2007 EnykyBenyky 1

Časopis Základní školy Edvarda Beneše a
Mateřské školy Písek, Mírové nám. 1466
UFO
Náš
názor
Pod
lavicí
Nové
hřiště
USA
Švédsko
No
name
Úspěchy
Žijete
kulturně
Číslo 1/ 2006 - 07
Obsah čísla:
R ozhovor
Ústředna
- Školní hřiště
- Slavnostní otevření
- Sportovní den
- Teprve se rozjíždíme
- Namaluj koně
- Jak se jihočeský folklór dostal ve
známost
- Kam odejdou deváťáci
- Žákovský parlament
- Dopis pro čtenáře Enyky benyky
- Partnerská schůzka ve Švédsku
- Sportovní rubrika
Náš názor – O školním parlamentu
Žijete kulturně?
Co nás zajímá
- Za velkou louží – nový seriál
- Helgoland
- Záhady a tajemství
- No Name
- Eragon
Pod lavicí
- Perličky
- Máte rádi zvířata
- Čína a čínská kuchyně
English Page
- English spoken here
- Clive Staples Lewis
Deutsche Seite
- Diebstähle und Betrügereien in
Tschechien
Ahoj spolužáci a spolužačky,
poprvé v tomto školním roce jsme pro vás
připravili nové vydání školního časopisu Enyky
benyky, plné zajímavých článků a informací, které
vás, jak doufáme, pobaví a potěší.
Pravděpodobně stěžejním námětem časopisu
jsou opět rekonstrukce, které se udály ve školní
jídelně a na hřišti. Těmto tématům věnujeme náš
rozhovor a další články a fotografie. Nechybí ani
další pravidelné rubriky, informace o úspěšných
žácích naší školy, vzpomínky na Benešovku
jednoho bývalého žáka a redaktora školního
časopisu, článek o vzdělávacím projektu se
zahraničními školami a cestě našich učitelů do
Švédska a mnoho jiného.
Už máme pomalu za dveřmi zimu, což je pro
mnohé veliké potěšení. Budou se naplno
provozovat zimní sporty a jiné zábavy, mnozí
pojedou na jazykový kurz, většina z nás chce
provětrat lyže, které se už rok válí ve sklepě či na
půdě, a se svými spolužáky se vydají do
zasněžených hor a kopců. Ale věřte nebo ne,
někdo má ze zimy přece jen strach, jsou to
devítky. Spoustu deváťáků totiž už po zimě čekají
zkoušky na střední školy. Ach jo, nebude to asi nic
lehkého, dokonce i někteří jedničkáři mají ze
zkoušek strach. Skoro všichni chtějí do pololetí
nastřádat co nejlepší známky. Po zkouškách už to
bude fajn, nebude na nás nikdo tlačit, budeme
všichni přijatí na vysněné střední školy a zbytek
školního roku prožijeme přípravou závěrečné
párty. Nebo že by to tak nebylo? Nemá cenu
předpokládat, že už bude klid, v tom jsem se
pokaždé krutě zmýlil. V každém případě se
rozlučme s Benešovkou bez dalších průšvihů,
příští rok nás čeká nové prostředí, přátelé a možná
i nepřátelé …
Přesto musíme být v klidu a nenechat se
vynervovat. Přece jen se poslední rok na naší škole
neskládá jen z přijímaček a úvah, co bude potom.
Nemyslím si, že bychom to nezvládli. Hlavy
vzhůru! A vy ostatní, držte nám palce! Budeme to
potřebovat. Tak enyky benyky kliky bé, ať se nám
to povede!
Ale teď se odreagujte u pěkného čtení.
REDAKCE
Mgr. Helena Wdowyczynová
Mgr.Veronika Pauknerová
Bedřich Mikl
Michal Mižigár, O.A
Jakub Žalud, 9.A
Tomáš Lyga, 9.A
David Lenz, 9.A
Adam Svoboda, 9.A
Jana Samšuková, 9.A
Martina Cibochová, 9.A
Kateřina Morozová, 9.A
Adéla Carasová, 8.A
Eva Brücklerová, 8.A
Jana Kučerová, 9.B
Julia Huong Lan To, 8.A
Ina Löffelmannová, 8.A
Barbora Arnicanová ,8.A
Lucie Kabourková, 8.A
Zita Prášková, 9.B
Hana Šlajsová, 8.A
Lukáš Přib, 7.A
Markéta Židová, 7.A
Rut Jánská, 9.B
Marie Vranovská, 9.B
Veronika Pařízková, 9.D
Marie Kučerová, 9.D
Přejeme Vám báječné Vánoce a šťastný
nový rok 2007!!!
Za redakci
Svůj názor, námět, návrh obálky a příspěvek do dalšího čísla
časopisu můžete poslat na e-mail:
[email protected]
Jakub Žalud, 9.A
Časopis najdete také na internetových stránkách na adrese:
http://www.zsebenes.cz
1
Jak to chodí v jídelně
(rozhovor s vedoucí školní jídelny paní Věrou
Kovandovou)
Pravidelně jsme vás informovali, jak
probíhaly jednotlivé etapy rekonstrukce
školní jídelny. Od září je školní kuchyně
nová a my se v ní zase můžeme stravovat.
Celá přestavba stála přibližně 27 milionů
korun. Stihlo se to na den přesně, takže paní
kuchařky neměly ani moc času pořádně se
seznámit s novými přístroji a systémy. Aby se
s nimi naučily pracovat, přišel jim vše ukázat
vyškolený kuchař. Přesto pro ně první dva
měsíce znamenaly větší zápřah. Musely vařit
nejen pro nás a naši mateřskou školu, ale i
pro žáky Tylovy školy. Tudíž na nějaký
zkušební provoz se nemohlo ani pomýšlet.
Naštěstí všechno vyšlo a v kuchyni to běží
jako po másle.
Zpovídala jsem paní vedoucí jídelny, která
se zde velmi dobře vyzná, a ta mi prozradila
pár zajímavých informací.
potřeby, dále samostatně čistá přípravna masa,
místnosti na přípravu těstovin, zeleninu (tedy
studená kuchyně), mytí nádobí a další.
V přízemí se ukrývají dva sklady potravin,
místnost šokového chlazení, hrubá přípravna
masa, čistá a hrubá přípravna zeleniny a
vytloukárna vajec. Celé to spadá pod pravidla
EU.
Jaký je rozdíl oproti tomu, jak to vypadalo
předtím?
Rozdíl je obrovský. Dříve v kuchyni nebyly
ohraničené místnosti, například v přízemí byl
jen velký sklad potravin a technický sklad
spolu s bramborárnou.
Jak dlouho zde pracujete?
Už od roku 1985, tj. jednadvacet let.
Nastoupila jste hned jako vedoucí?
Ano, jídelna tehdy vedoucí potřebovala a já
jsem se perfektně hodila.
Kolik kuchařek tu vaří?
Vše má na starost sedm kuchařek, z toho tři
vyučené a čtyři pomocné síly. Pracují už od
šesti či sedmi ráno do půl třetí, mě tu
zastihnete ještě o hodinu déle.
Co obnáší vaše práce?
Hodně spolupracuji s paní účetní. Vedeme
účetnictví, sestavujeme jídelníčky a hlavně
máme na starost vyřizování všech stížností.
Potom také vybírám kuchařky a zajišťuji
samotný chod jídelny.
Plánujete vařit pro nějaké další zařízení?
Vaříme pro naši mateřskou školku, do
poloviny listopadu jsme vařili také pro žáky
Tylovy školy. Do budoucna se počítá ještě
s donáškou do druhé mateřské školy.
Jezdíte na školení nebo nějaké jiné kurzy?
Dvakrát až třikrát ročně jezdím na školení.
Jak pohlížíte na přestavbu?
Bylo to už nutné, jídelna zdaleka nesplňovala
požadavky EU. Rozhodně je teď víc než o sto
procent lepší. Jen mi vadilo, že jsme pořádně
neměli dost času zaběhnout jídelnu, vše šlo
téměř napoprvé naostro.
Kdy se předpokládá výměna stolů?
To je otázka spíše na paní ředitelku. Záleží to
hodně na penězích, jako všechno. Myslím, že
stoly a židle budou už v příštím kalendářním
roce.
Jak to tedy po přestavbě v jídelně a kuchyni
vypadá?
Největší je samotná jídelní místnost, v horním
patře mají kuchařky denní místnost pro jejich
Děkuji za rozhovor.
Také děkuji paní
informace.
ředitelce
za
úvodní
Ina Löffelmannová, 8.A
2
Slavnostní otevření
Přes prázdniny proběhlo na naší škole několik
rekonstrukcí, mimo školní jídelnu bylo vystavěno i nové hřiště s mnohem modernějším vybavením. Celou
výstavbu řídila firma Strabag a po přibližně třech měsících opravdu tvrdé práce jsme se konečně dočkali.
V pátek dne 29. září 2006 jsme se zúčastnili
slavnostního otevření našeho nového sportoviště, na
kterém kromě redaktorů Enyky benyky nesměli chybět
představitelé celého projektu, a to paní ředitelka Eva
Vanžurová, tehdejší starosta města Písku pan Luboš
Průša, zástupce firmy Strabag a samozřejmě další
Slavnostní přestřižení pásky
zástupci naší školy.
