Enzymoterapie na ČT

1 0 / 9
P R A H A
dravá rodin
Enzymoterapie na ČT
¤ Í L O H A
D E N Í K Ò
B O H E M I A ,
R O V N O S T ,
S V O B O D A
A
V E â E R N Í K U
plus
Z V L Á · T N Í
P ¤ Í L O H A
Hostem je Libuše Havelková
Aby srdce bylo zdravé
Univerzity pro seniory
Astma ve stáří
Co by rodiče měli vědět o očkování
Soutěž o cestu na Floridu
H o s t
„Chci rozdávat radost,“
říká Libuše Havelková
V Babiããinû údolí
pfii natáãení
pofiadu O poklad
AneÏky âeské
si zahrála slavnou
postavu babiãky
BoÏeny Nûmcové
Babičku Boženy Němcové znají u nás snad všechny generace. Je symbolem moudré, spravedlivé a poctivé ženy,
která v úctě a pokoře přijímala svůj osud. Ti starší pamatují v této roli herečku Jarmilu Kurandovou či nezapomenutelnou Terezii Brzkovou. Nedávno v pořadu O poklad
Anežky České ztvárnila tuto roli Libuše Havelková. Ti nejmladší ji znají ze své Kouzelné školky a babička Libuška
je pro ně zosobněním pohody a radosti. Jaká je paní
Libuše Havelková? Setkaly jsme se v docela obyčejný všední den. A má počáteční otázka patřila hluboké minulosti.
Jaké bylo Vaše dětství?
„Když mně bylo šest let, tatínek zemřel a maminka zápasila o přežití. V Českých Budějovicích jsme měli takový
malý krámek. Měla jsem dva starší bratry, o hodně starší,
a tak místo dětských říkánek jsem znala všechny indiánské náčelníky, ale stejně to bylo hezké.“
Dnes máte obrovskou rodinu dětí prakticky z celé republiky. Píší Vám?
„Jistě. Píší do redakce a jejich dopisy moc ráda čtu. Píší
„babičko Libuško“ a svěřují se se svými problémy i radostmi. Ale hlavně mě oslovují na ulici, to je strašně milé, a
pak takoví ti kluci kolem dvaceti mě zastavují a chlubí se:
já jsem vyrůstal na Vašich pohádkách. Jeden čas jsem hodně hrála kmotřičky, tetičky, babičky v pohádkách, a zřejmě v nich něco zůstalo. To hřeje. Ty dnešní děti, nevím.
Mám pocit, že jejich největším zájmem jsou počítače.
Mám dva třináctileté vnuky a počítač, to je jejich všecko.“
A když byli malí, čítávala jste jim pohádky?
„To ano, a pak jsem chtěla, aby si je sami četli, ale dnes
děti skoro nečtou, a to mě moc zlobí. Chápu dnešní technický svět, ale nelíbí se mi to. Nelíbí se mi ani to, nač se
dívají. Kdo koho porazí, zastřelí. I v pohádkách byly zlé
královny nebo čarodějové, ale vždycky zvítězilo dobro nad
zlem. To dnes upoutá možná ty úplné mrňousky, ale ti větší
dávají přednost hektickým drsným seriálům. To mě děsí.“
Jak jste vlastně začínala s divadlem?
„Ještě za války jsem začínala na konzervatoři, pak ji
2
zdravá rodina 10/99
Němci zavřeli a byla jsem nasazena do Reichu, do Berlína.
Patřím k těm, kteří čekají, že se alespoň někdo omluví, že
někdo řekne ubrali jsme vám kus mládí, vystavili jsme vás
nebezpečí ztráty života. Ve čtyřiačtyřicátém byl Berlín nebezpečný, nálety byly několikrát za noc, válka zuřila. A na
odškodnění dnes čekají lidé, kteří žijí s malou penzí, a
mnozí odcházejí navždy.“
Vraťme se k divadlu. Spočítala byste role, které jste
hrála? A nač nejraději vzpomínáte?
„Nepatřím k těm, kteří si dělají statistiky. Kolik jich bylo, nevím. Hodně, ale nejraději vzpomínám na některé inscenace v Národním divadle. Milovala jsem komediální role, nebyla jsem vyložený komik, ale komediální herečka.
Rozdovádět se na jevišti, roztančit se, zazpívat, to byla moje parketa. Několik takových rolí jsem dostala a na ně ráda vzpomínám. Víte, herecká sláva je strašně pomíjivá. Jaroslav Průcha ve své knize Hrdinové okamžiku napsal, že
divadlo je opravdu stínové umění, zmizíme. Lidé, kteří
nás znali z hlediště, také stárnou, odcházejí, a ti mladí už
ani nevědí, co bylo, v čem jste hrála. Tak jde život.“
Přijde Váš syn Ondřej také někdy na radu?
„Kdysi zpočátku mě podezříval, zda mu nezametám cestu. To on si velice nepřál a také jsem to nedělala, ale dnes
spíš chodím na rady já k němu. Ptám se: „viděl jsi to, jaké
to bylo?“ Ondřej je velice pracovitý, někdy až moc. Má i
své slabosti, všechno nechává na poslední chvíli, ale pak,
co udělá, je precizní. Z jeho pořadů je cítit pohoda. Teď
propadl golfu, ale říkám, si, že je to dobře. Každý si potřebuje oddechnout a golf je krásný sport.“
A jak se udržujete? Cvičíte, nebo dodržujete nějakou
speciální životosprávu?
„Cvičím, cvičím každé ráno, ještě v posteli cvičím nohy,
protáhnu páteř, pak přidám nějaké cviky pro ruce a horní
polovinu těla. To dělám léta letoucí. Trochu jsem dostala
strach, abych nepřestala chodit. A také pravidelně jezdím
do lázní, to se pak člověk cítí hned o několik let mladší.
Jde o to oddálit to nepěkné stáří. Víte, já mám stále chuť,
chuť dělat, a to je asi to podstatné. Skutečně bych neuměla složit ruce v klín - to bych asi umřela.“
Máte nějaká skrytá přání, která se šeptávají do vrby?
„To, co se šeptá do vrby, to bych neprozradila. Jsem
skromná, ale už se hlásí léta a sem tam nějaké potíže, a tak
bych si přála, abych se udržela na jevišti, abych mohla
hrát, protože divadlo - jak nedávno řekl Mirek Horníček je droga. Člověk se sotva belhá a leccos bolí, ale přijde
před lidi a najednou je všechno pryč, je zdráv a je mu dobře. Ta možnost rozdávat radost je ohromná.“
Za rozhovor poděkovala dr. Eva Křížová
o b s a h
(str. 9)
H o s t
„Chci rozdávat radost,“
říká Libuše Havelková. 2
r e p o r t á Ï
Milan Švihálek:
„Vesna přeje klidnému stáří“. 4
e d i t o r i a l
Zlata Adamovská. 5
Prof. Radomír Čihák:
„Univerzity pro seniory“. 5
h l a v n í
t é m a
MUDr. Bronislava Novotná:
„Astma ve stáří“. 6
Prof. Jaroslav Racek
a MUDr. Václav Holeček:
„Aby srdce bylo zdravé“. 9
(příloha)
a l t e r n a t i v n í
m e d i c í n a
z p r á v y
Proenzi a péče o zdraví aneb
Mohou přírodní léčivé přípravky
obstát v 21. století? 12
(str. 14)
(str. 4)
Manažerem vlastního zdraví. 8
Spirála naděje. 14
Co by rodiče měli vědět
o očkování. 14
(str. 6)
p fi í l o h a
Systémová enzymoterapie - seriál v rámci cyklu
České televize „O zdraví“.
