příbalová informace: informace pro uživatele

Sp.zn.sukls95746/2013, sukls95749/2013
Příbalová informace: informace pro uživatele
Vancomycin PharmaSwiss 500 mg, prášek pro infuzní roztok
Vancomycin PharmaSwiss 1000 mg, prášek pro infuzní roztok
Vancomycini hydrochloridum
Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek používat.
Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo zdravotní sestry.
Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí
ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo zdravotní
sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této
příbalové informaci. Viz bod 4.
Co naleznete v této příbalové informaci
1.
Co je Vancomycin PharmaSwiss a k čemu se používá
2.
Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Vancomycin PharmaSwiss používat
3.
Jak se Vancomycin PharmaSwiss používá
4.
Možné nežádoucí účinky
5
Jak Vancomycin PharmaSwiss uchovávat
6.
Obsah balení a další informace
1.
Co je Vancomycin PharmaSwiss a k čemu se používá
Vankomycin patří do skupiny glykopeptidových antibiotik, které likvidují bakterie způsobující mnoho
druhů infekcí, včetně zánětu plic (pneumonie) a infekcí kůže, kostí a srdečních chlopní.
Používá se k léčbě:
- závažných infekcí způsobených bakteriemi citlivými na vankomycin, které jsou odolné (necitlivé)
vůči mnoha jiným antibiotikům;
- pacientů alergických na peniciliny a cefalosporiny.
Může být také podán před některými chirurgickými výkony k prevenci infekcí.
Váš léčivý přípravek je ve formě prášku pro přípravu roztoku. Před použitím bude rozpuštěn a naředěn
intravenózní kapalinou, která bude podávána pomalu infuzí do Vaší žíly lékařem nebo zdravotní
sestrou.
Vankomycin PharmaSwiss se může užít i perorálně (ústy) k léčbě závažných infekcí tlustého střeva
(pseudomembranózní kolitida).
2.
Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Vancomycin PharmaSwiss používat
Neužívejte Vancomycin PharmaSwiss
- jestliže jste alergický(á) (přecitlivělý(á)) na vankomycin.
Upozornění a opatření
1/10
Před použitím přípravku Vancomycin PharmaSwiss se poraďte se svým lékařem nebo zdravotní
sestrou.
Před použitím vankomycinu informujte svého lékaře o Vašich předchozích zdravotních problémech,
zejména:
-
jestliže máte nízký počet krvinek
jestliže máte ledvinové problémy
jestliže máte sluchové problémy, jako např. hluchotu
jestliže jste těhotná nebo pokud těhotenství plánujete
jestliže kojíte
jestliže Váš věk přesahuje 60 let
jestliže jde o předčasně narozené dítě nebo kojence
jestliže jdete na operaci.
V případě, že se u Vás projeví závažná alergická reakce, Váš lékař ukončí léčbu vankomycinem a
poskytne Vám jinou vhodnou léčbu. Jestliže Vám bude infuze podávána příliš rychle, mohou se u Vás
objevit některé nežádoucí účinky jako např. nízký krevní tlak nebo vyrážka. Ukončení infuze obvykle
vede k rychlému vymizení těchto reakcí.
Vankomycin musí být užíván s opatrností u pacientů se selháním ledvin nebo u těch, kteří podstupují
současnou léčbu jinými látkami toxickými na ledviny, a to z důvodu vyšší pravděpodobnosti rozvoje
toxických účinků. Ke snížení tohoto rizika mají být pravidelně provedeny testy funkce ledvin a
dodržováno odpovídající dávkování.
Přechodná nebo trvalá hluchota, které může předcházet zvonění v uších, se může vyskytnout u pacientů
s předchozími sluchovými potížemi, kteří dostávali nadměrné dávky vankomycinu nebo kteří byli
současně léčeni jinou látkou toxickou pro sluchové ústrojí. Ke snížení tohoto rizika má být pravidelně
kontrolována hladina vankomycinu v krvi a doporučuje se rovněž pravidelné testování sluchu.