Kolem desáté hodiny paní ředitelka s pomocí pana starosty přestřihla pásku, která ještě
symbolicky uzavírala hřiště. Následovné pokusy mažoretek obveselit diváky byly
doprovázeny reprosoustavou, kterou mistrně ovládal pan učitel Karel Lichtneger. V programu
jsme vyslechli i proslovy hlavních aktérů, však to byla významná událost. Hřiště bylo pokřtěno
úspěšnou střelou na fotbalovou bránu, kterou realizoval neohrožený pan starosta na zuřivě
bránícího učitele tělocviku pana Chvala.
Nakonec byli na hřiště vpuštěni ti, pro které se stavba
prováděla, samozřejmě děti, zatím jen ty z prvního
stupně. Očekávali jsme bouřlivou sportovní bitvu
jednotlivých tříd, avšak byli jsme poněkud zklamáni
způsobem, jakým byl fotbal vedený. Dlouhé řady dětí
stály, aby si mohly kopnout na bránu, ve které chytali
jejich spolužáci. Podobným způsobem byl veden i
basketbal. Publikum tvořili především rodiče dětí a
někteří učitelé. Ke konci sportovního dne provedla paní
ředitelka ještě skupinku zájemců po celém hřišti. Na hřišti
nejvíce upoutá umělý trávník, tartanová běžecká dráha a
hřiště na basketbal, místo k vrhu koulí, pískové doskočiště a zeď s ostnatým drátem, která
chrání hřiště před vandaly.
Jako zkušení redaktoři jsme se neopomněli dětí zeptat, jak se jim nové hřiště líbí, a setkali
jsme se s kladnou odpovědí, všem se tady moc líbilo. Už se těší na hodiny tělocviku venku.
Pan starosta pokřtil hřiště
Jakub Žalud, David Lenz, 9.A
Školní hřiště
Všichni si jistě ještě pamatujeme naše staré hřiště, neupravené a nemoderní. S tím je ale
konec. Po jeho rekonstrukci se škola pyšní zcela novým a úžasným sportovištěm pro volejbal,
fotbal, basketbal, házenou nebo atletiku.
Samotná přestavba se dělila na dvě etapy. První etapa probíhala o hlavních prázdninách
v loňském školním roce (od 1.července do 31.srpna 2005). Druhá etapa přinesla ještě
rozsáhlejší změny. Plánovala se od začátku března do konce srpna 2006, ale věnovalo se jí také
téměř celé září.
3
Projekt na podobu hřiště vypracovala odborná firma zabývající se navrhováním školních
sportovišť, kterou najal zřizovatel školy– tedy Město Písek. Firma zakázku zpracovala a škola
dostala již hotový konečný projekt. Proto a také z finančních důvodů se v dohledné době
nepočítá s dalšími úpravami (např. s horolezeckou stěnou).
Úplná rekonstrukce se pohybovala v řádu milionů. Rozpočet se výrazně nepřekročil, přestože
se sem tam objevily nějaké práce navíc, to už tak bývá.
Hřiště se bude využívat výhradně k účelům tělesné
výchovy, případně tréninkům sportovních klubů, které si
ho mohou pronajmout. O pronájem je už zájem.
Samozřejmě ale až po skončení školní výuky
v odpoledních hodinách.
Za žádnou cenu nebude na naše sportoviště volný
přístup. A to kvůli bezpečnosti dětí a ochraně majetku.
Počítá se tedy, že bude přes léto uzavřené. Provozovat na
hřišti jakýkoli sport je přípustné pouze za přítomnosti a
dohledu učitele nebo odpovědné osoby.
Mažoretky zpestřily program
Jeden z návrhů na využití sportoviště je uspořádat zde jarní školskou ligu ve fotbale. Nebo
založit atletický oddíl.
Doufejme, že se nám všem bude na novém hřišti dobře sportovat. A važme si ho, ať nám
dlouho vydrží tak pěkné, jako je teď.
Ina Löffelmannová, 8.A
Sportovní den
Dne 29. září proběhlo na naší škole slavnostní
otevření nového sportovního hřiště. Jak jste se už výše
dočetli, byl k této příležitosti uspořádán sportovní den
pro žáky prvního stupně. Druhý stupeň si poprvé na
novém hřišti zasportoval v úterý 3. října.
Všichni jsme byli nadšeni, nemuseli jsme se učit a
ještě jsme se pobavili a udělali něco pro své zdraví.
Volejbalové klání
Každá třída si mohla
Turnaj v kopané
vybrat, zda bude soupeřit ve fotbalu, basketbalu nebo
volejbalu. Ti, kteří z různých důvodů aktivně nesportovali,
se starali o průběh turnajů, pomáhali s organizací a fandili
svým spolužákům.
I když se nám bohužel už nepodařilo získat výsledky
jednotlivých her, můžeme být s tímto dnem všichni
spokojeni. Nestal se žádný vážnější úraz, žáci se chovali
ukázněně, sportování je bavilo a dokonce nám přálo i počasí.
Co víc si přát.
Chtěli bychom za všechny
poděkovat učitelům, kteří pro
nás vše zorganizovali.
Sportu zdar na příštím
sportovním dnu, který by měl
proběhnout na jaře.
Sportovní fanoušci
Eva Brücklerová, Barbora Arnicanová, 8.A
Nové hřiště na košíkovou
4
Teprve se rozjíždíme
Zatím moc didaktických soutěží neproběhlo, ale nějaké přece. Už zase se umisťujeme na
dost dobrých příčkách v různých soutěžích, převládají slohové a výtvarné, ale jsem si jistý, že
se teprve rozjíždíme. Některé soutěže mají dlouhodobější charakter, jak pochopíte z článku
našeho školního slavíka Lukáše Přiba.
Datum
Červen Září
Září
Září
Soutěž
Namaluj koně
Kolo
celostátní
Kámen mudrců
celostátní
Moje noviny ,,Kde
bydlí pohádky“
celostátní
Žáci
Projekt loňské 6.A ke Dni Země
(letošní 7.A)
J. Samšuková, D. Lenz, J Vlnová
(9.A)
S. Kubišová, A. Svobodová
(8.B), soutěž koletivů
A. Pretschnerová (8.B),
J. Vlnová (9.A)
Umístění
2.
1. a 2.
1.
Adam Svoboda, 9.A
Namaluj koně
Minulý školní rok jsme se na Den Země
vypravili na exkurzi do Zemského hřebčince.
Poslouchali jsme povídání, prošli jsme všechny
stáje a důkladně nakrmili koníky cukrem. Další
den jsme samozřejmě zpracovávali informace a
vyráběli plakáty. Někteří malovali pozadí, jiní
koníky a ostatní připravovali nástěnku.
Náš projekt jsme poslali do soutěže „Namaluj
koně“ a jednoho dne nám naše paní učitelka třídní
Hana Kafková přečetla dopis, ve kterém bylo
pozvání do Chuchle na dostihové odpoledne pro
čtyři zástupce naší třídy.
V neděli 24. září hned v deset hodin ráno jsme
se vydali na dostihy. Za chvíli po našem příjezdu
už začali první koně chodit v padoku. Hned jsme
si vyhlédli jednoho koně a chtěli jsme zkusit
štěstí, a tak můj táta, který byl s námi jako
doprovod, na něj nakonec vsadil. Podařilo se a my
jsme začali sázet na každý dostih. Proběhlo devět
dostihů, které měřily 1200 m, 1400 m a jeden
dokonce 2400 m. Prohráli jsme jen dvakrát, takže
jsme naštěstí nezbankrotovali.
Před každým dostihem jsme fotografovali naše favority a pak jsme utíkali na tribunu,
abychom nepřišli o start. Mezi čtvrtým a pátým dostihem jsme se dostavili k předání cen.
Skončili jsme na pěkném druhém místě asi ze 630 zaslaných obrázků a dostali jsme tašku s
cenami.
Dostihy utekly jako voda. Nikdo z jezdců neopustil nedobrovolně sedlo, takže nemusely
zasahovat týmy z připravených záchranek. Celé odpoledne jsme si výborně užili a vůbec se
nám nechtělo domů.
Markéta Židová, 7.A
5
Jak se jihočeský folklór dostal ve známost
Lidové písničky, a to ještě pouze z jižních a
jihozápadních Čech, jak je předepsáno v podmínkách
různých pěveckých soutěží, si mou zásluhou notují děti i
dospělí až na Moravě. Ale začněme od začátku. Tak tedy:
zúčastnil jsem se mnoha pěveckých soutěží a postoupil
jsem až do jejich finálových kol.
Jihočeský zvonek je jedna ze soutěží, která má svůj
vrchol na krajské úrovni v Českých Budějovicích.
Vítězové svých kategorií postupují odtud až následující kalendářní rok na celostátní pěveckou
soutěž do Karlových Varů. V letošním roce jsem mezi dětmi z celé České republiky byl ve své
věkové kategorii na stupních vítězů a začátkem roku 2007 se budu snažit svůj výkon zde
zopakovat. Tato celostátní pěvecká soutěž má název Karlovarský skřivánek. A do třetice je tu
pěvecká soutěž přímo určená zpěvákům lidových písní, a tou je každoročně Jihočeský
zpěváček. Tato pěvecká soutěž probíhá na krajské úrovni ve Zvíkovském Podhradí a dva až tři
zpěváci postupují za jihočeský region do celostátní soutěže do Velkých Losin.