+
Velká soutěž „Klíč ke zdraví“.
zvláštní příloha po 8. straně
zdravá rodina 10/99
3
r e p o r t á Ï
Vesna přeje klidnému stáří
ManÏelé Banasovi ve svém bytû
Vesna není jenom jméno bohyně jara, ale i název útulného penzionu pro
důchodce v Orlové-Lutyni. V poklidu
v něm žije 180 důchodců, z toho 60
mužů a120 žen. Průměrný věk zdejších obyvatel je 73,6 roku. Už šesté léto je Vesna domovem manželů Banasových, kteří sem přišli z Havířova.
Bydleli tam pětatřicet roků a vychovali dceru, která dnes žije v Novém Jičíně. Banasovi mě přivítali v útulném
dvoupokojovém bytečku v 9. patře.
Stěny jejich sídla jsou vyzdobeny překrásnými obrazy Beskyd a Jeseníků.
Posadili jsme se ke stolku, který majiteli slouží jako jakási „kancelář“, a
pan Liboslav začal vyprávět.
„Jsem ročník 1923. S manželkou
Zdeňkou žiji už 45 roků. Pracoval
jsem v Geologickém průzkumu jako
vedoucí oddělení smluvních vztahů.
Sem do penzionu Vesna jsme přišli
v roce 1993, dva roky poté, co byl otevřen. Manželka sem nechtěla, ale já
jsem cítil, že se blíží stáří a že se zvyšuje riziko našich zdravotních potíží.
V Havířově jsme bydleli v paneláku ve
2. poschodí a manželka nemohla do
schodů, protože má anginu pectoris.
Jsem starého ražení, kdy člověk poctivě nahlíží na život, a dost těžce jsem
nesl způsob života lidí v paneláku, poznamenaný vzájemnou lhostejností.
Dneska je i moje manželka ráda, že
jsme tady a že jsem to tak rozhodl.“
Paní Zdena přináší kávu a nabízí pečivo. Útulný byteček svítí čistotou, je
to dokonalý obraz pečlivosti manželské dvojice. Ptám se pana Banase, zda
4
zdravá rodina 10/99
se narodil na Ostravsku. V jeho mluvě
není ani stopa po ostravském dialektu.
„Jsem z Rychvaldu, z vedlejšího městečka,“ vysvětluje pan Banas. „Je to odtud asi čtyři kilometry. Nohy mi ještě
slouží, takže se tam občas vypravím
pěšky, i když mám autobus zadarmo.
Mám tam řadu kamarádů a rád s nimi
poklábosím. A ta čeština? Měl jsem
vždycky rád rodný jazyk a snažil jsem
se mluvit správně. Kromě toho taky občas něco napíšu do orlovských novin.“
Chvilku se hrabe ve složce, která leží připravena na okraji stolku.
„Neberme si příklad z tisku, televize,
kde jeden k druhému chová se cize.
Jsme si zde ve stáří všichni rovni,
tak buďme na sebe laskaví a hodní.
Vzpomenout přísloví je tu na místě,
že boží mlýny melou pomalu, ale jistě.“
Pan Banas dorecitoval. Pak dodává,
že podobných veršíků má celou řadu.
Některé z nich se občas objeví i na nástěnce jídelny. Tento uvážlivý muž bude určitě jakýmsi komentátorem dění
v penzionu Vesna. „Řekněte mi něco
o tom, jak tady žijete?“ ptám se.
„Penzion Vesna byl oficiálně otevřen 8. října 1991 a je řízen Okresním
úřadem v Karviné,“ vysvětluje pan
Banas. „Má celkem 42 zaměstnanců,
z toho 10 kuchařek, 9 zdravotníků a 8
pokojských. Ležícím pacientům slouží
v nočních i denních hodinách zvláštní
ošetřovatelky. Je tu k dispozici také rehabilitační zařízení, zubař, lékařská
služba, obchod, knihovna, zahrada k
vycházkám, dva sálky ke sledování televize a samozřejmě rozlehlá jídelna.
Lékárna do Vesny pravidelně dodává
léky. Je tu doslova všechno pod jednou střechou, a kdo nechce, vůbec nemusí do města.“
„To asi nebude levné,“ napadá mě.
„Budete se divit. Průměrný měsíční
nájem činí asi 1050 korun. V něm
jsou započítány všechny poplatky: za
teplo, elektřinu, vodu, praní velkého
prádla a jednou za čtvrt roku také za
velký úklid. Domnívám se, že takovou
sumu může dát ze svého důchodu
stranou prakticky každý důchodce.“
„Co se tady dá dělat ve volném čase?“ zajímám se.
„Život v penzionu je výhodný po
všech stránkách. Někdo má rád samotu, někomu stačí, že si přečte knihu,
někdo se rád podívá na televizi, někdo
hraje šachy. Téměř pravidelně každou
sobotu hrajeme s přáteli kanastu. Každý čtvrtek máme šachový kroužek,
který vedu. Manželka zase vede kroužek ručních prací.“
„A co výlety do okolí?“ Panu Banasovi zajiskří oči.
„Všichni máme rádi výlety do zdejšího vinného sklípku. Zřídil si ho na zahradě ve vesnici Závada u Dětmarovic
nějaký pan Huňař. To je bývalý havíř,
který se na Ostravsko přiženil z jižní
Moravy, kde má jeho bratr vinici. Takový sklípek, jaký si dokázal postavit,
neuvidíte možná ani v Pavlovicích. Já
mám rád červené víno, ale kdo chce,
může si dát i pivo nebo limonádu. Pan
Huňař má malý minibus a za 20 korun nás přiveze i odveze. Dáte si?“
Pan Banas sahá do skříňky a na světlo boží putuje láhev pravé valašské borovičky. „Víno bohužel nemám, ale
tohle je také dobré pití!“ Připíjíme si.
U sklenky by se příjemně besedovalo
celé hodiny, ale blíží se poledne, čas oběda. A tak zbývá chvíle už jenom na
poslední otázku.
„Jste člověk, který v životě mnoho
prožil. Máte za sebou dobré i zlé. Jaké
je vaše životní krédo?“ Starý muž se
na chvíli zamyslí. A pak odpovídá pomalu a s rozvahou.
„Moje krédo je žít. Žít a umět žít. Ve
stáří samozřejmě vaše síly stačí na stále méně věcí. Zhoršuje se třeba paměť. Ale i s tím se dá žít. Zvlášť když
je kolem vás takové příjemné prostředí, jaké je v té naší Vesně.“ Na chvilku
se odmlčí. „Víte, je krásné stárnout
mezi dobrými lidmi,“ dodá.
