Pražské metro slaví 40 let

Pražské metro
slaví 40 let
Oslavujte spolu s námi
5.–9. května 2014
Encyklopedie pražské MHD
Nalaďte se v metru
Den otevřených dveří
Jízdy historickými soupravami
Tematické výstavy
Více informací na www.m40.cz
www.facebook.com/DopravniPodnikPraha
Pondělí 5. května 2014
Rok 1974 je v dějinách české a československé
městské hromadné dopravy zapsán zlatým písmem.
Pod povrchem stověžaté matičky Prahy dne 9. května
zaburácely v tunelech vozy metra, aby svezly první
cestující na lince C mezi stanicemi Kačerov a Sokolovská
(dnes Florenc). Čtyřicetiletá historie pražské podzemky
začala psát svou historii.
Tak, jak se po čtyři desetiletí metro rozrůstalo, měnilo
tvář povrchové dopravy v naší metropoli. Přinášelo
kvalitu do veřejné dopravy, ale také proměňovalo
samotný Dopravní podnik a ovlivnilo život tisíců
jeho zaměstnanců. V době svých čtyřicátin se metro
může pochlubit více jak půl miliardou přepravených
cestujících za rok, celkem 59,4 kilometry na 3 linkách
s 57 stanicemi, ke kterým zanedlouho do sítě přibudou
další čtyři. Věřme, že metro, coby ekologický způsob
přepravy, bude i nadále neodmyslitelnou součástí
hlavního města a každodenním kvalitním a spolehlivým
průvodcem na našich cestách.
U příležitosti tohoto významného výročí si vás, naše
vážené cestující, dovolujeme pozvat na oslavy, které
budou probíhat v týdnu od 5. do 9. května 2014. Oslavy
zahájí pondělní vernisáž výstavy „Jak se stavělo metro“
a křest Encyklopedie pražské MHD, která bude zároveň
uvedena do prodeje. V úterý naváže druhá výstava
s názvem „Metro ve světě“. Středa bude patřit tradiční
akci „Nalaďte se v metru“, kdy vystoupí v šesti stanicích
celkem 45 hudebních uskupení. Ve čtvrtek, na státní
svátek, jsme pro vás připravili Den otevřených dveří
v depu Kačerov, v rámci kterého se budete moci svézt
historickými soupravami metra. Ty budou jezdit na lince
C dle speciálního jízdního řádu. Poslední den našich
oslav vám zviditelníme celou řadu soch, plastik a dalších
výtvarných děl, které ve stanicích metra často bez
povšimnutí míjíme.
Děkujeme za vaši důvěru a přejeme mnoho dalších
spokojených let při cestování s námi.
Váš Dopravní podnik hlavního města Prahy
Uvedení Encyklopedie pražské
MHD do prodeje
Encyklopedii pražské MHD budou tvořit dva tematické díly.
První díl je věnován obecné historii a současnosti městské
hromadné dopravy. Druhý díl je nazván Katalog vozidel
a jeho obsahem budou přehledy všech typů vozů metra,
tramvají, autobusů, trolejbusů, lanových drah, včetně různých
pracovních a speciálních vozidel. V tuto chvíli je možné
zakoupit oba díly pouze s informacemi týkajícími se metra,
jakožto dopravního prostředku. Celý ediční záměr Dopravního
podniku hlavního města Prahy vyvrcholí v roce 2015, kdy v září
oslavíme 140. výročí pražské městské hromadné dopravy.
E N CY K LO P E D I E
Skříň
byla svařovaná z ocelovýc
ocelových
ch plechů a profilů. Rám skříně byl
podélníky
tvořen dvěma čelníky a po
odélníky a dvěma hlavními příčníky,
upevněna
torna.
na n
na
nichž
i
byla upevněn
a to
orna. V místě ukotvení spřáhel byl
rám
m zesílen.
ze
zesíle
esssílen
síl
í
Kostra sskříně
křříně byla rovněž celosvařovaného
provedení z ohýbaných
h profilů. Obložení kostry bylo
provedeno ohýbanými a lisovanými plechy. Podlahu tvořil
vlnitý
ocelový vln
nitý plech přivařený
přivvařený na rámu. Plech podlahy
i obložné plechy
plechy bočnic a střechy byly obloženy azbestem
(protipožární
(protipožár
rní ochrana). Podlaha
Podlaha byla zhotovena z překližky
v nehořlavé
é úpravě s přilepeným
přilepeným protiskluzovým linoleem.
V podlaze
e bylo celkem
m 12 prohlížecích otvorů (nad
převodovkami).
trakčními motory
motory a převo
dovkami). Ve střeše byl vytvarován
nástřešek s kapsami pro nasávací otvory nuceného větrání
(celkem 13
3 otvorů pro každý
ka
aždý směr jízdy). V každé bočnici
dveře
byly čtveryy posuvné dveř
ře ovládané pneumatickými válci
přes řetězový
řetězzový převod. Kromě
Kromě nich disponoval každý vůz
čtyřmi
jednokřídlými
ještě čtyřm
mi úzkými je
ednokřídlými dveřmi (viz dále).
poloautomatickými spřáhly
Spřahováníí vozů se dělo
d
Scharfenberg
zajišťujícími
typu Scha
arfenberg zajiš
šťujícími mechanické, elektrické
i pneumatické
pneumattické propojení.
propojen
ní. Spojování bylo automatické,
rozvěšování
rozvěšován
ní bylo možné jen po manuálním zásahu vně
vozidla. Nátěr
Ná
átěr skříně byl proveden polyuretanovým lakem
kombinaci
v kombina
aci světle šedé
é a tmavě šedé barvy. Evidenční
čísla, jež byla
byla zároveň čísly výrobními, byla zhotovena
lisovaných
z lisovanýc
ch plechových ččíslic.
Stanoviště
Stanovišt
tě st
sstrojvedoucího
trojvvedou
ucího
Každý vůz
vů
ůz Ečs byl vybaven jedním stanovištěm
strojvedoucího.
strojvedouc
cího. Řídící pult
pu
ult a sedadlo strojvedoucího byly
podélné
umístěny vvpravo
pravo od pod
délné osy vozidla. Na stanoviště
jednokřídlými
byl přístup
p jednak jed
dnokřídlými dveřmi umístěnými
s ohledem na
na převažující ostrovní nástupiště na levé straně
vozu, dále
e dveřmi do prostoru
p
pro cestující v podélné
čelech
ose vozu. Na obou čele
ech vozu byly jednokřídlé dveře
Vozidla
osobní
přepravy
Katalog
vozidel
METRO
PRAŽSKÉ MHD
Typ: EČS
Elektrický motorový vůz
Evidenční čísla: 1001–1085
Výrobce
Mytiščinský strojírenský závod – mechanická část, finální
dodavatel; Dynamo Moskva – elektrická výzbroj; Moskevský
brzdový závod – pneumatická brzda.
ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE
Délka skříně přes spřáhla [mm]
19 206
Šířka vozidla [mm]
712LO P E D I E
E N CY2 K
Max. výška vozidla [mm]
PRAŽSK3
É 662
MHD
Výška podlahy nad TK1) [mm]
Vzdálenost otočných čepů [mm]
Rozvor podvozku [mm]
Průměr nových kol [mm]
Počet míst k sedění [os]
Normální obsaditelnost [s + 4 os/m2]
Maximální obsaditelnost [s + 8 os/m2]
Hmotnost prázdného vozu [kg]
Max. zatížení na nápravu [kN]
Hmotnost podvozku [kg]
Max. rychlost konstrukční [km/h]
Max. rychlost provozní [km/h]
Trakční motory/1 vůz
Hodinový výkon motoru [kW]
1)
u nezatíženého vozidla
METRO
Katalog
vozidel
Vozidla
osobní
přepravy
1 208
12 600
2 100
O podzemní
dzemn dráze spojující
Staré
Město
éM
ěstt s Novým...
780
42
262
32 500
128
První část tratě podzemní
dráhy podle návrhu
Bohuslava Vondráčka
představená v Technickém
přehledu samosprávném
v září 1912. (Archiv DPP)
7 450
90
80
4× DK 114A
čil do nového století
s
a podzemní dráhy začaly
72Svět vykročil
přibývat. Mnoho dnešních dopravních podniků, snad aby
měly starší
za data zahájení provozu
ší tradice, považuje
pova
svých podzemních
zemních drah už
u dny, kdy v jejich městě byl
zahájen provoz
rovoz městské povrchové nebo nadzemní
rychlodráhyy (ostatně samo
samotný pojem metro neznamená nic
jiného než městskou, nikoliv
niko tedy nutně podzemní dráhu).
Nás ale zajímají
podzemní či podpovrchová řešení.
ímají právě ta po
Skutečné podzemní dráhy měly Londýn (1863), Istanbul
(1874, ale jen
(1896), Glasgow (1896,
en 573 m...), Budapešť
B
dokonce dříve
elektrickou tramvaj), Boston (první
říve než elekt
krátký podpovrchový
povrchový úsek tramvaje 1897), Paříž (1900),
Berlín (1902),
a Hamburk (1912). Krátce
2), Filadelfie (1907)
(1
po té, co zahájila
podzemní dráha, se
ahájila provoz hamburská
h
myšlenka nového řešení m
městské hromadné dopravy opět
objevila i v Praze. V Klubu
Klub technického úřednictva král.
hlav. města
uspořádal městský inženýr Bohuslav
a Prahy uspořá
Vondráček přednášku na téma “O podzemních drahách
velkých měst”.
promítal obrázky o zařízení
ěst”. Skioptikonem
Skioptikon
a prováděníí takových staveb v cizích městech a neopomenul
přitom předložit
edložit vlastní návrh pražské podpovrchové
tramvaje.
³1iYUKLQå9RQGUiþNDMH]DMLVWpXYiåHQtKRGQêQHERĢQHMOpSH
9RQGUiþND MH ]DM
Y\KRYXMH GĤWNOLYČ
ĤWNOLYČ SRWĜHEČ
SRWĜHEČ SĜtPpKR VSRMHQt 6WDUpKR 0ČVWD
V 1RYêP EH] QiVLOQpKR SRUXãHQt
QiPČVWt 6WDURPČVWVNêFK
SR
D XYROĖXMH EH]WDN MLå ]QDþQRX
IUHNYHQFL Y ~]NêFK XOLFtFK
]QDþ
Historická souprava EČS na zkušební trati Kačerov v roce 2009
VWDURPČVWVNêFK
HOHNWULFNp GUiK\ E\ VH
NêFK 9HGHQtP SRYUFKRYp
S
(David Prosický)
SRPČU\ MHãWČ
WČ GDOHNR ]WtåLO\´ hodnotil návrh dobový odborný
tisk. Sám autor myšlenky pak svůj projekt zveřejnil v září
1912 pod názvem ³2 SRG]HPQt GUi]H Y 3UD]H VSRMXMtFt 6WDUp
0ČVWR V 1RYêP´ v Technickém přehledu samosprávném.
Projekt řešil potřebné spojení ve dvou alternativách. Ve
všech případech šlo o podpovrchovou tramvaj a jednotlivé
Tak vypadá podzemní lanová dráha k hotelu Imperial
v Karlových Varech. (Foto Rosťa Jančar)
Neměli bychom zapomenout na skutečnost, že první
podzemní dráhu na českém území vlastně vznikla v Karlových
Varech. Jedná se krátkou lanovou dráhu z Divadelní ulice
na výšinu Helenin dvůr k hotelu Imperial, kterou postavila
společnost Karlovarské elektrické lanové dráhy Westbury.
U jejího zrodu stál lord Westbury, který získal potřebnou
koncesi 16. listopadu 1906. Lanová dráha zahájila provoz už
18. května 1907. Její jednokolejná trať s výhybnou uprostřed
je dlouhá pouhých 127 m, ale překonává výškový rozdíl
54 metrů. Lanovka má úzký rozchod 1000 mm. Prodělala
dvě rekonstrukce, v letech 1955–1957 a 1983–1985, ale
pro zpožděnou dodávku nových vozů na ní začal provoz až
13. listopadu 1987. Dráha je v provozu dodnes.
Je trochu křivdou, že se mezi nejstaršími podzemními
dráhami na světě obvykle uvádí podobná tunelová lanová
dráha v tureckém Istanbulu, která byla uvedena do provozu už
17. ledna 1875. Také tato dráha o délce 530 m je jednokolejná
s výhybnou uprostřed. A tak alespoň u nás bychom měli
karlovarskou lanovku k hotelu Imperial směle, byť možná
s troškou nadsázky, mezi podzemní dráhy počítat, i když je
čtyřikrát kratší než ta istanbulská.
Příčný profil tratě podzemní
dráhy (přesněji podpovrchové
tramvaje) navržené Bohuslavem
Vondráčkem. (Archiv DPP)
Jak se stavělo metro
Výstava Jak se stavělo metro bude dostupná veřejnosti od
5. května od 10.00 hodin do 2. června 2014. Na infostojanech si
mohou návštěvníci prohlédnout dobové fotografie a přečíst texty,
mapující vznik jednotlivých stanic a jejich vývoj v průběhu doby.
Infostojany budou umístěny ve všech stanicích úseku I.C.
Úterý 6. května 2014
Středa 7. května 2014
Metro ve světě
Nalaďte se v metru
V úterý 6. května od 13.00 hodin máte šanci ve vestibulu
stanice metra linky C Florenc zhlédnout expozici s názvem
Metro ve světě. Na panelu velkém 6,4 × 2,4 metru naleznete
unikátní mapu evropských i světových městských systémů
metra. Jejím prostřednictvím se můžete dozvědět, ve kterých
městech světa metro jezdí, dále počet jeho linek a stanic,
celkovou délku systémů a například i rok otevření první linky.
