Referaty - Amerika - Cast1

David_Hatle_Samuel Fritz.doc David Hátle
Použité zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Samuel_Fritz
http://www.jesuit.cz/bulletin/?rok=2001&cislo=1&clanek=historie
http://www.reflex.cz/Clanek10329.html
Samuel Fritz
(9. dubna 1654 Trutnov – 20. března 1725 redukce Jéberos, Peru)
Byl český cestovatel, kartograf a jeden z nejúspěšnějších misionářů Tovaryšstva Ježíšova
Činnost řádu se od počátku soustřeďuje zejména na pastorační a misijní činnost a na oblast
vědy a vzdělávání. v Jižní Americe. Vykonal obrovské civilizátorské dílo, založil 41
indiánských redukcí.
Nejdříve studoval v Hradci Králové a Jičíně. Později odešel do Prahy aby zde studoval
filosofii. Roku 1637 se stal členem Ježíšova Tovaryšstva. Působil i jako učitel latiny. 3 roky
studoval v Olomouci teologii.- Věda o bohu skutečnost boha je podmínkou X Religionistika –
skutečnost boha není podmínkou .Přihlásil se do služeb Španělského krále v ohledu
misionaristiky v zámořských koloniích. Jeho první žádost byla odmítnuta, ale druhá byla
přijata a byl přidělen do povodí Maraňonu a Amazonky. Na cestách byl se svým kamarádem
Richterem. Zuřil boj o území mezi Španěly a Portugaly a Richter a Fritz byli každý přiděleni
k jednomu indiánskému kmeni. Richter byl potom zabit indiány, kteří nechtěli přijmout jeho
evropské učení. Fritz byl ve svém učení tak horlivý, že každý den cestoval po Amazonce, aby
mohl rozšiřovat území své misie a šířit slovo boží. Právě kvůli tomu znal Amazonku tak
dokonale, aby ji mohl zmapovat. V roce 1704 se Samuel Fritz stává superiorem
maraňonských misií. Když přijel do tamějších misií vzal s sebou i svou mapu. Neustával
hledat někoho, kdo by mu jeho životní dílo mohl vytisknout. Této práce se ujal mědirytec
Juan de Narvaez. Mapa byla vytištěna roku 1707 a dlouho byla považována za pouze
Narvaezovo dílo.
Portugalské národy vyvraždili kmen, kde měl Fritz svou hlavní misii, Omagy.
Plno indiánů bylo odvlečeno do otroctví.
V prosinci 1712 byl Samuel Fritz zbaven úřadu superiora. Důvodem bylo snad podezření, že
prodal několik indiánů do otroctví.
Zbytek svého života strávil v redukci Jéberos. Poslední zápis v jeho deníku je z listopadu
1723. Samuel Fritz zemřel 20. března 1725. Příčinou smrti byla pravděpodobně infekce
způsobená písečnými blechami.
Když bylo jeho tělo roku 1766 exhumováno při přestavbě kostela, v rakvi dělníci našli jenom
podrážku od boty. Zbytek padl za oběť tropickému podnebí a termitům.
Odhalení dvou pamětních desek věnovaných Fritzovi. První z nich byla slavnostně odhalena
na břehu jezera Lauricocha. Právě toto místo vysoko v peruánských Andách označil Samuel
Fritz jako pramen Maraňonu, a tudíž celé Amazonky.
Trutnovskou desku odhalil na Krakonošově náměstí starosta města Mgr. Ivan Adamec.
Hovorka_Tomas_Kolumbijske_drogove_kart
ely.doc Kolumbijské drogové kartely
Tomáš Hovorka
Použité zdroje:
http://www.svetmafie.szm.sk/kol.htm
http://www.czechfp.cz/site/?p=6032
http://www.csmonitor.com/2009/0303/p07s02-woaf.html
http://www.dropin.cz/zmedii.shtml?x=141689
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pablo_Escobar
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hrubý_národní_produkty
(http://www.world-adventure.cz/data/mapy/kolumbie.gif)
Hlavní myšlenka
V Kolumbii je velký podíl tzv. šedé ekonomiky, tudíž by vedl zánik všech kartelů k ještě větší
chudobě. S tím úzce souvisí, že mnoho lidí pracuje v tomto odvětví podnikání, a tak by
mnoho lidí přišlo o práci.
Šedá ekonomika
To je ekonomika, jenž porušuje běžné, etické a morální formy společnosti, jenž jsou na
hranici zákona + jsou těžko postižitelné.
Patří sem zejména úplatky, nezdaněná práce/příjmy a mimojiné i drogové kartely v Kolumbii.
Embargo je zákaz vývozu něčeho (např. drog) do nějakého státu či zákaz obchodování s
tímto státem. O uvalení embarga na dovoz drog se snaží mnoho států, ale z většiny marně
Samotné kartely
V Kolumbii se odhaduje okolo 20 kartelů, přičemž zhruba 5 jich má dominantní postavení.
Kartely využívají všechny možné způsoby pro pašovaní, přičemž používají moderní
komunikační a kryptografické technologie (šifry). V roce 1994 bylo v centru kokainového
krále Josého Santa-Cruze Londona nalezeno počítačové centrum. Centrální počítač měl
hodnotu půl druhého milionu dolarů. V počítači se nacházeli informace o tajných agentech
USA v Kolumbii. Známým šéfem kartelu North Valley je muž, který si nechává říkat
Archanděl Henao, přičemž v roce 1988 se u něj objevila telekomunikační technologie, která
byla v té době v USA jen ve výzkumu a díky které mohl distribuovat 10 až 15 tun kokainu
každý měsíc.
Pro informátora je mimořádně riskantní snažit získat informace, jelikož v případě odhalení
hrozí mučení a likvidace nejen jemu, ale celé jeho rodině.