Je čas rozloučit se. Když si dole v recepci podáváme ruce, procházejí kolem nás lidé, kteří se na nás zdaleka usmívají. Ano, Vesna přeje klidnému
stáří.
Milan Švihálek, Šenov u Ostravy
e d i t o r i a l
T
aké máte pocit, že pořád něco musíme? Splnit, dohnat, vyřídit. Stále
s někým nebo s něčím soupeříme,
překonáváme překážky, řítíme se životem
na plný plyn, hazardujeme se svým zdravím. Možná i proto Světová zdravotnická
organizace navrhla vyhlásit sobotu druhého října za Den turistiky bez ohledu na
věk. Datum je to dobré. Pohyb uvolňuje v
našem mozku endorfiny, látky pomáhající nám přežít, navozující dobrou náladu
nebo dokonce štěstí. Na konci léta při začátku podzimních
plískanic je to dobrý lék proti depresím. Smyslem Dne turistiky bez ohledu na věk přitom nemá být zdolávání překážek a dalekých cílů, jaké si klademe v běžném životě, ale
to, aby se společně někam vydali dědové a vnuci, mladí rodiče s dětmi a svými staršími rodiči. Jde „pouze“ o to, abychom si všichni uvědomili význam pohybu i odpočinku
v přírodě pro naše zdraví. Nemusí přece stále jít jen o závodění a soupeření. K tomu, abychom byli spokojení a vy-
rovnaní, nemusíme vždycky jenom vyhrávat. Někdy docela stačí pocit, že jsme udělali něco pro druhé. Klidná procházka
nám může proto zpříjemnit, a tím dokonce třeba i prodloužit život. Stačí jen chtít.
Jak kdysi řekl Louis Armstrong: „Život je
jako jazzová trubka. Když do ní nefoukáš,
nic z ní nevyjde.“
Dnešní číslo je věnováno těm z nás, kteří se ocitli v podzimu svého života. Těm,
kteří už svá vítězství a prohry prožili, a
teď třeba zápasí o to, aby byli co nejdéle zdraví. První říjen je Dnem seniorů, proto je toto číslo věnováno zejména
jim. Samozřejmě ale také těm, kteří je mají rádi, bojí se
o ně a rádi by jim pomohli na jejich plnohodnotné cestě
životem.
Univerzity pro seniory
Tak zvaný třetí věk, tedy doba života
po odchodu z aktivního zaměstnání
do důchodu, dnes zahrnuje čtvrtinu až
třetinu lidského života. Je v zájmu jednotlivce i celé společnosti, aby tato doba byla prožita co nejaktivněji, v činnostech, které člověka uspokojí a dávají životu smysl. Mnoho z nás má své
koníčky, jimž se lze naplno věnovat až
v době důchodu. Jiní jsou zaujati péčí
o vnoučata, zahrádku či chatu. Jiní se
zajímají o obory, jejichž studium jim
bylo v mládí z těch či oněch příčin
odepřeno. A právě těm jsou určeny
přednášky univerzity 3. věku. Není
pravda, že ve vyšším věku již nelze aktivně a efektivně přijímat nové poznatky! To patří k řadě mylných představ o stáří. Dosavadní
zkušenosti univerzit 3. věku ukazují pravý opak.
Univerzity 3. věku jsou organizovány přednáškovou formou při vysokých školách a jejich jednotlivých fakultách.
Náplně přednášek vycházejí z profilu a z výukového programu jednotlivých vysokých škol a fakult. V současnosti
je v České republice organizováno více než třicet takovýchto přednáškových běhů, prakticky ve všech městech,
kde jsou vysoké školy. Posluchači, většinou se středoškolským, ale i s vysokoškolským vzděláním, se aktivně přihlašují, soustavně navštěvují přednášky, semináře a praktická cvičení oborů, jež si vybrali, a aktivně se vzdělávají.
Tato činnost má dvojí význam: posluchači získávají nové
vědomosti v oborech, které je zajímají,
současně se psychicky aktivizují, soustředí se na nové poznatky, jejich mysl
se přitom trénuje, cvičí se paměť, a posluchači doslova mládnou. Jak ukázaly
výzkumy na 1. lékařské fakultě UK,
absolventi zapomínají během studia
i na drobné zdravotní potíže, které téměř každého ve vyšším věku postihují,
a cítí se uvolněně, svěže a zdravě.
Soustředění na nové poznatky přináší
potěšení ze studia a radost z výsledků.
Učitelům vysokých škol je známo, že
posluchači univerzity 3. věku jsou posluchači pozorní a vděční, a proto jim
rádi přednášejí. U nás probíhají univerzity 3. věku od r. 1987 a absolventi, kteří nechtěli po skončení přednáškového cyklu opustit fakultu, zakládají tzv. kluby absolventů těchto univerzit, pro něž pak fakulty pořádají podle přání další přednášky a další vzdělávací cykly. Informace o přijetí a o studiu podávají studijní oddělení rektorátů vysokých škol
a děkanátů příslušných fakult. Přál bych si, aby univerzity 3. věku trvale prospívaly svým posluchačům a vřele zvu
každého zainteresovaného důchodce k této formě zájmového studia.
Prof. MUDr. Radomír Čihák, DrSc.,
zástupce Asociace univerzit 3. věku v ČR,
garant tohoto čísla
zdravá rodina 10/99
5
h l a v n í
t é m a
Astma ve stáří
Alergie vzniká často během dětství a mládí.
U některých lidí se můžeme setkat s prvním výskytem těchto onemocnění až v dospělosti i ve stáří.
U kterých osob může v dospě- prve dozrává a vlivy zevního prostřelosti vzniknout alergie?
dí, zvláště velké množství alergenů neAlergie nejčastěji vzniká u osob, které mají alergiky v rodině, rodiče nebo
sourozence. Někdy však sledujeme,
že se alergie nejdříve objeví u dětí, teprve později u jejich rodičů. Je to dáno tím, že pro alergii existují genetické vlohy. Pod vlivem zevního prostředí - alergenů, znečištění ovzduší a virů dochází k provokaci vlastního onemocnění. Dětský imunitní systém te-
bo časné virové infekce mohou způsobit, že se alergická onemocnění projevují u dětí dříve než u jejich rodičů.
Alergie v dospělosti může však
vzniknout i u pacientů, kteří žádného
alergika v rodině nemají. Jde o vlivy
zevního prostředí, o kterých se v poslední době stále diskutuje právě ve
vztahu vzniku alergie v dospělosti, jako tabákový kouř, ozon a oxidy síry a
Stáří moje, na slovíčko!
Když se stmívá, když je večer, tak si rozsvítíme lampu. Naše
stárnutí nebo naše stáří, tedy náš životní večer, má také svou
lampu. Záleží na každém, aby tuto „lampu“ hledal a našel. A
uměl ji rozsvítit, a tím si svůj život projasnit, zkvalitnit. Nabízím vám desatero zamyšlení. Jakou životní „lampu“ si vyberete, to už je na vás.