Na přehledných tabulkách “NEJ” navíc zjistíte, které metro je
nejstarší, nejdelší, nebo například nejsevernější...
Expozici můžete navštívit až do 2. června 2014.
Severní Amerika
n-jang
Še
51
pporo
Sa
arb
Ch in
43
17
Peking
Japonsko
Pc
hongjan
41
Lie
Ta- n
52
Severní
Korea
cho
Inč n
Sendai
18
T
2
27
M
Palm
48
35
1974
2006
or
o H izo
Bel
l
Rok otevření
první linky
(UITP)
2002
2001
1913
1983
2012
2009
1995
1969
1991
1985
1979
2005
1975
2009
74,3
6,2
Pa
ăo ul
1
Tokio
1 000 000
Berlín
1 000 000
Singapur
1 000 000
1 000 000
Copenhagen
Hong Kong
13
de Jane
11
1 000 000
1 000 000
Praha
A
rto legr
10
ago de
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
1 000 000
Taiwan
Gdaňsk
15
Chile
Rio
28,1
42,4
51,9
60,5
22
6,5
31,3
176,5
31,5
33,8
42
17,2
103
24,8
67
7
S
Délka
sítě v km
19
24
81
50
16
6
27
195
32
17
44
16
108
30
5
1
Po
Počet
stanic
1
2
6
5
1
1
2
12
2
1
2
1
5
2
Santi
Počet
linek
Bue
Brazílie
Brazílie
Argentina
Venezuela
Peru
Venezuela
Kolumbie
Mexiko
Mexiko
Brazílie
Brazílie
Portoriko
Chile
Dominikánská
republika
Brazílie
Venezuela
1 000 000
Stockholm
1 000 000
Reikjavík
1 000 000
nos Air
3
Č
Čch
P
Č
K
Ch
T
Ku
Ho
Ka
Kc
5
Filipíny
es
Săo Paulo
Valencie
e
Stát
Belo Horizonte
Brasília
Buenos Aires
Caracas
Lima
Maracaibo
Medellín
Mexico City
Monterrey
Porto Alegre
Rio de Janeiro
San Juan
Santiago de Chile
Santo Domingo
15
16
3
6
angalú
Athény
Řecko
Ku
2
1
2
3
Evropa
iro
Město
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
N
Jek
Nižn
Afrika
Bulharsko
31
o
Kontrola údajů provedena podle:
Stránky Urbanrail.net http://www.urbanrail.net/
Přehled provozovaných meter na Wikipedia http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_metro_systems
Detailní údaje o metru v jednotlivých městech např. http://en.wikipedia.org/wiki/Yokohama_Metro
Přehled provozovaných meter na https://sites.google.com/site/metrosystemsoftheworld/
oficiální stránky konkrétních přepravců
n
Ma illa
Thajsko
ngkok
Ba
Itálie
Řím
41
Nejvytíženější (tis. osob/den)
ile
Ch
Seznam vytvořen na základě definice metra podle UITP:
• městský elektrický dopravní systém s vysokou kapacitou a frekvencí servisu
• systém metra je naprosto nezávislý na další dopravě, silniční nebo pěší
• metro je projektováno s tunely, viadukty nebo na povrchu, ale odděleně od ostatní dopravy
• některé systémy používají gumové pneumatiky, ale jsou založeny na stejných principech kontrolních příkazů jako
systémy s ocelovými podvozky
• délka vlaku je v rozmezí 40-150 m
• kapacita vlakové soupravy je v průměru 360 - 1 800 cestujících s přepravou až 60 000 za hodinu jedním směrem
Číselné údaje doplněny podle “World metro database” na stránkách Metrobits:
http://mic-ro.com/metro/table.html?feat=COCIOPLG&orderby=CO&sort=ASC
• počet linek
• počet stanic (přestupní stanice jsou počítány jednotlivě pro každou linku)
• délka sítě v km
25
Indie
12
44
15
arseill
26
eM
a d al
1 000 000
1 000 000
nte
Zdroje dat:
lka
Ka ta
Dubaj
Sofia
Janov
3
lencie
Va
B
B
e
arc lona
25
43
1 000 000
Top 10
Jižní Amerika
Seznam měst s provozem metra včetně data otevření první linky poskytnutý Mezinárodním svazem veřejné dopravy
(UITP) (poslední aktualizace k prosinci 2013-finální verze ještě není k dispozici)
26
Argentina
Rozestavěné a plánované projekty doplněny podle:
World metro database na stránkách Metrobits http://mic-ro.com/metro/table.html?feat=COCIOPLG&orderby=CO&sort=ASC
Stránky Urbanrail.net http://www.urbanrail.net/
Přehled provozovaných meter na https://sites.google.com/site/metrosystemsoftheworld/
Město
Stát
Počet
linek
Počet
stanic
Délka
sítě v km
Amsterdam
Athény
Barcelona
Berlín
Bilbao
Brescia
Brusel
Budapešť
Bukurešť
Dněpropetrovsk
Glasgow
Hamburg
Helsinky
Charkov
Janov
Kazaň
Kodaň
Kyjev
Lausanne
Lille
Lisabon
Liverpool
Londýn
Lyon
Nizozemí
Řecko
Španělsko
Německo
Španělsko
Itálie
Belgie
Maďarsko
Rumunsko
Ukrajina
Velká Británie
Německo
Finsko
Ukrajina
Itálie
Ruská federace
Dánsko
Ukrajina
Švýcarsko
Francie
Portugalsko
Velká Británie
Velká Británie
Francie
4
3
11
10
2
1
3
3
4
1
1
4
1
3
1
1
2
3
2
2
4
2
11
4
33
65
163
195
40
17
61
42
50
6
15
99
17
29
8
10
22
52
29
62
55
66
270
44
32,7
60,3
119,4
147,4
43,4
13,1
32,2
33
69,3
7,1
10,5
104,7
21,1
37,4
7
15,8
21
67,6
13,7
45,5
45,3
120
402
31,8
Rok otevření
první linky
(UITP)
1977
2000
1924
1902
1995
2013
1976
1896
1979
1995
1896
1912
1982
1984
1990
2005
2002
1960
2008
1983
1959
1977
1863
1978
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
