hudební nauka ii

Transkript

hudební nauka ii

ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA MUSIC ART FAKULTNÍ ŠKOLA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE
HUDEBNÍ NAUKA II
Otázky a odpovědi ze základů hudební teorie
Josef Vondráček
9.9.2013
Tento materiál je určen výhradně pro potřeby učitelů a žáků základní umělecké školy Music Art
2
1.
PŘEDZNAMENÁNÍ ................................................................................................................................................. 3
2.
POSUVKY................................................................................................................................................................. 4
3.
METRIKA ................................................................................................................................................................. 5
4.
RYTMUS ................................................................................................................................................................... 7
5.
PŘEDTAKTÍ ............................................................................................................................................................. 8
6.
DIATONICKÝ A CHROMATICKÝ PŮLTÓN..................................................................................................... 8
7.
STUPNICE DUROVÁ A JEJÍ STAVBA .............................................................................................................. 9
8.
CITLIVÝ TÓN ....................................................................................................................................................... 12
9.
INTERVALY ........................................................................................................................................................... 12
10. AKORD .................................................................................................................................................................... 15
11. ÚVOD DO HUDEBNÍCH FOREM ......................................................................................................................... 16
3
1. PŘEDZNAMENÁNÍ
Předznamenání ve skladbách a v písních píšeme na každý řádek notové osnovy za notovým
klíčem. Předznamenání je tedy počet křížků nebo bé a stanoví, které tóny máme snížit nebo zvýšit.
Úkol : Čti noty s různým předznamenáním.
4
2. POSUVKY
jsou znaménka, která zvyšují nebo snižují základní tón o půl tónu nebo o celý tón.
křížek
#
bé
dvojitý křížek
b
dvojité bé
## (x)
odrážky
bb
# - zvyšuje základní tón o půl tónu a k původnímu jménu noty přidáme koncovku „is“ (např.: c-cis, d-dis, eeis, f-fis, g-gis, a-ais, h-his)
b - snižuje základní tón o půl tónu a k původnímu jménu noty přidáme koncovku „es“ (např.:c-ces, d-des,
e-es, f-fes, g-ges. POZOR ! a-as, h-hes, lépe b)
## (x) - zvyšujeme základní tón o dva půltóny (celý tón) a k původnímu jménu noty přidáme koncovku „isis“
(čti izis), (např.: c-cisis, d-disis, e-eisis, f-fisis, g-gisis, a-aisis, h-hisis)
bb - snižuje základní tón o dva půltóny (celý tón) a k původnímu jménu noty přidáme koncovku „eses“ (čti
ezes) (např.: c-ceses, d-deses, e-eses, f-feses,g-geses. POZOR ! a-asas, h-heses)
ruší platnost křížku nebo bé