Při převozu do Evropy je často využíván africký pobřežní státeček Guinea-Bissau jako
překladní místo kolumbijských kartelů. V nedávné době (několika měsíců) zde byl zavražděn
jeden z hlavních generálů a prezident, protože kartely chtěli mít klid na práci.
Typy
a) „medellinský" - ten má charakter pouličního gangu (Pablo Escobar)
b) „typ Cali", který se podobá spíše legitimnímu podnikaní. Jednotlivé kartely mají složitou
strukturu (mnoho členů - až 24 000). Oba typy spolu po celou dobu existence vedli válku.
Boj proti kartelům
Má charakter lokální války, ale ani vyřazení vůdce kartelu neznamená jeho zánik, protože se
rychle reorganizují. Proniknutí do kartelu je navíc velmi obtížné, protože je vystavěn hlavně
na rodinných vztazích a operuje na principu relativně nezávislých buněk asi o deseti členech.
Postoj a vliv na USA
Odhaduje se, že drogové kartely z Kolumbie vyrábí až 65% heroinu, 80% kokainu a 90%
marihuany prodaného v USA. USA již vložila přes 1,6 miliard dolarů do pomoci s bojem
proti narkomafii, přičemž s pomocí těchto peněz by se měl realizovat scénář známý z Peru a
Bolívie. Jak je psáno výše, tak by mělo to dopad na většinu obyvatelstva, ale i s tím USA
počítá. Malým rolníkům, kterým armáda zničila pole s kokou vyplácí finanční kompenzaci.
Bohužel se to setkalo s neúspěchem poté co práškovací letadla, jenž měla ničit pole s kokou,
ničila i normální spotřebitelské plodiny. Plocha, na které se rozléhala pole se ale podle údajů
nezmenšila spíše naopak.
Pablo Escobar
Kolumbijské kartely jsou proslulé svou bezohledností - účty si vyřizují na veřejnosti a vůbec
je nezajímají civilisté, kteří se ocitnou v křížové palbě. Kartely bezohledně likvidují nejen
lidi, kteří se proti nim postaví, ale mučí a zabíjí i jejich rodiny - hlavně v případě, že člen
kartelu zradí a vypovídá proti němu. Kartely otevřeně pohrdají vládou a v případě akcí proti
nim se zcela otevřeně mstí. Pablo Escobar, jeden z šéfů medellinského kartelu, nechal
vybouchnout v roce 1989 letadlo společnosti Avianca. Zemřelo 110 lidí - jenom proto, že se
Escobar rozhodl zbavit dvou lidí, které podezříval z donášení informací policii.
V roce 1989 vlastnil takové bohatství, že byl zařazen na sedmé místo v žebříčku nejbohatších
lidí planety. Říká se, že na svém vrcholu vydělával až 1 milion dolarů denně a jeho kartel
vlastnil 80% obchodu s kokainem, vlastnil flotilu lodí, letedel a drahých aut.
V roce 1991 se nechal zavřít ve vězení, které si mohl sám postavit pod podmínkou, že ho
Kolumbie nevydá do USA. O rok později ho ale vláda převáží do opravdového vězení. V tom
samém roce se mu ještě povedlo utéci. V roce 1993 byl pak ale zabit v přestřelce vojáky z
USA.
(http://www.blackstarvideo.com/img/pabloescobar.jpg)
Javurkova_Andrea_Rastafariani_na_Jamajce.d
oc Rastafariáni na Jamajce
Andrea Javůrková
Zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Rastafari%C3%A1ni
http://www.onelove.cz/view.php?cisloclanku=2006031801
http://cs.wikipedia.org/wiki/Etiopie
http://www.onelove.cz/view.php?nazevclanku=rastaman-babylon-dreadlocksganja&cisloclanku=2005091302
Rastefariánství je náboženství pocházející z Jamajky, kde vzniklo ve 30. letech 20. století. Kombinuje
prvky židovství a křesťanství, částečně také islámu.
Pro počátky hnutí byl důležitý jamajský černošský aktivista Marcus Mosiah Garvey, jenž v roce 1920 prorokoval
nástup černého krále – mesiáše. Když byl pak roku 1930 v Habeši (současná Etiopie) korunován černošský císař
Haile Selassie, znamenalo to pro mnohé naplnění Garveyho proroctví. Podle císařova předkorunovačního titulu a
jména – rás Tafari Makonnen – také rastafariáni odvodili své jméno: rastafari.
Rastafariánská filozofie vychází z předpokladu, že černošští obyvatelé Ameriky, kteří sem byli zavlečeni jako
otroci, jsou potomci krále Šalamouna a královny ze Sáby. Považují se za jeden ze ztracených izraelských kmenů,
proto mají ve znaku Judského lva (dredy mají připomínat jeho hřívu).
Haile Selassie I. (jméno znamená „síla svaté trojice“) má v rastafariánství důležité postavení, protože je
považován za inkarnaci Boha neboli Jaha a černého mesiáše, který v soudný den vyvede všechen africký lid ze
zkaženého světa Babylonu (tím se míní svět, ve kterém se daří lži, korupci, hříchu, nenávisti, kde moc, bohatství
a osobní prestiž jsou stavěny nad lásku, čest a hodnotu života), do zaslíbené země, označované v rastafariánské
terminologii jako „Zion“. Tou zaslíbenou zemí je Afrika.
Rastové považují za svoji zemi Etiopii, kvůli tomu, že nikdy nebyla kolonizována (kromě krátkého období
italské okupace v letech 1936–1941).
Na Jamajce měli od 50. let rastamané postavení společenských vyděděnců. Přišli s myšlenkami smíru a
spravedlnosti nadřazenými nad materiální bohatství v době kapitalistického rozmachu v Karibiku a zároveň v
době hrozby komunismu. Navíc to byli černoši. Nic na tom nezměnila ani památná návštěva Haile Selassieho I.
v roce 1966, kdy rastům byl jamajskou vládou udělen statut prominentní organizace. Okamžitě po skončení této
návštěvy však vjely do ghett rastů buldozery, aby je připravily i o střechu nad hlavou.