Madrid
Marseille
Milán
Minsk
Mnichov
Moskva
Neapol
Nižnij Novgorod
Norimberk
Oslo
Palma de Mallorca
Paříž
Petrohrad
Praha
Rennes
Rotterdam
Řím
Samara
Sevilla
Sofia
Stockholm
Toulouse
Turín
Valencie
Varšava
Vídeň
Španělsko
Francie
Itálie
Bělorusko
Německo
Ruská federace
Itálie
Ruská federace
Německo
Norsko
Španělsko
Francie
Ruská federace
Česká republika
Francie
Nizozemí
Itálie
Ruská federace
Španělsko
Bulharsko
Švédsko
Francie
Itálie
Španělsko
Polsko
Rakousko
13
2
5
2
6
12
3
2
3
5
1
16
5
3
1
2
2
1
1
2
3
2
1
3
1
5
288
30
108
28
102
190
32
15
48
77
9
383
67
57
15
38
52
9
21
28
104
38
21
38
21
104
293
21,8
91,5
35,4
94,2
318,7
34,8
18,9
36
62
8,3
219,9
113,5
59
9,4
47
41,6
10,3
18
31
105,7
27,5
13,4
31,8
22,6
79
1919
1978
1964
1984
1971
1935
1976
1985
1972
1966
2007
1900
1955
1974
2002
1968
1955
1987
1999
1998
1950
1993
2006
1987
1995
1976
Asie
Město
Stát
Počet
linek
Počet
stanic
Alžír
Káhira
Manilla
Alžírsko
Egypt
Filipíny
1
3
3
10
60
44
Rok otevření
Délka
první linky
sítě v km
(UITP)
9,2
2011
70
1987
51,5
1984
Top 10
Nejvytíženější (tis. osob/den)
Tokio
1 000 000
Berlín
1 000 000
Singapur
Taiwan
Gdaňsk
Copenhagen
Hong Kong
Praha
Top 10
Nejvytíženější (tis. osob/den)
1 000 000
1 000 000
Tokio
1 000 000
1 000 000
1 000 000
1 000 000
1 000 000
Berlín
1 000 000
1 000 000
Stockholm
Reikjavík
1 000 000
Singapur
1 000 000
Taiwan
1 000 000
Gdaňsk
1 000 000
Copenhagen
1 000 000
Hong Kong
1 000 000
Praha
1 000 000
Stockholm
1 000 000
Reikjavík
1 000 000
Lum
ala
31
Singapur
Město
Stát
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Adana
Alma Ata
Ankara
Baku
Bangalúr
Bangkok
Bursa
Čeng-čou
Čcheng-tu
Čchung-čching
Dillí
Dubaj
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
Fukuoka
Hirošima
Hongkong
Chang-čou
Charbin
Inčchon
Istanbul
Izmir
Jekatěrinburg
Jerevan
Jokohama
Jongin
Kalkata
Kao-siung
Kchun-ming
Kitakjúšú
Kjóto
Turecko
Kazachstán
Turecko
Ázerbádjžán
Indie
Thajsko
Turecko
Čína
Čína
Čína
Indie
Spojené
arabské emiráty
Japonsko
Japonsko
Čína
Čína
Čína
Jižní Korea
Turecko
Turecko
Ruská federace
Arménie
Japonsko
Jižní Korea
Indie
Tchaj-wan
Čína
Japonsko
Japonsko
Rok otevření
Počet Počet Délka
první linky
linek stanic sítě v km
(UITP)
1
13
13,5
2009
1
7
7,3
2012
2
23
23,1
1997
2
23
34,6
1967
1
6
7,5
2011
4
61
86,4
1999
2
31
31,5
2002
1
20
25,4
2013
2
43
49,7
2010
4
100
168
2005
7
149
198
2002
2
47
69,7
2009
3
1
10
1
1
1
4
1
1
1
3
1
1
2
2
1
2
36
21
95
31
18
29
62
14
9
10
48
15
24
38
14
13
32
29,8
18,4
175
48
17,5
29,5
82,2
15,9
12,7
12,1
57,6
18,1
29,7
45
40,3
8,8
31,3
1981
1994
1979
2012
2013
1999
2000
2000
1991
1981
1972
2013
1984
2008
2012
1985
1981
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
Kóbe
Kuala Lumpur
Kuang-čou
Kwangdžu
Mašhad
Mekka
Nagoja
Nanking
Novosibirsk
Ósaka
Peking
Pchjongjang
Pusan
Sapporo
Sendai
Si-an
Singapur
Soul
Su-čou
Šanghaj
Šen-čen
Šen-jang
Ta-lien
Tama
Taškent
Tbilisi
Tedžon
Tegu
Teherán
Tchaj-pej
Tchien-ťin
Tokio
Wu-chan
Japonsko
Malajsie
Čína
Jižní Korea
Irán
Saudská Arábie
Japonsko
Čína
Ruská federace
Japonsko
Čína
Severní Korea
Jižní Korea
Japonsko
Japonsko
Čína
Singapur
Jižní Korea
Čína
Čína
Čína
Čína
Čína
Japonsko
Uzbekistán
Gruzie
Jižní Korea
Jižní Korea
Írán
Tchaj-wan
Čína
Japonsko
Čína
2
3
9
1
1
1
4
2
2
9
16
2
5
3
1
2
5
9
1
13
5
2
3
1
3
2
1
2
4
11
4
13
3
26
60
166
20
22
9
97
57
13
133
262
16
127
46
17
40
106
302
24
337
131
44
27
19
29
22
22
56
70
109
86
290
63
30,6
64
256,2
20,1
19
18,1
93,1
84,7
16,39
137,8
442
22,5
131,8
48
14,8
51,8
150,8
326,5
25,7
533
178,4
55
103,8
16
36,2
26,4
22,7
53,9
73
121,3
132
304,5
73,3
1977
1996
1999
2004
2011
2010
1957
2005
1985
1933
1969
1972
1985
1971
1987
2011
1987
1974
2012
1993
2004
2010
2003
1998
1977
1965
2006
1997
1999
1996
1980
1927
2004
gapu
Sin
r
así
Br lia
5
K
S
L
B
San
Dně
C
L
H
B
New
F
A
Ro
No
V
Sa
Lo
M
Me
M
Saudská
arábie
o-Siung
r
pu
Lima
ú
35
9
27
ng
1 000 000
50
ng-Mi
hu
1 000 000
Afrika a Oceánie
1 000 000
g
d
Ma rid
Španělsko
Sevilla
1 000 000
1 000 000
1 000 000
1 000 000
Brazílie
Peru
1 000 000
n-Čen
Še
11
Spojené arabské
emiráty
M ekka
ang Čou
r
1 000 000
1 000 000
Praha
Stockholm
Reikjavík
1 000 000
1 000 000
Tokio
59
Írán
Egypt
23
53
Taiwan
Dillí
58
kureš
Bu
oham
ok
Tama
30
14
j
cha -Pe
32
ng Kon
15
herán
Te
Rumunsko
udapeš
36
39
rošima
Hi
itakjúš
28
49
Asie
Uzbekistán
34
Ázerbajdžán
2
vsk
10
Nagoja
Kóbe
42
33
ang Čou
16
22
Káhira
Alžírsko
opetro
pr
Maďarsko
50
29
ť
Tokio
Berlín
Taiwan