A už se blíží můj největší pěvecký zážitek. V silné konkurenci 54 zpěváků z celé republiky i
z těch nejvyzpívanějších hlasů z oblastí, jakými jsou třeba Valašsko, Slovácko, Domažlicko
nebo Haná, jsem se stal bronzovým zpěváčkem. Byl to třídenní vyřazovací maraton, kde hned
po prvním soutěžním večeru zůstalo ve hře jen třicet soutěžících, druhý den pouhých deset a
teprve po galakoncertu, až na úplný závěr, byli vyhlášeni vítězové. Ti však mají při této soutěži
jednu nevýhodu: nesmí se totiž následující rok soutěže účastnit. Ale zato jsou zváni na téměř
profesionální vystoupení, jak tomu bylo i v závěru roku 2006. Nejprve přišlo od Folklórního
sdružení České republiky pozvání na koncert vítězů - zpěváčků letošního ročníku i předchozích
ročníků - do největších moravských lázní Luhačovic. Tři dny začátkem září jsem tedy pobýval
v lázních, které nabízejí hostům kromě darů přírody i nádherné hudební zážitky. Minerální
prameny, kolonádu, klid a lázeňskou pohodu však překrývala úporná secvičování programu
s předním profesionálním hudebním tělesem, jakým je Brněnský rozhlasový orchestr. Téměř
šest tisíc obyvatel města a lázenští hosté byli s koncerty spokojeni. Nejznámějším pramenem
Luhačovic je totiž Vincentka a ta je pro
zpěváky přece dobrá. Snad právě po ní
všichni podali skvělé výkony.
Vrcholem sezóny pěveckých soutěží byly
dvě významné akce, které se konaly v říjnu
v Praze. Velkolepá účast na přehlídce
nejlepších zpěváčků z naší republiky a
podobných soutěží v Maďarsku, Bulharsku a
Rusku. Opět se konaly zvukové zkoušky
s předními tělesy folklórního nebe, jako jsou
VUS Ondráš, BROLN Brno, Slovenský Na jevišti s operním pěvcem Peterem Dvorským
rozhlasový orchestr, secvičování nástupů,
společná vystoupení s předními umělci - např. s tenorem Peterem Dvorským, Štefanem
Babiakem, houslovým virtuosem Jaroslavem Svěceným a dalšími. Galakoncerty se konaly
v krásných prostorách, v Národním domě na Vinohradech a v Paláci Žofín na Slovanském
ostrově. Pro účinkující byly naplánovány některé doprovodné akce, například prohlídka
zařízení Hasičů hlavního města Prahy s ukázkami zásahů nebo prohlídka historických místností
Staroměstské radnice. Když se mnohé známé osobnosti kulturního i politického života, ale i
další pozvaní hosté ze sálů po vystoupeních trousili do svých domovů a nastalo loučení, které
se mimo jiné na závěr zpívalo i s Petrem Dvorským (Lúčenie, lúčenie), nemohl jsem
přeslechnout, jak si někteří zpívali Až pojedu z Písku …
Byla to totiž jedna z mých písniček. Také si pamatuji slova jedné rodiny z Moravy: „My si
tu tvoji písničku notujeme i doma, vždyť ji hráli i v televizním pořadu Folklórika.“
6
A jeden ze zážitků noční Prahou na závěr. Po prvním vystoupení na Vinohradech dostali
všichni účinkující velikánské plyšové slony. Asi kolem 23. hodiny se měli všichni přesunout do
hotelu Modrá hvězda poblíž Stavovského divadla – v krojích, se slony a pozor - metrem!
Cestující v nacpaných vlakových soupravách se nestačili divit. Moravská děvčata
v naškrobených krojích, ve kterých si nedovolí ani sednout, to prostě nejde, a naši nosiči
v civilním oblečení. „Nespletli jste si cestu? Zoologická zahrada v Tróji je přece na druhou
stranu!“
Tak tedy - ať žije folklór!
Lukáš Přib, 7.A
Kam odejdou deváťáci
Čtvrtletí je za námi a ještě ne každý
deváťák je pevně rozhodnut, kam půjde
dělat přijímací zkoušky. Pokusila jsem
se udělat malý průzkum, abychom mohli
alespoň trochu odhadovat, jak velký
převis na našich ,,vysněných“ (a
doufejme, že budoucích) školách bude.
Jak je vidět, velkým favoritem je
Gymnázium Písek, kam by chtěla jít
většina deváťáků včetně mě, ale abych
budoucí ,,gympláky“ trochu uklidnila,
letos nejspíš tak velký převis nebude,
jelikož je málo deváťáků a ještě ne tolik
z toho mála chce jít právě na
gymnázium.
Ale na obchodní akademii, kam
každoročně odchází dost žáků, bude asi
hodně uchazečů, protože obchodka bude
letos brát do průměru 1,5 bez
přijímaček!
Pokud máte strach z přijímaček,
buďte v pohodě. Já ho tedy mám taky,
ale věřím, že my benešováci nebudeme
mít u zkoušek tak velký problém,
protože naše škola nás dobře připraví a
navíc nám učitelé a mladší spolužáci
budou jistě držet palce!
9.A
13
3
0
1
1
1
0
0
0
0
0
4
9.B
15
3
0
3
4
0
0
2
0
0
0
1
9.C
2
1
2
3
3
4
4
1
1
2
0
3
9.D
0
1
0
1
3
3
0
0
0
1
11
0
Kam odejdou deváťáci?
jiné město
zatím neví
Střední
zemědělská
škola
Střední
lesnická
škola
Výtvarná
škola
SOU-jiné
město
9.D
9.C
9.B
SOU-Pi
9.A
Obchodní
akademie
Střední
zdravotnická
škola-Pi
Průmyslová
škola-Volyně
Průmyslová
škola-Pi
Gymnázium
Písek
0
5
10
15
20
Jana Samšuková, 9.A
7
Žákovský parlament
Se začátkem nového školního roku zahájil svoji činnost i žákovský parlament. Jednotliví
zástupci tříd se poprvé sešli 27. září. První schůzka byla spíše seznamovací, dohodli jsme se, že
zasedacím dnem bude pátek a že se budeme scházet pravidelně jednou za měsíc, nebo i častěji,
pokud bude potřeba. Do další schůzky měli zástupci vše projednat se třídou a zkusit se
zamyslet nad tím, co vlastně budeme v parlamentu probírat a čemu se budeme věnovat. Shodli
jsme se na tom, že je třeba práci parlamentu oživit a rozšířit, že nechceme pouze kritizovat, co
se komu ve škole nelíbí.
Další schůzka se konala už v pátek 13. října. Nápadů bylo opravdu hodně. Největší podporu
získal návrh adoptovat na dálku dítě z rozvojové země, finančně podporovat zvíře v ZOO,
uspořádat sbírku brýlí a hraček, strávit noc ve škole nebo pořádat častěji sportovní dny.
Všechny nápady jsou realizovatelné a mají podporu i u vedení školy.
Třetí setkání proběhlo 10. listopadu. Mimo jiné se také mluvilo o celoškolním projektu,
který by se tento školní rok mohl zaměřit na poznávání jihočeského kraje. Debatovalo se také o
tom, jak by se mohla naše škola zapsat do Guinnessovy knihy rekordů.
Čtvrtá schůzka byla 8. prosince. S paní učitelkou L. Zemanovou jsme očekávaly, že se
dozvíme konkrétní návrhy, jak by se daly výše zmíněné představy uskutečnit. Bohužel jsme se
nic nedozvěděly. Je vidět, že se parlament musí své práci ještě učit. A tak jsme zadaly
konkrétní úkoly.
Chtěli bychom také všechny ještě upozornit na nástěnku v druhém mezipatře, tam si můžete
po každé schůzce přečíst, o čem se jednalo a jak to dopadlo. Také vás tam pravidelně
informujeme o termínu dalšího setkání.
Pokud máte nějaký nápad, neváhejte a řekněte ho vašemu zástupci. Prostřednictvím
parlamentu můžete ovlivňovat ve škole spoustu věcí.
Veronika Pauknerová
Dopis pro čtenáře Enyky benyky
Vážení čtenáři časopisu Benešovy základní školy v Písku,
na konci loňského školního roku jsem se s Vámi loučil a nyní už Vaši školu nenavštěvuji, a
proto jsem se rozhodl napsat Vám dopis, abyste věděli, jaké je to na střední škole. Chtěl bych
ještě jednou poděkovat všem paním učitelkám a pánům učitelům za to, že nás dobře připravili
k přijímacím zkouškám, které každý z nás zvládl úspěšně. Dnes jsme na středních školách, já
osobně chodím na Obchodní akademii.
Rád bych se s Vámi podělil o zážitek, jak jsem šel poprvé do nové školy. Cestou do školy
mi bylo smutno. Vzpomněl jsem si na Vaši školu, ve které jsem strávil 4 pěkné roky. Když
jsem přišel do budovy Obchodní akademie, byl to pro mě trošku šok, všechno tu bylo úplně
nové, lidé, atmosféra a vše ostatní … Někteří z Vás si to brzy prožijí také ... Potom jsem zjistil
od zástupce ředitele, že mám třídu až ve 2. patře. Po cestě do třídy se mi v hlavě honilo „x“
otázek, kdo mě bude učit, jací tam budou žáci - u nás studenti, kolik nás tam bude, jak bude
obtížné učení ...? Otevřel jsem dveře do třídy, viděl jsem tam holky a kluky a mezi nimi jsem
poznal své známé, kteří se mnou navštěvovali Benešovku. Byli tu Marek Cendelín (bývalá
9.D), Pavel Solnička a Zdeněk Kadlec (bývalá 9.B). A už jsem se cítil líp, věděl jsem, že tam
nejsem sám, a strach mě přešel. Ještě toho dne jsme se všichni ve třídě seznámili. Je nás
celkem 30 - 23 děvčat a 7 chlapců.
