Oprava Karlova mostu aneb inÏen˘rská odysea

mastr_04.qxd
25.8.2009
11:09
Stránka 266
Oprava Karlova mostu aneb inÏen˘rská odysea
Vít MLÁZOVSK¯
1
2
Patfiím do tábora kritikÛ probíhající opravy Kar-
takto vníman˘ch staveb KarlÛv most patfií, poloÏil
Obr. 1. KarlÛv most, Praha, betonáÏ podkladních vrstev
lova mostu. Jako projektant s dlouholetou praxí
jsem si následující otázku: Které stavby by v pfií-
pod izolaci, stav z ãervna 2009. (Foto Filip Chmel)
pfii obnovû památek mohu uvést celou fiadu od-
padû zniãení dokázaly vyvolat rozsáhlou aktivitu
Obr. 2. KarlÛv most, Praha, aplikace stfiíkané izolace Eli-
born˘ch dÛvodÛ, které mne k takovému postoji
ãeské spoleãnosti vedoucí k jejich znovuobnove-
minátor. (Foto pfievzato ze zdroje cit. v pozn. 12)
vedou. Pro ‰irokou vefiejnost jsou v‰ak tyto dÛvo-
ní, tfieba i formou národní sbírky? Napoãítal jsem
dy z vût‰í ãásti nesrozumitelné a v pfiípadû, Ïe
takové stavby maximálnû tfii. V tomto seznamu je
jsou odborníci rozdûleni na dva nesmifiitelné tábo-
dle mého názoru KarlÛv most na prvním místû.
stavebnictví do oblasti, která mu nepfiíslu‰í. Oãe-
ry, ztrácí o nû zájem. Zdá se, Ïe pro postoj citli-
Zdá se, Ïe existence ãeského národa je bez Kar-
kávali by, Ïe na stavbû uvidí v˘kvût na‰í fiemeslné
vûj‰í ãásti laické vefiejnosti jsou rozhodující zcela
lova mostu nemyslitelná. Je nesporné, Ïe v pfií-
‰koly, kter˘ s úctou a pokorou „pfied zraky celého
jiné aspekty provádûné opravy. Tento postoj ne-
padû zniãení by byl obnoven za cenu jak˘chkoliv
svûta“ opraví „nቓ most. Oãekávali by, Ïe se
mÛÏe odborná vefiejnost ignorovat, protoÏe defi-
prostfiedkÛ, a to jako replika pÛvodního stavu.
oprava mostu stane vrcholn˘m okamÏikem památ-
nuje spoleãenskou objednávku, která u vefiejn˘ch
Pfiedstava novostavby na tomto místû je absurd-
kové péãe, která zde bude prezentovat v˘sledky
staveb je, nebo by mûla b˘t v˘chodiskem zadání
ní. Zní to velmi pateticky a jak známo, âe‰i patos
své dlouholeté práce. Namísto toho vidí aplikaci
projektu. Pokusím se tyto aspekty definovat tak,
nesná‰ejí a nejsou ho schopni. Zdá se v‰ak, Ïe
zahraniãní technologie provádûnou prÛmyslov˘m
jak jsem je vyrozumûl z nûkolika rozhovorÛ.
KarlÛv most je v˘jimka. Myslím, Ïe nejlépe jeho
postupem globálního stavebnictví.
KarlÛv most má mezi ostatními stavbami postavení zcela v˘jimeãné. Stal se souãástí národní
postavení vystihuje pojem kultovní stavba, tedy
stavba, která je pfiedmûtem národního kultu.
Dal‰ím problémem je pouÏívání novodob˘ch materiálÛ (stfiíkaná izolace, polystyrén, beton, kari sítû, tr-
identity. Toto postavení si vyslouÏil díky odkazu na
Co tedy vadí oné citlivûj‰í ãásti vefiejnosti na
vale pruÏné tmely), nikoliv z dÛvodÛ jejich technic-
období vlády posledních LucemburkÛ na ãeském
probíhající opravû na‰í kultovní stavby? Pfiednû
k˘ch vlastností, ale protoÏe tyto materiály v kontrastu
trÛnû. Americk˘ velvyslanec v Praze L. A. Stein-
se jedná o industriální pfiístup realizátorÛ a tech-
s majestátností mostu pÛsobí dojmem naprosté ne-
hardt k tomu v roce 1948 velmi pfiíznaãnû napsal:
nologické postupy moderního stavebnictví, na ho-
patfiiãnosti. Tento dojem nevyvolávají pouze materiály
„âe‰i jsou ‚mal˘’ národ… Vrcholn˘ okamÏik jejich
ny vzdálené fiemeslné tradici na‰ich pfiedkÛ. Jed-
samy, ale i jejich barvy (rÛÏov˘ polystyrén, bledû Ïlutá
dûjin nastal v období 1346–1378, a to díky trojí
noznaãná preference strojní práce pfied prací
izolace), pachy (stfiíkaná izolace), hluky (sbíjeãky, roz-
shodû náhod: silné a konstruktivní osobnosti Kar-
ruãní je patrná na kaÏdém kroku. Jak je tato sku-
la IV., objevu rozsáhl˘ch nalezi‰È stfiíbra a doãas-
teãnost vzdálená od obecné pfiedstavy o opravû
né absenci jin˘ch mocn˘ch politick˘ch sil v Evro-
národního pokladu symbolizované vousat˘m ka-
■ Poznámky
pû. Taková situace se znovu neopakovala, aÏ
meníkem s koÏenou zástûrou a fajfkou, kter˘ za
1 Dopis amerického velvyslance v Praze L. A. Steinhardta
1
v roce 1918…“ Nezní to pfiíli‰ lichotivû, ale vel-
zvuku úderÛ dláta pfiímo na místû opracovává ka-
z 30. 4. 1948 adresovan˘ americkému státnímu tajemní-
mi v˘stiÏnû to popisuje podvûdomí ãeské spoleã-
menn˘ blok vylomen˘ ze skály! Celá fiada laikÛ
kovi G. Marshallovi. âesk˘ pfieklad vy‰el poprvé v roce
nosti. Abych si ujasnil, do jak rozsáhlé skupiny
povaÏuje souãasnou opravu za zásah globálního
1991 v ãasopise Dûjiny a souãasnost.