Gdaňsk
Portugalsko
21
Nejvytíženější (tis. osob/den)
Kolumbie
1 000 000
1 000 000
šha
Ma d
revan
Je
ng
wa džu
Čína
nghaj
Ša
ť
52
1 000 000
Taiwan
Gdaňsk
Copenhagen
Stockholm
Reikjavík
1
Turecko
3
130
Berlín
Singapur
Hong Kong
Vídeň
ichov
Mn
6
47
8
1 000 000
Hong Kong
Praha
ka
An ra
10
Milán
abo
Lis n
1 000 000
Venezuela
16
Copenhagen
Tokio
Turín
Francie
Top 10
1 000 000
1 000 000
7
1
42
Čo
Su- u
ung čch
2
Ukrajina
Česká
republika
46
1 000 000
1 000 000
1 000 000
1 000 000
e
sc
Bre ia
oulouse
1 000 000
Stockholm
Reikjavík
Singapur
lencie
Va
Nejdelší (km /počet stanic)
19
24
5
1 000 000
Berlín
Singapur
Gdaňsk
Copenhagen
Hong Kong
Praha
4
7
Jižní
Amerika
an
aus n
ca
lor
1 000 000
Polsko
38
33
e
1 000 000
Taiwan
Portoriko
racas
Ca
del
Me ín
1 000 000
ma At
Al
54
Gruzie
Arménie
k
39
Nejvytíženější (tis. osob/den)
12
aracaibo
6
1 000 000
1 000 000
m
n Juan
Sa
go
ty
14
Dominikánská
republika
1 000 000
1 000 000
1 000 000
14
rimber
Lyon
Bilbao
Domin
to
Tokio
1 000 000
1 000 000
Gdaňsk
Copenhagen
Hong Kong
Praha
Stockholm
Reikjavík
arkov
Ch
18
Adana
Praha
Německo
7
y
xico Ci
8
Tokio
Berlín
Singapur
Baku
4
Bursa
20
Alžír
ma
Sa ra
Kyjev
Brusel
36
Nejvytíženější (tis. osob/den)
28
ršava
Va
Bělorusko
40
Paříž
nn
Re es
Mexiko
Top 10
4
49
34
8
Top 10
Top 10
1
ke
Taš nt
55
19
Ósaka
Pusan
37
48
anbul
Ist
Izmir
Kjóto
13
24
32
29
kuoka
Fu
Jongin
n
che g t
9
Kazachstán
Tbilisi
ij Novgo
Minsk
tterda
44
57
47
8
Jižní Korea
Tegu
Soul
eng Čou
45
nking
Na
30
Berlín
Nizozemí
Belgie
Miami
onterre
Si-An
38
Evropa
16
sk
Mo va
sterda
m
j
Lille
20
9
Taiwan
23
Velká
Británie
1 000 000
1 000 000
56
osibir
ov
Kazaň
17
12
Oslo
1 000 000
1 000 000
21
Ruská federace
Oslo
34
Kodaň
ambur
Londýn
ž
Ted on
atěrinb
Ruská
federace
37
45
11
22
1 000 000
Hong Kong
Praha
Stockholm
Reikjavík
oh
etr rad
khol
toc
asgow
Gl
iverpoo
ing
e
5
Rok otevření
Délka
první linky
sítě v km
(UITP)
79,2
1979
24,5
1983
60,5
1897
31
1955
62,6
1907
166
1892
59,3
1993
39,8
1984
69,2
1966
368
1904
167
1972
71,3
1954
86,1
1986
171
1976
u
York C
10
iladelfi
39
14
66
18
66
152
30
23
68
468
44
74
46
90
m
1
ity
Atlanta
7
52
1 000 000
1 000 000
Copenhagen
Spojené státy
americké
ng
s A el
es
130
1 000 000
Počet
stanic
a
e
o
sc
Tokio
Berlín
Singapur
Taiwan
Gdaňsk
Stát
USA
2
USA
1
USA
3
USA
1
USA
3
USA
8
USA
3
USA
1
Kanada 4
USA
27
USA
5
Kanada 4
Kanada 3
USA
5
a
13
Počet
linek
Město
g
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
3
14
2
rod
altimor
l
d
4
Atlanta
Baltimore
Boston
Cleveland
Filadelfie
Chicago
Los Angeles
Miami
Montreal
New York City
San Francisco
Toronto
Vancouver
Washington, D.C.
l
9
Boston
Miami
el
lev an
sk
ontrea
12
6
m
r
M
on
Tor to
icago
Ch
11
g
ur
lsinky
He
13
ranci
nF
Nejdelší (km /počet stanic)
J
60
g
hien-ťi
n
Tc
40
Finsko
Švédsko
Severní Amerika
Kanada
couve
an
Top 10
46
61
Středa 7. května bude od 6.00 do 21.40 hodin patřit již třetímu
ročníku tradiční akce Dopravního podniku Nalaďte se v metru.
Na „šňůře” 45 koncertů ve stanicích metra Muzeum, Florenc,
Budějovická, Vyšehrad a Hlavní nádraží se ve 40minutových
vystoupeních představí na 34 hudebních těles z Konzervatoře
a Vyšší odborné školy Jaroslava Ježka. Ve stanici Vltavská se
pak vystřídá Pěvecký sbor DPP s kapelami vybranými z řad
veřejnosti na základě konkurzu po výzvě na webu DPP.
Seznam účinkujících
Adlibitum je smíšený sbor s 18 členy v čele se sbormistrem
Metro ve světě
Přehledný průvodce podzemních systémů
Janem Kyjovským. Odkaz: www.ad-libitum.eu
Panel o rozměru 640 x 240 cm
Dominik Klempár Hardbop kvintet je seskupení
kolem mladého a nadějného klavíristy Dominika Klempára.
Afro-latin Rhytm Session Parta lidí, kteří řeší rytmické
základy různých lidových hudeb a z toho pocházející hudbu
20. století jazzové oblasti.
P
lsinky
He
13
oh
etr rad
37
khol
toc
m
S
Whatrock Mladá pětičlenná kapela z východních Čech hrající
vlastní tvorbu s českými texty. Autorská hudba je originálním mixem
„tvrdých“ žánrů. Odkaz: www.whatrock.cz
Finsko
Švédsko
45
Ruská federace
asgow
Gl
11
Kazaň
Oslo
Evropa
16
34
sk
Mo va
H
A
m
49
Ro
40
Paříž
Německo
Polsko
38
No
L
33
an
aus n
19
sc
Bre ia
Turín
Francie
ka
An ra
42
10
Káhira
Alžírsko
opetro
pr
2
ichov
Mn
6
Egypt
Maďarsko
50
29
47
Ukrajina
Česká
republika
Vídeň
kureš
Bu
ť
B
Rumunsko
udapeš
ť
46
8
9
Milán
B
Madrid
e
arc lona
27
Palm
arseill
15
Itálie
26
eM
a d al
35
44
Afrika
Bulharsko
ca
lor
48
Španělsko
e
M
lencie
Va
a
se na hudební scéně pohybuje od roku 2010.