Na závěr bych Vám chtěl říct, že se tu máme dost dobře, i když skoro každou druhou
hodinu píšeme nějakou písemku a dostáváme hodně úkolů, ale co se dá dělat, když chceme
studovat, musíme se snažit. A Vy? Kam půjdete? Přeji letošním deváťákům „šťastnou ruku“
při výběru střední školy a úspěšné přijímačky.
Ať Vás škola, na kterou budete přijati, baví. Mějte se a učte se!
Michal Mižigár, student OA v Písku
8
Partnerská schůzka ve Švédsku
Možná, že si někteří naši pravidelní čtenáři ještě vzpomenou na loňský článek Dánsko,
zimní království, ve kterém jsem popsala poněkud strastiplnou, ale krásnou cestu za
mezinárodním projektem do Dánska v lednu 2006. Ještě před vydáním posledního čísla
loňského školního roku jsme si nebyli stoprocentně jisti úspěšností podané přihlášky, raději
jsme se o projektu nezmiňovali, abychom to nezakřikli. Teď už je to ale jisté, uspěli jsme a
dostali jsme grant na 1. rok evropského projektu spolupráce škol Comenius 1. Našimi partnery
jsou dánská Holme skole v Arhusu, kde jsme spolupráci v lednu zahájili, a švédská
Brickebacken skola v Örebro, kam jsme se vypravili na partnerskou schůzku letos 8. listopadu.
Při obou návštěvách jsme se přesvědčili, že naši partneři už s problematikou našeho projektu
mají jisté zkušenosti a že se od nich můžeme leccos naučit.
Projekt nese název „Portfolio jako součást sebehodnocení, reflexe a hodnocení“ a začali
jsme ho realizovat v 1. a 2. třídách. Žáci si vytvářejí tzv. portfolia, do kterých si zakládají své
vlastní práce, svědčící o tom, jaký pokrok ve škole udělali. Zamýšlejí se nad svou školní prací a
zkoumají, co by mohli udělat pro to, aby jim to šlo ještě lépe. Součástí projektu bude také bližší
spolupráce s rodiči žáků, kteří byli o projektu informováni a v tomto pololetí se zúčastnili
individuálních schůzek s třídními učiteli svých dětí.
V listopadu jsme se tedy vypravily na první
partnerskou schůzku do švédského města Örebro ve
složení
H.
Wdowyczynová
(koordinátorka
projektu), J. Šáchová (výchovná poradkyně), L.
Langerová (tř. uč. 1.C) a M. Brůžková (tř.uč. 1.A).
Přípravy na cestu byly důkladné, bylo nutné
rezervovat letenky a noclehy, zjistit jízdní řády
vlaků a jiné důležité věci. Dnes mnohé věci
zjednodušil internet, ale někdy to trvá dost dlouho,
než člověk najde, co potřebuje. Připraveny jsme
vyrazily na letiště Ruzyně a vydaly se na cestu do Stockholmu a odtud pak vlakem do 200 km
vzdáleného Örebro. Ve Švédsku jsme postupně vyzkoušely všechny dopravní prostředky
včetně metra a taxíku. Tentokrát nedošlo k žádné kalamitě, vše běželo jako hodinky.
Švédská škola nás překvapila. Jde o opravdu multikulturní zařízení v pravém slova smyslu,
kam chodí žáci 20 národností, to jsme pochopily hned, když jsme viděly hrát si děti na školním
dvoře. Hned po vstupu do školy jsme uviděly
menší školní bazén, který nezel prázdnotou, ale
vesele se v něm ráchaly děti. Škola je za městem,
je přízemní a rozložená do prostoru, takže jsme
nikde neviděly valící se davy, ale jen sem tam
volně procházející hloučky, neslyšely jsme žádný
rámus nebo křik, který se často vyskytuje u nás.
Vyučování je vedeno v mnohem volnějším duchu
a žáci jsou vedeni k mnohem větší samostatnosti
a odpovědnosti. Škola je opravdu veliká, skládá
se z několika budov a patří k ní i předškolní zařízení, které navštěvují děti už od jednoho roku.
Když mluvím o velikosti, mám na mysli rozlohu, neboť 20 dětí ve třídě bylo tak maximum, co
jsme viděly. Švédské děti mají obědy ve škole zdarma, jsou placeny státem a školní autobus
také dopravuje žáky do školy a ze školy zadarmo.
Zážitků bylo opravdu mnoho. Hlavním bodem našeho programu však bylo připravit
s partnery zaměření našeho projektu na další období. Pokud vše dobře půjde, bude projekt
tříletý a vy se můžete těšit na další informace o projektu Comenius a o dánském a švédském
školství. Další partnerská schůzka se bude konat v květnu v Písku. Už se na své přátele těšíme.
Helena Wdowyczynová
9
Sportovní rubrika
Ahoj!
Je tu sportovní rubrika s novými úspěchy naší školy.
13.9. 2006 - florbal
Dne 13.9. se odehrálo okresní finále 8. a 9. tříd ve florbalu. Družstvo naší školy postoupilo do
finále, ve kterém se utkalo se ZŠ Šobrova. Po nerozhodném výsledku 2:2 v základní hrací době
přišla na řadu trestná střílení, která naši kluci vyhráli 2:1.
Pochvalu si zaslouží tito žáci: Tomáš Zeman, David Kajtman, Petr Hoštička, Lukáš Bouz (9.B),
Štěpán Petřík (9.C), Robert Turinský, Jakub Srnka (8.A), Ondřej Mařík, Jiří Pešta (8.B), Martin
Volf, Jan Koloušek (8.C), Ondřej Bárta (8.D).
4.10. 2006 - stolní tenis
Okresního finále ve stolním tenise se v letošním roce zúčastnilo 12 družstev. Naši žáci
vybojovali postup do krajského kola.
7.11. 2006 - okresní finále v basketbalu
V úterý 7.11. vybojovali starší žáci naší školy titul okresních přeborníků v basketbale. Mezi
sedmi družstvy vyhráli suverénně svoji skupinu a pak i finálový zápas. Budou naši školu
reprezentovat v krajském kole. Velké PODĚKOVÁNÍ patří žákům devátých a osmých tříd v
tomto složení: Marek Výkruta, Patrik Výkruta, Tomáš Zeman, David Kajtman, Jakub Srnka,
Martin Volf a Martin Soukup.
8.11 2006 - přebor škol v šachu
Naše škola se utkala se ZŠ Bernartice. Vybojovali jsme 1. místo. Gratulujeme.
Děkujeme všem a přejeme mnoho dalších úspěchů.
Veronika Pařízková, Marie Kučerová, 9.D
Dnes o žákovském parlamentu:
Podle čeho vybírala tvoje třída svého zástupce?
Co si myslíš o parlamentu a o záležitostech,
které se tam probírají?
Co by podle tebe měl parlament dělat?
Odpovědi žáků:
Jiří Pešta, 8.B:
,,Podle spolehlivosti.“
,,Měl by řešit jiné věci.“
,,Myslím si, že by se měl účastnit i
rozhodování o penězích.“
Eva Brücklerová, 8.A:
,,Podle toho, kdo měl zájem.“
,,Nevím, je to dobré. Některé nápady mi
připadají zbytečné, ale některé jsou nápadité.“
,,Parlament by vlastně mohl dělat cokoli.
Nic konkrétního mě nenapadá.“
Lenka Vaňatová, 8.D:
,,Podle spolehlivosti.“
,,Dle mého názoru je to zbytečnost.
Dělá si, co chce.“
,,Víc než teď.“
Kateřina Mastná, 7.B:
,,Hlavně aby uměl prosadit svůj názor.“
,,Některé jsou určitě užitečné.“
,,Nevím.“
Jakub Žalud, 9.A:
,,Podle inteligence a aby se uměl postavit za
třídu.
,,Nezasahuji. Podle mě je to zbytečnost.“
,,Zařídit věci, na kterých se shodne celá třída.“
Kateřina Hanusová, 8.C:
,,Podle chování a rozumu.“
,,Je to dobrý nápad. Mělo by to být i na
prvním stupni.“
,,Probírat problémy školy, výlety a různé akce
pro školu.“
Lucie Kabourková, Hana Šlajsová, 8.A
10
Dotazník s paní učitelkou Lucií Zemanovou
Dobrý den. Ráda bych s vámi udělala malý rozhovor ve formě dotazníku pro náš školní
časopis.
Kterou knihu právě čtete a jak se vám líbí?
Právě čtu knihu Medojedky od spisovatele Ruarka,
je to knížka, která má asi 600 stránek, takže ji čtu už
asi od léta, ale líbí se mi moc, je složená z příběhů,
takže vždycky před spaním přečtu pár stránek.
Máte nějakého oblíbeného spisovatele?
Mám ráda Hemingwaye, Remarqua a Francise.
Je nějaká kniha, ke které se stále vracíte?