Platnost každé posuvky trvá po dobu jednoho taktu.
Posuvky rozeznáváme nahodilé, které píšeme před notu a platí pouze v jednom taktu pro daný tón
ve všech oktávách, posuvky stálé - píšeme na úvod notové osnovy a zvyšují nám noty ve všech oktávách
zápisu po celou dobu skladby.
POŘADÍ KŘÍŽKŮ A BÉ
1
fis
f-fis
2
cis
c-cis
3
gis
g-gis
4
dis
d-dis
5
ais
a-ais
6
eis
e-eis
7
his
h-his
1
b
h-(hes)-b
2
es
e-es
3
as
a-as
4
des
d-des
5
ges
g-ges
6
ces
c-ces
7
fes
f-fes
Úkol : procvič pořadí křížků a bé na řadě čísel !
(např.: 3 = gis, 3 = as,3 = gis, as)
5
3. METRIKA
(z latinského slova metrum - časomíra.)
Do metriky zahrnujeme :
Takt :
pravidelné střídání dob těžkých a lehkých (přízvučných a nepřízvučných)
Rytmus :
pravidelné střídání dob krátkých a dlouhých (přízvučných a nepřízvučných)
rytmus je poměr notových délek.
Tempo :
rychlost pohybu, v níž se skladba hraje.
Metrika dostala svoji jednoznačnou podobu až v roce 1816, kdy německý vynálezce Mälzel vynalezl
metronom. Tímto vynálezem se ustálila tempová (agogická) předznamenání.
Volná tempa :
largo - široce
grave - těžce-vážně
adagio - zvolna
lento - pomalu
Střední tempa :
moderato - mírně
andante - zvolna, krokem
commodo - pohodlně
allegretto - poněkud rychleji
Rychlá tempa :
allegro - rychle
vivace - živě
presto - rychle
Takt :
je střídání dob těžkých a lehkých, přízvučných a nepřízvučných, které jsou ohraničeny taktovou
čarou.
Mohou vzniknout dvě základní kombinace :
• Takt jednoduchý :
jedna doba těžká (přízvučná) s jednou dobou lehkou (nepřízvučnou) tvoří sudý dvoudobý takt ,
jedna těžká doba s dvěma lehkými dobami tvoří lichý třídobý takt.Takty označujeme zlomkem 2/4
nebo 3/4, který píšeme na úvod notové osnovy hned za klíč nebo tóninové označení.
6
• Takt složený pravidelný :
vznikne z dvoudobého a třídobého taktu dvojnásobkem, trojnásobkem nebo čtyřnásobkem. Vzniká
nám tedy takt čtyřdobý, šestidobý, osmidobý, devítidobý a dvanáctidobý.
• Takt složený nepravidelný :
vznikne kombinováním nestejných druhů taktů (pětidobé, sedmidobé apod.)
příklad :
takt jednoduchý :
takt složený pravidelný :
takt složený nepravidelný :
7
4. RYTMUS
Rytmus je pravidelné střídání různých délek not.
Rozeznáváme rytmy :
1. jednoduché :
2. synkopické :
vzniknou přesunutím přízvuku z těžké doby na lehkou
3. tečkované :
vznikne prodloužením první noty pomocí tečky o polovinu hodnoty,
kterou pak na celek doplníme zbývající hodnotou
4. triolové :
triola je skupina tří not , kterou hrajeme na jednu dobu
METRONOM
V roce 1816 vynalezl vídeňský mechanik Johann Nepomuk Mälzel hodinový stroj s kyvadlem, který
svými údery udává taktové doby a tím i rychlost pohybu skladby. Metronomický údaj se např. označuje
MM = 63 nebo M = 63 nebo pouze (honota doby) = 63. Znamená to, že skladba se hraje rychlostí
šedesátitčtyř dob (honota doby) za minutu. Metronomické údaje se užívají buď ve spojitosti se slovním
tempovým označením např. Allegro ( = 120), nebo jen metronomovým číslem (honota doby) = 120.
8
5. PŘEDTAKTÍ
Co je předtaktí ?
Předtaktí je neúplný takt na začátku skladby. Je buď poloviční, podpoloviční nebo nadpoloviční
podle toho, jakou část taktu zaujímá. Začíná-li skladba předtaktím, bývá zpravidla i poslední takt neúplný.
Znamená to, že je kratší o délkovou hodnotu předtaktí. Součet dob v těchto neúplných taktech musí být