V průběhu 50. let Jamajčany přestal uspokojovat Rhythm and Blues dovážený z USA, tak vytvořili vlastní
hudbu. Výsledkem míchání, kam se přidaly jazz, blues a karibská hudba (mento, kalypso), vzniklo ska. Posléze
se u hudby začalo více přemýšlet, ska se zpomalovalo, zaváděly se rockové prvky, a tak vzniklo rocksteady.
Když se koncem 60. let přidaly prvky původní africké kultury, mystické a duchovní cítění rastafariánů a do textů
začala pronikat jejich víra a ideje o soužití člověka s přírodou a se sebou samým přišlo reggae.
Od 50. let se do Kingstonu hrnuly davy převážně mladých lidí z venkova, kteří zde hledali práci a své místo v
městském životě. Jedním z nich byl Bob Marley. Ten se později zasloužil o rozšíření rastafariánství (resp.
reggae).
Obecně rastafariánství patří k nejtolerantnějším a nejliberálnějším náboženství vůbec. Uznávají existenci všech
ostatních vyznání, protože jejich hlavním krédem je heslo „One Love“, tedy život v jednotě, nehledě na vyznání,
rasu, přesvědčení, avšak jednotou se nemyslí spojení kultur. Liberálnost rastafariánského vyznání spočívá v tom,
že ani přísné stravovací a jiné zásady nejsou pro všechny závazné. Důraz je kladen zejména na svobodnou vůli,
protože nemá smysl cokoliv vyznávat s donucením. Život rastů má několik zásad: pro rasty je typický způsob
stravování tzv. „Ital“ dieta. Ital nemá nic společného s Itálií, ale v rastovském překladu to znamená „přírodní“,
„čistý“. V praxi nejpřísnější pojetí znamená, že ze stravy je vyloučeno maso (zejm. vepřové), korýši, měkkýši,
nešupinaté ryby, mořští dravci, hlemýždi, alkohol, tabák a dokonce i koření a sůl. V zásadě jde o to, neužívat nic,
co tělu či mysli pouze škodí. Bob Marley například neodmítal pivo, ale nikdy se neopíjel.
Nekompromisní postoj zastávají rastové ke všem drogám kromě čisté ganjy (marihuany), s jejíž pomocí
rastafariáni mohou komunikovat s Jahem. Navíc biblická pověst tvrdí, že vyrostla na hrobě krále Šalamouna.
Její užívání je tedy ryze rituálního meditačního charakteru, čímž se zásadně liší od naší (Babylonské) „travní“
pakultury. Další typický znak rastamana je vzhled. Oděv bývá nejčastěji z přírodních materiálů, vždy však
ozdoben barvami Etiopie, resp. Afriky 1 - červenou, zelenou a zlatou (tyto barvy bývají často mylně připisovány
vlajce Jamajky).
Zvláštní pravidlo se týká vlasů a vousů. Zde rastové citují Bibli, a sice Leviticus 21:5: “ Nebudou dělati sobě
lysiny na hlavě své, vytrhávajíce sobě vlasy. A brady své nebudou holiti, ani těla svého řezati.“ Proto si dlouhé
vlasy splétají do dreadlocků, které jsou opět v naší době a kultuře (pro rasty Babylon) degradovány na předmět
povrchních komerčních triků a módních trendů. Dready nosí podle jejich objemu v různě velikých pletených
bavlněných čapkách až pytlích také většinou v afrických barvách.
V poslední době se rastafariánství rozšiřuje do světa a získává více a více příznivců. Většina z nich se zaměřuje
na praktickou stránku věci a rastafariánství berou spíš jako životní styl než jako duchovní cestu. Podle mého
názoru by se to dalo považovat za „urážku“ samotného náboženství. Jinak mě osobně se rastafariánské ideji líbí,
avšak jsou až příliš idealistické a v našem světě téměř nerealizovatelné.
1
Zajímavý je fakt, že nejen rastamané, ale údajně Afričané obecně nazývají celou Afriku Etiopií, Afrika má být
jen název zavedený Evropany.
rastafarián s dreadlocky
Marcus Mosiah Garvey
stará vlajka Etiopie
Bob Marley
Jamajka
ganja
Etiopie
Bob Marley s jointem
Haile Selassie I.
judský lev ve znaku Jeruzaléma
Karlikova_Denis_Indiani_v_Jizni_Americe.doc Název: Původní obyvatelé Jižní Ameriky Denisa Karlíková, 5.X Použité zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mayov%C3%A9
http://cs.wikipedia.org/wiki/Azt%C3%A9kov%C3%A9
http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=38324
http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=4565
Kmeny Jižní Ameriky
Indiáni = souhrnné označení původních obyvatel Ameriky.
První Indiáni přišli do Ameriky asi před 20 až 30 tisíci lety ze severovýchodní Asie přes Beringův průliv. Byli nositeli p
začátku evropské kolonizace byli Indiáni na různém stupni vývoje rodové společnosti, někde i na přechodu k třídní spo
Ve Střední a Jižní Americe existovaly vyspělé zemědělské kultury a raně třídní státy (aztécká, mayská a incká říše), z
Během evropské kolonizace bylo mnoho Indiánů vyhubeno. V Jižní Americe tvoří Indiáni značnou část obyvatelstva ně
Aztékové
Aztékové byl velmi vzdělaný, ale i barbarský národ.
Mnoho aztéckých zvyků nám může nahánět husí kůži jako vytrhávání srdcí zaživa a posvátné oběti na zikkuratech. Aztékové zčásti převzali a zdoko
neštovice či chřipka.
Mayové
Mayská civilizace vznikla pravděpodobně kolem roku 2000 před našim letopočtem. Byly velmi přesní v stavitelství, matematice a astronomii. Důkaze
klimatické podmínky atd..
Mayský kalendář byl velmi přesný. V tomto kalendáři byly předpovězeny obě světové války a mnoho historických událostí.