To záleží na období. Když je mi smutno, přečtu si
ráda Hlavu XXII, a když mám náladu, tak čtu
detektivky od Dicka Francise. Mám ráda detektivky z dostihového prostředí.
Navštěvujete ráda kino, nebo spíš divadlo?
Jak kdy, když jsou tam dobří herci, tak jdu radši do divadla. Ale do kina nechodím ráda na
trháky, o kterých se píše jenom kvůli tomu, že byly drahé. Spíš na filmy, které lidi pochválí.
Na čem jste byla naposledy v divadle a jak se vám to líbilo?
V divadle jsem byla naposled na jaře, asi v dubnu. Bylo to v Prachaticích - soutěž amatérských
divadel, ale už nevím, jak se představení jmenovalo.
A jaké se vám líbí filmy?
Psychologické, dramata a válečné filmy. Můj nejoblíbenejší film je
Forest Gump.
.
Jaký je váš oblíbený režisér a herec?
Mám docela ráda filmy od Tarantina, ale já jinak nemám oblíbeného režiséra. Herec? Asi Tom
Hanks, hraje svoje postavy hrozně opravdově.
11
Sledujete ráda nějaký televizní pořad nebo seriál?
Já nevím, moc ne. Já mám doma televizi puštěnou jenom jako kulisu a pracuji u toho. Dobrý
seriál je Ztraceni. A taky se občas kouknu na SuperStar, ať jsem v obraze, a Eso – a tak celkově
hudební pořady.
Chodíte ráda na výstavy?
Jak kdy, záleží na tom, co to je. Když jsou to krajinky, tak mě to moc neláká, spíš fotky s lidmi.
Nebo obrazy s postavami.
Máte ráda hudbu?
No to určitě.
Radši českou, nebo zahraniční?
Je to jedno, ale já mám ráda texty, slova, když vím, o čem to je, takže mi docela vadí, když
české skupiny zpívají anglicky a tak. Mně přijde, že se za tu angličtinu schovávají.
A jaký druh?
Mám ráda rock, big beat.
Chodíte někdy na koncerty?
Chodím ráda na koncerty. V pátek jsem byla v Ražicích na Zavíraní studánek.
Zkoušela jste se někdy sama věnovat umění – psát básně, povídky, malovat, nebo složit
písničku? Vy malujete, že ano?
Ano, maluju, píšu básničky, třeba když mám splín, tak prostě vezmu papír a píšu. Mám i
takový šuplík, kde všechny básničky mám. Nejradši píšu ručně, na počítači to není od srdce.
Děkuji za rozhovor a za Váš čas!
Jana Samšuková ,9.A
12
Za velkou louží
(seriál o USA)
Po oblíbeném seriálu o Austrálii (Na návštěvě u protinožců) přicházíme s něčím novým,
uhodli jste, je to velká země, poslední době ji stále více lidí navštěvuje, je více možností zde
studovat, podívali se tam dokonce i někteří žáci naší školy, a tak jsme se rozhodli, že začneme
s psaním nového seriálu, tentokrát o Spojených státech.
Originální název země je Spojené státy americké - anglicky The United States of America,
ve zkratce USA nebo pouze US (United States). Spojené státy jsou velká země, mají obrovskou
rozlohu - 9 629 091 km2. Celkem zde žije asi 300 milionů obyvatel. Hlavním městem je
Washington D. C. Ale abyste si nemysleli, co to je za veliký stát - Spojené státy jsou rozdělené
na 50 států. Kdo z vás si pamatuje všech padesát, ten má opravdu dobrou pamět, ale zkuste
alespoň deset - Indiana, Kansas, Oklahoma, Pensylvánie, Texas, Florida, Kalifornie, Colorado,
Idaho, Massachussets.
Měnou je americký dolar (USD), který má sto centů.
Běžně se označuje symbolem dvojitě přeškrtnutého
písmene s - $. Jeden dolar je přibližně 22 korun. Takže
když na zemi najdete 1 dolar, je to mnohem lepší, než když
třeba najdete 1 korunu. Ovšem dolar je z papíru.
Ve Spojených státech je úředním jazykem
angličtina, i když se od té, kterou se učíme tady ve
škole, trochu liší ve slovní zásobě, výslovnosti a
pravopisu. Říká se jí americká angličtina.
Co takhle dějepis? Když už nic jiného, tak byste
si měli pamatovat alespoň to, že Ameriku objevil v
roce 1492 Kryštof Kolumbus. To přece není zas tak
těžké, že? I když ale byla Amerika objevena v roce 1492, Spojené státy americké vznikly až v
roce 1776, takže to ještě nějakou dobu trvalo.
A teď trochu ze zeměpisu - Spojené státy americké leží v Severní Americe. Na severu mají
společnou hranici s Kanadou a na jihu s Mexikem. Jejich břehy omývá z východu Atlantský
oceán a ze západu Tichý oceán. Stát Aljaška, který je také součástí Spojených států, leží v
severní části kontinentu a je ze severu omýván Severním ledovým oceánem. Ve Spojených
státech se střídají všechny podnebné pásy - mírný, subtropický, tropický a arktický. Takže se
jednotlivé státy od sebe liší jak počasím a teplotami, tak třeba živočichy a rostlinami. Když
jedou Američani na dovolenou, většinou nepotřebují pas, mohou jet do hor nebo k moři a
nemusejí opustit vlastní zemi.
Spojené státy mají i spoustu národních parků, nejvíce v oblasti Rocky Mountains, kde se
nachází Rocky Mountains National park (Národní park Rocky Mountains), Yellowstone
National Park (Národní park Yellowstone) a Grand Teton National Park (Národní park Grand
Teton). Velice známý je Colorado National Park (Národní park Colorado), kde se nachází
Grand Canyon (Velký kaňon). Tento kaňon je dlouhý 450 km, jeho šířka se pohybuje od 1 km
do 29 km a hloubka dosahuje místy až 1600 m. Je jedním z nejoblíbenějších turistických cílů
na světě - navštíví ho přes 5 milionů lidí ročně!!! Známý je potom také Yosemite National Park
ležící v pohoří Sierra Nevada, Denali National Park, který se nachází na Aljašce, Zion National
Park, Redwood National Park, Crater Lake National Park a další. V národních parcích se
nacházejí různé zajímavé přírodní úkazy, zvířata a rostliny. Můžete zde vidět pouštní leguány,
ovce tlustorohé, losa amerického, soba karibu, grizzlyho, mývala, kojota a ostatní zvířata.
Z rostlin tu roste například hořec.
13
Tak to by mohlo pro začátek stačit, těšte se na další pokračování tohoto seriálu. A když už
jsme u toho - mohli bychom se i stylově rozloučit:
So…Bye-bye and have a good time! See you soon at the next issue of our school
magazine!
Katka Morozová, Martina Cibochová 9.A
Helgoland
(seriál o Německu)
Podle jedné legendy se bájná Atlantida prý nacházela asi 9,2 km severovýchodně od
Helgolandu, kde roku 1200 př.n.l. zmizela v moři.
Tento překrásný malý ostrůvek se společně s odděleným ostrovem Düne rozkládá na
necelých třech kilometrech čtverečných. Patří Německu a dostanete se na něj pouze lodí. Cesta
z Cuxhavenu (přístav nedaleko Hamburku) trvá 6 hodin. Po vylodění v přístavech se můžete
vydat na procházku po ostrově, který se dá obejít za hodinu.
V roce 1826 zde byly založeny městské lázně, do kterých dodnes míří řada turistů. Stávala
tu kdysi pevnost, která byla po první světové válce zničena. Za 2. sv. války tady byla
vybudována vojenská základna. Na konci
války byl ostrov téměř rozbombardován
anglickým letectvem. Na ostrově zůstalo
velké množství munice, ještě v roce 1947 při
likvidaci tohoto válečného materiálu
vyletěla do povětří jižní špička ostrova.
V roce 1952 začala na ostrově výstavba po
válce a vrátili se sem nejen původní
obyvatelé, ale i lázeňští hosté, kteří zde
nacházejí klid, čistý vzduch i moře.
Helgoland je bezcelní zóna, a tak je zde
mnoho obchodů s alkoholem a cigaretami.
Největší poptávka je po whisky, které se tu
vypije více než ve Skotsku nebo Irsku. Ale
prodává se i česká becherovka.
Na ostrově žije 2 300 stálých obyvatel a stovky turistů přijíždějí každý den po moři.
Nesmějí zde jezdit standardní automobily, jaké známe, a dokonce ani jízdní kola. Normální
auta smějí používat jenom hasiči a záchranná služba a na kole tady smějí jezdit jen děti do 12
let. Ostatní chodí pěšky, nebo používají elektromobily.
V západní části leží Oberland, kde jsou známé červené
skály, které jsou uměle chráněny proti erozi. Na jihovýchodě
se rozkládá Unterland. Nedaleko od východní části ostrova
leží zmíněný ostrůvek Düne s hojně navštěvovanou pláží, na
kterou se však v zimě nesmí, protože vítr a přívaly vody
mohou člověka ohrožovat.
Na ostrově není pitná voda, proto se tam musí dovážet a
proto je velmi drahá.
Helgoland má zeleno-červeno-bílou vlajku, která
připomíná, že zelená je země, červená je skála, bílý je písek.
V historii patřil ostrov střídavě Anglii, Dánsku a Německu. V
jejich řeči znamená Helgoland - Lun von Hillig Lun
(Heiliges Land) - Posvátná země.