1. „Brala jsem mládí, musím brát i své stáří“ řekla naše 95letá známá. Je to jednoduchá věta, ale je z ní cítit a vyčíst hluboce prožitou moudrost.
Prof. MUDr. Ota Gregor, DrSc.
2. Jediný způsob, jak dlouho žít, je být starý.
3. Bylo by dobré prožít svůj seniorský věk tak, aby vám nedělal vrásky na duši, když je dělá na tváři.
4. Starosti přicházejí samy, avšak radosti si musíme udělat my. „Máte-li velké starosti, radujte
se z maličkostí“ praví čínské přísloví. Radost i v seniorském věku je totiž jakási mozaika, složená
z malých radostí. Starořecký filozof Demokritos řekl: „Moudrý je ten, který se raduje z toho, co
má, ne ten, který se rmoutí nad tím, co nemá.“
5. Člověk zůstává aspoň „funkčně“mladý, pokud je ještě schopen učit se a získávat nové znalosti. To vám mohou potvrdit posluchači univerzit 3. věku. Pokud není ve vašem bydlišti taková univerzita, staňte se pravidelným posluchačem rozhlasové akademie 3. věku. Vysílá každý týden od
8.30 do 9.00 hodin ráno na středních vlnách Rádia Svobodná Evropa a reprízu můžete sledovat stejný týden na stanici Český rozhlas 2 - Praha vždy ve středu večer od 21.30 do 22.00 hodin.
6. Zdraví si můžete upevnit i ve stáří tím, když vidíte, co jíte, a ne když sníte, co vidíte.
7. Přestaňte naříkat, že jste už staří, že byste chtěli být zase mladí. To se přece nikomu nepovede. Ničím nestárne člověk rychleji, než neustálým fňukáním, že stárne.
8. Snažte se žít 365 dní v roce spokojeně a smysluplně. Je to v seniorském věku velké umění.
9. Je důležité, aby každý měl ve stáří nějaký svůj program, jak doporučuje prof. MUDr. Pacovský
a jeho učitel akademik Josef Charvát.
10. Je na vás, zda budete každý den či rok chápat jako dar. Zvolte si takový aktivní životní styl,
který by se stal nenásilným předpokladem pro prodloužení vitality vašeho věku.
A nyní si vyberte svou „lampu“, která vám bude dlouho svítit a doprovázet vás seniorskou životní
cestou.
Prof. MUDr. Ota Gregor, DrSc.
6
zdravá rodina 10/99
dusíku z výfukových plynů. Znečištěné částice vážou na svůj povrch alergeny, a ty se snadno dostávají do dýchacích cest. To se týká zvláště pylových zrn, které mají takto změněné
vlastnosti s vyšší agresivitou.
Mezi závažné choroby způsobené
zevním prostředím patří virová onemocnění dýchacích cest, která mohou
u dětí v raném věku nastartovat alergickou reakci. V současné době lékaři
zjišťují, zda podobným mechanismem
mohou viry působit na zdravého dospělého člověka a vyvolat u něj alergii
nebo astma.
Také kouření, zvláště pasivnímu, je
připisován velký význam v provokaci
alergie v dětském věku. U dospělých
bylo prokázáno, že bronchiální profesionální astma, vzniklé po opakovaném styku s alergenem v pracovním
prostředí, se častějí vyskytuje u kuřáků. Zplodiny kouře poškozují povrch
průdušek a umožňují lepší průnik
alergenů i virů do dýchacích cest.
Prozatím víme, že kouření - i pasivní
- zhoršuje existující alergická onemocnění dospělých.
Co je bronchiální astma?
Astma bronchiální je vleklé, chronické, zánětlivé onemocnění průdušek. Nejde o infekci. Tento zánět způsobuje zúžení průdušek a pacienti jej
vnímají jako pocit nedostatku kyslíku,
tlak na průduškách, pískání a kašel.
Kteří pacienti mohou onemocnět ve stáří astmatem?
Jde o skupinu pacientů s alergickou rýmou, která je považována za
h l a v n í
předastmatický stav. Výskyt alergií
dýchacích cest narůstá i v dospělosti,
o čemž svědčí řada prací, které v období 12 let prokazují dvojnásobný
nárůst počtu alergických pacientů.
Nejčastějšími alergeny v dospělosti
jsou pyly travin, roztoči v domácím
prachu, pyl břízy, kočičí lupy a plísně.
Nesmírně důležitý vliv má pracovní
prostředí - pozor na prach z textilií,
papíru, na výpary při sváření a dým.
Až 75 % pacientů s alergickou rýmou
bývá postiženo astmatem.
Mají sklon
k onemocnění astmatem
také nealergici?
Do této skupiny patří pacienti s nesnášenlivostí na aspirin a nesteroidní
protizánětlivé léky. Nejde o alergické
onemocnění, ale o poruchu, kdy se v
organismu hromadí řada prozánětlivých, nikoli infekčních faktorů, které
udržují vleklý zánět horních i dolních
dýchacích cest. Onemocnění se objevuje obvykle až ve středním věku a postihuje 5 - 30 % pacientů s astmatem.
Může vzniknout astma
v pokročilejším věku?
V posledních dvou letech přibývá řada prací o vzniku astmatu až ve věku
nad 65 let. Ukazuje se, že i v tomto věkovém období může dojít k alergizaci.
Jako nejčastější alergeny jsou uváděny
opět roztoči v domácím prachu, kočky a švábi. Tento věk je rizikový výskytem souběžně probíhajících cho-
t é m a
Dlouhověcí
Někomu je dopřáno, aby se dožil více než 90 let a stal
se dlouhověkým. Stále se vedou diskuse, kdo je nebo byl
nejstarším člověkem na světě. Sám jsem se za své
celoživotní lékařské praxe setkal u nás asi s 15 stoletými
a staršími. Nejstaršímu člověku, kterého jsem v zahraničí
viděl, bylo prokazatelně 109 let. Na světě je několik území, kde se mnoho obyvatel dožívá velmi vysokého věku.
Nabízí se tak možnost studovat podmínky neobvykle
dlouhého žití.
Prof. MUDr. Vladimír Pacovsk˘, DrSc.
