Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou edice Knihovnicka.cz Tribun
Transkript
Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou edice Knihovnicka.cz Tribun
Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Šindlerová, Jindřiška Projdi se mnou / Jindřiška Šindlerová. -- V Tribunu EU vyd. 1. -- Brno : Tribun EU, 2008. – 146 s. -(Knihovnicka.cz) ISBN 978-80-7399-577-5 821.162.3-1 - česká poezie 821.162.3-1 - Česká poezie [11] © Jindřiška Šindlerová Cover © Jindřiška Šindlerová Illustrations © Jindřiška Šindlerová ISBN 978-80-7399-577-5 Projdi se mnou S nádhernou vášní co v srdci mám s pocity lásky a něhy tvou náručí jak řeka proplouvám a vnímám ty pevné břehy. Touha vzrůstá krev v těle pění roztoužená jdu tobě vstříc chvěji se v krásném okouzlení a chci tě stále víc a víc! Už cítím závan tvého dechu s tělem mým si toužíš hrát prsa hebká-jako z mechu které máš nadevšechno rád. Polibky chladíš kůži s čokolády chutnám jak plásty medu osleplá touhou stojím k tobě zády a hluchá dál tě vedu. Projdi se mnou a zmokni kapkami z touhy tělo protni dechem zrady oči máš hnědé jako dvě polní hroudy laskej mne lásko všady! Útroby sevře slast nádherného Ráje když tvoje chuť s orgasmem si hraje držíš mě v rukou vlním se jak proud své oči od mých nemůžeš odtrhnout. Láska nám dává sílu žít na zemi tak milujme se se všemi vášněmi. Líbej mne drahý zem po nás prahne “budu v tvém náručí až smrt na nás sáhne!“ 7 Noční sonety Zpívám ti do noci tak něžné sonety obloha omládla hvězdy se strojí měsíc už vymýšlí milostné pamflety mladičké dvojice láskou se spojí. Ve tmě se rýsují světlušek lampičky tvá něžná ústa jsou pro mne darem jen ty znáš do srdce tajemné cestičky stanu se moc rád tvým emisarem. Už slyším cikády v nádherné zeleni koktejly lahodné láska nám míchá jsme jeden druhému v náruči schouleni je to tak krásné až u srdce nám píchá. 9 Lásko prolhaná! Tak dlouhé čekání mě ruce sváže tolik jsem věřil má lásko ztýraná. V kostele farář všem pravdu káže proč slova lásky lží jsou protkaná? Ve snu má fantazie vnady klonuje očí žár hýčká ten nejvzácnější květ trpí vždy ten co věrně miluje brzy ho přestane navždy těšit svět! Láska je děvka mnoha tváří s podvazky co zdobí ženský klín ve kterém muži štěstím září když ve tmě splývá uhrančivý stín. Nehledám štěstí jen mezi nohama žena je voňavá jako půda zoraná když rozum selže tak není obrana „dávám ti sbohem – má lásko prolhaná!“ 10 Mám Tě rád! Srdíčka žalem rozrytá jsi všechno pro co bych chtěl žít! Proč láska je tak složitá a odpírá mi tebe mít? Přetěžkým údělem je trápení když srdcem projede ten spalující žár touha v blízkosti vzrušení a na jazyku slůvek pár. Tma přivírá už zlaté řasy ta sladká krása beznaděje ještě teď cítím jak ti voní vlasy mé tělo se samým štěstím chvěje. Teplo tvé krásy chci držet v rukou a v dešti s tebou bosý stát. Poslouchat jak naše srdce tlukou a říkat lásko mám tě rád! 11 Tak člověk miluje Tmavá noc je ještě mladá má lásko stejně jako ty z nebe zářivá hvězda padá a líbá tě na rudé rty. Chvějí se touhou nedočkavě v nocích ze sladkých příslibů hvězdný chór zpívá ódy právě o krásné lásce ze slibů. Mámivé výkřiky tvého těla já s tebou lásko umírám jak jsi se pode mnou krásně chvěla miluji tě nic nevnímám. Boky jsou jako žitné lány s kterými vítr laškuje modlím se a říkám pán Bůh s námi krásné je když člověk miluje! 