Rut Jánská, Marie Vranovská, 9.B
14
Záhady a tajemství
Představte si, že jdete ven a najednou se nad blízkým kopcem
na nebi v hustých mracích objeví rozmazaná šmouha, která vás
upoutá svou rychlostí. Vlaštovka, ptáte se. Možná, ale co
když se jedná o něco jiného? Ti, kdo mají alespoň malý
pozůstatek fantazie ve své školou otupělé hlavičce, naleznou
další z možných řešení, jedná se snad o bájný létající talíř, o
kterém se v poslední době vypráví tolik mýtů a povídek?
Klášter v Děčani v Kosovu
Vysvětlím vám, co to vlastně UFO znamená. Je to zkratka
anglického unidentified flying objects, pro neangličtináře neidentifikovatelné létající objekty.
Horečka těchto talířů začala v roce 1947, kdy americký pilot Kenneth Arnold zahlédl devět
zářivých létajících předmětů diskového tvaru. Ovšem už lidé ve starém Egyptě a vůbec ve
všech starověkých civilizacích viděli a zaznamenávali přílety UFO.
Důkazem toho jsou například dochované malby z Číny z roku 4 000
př.n.l., kde je naprosto jasně vidět kosmické těleso. Ale i v Evropě
najdeme mnoho faktických důkazů, například klášter v Děčani (Kosovo)
z roku 1350. Podívejte se na fotku nástěnné malby a jasně rozeznáte
létající talíř .
Mimozemšťan
Nemohu opomenout i Bermudský trojúhelník, přezdívaný také Ďábelský trojúhelník, Moře
duchů a smrti, Hřbitov Atlantiku, kde se ani po mnoha desetiletích tvrdé práce nepovedlo
naprosto dokázat, co se zde děje. Takových záhad je po celém světě nespočet, ale na jednu
zvlášť nepochopitelnou nesmím zapomenout. V roce 1924 byla nalezena archeologickou
výpravou F. A. Mitchella Hedgese v troskách mayského města Lubaatu křišťálová lebka.
V průběhu let se našlo asi ještě dalších 12-19 lebek, které jsou každá z jiného nerostu a jejichž
stáří se pohybuje mezi 3 600 - 150 lety. Přesně se to bohužel prokázat nedá. Lebka je
z výjimečně čistého křišťálu a není na ní ani stopy po jakémkoli vrypu, takže vypadá jako ze
skla. Jednou z teoriií je tedy, že byla vybroušena pomocí diamantů a směsi vody a křemičitých
písků. Možné to sice je, ale i tak by práce na jedné lebce trvala 300 let. Při nasvícení lebek se
zobrazují čtyřdimenzionální obrazy a je jim přisuzována i léčivá moc, od nepaměti přisuzovaná
krystalům.
Záhadným místem na zemi je také americká základna v poušti Nevada, v oblasti Area 51.
Proč záhadným? Je nám jasné, že ji vytvořili lidé, ale za jakým účelem? Proč je tam nejdelší
přistávací plocha (až 10 km)? Lamte si hlavičky a zkuste najít rozumnou odpověď. Již se ví, že
toto místo využívá vláda jako zkušebnu nových technologií a tvrdí se, že se zde přechovávají i
těla mrtvých mimozemšťanů. Rozhodně bych vám, kterým záhady nedají spát, nedoporučoval
vypravit se nebo jen přiblížit k této tajemstvím opředené stavbě. Ve
dne v noci je totiž hlídána velkým množstvím lidí, kteří mají
k dispozici nejmodernější techniku.
Konečně výjimkou není ani Česká republika, kde se na
Uherskohradištsku zjevily tři kruhy o průměru asi 20 metrů. Na
vzhled talířů i jejich hvězdných kočí (mimozemšťanů) se
specializují tzv. ufologové. V historii se najdou i pitvy těchto
Křišťálová lebka
zajímavých postaviček, nejznámější je asi ta z mexického
Roosweltu. Několik létajících talířů bylo zachyceno i ve filmové podobě, ale asi je nenajdete
v půjčovně DVD. Až potkáte nějakého ufona, nezapomeňte se nám ozvat na naši e-mailovou
adresu.
David Lenz, 9.A
15
Pop music
Vítám vás, milí posluchači slovenské pop music. Jistě už tušíte, a proto vás nebudu dlouho
napínat a prozradím, že dnes bude řeč o skupině, která se svou popularitou směle může rovnat i
úspěšným celosvětově známým zpěvákům. Ano, jsou to No name v celé své kráse.
Dohromady se dali ještě na škole jako studenti v roce 1996 a zakladateli jsou čtyři bratři
Timkové, Igor (zpěv, kytara), Roman a Dušan (kytara) a Ivan (bicí). Skupinu doplňují ještě
baskytarista Viliam Gutray a klávesista Zoltán Šallai.
Z jejich prvního CD, které nazvali prostě No name, jistě
poznáte, jak skvělá parta lidí se tu sešla. O dva roky později,
když už se jejich hity pomalu přestávaly hrát v rádiích, přišli
s novou peckou, a to konkrétně s CD Počkám si na zázrak, kde
svojí písní Žily (oceněnou jako skladba roku a nejlepší text)
oslovili i velikou část českých fanoušků. Získali také pět cen
v prestižní soutěži Gamma s tím, že to páté ocenění patřilo
producentovi Juraju Kupcovi.
Písničky No name lámaly rekordy hranosti ve všech rádiích, a tak se z malé školní kapely
začala stávat národně uznávaná skupina. Hned navázali na předešlé úspěchy a vydali další
album nazvané Oslavme život. V roce 2002 opět zabodovali a získali dvě ocenění, jež opět
potvrzovala oblíbenost a žádanost kapely.
Kluci tedy nemeškali a než by se na ně zapomnělo, vytvořili další
písničkový speciál Sláva do tmy (rok 2003). Stačily tři měsíce a bylo
rozprodáno kolem 28 000 kusů. V roce 2004 si dali No name malou pauzu
s vydáváním CD a vydali se na velké turné po Slovensku a České
republice, které sklidilo obrovský úspěch. O tom, že skupina rozhodně
nezahálela, svědčí i 137 odehraných koncertů. V září 2005 se vyklubala na
svět i novinka této slovenské party - již pátá deska s názvem Čím to je.
Igor Timko v roli
King Konga
V tomto roce si troufli na pražskou Sazka Arenu a pokud jste podobně jako já jejich
příznivci, určitě nesmíte zmeškat koncert 17.prosince 2006 v Ostravě. Navíc, pokud nebudete
moci na turné a ještě nikdy jste neviděli koncert naživo, tak se vyplatí koupit si nové DVD No
name - live in Prague, které perfektně nahradí koncertní atmosféru.
Na závěr bych asi mohl říct, že z bezejmenných se vyklubali velcí No name a obrázek
o nich si můžete udělat i pomocí fotky z nového videoklipu Stromy, kde se Igor Timko
představil v roli King Konga. Tímto se s vámi loučím a doufám, že se vám mé povídání líbilo.
Takže po slovensku: „Majte sa!“
David Lenz, 9.A
16
Film
Eragon
Kdo za co může?
Film Eragon natočený podle velmi úspěšné knížky
napsané
patnáctiletým
Christopherem
Paolinim,
režíroval pro mě neznámý režisér Stefen Fangmeier. Jeho
dosud nejpopulárnější snímek byl „Master and
Commander: The far side of the world“ (2003). Scénář k
filmu psal Peter Buchman a celý film se natáčel v
Budapešti a v Maďarsku. Eragon má premiéru již
17. prosince!
Christopher Paolini
Christopher Paolini se narodil 17. listopadu 1983 v USA. Vyrůstal spolu se svou mladší
sestrou Angelou (se kterou konzultoval jednotlivé pasáže Eragona a dokonce po ní i jednu
postavu pojmenoval- „Angela, kořenářka-čarodějnice“).
On i jeho sestra byli vychováni vlastními rodiči,
nechodili do školy, učili se doma. Paolini ukončil střední
školu díky zvláštnímu programu v 15 letech, kdy také
začal psát Eragona. Dva roky na to byla kniha vydána. I
přesto, že Paolini na natáčení nedohlíží, zahrál si menší
epizodku ve filmu. Hrál bojovníka v bitvě o Farthen Dur,
kterému useknou hlavu.
Jak to tenkrát bylo?
Film je vcelku věrný knižní předloze. Christopher Paolini však na natáčení nedohlíží.
„Můžu jen doufat,“ říká Christopher, „že to dopadne dobře.“ Pro
ty, kteří nečetli knihu: Film vypráví o patnáctiletém chlapci
jménem Eragon. Žije v zemi zvané Alagaesie na farmě se svým
strýčkem a bratrancem. Svoje rodiče nikdy nepoznal. Vzhledem k
tomu, že si nežijí zrovna nad poměry, chodí Eragon často na lov do
blízkých Dračích hor. Je to jediné místo, kde se dá dobře lovit,
avšak trochu nebezpečné. Jednou, když se vydá na lov, najde v
horách diamant vypadající jako safír. Chce ho prodat, ale nikdo ho
od něj nekoupí. Nechá si ho tedy a přes noc se mu z něj vylíhne dračice. Eragon se nyní stává
legendárním dračím jezdcem a osud Alagaesie je v jeho rukou ...