Pokud budete dostávat vankomycin dlouhodobě, budou Vám v pravidelných intervalech prováděny
krevní testy. Budete také sledováni z důvodu možné superinfekce (nová infekce vyskytující se k již
existující) nebo závažnému, někdy krvavému průjmu (onemocnění nazývané pseudomembranózní
kolitida).
Další léčivé přípravky a Vancomycin PharmaSwiss
Informujte svého lékaře o všech lécích, které užíváte nebo jste v nedávné době užíval(a) a to i o lécích,
které jsou dostupné bez lékařského předpisu, o bylinných přípravcích nebo o vitaminech a minerálech,
protože některé z nich by mohly s vankomycinem reagovat. Neužívejte také žádný nový lék bez porady
se svým lékařem.
Následující léčiva mohou vstupovat do interakcí s vankomycinem, pokud je užíváte současně jako
léčivé přípravky k léčbě:
infekcí způsobených bakteriemi
(streptomycin, neomycin, gentamicin, kanamycin, amikacin, bacitracin, tobramycin, polymyxin B,
kolistin),
tuberkulózy (viomycin)
plísňových infekcí (amfotericin B)
rakoviny (cisplatina)
a
přípravků ke svalové relaxaci během anestezie,
anestetik (pokud máte podstoupit celkovou anestezii).
2/10
Může být potřeba, aby Váš lékař bude kontroloval Vaši krev a upravil dávkování vankomycinu, jestliže
je Vám podáván současně s jinými léky.
Těhotenství a kojení
Těhotenství
Pokud jste těhotná, domníváte se, že můžete být těhotná, poraďte se se svým lékařem. Vankomycin by
měl být podáván během těhotenství pouze tehdy, pokud je to nezbytně nutné.
Kojení
Jestliže kojíte, musíte o tom informovat svého lékaře. Vancomycin PharmaSwiss se vylučuje do
mateřského mléka. Lékař rozhodne, zda léčba vankomycinem je jednoznačně nutná a zda musíte kojení
přerušit.
Poraďte se se svým lékařem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Vankomycin nemá žádný nebo má jen velmi malý vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.
3.
Jak se Vancomycin PharmaSwiss používá
Budete dostávat přípravek Vancomycin PharmaSwiss od zdravotnického personálu během pobytu
v nemocnici.
Váš lékař rozhodne, kolik tohoto léčivého přípravku byste měli denně dostávat a jak dlouho léčba
potrvá.
Dávkování
Dávka, kterou budete dostávat, závisí na:
-
Vašem věku,
na typu infekce, kterou trpíte,
na tom, jak Vám fungují ledviny,
na tom, jak slyšíte,
a jaké jiné léky případně užíváte.
Dospělí a děti starší než 12 let:
Obvyklá intravenózní dávka je 2000 mg denně rozdělená do dvou nebo čtyř dávek.
Děti mladší než 12 let:
Děti budou dostávat menší dávky v závislosti na jejich tělesné hmotnosti.
Pacienti s poruchou činnosti ledvin, starší osoby a předčasně narozené děti: lékař sníží dávku
přípravku nebo prodlouží odstupy mezi dvěma dávkami přípravku.
Perorální podání (podání ústy): vankomycin se může také podávat ústy k léčbě určitých střevních
infekcí (pseudomembranózní kolitida); obvyklá dávka je 125 mg (2,5 ml) na den podávaná rozděleně ve
čtyřech dávkách po dobu 7 až 10 dní.
V dětské léčbě budou používány menší dávky v závislosti na tělesné hmotnosti. Celková denní dávka
by neměla překročit 2000 mg.
Během léčby může být prováděno vyšetření krve, můžete být požádáni o vzorek moči, a pravděpodobně
bude provedeno i vyšetření sluchu s cílem odhalit příznaky možných nežádoucích účinků přípravku.
Jak bude podávána léčba
3/10
Intravenózní infuze znamená, že léčivý přípravek teče z infuzního vaku přes hadičku do Vaší žíly a do
Vašeho těla. Váš lékař nebo zdravotní sestra bude vždy podávat vankomycin do Vaší krve, nikdy ne do
svalu. Než Vám bude vankomycin podán, bude rozpuštěn, a poté bude pomalu téci do Vaší žíly
minimálně po dobu 60 minut.