Dlouhověkými byli i někteří slavní. Z hudebníků a výkonných hudebních umělců připomínám např. J. B. Foerstra, P. Casalse, A. Rubinsteina, A. Toscaniniho, R. Frimla, J. Sibelia. Mezi dlouhověké patřili herci R. Deyl st., L. Dostalová, F. Kovařík,
M. Rosůlková, básníci a spisovatelé P. Bezruč, J. Š. Kubín (101 let), J. B. Shaw, výtvarník P. Picasso. M. Švabinskému chyběl do kalendářní dlouhověkosti pouze necelý rok, stejně jako Michelangelovi. Kmetského věku se dožili i někteří slavní lékaři, např. „otec medicíny“ Hippokrates, pediatr J. Švejcar (100 let), fyziolog V. Laufberger, chirurg Vahala, A. Schweitzer a mnozí další. Dlouhá je řada slavných a zasloužilých, kteří k devadesátce měli velmi blízko. Mnozí z nich si zachovali obdivuhodnou tvořivou svěžest do konce života. Nezáleží to totiž pouze na věku, který má někdo zapsán v matrice. Dobře to vystihl v jedné z forbín Werich s Horníčkem: „Bernard Shaw byl
živ sto let, řekněme. Byl to krátký život, nebo dlouhý život?. Byl to krátkej život. Shaw tu mohl
být ještě 250 let, protože pořád měl co říct! Zatímco v této chvíli je na celém globusu roztroušeno,
já nevím kolik třicetiletých, kteří tu už 450 let nemuseli být.“
Dlouhověcí jsou zvláště v poslední době středem zájmu odborníků, zabývajících se problematikou
stáří. Mají totiž „geny dlouhověkosti“ (je jich známo již několik). Kardinál F. Tomášek - sám dlouhověký - má např. v rodinném rodokmenu dlouhověkost v několika generacích. Především se však
prokázalo, že dlouhověkosti se dožijí jedinci, vybavení takovými reakcemi a přizpůsobovacími
schopnostmi, které jim umožnily úspěšně zvládnout nástrahy života. Dokonalé poznání těchto mechanismů by mohlo být účinným receptem na prodloužení života u jiných, kdyby se u nich tyto
mechanismy včas „nacvičily.“ Dlouhověkost je v neposlední řadě také „modelem“ pro studium fyziologického, přirozeného stárnutí. Umožňuje předávat zkušenosti, tvořit mezigenerační mosty a zachovávat kulturní tradice lidstva.
Prof. MUDr. Vladimír Pacovský, DrSc.
rob, jejichž léčba může kolidovat s léčbou astmatu, anebo vyvolávat příznaky podobné astmatu. Též choroby
spojené s dušností, například onemocnění srdce, mohou napodobovat
dechové astmatické potíže, a to zejména v nočních hodinách. Často se
na astma nemyslí a řada pacientů není léčena. Jde o 3 - 6 % pacientů.
Co je potřeba dělat, aby pravděpodobnost vzniku
alergie a astmatu byla
co nejnižší?
Ve stáří se mění funkce plic, srdce,
též vnímání dušnosti a 10 % pacientů
trpí depresivními poruchami. Proto
je potřeba, aby rodinní příslušníci si
všímali svých blízkých a zavčas jim
zajistili vyšetření.
Důležité jsou preventivní programy
s odstraněním roztočů, kteří si libují nejen v domácím prachu, ale též v peří. Je
nutno udržovat přijatelnou teplotu
v místnosti 20°C a relativní vlhkost
v rozmezí 45-50 %, aby se nemnožili
nejen roztoči, ale ani vzdušné plísně.
Alergik nemá chovat žádná zvířata, zejména pozor na kočky, protože po určité době se na ně může stát alergickým.
Je potřeba včas a dostatečně léčit
alergickou rýmu, abychom zabránili
vzniku astmatu. U pacientů s aspirinovou nesnášenlivostí je potřeba vyloučit aspirin a doporučit vhodné léky
pro horečnatá onemocnění a pro léčbu
bolestivých onemocnění pohybového
ústrojí.
MUDr. Bronislava Novotná,
Alergologická ambulance
III. interní kliniky FN Brno-Bohunice
zdravá rodina 10/99
7
z p r á v y
P o fi a d y, v e k t e r ˘ c h s e m Û Ï e t e s e t k a t
s ManaÏerem vlastního zdraví
âRo 1
Servis pro zdraví
- RadioÏurnál O v‰em s vámi
Odpolední proud
âRo 2
Poradna pro zdraví
- Praha
Dobré jitro
MÁTA
Host do domu
âRo 3
Na‰e téma
- Vltava
âRo 6 -RSE
Odpolední live
Mapka vlnové frekvence stanice PRAHA
Stfiední vlny SV (AM) - v kHz Velmi krátké vlny VKV - v MHz
Út 9.45-9.55
âT 10.10-10.55
mezi 14.05-16.55
Po 16.45-16.55
Út mezi 6.00-7.00
St 13.00+22.30
ât mezi 9.00-10.00
v‰ední dny 9.00-9.30,
16.30-17.00
Pá 14.30-16.00
A dále ve vysílání Reginy Praha a v‰ech 7 krajsk˘ch studií
Týdeník Vlasta přináší v rubrice ManaÏerem vlastního zdraví ve 42. čísle, které vyjde 14. října, informace o tom,
jak enzymy pomáhají dětem. O čtrnáct dní později, ve 44. čísle, se dozvíte mnohé o problému, který trápí vysoké procento lidí - o inkontinenci.
vat divákům. „Když vidíte, jak něV minulém čísle Zdravé rodiny
kteří lidé dokáží bojovat s těžkou nejsme Vám představili publicistický
mocí a jak zvládají nejrůznější promagazín ostravského studia âESKÉ
blémy, tak v tu chvíli si člověk uvěTELEVIZE O zdraví. Tentokrát jsme
domuje, o čem je život,“ říká popuhovořili s redaktorkou a moderátorlární moderátorka pořadu O zdraví.
kou tohoto magazínu Janou Strýčkovou, se kterou se z celého autorV poslední době na ni nejvíce zapůského kolektivu na obrazovce setkásobila návštěva u rodiny Sekaninováme nejčastěji. Vedle toho, že každý
vých, jejichž sedmiletá dcera Natálka
týden moderuje pořad O zdraví, kteprodělala mozkovou příhodu a bojuje o návrat zpět do života. Mnoho norý je v premiéře vysílán na âT 2 vždy
vého se Jana Strýčková dozvěděla z
v sobotu kolem 13,10 hod. a opakuje
rozhovorů s MUDr. Annou Loskose v úterý dopoledne v 11,30 hod. na
tovou z Vysokého Mýta, MUDr. Jiřím
âT 1, Jana Strýčková připravuje i své
Riedlem z Bludova a MUDr. Alexanvlastní příspěvky. Práce má tedy víc
drem Fesikem z Ostravy, výjimečnýnež dost, ale dělá ji ráda. Se zaujetím
mi osobnostmi české medicíny, a tao ní říká: „Je to o zdraví a zdravém
Jana Str˘ãková, moderátorka
kových setkání je mnohem více.
životním stylu, a to by mělo člověka
televizního magazínu „O zdraví“
Divácký ohlas na publicistický mazajímat především. Protože když negazín O zdraví je veliký. Podle Jany
ní zdráv, tak nemůže dělat nic.“
Jak dále zdůrazňuje Jana Strýčková, práce v televizi je o- Strýčkové si lidé začínají uvědomovat, že mají za své zdrabohacením i pro ni samotnou. Setkává se s odborníky a ví zodpovědnost, že nestačí zajít za doktorem a čekat na pis životními příběhy lidí, kteří překonali různé zdravotní lulku, která je spasí. Každý z nás musí sám pro své zdraví
překážky. A má radost, když to, co se dozví, může předá- něco udělat.
8
zdravá rodina 10/99
h l a v n í
t é m a
Aby srdce bylo zdravé
Onemocnění srdce a cév (kardiovaskulární soustavy) jsou v naší
republice nejčastější příčinou nemocnosti obyvatelstva a jsou
příčinou více než poloviny všech úmrtí.