266
Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 4 /
I N M E D I A S R E S : O B N O VA K A R L O VA M O S T U | V í t M L Á Z O V S K ¯ / O p r a v a K a r l o v a m o s t u a n e b i n Ï e n ˘ r s k á o d y s e a
mastr_04.qxd
25.8.2009
11:10
Stránka 267
Obr. 3. V. Morstadt: Malostranské mostecké vûÏe, kresba
perem lavírovaná sépií, pfied 1835. V obrubû chodníkÛ
zhotoven˘ch pravdûpodobnû ze sliveneckého vápence jsou
patrné odvodÀovací otvory. Zábradlí je v dne‰ní v˘‰ce,
chodník je cca dva bloky nad chrliãem. (Reprofoto z knihy
O. ·efcÛ a kol., KarlÛv most, Praha 2007)
Obr. 4. A. Pucherna: Pohled z Karlova mostu na jih, lept
s akvatintou, 1810. Na linii chodníku je zfietelné spádování vozovky k odpadnímu otvoru odvádûjícímu vodu
pravdûpodobnû do krytého kamenného Ïlabu a dále pfiepadem do chrliãe. (Reprofoto z knihy O. ·efcÛ a kol., KarlÛv
most, Praha 2007)
bru‰ovací pily) a podobnû. Nic na tom nezmûní skuteãnost, Ïe cizorodé hmoty budou posléze skryty.
Posledním dojmem je pak pocit naprostého
selhání odborné vefiejnosti, která má pfiece hájit
vefiejn˘ zájem ve svém oboru. Jak je to moÏné?
3
Odpovûì je jednoduchá. Na‰e technické univerzity za posledních nûkolik desítek let nevychovaly
ani jediného odborníka, kter˘ by byl schopen se
tohoto úkolu ujmout. Absolventi stavebních oborÛ
nemají po ukonãení ‰koly vûdomosti o historick˘ch materiálech a jim odpovídajících stavebních
postupech klasického stavitelství, natoÏ pak
o ‰piãkov˘ch technologiích lucemburské gotiky.
V‰ichni technicky vzdûlaní odborníci, ktefií se opravami památek Ïiví, nabyli sv˘ch vûdomostí pouze
praxí. Tato skupina je vzhledem k velikosti trhu
malá, pracovnû pfietíÏená a nedostateãnû dravá.
Tak se stalo, Ïe v pfiípadû Karlova mostu byla pfieválcována odborníky globálního stavebnictví. Zadá2
vací podmínky investora, které pfiedem vylouãily
moÏnost úãasti men‰ích firem a jednotliv˘ch odborníkÛ, pak dokonaly dílo. Vítûzné firmy nemûly
dostatek soudnosti, aby si odpovídající odborníky
najaly. Dne‰ní stav je tedy takov˘, Ïe v realizaãním
4
3
t˘mu stavby – poãínaje projektanty, managementem a posledním pomocn˘m dûlníkem konãe – není nikdo, kdo by patfiil k elitû opravující na‰e v˘4
znamné památky. Skuteãnost, Ïe realizaãní t˘m
odli‰né podmínky. Snaha o dohodu je v‰ak patrná
■ Poznámky
nepovaÏuje KarlÛv most za architektonickou pa-
na obou stranách a dává podnût k mírnému opti-
2 Objednatelem stavby je Hlavní mûsto Praha, Magistrát
mátku, ale pouze za technické dílo, lze dokumen-
mismu. Otázkou je, co se dá je‰tû zachránit.
hlavního mûsta Prahy, Odbor mûstského investora, Vy‰e-
tovat tím, Ïe v jeho fiadách není architekt ani re-
Pokud se t˘ãe kamenick˘ch prací, máme velice
staurátor. Oprava je tedy zcela v reÏii inÏen˘rÛ
dobrou, stále Ïivou tradici a kvalitní fiemeslníky. To-
nald Praha, spol. s r. o., Národní 15, Praha 1.
s praxí na betonov˘ch mostech. Ti dle svého pfie-
téÏ lze fiíci o restaurátorech. ZáleÏí tedy pouze na vÛ-
3 Generálním dodavatelem stavby je spoleãnost Stavby
svûdãení navrhují pro KarlÛv most to nejlep‰í, co
li investora a zhotovitele, zda ke zmûnû pfiístupu do-
mostÛ Praha (SMP CZ, a. s.), Evropská 1692/37,
jejich obor nabízí, a kritikou se cítí dotãeni. Pfied-
jde. Jiná situace je v oblasti historick˘ch mostních
Praha 6. Zpracováním projektu byl povûfien PUDIS, a. s.,
stava, Ïe postupy a materiály souãasného staveb-
izolací. Na‰e vûdomosti o fungování tûchto hydroizo-
Nad Vodovodem 2/3258, Praha 10, hlavním inÏen˘rem
nictví vyvinuté na základû vûdeck˘ch poznatkÛ ko-
laãních systémÛ jsou omezené a alternativ k sou-
projektu byl Ing. Václav Krch.
neãnû a jednou provÏdy vyfie‰í letité problémy
ãasn˘m izolacím je málo. Z tohoto dÛvodu zamûfiím
4 Srovnej probíhající opravy ostatních v˘znamn˘ch staveb
empiricky navrÏené historické konstrukce, je hlu-
dal‰í ãást svého pfiíspûvku na tyto konstrukce.
lucemburské gotiky, jako je napfiíklad katedrála sv. Víta
boko zakofienûná. Dohoda kritikÛ z fiad opozice
Pokud je mi známo, nebyl dosud realizován
s realizátory opravy je velmi obtíÏná, protoÏe neho-
Ïádn˘ reprezentativní v˘zkum zamûfien˘ na proble-
vofií stejnou fieãí a jejich zku‰enost formovaly zcela
matiku historick˘ch mostních izolací. Pfiitom stále
hradská 51, Praha 2, zastoupen˘ firmou Mott MacDo-
na PraÏském hradû, chrám sv. Barbor y v Kutné Hofie,
hrad Karl‰tejn a dal‰í.
Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 4 /
I N M E D I A S R E S : O B N O VA K A R L O VA M O S T U | V í t M L Á Z O V S K ¯ / O p r a v a K a r l o v a m o s t u a n e b i n Ï e n ˘ r s k á o d y s e a
267
mastr_04.qxd
25.8.2009
11:10
Stránka 268
5
6
Obr. 5. V˘voj hydroizolaãních systémÛ Karlova mostu.
poloviny 19. století. Tehdy byl jistû funkãní i izo-
jílov˘ch izolací kleneb zfiícenin. Mostní izolace
(Kresba V. Mlázovsk˘ a F. Chmel s pouÏitím zdrojÛ cit.
laãní systém nalezen˘ v sondû z roku 1966. Pro
musí tedy pracovat s jin˘mi materiály neÏli kon-
v pozn. 5 a 12)
správnou interpretaci je tfieba si uvûdomit, Ïe
strukce podzemní. Smr‰Èování hlinûné vrstvy pfii
dno chrliãÛ, s v˘jimkou ãásti mostu po‰kozené
vysychání musí b˘t omezeno na minimum, ãehoÏ
povodní 1890, je usazeno na úrovni vrstvy opu-
lze dosáhnout kromû vhodného v˘bûru hlíny téÏ je-
existují kamenné mostní stavby, na kter ˘ch byl
kové vyzdívky nacházející se nad rubem klenby.
jí stabilizací. Jde o pfiidání pojiva, napfiíklad vápna,
s velkou pravdûpodobností pÛvodní hydroizolaãní
DlaÏba tedy nemohla b˘t uloÏena pfiímo na úrovni
které se spojí s vût‰ími zrny v hlinité smûsi a vy-
systém zachován, a lze ho tedy prozkoumat, pro-
chrliãÛ, ale v˘‰e. Následující vrstvou je „hlinit˘
tvofií strukturu (kostru) odolávající objemov˘m
vést laboratorní zkou‰ky, navrhnout a odzkou‰et
násyp s ãervenou opukou cca 30 cm“. MoÏnost
zmûnám jílu pfii absorpci vody. Pokud by hlinûná
jeho repliku. Jako vhodného kandidáta lze uvést
uloÏení dlaÏby na tuto vrstvu povaÏuji za velmi ne-
vrstva uloÏená pod mostovkou mûla fungovat ja-
napfiíklad most pfies ml˘nské rameno v Brand˘se
pravdûpodobnou, protoÏe pfii rozbfiednutí jílu vli-
ko izolaãní v dne‰ním pojetí, musela by b˘t spá-
nad Labem (1600–1604). Je nepochybné, Ïe ten-
vem sráÏkové vody by do‰lo k poru‰ení dlaÏby
dovaná a odvodnûná. Tento problém je dnes fie-
to v˘zkum mûl b˘t proveden v rámci pfiípravn˘ch
provozem. Domnívám se, Ïe dlaÏba byla uloÏena
‰en dvoustupÀovou gulou. Uplatnûní tohoto
prací opravy Karlova mostu.
nad následující vrstvou popsanou jako „pevná
fie‰ení ve stfiedovûku mi nepfiipadá pravdûpodob-
Historické izolace Karlova mostu byly bohuÏel
mazanina s úlomky opuky, kfiemene a pfiepále-
zcela odstranûny v prÛbûhu opravy v letech 1965–
n˘ch cihel 19 cm“. Velmi zajímavá je „litá vrstva
1975, a to bez jak˘chkoliv rozborÛ. Ve studii
neznámého sloÏení“ popsaná ve v‰ech sondách
SÚRPMO z roku 1987 je uveden popis sond prove-
z roku 1966, bohuÏel bez jakékoliv bliωí specifi-
5 ·ANTAV¯, MATùJÒ: Studie, pfiípravn˘ materiál pro plá-
den˘ch v roce 1966, tj. pfied zahájením zmínûné
kace. Vzhledem k její tlou‰Èce 1 cm ‰lo v‰ak
novanou celkovou opravu Karlova mostu v Praze, Státní
opravy. SloÏení vrstev s hlinûn˘mi izolacemi, od-
pravdûpodobnû o mlad‰í vrstvu (konec 19. aÏ za-
ústav pro rekonstrukce památkov˘ch mûst a objektÛ, du-
halen˘ch v sondû ã. 3 nad 3. pilífiem, je znázornû-
ãátek 20. století?). Hlinitá vrstva nalezená pod
ben 1987.
no na obr. 5 vlevo.
asfaltovou vrstvou je zfiejmû pozÛstatek hlinito-
6 V 90. letech 20. století byla dle mého návrhu provede-
písãitého násypu, do kterého byla uloÏena dlaÏba
na oprava nefunkãní jílové izolace klenby stráÏnice na hra-
nûkteré z mlad‰ích etap.
dû Toãníku. Jednalo se o izolaci provedenou v 80. letech
5
Je tûÏké interpretovat toto sloÏení pouze z dochovaného popisu, bez laboratorních zkou‰ek
■ Poznámky
a podrobného zamûfiení. Uvedu alespoÀ úvahy,
Je tfieba si uvûdomit, Ïe hlinûné mostní izolace
z hutnûného kusového jílu tlou‰Èky asi 100 mm, krytou
které mne v této souvislosti napadají. Ve stfiedo-
nejsou totoÏné s jílov˘mi izolacemi spodních sta-
geotextilií a zatravnûn˘m zemním násypem. Poruchy byly
vûku byla mostovka pravdûpodobnû krytá kamen-
veb, tj. základÛ a kleneb podzemních prostor, a to
zpÛsobeny chybn˘m napojením na chrliãe a téÏ lokálními
nou dlaÏbou uloÏenou o nûco níÏe neÏ dnes
proto, Ïe nejsou umístûny v trvale vlhkém pro-
prÛsaky v plo‰e izolace. Navrhl jsem doplnûní vrstvy o dal-
a sráÏková voda byla svedena pfiímo do chrliãÛ.
stfiedí. V období déletrvajícího sucha dojde k je-
‰ích 150 mm ãistého jílu(!) a novû vyfie‰il odvodnûní do
Dále lze pfiedpokládat, Ïe v této dobû mostovka
jich vyschnutí. Pokud by konstrukce mostních izo-
chrliãÛ pomocí klempífisk˘ch prvkÛ z mûdûného plechu.
nemûla chodníky a mûla vût‰í spád, neÏ je dnes
lací byla obdobná jako u podzemních staveb, do‰lo
Po tfiech bezproblémov˘ch letech pfiestala izolace po ob-
obvyklé. Pfiedstavu o tom, jak vypadalo odvodnûní
by pfii vysu‰ení jílu k vytvofiení ‰irok˘ch smr‰-
dobí extrémního sucha fungovat. Sondy odhalily v˘su‰né
mostovky s chodníky zfiízen˘mi v pozdûj‰í dobû, si
Èovacích trhlin a následné poru‰e funkce. To lze
trhliny v celé plo‰e izolace ‰ífiky aÏ 15 mm. Detaily napo-
mÛÏeme udûlat z ikonografick˘ch pramenÛ prvé
dokumentovat nûkolika neúspû‰n˘mi realizacemi
jení na chrliãe fungovaly bezchybnû.