shodný s počtem dob uvedených v označení taktu.
Příklad :
předtaktí
1 doba
poslední takt
zkrácený o jednu dobu
1
+
3
4 doby
Z příkladu vidíme, že součet dob z předtaktí a posledního neúplného taktu se rovná čtyřem dobám,
což je celý úplný takt.
6. DIATONICKÝ A CHROMATICKÝ PŮLTÓN
Půltóny rozdělujeme na diatonické a na chromatické.
• Diatonický půltón :
tvoří dva sousední tóny odlišně se jmenující. Jsou to například tóny . C - Des, D - Es a podobně.
• Chromatický půltón :
tvoří dva sousední tóny odvozené od jednoho základního. Jsou to například tóny c-cis, d - dis a
podobně.
9
Předpona „dia“ (rozdíl) ve slově diatonický znamená, že jde o spojení rozdílných tónů, v tomto
případě pak o vztah dvou tónů různého názvu. Tónová řada, v níž jsou mezi jednotlivými stupni
různé vzdálenosti (celé tóny a půltóny), se podle toho nazývá řada diatonická
.
Také základní tónová řada c, d, e, f, g, a, h, c, je řadou diatonickou.
Zvyšování a snižování základního tónu o půltón
cis
c
dis
d
des
eis
e
es
fes
fis
f
gis
g
ges
ais
a
as
his
h
b
c
ces
7. STUPNICE DUROVÁ A JEJÍ STAVBA
Co je stupnice ?
Stupnice je řada tónů jdoucí stupňovitě za sebou podle určitých pravidel.
Každá stupnice má své pravidlo pro stavbu. Stupnice durová má toto pravidlo :
celý tón celý tón půltón celý tón celý tón celý tón půl tón
1.
1.
1/2
1.
1.
1.
1/2
Toto pravidlo platí pro všechny stupnice durové s křížky i s bé. K tomu, abychom dokázali postavit
tuto stupnici musíme znát celý tón a půlton. Durová stupnice je osmitónová a začíná a končí stejným
tónem.
Stupnice, kterou máme na příkladu, je stupnice C-dur a nazývá se základní nebo také stupnicí
výchozí. Od této stupnice tvoříme kvintovým postupem (5.tón stupnice výchozí) další stupnici kvintového
uspořádání. Proto také říkáme, že stupnice s křížky jsou stupnice kvintového uspořádání.
Stupnici, která začíná od tónu G má osm po sobě jdoucích tónů a dotvoříme ji podle stejného
pravidla pro uspořádání celých tónu a půltónů v durové stupnici : 1. 1. 1/2 1. 1. 1. 1/2. Tím jsme docílili
první stupnice kvintového uspořádání stupnice G-dur. Stejným postupem utvoříme od stupnice g - dur i
další stupnice durové kvintového uspořádání.
Od stupnice C-dur (výchozí) tvoříme nejen stupnice s křížky, ale i stupnice s bé. Tyto stupnice utvoříme
kvartovým uspořádáním od základní stupnice C-dur. Kvarta = 4 tedy od čtvrtého tónu stupnice výchozí,
přičemž pravidlo pro její stavbu zůstává stejné.
Stejným postupem od stupnice F dur vytváříme stupnice další.
Stupnice durové tedy můžeme rozdělit do dvou základních řad :
1. stupnice kvintového uspořádání - jsou stupnice s křížky
2. stupnice kvartového uspořádání - jsou stupnice s bé
10
11
8. CITLIVÝ TÓN
Co je citlivý tón ?
Citlivý tón je tón směřující k některému význačnému tónu stupnice, s nímž je
v těsném spojení nebo-li v půltónovém poměru. Jeho význam jakožto
pohybového tónu vynikne však teprve v souvislosti celé tónové řady nebo pod
dojmem tzv. tonálního uvědomění (cítění).
Nejobvyklejší případy citlivého tónu jsou :
Sedmý stupeň durové stupnice, který je citlivý tón stoupající, jenž tíhne k oktávě základního
tónu.
9. INTERVALY
(z latinského intervallum = mezera.)
Co je interval ?
Interval je výšková vzdálenost mezi dvěma tóny.
V hudbě užíváme tyto základní intervaly :