Odkaz: bandzone.cz/seiftiuhk
Řím
41
31
Řecko
Athény
2
Afrika a Oceánie
1
2
3
vropa
Město
Stát
Počet
linek
Počet
stanic
Délka
sítě v km
Amsterdam
Athény
Barcelona
Berlín
Bilbao
Brescia
Brusel
Budapešť
Bukurešť
Dněpropetrovsk
Glasgow
Hamburg
Helsinky
Charkov
Janov
Kazaň
Kodaň
Kyjev
Lausanne
Lille
Lisabon
Liverpool
Londýn
Lyon
Nizozemí
Řecko
Španělsko
Německo
Španělsko
Itálie
Belgie
Maďarsko
Rumunsko
Ukrajina
Velká Británie
Německo
Finsko
Ukrajina
Itálie
Ruská federace
Dánsko
Ukrajina
Švýcarsko
Francie
Portugalsko
Velká Británie
Velká Británie
Francie
4
3
11
10
2
1
3
3
4
1
1
4
1
3
1
1
2
3
2
2
4
2
11
4
33
65
163
195
40
17
61
42
50
6
15
99
17
29
8
10
22
52
29
62
55
66
270
44
32,7
60,3
119,4
147,4
43,4
13,1
32,2
33
69,3
7,1
10,5
104,7
21,1
37,4
7
15,8
21
67,6
13,7
45,5
45,3
120
402
31,8
Tube Tension Mladé seskupení prváků hrající funk, RnB,
hip hop-jazz, inspirované Jamiroquai, Inkognito, Darryl Reeves,
Earth Wind and Fire.
Sofia
Janov
3
25
Ture
3
vsk
rimber
e
24
T
14
k
7
Lyon
39
oulouse
arkov
Ch
18
Brusel
36
nn
Re es
Bilbao
5
Kyjev
7
Praha
m
34
Bělorusko
tterda
Bu
1
ma
Sa ra
Nizozemí
Belgie
19
20
Alžír
ršava
Va
Dně
Lille
20
SEIFTIÚ Královéhradecká multifolková energická kapela, která
anbul
Ist
Izmir
28
4
1
Oslo
32
Minsk
Berlín
sterda
m
23
ij Novgo
g
12
Londýn
Velká
Británie
30
ambur
rod
22
Nižn
17
l
L
Kodaň
iverpoo
Rok otevření
první linky
(UITP)
1977
2000
1924
1902
1995
2013
1976
1896
1979
1995
1896
1912
1982
1984
1990
2005
2002
1960
2008
1983
1959
1977
1863
1978
Detail panelu
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
Madrid
Marseille
Milán
Minsk
Mnichov
Moskva
Neapol
Nižnij Novgorod
Norimberk
Oslo
Palma de Mallorca
Paříž
Petrohrad
Praha
Rennes
Rotterdam
Řím
Samara
Sevilla
Sofia
Stockholm
Toulouse
Turín
Valencie
Varšava
Vídeň
Španělsko
Francie
Itálie
Bělorusko
Německo
Ruská federace
Itálie
Ruská federace
Německo
Norsko
Španělsko
Francie
Ruská federace
Česká republika
Francie
Nizozemí
Itálie
Ruská federace
Španělsko
Bulharsko
Švédsko
Francie
Itálie
Španělsko
Polsko
Rakousko
13
2
5
2
6
12
3
2
3
5
1
16
5
3
1
2
2
1
1
2
3
2
1
3
1
5
288
30
108
28
102
190
32
15
48
77
9
383
67
57
15
38
52
9
21
28
104
38
21
38
21
104
293
21,8
91,5
35,4
94,2
318,7
34,8
18,9
36
62
8,3
219,9
113,5
59
9,4
47
41,6
10,3
18
31
105,7
27,5
13,4
31,8
22,6
79
1919
1978
1964
1984
1971
1935
1976
1985
1972
1966
2007
1900
1955
1974
2002
1968
1955
1987
1999
1998
1950
1993
2006
1987
1995
1976
Město
Stát
Počet
linek
Počet
stanic
Alžír
Káhira
Manilla
Alžírsko
Egypt
Filipíny
1
3
3
10
60
44
Top 10
Nejvytíženější (tis. osob/den)
Tokio
Berlín
Singapur
Taiwan
Top 10
1 000 000
1 000 000
Nejvytíženější (tis. osob/den)
1 000 000
1 000 000
Gdaňsk
1 000 000
Copenhagen
1 000 000
Hong Kong
1 000 000
Praha
1 000 000
Stockholm
1 000 000
Reikjavík
1 000 000
Tokio
1 000 000
Berlín
1 000 000
Singapur
1 000 000
Taiwan
1 000 000
Gdaňsk
1 000 000
Copenhagen
1 000 000
Hong Kong
Praha
1 000 000
Rok otevření
Délka
první linky
sítě v km
(UITP)
2011
1987
1984
9,2
70
51,5
Big Band VOŠ KJJ Orchestr vedený prof. Milanem Svobodou
hraje jeho autorské skladby a aranžmá. Je složen ze studentů VOŠ
a žáků konzervatoře. Odkaz: milansvoboda.com/BBVOSKJJ.html
The High Corporation Vlastní tvorba a dost energie...
Odkaz: www.facebook.com/zhehighcorp
Čardáš Klaunů je skupina prezentující výhradně vlastní tvorbu,
která vychází z rocku a je obohacována všemožnými žánry. Odkaz:
cardasklaunu.cz
1 000 000
Stockholm
1 000 000
Reikjavík
1 000 000
MooF je mladičké hudební seskupení, které se zrodilo na jaře
roku 2012. Interpretuje převážně vlastní hudbu tvořenou prvky Popu,
RnB a Jazzu. Odkaz: www.moof.in
Concrete Ostrich Mladá a perspektivní kapela, hrající jak
převzaté skladby celosvětově známých autorů, tak vlastní autorskou
tvorbu. Odkaz: bandzone.cz/_75179
Kytary napříč žánry Soubor prezentuje kytarový repertoár
„napříč žánry“ v různých nástrojových kombinacích.
Andrea’s Extet je kapela výjimečná zvukovým spojením
altsaxofonu a příčné flétny. Tyto nástroje tvoří vedoucí melodickou
linku, ovšem některé skladby jsou postaveny na ženském zpěvu.
Brigita Cmuntová a Štěpán Klouček Mladí umělci,
kteří se věnují jak vlastní, tak převzaté tvorbě. Oba se objevují na
pražské muzikálové scéně.