Herecké obsazení
Hlavního hrdinu, Eragona, ztvárnil Edward Speleers, osmnáctiletý mladík s téměř žádnými
hereckými zkušenostmi V sedmnácti letech se zúčastnil
konkurzu na Eragona, kde byly stovky dalších kandidátů. „To
je něco, o čem jsem snil,“ říká Ed, který od tří let hraje jen ve
školních hrách. Jednu z nejdůležitějších postav budou hrát
digitální triky, např. Safira, dračice, která se Eragonovi vylíhne
a díky které se Eragon stane dračím jezdcem. „V celém filmu
musím předstírat, že ji vidím, že s ní mluvím, že na ní létám, že
je to v podstatě moje součást,“ říká Ed, „je to vážně tvrdá
práce.“ Eragonova nejlepšího přítele a učitele kouzel a souboje Broma ztvární Jeremy Irons.
Další důležitou postavou je Arya, kterou hraje Sienna Guillory. Prorazila na konkurzu přes
2000 kanditátek. Sienna je dcerou známého kubánského kytaristy. Najde se zde i spousta
vedlejších rolí jako je Eragonův bratranec Roran, který se více uplatní až v druhém
pokračování filmové / knižní trilogie. Murthag, který se stane po smrti Broma jeho novým
průvodcem, a další. Pokud máte rádi fantasy, nenechte si film ujít.
Tomáš Lyga, 9.A
17
Perličky
aneb před katedrou za katedrou nikdo nesmí stát
● Knihou se uspávám. Pokud není dobrá, spím hned. Poslední dobou začínám trpět nespavostí,
což něco signalizuje.
● Knihy mám velmi rád a nejvíc mě na nich baví to, že se dají číst.
● Dělat si legraci sám ze sebe má dvě výhody: jednak je to známka velikosti a potom vám
nikdo nenafackuje.
● Student musí umět vše. Asistent musí vědět, v kterých je to knihách. Docent musí znát, v
kterých je to knihovnách. Profesor musí aspoň tušit, kde je docent.
●,, Pepíčku, nemohl bys mi půjčit stovku?“ ptá se Pepíčka jeho kamarád ve škole. ,, Ne,
nemám u sebe peníze.“ ,, A co doma?“ ,, Díky, všichni zdrávi.“
● První místo, na kterém je potřeba hledat, je to poslední místo, na kterém byste to nehledali.
Máte rádi zvířata?
1. Zvíře je především
a) bytost se stejnými potřebami a právy jako člověk 1
b) zdroj potravy
3
c) jenom zvíře
2
2. Zvíře v domácnosti
a) vždy jste měli psa nebo kočku
b) do bytu žádné nepatří
c) králíci na maso a slepice na vajíčka
1
3
2
3. Z kontejneru slyšíte mňoukat kotě
a) nebudete se přece hrabat v popelnici!
b) zavoláte do útulku
c) kočku vezmete domů
3
2
1
4. Pes přivázaný u boudy
a) je týrané zvíře
b) je samozřejmost
c) občas by se měl proběhnout po zahradě
5. Vánočního kapra
a) zabíjíte nejraději sami
b) necháte klepnout u stánku
c) pouštíte do rybníka
7. Pokusy na zvířatech
a) proč ne
b) jste zásadně proti
c) souhlasíte s nimi jen v
nutných případech
3
1
2
ŘEŠENÍ:
1
3
2
7-10 = Zvířata milujete (a ona vás) i
za cenu případných vlastních obětí.
Maso se dá v jídle nahradit a na bleší
kousnutí se přece taky neumírá.
11-17 = Zvířata respektujete,
mouchám nožičky netrháte a svého
psa máte jistě rádi.
3
2
1
18-21 = Svět bez zvířat by vám
docela vyhovoval. Ale představte si
tu prázdnotu (bez řízků a kotlet!).
6. Co dobrého děláte pro zvířata?
2
a) staráte se o svoje rybičky
b) sypete ptáčkům a adoptovali jste zvíře v zoo 1
c) dáváte jim pokoj, ať to dělají také
3
18
Lucie Kabourková, Adéla Carasová, 8.A
Zajímavosti z Číny
Čína je nejlidnatější, dle rozlohy třetí největší stát světa.
čísla
shu4 ju4 šu ťü
Člení se na 23 provincií, 5 autonomních oblastí a 4 magistráty.
1
yi1
i
Čas, svátky, otevírací doby
Čas – v Číně je v období letního času o 6 hodin více než v ČR a 2
er4
er
během zimního času o 7 hodin.
san1
san
3
Otevírací doby úřadů a obchodů jsou obvykle mezi 8-18 hod.
si4
s'
Mnozí malí soukromníci a restaurace mají otevřeno mnohem 4
déle. Některé restaurace zavírají mezi obědem a večeří. 5
wu3
wu
V sobotu a v neděli jsou úřady a z velké části i restaurace 6
liu4
liou
zavřené.
qi1
čchi
Státní svátky jsou 1.1. (Nový rok), 8.3. (MDŽ), 1.5. (Den 7
ba1
pa
práce), 4.5. (Den mládeže), 1.6. (Den dětí), 1.7. (založení KSČ), 8
1.8. (založení Lidové osvobozenecké armády), 1.10. (založení 9
jiu3
ťiou
ČLR). Po 1.10. a 1.5. má celá Čína volno a snad úplně všichni
10
shi2
š'
toho využívají k cestování. Autobusy, hotely, letadla jsou
nacpané k prasknutí a ceny vyšší. Stejně tak se na týden protáhne čínský Nový rok, jehož
termín se řídí lunárním kalendářem (29.1. 2006, 18.2. 2007, 7.2. 2008).
Slavnost lampionů nemá nic společného s lampionovým průvodem k VŘSR, ale je to dávný
čínský svátek připadající na 15. den po čínském Novém roce, během něhož lidé chodí
s barevnými osvětlenými lampiony, pořádají se tance velkých lvích a dračích figurín apod.
Den zametání hrobů připadá na 5.4. (v přestupných letech na 4.4.). Lidé upravují hroby svých
předků, zdobí je květinami a pálí napodobeniny papírových peněz.
Slavnosti měsíce (jiný název je Slavnosti poloviny podzimu) připadají na 6.10.2006,
25.9.2007 a 14.9.2008. Je to den zamilovaných a oslavy sklizně, rozdávají se měsíční
koláčky.
Čínské pochoutky – červy, hmyz, rýže, nudle
Architektura – Velká čínská zeď (od roku 1987 je zapsána na Seznam světového dědictví
UNESCO), Chrám nebes, Hongkong (mrakodrapy moderního světa), velké množství klášterů
Příroda – oblast kuželovitého krasu poblíž Li Jang, vápencové kopce (u města Guilin)
ahoj
ni3 hao3
ni chao
pomoc
kde je ta cesta?
kamarádka
kamarád
jídlo
fast food
obchod
čau
hodně štěstí
na shledanou
bi4 zhu4
pi ču
you3 zhi4 zhe3 shi4 jing4 cheng2 jou č' če š' ťing čcheng
shu2 ren2
šu žen
you3
jou
kui4
kchuej
kuai4 can1
kchuaj cchan
shang1 dian4
šang tien
hai3 wan1
chaj wan
fu2 qi4
fu čchi
zai4 jian4
caj ťien
Hana Šlajsová, 8 A.
19
Čínská kuchyně je pokládána za perlu světových kuchyní, neboť působí velice osobitě,
rozmanitě a jemně na chuť, zrak i čich stolovníka.
Klasická čínská kuchyně vznikla před tisíciletími a měla zpříjemnit stůl těch nejmocnějších
a nejbohatších. Proto čínská jídla neukájejí pouze hlad, ale obohacují také ducha a jsou až
uměleckým zážitkem. Vaření bylo v Číně dokonce povýšeno na umění.
Protože jde o zemi rozlehlou, je i její kuchyně mnohotvárná, od nejrůznějších běžných
úprav až po krajové speciality.
Všechny oblasti mají však několik společných rysů. Číňané nemají rádi mléko, mléčné
výrobky a nepoužívají ani máslo. Milují všechny mořské živočichy, vepřové maso a drůbež,
vše okořeněné směsí vůní a chutí. Nedostatek minerálních látek v základní potravině, kterou je
rýže, nahrazují přepestrou škálou zeleninových a omáčkových jídelních chodů.
Budeš potřebovat: 1 sáček vařené bílé rýže
10 dkg šunky
1 lžičku nasekané pažitky
1 lžičku nasekaného česneku
1 lžičku sójové omáčky
1 lžíce oleje nebo 3 lžičky sádla
(při nejhorším 3 lžičky másla)
1 vejce
hrst nasekané zeleniny (mrkev, čínské zelí, pórek, atd.)
Postup: 1. Nasekej šunku na tenké nudličky.
2. Na hluboké pánvi rozehřej olej - asi 1 min. smaž česnek
3. Přidej vejce, zamíchej a smaž další minutu
4. Potom přidej rýži a šunku. Důkladně promíchej a smaž asi 3 minuty.
5. Poté přidej zeleninu.
6. Teď je ten pravý čas na sójovou omáčku. Smíchej ji s ostatními složkami a smaž
ještě 2 minuty.
7. Sundej pánev ze sporáku, jídlo dej na talíř a posyp čerstvou pažitkou.
Dobrou chuť!