Délka léčby
Délka léčby závisí na typu infekce a může trvat i řadu týdnů.
Jestliže jste užil(a) více přípravku Vancomycin PharmaSwiss, než jste měl(a)
Protože se Vám tento lék bude podávat v nemocnici, není pravděpodobné, že byste dostal(a) příliš
velkou dávku vankomycinu. Informujte však svého lékaře nebo zdravotní sestru bezodkladně, máte-li
jakékoli pochybnosti.
Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo
zdravotní sestry.
4.
Možné nežádoucí účinky
Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí
vyskytnout u každého.
Přestaňte lék ihned užívat a vyhledejte lékařskou pomoc, pokud se objeví příznaky alergické reakce:
kopřivka, otoky obličeje, rtů, jazyka nebo hrdla, potíže s dýcháním nebo polykáním nebo závratě.
Pokud si myslíte, že se u Vás projevuje některý z následujících nežádoucích účinků nebo příznaků,
informujte svého lékaře co nejdříve:
Časté nežádoucí účinky (postihují 1 až 10 uživatelů ze 100 pacientů):
pokles krevního tlaku
otok, zarudnutí a bolest podél žíly
dušnost, vysoký pronikavý zvuk vznikající z turbulentního proudění vzduchu v horních cestách
dýchacích
celotělová vyrážka a zánět sliznic, svědění, svědivá vyrážka
zarudnutí horní části těla a obličeje, bolest a křeče svalů hrudníku a zad
problémy s ledvinami, které mohou být zjištěny především nálezem zvýšené hladiny kreatininu
nebo koncentrace močoviny v krvi
Méně časté nežádoucí účinky (postihují 1 až 10 uživatelů z 1000 pacientů):
dočasná nebo trvalá ztráta sluchu
Vzácné nežádoucí účinky (postihují 1 až 10 uživatelů z 10 000 pacientů):
anafylaktické reakce, alergické reakce
léková horečka, zimnice
zvýšení nebo snížení (někdy i závažný pokles) tvorby moči nebo stopy krve v moči
zvýšení nebo snížení počtu některých typů krvinek
zvuky (např. syčení) v uších
pocit na omdlení
červená nebo fialová kůže (možné příznaky zánětu cév)
nevolnost.
4/10
Velmi vzácné nežádoucí účinky (postihují méně než 1 uživatele z 10 000 pacientů):
Kožní poruchy vyplývající z alergické reakce (mnohočetné kožní léze, bolesti kloubů), srdeční zástava
nebo zánět střev, který způsobuje bolesti břicha nebo krvavý průjem.
Není známo (nelze určit z dostupných údajů):
U pacientů užívajících vankomycin mohou být testy jaterních funkcí zdvojeny.
Hlášení nežádoucích účinků
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo zdravotní sestře.
Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové
informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto
přípravku.
5.
Jak Vancomycin PharmaSwiss uchovávat
Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn
před světlem.
Přípravek Vancomycin PharmaSwiss nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na štítku
lahvičky a na krabičce za EXP: (měsíc/rok}. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni
uvedeného měsíce.
6.
Obsah balení a další informace
Co Vancomycin PharmaSwiss obsahuje
Jedna injekční lahvička přípravku Vancomycin PharmaSwiss obsahuje vancomycinum 500 mg ve
formě vancomycini hydrochloridum.
Jedna injekční lahvička přípravku Vancomycin PharmaSwiss obsahuje vancomycinum 1000 mg ve
formě vancomycini hydrochloridum.
Léčivá látka je vancomycini hydrochloridum.
Tento léčivý přípravek neobsahuje žádné pomocné látky.
Jak Vancomycin PharmaSwiss vypadá a co obsahuje toto balení
Léčivý přípravek je ve formě prášku pro infuzní roztok. Před použitím bude rozpuštěn a zředěn
tekutinou vhodnou pro nitrožilní pomalou infuzi, kterou Vám do žíly podá lékař nebo zdravotní sestra.