268
Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 4 /
I N M E D I A S R E S : O B N O VA K A R L O VA M O S T U | V í t M L Á Z O V S K ¯ / O p r a v a K a r l o v a m o s t u a n e b i n Ï e n ˘ r s k á o d y s e a
mastr_04.qxd
25.8.2009
11:10
Stránka 269
6
7
Obr. 6. KarlÛv most, Praha, detail odvodnûní mostovky.
spárami byla ve druhém stupni zadrÏena spádo-
Lokálnû poru‰ená paronepropustná izolace kon-
Lze pfiedpokládat, Ïe poloha chrliãÛ byla zachována.
vanou „pevnou mazaninou s úlomky opuky, kfie-
taktnû kryjící nasákav˘ materiál je hor‰í neÏ Ïád-
(Kresba V. Mlázovsk˘ a F. Chmel)
mene a pfiepálen˘ch cihel“ a svedena drenáÏní
ná izolace. Pokud uÏ jednou voda pod izolaci pro-
Obr. 7. KarlÛv most, Praha, detail napojení izolace Eli-
vrstvou do chrliãÛ. Voda, která pfiekonala i tuto
nikne, moÏnost jejího odpafiení je znaãnû
minátor na parapet zábradlí. V horní ãásti je patrné po-
pfiekáÏku, byla pohlcena akumulaãní hlinûnou
omezena, protoÏe most byl zbaven své domi-
‰kození kamenÛ parapetu záfiezem pro ukonãení izolace,
vrstvou a postupnû uvolÀována do okolních kon-
nantní odpafiovací plochy. Po celou dobu mezi lo-
níÏe nevratné znehodnocení povrchu kamene nástfiikovou
strukcí.
kálním poru‰ením izolace a odstranûním poruchy
Porovnáme-li historick˘ a souãasn˘ pfiístup, vidí-
(vzhledem k nemoÏnosti revize lze pfiedpokládat
me zásadní rozdíl. Historické fie‰ení odvádí vodu
roky aÏ desítky let) pÛsobí paronepropustn˘
z mostu v rovinû dlaÏby kamenn˘m Ïlabem, fie‰ení
systém zcela zhoubnû, a to velmi progresivním
né z dÛvodÛ vyplavování hlíny a témûfi nemoÏného
moderní doby zavádí vysoce rizikovou kanalizaãní
zpÛsobem.
funkãního napojení hlinûné vrstvy na chrliã. Zají-
vpusÈ. Zatímco souãasné systémy usilují o abso-
Mezi negativní zásahy vyvolané volbou systému
mavá je úvaha, Ïe by hlinit˘ násyp s ãervenou
lutní zaizolování mostovky, historick˘ systém pfii-
lze zafiadit betonáÏ podkladní a krycí vrstvy izola-
opukou mohl mít funkci akumulaãní ve smyslu za-
pou‰tí proniknutí omezeného mnoÏství vody do tû-
ce, poÏadovanou pfiíslu‰n˘mi normami a záruãní-
drÏování proniknuv‰í vody. V˘borná schopnost vá-
la mostu. DÛleÏité je rozpt˘lení lokálních prÛsakÛ
mi podmínkami v˘robce, a zásahy do parapetní
zat vodu a rovnûÏ hygroskopické vlastnosti by hlí-
do celé akumulaãní vrstvy a následné pomalé
zdi v místû napojení izolaãní vrstvy. Jde o záfiez do
nu pro tento úãel pfiedurãovaly. Sorpãní schopnost
uvolÀování vody do povrchov˘ch vrstev. Spoléhá
kamenn˘ch blokÛ pro ukonãení izolace, odseká-
hlinûn˘ch materiálÛ je totiÏ vy‰‰í, neÏ je tomu
se pfiitom na vysokou odolnost pouÏit˘ch zdicích
vání kamenÛ parapetu zasahujících pod mostov-
u ostatních klasick˘ch stavebních materiálÛ, na-
materiálÛ vÛãi vlhkosti. Hlavní odpafiovací plochou
ku a neúmûrnou v˘mûnu kamenn˘ch blokÛ v mís-
pfiíklad vápenné malty. Proces pfiijímání vlhkosti je
zÛstává mostovka. Obûtovanou ãástí konstrukce
tû ukonãení izolace, odÛvodnûnou poÏadavkem
7
pfiitom v˘raznû rychlej‰í neÏ její zpûtné vydávání.
je zdûné zábradlí, které je odkázáno na pravidel-
na kvalitní podkladní konstrukci.
Tato schopnost postupného uvolÀování vlhkosti by
nou údrÏbu. Historick˘ systém lze povaÏovat za re-
Z uveden˘ch dÛvodÛ povaÏuji za vhodnûj‰í izo-
podstatnû napomáhala ochranû zdûn˘ch kon-
lativnû úspû‰n˘, protoÏe fungoval stovky let a byl
laãní systémy paropropustné nebo odvûtrané, slo-
strukcí mostu pfied nasycením vodou a s tím spo-
definitivnû odstranûn aÏ v 60. letech 20. století.
Ïené z materiálÛ tradiãních, tj. mostu dÛstojn˘ch,
jen˘mi negativními vlivy, jako jsou poruchy mrazem,
První pokus o novodobou izolaci z let 1966–1975
které uvádím dále.
vyplavování pojiva apod. Dal‰í pro tento pfiípad
zcela ztroskotal. Jako dÛvod je uvádûno nekvalitní
pouÏití velmi dÛleÏitou vlastností hlinûn˘ch izolací
provedení izolaãní vrstvy (SKLOBIT), tj. závady ve
je jejich schopnost pfiizpÛsobit se deformacím nos-
spojích, napojení na guly a okolní konstrukce.
