Ekonomika chráněných dílen

Transkript

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita
Ekonomicko-správní fakulta
Studijní obor: Veřejná ekonomika
EKONOMIKA CHRÁNĚNÝCH DÍLEN A MOŢNOSTI JEJICH UDRŢITELNOSTI
Economy of Sheltered Workshops and Possibility of their Sustainability
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Autor:
Ing. Vladimír HYÁNEK, Ph.D.
Eva TECLOVÁ
Brno, červen 2008
J m éno a pří j m ení aut ora:
Eva Teclová
Náz ev di pl om ové práce:
Ekonomika chráněných
udrţitelnosti
Náz ev prác e v an gl i čt i ně:
Economy of Sheltered Workshops and Possibility of
their Sustainability
Kat edra:
veřejné ekonomie
Vedoucí di pl om ové práce:
Ing. Vladimír Hynek, Ph.D.
R ok obhaj ob y:
2008
dílen
a
moţnosti
jejich
Anotace
Cílem předloţené diplomové práce je prozkoumat moţnosti zaměstnávání osob se zdravotním
postiţením, především s duševním onemocněním v rámci chráněných dílen. Úvodní kapitoly
jsou věnovány vymezení výše uvedeného okruhu osob a objasnění příčin jejich malé
participace na trhu práce. V práci jsou dále popsány opatření a nástroje politiky
zaměstnanosti, které mají pomoci k začlenění osob se zdravotním postiţením. Pozornost je
věnována zejména chráněným dílnám, jejich vymezení, přínosŧm, financování a vývoji
veřejné podpory pro chráněné dílny ve formě příspěvkŧ pro zaměstnavatele. Podrobně je
prozkoumána situace chráněných dílen Fokusu Vysočina a vývoj jejich dosavadního
financování. V práci jsou rovněţ formulována opatření pro řešení jejich současné kritické
finanční situace. Zhodnoceny jsou také moţnosti transformace chráněné dílny na sociální
firmu.
Annotation
The goal of the submitted thesis is to explore possibilities of employment in sheltered
workshops for handicapped people, especially for people with mentall illnes. In preliminary
chapters, there is described definition of the above-mentioned group of people and explained
causes their low participation on labour market. There are also described measures and
instruments of labour market policy, which should assist in intergation handicapped people.
Attention is paid especially to sheltered workshops, it´s definition, gains and funding and
history of public subvence for sheltered workshops in the form of allowance for employer.
Situation of sheltered workshops of Fokus Vysočina and process of it´s financing up to now
is explored in detail. Measures for solution of contemporary critical finance situation are also
formulated in this thesis. Estimated are also possibillties of conversion of sheltered
workshops into social firm.
Klíčová slova
Chráněná dílna, financování, aktivní politika zaměstnanosti, osoby s duševním onemocněním.
Keywords
Sheltered workshop, funding, active labour market policy, people with mental illnes
Prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Ekonomika chráněných dílen a možnosti jejich
udržitelnosti vypracovala samostatně pod vedením Ing. Vladimíra Hynka, Ph.D. a uvedla v ní
všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními
předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a
Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 8. července 2008
vlastnoruční podpis autora
Obsah
Obsah
7
Úvod
7
1.
Vymezení skupiny obyvatel se zdravotním postiţením
9
1.1 Duševně nemocní
1.1.2 Vymezení okruhu duševně nemocných relevantního pro tuto prác
11
i
1.2 Statistické údaje o počtu osob se zdravotním postižením
1.2.1 Duševně nemocní v Evropě a České republice
1.3 Shrnutí
2.
Osoby se zdravotním postiţením na trhu práce
2.1 Bariéry vstupu na volný trh práce pro duševně nemocné
2.1.1. Příčiny existence bariér
2.2 Motivace státu pro řešení zaměstnanosti zdravotně postižených
4.
13
15
16
17
17
18
19
2.2.1 Náklady související s nezaměstnaností a přínosy začlenění na trh práce
19
2.2.2 Kvalita ţivota
21
2.3 Shrnutí
3.
12
Politika zaměstnanosti
22
23
3.1 Dokumenty o problematice zaměstnání osob se zdravotním postižením
23
3.2 Zhodnocení zavedení závazků dokumentů do praxe
26
3.3 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti vůči zdravotně postiženým
27
3.4 Shrnutí
33
Chráněné dílny
34
4.1 Chráněné dílny v jiných zemích
34
4.2 Chráněné dílny a sociální služby
35
4.3 Celkový rozsah chráněných dílen a jejích podíl na trhu práce
37
4.4 Legislativní ukotvení chráněných dílen a vývoj dotační politiky
37
4.4.1 Situace do roku 2004
37
4.4.2 Situace v letech 2004 -2006
39
4.4.2.1 Přehled příspěvkŧ na podporu chráněných dílen
39
4.4.3 Situace v letech 2006 a 2007
40
4.4.4 Situace v roce 2008 a v letech následujících
40
5.
4.5. Veřejné výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti a financování chráněných dílen
41
4.6 Určení užitků a posuzování efektivity chráněných dílen
42
4.6.1 Moţné uţitky chráněných dílen a kritéria jejich hodnocení
43
4.6.2 Zhodnocení uţitkŧ CHD
45
4.7 Současná situace CHD
46
4.8 Udržitelnost chráněné dílny
47
4.9 Shrnutí
49
Občanské sdruţení Fokus Vysočina
5.1 Aktivity Fokusu Vysočina směřující k začlenění duševně nemocných na pracovní trh
50
5.2 Specifika chráněných dílen Fokusu Vysočina v Havlíčkově Brodě
53
5.2.1 Uţitky
53
5.2.2 Struktura zaměstnancŧ
54
5.2.3 Výrobní program
56
5.2.4 Právní forma chráněné dílny
57
5.3 Ekonomická situace dílen
5.3.1 Výsledky hospodaření z let 2006-2007 a jejich analýza
58
58
5.3.1.1 Náklady
58
5.3.1.2 Výnosy
60
5.3.1.3 Hospodářský výsledek
63
5.4 Udržitelnost chodu chráněných dílen po roce 2008
63
5.4.1
Očekávaný hospodářský výsledek při nulové reakci na změny příspěvkŧ
63
5.4.2
Vytvoření podmínek pro nastolení udrţitelného stavu CHD. Doporučení organizaci
64
5.5 Shrnutí
6.
50
66
Alternativy chráněných dílen
67
6.1. Podporované zaměstnávání
67
6.2 Sociální ekonomika
68
6.2.2 Sociální ekonomie v České republice
6.3 Chráněné dílny a sociální ekonomie
6.3.1
Shody a odlišnosti chráněné dílny a sociální firmy
6.3.1.1 Financování a udrţitelnost
6.3.2 Zhodnocení sociální ekonomiky a moţnosti transformace CHD Fokusu Vysočina
6.4 Shrnutí
69
70
70
71
72
73
Závěr