Aravakové
Velká skupina jazykově a kulturně příbuzných kmenů jihoamerických Indiánů, hlavně v Brazílii, na severním pobřeží
Jižní Ameriky a zbytky na Velkých Antilách (Dominikánská republika, Haiti, Trinidad), kde byli téměř vyhubeni Španěly
už v 16. století, z Malých Antil byli v 15. století vytlačeni Kariby. Zemědělci, lovci, rybáři a sběrači, vyspělé hrnčířství,
zpracování zlata za studena. Jejich jazyky tvoří aravackou rodinu. Aravakové byli první Indiáni, které spatřil Kolumbus.
Tupíové
Když Portugalci, Francouzi a Holanďané pronikli do nitra Brazílie, narazili na velké množství bojovných, agresivních indiánských kmenů. Příslušníci t
opět vymýtili les a zasadili plodiny. Evropané hlásili, že Tupíové provozují kanibalismus, časté bylo hlavně pojídání válečných zajatců. Vězni byli v za
Další kmeny: Goahirové, Ipurinové, Mojové, Parecíové, Tainové, Waikové
Kure_Matej_Dakar.doc Matěj Kuře
zdroje:
Dakar 2009
Dakar 2008
Přesunutí rallye do Jižní Ameriky bylo velkým překvapením, a samotní dakarští
bojovníci nevěděli, co můžou od nových tras čekat. Písečné duny, stepi a hory v
Argentině a Chile se ukázaly jako nejtěžší výzva v historii závodu.
Všichni soutěžící se shodli na tom, že letošní soutěž byla nejtěžší v celé třicetileté
historii rallye. Pořadatelům se sice nepodařilo vyhnout problémům s organizací
jednotlivých etap, ostatně některé z nich byly zrušeny. Přesto sázka na Jižní Ameriku
vyšla. Soutěžící si pochvalovali o něco lepší zázemí než v Africe, ale především až
euforické přijetí ze strany diváků. Všichni byli překvapeni mraky lidí, kteří fandili
prakticky po celé trase rallye. Šok čekal soutěžící již první den, kdy je na startu vítalo
zhruba půl milionu fanoušků. Soutěžící bez ohledu na svou národnost se zde na dva
týdny stali národními hrdiny, a pomoc s rozbitým nebo uvízlým autem se pro
Argentince a Chilany stala otázkou cti. Argentina a Chile prostě motoristický sport
milují.
Za vítěze se mohou považovat všichni, kteří dojeli do cíle. Pokořili nejen těžkou
trasu, ale dokázali se poprat i s technikou a sebou samými.
Dakar 2008 zrušen
Agentura AP krátce po poledni informovala o tom, že letošní ročník (2008) závodu
Rallye Dakar byl zrušen. Na vině jsou bezpečnostní rizika v Mauritánii, kde se mělo
odjet několik etap. A protože organizátoři nebyli schopni závodníkům v této
východoafrické zemi zajistit bezpečnost, přistoupilo vedení závodu ke zrušení tohoto
ročníku.
Problémy s bezpečností se v Mauritánii objevily v prosinci (2007), kdy došlo k
zavraždění čtyř francouzských turistů. Francie organizátory slavné rallye navíc včera
varovala před uspořádáním etap v Mauritánii, protože v této zemi není možné zcela
zabránit „riziku teroristického útoku.“
Myslím si, že je dobré pro rallye, že se přemístila, protože ji to přináší větší
atraktivitu. Přestože se jel teprve první ročník, je hodnocen velice dobře. Hlavní
změnou jsou diváci. V Africe občas obyvatelé kradli vybavení, ale v JA diváci
pomáhali jak jen mohli.
Komentář [M1]: Předpokládá
m alespoň základní znalost této
rally
Masinova_Katerina_Horolezecke_Vypravy_V
_Andach.doc Horolezecké výpravy v Andách Kateřina Mašínová Použité zdroje: •
•
•
•
•
•
http://cs.wikipedia.org/wiki/Andy http://cs.wikipedia.org/wiki/Aconcagua http://cs.wikipedia.org/wiki/Huascarán Mapy: http://www.huascaran.expedition.sk/index.php?page=priebeh http://www.alpineascents.com/aconcagua‐map.asp Andy •
•
jsou pás velehor, který se táhne od severu k jihu přes celou Jižní Ameriku, od Venezuely až po argentinskou a chilskou Patagonii. Pohoří tvoří nejdelší soustavu vysokohorských hřebenů na světě. Nejvyšší hora – Aconcagua ‐ 6 959 m •
Státy: Chile, Argentina, Bolívie, Peru, Ekvádor, Kolumbie, Venezuela (7) Huascarán •
•
•