Julia Huong Lan To, 8.A
20
English spoken here
Welcome!
Hi! How are you? Surely you ask what is English spoken here? I know. English spoken here is
a new serial about small countries where English is spoken and where they have good
interesting history and places. Do you know what is a new serial? I believe, that you will like
this article. In every article are two countries or states. I wish good reading…
Malta
The small island of Malta is located in the Mediterranean Sea south of Sicily and north of
Libya. Malta is good for tourists. In history, Greeks, Romans and Arabs lived in Malta. France
and the English looked after Malta. In 1962 Malta became an independent state. Winter on
Malta is hot and mild. Malta is known as the isle of sunshine and history. You can see lots of
artifacts on Malta.The visitors of the island can explore a lot of museums which are full of
artifacts. For tourists who want to find some solitude, the sister islands of Gozo and Comino
are the ideal escape. Although Malta is a small place, its horizons are endless.
New York City
New York is America’s most populous city and the capital of finance,
business and theatre. In 1625 the Dutch founded a big settlement and they
named it New Amsterdam. In 1664 the British took control and renamed it
New York. The immigrants from Europe came here and made New York the
largest city in the United States. New York is a huge shop with every product.
In New York you can find plenty of places of interests, for example: Broadway
with its popular theatres, in Central Park you can see Shakespeare’s
performances, Time Square, Statue of Liberty, the Clinton Castle, and many others…
Thank you for your time and I look forward to other serials about countries. Off to the new
places in the world then!
Eva Brücklerová, 8.A
Clive Staples Lewis –
the Creator of the Chronicles of Narnia
Lewis´s family
C. S. Lewis, or Jack Lewis, as he preferred to be called, was born in Belfast, Ireland (now
Northern Ireland) on November 29, 1898. He was the second son of Albert J. Lewis, a lawyer,
and Florence Augusta Hamilton Lewis. His older brother, Warren Hamilton Lewis, who was
known as Warnie, had been born three years earlier in 1895.
Lewis´s childhood
Lewis's early childhood was relatively happy and carefree. The family
home, called Little Lea, was a large house with dark, narrow passages and
an overgrown garden, which Warren and Jack played in and explored
together. There was also a library that was crammed with books - two of
Jack's favourites were Treasure Island by Robert Louis Stevenson and
The Secret Garden by Frances Hodgson Burnett.
21
Lewis the student
Barely a month after his mother´ s death in 1908 the two boys were sent away from home to
go to a boarding school in England. Lewis hated the school and he missed Belfast terribly.
Fortunately for him, the school closed in 1910, and he returned to Ireland. After a year,
however, he was sent back to England to study. Then he studied at several schools. He also
went to the private study of philosophy at Professor Lurgan, College of W. T. Kirkpatrick.
In February 1916 he made his first trip to Oxford, in December had to take a scholarship
examination. Following the end of the war in 1918, Lewis returned to Oxford, where he took
up his studies again.
Lewis the professor
Lewis was a professor of medieval and renaissance literature. In 1925 Lewis was elected to
an important teaching post in English at Magdalen College, Oxford, where he served as a tutor
in English Language and Literature for 29 years until leaving for Magdalene College,
Cambridge, in 1954.
Lewis the Writer
Lewis and his good friend J. R. R. Tolkien, the author of the Lord of the Rings trilogy, were
part of the Inklings, an informal writer´ s club that met at a local pub to discuss story ideas.
One evening in September 1931 Lewis had a long talk on Christianity with J. R. R. Tolkien and
Hugo Dyson and he became a Christian. In 1937 Lewis received the Gollancz Memorial Prize
for Literature in recognition of The Allegory of Love (a study in medieval tradition). The most
known of his books are The Chronicles of Narnia, a trilogy of science fiction novels Out of the
Silent Planet, The Four Loves, The Screwtape Letters, The Great Divorce and Mere
Christianity. But he wrote more than thirty books - literary criticism, children’s literature,
fantasy literature and theology.
The Chronicles of Narnia
Lewis’s fascination with fairy tales, myths, and ancient legends, coupled with inspiration
drawn from his childhood, led him to write The Lion, the Witch and the Wardrobe (1950).
Lewis quickly wrote 6 more Narnia books. The names of all the books are: The Lion, the Witch
and the Wardrobe, Prince Caspian, The Voyage of the Dawn Treader, The Silver Chair, The
Horse and His Boy, Magician´ s Nephew and The Last Battle. The final title in the series, The
Last Battle (1956), was awarded the Carnegie Medal, one of the highest marks of children’s
literature. The books are very popular now, especially the first one, because of the film based
by this book-The Lion, The Witch and The Wardrobe. More than 100 million copies have been
sold of the Narnia books and they are very beloved books of classic children's literature.
The Final Years
After finishing the Narnia series, Lewis continued to write on autobiographical and religious
subjects. His wife, Joy Gresham, whom he married in 1956, died of cancer in 1960. In the
summer 1963 Lewis resigned his post at Cambridge. He died on November 22, 1963 in Oxford,
just one week before his 65th birthday. He is remembered, however, by readers the world over,
whom he has delighted and inspired for generations.
Katka Morozová, 9.A
VOCABULARY:
creator- tvůrce
lawyer- právník
childhood- dětství
carefree- bezstarostný
narrow- úzký
passage- chodba
overgrown- zarostlý
crammed- nacpaný
barely- sotva
board- nastoupit do...
fortunately- naštěstí
scholarship- stipendium
medieval- středověký
renaissance- renesanční
elected to- zvolený do
tutor- soukromý, domácí učitel
Christianity- křesťanství
recieve- přijmout,obdržet,dostat
recognition- uznání
myth- mýtus, báje, pověst
ancient- starověký, prastarý,
22
pradávný
coupled-spojený
based by- založený na
sold- min. čas od "sell"-prodat,
prodávat
continue-pokračovat
religious-náboženský
whom- kterou
cancer- rakovina
delight-potěšit
Diebstähle und Betrügereien in Tschechien
Der größte Diebstahl des Toilettenpapiers
Genau 720 Rollen Toilettenpapier hat am 12. Februar 2001 ein unbekannter Dieb aus einem
Eisenbahnwaggon in der Neuen Stadt über der Metuje gestohlen. Wenn der Dieb für den
,,persönlichen Bedarf“ 2 Rollen pro Woche verbrauchen würde, würde ihm die gestohlene
Anzahl für sieben Jahre des alltäglichen Gebrauchs reichen.
Der größte Diebstahl von Kaugummis
Von einem Lastkraftwagen der Marke DAF wurden Kaugummis im Februar 2000 auf einem
Ruheplatz der Autobahn D1 bei Domašov entwendet. Der Dieb hat dazu nur ,,ein paar
Minuten“ gebraucht, in denen sich der Fahrer um sein Auto nicht gekümmert hat. Der ganze
Schaden wurde auf 8 000 000 Kronen geschätzt.
Das teuerste Mittagessen
Eine Ledertasche mit Dokumenten und 750 000 Kronen wurde am Montag am 16.6. 1997
während des Mittagessens im Esszimmer der Fleischerei im Prag 2 einem 54-jährigen Mann
aus Prag 2 entwendet. Nach den Presseinformationen ist zu dem Diebstahl gekommen während
Zeit, wenn der Mann gegessen hat.
Der größte Diebstahl der Chinchillas
Am 27. April 2000 wurden aus dem Audi eines deutschen Staatsangehörigen die
unglaubliche Zahl von 1 382 Chinchillafellen im Wert von 1,5 Mill. Kronen entwendet. Der
Wagen war mitten im Brünner Stadtzentrum abgestellt. Außer kostbarer Felle wurde auch ein
Koffer mit Dokumenten aus dem Wagen gestohlen.
Jana Kučerová, Zita Prášková, 9.B
23
Náš úspěch
Na konci roku všichni trochu bilancujeme a na
závěr bychom rádi připomněli našim čtenářům úspěch,
který zaznamenal náš časopis Enyky benyky v soutěži
O nejlepší školní časopis. Ve velké konkurenci 179
škol z celé republiky jsme se umístili mezi 20
nejlepšími v soutěži vyhlášené společností RWE
Transgas, která je evropským přepravcem zemního
plynu a dovozcem zemního plynu pro potřeby České
republiky. Získali jsme tak již podruhé pro školu
finanční odměnu 10 000 Kč. Ještě jednou děkujeme
všem, kteří se na tvorbě časopisu podílejí, a přejeme
nám všem pevné nervy a další úspěchy v novém roce
2007!
Redakce
Redaktorky si vybírají ceny
Je těžké se rozhodnout
24
Hezké Vánoce a šťastný nový
rok 2007
Czech: Přejeme Vám veselé Vánoce a šťastný nový rok
Chinese: (Cantonese) Gun Tso Sun Tan'Gung Haw Sun
Deutsch: Frohe Weihnachten
Danish: Glædelig Jul
English: Merry Christmas
Swedish: God Jul and (Och) Ett Gott Nytt År
Vietnamese: Chung Mung Giang Sinh
Pozvání
Pokud si chcete navodit vánoční atmosféru a poslechnout si vánoční písně a básně, přijďte se
podívat na Vánoční koncert naší školy, který se koná 19. prosince v 18,30 v Koncertní síni Sv.
Trojice. Určitě bude krásný jako každoročně.
Redakce
Redakce přeje všem čtenářům veselé Vánoce
25