Big Band KJJ Orchestr řízený profesorem Janem Hálou
interpretuje originální aranžmá amerických big bandů, jako big
band G. Godwina, C Basieho, D. Ellingtona, G. Millera, ale i skladby
a aranžmá českých autorů, jako např. K Kraugartnera a K. Hály.
The Unique Originální dvojice hudebníků, která v sobě spojuje
hip-hopový DJing a vážnou hudbu v interpretaci houslí, což si získalo
u posluchačů velký úspěch. Odkaz: bandzone.cz/theunique
Quaoar Sesterské duo hrající autorský folk s příměsí latiny
a jazzu. Skládající kytaristka a hrající textařka v sesterském
dvojhlasu. Odkaz: quaoar.cz
TimbreTone Vokální kvintet klade důraz na autorskou tvorbu.
Žánrově se pohybuje mezi popem, jazzem a folkem. Ani na klasiku
však nedá dopustit. Odkaz: www.timbretone.cz
K Band KJJ vedený prof. Janem Kučerou se zaměřuje na
fusion music. Dnes v něm působící studenti jsou již třetí generací
interpretující skladby z oblasti jazz bigband, jazzfunk a soulfunk
music.
Lab Band KJJ Orchestr pod vedením prof. Bohuslava Volfa
interpretuje swingové a jazzové skladby českých a světových autorů,
jako jsou J. Ježek, K. Krautgartner, T. Jones, C. Basie, G. Miller
a další.
Antony Dee Kapela složená z mladých talentovaných hudebníků
KJJ. Hraje autorskou tvorbu svého leadera a jejich styl se pohybuje
na pomezí moderního jazzu, hip-hopu, funku a soulu.
Heavy Ladies Zbrusu nové uskupení šikovných muzikusů z KJJ
Vám představí při svém debutovém vystoupení multižánrový hudební
výsek naplněný pravděpodobně milými hudebními okamžiky.
Ježkovy stopy Swingový orchestr zabývající se předválečnou
a válečnou českou swingovou hudbou. Originální interpretací přináší
posluchačům věrohodný zážitek z období druhé poloviny 30. let.
Patricie Duo pohybující se na pomezích popu a folku se opírá
především o skladatelský a textařský talent písničkářky Patricie,
která dokáže ve svých textech vtipně glosovat svět své generace.
Odkaz: www.soundcloud.com/patricie-iris
BBQ kvartet hraje od svého vzniku v roce 2012 (tehdy jako
Bowbreakers quartet) známé rockové a popové hity v netradičních
úpravách pro smyčcové kvarteto.
Tanita’s Lullaby Kapela vznikla v rámci výuky souborové hry
na půdě KJJ pod vedením saxofonisty Jakuba Doležala. Zaměřuje se
na písně z oblasti popu a alternative (Björk, Beatles, Radiohead).
Trombone Five Kapela vznikla v letošním školním roce
a Nalaďte se v metru je jejím prvním veřejným vystoupením.
Zajímavé aranže, využívající široké spektrum trombónu společně
s rytmickou sekcí, dávají tělesu takřka big bandový zvuk.
Lili Orchestra Toto uskupení muzikantů se potkalo na
Konzervatoři Jaroslava Ježka na podzim 2013. Do jejich repertoáru
patří písně interpretů jako jsou Norah Jones, Selah Sue nebo Sting.
LinHeart Attack je sextet, který působí od ledna 2013. V jejich
úpravě můžete slyšet hudbu od funku až po jazz. Mezi jinými hrají
tvorbu kapel a hudebníků jako jsou Steps Ahead, Brecker Brothers,
Fred Wesley, Freddie Hubbard a další.
Mikrosymfoňáček Mikrosymfoňáček je orchestr fungující
čtyři měsíce a hrající skladby či aranže Jana Kudláčka, skladatele
ze 6. ročníku KJJ, jenž zároveň orchestr diriguje. Na programu
bude Klarinetový koncert C dur.
Akordeonový soubor KJJ Soubor vedený prof.
L. Horákem, který interpretuje originální akordeonovou i latinskoamerickou hudbu.
The LionsFish je indie-pop hudební projekt, který místo
tradičního nástrojového obsazení využívá různých efektů, loopů,
nebo vlastních samplů. Každý song tak vzniká trochu jinak, ale živě
přímo na pódiu. Odkaz: bandzone.cz/thelionsfish
Rytmika muzikálového oddělení Skupina doprovází
muzikálové zpěváky, rozvíjí tím jejich hudebnost, zpěváci se tak
dostanou i k jiným okrajovějším žánrům nebo k repertoáru, který
je baví a při normální výuce na něj nezbývá čas.
Pěvecký sbor DPP Založen v roce 2010 strojvedoucím metra
a sbormistrem Lukášem Janírkem. Repertoár sboru tvoří písně
lidové, umělé, spirituály i važnější díla.
Odkaz: www.sbordpp.cz
HangDrum – Jiří Šámal na nástroj s dvanáctiletou historií
hraje převážně lidové písně, zhudebněné básně a pak též spirituály
a písně z Taizé. Odkaz: bandzone.cz/jirkasamal
Bezefšeho hraje od roku 1998. Repertoár kapely překračuje
hranici mnoha stylů, základ tvoří převážně swing a folk...
Odkaz: www.bezefseho.cz
Milli Janatková se žánrově pohybuje mezi latinskoamerickými
rytmy, alternativním jazzem, folkem, world music. Na koncertech
prezentuje své autorské písně.
Odkaz: www.millijanatkova.com
Two Finger Slide je britsko-kanadsko-český indie
pop-rockový projekt, který se usídlil v Praze.
Odkaz: bandzone.cz/twofingerslide
Maranatha Gospel Choir Soubor vznikl v roce 2005,
od kdy také aktivně vystupuje po celé České republice i v zahraničí.
Repertoár souboru tvoří převzaté písně.
Odkaz: gospel.maranatha.cz
Liwid je energická pop-rocková kapela. Odkaz: www.liwid.cz
Dekolt Dekolt jest těleso vytvořené na přelomu desetiletí na
popud ministerstva kultury v rámci programu o snahu zachování
místního folklóru... Odkaz: dekolti.cz
Inversion je pop-funková kapela, která vznikla v roce 2010.
Odkaz: bandzone.cz/inversion
Jamchestra je nu-jazzový soubor, který drží pohromadě
potřeba dělat vlastní hudbu a hledat společný výraz, kdy kapela
působí jako organický celek, nikdo nechybí ani nevyčnívá.