Pfiíkladem respektujícím pÛvodní hlinûn˘ hydro-
izolací a asfaltov˘m tmelem. (Foto F. Chmel)
Hlinûná izolace
né konstrukce bez vytváfiení trhlin. Opomenout nel-
V souãasnosti probíhá pokus druh˘. Mé v˘hrady
izolaãní systém je oprava kamenného mostu ve
ze ani samohojivou schopnost hlinûn˘ch izolací
smûfiují kromû nerespektování materiálové pravdi-
Stfiíbfie (1555–1560) provedená v letech 2002–
pfii jejich hutnûní, napfiíklad provozem.
vosti téÏ k difuzní uzavfienosti systému, nemoÏnos-
2003. Pod novodobou vozovkou z dlaÏebních kos-
Shrneme-li v˘‰e uvedené, lze vyslovit následu-
ti jeho revize a fiadû vynucen˘ch necitliv˘ch zásahÛ
tek na ‰tûrkovém podsypu byla na úrovni pÛvod-
jící hypotézu platnou alespoÀ pro poãátek
do historick˘ch konstrukcí mostu. Pomineme-li vliv
ních chrliãÛ nalezena valounová dlaÏba z nestejnû
19. století. V pfiípadû Karlova mostu mohlo jít
kondenzace vodních par v systému a její negativní
o dvoustupÀov˘ aÏ trojstupÀov˘ systém odvodu
dÛsledky (viz nesmifiitelné odborné diskuse), zb˘vá
vody. V prvním stupni byla pfieváÏná ãást sráÏko-
zdravá skepse vÛãi dlouhodobé Ïivotnosti a doko-
■ Poznámky
vé vody zachycena dlaÏbou a odvedena do ka-
nalému provedení izolaãní vrstvy pfiedev‰ím v mís-
7 Podrobnû ÎABIâKOVÁ Ivana: Hlinûné stavby, ERA, Brno
menn˘ch ÏlabÛ procházejících pod chodníky a dá-
tû napojení na guly. Bezezbytku zde platí zlatá pra-
2002, a téÏ sborník z odborného semináfie Jíly v tradiã-
le pfiepadem do chrliãÛ. Voda proniknuv‰í
vidla praxe: 1) KaÏdá izolace jednou selÏe. 2)
ním stavitelství, STOP, 2001.
Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 4 /
I N M E D I A S R E S : O B N O VA K A R L O VA M O S T U | V í t M L Á Z O V S K ¯ / O p r a v a K a r l o v a m o s t u a n e b i n Ï e n ˘ r s k á o d y s e a
269
mastr_04.qxd
25.8.2009
11:10
Stránka 270
Obr. 8. Test izolaãního systému z granulovaného bentonitu
Volclay, navrÏeného k ochranû stropu nad kaplí sv. KfiíÏe
na hradû Karl‰tejnû. Na zku‰ebním stole byla navrÏená
skladba podlahy zatíÏena vodním sloupcem v˘‰ky 100 mm
nad úrovní dlaÏby po dobu 4 dnÛ. (Návrh Mlázovsk˘,
Adámek, realizace ALVA s. r. o., foto Z. Rieger)
Obr. 9. Test izolaãního systému stropu nad kaplí sv. KfiíÏe
na hradû Karl‰tejnû. Sonda provedená po ukonãení testu od8
halila zatékání na styku bentonitové vrstvy tlou‰Èky 20 mm
9
s lemováním. Ve druhém pokusu se tento problém podafiilo
vyfie‰it vytvofiením L profilu ze sypaného bentonitu podél lemování. Dal‰í testy byly jiÏ bezchybné. (Foto Z. Rieger)
Obr. 10. Hrad Karl‰tejn (okres Beroun), ochoz nad
3. bránou kryt˘ hydroizolaãní mazaninou, stav po dokonãení, léto 2007. (Návrh Adámek, Mlázovsk˘, realizace
DIS, a. s., foto J. Fiala)
Obr. 11. Hrad Karl‰tejn (okres Beroun), ochoz nad 3. bránou, hydroizolaãní mazanina v tlou‰Èce 50–120 mm byla
uloÏena pfiímo na odhalenou korunu stûny. (Foto J. Fiala)
10
11
vé mazaniny stûna prokazatelnû vyschla a nyní je
pfiipravována pro aplikaci omítek.
Z nûkolika zkouman˘ch variant byla autory re10
velk˘ch kamenÛ do velikosti 100 mm, zasazená
izolace je její dokonalé uzavfiení mezi dvû pevné
ceptur
do hrubého fiíãního písku. Pod ní se objevila kon-
vrstvy, z nichÏ ta horní musí mít dostateãnou hmot-
modifikovaná metakaolinem a cementem. Ce-
strukce tûlesa mostu z litého zdiva a hloubûji aÏ
nost. Udává se 400 aÏ 500 mm hutnûné zeminy
ment jako dílãí pfiísada byl pouÏit, aby se vyhovû-
200 mm silná tûsnící vrstva. Podle chemické ana-
nebo hmotnostní ekvivalent jin˘ch materiálÛ. Je
lo poÏadavku vysoké otûruvzdornosti mazaniny,
l˘zy této vrstvy ve vysu‰eném stavu se jednalo
zfiejmé, Ïe pouÏití plo‰né bentonitové izolace od-
namáhané náv‰tûvnick˘m provozem. Pomûry jed-
o smûs asi 60 % písku a stavební sutû a 40 %
vodnûné do chrliãÛ je velmi problematické mimo ji-
notliv˘ch sloÏek byly navrÏeny na základû labora-
ãistého jílu. V rámci opravy stavby byla mostovka
né z dÛvodu nedostateãné v˘‰ky kr ycí vrstvy.
torních zkou‰ek zachovan˘ch ãástí mockerovské
sníÏena na pÛvodní úroveÀ, jílová izolace byla do-
V úvahu by pfiicházelo pouÏití bentonitu pfii zhoto-
mazaniny, a to tak, aby mazanina kromû vysoké
plnûna a nová dlaÏba svedena pfiímo do chrliãÛ.
vení volné repliky historického jílového systému,
Ïivotnosti splÀovala dal‰í nároãné poÏadavky, ja-
a to jako nejniωí neodvodnûné vrstvy obklopující
ko je vodoodpudivost, paropropustnost, pruÏnost
vrstvu akumulaãní.