V roce 1970 se do Peru vydala československá horolezecká expedice Peru '70 jejímž cílem bylo dobytí nejvyššího vrcholu Huascarán Sud. Výprava byla hned od počátku poznamenána tragickou smtí horolezce Ivana Bortela (27 let), který 18. května 1970 nešťastně zahynul na túře pod horou Huandoy při pádu z 30m výšky. Smrt nejlepšího horolezce výpravy způsobila změnu plánů expedice a vrchol Huascarán Sud měl být dobyt jinou méně obtížnou cestou. Expedice se proto přesunula do základního tábora, kde ji dne 31. května 1970 v půl čtvrté ráno zastihlo mohutné zemětřesení o síle 7,5 stupně Richterovy stupnice. Otřesy způsobily uvolnění laviny ledu a kamení ze severní stěny Huascaránu, která se sesunula o 2500 m níže a svým pravým okrajem pohřbila základní tábor expedice Peru '70. Všech 14 členů výpravy společně s chilským průvodcem zahynulo. (Členové výpravy: Arnošt Černík (44), Milan Černý (26), Vilém Heckel (52), Jiří Jech (38), Valerián Karoušek (41), Jaroslav Krecbach (24), Miloš Matras (37), Ladislav Majsner (34), Milan Náhlovský (26), Bohumil Nejedlo (38), Zdeněk Novotný (32), Jiří Rasl (34), Svatopluk Ulvr (32) a Václav Urban (35)). Při stejném zeměstřesení dne 31. května 1970 se ze západní stěny Huascaránu uvolnila ledová masa, která způsobila mohutný sesuv ledu, kamení a bahna. Tento sesuv překonal cestu dlouhou 20 km a na své pouti do údolí pohřbil města Yungay a Huaraz. V každém z nich zahynulo asi 20.000 obyvatel. V ostatních částech pohoří Cordillera Blanca (Bílé Kordillery) zahynulo dalších 30.000 lidí. Co do počtu obětí se jednalo o největší přírodní katastrofu v Latinské Americe. Huscarán a severněji položená hora Chimborazo patří k vrcholům, které jsou díky nepravidelnému zakřivení Země, nejvzdálenějšími body povrchu Země od zemského jádra MUSHKET_ANNA_TERORISTE_JIZNI_AMERIKY.DOC TERORISTICKÉ ORGANIZACE JIŽNÍ AMERIKY
Anna Mušket
Zdroje: http://www.specialista.info/view.php?cisloclanku=2006022001
http://cs.wikipedia.org/wiki/Revolu%C4%8Dn%C3%AD_ozbrojen%C3%A9_s%
C3%ADly_Kolumbie
http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/produkce-drog-ve-svete-prudce-rostevaruje-osn_67746.html
Mapa: http://www.specialista.info/image/gallery/n200701050018_mapa.jpg
1. Světlá stezka
(Sendero Luminoso) vznikla na počátku 70.let 20.století jako levicové revoluční hnutí
a mělo za cíl svrhnout Američany podporovaný demokratický režim v Peru. I přes
univerzitní původ zakladatelů hnutí se postupem doby z této organizace stala velmi
brutální teroristická organizace, která se neštítila používat ani ty nejšpinavější
způsoby, jak si zajistit, že si bude moci dělat věci po svém.
Počátkem 70.let 20.století založilo 6 univerzitních učitelů na Národní univerzitě v
San Cristóbalu de Huamanga v Ayacuchu maxisticky orientovanou skupinu, jejíž cílem
bylo nastolení ekonomických a politických změn v uspořádání peruánského státu, v čele s
Abinaelem Reynoem Guzmánem. Původním plánem skupiny bylo politicky školit
místní rolnictvo a městskou dělnickou třídu k tomu, aby provedli revoluci a zavedli tak
rovnocenný hospodářský řád. Brzy však skupina začala cvičit potenciální povstalce
metodám partyzánské války, aby mohli provést revoluci v Peru.
V březnu 1982 partyzáni zaútočili na vězení v Ayacuchu, zabili 14 lidí a osvobodili
250 vězňů. Vláda v polovině roku 1982 založila protipovstaleckou organizaci „Sinchis“.
Světlá stezka se bránila psychologickou kampaní, útoky na policii, armádu i politiky,
avšak také zmasakrovala i několik vesnic.
Ve volbách roku 1985 kandidoval Guzmán, ovšem vyhrál Alan García z Americké
lidové revoluční aliance (ARPA) a Světlá stezka výsledky voleb bojkotovala. Následovala
vlna pumových atentátů, vražd a nového teroru. V letech 1989-1993 vedle teroru na
vesničanech útočí Světlá stezka i na území místních domorodých kmenů, které
vyvražďuje.
V roce 1992 byl zajat Guzmán a o rok později vyzval své spolubojovníky, aby složili
zbraně, což ovšem některé militantně laděné skupiny bojovníků zcela odmítli a spojili se
pod vedení Oscara Ramireze. Dnes se odhaduje, že v horských oblastech působí kolem
1500-2000 ozbrojených partyzánů, kteří ovládají vysokohorské vesnice a příhraniční
území.
Během 80. a 90.let způsobilo celé povstání Světlé stezky smrt kolem 25 000 lidí a
vedlo ke více jak 2 miliardovým ztrátám na škodách či ušlém zisku.
2. Revoluční ozbrojená fronta Kolumbie
(Fuerzas Armadas Revolucionarias de Colombia–Ejército del Pueblo, zkratka FARC
nebo FARC-EP) od šedesátých let vede guerillovou válku proti tamní vládě a
paramilitantním frontám (AUC).
Organizaci založil Manuel Tirofijo Marulanda, v prvních dvou letech fungovala
jako vojenská frakce Kolumbijské komunistické strany. Od počátku se uchylují k únosům,
díky nimž mají získat finanční prostředky a popravám, které mají zastrašit obyvatele a
odradit je od případné spolupráce s vládou. V 80. letech se k jejich aktivitám přidal
obchod s drogami – dnes jsou „významnou“ kolumbijskou narkomafií. Z oblastí
ovládaných FARC pochází velká část celosvětového množství drog, převážně koky.