74
Seznam pouţité literatury a pramenů
76
Seznam tabulek
82
Seznam příloh
83
Příloha č 1: Seznam použitých zkratek
84
Příloha č.2: Příspěvky podle § 78 zákona o zaměstnanosti v letech 2004-2007
85
Příloha č.3: Struktura výnosů chráněných dílen Fokusu Vysočina
86
Příloha č. 4: Navýšení tržeb odpovídající nákladům v roce 2008
86
Příloha č. 5: Organizační struktura Fokusu Vysočina
88
Úvod
Zdravotně postiţení lidé ţijí s námi, jsme s nimi v kaţdodenním kontaktu, i kdyţ si to příliš
často neuvědomujeme. Zdravotní postiţení si člověk nevybírá, většinou jeho vznik nemŧţe
příliš ovlivnit, limituje jej však v mnoha oblastech jeho ţivota. Skutečnost, ţe zdravotní
postiţení ovlivňuje negativně moţnost pracovního uplatnění, je obecně známá. Otázkou
postavení zdravotně postiţených na trhu práce se zabývalo jiţ mnoho badatelŧ, politikŧ i
studentŧ ve svých bakalářských a diplomových pracích a bude se jí zabývat i tato práce.
Vzhledem k šíři tématu a rŧznorodosti skupiny osob se zdravotním postiţením se
práce soustředí především na osoby s duševním onemocněním a jejich moţnost uplatnění na
trhu práce. Prozkoumána budou opatření, která mají napomáhat k začlenění těchto osob na trh
práce, přičemţ pozornost bude zaměřena na chráněné dílny.
Naše společnost jiţ poměrně samozřejmě přijímá fakt, ţe osoby se zdravotním
postiţením mají nárok na dobrý ţivotní standard, uplatňuje vŧči nim solidární přístup. Avšak
zpŧsoby pomoci mohou být (a také jsou) rŧzné a nalezení vhodných zpŧsobŧ pomoci není
vţdy jednoduché.
Pojmy „pomoc“ a „solidarita“ mohou vytvářet dojem, ţe vztah majoritní společnosti k
minoritě zdravotně postiţených je vztahem mocnějšího, určujícího pravidla a slabšího,
méněcenného, který pravidla přijímá. Aktivní snaha o změnu takového pohledu se zřetelně
projevuje v posledních dvou desetiletích. Oba pojmy by mohly být zavádějící také proto, ţe
odkazují zdravotně postiţené k pasivitě a pouhému přijímání. Veškeré moderní přístupy v
oblasti sociální práce i politiky zaměstnanosti naopak směřují k aktivizaci, emancipaci těchto
osob. Tento obrat v pojímání situace zdravotně postiţených vyplývá jednak z etických zásad
společnosti a z poţadavku, aby zdravotně postiţení byli pojímáni jako rovnocenní a
právoplatní členové společnosti. Ukázalo se však také, ţe takové změny v přístupu a jejich
výsledky jsou ekonomicky výhodné, neboť ve svém dŧsledku sniţují náklady státu na péči o
zdravotně postiţené.
Hlavním předmětem zájmu předloţené diplomové práce jsou chráněné dílny
zaměstnávající zdravotně postiţené, především duševně nemocné osoby. Tato práce si klade
za cíl propojit pohled ekonomický – ptát se, jsou-li chráněné dílny efektivní, jaké jsou
náklady a přínosy tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti – s pohledem sociálním,
který zkoumá problematiku z jiného úhlu, klade si jiné otázky. Táţe se např. jaký význam
mají chráněné dílny (nebo jiná alternativní sluţba) pro zdravotně postiţené – především pro
7
duševně nemocné- a jsou-li efektivní z hlediska jejich začlenění do společnosti. Zlepšují
jejich kvalitu ţivota a přibliţují zpŧsob ţivota duševně nemocných co moţná nejvíce k
zpŧsobu ţivota majority?
Tyto otázky implikují samozřejmě další témata a problémy, které budou rovněţ v
práci řešeny: Jaké jsou alternativy k chráněným dílnám, jaké jiné nástroje politiky
zaměstnanosti se nabízí. Ukáţí-li se chráněné dílny (nebo jiný alternativní nástroj politiky
zaměstnanosti) jako efektivní a vhodný z obou úhlŧ pohledŧ, jak má být financován, aby jeho
chod byl udrţitelný a on zároveň plnil svou funkci.
Chráněné dílny, jejich uţitky a očekávání s nimi spojené a jejich naplnění byly dosud
na okraji zájmu českých badatelŧ i politických představitelŧ. Rozsáhlejší studie o významu
chráněných dílen v sociálním začleňování duševně nemocných vznikají především v
zahraničí, především v USA, v našem prostředí se literatura analyzující chráněné dílny a
jejich fungování téměř nevyskytuje.
V práci bude pouţita metoda popisu, analýza a syntéza získaných dat.
8
1. Vymezení skupiny obyvatel se zdravotním postiţením
Kapitolu o vymezení zdravotního postiţení je vhodné zahájit definicí „z druhé strany“ tedy
tím, co je zdraví: Ústava světové zdravotnické organizace definuje zdraví jako „stav úplné
fyzické, psychické a sociální pohody, ne pouze jako absenci choroby."1 Jiţ v této definici je
patrná komplexnost, se kterou je potřeba k otázce zdravotního postiţení, dŧsledkŧm tohoto
stavu a k dalším souvislostem přistupovat.
Zdravotní postiţení bývalo dříve pojímáno spíše z medicínského hlediska. Dnes se
častěji hovoří o zdravotním postiţení jako o souhrnu sociálních bariér, které znemoţňují
uplatnění postiţených ve společnosti, často je zmiňovaná také nutnost lepšího vyuţití
potenciálu zdravotně postiţených. Téma pracovního uplatnění osob se zdravotním postiţením
(dále OZP), ať jiţ v chráněných dílnách nebo na volném trhu práce, zcela splňuje poţadavky
tohoto moderního přístupu, toto téma je tedy velice aktuální.
V úvodu je nutno ještě zmínit tu skutečnost, ţe označení „osoba se zdravotním
postiţením,“ které bude v této práci pouţíváno – a které odpovídá současné legislativě – není
celosvětově pouţívané. Alternativou je například označení „osoba se zvláštními potřebami,“
které se prosazuje v USA. O správném označení handicapovaných osob se vedou diskuse,
které jsou výsledkem snah o co nejniţší diskriminací těchto osob.
Osoby se zdravotním postiţením byly v předchozí právní úpravě, tedy podle zákona č.
1/1991 Sb., o zaměstnanosti označovány pojmem „osoba se změněnou pracovní schopností“
a „osoba se změněnou pracovní schopností s těţším postiţením.“ Tento pojem byl ostatně v
legislativně pouţíván jiţ dříve, a to v zákoně o sociálním zabezpečení. Tato terminologie
byla změněna v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., kde nově byl zaveden pojem „osoba
se zdravotním postiţením“ a tento bude v této práci dále pouţíván.
Mezi osoby se zdravotním postiţením náleţí:

osoby plně invalidní (pro účely zaměstnanosti se označují jako osoby s těţším
zdravotním postiţením)

osoby částečně invalidní

osoby zdravotně znevýhodněné
1
Definic zdraví existuje více, tato je však nejčastěji citovanou
např. Deklarace lidských práv a duševního zdraví. [online]. c2001 [cit. 2008-03-01].
Dostupné na WWW: <http://www.help24.cz/index.php?page=deklarace-lidskych-prav-a-dusevniho-zdravi >.
9
Osobou plně invalidní je podle § 39 zákona č. 155 /1995 Sb., o dŧchodovém pojištění
občan, u něhoţ z dŧvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, za který se povaţuje
nepříznivý zdravotní stav, jenţ podle poznatkŧ lékařské vědy má trvat déle neţ jeden rok:

poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nebo

je pro zdravotní postiţení schopen soustavné výdělečné činnosti jen za zcela
mimořádných podmínek
Za soustavnou výdělečnou činnost se nepovaţuje pracovní rehabilitace
Osobou částečně invalidní je podle § 44 zákona č. 155 /1995 Sb., o dŧchodovém pojištění
občan, u něhoţ:

z dŧvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost
soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %, nebo

jestliţe mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěţuje obecné
ţivotní podmínky
Schopnost soustavné výdělečné činnosti a další podmínky posuzování osob pro plný a
částečný invalidní dŧchod se řídí podle vyhlášky č. 284/1995 Sb.
Osobou zdravotně znevýhodněnou je podle § 67 zákona o zaměstnanosti takový člověk,
jehoţ nepříznivý zdravotní stav jej omezuje na trhu práce, má však zachovanou schopnost
vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Jeho postiţení tedy nezpŧsobuje pokles schopnosti
soustavné výdělečné činnosti ani z 33 %. Ovšem i tyto osoby mohou být na trhu práce
znevýhodněny. Rozhodnutí o statutu osoby zdravotně znevýhodněné vydává úřad práce (dále
ÚP).
Zaměstnávání plně a částečně invalidních osob a samozřejmě ani osob zdravotně
znevýhodněných není zákonem ţádným zpŧsobem omezeno. Příjem mŧţe být neomezený,
s výjimkou příjmu z ciziny. Získání zaměstnávání však pro invalidní osobu vyvolá
přezkoumání zdravotního stavu, kontrolní lékařskou prohlídku provedenou lékařem OSSZ, na
jejímţ základě bude rozhodnuto o ponechání nebo odebrání invalidity, a tedy pozastavení
výplaty dŧchodu. U osob, které pobírají invalidní dŧchody se očekává, ţe budou pracovat do
míry odpovídající jejich zbytkovému pracovnímu potenciálŧ. Tomu tedy musí odpovídat
jejich pracovní hodinový úvazek.
10
1.1 Duševně nemocní
V chráněných dílnách pracují lidé s rŧznorodými druhy postiţení a znevýhodnění, tato práce
se zaměřuje na okruh osob s duševním onemocněním. Psychiatrická diagnóza s sebou totiţ
nese jistá specifika, která ovlivňují zaměstnanost a zaměstnatelnost.
Podle Světové
2
zdravotnické organizace má být nemoc posuzována na třech úrovních:

poškození (impairment)– zahrnuje ztrátu funkce nebo poruchu funkce – např.
paměti, pozornosti, emotivity

neschopnost (disability)– zahrnuje omezení nebo ztrátu schopnosti vykonávat
věci obvyklým - pro člověka běţným zpŧsobem. Tato neschopnost vyplývá z
postiţení.