a otûruvzdornost. Nová mazanina odvodnûná do
8
Jin˘ izolaãní systém nebyl realizován.
doporuãena k realizaci vápenná malta
chrliãÛ byla uloÏena pfiímo na korunu stûny vy-
Bentonitová izolace
Mezi odborníky je ãasto zmiÀována moÏnost
Maltová mazanina
zdûnou z lomového vápence. Mazanina není dila-
pouÏití bentonitov˘ch izolací pro KarlÛv most. K to-
Dal‰í moÏností je pouÏití hydroizolaãní maltové
tována. Povrch mazaniny byl hydrofobizován or-
mu bych byl skeptick˘. Zdá se, Ïe zásadní pod-
mazaniny. Aplikaci této mazaniny na hradebním
ganokfiemiãit˘m roztokem. Konstrukce funguje
mínkou pro pouÏití bentonitu jako izolaãní vrstvy je
ochozu nad 3. bránou hradu Karl‰tejna znázorÀují
bez poruch dvû zimní sezóny.
jeho umístûní v trvale vlhkém prostfiedí. Bentonit
obr. 10 a 11. Jedná se o volnou repliku systému
Je zfiejmé, Ïe pouÏije-li se mazanina jako od-
sodn˘ se vyznaãuje vy‰‰í bobtnavostí neÏ domácí
pouÏitého zde architektem Josefem Mockerem na
vodnûn˘ záchytn˘ systém pod dlaÏbou, poÏadavky
jíly (pfiibliÏnû patnáctinásobek suchého stavu)
konci 19. století. V 70. letech 20. století byla moc-
na její vlastnosti nebudou tak extrémní (ochrana
a tomu odpovídají i poruchy izolaãní vrstvy pfii jejím
kerovská mazanina nahrazena fiezanou pískovco-
pfied pfiím˘m pÛsobením povûtrnosti, vylouãeno
vyschnutí. Je pravdou, Ïe bentonit má díky své roz-
vou dlaÏbou uloÏenou do cementové malty na izola-
namáhání otûrem). Bylo by tedy moÏné cement
pínavosti schopnost samozhojení, která se prav-
ci z tûÏké asfaltové lepenky. Z dÛvodÛ obdobn˘ch
dûpodobnû vztahuje i na postupné uzavfiení v˘su‰-
jako na Karlovû mostû do‰lo k nasycení koruny stû-
n˘ch trhlin pfii opûtovném zavodnûní. Po dobu
ny na v˘‰ku asi 2 m pod izolací vodou se v‰emi ne-
■ Poznámky
tohoto samohojivého procesu v‰ak izolaãní vrstva
gativními dÛsledky jako opadávání omítek, v˘kvûty
8 HANZLÍKOVÁ Hana: Informace o obnovû historického
protéká. Nev˘hodou pro tento pfiípad je mírnû
solí, biotické napadení zdiva, destrukce zdicí malty
mostu pfies fieku MÏi ve Stfiíbfie, Dûjiny staveb, 2004.
zpoÏdûná reakce bentonitu na vodu vlivem umûle
a vypadávání kamenÛ. Po odstranûní v‰ech vrstev
9 Napfiíklad LEBR Pavel: Plo‰né bentonitové hydroizola-
dodan˘ch pfiísad, umoÏÀujících aplikaci tûchto
aÏ na pÛvodní zdivo zÛstal takto odhalen˘ ochoz
ce, in: sborník z odborného semináfie Kfiivoklát 2001, Jíly
izolací za de‰tivého poãasí. Funkãní skladba by
bez zakrytí a údrÏby po dobu 12 let. Náv‰tûvnick˘
pro památky v praxi, STOP, 2001.
tedy musela zajistit velmi pomalé zavodnûní ben-
provoz probíhal po hrubé a nevyspádované korunû
10 SLÍÎKOVÁ Zuzana, DRDÁCK¯ Milo‰: Návrh náhrady
tonitové vrstvy. Takov˘ poÏadavek by mohl splnit
stûny. Pfiesto se stav stûny zlep‰il, zastavilo se
mazaniny na hradebním ochozu Státního hradu Karl‰tejn
hlinûn˘ akumulaãní násyp nad bentonitovou vrst-
opadávání omítek, za celou dobu nebyla pozoro-
z modifikovan˘ch vápenn˘ch smûsí, ÚTAM AV âR, Praha,
vou. Podmínkou pro správnou funkci bentonitové
vána v˘znamná destrukce zdiva. Po provedení no-
ãerven 2006.
9
270
Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 4 /
I N M E D I A S R E S : O B N O VA K A R L O VA M O S T U | V í t M L Á Z O V S K ¯ / O p r a v a K a r l o v a m o s t u a n e b i n Ï e n ˘ r s k á o d y s e a
mastr_04.qxd
25.8.2009
11:10
Stránka 271
12
Obr. 12. Kor˘tková izolaãní dlaÏba z pfiírodního kamene,
Jako nejvhodnûj‰í materiál se jeví olovûn˘ plech
detail skladby. (Autor návrhu V. Mlázovsk˘, kresba F. Chmel)
tlou‰Èky 3–5 mm s v˘ztuhami z mûdûného plechu.
Obr. 13. Princip funkce horizontální hydroizolaãní kon-
V pfiípadû potfieby povrchové úpravy olova z hygie-
strukce. (Kresba R. Moudr˘)
nick˘ch dÛvodÛ (odvod vody do fieky) je moÏné pou-
Obr. 14. Horizontální hydroizolaãní konstrukce, detail,
Ïít na trhu dostupné olovûné plechy pokovené cí-
materiálové varianty dle autora: nerezová ocel, dural
nem nebo izolaci po dokonãení na‰opovat zinkem.
nebo dal‰í vhodné kovy, plast, laminát, recyklovan˘ plast,
materiály na bázi uhlíkov˘ch vláken. (Autor návrhu
13
R. Moudr˘)
Kor˘tkové izolace
Systém pfiipomíná prejzovou krytinu. Chránûná
Obr. 15. Horizontální hydroizolaãní konstrukce apliko-
plocha je vyloÏena kor˘tky, která svádûjí vodu do
vaná do skladby mostovky, schéma. (Autor návrhu
sbûrn˘ch ÏlabÛ napojen˘ch na chrliãe. Mezer y
R. Moudr˘, kresby pfievzaty z pfiihlá‰ky vynálezu Úfiadu
mezi kor ˘tky, které umoÏÀují odvûtrání vodních
prÛmyslového vlastnictví ã. PV 2003–2042)
par, jsou proti zatékání kryty kÛrkami svádûjícími
vodu do kor ˘tek. Systém je moÏné navrhnout
tak, Ïe pfiípadná kondenzaãní voda sráÏející se
na rubu kÛrek je rovnûÏ svedena do kor ˘tek.
