
 Zachycovat skutečnost ze svého okolí, vyjadřovat své představy pomocí
různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat,
konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých materiálů)
 Hry zaměřené k poznávání a rozlišování různých společenských rolí (dítě,
dospělý, rodič, učitelka, žák, role dané pohlavím, profesní role, herní role) a
osvojování si rolí, do nichž se dítě přirozeně dostává
 Aktivity přibližující dítěti pravidla vzájemného styku – zdvořilost, ohleduplnost,
tolerance, spolupráce a mravní hodnoty (dobro, zlo, spravedlnost, Pravda,
upřímnost, otevřenost, apod. v jednání lidí)
40
 Estetické a tvůrčí aktivity výtvarné, hudební a dramatické
5. DÍTĚ A SVĚT
 Osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých
činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí
 Ochrana dítěte před nebezpečnými vlivy prostředí
 Pomáhat pečovat o okolní životní prostředí, dbát na pořádek a čistotu,
nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet
pohodu prostředí, chránit přírodu v okolí apod.)
 Mít povědomí o významu životního prostředí pro člověka, uvědomovat si, že
jakým způsobem se dítě I ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví I
životní prostředí
 Smysluplné činnosti přispívající k péči o životní prostředí a okolní krajinu,
pracovní činnosti pěstitelské a chovatelské, činnosti zaměřené k péči o školní
prostředí, školní zahradu a blízké okolí
 Praktické činnosti, na jejichž prostřednictvím získává zkušenost s jejich
vlastnostmi- praktické pokusy, zkoumání, manipulace s různými materiály a
surovinami
41
III.
INTEGROVANÝ BLOK
“ SLÁVA, JARO JE TU! “
Obsah tohoto integrovaného bloku vychází z následujících ročního období. Snaží se
dětem, přiblížit daná témata pomocí obrázků s jarními a letními motivy, reflektuje
změny a dění
v přírodě, svátky jara Velikonoce, svátek matek, MDD, rozloučení s předškoláky, výlet,
začínající léto a blížící se prázdniny.
Prožitky těchto událostí zpracovávají pedagogové do výchovně vzdělávacích činností,
jejichž obsah je motivován výzdobou školky a obrázky během probíraných témat.
Využívají různé výtvarné techniky a aktivity na podporu a rozvoj jemné motoriky,
tělovýchovné a hudebně pohybové činnosti, dramatické hry, smyslové hry, hry s
didaktickými prvky a jiné tvořivé aktivity.
Děti jsou vedeny k samostatnosti, k aktivnímu přístupu, ke schopnosti hodnotit (co se
mi líbí - nelíbí, co mě baví - nebaví a proč, atd.), učitelky respektují jejich potřeby,
zájmy, zkušenosti a individuální předpoklady a dbají na vyváženost spontánních a
řízených činností.
42
Společné úsilí všech pedagogů směřuje k rozvoji celé osobnosti dítěte (oblast fyzická,
psychická i sociální s důrazem na rozvoj dílčích funkcí), k probuzení zájmu dětí
poznávat nové věci a objevovat neznámé a k porozumění věcí a jevů kolem sebe.
BŘEZEN- “Knížka”
Týden
1
Kniha
Týden Jak se rodí jaro
2+3
Týden Velikonoční zvyky
4
43
DUBEN-
“ Odemykáme jaro”
Týden Velikonoční zvyky
1
Týden Naše zahrádka
2
Týden Domácí zvířátka a jejich mláďátka
3
Týden Čarodějnický rej
4
KVĚTEN- “Svět kolem nás”
Týden
1
Týden
2
Týden
3
Týden
4
Všechno kvete, všechno voní
Slaví celá rodina
Naše vlast
Dopravní prostředky
44
ČERVEN- “ Vzhůru do světa”
Týden Den dětí
1
Týden
2
Lidé kolem nás
Týden
4
Vesmír
Týden Prázdniny
5
45
1. DÍTĚ A JEHO TĚLO
 Osvojení si poznatků o těle, o jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich
kvalitě
 Vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního
stylu
 Další zdokonalování schopností a dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky,
ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí, koordinaci ruky a oka
 Pojmenovat části těla, některé orgány, znát jejich funkce, mít povědomí o těle a
jeho vývoji – o narození, růstu těla a jeho proměnách, znát základní pojmy
užívané ve spojení se zdravím, s pohybem a sportem
 Mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu
a zdravé výživy
 Zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými
nástroji, sportovním náčiním a nářadím, výtvarnými pomůckami a materiály,
jednoduchými hudebními nástroji a pracovními pomůckami
 Činnosti zaměřené k poznávání těla a jeho částí
 Činnosti relaxační a odpočinkové, zajišťující zdravou atmosféru a pohodu
prostředí
 Pohybové činnosti nejrůznějšího charakteru, podporující rozvoj tělesné
zdatnosti, pohybové a manipulativní dovednosti, koordinaci a obratnost, rozsah
pohybu
46
a) Jazyk a řeč
 Další rozšiřování některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení a
psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i
neverbální – výtvarné, hudební, pohybové i dramatické
 Utvořit jednoduchý rým
 Sledovat očima zleva doprava
 Poznat napsané své jméno
 Projevovat zájem o knížky, soustředěně poslouchat četbu, hudbu, sledovat
divadlo, film
 Artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry a cvičení, hry se slovy, slovní
hádanky, vokální činnosti, asociační cvičení
 Grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen
 Práce s knihou, předčítání, rozhovory, vyprávění obsahu, rozhovory o
přečteném, prohlížení knih
47
b) Poznávací schopnosti a funkce, představivost, fantazie, myšlenkové
operace
Očekávané výstupy:
 Porovnávat, uspořádávat a třídit soubory předmětů podle určitého pravidla
 Chápat prostorové pojmy – vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad,
u, vedle, mezi apod.
 Chápat elementární časové pojmy – teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro,
léto, podzim, zima, rok