Homogenní, bílý až lehce nahnědlý prášek v průhledných injekčních lahvičkách z bezbarvého skla typu
I s pryžovou zátkou a hliníkovým víčkem a plastovým flip-off uzávěrem, v obalech s 1 nebo s 10
injekčními lahvičkami.
5/10
Vancomycin PharmaSwiss 500 mg:
Jedna 10 ml injekční lahvička obsahuje vancomycini hydrochloridum 512,57 mg (eq. 538,198.5 IU),
což odpovídá vancomycinum 500 mg (eq. 525,000 IU). Po rozpuštění v 10 ml vody na injekci vznikne
roztok o koncentraci 50 mg/ml.
Vancomycin PharmaSwiss 1 g:
Jedna 20 ml injekční lahvička obsahuje vancomycini hydrochloridum 1025,14 mg (eq. 1,076,397 IU),
což odpovídá vancomycinum 1000 mg (eq.1,050,000 IU). Po rozpuštění ve 20 ml vody na injekci
vznikne roztok o koncentraci 50 mg/ml.
Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce
Držitel rozhodnutí o registraci:
PharmaSwiss Česká republika s.r.o.
Praha, Česká republika
Výrobce:
HIKMA Italia S.pA., Pavia, Itálie
Tento léčivý přípravek je v členských státech EHP registrován pod těmito názvy:
Název členského státu
Název přípravku
Česká republika:
Estonsko:
Maďarsko:
Litva:
Lotyšsko:
Polsko:
Portugalsko:
Rumunsko:
Slovenská republika:
Slovinsko:
Vancomycin PharmaSwiss 500mg a 1000mg, prášek pro infuzní roztok
Vancomycin PharmaSwiss, 500mg a 1000mg, infusioonilahuse pulber
Vancomycin PharmaSwiss, 500mg a 1000mg, Por oldatos infúzióhoz
Vancomycin PharmaSwiss 500mg pulveris infūziju šķīduma pagatavošanai
Vancomycin PharmaSwiss 500mg/1000mg milteliai infuziniam tirpalui
Vancomycin PharmaSwiss proszek do sporządzania roztworu do infuzji, 500
mg & 1000 mg
Vancomicina Hikma, 500 mg a 1000 mg, Pó para solução para perfusão
Vancomicină PharmaSwiss, 500mg a 1000mg, Pulbere pentru soluţie
perfuzabilă
Vancomycin PharmaSwiss, 500mg a 1000mg, Prášok na infúzny roztok
Vankomicin PharmaSwiss, 500mg a 1000mg, prašek za raztopino za
infundiranje
Tato příbalová informace byla naposledy revidována 27.8.2014.
6/10
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Následující informace je určena pouze pro zdravotnické pracovníky:
Toto je výňatek ze Souhrnu údajů o přípravku jako pomůcka při podávání přípravku Vancomycin
PharmaSwiss. Při určování, zda je použití přípravku vhodné u konkrétního pacienta, má být ošetřující
lékař obeznámen s obsahem Souhrnu údajů o přípravku.
Dávkování a způsob podání
Dávkování
Intravenózní podání
Dávka by měla být individuálně upravena podle tělesné hmotnosti, věku a funkce ledvin pacienta.
Dospělí a děti starší 12 let:
Doporučená intravenózní denní dávka je 2 000 mg. Podává se rozděleně v dávkách 500 mg každých 6
hodin anebo 1 000 mg každých 12 hodin.
Bakteriální endokarditida: obecně uznávaný dávkovací režim je 1000 mg vankomycinu intravenózně
každých 12 hodin po dobu 4 týdnů buď samostatně nebo v kombinaci s jinými antibiotiky (gentamicin
plus rifampicin, gentamicin, streptomycin). Enterokoková endokarditida se léčí po dobu 6 týdnů
vankomycinem v kombinaci s aminoglykosidy - podle národních standardních postupů.
Peroperační profylaxe před bakteriální endokarditidou: 1 000 mg vankomycinu intravenózně před
operací (před anestezií). V závislosti na délce a typu operace může být podána dávka 1 000 mg
vankomycinu IV 12 hodin po operaci.