14
z receptury zcela vypustit ve prospûch vy‰‰í paro-
S touto my‰lenkou poprvé pfii‰el restaurátor Ro-
propustnosti systému. Odolnost mazaniny proti
man Moudr˘. Variantu z nerezového plechu dota-
tvorbû trhlin je moÏné vylep‰it pfiísadou Ïivoãi‰-
Ïenou do fáze prototypu a podloÏenou statick˘m
n˘ch nebo umûl˘ch vláken. V pfiípadû pouÏití to-
v˘poãtem a návrhem revize a ãi‰tûní pfiihlásil
hoto systému na objektu typu a velikosti Karlova
k patentové ochranû. Tento systém prezentoval
mostu povaÏuji za nutné mazaninu dilatovat na-
na konferenci pofiádané âSSI vûnované izolacím
pfiíklad klempífisky proveden˘m rozvodím a úÏla-
Karlova mostu a rovnûÏ s ním seznámil realizaãní
bím (mûì, olovo). Jako dal‰í vhodn˘ zpÛsob hyd-
t˘m opravy Karlova mostu, av‰ak bez úspûchu.
rofobizace mazaniny pfiichází v úvahu uÏití
Postojem celé fiady odborníkÛ na hydroizolace
u‰lechtil˘ch rostlinn˘ch olejÛ nebo m˘dla.
z âSSI, WTA i âVUT byl natolik znechucen, Ïe pa-
15
tent nedotáhl a my‰lenku nechal upadnout v zaPlechové odvûtrané hydroizolace
pomnûní. Osobnû povaÏuji tuto my‰lenku za velice
Jde o celoplo‰nou klempífisky provedenou izolaã-
nosnou a perspektivní. Inspirován tímto fie‰ením
ní vrstvu z olovûného nebo mûdûného plechu, ulo-
jsem navrhl variantu kor ˘tkové izolaãní dlaÏby
Ïenou na mazaninû z hydraulického vápna. Izolace
z pfiírodního kamene. Návrh lze rÛznû modifikovat
krytá drenáÏní geotextilií a dlaÏbou do vápenopís-
a dlaÏbu tvarovû i rozmûrovû upravovat. DlaÏbu
kového loÏe mÛÏe b˘t odvodnûna pfiímo do chrliãÛ
lze navrhnout na jakékoliv pfiedstavitelné zatíÏení,
nebo do dvoustupÀové guly. Dilatace je zaji‰tûna
které se mÛÏe na mostû vyskytnout. Je to jen
spojováním jednotliv˘ch pásÛ nebo tabulí plechu
otázka dimenzování tlou‰Èky a rozponu dlaÏdic.
falcováním nebo letováním. Odvûtrání je moÏné
OdvodÀovací prÛfiez kor˘tek lze upravit dle potfie-
provést napfiíklad svisl˘mi otvory ve stojaté dráÏce.
by, v kaÏdém pfiípadû v‰ak bude nûkolikanásobnû
Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 4 /
I N M E D I A S R E S : O B N O VA K A R L O VA M O S T U | V í t M L Á Z O V S K ¯ / O p r a v a K a r l o v a m o s t u a n e b i n Ï e n ˘ r s k á o d y s e a
271
mastr_04.qxd
25.8.2009
11:10
Stránka 272
v konstrukci mostu. Nakonec bylo rozhodnuto
o jejím ponechání na místû. Z otevfien˘ch zdrojÛ
lze k vûci získat tyto informace: „V˘poãtem na základû teorie nelineární mechaniky a znalostí teplotních polí namûfien˘ch pfiímo v konstrukci Karlova mostu bylo prokázáno, Ïe funkce betonové
vrstvy jako táhla nebo rozpûr y je zanedbatelná,
a proto je moÏné ji v konstrukci ponechat a není
nutné sanovat její pfiipojení k poprsním zdem. Tato
betonová vrstva pfiispívá k urãité stabilitû mostu.
Její rozpojování by vyvolalo lokální otfiesy kamenné
konstrukce a navíc by znamenalo velk˘ a zbyteãn˘
pfiesun hmot (odvoz rozpojeného betonu a dovoz
lomového kamene).“
11
Zhotovitel se k témuÏ vy-
jadfiuje následovnû: „ZpevÀující konstrukãní deska byla provedena velice neprofesionálnû a dá se
16
17
fiíci aÏ nedbale. Napfiíklad v nûkter ˘ch místech
deska zcela chybí, v jin˘ch místech byla poloÏena
pouze v˘ztuÏ, která byla zakryta lehk˘m keramzit-
Obr. 16. Kor˘tková izolaãní dlaÏba z pfiírodního kamene,
nologií vãetnû pfiijetí odpovûdnosti za jejich pouÏití
betonem. Zakotvení koncÛ desky do parapetních
v˘kres skladby. (Autor návrhu V. Mlázovsk˘, kresba
je nedílnou souãástí ãinnosti technické inteligen-
zdí bylo provedeno ‰ikmo dolÛ veden˘mi kotvami
F. Chmel)
ce. Riziko spojené s fungováním plechov˘ch a ko-
z betonáfiské v˘ztuÏe s témûfi nahodil˘m rozmís-
Obr. 17. PÛdorys Staromûstské mostecké vûÏe s novû navr-
r˘tkov˘ch izolací povaÏuji za podstatnû men‰í, neÏ
tûním. O nûjakém zachycení vodorovn˘ch sil po-
Ïenou velkoplo‰nou izolaãní dlaÏbou prÛjezdu. (Autor ná-
je tomu u zvolené technologie stfiíkané izolace,
tfiebn˘ch k zamezení vyklánûní poprsních zdí se
vrhu V. Mlázovsk˘, kresba ¨F. Chmel)
nehledû na zásadní rozdíl v Ïivotnosti, moÏnosti
nedá vÛbec hovofiit… Proto oprava mostovky
kontroly a oprav a v negativních dÛsledcích vyvo-
spoãívá také v pfieru‰ení stávajících kotev a od-
lan˘ch jiÏ samotnou aplikací. Návrh systémÛ na
dûlení Ïelezobetonové desky podélnou spárou od
pfiekraãovat prÛfiez potfiebn˘ na pfiímé odvodnûní
bázi hlinûn˘ch izolací není jednoduchá úloha
parapetního zábradlí.“
chránûné plochy. Pokud dojde k lokálnímu ucpání
a zcela jistû vyÏaduje prÛzkum existujících kon-
Je skuteãnû hlavním dÛvodem ponechání této
kor ˘tka, nahradí jeho funkci sousední kanálky.
