docLeták ke stažení
download 
Stížnost Transkript
Leták ke stažení
PORTÁL DĚTEM K MEZINÁRODNÍMU DNI DĚTSKÉ KNIHY 2. duben je už od roku 1967 vyhlášen Mezinárodním dnem dětské knihy – v tento den by totiž měl své narozeniny dánský pohádkář Hans Christian Andersen. Oslavte s dětmi tento svátek a pobavte se společně u pohádek, příběhů, zábavných hádanek, veselého malování a tvoření. Portál pro vás připravil z knížek, které za 20 let vydal, ode všeho trochu. Na každé stránce najdete jeden námět. Příjemnou zábavu! Knihy, které mají duši ŘÍKEJTE A DOVÁDĚJTE S NEJMENŠÍMI ZAHRAJTE SI NA SLONA Romana Suchá Rozpustilé básničky pro malé dětské ručičky Ilustrace Vendula Hegerová Knihy, které mají duši UHODNETE TO? Zuzana Pospíšilová Hádám, hádáš, hádáme Ilustrace Eva Rémišová Knihy, které mají duši VESELÉ MALOVÁNÍ NAJDETE DVA STEJNÉ DOMY? Vladimíra Gebhartová Říkadla a hry pro nejmenší Ilustrace Eva Rémišová Knihy, které mají duši KDO STRAŠÍ NA HRADĚ? Iva Nováková Zábavný pravopis Knihy, které mají duši PŘEČTĚTE DĚTEM POHÁDKU Kolo broučka Toníčka Brouček Toníček byl přímo posedlý po dobrodružství. Stále něco vymýšlel a podnikal různé dobrodružné výpravy. Jednou v létě se rozhodl, že se vydá na louku, protože se na ní po ránu třpytila rosa o něco víc než obvykle. Mezi broučky se odpradávna povídá, že jakmile se louka promění ve stříbrný koberec, začne vydávat své poklady. „Mohl bych tam třeba najít něco vzácného,“ ujišťoval se Toníček. Sbalil si na cestu malý batůžek a vyrazil. Nebyl sám, kdo si všiml třpytivých kapiček rosy. Na louku se hnal cely průvod broučků, berušek, motýlků a mušek. Všichni věřili, že dnes v noci najdou nějaký vzácný poklad. Přišel večer a na louku padla tma. Jen kapičky rosy při měsíčku svítily jako malé lampičky. Toníček si sedl vedle vysoké kopretiny a čekal, až přijde ten vzácný okamžik a začnou se objevovat poklady. Únavou se mu začínala klížit vička, když vtom se kolem něj mihl malý svatojánek a skoro šeptem povídá: „Nespi, broučku Toníčku, podívej se k polníčku!“ Toníček si myslel, že se mu to jen zdálo, protože svatojánek hned zmizel. Pro jistotu však vylezl po listu řebříčku a rozhlédl se po okolí. Polníček rostl nedaleko, a tak Toníček hbitě seskočil dolů a pospíchal k němu. Tam našel malý knoflíček a vedle něj pak další dva. Brouček se tvářil trochu zklamaně. Těšil se, že najde jinačí poklad, ale vtom se ozvala divizna: „Já už jsem procestovala kus světa, viděla jsem ledacos. Třeba chrousti ve městě jezdili na bicyklu, který měl kola stejná jako tyhle knofl íky.“ Když to Toníček zaslechl, zamyslel se: „A jak takový bicykl vlastně vypadá?“ Divizna se cítila náramně důležitě. Začala vyprávět, že bicykl je velociped neboli jízdní kolo. Líčila, jak vypadá a jak se na něm jezdí a jak je to zábavné. Toníček se zamyslel. V mžiku ho napadlo, že by nebylo marné si takové kolo sestrojit. Sedl si do trávy pod velkou kapku rosy, která hezky svítila, a dal se do díla. Aby mu práce rychleji ubíhala, vesele si u toho prozpěvoval: „Dva knoflíiky jako kola připevníme trávou zdola. Duta stébla na řídítka, jako klakson z louky kytka. Třetí knoflík na sedátko, kapku rosy na zrcátko…“ Než se rozednilo, kolo bylo hotové. Vypadalo nádherně! Také si ho hned všimli i ostatní broučci a ptali se: „Co to je a na co to je?