Znevýhodnění (handicap) - vyplývá z postiţení a neschopnosti v širším
kontextu– zamezuje vykonávání běţných rolí, vyplývá z vady nebo postiţení.
Jedná se tedy o tři stavy, které na sebe kauzálně navazují.
Právě duševní nemoc často omezuje fungování člověka ve společnosti a to podstatnou
měrou. Dokládá to i ta skutečnost, ţe diagnostická vodítka pro určení duševní nemoci
zohledňují právě nejen samotné „poškození, “ ale i dopady pro fungování ve společnosti.
Některé nemoci, jako například schizofrenie, jsou spojeny se ztrátou motivace, vŧle a aktivity
směřující k vykonávání denní činnosti i práce (tzv. negativní příznaky nemoci). Studie
zaloţené na dotazování handicapovaných osob ukázaly, ţe lidé s psychickými problémy
vykazují pětkrát častěji problémy v plnění společenských rolí – zařazení se do společnosti,
neţ lidé a handicapem zaloţeným na fyzickém poškození, či nemoci.3
Diagnóza duševní nemoci je také jednoznačně společenskou zátěţí pro jejího nositele
z toho dŧvodu, ţe duševně nemocní jsou společností stále vnímáni vesměs negativně, coţ
přispívá k jejich sociálnímu vyloučení a stigmatizaci. Autor práce Průvodce neziskovým
sektorem EU tak v souladu s tímto tvrzením umístil skupiny „duševně nemocní" a „osoby po
návratu z psychiatrické léčebny" v rozdělení znevýhodněných skupin do sektoru
charakterizovaného malou podporou státu a zároveň horší image na veřejnosti.4 Takový stav
zpŧsobuje také horší zapojení těchto osob do pracovního prostředí. Tato specifika musí být
brána v úvahu, má-li být politika zaměstnanosti účinná a její nástroje, jako jsou chráněné
2
Citováno podle VYSOKAJOVÁ, Margerita. Hospodářská, sociální a kulturní práva a zdravontě postižení, s.
23 an.
3
RYMASZEWSKA, Joanna. Funkcionowanie społeczne i zawodowe osób mających zaburzenia psychiczne w
Polsce w porównaniu do indych vybranych krajów Europejskich, s. 29.
4
ČEPELKA, Oldřich. Průvodce neziskovým sektorem Evropské unie. II díl. Partnerství, sociální ekonomika,
účast občanů ve veřejné politice, s. 158.
11
dílny, vhodně nastaveny.
1.1.2 Vymezení okruhu duševně nemocných relevantního pro tuto prác i
Označení „duševně nemocní“ nebo „lidé s psychiatrickou diagnózou“ zahrnuje velkou a
rŧznorodou skupinu osob. Duševní nemoci jsou systematicky popsány a rozděleny podle
mezinárodní klasifikace MKN 10, která rozlišuje devět základních skupin nemocí. Je nutné
uvést, ţe kaţdá skupina mŧţe mít specifické omezení a potřeby směrem k pracovní činnosti,
nicméně tato práce nebude zabíhat do takových podrobností.
Tato práce se tedy bude vztahovat k lidem v produktivním věku s diagnózami podle
MKN 10, s výjimkou skupiny F1 (závislosti na psychotropních látkách). Opomenuta bude
rovněţ skupina F7 zahrnující mentální retardace, neboť tato skupina osob vykazuje jiné
potřeby v souvislosti s úspěšnou seberealizací na trhu práce, i jiné potřeby vzhledem k
chráněným dílnám. Je však třeba říci, ţe skupina osob s mentální retardací je poměrně
početná a zaslouţí si svou pozornost také. Její potřeby v oblasti zaměstnání jsou však zcela
odlišné.5
Nejspecifičtější potřeby v souvislosti se začleněním na trh práce vykazuje skupina F2
– lidé nemocní schizofrenií a schizoafektivní poruchou, coţ dokazují četné studie na toto téma
zpravované především americkými badateli.6 Stejné výsledky přináší například i studie
srovnávající situaci ve pěti evropských městech, z nichţ čtyři leţí ve středoevropském
prostoru. Tato studie ukázala, ţe diagnóza schizofrenie zvyšuje riziko pobírání dŧchodu v
porovnání s jinými skupinami diagnóz.7 Literatura přitom udává, ţe nemocní z okruhu F2
tvoří 1-2 % populace. 8
Takto nemocní lidé tvoří hlavní skupinu uţivatelŧ sluţby chráněných dílen
zřizovaných pro duševně nemocné neziskovými organizacemi v ČR. Lidé trpící nemocí z
5
HARNOIS, Gaston - PHYLLIS Gabriel. Mental health and work: Impact, issues and good practices, s. 28.
Také studie Občané se zdravotním postižením a veřejná správa pojímá potřeby skupiny osob s mentálním
postiţením odděleně od potřeb ostatních osob s duševním onemocněním, s. 237 an.
6
Na horší výsledky pracovní rehabilitace u nemocných schizofrenií a na niţší zaměstnanost této skupiny
upozorňuje na základě výzkumŧ např. :
COOK, Judith .A., RAZZANO, Lisa. Vocational Rehabilitation for Persons With Schizophrenia: Recent
Research and Implications for Practice. Schizophrenia Bulletin [online]. 2000, roč. 26., č.1. s. 89. [cit. 2008-0503]. Dostupné na WWW: < http://schizophreniabulletin.oxfordjournals.org/cgi/reprint/26/1/87>.
7
Riziko neschopnosti pracovat a získání dŧchodu z tohoto dŧvodu bylo nejvyšší ve Wroclavi, mnohokrát vyšší v
porovnání s výsledky vzorku pacientŧ z Londýna, 3x vyšší v porovnání s pacienty z Dráţďan, 2x vyšší v
porovnání s výsledky z Prahy a stejné ve srovnání s Michalovcemi.
8
tento údaj uvádí např.
KASALOVÁ DAŇKOVÁ, Šárka. CO (ne)víme o duševním zdraví. Demografie [online]. c2005 [cit.2008-0620]. Dostupné na WWW: <http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=164>. ISSN 1801-2914.
12
okruhu schizofrenie jsou také nejčastějšími zaměstnanci v chráněných dílnách občanského
sdruţení Fokus Vysočina, jehoţ ekonomická situace a udrţitelnost bude dále posuzována.
1.2 Statistické údaje o počtu osob se zdravotním postiţením
Vzhledem k tomu, ţe se tato práce vztahuje převáţně k zdravotně postiţeným a dotýká
se jejich postavení na trhu práce, je vhodné tuto skupinu obyvatel přiblíţit také „v řeči čísel,“
neboť tento pohled nám poskytne informace o velikosti a struktuře této skupiny. Pro tato
zjištění mŧţeme vyuţít pro Českou republiku dvou zdrojŧ - ČSSZ a MPSV a dat, která
zveřejňují.
Dostupná „čísla“ vyměřují velikost skupiny osob se zdravotním postiţením
jednak celkově, bez vztahu k trhu práce a jejich zájmu a schopnosti pracovat, jednak ve
vztahu k jejich participaci na trhu práce.
Podle údajŧ v Evropském akčním plánu 2006-2007 ţije v Evropě asi 44,6 milionŧ
osob ve věku mezi 16 a 64 lety, které jsou povaţovány za osoby s dlouhodobými zdravotními
potíţemi nebo zdravotním postiţením, coţ představuje přibliţně 16 % obyvatelstva Evropské
unie v produktivním věku.9
V České republice tvoří skupinu osob se zdravotním postiţením lidé s plným nebo
částečným invalidním dŧchodem a lidé zdravotně znevýhodnění. Počet osob, které pobírají
plný či částečný invalidní dŧchod v České republice lze nalézt ve statistice ČSSZ, ale také v
zdravotnických ročenkách ÚZIS. Počty osob pobírající tyto typy dŧchodŧ jsou ovšem v těchto
dvou zdrojích uváděny odlišně, shodují se však v trendu.