Mapa Peru – působení Sendero Luminoso
Zakladatelé Sendero Luminoso
Guzmán
Ramirez
Nguyen_Tan_Chavez.doc Hugo Chávez Nguyen Trong Tan Použité zdroje: 1) http://cs.wikipedia.org/wiki/Hugo_Ch%C3%A1vez 2) http://www.panovnici.cz/hugo‐chavez 3) http://www.ilist.cz/clanky/hugo‐chavez‐na‐vecne‐casy 4) http://en.wikipedia.org/wiki/Hugo_Ch%C3%A1vez 5) http://www.blisty.cz/2007/3/28/art33567.html 6) http://zpravy.idnes.cz/radeji‐uz‐zmlkni‐okrikl‐spanelsky‐kral‐chaveze‐frc‐
/zahranicni.asp?c=A071110_214459_zahranicni_miz 7) http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=605021 8) http://www.boycottliberalism.com/Hugo‐Chavez‐Quotes.htm 9) http://images.google.cz/imgres?imgurl=http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/thumb/6/
6f/Hugo_Ch%C3%A1vez_(1992_Coup_Surrender).jpg/230px‐
Hugo_Ch%C3%A1vez_(1992_Coup_Surrender).jpg&imgrefurl=http://en.wikipedia.org/wiki/H
ugo_Ch%25C3%25A1vez&usg=__PYZUYXqC3E2QVHrR9j6‐
WwVAzNo=&h=170&w=230&sz=10&hl=cs&start=7&tbnid=XaHf1yIVS8fqpM:&tbnh=80&tbn
w=108&prev=/images%3Fq%3DHugo%2BCh%25C3%25A1vez%2B1992%26gbv%3D2%26hl%3
Dcs%26sa%3DG 10) http://www.newprophecy.net/Venezuelan_President_Hugo_Chavez_greets__Iranian_Presid
ent_Mahmoud_Ahmadinejad.jpg 11) http://www.globalsecurity.org/military/world/venezuela/images/hugo‐chavez‐image25.jpg 12) http://informationalwarfare.files.wordpress.com/2009/01/20060122la_paz_hugo_chavez_e
vo_morales.jpg 13) http://www.eportal.cz/Articles/1290‐chavez‐se‐zastava‐iranu‐ohledne‐jeho‐jaderneho‐
programu.aspx Život
Celým jménem Hugo Rafael Chávez Frías se narodil 28. Června 1954 ve městě Sabaneta. V 17 letech nastoupil do venezuelské armády a poté vystudoval sociologii na vojenské akademii v Caracasu, v roce 1990 ukončil studium politologie na univerzitě Simona Bolívara. Předtím v roce 1983 založil revoluční hnutí Movimiento Bolivariano Revolucionario 200, vedl ho do poloviny 90. let. V roce 1992, kdy tehdejší vláda prezidenta Carlose Andrese Pereze zavedla nelíbivá ekonomická opatření, se Chávez pokusil o vojenský převrat. Puč skončil neúspěšně po 12 hodinách a Chávez byl odsouzen k odnětí svobody. Tímto pokusem si ale naklonil nižší a střední třídu a lidé si ho začali všímat. Po 2 letech ve vězení mu byla udělena milost. V roce 1998 vyhrál s 56 % hlasů prezidentské volby se svojí kampaní proti korupci a chudobě. V roce 1999 vypsal referendum o změně ústavy, které prošlo. Následně bylo zvoleno ústavodárné shromáždění, ve kterém dostal 90% hlasů. Ještě téhož roku vyhlásil nad shromážděním výjimečný stav a vzal na sebe kontrolu státních úřadů, justice a zbavil moci parlament. Nahradil ústavu platnou od roku 1961 novou, která rozšiřuje moc prezidenta, zakazuje privatizaci státních zásob ropy, dává volební právo příslušníkům armády a přiznává 54 % území indiánům. V roce 2000 byl potvrzen ve svém úřadu a díky většině v parlamentu vypisoval víc a víc dekretů posilujících jeho moc. Z toho plynula kritika doma i v zahraničí, hlavně od USA. Svolal konferenci o budoucnosti fosilních paliv, kde navrhnul OPECu nový systém obchodu s ropou, který je založený na přímé výměně zboží za zboží, a který nahrazuje petro‐měnu. Dále vyhlásil referendum o reorganizaci odborů, ve kterých chtěl vyměnit vedení a které prošlo. Opoziční strana Accion Democratia se pokusila o převrat. Na začátku roku 2002 Chávez vyměnil vedení ropného koncernu PDVSA a to byla poslední kapka. Svaz odborů, obchodních společností, katolické církve, ostatních stran a soukromých TV společností vyhlásil generální stávku pod vedením Carlose Ortegy. Současně se ale shromáždili Chávezovi příznivci. Situace se vymkla kontrole a Ortega vyzval dav, aby si pro Cháveze došli. Davy se měly střetnout, ale armáda je oddělila. Nepokoje pokračovaly a 19 lidí bylo zabito střelnými ranami. Chávez zůstal na pokyn bezpečnostních složek ve svém paláci. Dostal od Pedra Carmony listinu s jeho rezignací, odmítl ji podepsat a dostal ultimátum, pokud ji do 4:00 ráno nepodepíše, bude nařízen letecký útok. Chávez nakonec nepodepsal, ale vzdal se davu. Chávez byl uvězněn a prozatímním prezidentem se stal Carmona. Převrat ale vyvolal protesty u většiny obyvatel a během oslav převratu prezidentská garda zatkla odbojáře. Chávez se vrátil do funkce a obvinil USA ze spolupráce na převratu. V roce 2005 vyhlásil novou politickou kampaň „Socialismus 21. Století.“ V roce 2006 byl potvrzen v úřadu na období 2007‐2013 V roce 2009 vyhlásil referendum o návrhu, podle kterého bude moci získat neomezený počet mandátu a de facto vládnout doživotně. Návrh prošel. Chávez je taktéž velmi dobrým přítelem kubánského exprezidenta Fidela Castra. Zárověn podporuje Íránský jaderný program a říká: „Nevěřím, že Spojené státy nebo kdokoli jiný má právo zakazovat nějaké zemi mít jadernou energii. Jsem si jistý, že Íránci nevyvíjejí jadernou zbraň.“ Zároveň pohrozil, že jakýkoli vojenský zásah proti Íránu zvýší cenu za barel ropy ze současných asi 70 nad 100 dolarů. Zajímavosti Chávez je znám svou prostořekostí. Normální politik Chávezova formátu se stará o to, jaká slova na veřejnosti volí, Hugovi je to jedno. Zde je několik jeho známých hlášek, včetně jedné od španělského krále Juana Carlose: ‐
‐
‐
‐
‐
„Porque no te callas!“ – v překladu „Raději už zmlkni.“ Španělský premiér nabádal Cháveze, aby se vyjadřoval s větším respektem k ostatním, když předtím nazval bývalého španělského premiéra fašistou. Chávez se mu několikrát snažil skočit do řeči a Juan Carlos to nevydržel. „George Bush je ďábel.“ – takto nazval Chávez amerického prezidenta na půdě OSN. „Paní kancléřko, račte jít do… protože se jedná o ženu, neřeknu raději už nic víc.“ Takto reagoval Chávez na slova německé kancléřky Angely Merkelové, podle kterých by se měly ostatní JA státy držet od Venezuely dále. „Ona vzešla z německé pravice. Z té samé, která stvořila Hitlera, která stvořila fašismus. Taková je dnešní německá kancléřka.“ – o Angele Merkelové. „Imperialistické, genocidní a fašistické postoje prezidenta USA nemají hranic. Myslím, že Hitler by vedle Bushe vypadal jako neškodné mimino.“ – Hugo Chávez o Bushovi. Petr_Jurco_Amazonie.doc Život v Amazonském pralese
Petr Jurčo
A zdroje:
http://svarcbach.blog.cz/0609/amazonie
http://www.priroda.cz/
http://patrick.murris.com/articles/deforestation_bresil.htm
http://photo.goliathus.com/bolivia/cs/pics-color/page-1.php
http://info-koktejl.cz/clovek-priroda/ekologie/amazonie-v-ohrozeni/
Diverzita je druhová rozmanitost fauny a flóry, Čím více druhů na určitý počet
organismů, tím lepší, k diverzitě se také připočítává vyrovnanost mezi počty jednotlivých
druhů, ideální stav je takový při kterém je všech druhů stejný počet.