Pediatrická populace
Děti od věku 1 měsíce do 12 let
Doporučená intravenózní dávka je 10 mg/kg každých 6 hodin nebo 20 mg/kg každých 12 hodin.
Novorozenci a kojenci:
Doporučená úvodní dávka je 15 mg/kg, potom 10 mg/kg každých 12 hodin v průběhu prvního týdne
života a potom každých 8 hodin do dosažení věku 1 měsíc. Je doporučována pečlivá kontrola hladin
vankomycinu v séru (viz níže).
Zvláštní populace
Starší pacienti:
Nižší udržovací dávky mohou být nutné vzhledem ke snížení funkce ledvin související s věkem.
Obézní pacienti:
Může být potřeba změna obvyklého denního dávkování.
Pacienti s jaterní insuficiencí:
Neexistuje žádný důkaz o tom, že by dávka měla být u pacientů s jaterní insuficiencí snížena.
Pacienti s poruchou funkce ledvin:
U těchto pacientů musí být dávka upravena a následující nomogram může posloužit jako vodítko.
Doporučuje se pečlivé sledování sérové koncentrace vankomycinu (viz níže).
7/10
Dávkovací nomogram pro dospělé pacienty s poruchou funkce ledvin
U pacientů s mírným nebo středně těžkým renálním selháváním nesmí být počáteční dávka nižší než 15
mg/kg. U pacientů se závažným renálním selháváním je vhodnější podávat udržovací dávku mezi 250
mg a 1000 mg v odstupu několika dnů spíše než podávat nižší denní dávky.
U pacientů s anurií (prakticky bez renálních funkcí) se podává dávka 15 mg/kg tělesné hmotnosti
dokud není dosaženo terapeutické sérové koncentrace vankomycinu. Udržovací dávky jsou 1,9 mg/kg
tělesné hmotnosti/24 hodin. K usnadnění postupu je možné aplikovat dospělým pacientům se závažnou
poruchou funkce ledvin udržovací dávku 250 mg až 1000 mg v intervalu několika dnů, spíše než
každodenně.
Dávkování v případě hemodialýzy
U pacientů s nefunkčními ledvinami, podstupujícími pravidelně hemodialýzu je možné následující
dávkování:
Saturační dávka 1 000 mg vankomycinu, udržovací dávka 1 000 mg podaná každý sedmý až desátý
den.
Pokud se používají při hemodialýze polysulfonové membrány (dialýza s vysokým průtokem), je
poločas vankomycinu snížen. U pravidelně hemodialyzovaných pacientů mohou být proto nutné
přídatné udržovací dávky.
Monitorování koncentrací vankomycinu v séru:
Sérové koncentrace vankomycinu mají být sledovány od druhého dne léčby bezprostředně před další
dávkou a jednu hodinu po infuzi. Terapeutická hladina vankomycinu v krvi by měla být mezi 30 a 40
mg/l (maximum 50 mg/l) jednu hodinu po ukončení infuze, minimální hladina (krátce před další
dávkou) pak mezi 5 a 10 mg / l nebo podle místních doporučení.
Koncentrace vankomycinu v séru má být kontrolována dvakrát nebo třikrát týdně.
Perorální podání
V léčbě pseudomembranózní kolitidy jako jediné indikace pro perorální podání vankomycinu je
obvyklá dávka 125 mg (2,5 ml) každých 6 hodin v průběhu 7 až 10 dnů. Celková denní dávka nemá
překročit 2 000 mg.
8/10
V terapii dětské pseudomembranózní kolitidy se obvykle podává dávka 40 mg/kg, rozdělená do tří nebo
čtyř dávek po dobu 7 až 10 dní. Celková denní dávka nemá překročit 2 g.
Způsob podání:
Parenterálně se vankomycin může podávat pouze jako pomalá intravenózní infuze, která je dostatečně
zředěná (alespoň 100 ml na 500 mg nebo nejméně 200 ml za 1000 mg).