Na základě srovnání dostupných údajŧ z posledních sedmi let lze říci, ţe počet plně
invalidních osob kolísá okolo určité hodnoty (podle ČSSZ okolo 330 000, podle ÚZIS okolo
370 000) a počet částečně invalidních dŧchodŧ poměrně strmě roste - meziročně prŧměrně o
10 000 - a v současné době dosahuje téměř 200 000.10 Lze tedy tvrdit, ţe v naší republice
ţije více neţ 600 000 osob se zdravotním postiţením, neboť skupinu osob se zdravotním
postiţením doplňují ještě osoby zdravotně znevýhodněné, jejich počty však nejsou
zveřejňovány. Některé prameny však uvádějí počty OZP vyšší - milion zdravotně postiţených
ţijících v ČR, tj. 10 % obyvatel.11
Studie srovnávající podíl příjemcŧ dŧchodŧ z dŧvodu zdravotního postiţení vzhledem
k celkové populaci v evropských zemích ukázala, ţe podíl příjemcŧ invalidních dŧchodŧ v
9
Postavení zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii: Evropský akční plán 2006 – 2007. [online]
c2005 [cit.2006-12-11]. Dostupné na WWW:
<http://ec.europa.eu/employment_social/index/com_2005_604_cs.pdf>.
10
Údaje statistik ČSSZ. Dostupné na: < http://www.cssz.cz/cz/informace/statistiky/duchodova-statistika/ >.
11
KRHUTOVÁ, Lenka a kol. Občané se zdravotním postižením a veřejná správa., s. 21.
13
ČR je poměrně vysoký.12
Početní vyjádření velikosti skupiny osob se zdravotním postiţením, které mají zájem
pracovat, je poměrně sloţité. K dispozici máme údaje úřadŧ práce o počtŧ zájemcŧ o práci z
řad OZP, tyto údaje však nemusí být v tomto případě relevantní: Dá se předpokládat, ţe část
osob s plným invalidním dŧchodem, která by měla zájem za určitých podmínek pracovat, není
evidovaná na úřadu práce, neboť pro evidování se nemá dŧvod, zvláště nevěří-li úspěchu při
shánění zaměstnání pomocí úřadu práce. Osoba plně invalidní nemŧţe být podle ust. § 25
odst. 2 písm. f) zákona o zaměstnanosti uchazečem o zaměstnání, ale pouze zájemcem o
zaměstnání, neplatí pro ni stejné podmínky jako pro uchazeče. Statistiky úřadŧ práce
zachycují počet zájemcŧ o práci z řad zdravotně postiţených. Zde je však třeba být si vědom
toho faktu, ţe před rokem 2004 byl v platnosti zákon o zaměstnávání č. 1/ 2001 Sb., který
definoval osobu se změněnou pracovní schopností (ZPS),13 nepouţíval označení osoba se
zdravotním postiţením.
Podle statistik klesá od roku 2005 celkový počet uchazečŧ o zaměstnání i počet
zájemcŧ o práci z řad OZP, sledujeme-li meziroční srovnání. Pokud však budeme vycházet z
údajŧ čtvrtletních, zaznamenáme spíše stagnaci. Vypočteme-li procentní poměr OZP na
celkovém počtu evidovaných uchazečŧ v sledovaných letech, vidíme stále strměji rostoucí
trend. Následující tabulka ukazuje, ţe roste také prŧměrný podíl OZP na celkové
nezaměstnanosti:
Tabulka č.1: Podíl OZP na celkové nezaměstnanosti
rok
2004
% podíl OZP na celkové
nezaměstnanosti
13,6
2005
14,6
2006
15,5
2007
18,4
Pramen: MPSV
Mŧţeme tedy říci, ţe tato statistika nedokazuje úspěšnost aktivní politiky
zaměstnanosti, která měla směřovat k rostoucímu začleňování OZP na trh práce. Ke stejným
závěrŧm dochází na základě analýz statistických dat například také autoři statistické analýzy
12
Z celkového počtu 25 zemí zařazených do zkoumání zaujala ČR 19. pozici v procentním zastoupení
invalidizovaných osob.
Study of Compilation of Disability Statistical Data from the Administrative Registers of the Memberstates.
[online]. c2007 [cit. 2008-05-12].
Dostupné na WWW: <http://ec.europa.eu/employment_social/index/comp_disb_final_en.pdf>. s. 17
13
Definice ZPS se nachází v zákoně: Zákon o zaměstnanosti č. 1/1991 Sb., § 21.
14
ve sborníku k projektu EQUAL, který se zabýval zaměstnáváním osob se zdravotním
postiţením.14
1.2.1 Duševně nemocní v Evropě a České republice
Vzhledem k zaměření této práce je zapotřebí zjistit, jak početná je skupina osob s duševním
onemocněním a jaký je její podíl na invalidních dŧchodech. Studie srovnávající situaci v
zemích Evropské unie ukázaly, ţe psychiatrická diagnóza je významným faktorem
omezujícím člověka v jeho fungování a je nejčastější příčinou invalidizace.15 Podle odhadŧ
budou psychické problémy v budoucnu velkým problémem nejen pro medicínu, ale také pro
sociální systém, jak se jiţ v mnoha zemích ukazuje.16
Ve srovnání s výše uvedeným stavem v ostatních zemích EU se ČR mírně liší. Poměr
příjemcŧ dŧchodu z dŧvodu duševní nemoci je niţší neţ v ostatních zemích, činí 12 % z
celkového počtu invalidizovaných osob.17
Příčiny přidělení dŧchodŧ jsou však zveřejňovány v rámci statistik ÚZIS aţ od roku
2003. Následující tabulka ukazuje nově přidělené plné a částečné invalidní dŧchody v
V. kapitole MKN 10, coţ je kapitola zahrnující duševní nemoci a poruchy chování. Z této
kapitoly je patrné, ţe ročně je přidělo cca 3400 nových plných invalidních a 2400 částečných
invalidních dŧchodŧ, coţ činí prŧměrně 14%, respektive 9% z celkového počtu všech
přidělených dŧchodŧ za daný rok.
14
Sborník analýz analytické části projektu EQUAL č. 0026. Posílení postavení nezaměstnaných zdravotně
postižených občanů na trhu práce na území Prahy. [online] c2006 [cit.2008-01-03].
Dostupné na WWW: <http://www.praceprozp.cz/informace/analyzy-zamerene-na-problematiku.html>.
15
Z výzkumu, který srovnával data z patnácti zemí EU vyplynulo, ţe duševní onemocnění je nejčastější příčinou
invalidizace (v 27,5 %). V šesti sledovaných zemích navíc podíl takto nemocných lidí přesáhl 1/3 všech příjemcŧ
dŧchodu. Trend se navíc ve většině sledovaných zemí stále zvyšuje.
[online]. c2007 [cit. 2008-05-12].
Dostupné na WWW: <http://ec.europa.eu/employment_social/index/comp_disb_final_en.pdf>, s 87.
16
Podle údajŧ zveřejněných v Zelené knize trpí duševní poruchou 27 % dospělých obyvatel EU. WTO odhaduje,
ţe deprese se v roce 2020 stane „nejčastější příčinou nemocí v rozvinutém světě“.
ZELENÁ KNIHA. Zlepšení duševního zdraví obyvatelstva. Na cestě ke strategii duševního zdraví pro Evropskou
unii, s. 4. [online]. c2005 [cit.2006-12-11].
Dostupné na WWW: < http://www.cabrnoch.cz/media/com2005_0484cs01.pdf>.
17
[online]. c2007 [cit. 2008-05-12].
Dostupné na WWW: <http://ec.europa.eu/employment_social/index/comp_disb_final_en.pdf>, s 97.
15
Tabulka č. 2: Nově přidělené invalidní důchody z důvodu duševního onemocnění v
letech 2003-2006
rok
nově
nově
přidělené
přidělené
ČID
PID (duševní
(duševní
nemoci )
nemoci)
celkem
PID
celkem
ČID
% PID % ČID
(duševní (duševní
nemoci...) nemoci..)
2003
3492
1943
25544
23010
13,7
8,4
2004
3743
2208
26353
24088
14,2
9,2
2005
3394
2266
24207
24718
14,0
9,2
2006
3382
2334
23613
22571
14,3
10,3