“ Toníček jim to nejen vysvětlil, ale dokonce i sám předvedl. Broučci byli nadšeni. Tleskali a jásali a všichni si kolo chtěli vyzkoušet. Toníček kolo půjčil každému, kdo ho hezky požádal. A když si někdo donesl tři knoflíky nebo jiná kolečka, vyrobil mu Toníček podobné kolo, jako bylo to jeho. Kdybyste někdy viděli v trávě broučka, který jede na kole, můžete si byt jisti, že je to výrobek broučka Toníčka. Zuzana Pospíšilová Pohádky před spaním ilustrace Edita Plicková Knihy, které mají duši O čtenáři a vose Byl jednou jeden čtenář, jmenoval se Četmír – nepleťte si ho s Čestmírem – a ten čtenář četl, kudy chodil, kudy seděl, kudy ležel, kudy stál a kudy spal (to se mu alespoň zdálo, že čte). Četl v jednom kuse a někdy dokonce v kusech několika (když měl rozečteno vice knížek naráz). Jednou si takhle klidně četl na lavičce v parku, četl si vsedě, četl si vleže, četl si ve stoji o rukou, když ho sedění a ležení omrzelo, když tu nahle… bzzz a bzzz… byl obletován. Vosou. Buď to byla vosa četbychtivá, nebo jí voněla Četmírova pomáda na vlasy, zkratka a dobře vosa kroužila Četmárovi kolem hlavy, nalétávala mu na knihu odpředu a odzadu, zleva i zprava a bzučela. Ta vám bzučela – no přímo protivně. Četmír se po ní ohnal rukou, vosa se ruce vyhnula obloukem. Četmír po ni kopl nohou, vosa zakličkovala kolem boty. Četmír po ní plácal kloboukem, vosa ho podlétla a bzučela jako siréna. „Takhle to dal nejde,“ svěsil hlavu Četmír, „vždyť vůbec nevím, co čtu, řádky se mi míhají a smysl věty unika. Té vosy vosací se musím zbavit.“ Prvně v životě odložil knihu, svého nejlepšího přítele, na lavičku, vstal a chopil se klobouku jako poboční zbraně. Vosa se bzučivě zasmála: „Kampak na mě s tou hučkou!“ A létala a dorážela a kroužila a vznášela se a padala střemhlav a kličkovala. Jenomže jednou omylem zakličkovala naopak a ocitla se pod kloboukem. Pod kloboukem ji přikryla tma, vosa lezla sem, vosa lezla tam a nadurděně si pobzukovala: „Bzzz – tady není východ, bzzz – tady taky není východ…“ Četmir se blaženě posadil na lavičku a zabořil se znovu do knihy. Jen občas zdvihl hlavu, aby se přesvědčil, že vosa ještě bzučí bručí v kloboukovém vězeni a nebude se mu míchat mezi řádky. Ach, jak je to báječné v klidu si číst! V klidu, nojo, ale ten klid je přílišný, ten klid je přímo přenáramný! Četmír sklapl knihu a čekal. Ne, neozvalo se ani bzíknuti. Co se stalo s vosou? A co udělal Četmir? Je to na vás, děti! Zdeněk K. Slabý Nedokončené pohádky Ilustrace Adolf Born Knihy, které mají duši PŘEČTĚTE SI S PRVŇÁČKY KOZA LÍZA Eva Horáková Zvířátka Ilustrace Vendula Hegerová Knihy, které mají duši ŠKOLNÍ STRAŠIDLO Zuzana Pospíšilová Školní strašidlo Ilustrace Markéta Vydrová Knihy, které mají duši PRO BYSTRÉ HLAVIČKY KTERÝ KLÍČ PASUJE DO ZÁMKU? Kieran Fanning Hrozba z vesmíru Knihy, které mají duši DOKÁŽETE ROZLUŠTIT ZAŠIFROVANÝ TEXT? KDO ZABLOUDÍ V LESE? Jiří Nevěčný, Alena Nevěčná Zachraňme Černé ouško Knihy, které mají duši JEN NĚKOLIK I/Y A TAJENKA JE NA SVĚTĚ Iva Nováková Zábavný pravopis Knihy, které mají duši ŽÁDNÁ KOUZLA, SAMÉ ČÁRY Raymond Blum Hlavolamy, hry a karetní triky Knihy, které mají duši VYTVOŘTE SI SPOLEČNĚ RASLI V E L I KO N O Č N Í K CE Markéta Lukáčová Mámo, táto, tvořte se mnou! Knihy, které mají duši VAŘÍME S DĚTMI Jana Hanšpachová Hry pro maminky s dětmi Knihy, které mají duši HRY A HRÁTKY PRO MALÉ I VELKÉ NESMRTELNÉ PIŠKVORKY Andrea Angiolino Hry s čtverečkovaným papírem a tužkou Knihy, které mají duši KE KRÁSNÉMU OBRÁZKU STAČÍ NŮŽKY, LEPIDLO A PASTELKY... Zábavný blok předškoláka 1 Knihy, které mají duši A OPRAVDOVÉ OŘÍŠKY NAKONEC Jděte do laboratoře. Nevíme, kde je učitelka. Řešení: Fíla musí pohnout pákou doleva. Klára a Jan Smolíkovi Chyťte Bycha Pobavili jste se nad ukázkami z našich knížek? Napište nám o tom na [email protected] nebo nechte vzkaz na Facebooku (www.facebook.com/nakladatelstvi.portal) Knihy, které mají duši Budeme se těšit na vaše názory.