Odkaz: www.jamchestra.cz
Rí Ra V produkci skupiny Rí Ra se snoubí irské tradicionály
a instrumentální skladby, lehce okořeněné funky přiznávkami
a jazzovými vyhrávkami. Odkaz: www.RiRa.cz
Přehled stanic metra
a začátků vystoupení
Čas
Místo
Vystupující
Specifikace
lokality
Čas
06.00 HL. NÁDRAŽÍ
The Unique
hip-hop/
klasika
15.00 MUZEUM
07.00 FLORENC
Mikrosymfoňáček
symfonická
hudba
08.00 MUZEUM
Heavy Ladies
jazz
09.00 FLORENC
Tube Tension
funk, RnB
The LionsFish
indie - pop
MUZEUM
10.00 HL. NÁDRAŽÍ
LinHeart Attack
funk, jazz
BUDĚJOVICKÁ
Akordeonový
soubor KJJ
originálni a
latinsko-americká hudba
FLORENC
Rytmika
muzikálového
oddělení
muzikály,
populární
písně, jazz.
standardy
11.00 FLORENC
Brigita Cmuntová
a Štěpán Klouček
folk
MUZEUM
Tanita’s Lullaby
popjazz
HL. NÁDRAŽÍ
Kytary napříč
žánry
od klasiky přes
swing k popu
Hangdrum - Jiří
Šámal
lidové písně,
zhudebněné
básně
VLTAVSKÁ
12.00 HL. NÁDRAŽÍ
VLTAVSKÁ
13.00 FLORENC
Lili Orchestra
pop, jazz
Rí Ra*
irské tradicionály a instrumentální
skladby, funky,
jazz
Ježkovy stopy
swing
MUZEUM
Dominik Klempár – hardbop
Hardbop kvintet
a moderní jazz
VLTAVSKÁ
Milli Janatková*
14.00 HL. NÁDRAŽÍ
FLORENC
VLTAVSKÁ
jazz, folk, world
music
SEIFTIÚ
multifolk
Andrea’s Extet
Bezefšeho*
jazz
swing, folk
Místo
Vystupující
Specifikace
lokality
Antony Dee
hip-hop/jazz
VYŠEHRAD
Kytary napříč
žánry
od klasiky přes
swing k popu
VLTAVSKÁ
Jamchestra*
jazz
Trombone Five
jazz
FLORENC
Afro-latin Rhytm
Session
brazilská hudba, moderní
jazz, Batucada
BUDĚJOVICKÁ
Adlibitum
a capella group
(jazz, spirituál,
folk, pop, art)
VLTAVSKÁ
Inversion*
pop-funk
Big Band VOŠ KJJ
modern jazz
MUZEUM
Concrete Ostrich
funky/jazz
HL. NÁDRAŽÍ
Patricie
pop, folk
VLTAVSKÁ
Sbor DPP
písně lidové,
umělé, spirituály
16.00 HL. NÁDRAŽÍ
17.00 FLORENC
18.00 HL. NÁDRAŽÍ
TimbreTone
popjazz
MUZEUM
Whatrock
hardrock
VYŠEHRAD
BBQ kvartet
rock, pop
VLTAVSKÁ
Maranatha gospel* gospel
19.00 MUZEUM
Quaoar
folk
FLORENC
Lab Band KJJ
swing
VLTAVSKÁ
Dekolt
folk, bigbeat
K Band KJJ
jazzfunk
HL. NÁDRAŽÍ
MooF
acid pop
VLTAVSKÁ
Two Finger Slide*
indie pop-rock
The High
Corporation
hiphop, jazz,
soul, jungle
HL. NÁDRAŽÍ
Čardáš Klaunů
rock/crossover
FLORENC
Big Band KJJ
modern jazz
VLTAVSKÁ
Liwid*
pop rock
20.00 FLORENC
21.00 MUZEUM
* Tito hudebníci byli vybráni na základě konkurzu
na stránkách www.dpp.cz.
Čtvrtek 8. května 2014
Pátek 9. května 2014
Den otevřených dveří v depu Kačerov
24 uměleckých děl v metru
Ve čtvrtek 8. května od 10 do 16 hodin proběhne v depu Kačerov
Den otevřených dveří Dopravního podniku. V areálu depa si
můžete prohlédnout expozici jednotlivých typů vozů metra, se
kterými se potkáváte v běžném provozu, ale i vozidel, které
zajišťují opravy a udržování dopravní cesty pro bezproblémový
provoz. Nahlédnout můžete také do zázemí Hasičského
záchranného sboru DP, kde bude vystavena hasičská technika.
Součastí Dne otevřených dveří budou i prezentace Střední
průmyslové školy dopravní a dále firem, jejichž činnost se
váže k provozování metra. Návštěvníkům bude k dispozici také
stánek Střediska dopravních informací. Pro děti bude připraven
bohatý doprovodný program s řadou soutěží.
V pátek 9. května vás srdečně zveme na akci, která si vzala za
cíl ukázat, že prostor, který denně využíváte k cestování, nemá
jen čistě praktickou rovinu, ale ukazuje nám někde více, někde
skrytěji i svou estetizující tvář v podobě soch, uměleckých
objektů či výtvarných řešení jednotlivých stanic. Výstava, která
tyto objekty zviditelní i pro ty méně všímavé, proběhne napříč
stanicemi metra. Každé z 24 uměleckých děl bude opatřeno
tabulkou se základní informací o názvu díla, jeho autorovi
a rokem vzniku. Dále až do 2. června 2014 budou u těchto děl
umístěny velké informační panely, které tato díla představí
detailně. Spolu s tím jednotlivé informace naleznou cestující
na webových stránkách DPP, na které se dostanou i pomocí
QR kódu, jež bude součástí tabulky.
Výroční jízdy historickými
soupravami metra
Seznam stanic
Hradčanská, Malostranská, Náměstí Míru, Jiřího z Poděbrad,
Flora, Želivského, Palmovka, Invalidovna, Florenc, Můstek B,
Karlovo náměstí, Nové Butovice, Nádraží Holešovice, Vltavská,
Vyšehrad, Pražského povstání, Kačerov, Chodov, Háje
V den státního svátku jsme pro vás připravili ojedinělý zážitek.
V 9 hodin a 19 minut vyjede ze stanice Kačerov souprava metra
Ečs a sveze vás úsekem I.C do stanice Sokolovská (dnešní
Florenc). Přesně takto proběhla před 40 lety zahajovací jízda
pražského metra. V 9.53 hodin vjedou společně do stanice
Kačerov historická souprava Ečs a pětivozová souprava
81-71, která v roce 1980 zahájila provoz úseku II.C Kačerov –
Kosmonautů (dnešní Háje). Společné setkání těchto souprav
proběhne také v 16.34 hodin ve stanici Hlavní nádraží.
Cestující se mohou těšit na původní hlášení tzv. “na pusu”, či
na strojvedoucí v dobových uniformách. Svézt se historickými
soupravami bude možné až do 17 hodin.
Podrobnější informace a jízdní řád historických souprav
naleznete na www.m40.cz.
Limitovaná edice
měděných medailí
k výročí 40 let metra
K prodeji již nyní ve Střediscích
dopravních informací
(Infocentrech).
Více informací o akci naleznete na:
www.m40.cz