Pramen: Vlastní konstrukce podle zdravotnických ročenek 2003-2006.
1.3 Shrnutí
Skupina osob se zdravotním postiţením je vymezena v
zákoně č. 155 /1995 Sb., o
dŧchodovém pojištění. Podle zachování a ztráty pracovního potenciálu jsou rozlišovány plně
invalidní osoby, částečně invalidní osoby a osoby zdravotně postiţené. Celkově čítá skupina
takto postiţených v ČR asi 500 000 osob. Nemalou část z těchto osob tvoří osoby s duševním
onemocněním. Z hlediska jejich potřeb pro začlenění na trh práce tvoří
nespecifičtější
skupinu osoby s diagnózou z okruhu schizofrenie. Nemocní schizofrenií činí 1-2 % populace.
16
2.
Osoby se zdravotním postiţením na trhu práce
2.1 Bariéry vstupu na volný trh práce pro duševně nemocné
Skupina duševně nemocných osob patří ve velké skupině zdravotně postiţených k těm
opomíjeným a problematickým, i co se zaměstnání týče. Jak se ukazuje i v mezinárodních
srovnávacích studiích, které zkoumají dopady politiky zaměstnanosti na zdravotně postiţené,
je skupina lidí s psychickými a nervovými problémy nejobtíţněji zaměstnatelnou,
zařaditelnou na trh práce.18 Jiný pramen (potvrzující toto tvrzení) uvádí, ţe v Evropské unii
má problémy s prací v souvislosti psychickými poruchami 20 % pracujících osob. 19 Osoby s
diagnózou schizofrenie se prŧměrně v západní Evropě a USA účastní na volné trhu práce
pouze z 10.-20 %.20 Nízká zaměstnanost je patrná také ve srovnání s jinak handicapovanými
skupinami osob.21 A konečně, jasná souvislost byla potvrzena mezi nezaměstnaností a
onemocněním depresí, úzkostí či neurózou, a to v případech, kdy deprese nebyla tím
zdravotním dŧvodem, který vedl k odchodu či ztrátě zaměstnávání.22 Provázanost duševního
zdraví a zaměstnání se jeví jako silná.
18
Men and Women with Disabilities in The EU: Statistical Analysis pf The LFS ad hoc Module and The EUSILC. [online]. c2007 [cit. 2008-04-26].
Dostupné na WWW: <http://ec.europa.eu/employment_social/index/7002_en.html>, s. 131.
Také jiné zdroje potvrzují nízkou zaměstnanost této těchto zdravotně postiţených osob: NApř. Rymaszewska
převzala tvrzení publikované Národním institutem duševního zdraví v USA: Nepracuje zde 70-90 % osob
trpících váţnou duševní poruchou, coţ je největší procento ze všech handicapovaných skupin obyvatel.
Obdobné tvrzení přináší studie HARNOIS, Gaston- PHYLLIS Gabriel. Mental health and work: Impact, issues
and good practices,s 19.
19
20
KASZYŃSKI Hubert. Osoby chore psychicznie jako grupa beneficientów organizacji pozarządowych
świadczących usługi na rynku pracy. [online] c2006 [cit. 2008-03-10]. Dostupné na WWW:
<http://www.fise.org.pl/files/1bezrobocie.org.pl/public/Raporty/HKaszynski_raport_dot_osob_chorych_psychic
znie.pdf>.
21
Studie označuje jako skupinu s největšími problémy osoby s "problémy v oblasti řeči" (speech problem). Na
druhém místě jsou uvedeny přímo osoby s psychickými problémy. Dá se předpokládat, ţe lidé s první skupiny
mohou mít rovněţ psychiatrickou diagnózu.
Men and Women with Disabilities in The EU: Statistical Analysis pf The LFS ad hoc Module and The EU-SILC.
[online]. c2007 [cit. 2008-04-26].
Dostupné na WWW: <http://ec.europa.eu/employment_social/index/7002_en.html>, s. 141.
22
BUCHTOVÁ, Boţena a kol. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém, s. 104.
17
2.1.1. Příčiny existence bariér
Celá tato práce je postavena na dnes jiţ obecně přijímaném předpokladu, ţe OZP jsou jednou
ze skupin znevýhodněných a diskriminovaných na trhu práce 23 a jak dokazuje předchozí
kapitola, o osobách s duševní nemocí toto platí dvojnásob. Příčin této situace je více. Bariéry
na straně zaměstnavatele jsou zpŧsobeny obavami z komplikací plynoucích ze zaměstnání
zdravotně postiţeného, některé tyto obavy mohou být reálné, jiné jsou zpŧsobené neznalostí
dovedností, schopností i limitŧ zdravotně postiţených.
Často zmiňovaná je ta skutečnost, ţe OZP podává niţší výkon a není tak schopna
splnit pracovní nároky vyţadující rychlost a výkon, flexibilitu. Skutečně, dŧraz na vysokou
výkonnost mŧţe být pro zdravotně postiţené limitující, pro osoby duševně nemocné toto platí
téměř vţdy. Výběrem vhodného zaměstnání však lze tento problém vyřešit, vyţaduje to však
individuální práci s zájemcem o zaměstnání, případně zaměstnavatelem.
Skupinu zdravotně postiţených charakterizuje vyšší nemocnost a také tento fakt
mŧţe být příčinou nezájmu zaměstnavatelŧ o tyto pracovníky. V případě duševně nemocných
se bohuţel jedná často o nemocnost dlouhodobou, kterou zaměstnavatel nemusí být ochoten
akceptovat.
Další charakteristikou skupiny zdravotně postiţených zhoršujících jejich postavení na
trhu práce je nízká kvalifikace.24 Tento znevýhodňující faktor mŧţe být přítomný i u duševně
nemocných, zvláště pak propukla-li jejich nemoc v mládí a pokud tito nestihli dokončit
studium (nejčastěji nastává tato situace u nemocných schizofrenií).
Zřejmě největším problémem a překáţkou v zaměstnání duševně nemocného mŧţe
být obava zaměstnavatele z tohoto člověka a jeho chování. Zde se jednoznačně projevuje
neinformovanost o problematice duševního onemocnění a celkově nepříznivý obraz duševně
nemocných ve společnosti, který zpŧsobuje jejich stigmatizaci. Zatímco přizpŧsobení
pracoviště pro osobu s fyzickým postiţením spočívá obvykle v technickém řešení, které je
jednorázovou záleţitostí, přizpŧsobení podmínek pro zaměstnání člověka s duševním
onemocněním vyţaduje změnu postojŧ zaměstnavatele i spolupracovníkŧ. Předsudky mŧţe
pomoci zmírnit individuální podpora zaměstnance i zaměstnavatele.
Doplňme ještě, ţe nezaměstnanost osob se zdravotním postiţením je pociťována jako
problém osobami se zdravotním postiţením i ostatními lidmi, kteří se zdravotně postiţenými
23
takto o situaci pojednává např. VYSOKAJOVÁ, Margerita. Hospodářská, sociální a kulturní práva a
zdravontě postižení, s. 37.
24
Např. KUCHAŘ, Pavel. Trh práce, s. 157.
18
jsou v kontaktu.25
Dŧleţité je také odhalení překrývání některých skupin znevýhodněných na trhu práce.
Skupina OZP se překrývá s osobami dlouhodobě nezaměstnanými. Asi 7 % dlouhodobě
nezaměstnaných pobírá částečný invalidní dŧchod. Zhoršený zdravotní stav uvádělo 33 % z
dlouhodobě nezaměstnaných.26
2.2 Motivace státu pro řešení zaměstnanosti zdravotně postiţených
2.2.1 Náklady související s nezaměstnaností a přínosy začlenění na trh
práce
Nezaměstnanost jakékoliv skupiny osob s sebou nese negativní dŧsledky a náklady. Existujeli nedobrovolná nezaměstnanost, není plně vyuţíván výrobní faktor práce, výstup ekonomiky
se nachází pod potenciálním produktem. Nezaměstnanost představuje nedostatečné vyuţití