I když v posledních letech je patrný mírný pokles výskytu těchto onemocnění, je
tato tendence ve srovnání s rozvinutými
zeměmi Evropy a Ameriky stále nedoProf. MUDr.
Jaroslav
statečná. Zvláště v USA se podařilo proRacek, CSc.
sadit ve vědomí lidí snahu žít zdravěji. K
tomu je v první řadě zapotřebí:
a) snížit příjem živočišných tuků, a tím i hladinu
cholesterolu v krvi
b) přestat s kouřením
c) zvýšit tělesnou aktivitu.
Protože nejčastější příčinou srdečně-cévních onemocnění je ateroskleróza a její komplikace (především angina
pectoris a srdeční infarkt, cévní příhody mozkové a komplikace sklerotického postižení tepen dolních končetin), je
třeba věnovat zvýšené úsilí prevenci tohoto onemocnění.
Při rozvoji aterosklerózy a jejích komplikací se uplatňuje celá řada tzv. rizikov˘ch faktorÛ, podporujících vlastní
tvorbu sklerotických změn v tepnách a mnohdy i vznik
komplikující krevní sraženiny ve sklerotické tepně. Oba
tyto procesy se totiž uplatňují při vzniku uvedených cévních onemocnění společně: ateroskleróza vede k postupnému zužování průsvitu cévy a ke ztrátě nesmáčivého povrchu cévní výstelky, zatímco krevní sraženina (trombus),
vytvořená na tomto terénu, pak vyvolá rychlý uzávěr cévy.
Protože nelze dokonale rozdělit rizikové faktory z těchto
dvou hledisek - mnohdy působí faktor na oba procesy současně, byť nestejnou mírou -, zaměříme se na oba.
R I Z I K O V É
F A K T O R Y
Lze je rozdělit na neovlivnitelné (stáří, mužské pohlaví,
rodinná zátěž, typ osobnosti aj.) a ovlivnitelné, mezi které
patří většina laboratorních faktorů a dále vysoký krevní
tlak (hypertenze) či kouření, které má k laboratorním parametrům úzký vztah.
Zvýšená hladina cholesterolu je jedním z nejznámějších
a zároveň nejzávažnějších rizikových faktorů rozvoje aterosklerózy. Jeho hladina v séru osob středního věku by se
měla pohybovat v rozmezí 3,5 - 5,2 mmol/l. Jestliže frekvenci výskytu srdečního infarktu při hladině 5,2 mmol/l
označíme hodnotou 1, pak hladina cholesterolu 6,5
mmol/l představuje dvojnásobné riziko, při hladině 7,4
mmol/l je riziko již čtyřnásobné a s dalším zvyšováním
MUDr. Václav Holeãek, CSc.
koncentrace cholesterolu riziko prudce narůstá. Zvýšená
hladina cholesterolu však není zdaleka jediným rizikovým
faktorem - vždyť téměř 40 % pacientů se srdečním infarktem má koncentraci cholesterolu normální nebo jen lehce
zvýšenou.
L i p i d y - t u k y
Jsou to látky nerozpustné ve vodě a v krvi jsou tedy vázány na bílkoviny. Tyto částice se nazývají lipoproteiny. Podle
hustoty se dají rozdělit na několik skupin, z nichž největší
význam pro rozvoj aterosklerózy mají lipoproteiny o vysoké
hustotû - HDL a lipoproteiny o nízké hustotû - LDL. Oba tyto typy lipoproteinů obsahují vysoký podíl cholesterolu, ale
mají při jeho pohybu a přeměnách zcela odlišný význam.
HDL - lipoproteiny s vysokou hustotou - zbavují tkáně pře-
Drogy a my
„Když si vezmu fet dvakrát, třikrát, prostě jenom na ochutnání, přece se ze mě nestane feťák,“ říkají často gymnazisté během našich diskusí o drogách. Na tohle tvrzení je jediná odpověď: To se uvidí. Záleží
na tom, kolik droga takovému experimentátorovi, který ji přece chce jenom vyzkoušet a pak hned přestat, poskytne příjemných zážitků. Nemá cenu si tajit, že droga
řadě lidí zpočátku něco dává. A také záleRadek John
ží na tom, jestli už si drogový výzkumník
umí v životě opatřit i jiné rozkoše, aby tu drogovou měl s čím srovnávat.
Ne náhodou ukazují statistiky, že čím je člověk mladší, tím snadněji spadne do drog, protože si ještě neumí říct: „Já mám přece v životě ještě tohle
a tohle, na čem mně moc záleží a o co bych kvůli drogám nerad přišel.“
Největší záludností drog totiž je, že nic u nich nejde předpovídat univerzálně. Zatímco jednoho experimentátora dva tři pokusy s drogami k závislosti postrčí, jiný si naopak řekne: „Drogy nejsou můj šálek čaje.“ Vydá se hledat jiné rozkoše a je za vodou. Kdyby existovaly univerzální recepty, jak
neplatit za drogy, bylo by to jednoduché. Lékaři by vydali závazné návody,
ve kterých by určili, že tu a tu drogu lze vzít tolikrát a tolikrát bez nebezpečí vzniku závislosti. Drogy by se pak staly jednou z nezávazných her se
stejně přesnými pravidly, jako jsou třeba pravidla fotbalu. Jenže drogy, bohužel, nejsou zábava typu počítačové hry, kterou, když vás přestane bavit,
prostě vypnete a ženete se za jiným vzrušením.
Radek John
zdravá rodina 10/99
9
h l a v n í
t é m a
bytečného cholesterolu a přenášejí ho krví do jater, která
pak zajišťují jeho vyloučení z organismu cestou žluče.
Vysoká hladina těchto částic je tedy pro nás příznivá a můžeme říci, že před rozvojem sklerotických cévních změn
chrání. Vyšší hladinu lipoproteinů o vysoké hustotě mají
ženy ve fertilním věku, na zvýšení má vliv i pravidelná fyzická aktivita a rozumný příjem alkoholu.
LDL - lipoproteiny s nízkou hustotou - obsahují rovněž vysoký podíl cholesterolu, přenášejí ho však opačným směrem - tedy z jater do různých tkání. Buňky těchto tkání
mají na svém povrchu zvláštní struktury - receptory, na
které se lipoproteiny vážou a jejichž prostřednictvím se dostávají do buněk. Přijme-li buňka tímto způsobem cholesterol zvenčí, utlumí svou vlastní tvorbu cholesterolu. Až
potud je osud části LDL neškodný; potíže mohou nastat
v následujících dvou případech, kdy tyto částice nemohou
být na své receptory navázány a tedy ani vychytány.