Prima
Sekunda
Tercie
Kvarta
Kvinta
Sexta
Septima
Oktáva
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Tyto intervaly dále dělíme do dvou základních řad :
čisté
velké
prima, kvarta, kvinta, oktáva ( 1., 4., 5., 8.,)
sekunda, tercie, sexta, septima ( 2., 3., 6., 7.,)
12
13
Intervaly mohou být podle zápisu či podle způsobu hry také harmonické nebo melodické.
Harmonické
Melodické
znějí současně a píší se nad sebe
znějí po sobě a píší se vedle sebe
Jedním z velmi důležitých intervalů je tercie. V akordu a ve stupnici nám udává, zda jde
o akord či stupnici dur nebo moll. V základním dělení intervalů je tercie velká - durová. Abychom
dosáhli tercie malé - mollové, musíme snížit vrchní intervalový tón o půl tónu.
Takto upravená tercie (malá) se nazývá mollová.
tercie velká
tercie malá
14
Intervaly dělíme dále na konsonantní (libozvučné) a na disonantní (nelibozvučné).
Konsonantní :
čistá oktáva (č.8), čistá kvarta (č.4), čistá
kvinta (č.5),
velká a malá tercie (v.+ m. 3) a velká a malá
sexta (v.+ m. 6)
Disonantní :
jsou všechny ostatní intervaly.
PŘEHLED ZÁKLADNÍCH INTERVALŮ
15
10. AKORD
Co je akord ?
Akord je souzvuk nejméně tří tónů.
Akordy v hudbě používáme pro obohacení doprovodu i melodie.
Základním akordem je kvintakord. I ten rozdělujeme do dvou
základních skupin a to na kvintakord dur a kvintakord moll. Každý
z těchto akordů má své pravidlo pro jeho utvoření. Kvintakordem ho
nazýváme proto, že rozmezí základního a vrchního tónu tvoří čistou
kvintu.
Vznikly nám tedy 3 tóny nad sebou a mají dva intervaly, které jsou důležité pro určení, zda se
jedná o kvintakord dur nebo kvintakord moll.
Kvintakord dur utvoříme spojením velké tercie a malé tercie nad sebou.
dur kvintakord se vyznačuje velkou tercií
Kvintakord moll utvoříme spojením malé tercie a velké tercie nad sebou.
moll kvintakord se vyznačuje malou tercií
Oba kvintakordy mají však společný interval mezi
základním a vrchním tónem a tím je čistá kvinta. Proto tyto
akordy nazýváme kvintakordy.
16
11. ÚVOD DO HUDEBNÍCH FOREM
Co je hudební forma ?
Hudební forma je hudebně teoretická pomůcka, které popisuje
a zdůvodňuje uspořádání hudebních celků a částí. Základní
formou je forma písňová. Její schéma si můžeme naznačit
třeba takto : A B A. Vyskytuje se především v národních
písních nebo také jako téma k variacím a v drobných
instrumentálních skladbičkách.
PÍSŇOVÁ FORMA
Rozeznáváme několik druhů písňových forem :
jednodílná malá písňová forma :
dvoudílná malá písňová forma :
trojdílná malá písňová forma :
nebo A B C.
skládá se z jedné periody (motivu) a značí se A
skládá se ze dvou period (motivů) a značí se A B
skládá se ze tří period (motivů) a značíme ji A B A
Příklad si uvedeme na písničce „Já do lesa nepojedu“
17
POUŽITÁ LITERATURA
J.Kofroň : Všeobecná nauka o harmonii
A.Modr : Otázky a odpovědi HN
D.C. Vačkář : Lidová učebnice harmonie
J.Zenkl : ABC hudební nauky
A.Dolinský : hudební nauka pro LŠU I. a II. díl
A.Kulinský : Intonace a rytmus
V této práci se objevují statě uvedených autorů a jsou mnohdy citovány.

hudební nauka ii

Transkript

Podobné dokumenty

národní kulturní památka vyšehrad

Tisková zpráva - Spa Hotel Thermal

Anders Celsius

Teplotní stupnice - Základní škola Velké Březno

Komorní divadlo HarOLD v Charkovské ulici