Ostrůvkovitost je druh rozmístění území výskytu organismů, ve kterém jsou
území rozmístěna jako ostrůvky v moři.
Pralesní ekosystém je nejdokonalejší přírodní ekosystém na naší planetě, který
se celý přizpůsobil rostlinným patrům. Amazonský prales je největším pralesem na
světě, rozkládá se na 6 mil. km2 a žije v něm přes polovina živočišných a rostlinných
druhů na naší planetě, což je přes 50 tis. druhů rostlin, 6 tis. druhů obratlovců a 10 mil.
druhů hmyzu, prozkoumáno je možná jedno procento. Většina organismů žije pouze na
tomto místě, je tu vlhkost vzduchu 80% a teplota pohybují se mezi 22°C v noci a 31°C
přes den. V tomto pralese žije i okolo 20 mil. necivilizovaných lidí, většinou žijících
v menších kmenech zcela sžití s okolním prostředím.
S příchodem moderního člověka do pralesa se život v pralese značně
zkomplikoval, zvířata například nechápou význam velkého asfaltového pruhu uprostřed
jejich území a dost je to omezuje. Při obydlování vnitrozemí se také vykácelo a vypálilo
velké území pralesa a v tom se i nadále pokračuje při získávání půdy. Kvůli finanční
situaci místního obyvatelstva a faktu že se les asi neobnoví za naší ani další generace,
lze očekávat, že toto kácení bez většího zásahu nepřestane. Kromě tohoto kácení,
které plošně ničí celý prales, ho dost narušuje i ilegální kácení, které vždy vykácí menší
část lesa a odveze si cenné dřevo, průšvih je ale to, že ilegálně natěženého dřeva je 4x
více než legálního. Nejen kácení je nebezpečné, všechny výzkumné, turistické i
loupežné expedice do pralesa ho chtěně i nechtěně ničí, trhání rostlin nebo lovení
zvířátek na výzkum nebo prodej narušuje rovnováhu ekosystému a časem může vést
ke zhroucení systému. Příchod měšťanů do pralesa je katastrofou i pro původní
obyvatelstvo, některé kmeny byly donuceny k přechodu do civilizace a ne každý
pochopí jaký smysl mají peníze, jiné kmeny jsou možná zotročeny nebo zkoumány
především farmaceutickými vědci, kteří shánějí rostliny na výrobu léků, místní léčivé
rostliny ale tají, protože se obávají mohutného příchodu ,,trhačů“ a plenění místních
bylin. Nejvíce sem vědce láká myšlenka nalezení zázračného léku proti AIDS.
Budoucnost pralesního života je nejistá, za dobu osídlování pralesa bylo zcela
odstraněno 15% původního lesa, tímto tempem za několik desítek let bude z největšího
pralesa na světě obrovská nížina bez nějaké větší vegetace. Tento lidský přístup je pro
prales katastrofou, velkou nadějí pralesa je ale dohadování světových vědců o
globálním významu pralesa, v pralese se totiž neustále přeměňuje obrovské množství
CO2 a O2 , z čehož někteří vědci odvodili že se v pralese vytvoří většinu kyslíku na zemi,
otázkou ale je jaký podíl na tvorbě kyslíku na naší planetě by prales měl po odečtení
kyslíku který sám spotřebuje. Naštěstí je dost lidí pro záchranu pralesa a toho se chytá i
dost politiků a propagují to i na mezinárodní scéně, to že to nedělají pro pralesy ale pro
peníze je už vedlejší.
Uhlir_Jiri_Guantanamo.doc Zátoka Guantanamo (španělsky: Bahía de Guantánamo, anglicky: Guantanamo Bay) je 20 km široká a 8 km
dlouhá zátoka Karibského moře v jižní části Kuby. Jmenuje se podle severněji položeného města Guantánamo.
V jižní části zátoky na východním i západním břehu se nachází americká vojenská základna. Na jejím území
jsou dva internační tábory, Camp X-Ray a Camp Delta, v nichž jsou od ledna 2002 internovány osoby zadržené
americkou armádou, jimž vláda Spojených států nechce poskytnout možnost využití právních prostředků
amerického soudnictví. Vězni jsou vládou USA považováni za nepřátelské bojovníky či teroristy a nemají podle
ní práva válečných zajatců podle Ženevských konvencí.