Vazbu LDL na receptory můžeme přirovnat ke klíči a
zámku: odemknout nemůžeme, je-li poškozen zámek nebo klíč. Poškození receptorů (tedy „zámku“) je způsobeno
dědičnou poruchou jejich tvorby a vede k závažnému o-
nemocnění, které se obvykle projeví srdečním infarktem v
mladém věku. Druhou možností je poškození lipoproteinových částic, tedy „klíče“. Hovoříme o modifikaci LDL, která
může být způsobena např. vazbou glukózy u špatně léčeného diabetika, nebo oxidací působením volných radikálů. Ty
vznikají při celé řadě procesů v organismu (cukrovka, zánětlivé stavy aj.), ale dostávají se do něj především zvenčí
(škodlivé plyny z továren, výfukové plyny, tabákový kouř či
ultrafialové paprsky). Proces vazby glukózy i oxidace částic
LDL se navzájem podporují a doplňují a vedou k tomu, že
změněné částice LDL, proniklé cévní výstelkou, jsou ve stěSrdeãnû cévní operace zachraÀují i dûti
Dík technice se operace mohou provádût na otevfieném srdci
O cestování
V srpnu jsem se toulal Pikardií, Normandií a trochu Bretaní. Severem a severozápadem Francie. Popojížděl jsem autem a přespal tu dvě noci, tu jednu, v
menším či větším městě, v malých, nikterak luxusních hotelech. Městečka byla úpravná a čistá, příroda malebná, oceán
JUDr. Ale‰ Pejchal
nekonečný. Ale o tom nechci psát, byť by
to bylo psaní příjemné, ba povznášející.
Českého člověka kromě moře a talíře mušlí, jež doma nemá, zaujmou i
věci jiné než příroda, historie a strava. Zkrátka ani v jednom z těch útulných hotýlků jsem nenarazil na to, aby po mně někdo chtěl moje doklady
či platbu předem. Jediné, co činilo problém, byla výslovnost mého jména,
které jsem vždy musel psát na papírek a pravidelně jsme se s recepčním
či majitelem mého budoucího noclehu nad psanou podobou jména zasmáli. Chovali se ke mně zkrátka naprosto „nepodnikatelsky.“ Písemná smlouva, ověření všeho, co je možné před uzavřením obchodního případu - najmutí si hotelového pokoje člověkem, o kterém nic nevím - se zkrátka nekonala. Bezmezná naivita pro poměry české. Nádherná samozřejmost pro
poměry severofrancouzské. Říkávalo se, že důvěra zavazuje. Panebože, jak
já tu důvěru cítil. Jak rád jsem zapomínal na každodenní věty obsažené
v radách mým klientům. Důvěru si musíte pojistit perfektní smlouvou.
Znáte solventnost vašeho obchodního partnera? Viděli jste výpis z obchodního rejstříku, živnostenský list a průkaz totožnosti? Proč jste si nedomluvili platbu předem? Et cetera, et cetera. Čímpak se asi především zabývá
francouzský právník? Budou to pravidelně „tunely,“ „bílí koňové“ či druhotná platební neschopnost? Anebo „jen“ zásady poctivého obchodního styku a obchodní zvyklosti? Ne, nejsem naivní, všude jsou lumpové. Jenom je
hezké, když předem nejste za lumpa považován. Neboť býti v severní
Francii lumpem je věcí krajně neobvyklou.
Aleš Pejchal
10
zdravá rodina 10/99
ně tepny pohlcovány buňkami zvanými makrofágy. Tyto
buňky, napěchované tukovými kapénkami, jsou jako tzv.
pûnové buÀky podstatou tukových proužků ve stěně cévy. Ty
považujeme za prvé, ještě vratné stadium aterosklerózy.
Později dochází v jejich okolí k tvorbě vaziva, stěna tepny
sílí a její průsvit se zmenšuje. Do vaziva se ukládají vápenaté soli, vzniklý sklerotický plát se může rozlomit a na jeho povrchu dojde k tvorbě krevní sraženiny, která roste, až
uzavře celý průsvit - máme pak před sebou obraz srdečního infarktu, mozkové mrtvice, gangrény dolní končetiny
apod.
J e d n o d u c h á p r e v e n c e
Obranu před těmito změnami představuje správná životospráva s dostatkem pohybu, v dietě přívod tuků s vysokým obsahem mastných kyselin s jednou dvojnou vazbou
(olivový olej), ovoce a zeleniny s obsahem antioxidačních látek a stopových prvků, nekuřáctví a samozřejmě péče o životní prostředí.
h l a v n í
t é m a
krevním tlakem jsou kandidáty na mozkovou mrtvici.
Méně často vyšetřovaný je tzv. lipoprotein (a). Přítomnost této částice v krvi je z velké části dědičná a má za následek zvýšenou pohotovost k tvorbě krevních sraženin,
trombóz, nebo oslabení schopnosti organismu rozpouštět
krevní sraženinu. Bohužel dosud neznáme účinnou metodu, jak tento faktor ovlivnit.
Dalším závažným a zcela nezávislým faktorem je sérová
hladina homocysteinu. Tato aminokyselina obsahující síru
se nachází v organismu každého z nás, je však dostatečně
účinně odstraňována. Porucha v rychlosti odstraňování
může být dědičná a je dána sníženou aktivitou speciálních
bílkovin - enzymů. Ty však potřebují ke své činnosti tři vitamíny - kyselinu listovou, vitamín B12 a B6. Jejich nedostatek (platí to nejvíce pro kyselinu listovou) může být důležitým momentem zhoršujícím významně poruchu odstraňování homocysteinu. Vědci zjistili, že pravidelné podávání kyseliny listové vede k poklesu hladiny homocysteinu. V současné době probíhá rozsáhlá studie, která ověřuje, zda
tento pokles doprovází snížení výskytu aterosklerózy a jejích komplikací.
Existuje řada dalších faktorů, které zvyšují riziko vzniku a rozvoje aterosklerózy. Ale ty,
o nichž byla řeč, patří k nejzávažnějším a můžeme je do určité míry ovlivnit. Byli bychom
rádi, kdyby si lidé uvědomili, že riziko každého jedince strmě stoupá s rostoucím počtem
faktorů. Správnou životosprávou můžeme příznivě ovlivňovat nejen řadu faktorů, ale i
svůj zdravotní stav.
Prof. MUDr. Jaroslav Racek, CSc., a MUDr. Václav Holeček, CSc., FN Plzeň
Redukční dieta může oslabit Váš pohybový a podpůrný aparát!
M e t a b o l i c k ˘
s y n d r o m
Dalším významným rizikovým faktorem rozvoje aterosklerózy je přítomnost souboru příznaků. Hovoříme
o metabolickém syndromu.