strukcí, laboratorní rozbor y a terénní zkou‰ky.
nefunkãní a ledabyle provedené desky v tûlese
Revize a ãi‰tûní jsou u pochozí varianty velmi snad-
Úspû‰n˘ v˘voj takového systému je v‰ak reáln˘,
mostu obava z otfiesÛ kamenné konstrukce pfii je-
né, dlaÏdice lze nadzvednout. U nepochozí varianty
a to v reálném ãase a za pfiijatelné prostfiedky.
jí demontáÏi a náklady spojené s odvozem suti?
lze kontrolu provádût revizní ‰achtou nebo endo-
Vhodná pfiíleÏitost bohuÏel nebyla vyuÏita.
A jak je nahrazeno pfiíãné sepûtí poprsních zdí, je-
12
skopicky, ãi‰tûní lze provést technologiemi pouÏí-
Stfiíkaná izolace jiÏ byla aplikována v celé délce
van˘mi pro údrÏbu kanalizace. V krajním pfiípadû
severní poloviny mostu a stejn˘ proces nezadrÏi-
jichÏ vyklánûní je místy patrné pouh˘m okem?
Zhotovitel dále uvádí, Ïe spád novû provedené
staãí pro zpfiístupnûní v‰ech kanálkÛ demontovat
telnû pokraãuje na polovinû jiÏní. Zmûna systému
izolaãní vrstvy úÏlabí je v kritick˘ch úsecích kvÛli
jeden pfiíãn˘ a jeden podéln˘ pruh dlaÏdic.
je za tûchto podmínek z technick˘ch i ekonomic-
nedostatku místa pouze 0,6 %. Pfiímá úmûra mezi
PovaÏuji za nutné se pfiedem vyjádfiit k námit-
k˘ch dÛvodÛ nereálná. Dohoda mezi zastánci di-
spádem a Ïivotností izolace je dostateãnû známá.
kám, které by argumentovaly experimentální po-
fuznû otevfieného ãi difuznû uzavfieného systému je
Je pfiíznaãné, Ïe vût‰ímu spádování brání ona Ïe-
vahou v˘‰e uveden˘ch námûtÛ a velk˘m rizikem
v nedohlednu. Pravdu ukáÏe aÏ ãas. V dané situa-
lezobetonová deska. Co k tomu dodat? Snad jen
spojen˘m s aplikací nevyzkou‰en˘ch technologií
ci povaÏuji za rozumné dokonãit stfiíkané izolace
to, Ïe beton do Karlova mostu nepatfií, protoÏe
na tak v˘znamné stavbû, jakou je KarlÛv most.
na jiÏ dotãen˘ch plochách a na dosud nedotãené
sniÏuje, pfiípadnû úplnû likviduje materiálovou
Pfiednû musím konstatovat, Ïe stavební experi-
ãásti mostu aplikovat nûkter˘ z v˘‰e popsan˘ch di-
pravdivost památky. Diskuse o technick˘ch aspek-
ment k obnovû památek neodmyslitelnû patfií,
fuznû otevfien˘ch systémÛ. Optimálním místem je
tech vûci jsou druhotné, zvlá‰tû kdyÏ jakoukoliv
protoÏe souãasné technologie v mnoha pfiípa-
prostor pod Staromûstskou mosteckou vûÏí a pfií-
pfiedstavitelnou funkci této desky je moÏné nahradit tradiãními konstrukcemi.
dech nelze nebo není vhodné v památkové praxi
padnû téÏ nult˘ oblouk mostu pod KfiiÏovnick˘m
pouÏívat. Jde o proces neustálého hledání a vy-
námûstím. Dal‰í generaci tak pfiipravíme podmín-
tváfiení více ãi ménû vûrn˘ch napodobenin zapo-
ky pro kvalifikované rozhodnutí tohoto sporu.
menut˘ch technologií s pouÏitím souãasn˘ch materiálÛ a modifikace souãasn˘ch technologií na
Spor o Ïelezobetonovou desku a dne‰ní realita
■ Poznámky
podmínky, pro které nebyly vyvinuty. Takov˘ pfiístup
Pfii opravû v letech 1965–1975 byla na v˘plÀo-
11 ·EFCÒ Ondfiej a kol.: KarlÛv most, Ottovo nakladatel-
vyÏaduje odvahu vizionáfie. Je pochopitelnû mno-
vé opukové zdivo mostu vylita vrstva betonu
ství, s. r. o., Praha 2007, citována je ãást Technick˘ stav,
hem snaz‰í poãkat, aÏ nové technologie navrhnou
tlou‰Èky 150–300 mm, která kryje betonáfiskou
jejímÏ autorem je doc. Ing. Karel Drozd, CSc.
a odzkou‰í v zahraniãí, a poté je za vefiejné pro-
v˘ztuÏ spínající poprsní zdi. V rámci pfiípravy sou-
12 Dvoumûsíãní zpravodaj spoleãnosti SMP CZ, a. s.,
stfiedky nakoupit a aplikovat na zodpovûdnost v˘-
ãasné opravy mostovky probûhl spor dvou odbor-
roãník VII., kvûten–ãerven 2008, a téÏ www.opravakarlo-
robce. Domnívám se v‰ak, Ïe v˘voj nov˘ch tech-
n˘ch skupin o vyjmutí, ãi ponechání této desky
vamostu.cz
272
Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 4 /
I N M E D I A S R E S : O B N O VA K A R L O VA M O S T U | V í t M L Á Z O V S K ¯ / O p r a v a K a r l o v a m o s t u a n e b i n Ï e n ˘ r s k á o d y s e a