13 Něžné doteky Tak se mi něžně dotýkej hlaď ústy vlasy co padají mi z čela jen lásko trp a naříkej i já se v náruči tvé chvěla. První polibek tiskneš na moje ústa chceš víc chuť na milování vzrůstá říkáš mi tiše lásko smím? Tak řekni ano „nebo zešílím!“ Má šíje volá po tvém jazyku pálí mě kůže na rukou a kolem kotníků polibky nešetříš už nemohu se ovládat přisaj svá ústa k mým “už nemohu tě postrádat!“ Bohyně Matně si na tebe lásko má vzpomínám ranní mlhou kráčela jsi bosky trávou nahá tóny z tvých úst letěly vstříc k okarínám v myšlenkách i ve snech neutěšeného blaha. Vidím tvou božskou a vlnící se siluetu lákavý odraz dráždivých prsou z nahé hladiny do kadeří ti exotické orchideje vpletu až budeš vystupovat jako bohyně z mlžné sedliny. Ještě jsem nikdy nezřel tolik přirozené krásy zas podléhám tvým mrzkým hrám cítím jak nádherně voní tvoje vlasy proklínám i miluji „to přísahám!“ 17 Slíznu si ze rtů Slíznu si ze rtů tvoji chuť polibky na kůži jsou ještě žhavý a moje tělo jako suť se do propastí lásky valí. Tvé krásné pozadí je jako peklo ohnivým žárem plamen sálá a magma žhavé po nohou ti teklo kůže od polibků je jako škvára. Jsem tvárný jako železo když se kuje a oheň jazykem nedočkavě kov olizuje. Proč moje oči láska oslepuje? Člověk vše pochopí když se pomiluje. 18 Naivní mládí Jazyky zaplétají falešné vlnobití slov touha se prodírá bludným údolím láska je odolná jako drahý kov prsa se podobají cukrovým homolím. Bělavá šíje a v očích šťastné jiskření ruce a nohy svázané doteky zbarvené tváře studem a sytou červení šeptáte slova „spolu a na navěky!“ Krev duní tepnami našla svůj cíl mládí tak nerozvážně touží nitro kvete! „Nezralé lásky přežijí jenom pár chvil“ a pak s ledovým klidem se rozejdete. Marně se danému osudu stále schováváte přetěžkým životem pak dívka sama tápe když v raném věku tělo na pospas rozdáváte pak pravou lásku „nikdy víc nepoznáte!“ 19 Pravé perly Láska je jenom dotek souznění stínů když mlha stříbrná orosí vaše těla bledá pak mnoho starých známých evrgrínů po dlouhém milování s postele vás zvedá. Někdy je láska krutá a podobá se Orkánu poničí všechno nic zadarmo nikomu nedá jindy je něžná jako vlnky v moři po ránu a nenasytná ústa po hladině hledá. Láska se v srdci rodí a v pozadí je kříž je slepá ať závrať zboří všechny hráze pod ní se zhroutí každá pevná mříž „s láskou jde přeci všechno líp a snáze!“ Kdo miluje tak také věří „že na dně duše – ty pravé perly leží!“ 20 Prostota Zatím co lásko sladce spíš schoulená v náruči tiché noci v poduškách ze sametu dlíš a spánek tě má ve své moci. Měsíc se houpe v síti z myšlenek hvězdy vypadají tak krásně všechno je skutečné jen tak navenek oblohu zdobí lesklé třásně. Ústa máš z rudých červánků oči jsou studny bezedné vlasy spletené z copánků a prsa plné tak nádherné! Hořím a propadám se ústy do kůže cítím to teplo jak pálí nahotu pronikám do tebe jak rosa do růže a piji z kalíšků do dna tvou prostotu. 21