Patří sem vysoký krevní tlak,
obezita mužského typu (tvaru „jablka“), vysoká hladina
triglyceridů (neutrálních tuků) a kyseliny močové v krvi, zvýšená tvorba inzulínu
a snížená citlivost tkání na
tento hormon. Tento syndrom je znám teprve několik desítek let, ale dávno víme, že tlustí muži s vysokým
Redukční diety (zvláště ty drastické) vedle omezení kaloricky náročných sacharidů a tuků dokážou mnohdy nevhodně zastavit tolik potřebný příjem vitamínů, minerálů, ale také důležitých stavebních bílkovin. Tak může dojít k výraznému oslabení našeho organismu. Náš oporový systém klouby - potřebuje stále kvalitní bílkovinnou výživu. Pro efektivní posílení kloubů, páteře a kostí se
dobře osvědčila zejména Gelatina plus. Obsahuje enzymaticky připravené štěpy kolagenu a potřebné kostní minerály - vápník, železo a hořčík, které účinněji budují chrupavčitou výstelku kloubů a
kosti. Testy ukázaly, že tyto obsažené účinné látky (20 aminokyselin v peptidických vazbách) mají vyšší výživnost, a tím i účinnost (Evropský patent č. 0254289 B1). Gelatina plus v našem organismu napomáhá žádoucí vazbě vody v pojivových tkáních, a tak jim dodává odolnost, pružnost a
vláčnost. Tím brání onomu „vysychání“ kloubů. Důležité pro nás také je, že náš organismus nezatíží kaloricky cukry, tukem, ani chemickými konzervanty. Nepřivádíte si do těla přídavné látky,
které váš organismus nepotřebuje, ale naopak jen látky, které vás posílí! Užívání je snadné. Podle
návodu 3 x 2-3 kapsle denně, které pouze zapijeme. Využívejte celou kúru a podle potřeby svůj
kloubní aparát posilujte i opakovaně v roce.
Dr. O. Macharáček
zdravá rodina 10/99 11
z p r á v y
Spirála naděje
Benefiční koncert na
podporu rozšíření Domova Sue Ryder, symbolicky
nazvaný Spirála naděje, se
uskutečnil dne 24. září ve
Španělském sále Pražského hradu. Pod taktovkou Jiřího Bělohlávka na
něm zahrála Pražská komorní filharmonie díla
fi í j e n
·éfredaktorka:
Zlata Adamovská
Zástupce ‰éfredaktorky:
PhDr. Jifií Halousek
Tajemnice redakce:
Eva Krejãí
Redaktofii:
PhDr. Eva KfiíÏová
Mgr. Jana Smutná
Antonína Dvořáka, Fryderyka Chopina a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Koncertu se zúčastnilo přes
500 hostů, kteří věnovali finanční prostředky na rozšíření kapacity Domova pro dlouhodobě nemocné
občany v Praze-Michli ve výši téměř 250 tisíc korun.
Generální fieditel MUCOS Pharma CZ, s.r.o., a pfiedseda správní
rady Nadace Sue Ryder v âeské republice ing. Jifií Wald spoleãnû
s fieditelkou nadace PhDr. Ivanou Plechatou vítají amerického
velvyslance v Praze Johna Shattucka s chotí.
Co by rodiče měli vědět o očkování
Právě vyšla stejnojmenná kniha, která jednoduchou formou seznamuje čtenáře o očkování.
Kniha je rozdělena do čtyř velkých částí: „Co je oãkování“, „Povinné oãkování dûtí“,
„Doporuãené a mimofiádné oãkování“ a „Oãkování do ciziny“.
V první části se čtenáři dozvědí o historii očkování, o jeho významu a provádění v České republice. Navíc je zde možné se dočíst o tom, jak očkovací látky působí, jak povzbuzují imunitní systém, jak se vyrábějí a jaké případné nežádoucí účinky vyvolávají. Má-li Vaše dítě nižší porodní váhu, alergii nebo jiné onemocnění, myslíte, že je možné ho očkovat? Tyto a další
otázky s odpověďmi naleznete v první kapitole této knihy.
Zbývající tři části systematicky řadí všechny infekční choroby, kterým lze předcházet očkováním, do kapitol podle abecedy. Každá kapitola popisující způsob přenosu a průběh infekčního onemocnění je doplněna historií infekce a vzniku očkovací látky proti ní. Koho očkovat,
jak se očkování provádí či jaké případné nežádoucí účinky se mohou objevit po očkování, se
dozvíte v každé kapitole u příslušné infekční choroby.
Touto knihou můžete udělat radost sobě i druhým. Zakoupením této knihy pomůžete manželským párům a ženám, které usilují o prožitek mateřství, protože 20% z výtěžku knihy je věnováno nadaci Mateřská naděje, která se věnuje těmto ženám a zajišťuje pro ně konzultace a
vyšetření u specialistů.
Knihu si mÛÏete objednat na telefonním ãísle 02/61 21 58 27
nebo ji zakoupíte v kaÏdém vût‰ím knihkupectví
Zveme naše čtenáře do Náchoda, kde se 16. fiíjna koná „Den nezávislosti aneb nemysli jen na sebe“. Bohatý program, nad nímž osobní záštitu převzal ministr kultury
České republiky, bude zahájen ve 14 hod. v Městském divadle. Cílem akce je integrace
zdravých a postižených dětí i dospělých, kteří se do Náchoda sjedou z celé České republiky.
V Benešově u Prahy se ve dnech 22. - 24. fiíjna uskuteční celorepublikový seminář zaměřený na problematiku zdravého životního stylu KALOKAGATHIE - „Îena na pfielomu
21. století.“ Seminář je určen především ženám. Bliωí informace získáte na telefonním ãísle 02/61911263.
14
zdravá rodina 10/99
1 9 9 9
âasopis o zdraví pro celou rodinu
Patronkou koncertu byla Jifiina Jirásková
Pozvánka
Zdravá
rodina
Redakãní rada:
Prof. MUDr. Zdenûk Dienstbier, DrSc.
Prof. MUDr. Radomír âihák, DrSc.
Prof. MUDr. Zdenûk Fejfar, DrSc.
Prof. RNDr. Ludûk Jahodáfi, CSc.
Prof. MUDr. Ctirad John, DrSc.
Prof. MUDr. Jifií KaÀka, DrSc.
Prof. MUDr. Jaroslav Rybka, DrSc.
Prof. MUDr. EvÏen Skala, CSc.
Prof. MUDr. Václav ·piãák, DrSc.
Grafická úprava:
Romana Kri‰tofová
Fotografie:
Titulní foto Zuzana Kovafiíková
Jakub âerven˘ - studio âerven˘,
Jana Pertáková, archiv redakce
a PhotoDisc Europe
Vydavatel:
DÛm medicíny s.r.o.
Inzerce:
Zdravá rodina
Uhfiínûveská 448, 252 43 PrÛhonice
tel./fax: 02 / 677 511 18
Studio âerven˘
tel./fax: 02/444 603 24, 02/444 669 59
mobil: 0602/360 200
PhDr. Jifií Halousek
tel.: 0602/125 887, fax: 02/677 511 18
Litografie a tisk:
Svoboda, grafické závody a.s.
Povoleno: MK âR 7676
Upozornûní vydavatele:
NevyÏádané rukopisy a fotografie
se nevracejí. Za obsah inzerátÛ
odpovídá inzerent. O pfiípadn˘ch
neÏádoucích úãincích lékÛ
inzerovan˘ch v tomto ãasopise
se informujte, prosím, u lékárníka
nebo o‰etfiujícího lékafie.
Pfií‰tí ãíslo vyjde
v pondûlí 8. listopadu 1999
s hlavním tématem „Diabetes“.
Adresa redakce:
Zdravá rodina
Na Slupi 6, l28 42 Praha 2
tel.: 02 / 90 05 01 02
fax: 02 / 29 31 57
internet: www.zdrava-rodina.cz