Každá dávka má být podávána rychlostí nepřesahující 10 mg/min nebo po dobu nejméně 60 minut (co
je delší).
Pacienti s omezením přívodu tekutin mohou dostat roztok 500 mg/50 ml nebo 1000 mg/100 ml. S
těmito vyššími koncentracemi však může stoupat riziko vzniku nežádoucích účinků souvisejících s
infuzí.
U perorálně podávaného vankomycinu má být dávka naředěna ve 30 ml vody, kterou pacient buď
vypije, nebo se může aplikovat nazogastrickou sondou.
Délka léčby
Doba trvání léčby závisí jak na závažnosti infekce, tak na výsledku klinického a bakteriologického
vyšetření stavu pacienta.
Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Přípravek musí být rozpuštěn a výsledný koncentrát se musí před použitím naředit.
Příprava rekonstituovaného roztoku
Vancomycin 500 mg prášek pro infuzní roztok se rozpustí v 10 ml sterilní vody na injekci.
Vancomycin 1000 mg prášek pro infuzní roztok se rozpustí ve 20 ml sterilní vody na injekci.
Jeden ml rekonstituovaného roztoku obsahuje 50 mg vankomycinu.
Vzhled rekonstituovaného roztoku
Po rozpuštění je roztok čirý a bezbarvý až slabě hnědožlutý bez obsahu viditelných částic.
Doba použitelnosti a podmínky uchovávání rekonstituovaného léčivého přípravku:
Naředěný roztok:
Chemická a fyzikální stabilita přípravku po rekonstituci / naředění byla demonstrována po dobu až 48
hodin při pokojové teplotě (≤ 25 ° C) a mezi 2 º 8 º C.
Z mikrobiologického hlediska má být přípravek podán okamžitě. Není-li okamžitě použit, jsou doba a
podmínky skladování před podáním v odpovědnosti uživatele a nesmí přesáhnout 24 hodin při
teplotních podmínkách mezi 2 ° 8 ° C, pokud se rekonstituce / ředění provádělo za kontrolovaných a
validovaných aseptických podmínek.
Příprava konečného naředěného infuzního roztoku
Rekonstituované roztoky obsahující 50 mg/ml vankomycinu je třeba dále ředit.
Vhodná ředidla jsou:
5% glukóza na injekce
0,9% chlorid sodný na injekce
Intermitentní infuze:
Rekonstituované roztoky, které obsahují 500 mg vankomycinu (50 mg/ml), musí být dále naředěny
alespoň 100 ml ředidla (do 5 mg/ml).
9/10
Rekonstituované roztoky, které obsahují 1000 mg vankomycinu (50 mg/ml), musí být dále naředěny
nejméně 200 ml ředidla (do 5 mg/ml).
Koncentrace vankomycinu v infuzním roztoku nemá překročit 5 mg/ml.
Potřebná dávka má být podávána pomalu intravenózně rychlostí nejvýše 10 mg/min po dobu nejméně
60 minut nebo i déle.
Kontinuální infuze:
Toto podání by mělo být použito pouze v případě, kdy léčba intermitentní infuzí není možná. 1000 mg
až 2000 mg rozpuštěného vankomycinu se naředí v dostatečném množství výše uvedených vhodných
ředidel a aplikuje se v podobě kapací infuze tak, aby pacient dostal předepsanou denní dávku v průběhu
24 hodin.
Perorální podání: rekonstituované roztoky, které obsahují 500 mg a 1000 mg vankomycinu, lze naředit
30 ml vody a pacient je buď vypije, nebo mu mohou být podány nazogastrickou sondou.
Vzhled zředěného roztoku
Po naředění je roztok čirý, bez cizích částic.
Před podáním je nutno rekonstituované a naředěné roztoky vizuálně zkontrolovat z hlediska přítomnosti
částic a změn barvy. Pouze čiré a bezbarvé roztoky bez částic mohou být použity.
Likvidace
Lahvičky jsou určeny pouze pro jednorázové použití. Nepoužitý přípravek musí být zlikvidován.
Všechen nepoužitý přípravek nebo odpadní materiál musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.
10/10