Nový americký prezident Barack Obama začal od prvních dní po inauguraci plnit jeden z volebních slibů uzavření věznice na Guntánamu, za niž je Bushova administrativa kritizována ochránci lidských práv.
22.1.2009 přikázal do roka věznici uzavřít a zároveň zakázal používat vyšetřovací praktiky, které byly
označovány za mučení.
Spojené státy drží na Guantánamu osoby, které podezřívají z podílu na teroristických činech, aniž je formálně
obžalovaly.
Už krátce po inauguraci Obama společně s ministrem obrany Robertem Gatesem formálně požádal na 120 dnů o
zastavení veškerých procesů vedených proti zajatcům, kteří jsou zde vězněni.
Obamova administrativa hodlá během této doby projít jednotlivé případy i rozhodnout, zda v činnosti
kontroverzních vojenských komisí i nadále pokračovat. V současné době je z válečných zločinů obviněno na
Guantánamu 21 lidí z celkem přibližně 245 zadržovaných.
Řada evropských zemí nemíní vyslyšet páteční výzvu předsedy Evropské komise José Barrosi, aby
přijaly propuštěné vězně z kontroverzní americké věznice na základně Guantánamo a pomohly tak
prezidentovi U.S.A Baracku Obamovi v jejím uzavření.
pátek 23. ledna 2009, 21:52 - BRUSEL
Celá situace je o to složitější, že evropští politici jsou i proti vydávání zadržovaných muslimů do zemí
jejich původu, kde jim hrozí nelidské zacházení, nebo dokonce i smrt. Na druhé straně se propuštění
znovu zapojují do aktivit teroristů v síti Al-Kajda.
Věznice na Guantánamu byla zřízena v roce 2002 a od té doby jí prošlo na 800 vězňů.. Podle
amerických úřadů se 18 propuštěných zajatců z Guantánama prokazatelně vrátilo k terorismu, dalších
43 je z toho podezříváno.
Případného přijetí propuštěných zajatců z Guantánama je jedním z témat na schůzkách ministrů
zahraničí členských států. Podle AFP se nicméně nedá očekávat, že by na schůzce padlo konečné
rozhodnutí, protože jednotlivé země jsou v této otázce rozděleny. USA se navíc na EU jako celek zatím
formálně neobrátily.
Švédský premiér Fredrik Reinfeldt v pátek potvrdil, že jeho země odmítá přijmout vězně z
Guantánama. "Američané nesou odpovědnost za to, aby Guantánamo uzavřeli a dohlédli na to, aby
většina vězňů mohla zůstat ve Spojených státech," citovala premiéra švédská agentura TT.
Proti přijetí bývalých vězňů z Guantánama se vyjádřily rovněž Dánsko nebo Rakousko. Naproti tomu
Irsko se v pátek připojilo k Portugalsku, Francii a Švýcarsku, které v uplynulých dnech vyjádřily ochotu
část propuštěných vězňů přijmout. Ovšem s tou podmínkou, že přijati budou jen vězni, u kterých se
potvrdila neaktivita v teroristické činnosti.
S opatrností států plně souhlasím, neboť vzít si do země teroristu, k tomu ještě dobrovolně, nevidím
jako dobrý nápad. Ovšem nesouhlasím ani s nepřijímáním zajatců do zemí, odkud pochází, ovšem aby
se zabránilo k navrácením k teroristickým buňkám a aktivitám, dalo by se snad zařídit přestěhování
rodin, ovšem to už jen jako úvaha je těžko zpracovatelné a nejspíše přespříliš idealistické, jinak by to už
dávno někdo udělal, ale každopádně souhlasím s tím, že metody mučení by měly zaniknout, nejsme
přece v dobách středověku. Každopádně muslimské rodiny, které zde mají rodinné příslušníky, by si
zasloužily návrat ztracených členů rodin a myslím, že o nic jiného nejde ani vězňům.
http://amapy.atlas.cz/?site=centrum&q=guantanamo#x=23.16019030504792@y=‐
75.9632972977891@cs=0@sidx=4@pg=1@pl=@app=3@q=guantanamo
Guantanamo Jiří Uhlíř http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=627698
http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1toka_Guant%C3%A1namo
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/159519‐guantanamo‐se‐stava‐horkym‐
bramborem‐i‐pro‐eu.html
http://www.ceskenoviny.cz/tema/index_img.php?id=42011
http://search.centrum.cz/index.php?from=21&q=guantanamo&sec=img&offset=0
Voborník_Ondřej_Válka_USA_‐_Mexiko.doc
Válka USA – Mexiko
Ondřej Voborník
Použité zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mexicko-americk%C3%A1_v%C3%A1lka
http://minulost-mexika.navajo.cz/
Mexicko-americká válka byl ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy a Mexikem v letech
1846 až 1848, vyvolaný americkou anexí Texaské republiky v roce 1845. Mexiko neuznávalo
odštěpení a následné vojenské vítězství Texasu v roce 1836, považovalo Texas za vzbouřenou
provincii.
Obraz Bitva o Veracruz
Trvání: 1846 - 1848
Místo: Texas, Nové Mexiko, Californie; sever, střed a východ Mexika; Mexico City
Výsledek: Vítězství Spojených států; podepsání Smlouvy z Guadalupe Hidalgo a Mexické
ústupky.
Velitelé: USA - Zachary Taylor, Winfield Scott, Stephen W. Kearny
Mexiko - Antonio López de Santa Anna, Mariano Arista, Pedro de Ampudia, José
Mariá Flores
Síla: USA – 78 790 vojáků
Mexiko – 40 000 vojáků
Ztráty: USA - zabitých v boji: 1733
celkem mrtvých: 13 271
zraněných: 4152
nezvěstných: 9200
Mexiko – 25 000 mrtvých a raněných
Teritoriální rozdělení Mexika mezi První a Druhou republikou
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mexicko-americk%C3%A1_v%C3%A1lka