 Orientovat se v prostoru, částečně se orientovat v čase
 Hry a praktické úkony procvičující orientaci v prostoru a v rovině
 Činnosti zaměřené k seznamování se s elementárními matematickými pojmy a
jejich symbolikou- základní geometrické tvary, množství, třídění apod. a jejich
smysluplná aplikace
 Činnosti zasvěcující dítě do časových pojmů a vztahů souvisejících s denim
řádem, běžnými proměnami a vývojem a přibližující dítěti přirozené časové
logické posloupnosti dějů, příběhů, událostí
b) Sebepojetí, city a vůle
Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje)
 Rozvoj a kultivace mravního a estetického vnímání, cítění a prožívání
 Získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci
Očekávané výstupy: (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže)
 Být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě, k věcem
 Těšit se z příjemných zážitků, z přírodních a kulturních krás i setkávání se s
uměním
48
 Zachytit a vyjádřit své prožitky – slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně
pohybovou či dramatickou improvizací apod.
 Výlety a vycházky do okolí MŠ, poznávání přírodního a společenského prostředí
 Činnosti zaměřené k poznávání různých lidských vlastností, záměrné
pozorování, v čem jsou si lidé podobní a v čem se lidé mezi sebou liší – fyzické
a psychické vlastnosti, dovednosti, schopnosti, city, vlastnosti dané pohlavními
rozdíly, věkem, zeměpisným místem narození, jazykem
 Dramatické činnosti – předvádění a napodobování různých typů chování
člověka v různých situacích, mimické vyjadřování nálad – úsměv, pláč, hněv,
zloba, údiv, vážnost apod.
 Činnosti vedoucí dítě k identifikaci sebe sama a k odlišení od ostatních
 Rozvoj kooperativních dovedností
 Ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými
Očekávané výstupy:
 Vnímat, co si druhý přeje či potřebuje, vycházet mu vstříc, chovat se citlivě a
ohleduplně k slabšímu či postiženému dítěti, mít ohled na druhého a soucítit s
ním, nabídnout mu pomoc apod.
 Bránit se projevům násilí jiného dítěte, ubližování, ponižování apod.
 Chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dospělými jedinci,
v případě potřeby požádat druhého o pomoc – pro sebe i pro jiné dítě
49
 Hry a činnosti, které vedou k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s ním,
půjčit hračku, střídat se, pomoci vyřešit vzájemný spor
 Činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v němž dítě žije – rodina
(funkce rodiny, členové rodiny a vztahy mezi nimi, život v rodině, rodina ve světě
zvířat) – mateřská škola (prostředí, vztahy mezi dětmi a dospělými, kamarádi)
 Hry a situace, kde se dítě učí chránit soukromí a bezpečí své i druhých
 Četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů s etickým obsahem a poučením
 Vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách
 Rozvoj společenského a estetického vkusu
 Uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s
dospělými i s dětmi (zdravit známé děti i dospělé, rozloučit se, poprosit,
poděkovat, vzít si slovo až když druhý domluví, požádat o pomoc, vyslechnout
sdělení, uposlechnout pokyn apod.)
 Pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní
skupině)svou roli, podle které je třeba se chovat
 Dodržovat pravidla her a jiných činností, hrát fair play
 Vnímat umělecké a kulturní podněty (říci, co bylo zajímavé, co mě zaujalo)
 Zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí
různých výtvarných dovedností a technik
 Vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně- pohybových činností,
zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální
(zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, sledovat a
rozlišovat rytmus)
50
 Různorodé společné hry a skupinové aktivity umožňující dětem spolupodílet
se na jejich průběhu i výsledcích
 Přípravy a realizace společných zábav a slavností (oslavy Velikonoc, MDD,
atd.)
 Tvůrčí činnosti slovesné, literární, dramatické, výtvarné, hudební, dramatické
podněcující tvořivost a nápaditost dítěte
5. DÍTĚ A SVĚT
 Vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou
přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí
 Rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách
 Vytváření elementárního povědomí o širším přírodním i kulturním prostředí, o
jejich vývoji a neustálých proměnách
 Pomáhat v péči o okolní životní prostředí a mít povědomí o významu životního
prostředí pro člověka
 Porozumět tomu, že změny v nejbližším okolí jsou přirozené a samozřejmé
(všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že s těmito změnami
je třeba v životě počítat), přizpůsobovat se běžně proměnlivým okolnostem
doma i v mateřské škole
 Všímat si změn a dění v nejbližším okolí
 Pomáhat pečovat o okolní životní prostředí, starat se o rostliny, chránit přírodu
v okolí
51
 Práce s literárními texty, s obrazovým materiálem, využívání encyklopedií a
dalších médií
 Kognitivní činnosti (kladení otázek a hledání odpovědí, diskuse nad problémem,
vyprávění, poslech, objevování
 Využívání přirozených podnětů, situací a praktických ukázek v životě a okolí
dítěte k seznamování s elementárními dítěti srozumitelnými reáliemi o naší
republice
 Pozorování životních podmínek a stavu životního prostředí, poznávání
ekosystémů (les, louka, rybník, řeka apod.)
 Ekologicky motivované herní aktivity - ekohry
 Smysluplné činnosti přispívající k péči o životní prostředí a okolní krajinu,
činnosti zaměřené k péči o školní prostředí, školní zahradu a blízké okolí
52

Školní vzdělávací plán pro PV

Transkript

Podobné dokumenty