lidského potenciálu a tedy mrhání tímto potenciálem.
Nezaměstnanost znamená pro stát náklady: Nezaměstnané osobě se zdravotním
postiţením náleţí podpora v nezaměstnanosti, následně sociální dávky. Stane-li se OZP
příjemcem dŧchodu, zatíţí stát povinností vyplácet tento dŧchod, přičemţ daná osoba sama
do systému nepřispívá. Bude-li však schopna uplatnit se na trhu práce, (byť v omezené míře),
bude přispívat na sociální a zdravotní pojištění a bude poplatníkem daně z příjmu, zvýší se
také její spotřeba a případně i úspory. Tuto souvislost shrnuje obecné tvrzení, ţe při zvyšování
nezaměstnanosti „stát přichází o daňové příjmy, zatímco jeho výdaje v důsledku
nezaměstnanosti rostou."27
Rostou i další výdaje státu, jejichţ výši nezaměstnanost ovlivňuje - výdaje na
zdravotnickou péči, sociální práci, prevenci sociálně-patologických jevŧ apod.
V předchozích kapitolách byla vysvětlena souvislost mezi nezaměstnaností a
sociálním vyloučením, tato kauzalita nemŧţe být pominuta při promýšlení nákladŧ
nezaměstnanosti duševně nemocných. V souvislostí s nezaměstnaností duševně nemocných
lze jistě hovořit o nákladech spojených s hospitalizací a léčbou. Studie ukazují, ţe zapojení do
společnosti prostřednictvím zaměstnání mŧţe sníţit počet hospitalizací i nutných intervencí
25
podle .dotazníkového šetření mezi úředníky sociálních odborŧ a zdravotně postiţenými povaţovali
nezaměstnanost úředníci za největší problém (domnívalo se to 85,4% respondentŧ), a zdravotně postiţení za
druhý největší problém (27, 8 %).
KRHUTOVÁ, Lenka a kol. Občané se zdravotním postižením a veřejná správa, s. 14.
26
KUCHAŘ, Pavel. Trh práce, s. 157.
27
Společenské souvislosti trhu práce…, s. 103.
19
ambulantního lékaře.28 Psychiatrické hospitalizace jsou přitom poměrně dlouhodobé, a tedy i
nákladné. V naší republice není zaveden komunitní přístup k duševně nemocným, který by
pomohl těmto lidem řešit zdravotní problémy ambulantně a vyhnout se tak hospitalizaci,
souvislost mezi nezačleněním do společnosti potaţmo nezaměstnaností
a počtem
hospitalizací zde proto skutečně existuje.
Další náklady, které v souvislosti s nezaměstnaností vznikají, by bylo moţno označit
za nepřímé. Jedná se o náklady, které vznikají rodinným příslušníkŧm a pečujícím osobám.
Trvalé zaměstnání a začlenění by pomohlo sníţit zátěţ těchto osob, které v opačném případě o
své blízké musí pečovat na úkor jiné aktivity. Mŧţe dojít také k poklesu spotřeby domácností
a tím i ţivotní úrovně.29
Existují však i další dŧvody, které stát (politika) mŧţe přijmout za své a na základě
kterých pro ni bude výhodné podporovat větší uplatnění zdravotně postiţených na trhu práce.
Zdravotně postiţení jsou ve valné míře klienty rŧzných zařízení poskytujících sociální sluţby.
Současné směřování sociálních sluţeb sleduje trend zapojení postiţených do běţného ţivota,
preferuje moţnosti setrvání v přirozeném prostředí ve srovnání s ţivotem ve specializovaných
zařízeních. Pokud se stát (prostřednictvím dotační politiky MPSV) ztotoţňuje s tímto
trendem, pak by měl se sociální politikou sladit i politiku zaměstnanosti a nastavení nástrojŧ
aktivní politiky zaměstnanosti (dále APZ) a měl by tedy usnadňovat přístup zdravotně
postiţených na trh práce, neboť práce v běţných podmínkách nepochybně přispívá k
začlenění člověka do společnosti.
Zákonitosti spojené obecně s nezaměstnaností se uplatňují i v případě nezaměstnanosti
zdravotně postiţených: Výše podpory v nezaměstnanosti ovlivňuje a určuje motivaci
nezaměstnaných k práci, stejnou souvislost lze najít i ve výši dŧchodŧ. Ztráta motivace k
práci z dŧvodu srovnatelné výše mzdy a sociálních příjmŧ je uváděna jako hlavní dŧvod nízké
zaměstnanosti OZP.30 Toto pravidlo se ukazuje jako obecně platné i v jiných zemích u
28
Výsledky výzkumu začlenění osob trpících schizofrenií na volný trh práce ukázaly, ţe počet dní hospitalizace
se u těchto osob sníţil o 70 %.
KASZYŃSKI Hubert. Osoby chore psychicznie jako grupa beneficientów organizacji pozarządowych
świadczących usługi na rynku pracy. [online] c2006 [cit. 2008-03-10]. Dostupné na WWW:
http://www.fise.org.pl/files/1bezrobocie.org.pl/public/Raporty/HKaszynski_raport_dot_osob_chorych_psychicz
nie.pdf, s. 10.
29
Rozlišení nákladŧ zdravotního postiţení na přímé, nepřímé a náklady příleţitosti popisuje studie:
Active Labour Market Programmes for People with Disabilities. Facts and figures on use and impact. [online].
c2004 [cit. 2008-01-20].
Dostupné na WWW: <http://ec.europa.eu/employment_social/index/active_labour_market_progs_en.pdf>, s. 48.
30
KUCHAŘ, Pavel. Trh práce, s. 157.
20
duševně nemocných,31 nastavení příjmŧ suplujících výpadek mzdy je sloţité, je nutné věnovat
mu velkou pozornost. Plný a částečný invalidní dŧchod jsou, jak jiţ bylo řečeno, definovány
podle míry ztráty schopnosti pracovat, mají tedy dostačovat k zajištění materiálních potřeb
člověka. Zároveň je však třeba najít takové mechanismy, které by člověka zdravotně
postiţeného podporovaly ve snaze vyuţít svŧj potenciál a nalézt zaměstnání.
2.2.2 Kvalita ţivota
Pojem „kvalita ţivota“ se objevuje v metodách hodnocení veřejných projektŧ (zvláště v
souvislosti se zdravotnictvím) a ve veřejné ekonomii vŧbec a jeho problémem zde je obtíţná
definovatelnost a subjektivnost. Tento termín pouţívají mnohé další obory, jako ekologie,
pedagogika, psychologie apod. Je tedy velice zajímavý právě pro mnoţství úhlŧ pohledu na
něj.32 Problematika kvality ţivota se dostala do popředí v souvislosti s ekonomickým
rozvojem a rozvojem vědy a technologií, které přinášely výdobytky pozitivní pro zvyšování
kvality ţivota, zároveň však v těsném závěsu za nimi přicházely negativní dŧsledky tohoto
vývoje.
Pro měření kvality ţivota se pouţívají rozličné dotazníky koncipované podle účelu, ke
kterému má šetření slouţit, případně rozhovor. Měření sleduje objektivní či subjektivní
kvalitu ţivota, přičemţ subjektivní se jeví jako preferovaná a monitoruje jedincovo
subjektivní vnímání svého postavení ve společnosti. Klíčovou roli hrají osobní cíle, zájmy,
hodnotové ţebříčky tázaného.
Koncept kvality ţivota je velice často spojován s zdravotnictvím, neboť je zde
poměrně hojně vyuţíván. V souvislosti s jeho aplikací se do popředí dostávají ucelenější
přístupy k pacientovi kladoucí dŧraz nejen na lékařská měření, ale také na rehabilitaci,
následnou terapii, sociální práci apod. Do popředí se dostávají preference pacientŧ.
WHO rozeznává tyto čtyři oblasti, které mají postihnout všechny dimenze lidského
ţivota a promítají se tak do vnímání kvality ţivota:

Fyzické zdraví a úroveň samostatnosti (zahrnuje závislost na pomoci,
schopnost pracovat)

Psychické zdraví a duchovní stránka (zahrnuje např. sebepojetí, ale i mentální
31
Studie srovnávající systémy podpory v Německu, Švýcarsku a USA a jejich vliv na motivaci lidí se
schizofrenií: PRIEBE, S. a kol. Employment, Attitudes Toward Work, and quality of Life Among People With
Schizophrenia in Three Countries. Schizophrenia Bulletin [online]. 1998, roč. 24 č. 3 s. 469.
Dostupné na WWW: < http://schizophreniabulletin.oxfordjournals.org/cgi/reprint/24/3/469>.
32
Pojem kvalita ţivota byl poprvé zmíněn v právě v oboru ekonomie Pigouem v roce 1920 v práci zabývající se
ekonomií a sociálním zabezpečením. MŨHLPACHR, P., VAĎUROVÁ, H., Problematika kvality ţivota –
vymezení, dimenze, měření.IN: Integrace handicapovaných na trhu práce v mezinárodní dimenzi, s.96.
21
kapacitu: paměť, koncentraci…)

Sociální vztahy

Prostředí (finanční zdroje, dostupnost péče, moţnosti učení – získávání
dovedností apod.)33
Takto popsaná kvalita ţivota se shoduje s principy a cíly ucelené rehabilitace i sociální práce s
duševně nemocnými a tudíţ i s posláním Fokusu Vysočina – organizace, jejích pŧsobení bude
popsáno v dalších částech práce v souvislosti s provozem chráněných dílen.
Práce má pro kvalitu života člověka velký význam. Je vnímána jako jedna z dŧleţitých
ţivotních domén člověka, pracovní činnosti (denní činnost) výrazně ovlivňuje subjektivně
vnímanou kvalitu ţivota. Práce, respektive její absence – tedy nezaměstnanost, má dopady
nejen na společenské postavení, ale také na psychiku člověka, na jeho zdravotní stav. Práce
ovlivňuje člověka, jeho rodinu a okolí v mnoha rovinách.34
Dŧleţitost práce pro subjektivně vnímanou kvalitu ţivota člověka s duševním
onemocněním (konkrétně schizofrenií) potvrzují provedené výzkumy.35 Zaměstnané osoby
vykazovaly méně symptomŧ nemoci, zvýšil se jejich příjem a tím objektivně i subjektivně
vnímaná kvalita ţivota, sami přikládali práci velký význam. Práce a kvalita ţivota opět
ovlivňují míru vyuţívání sociálních sluţeb a čerpání zdravotní péče a tím i výši veřejných
výdajŧ na tyto účely.
2.3 Shrnutí
Osoby se zdravotním postiţením naráţí na bariéry při vstupu na trh práce, často je příčinou
niţší výkonnost, častější nemocnost a niţší kvalifikace těchto osob. Osoby s duševním
onemocněním se navíc setkávají se stigmatizací a obavami zaměstnavatele a spolupracovníkŧ
z jejich chování a projevŧ. Posílení zaměstnanosti OZP přispěje k sníţení veřejných výdajŧ a
náprava současného stavu je tedy v zájmu veřejné politiky. Práce má význam také pro
subjektivně vnímanou kvalitu ţivota, celkově přispívá k začleňování OZP do společnosti.
33
MŨHLPACHR, Pavel - VAĎUROVÁ, Helena. Problematika kvality ţivota – vymezení, dimenze, měření. .
IN: Integrace handicapovaných na trhu práce v mezinárodní dimenzi. s. 99.
34
Více o dopadech nezaměstnanosti: BUCHTOVÁM Boţena, Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a
sociální problém. s. 75-175.
35
PRIEBE, S. a kol. Employment, Attitudes Toward Work, and quality of Life Among People With
Schizophrenia in Three Countries. Schizophrenia Bulletin [online]. 1998, roč. 24 č. 3 s. 469.
Dostupné na WWW: < http://schizophreniabulletin.oxfordjournals.org/cgi/reprint/24/3/469> .
22
3. Politika zaměstnanosti
Vzhledem k tomu, ţe zaměstnanost (respektive nezaměstnanost) je významným
hospodářským ukazatelem a dotýká se všech občanŧ – volitelŧ, je politika zaměstnanosti
předmětem zájmu státu, potaţmo politikŧ. Politika zaměstnanosti je propojena s politikou
hospodářskou a sociální. Politiku zaměstnanosti mŧţeme definovat jako ucelenou strategii
ovlivňování trhu práce a jeho účastníkŧ s cílem pozitivního ovlivňování zaměstnanosti.
Tuto definici politiky zaměstnanosti mŧţeme ztotoţnit s „programy zaměstnanosti,“
jak je označují dokumenty EU. Podle tohoto vymezení představují programy zaměstnanosti
intervence, jejichţ cílem je dosahování efektivního fungování trhu práce a nápravy porušení
rovnováhy na něm. Tyto intervence jsou financovány z veřejných prostředkŧ, nemusí však být
vţdy prováděny organizacemi veřejného sektoru. Intervence zahrnují čas, aktivitu a finanční
dimenzi. Programy zaměstnanosti jsou zaměřeny na zaměstnavatele, zaměstnance, případně
zprostředkovatele zaměstnání. 36
Nejen v ČR jsou rozlišovány dvě sloţky politiky zaměstnanosti, pasivní a aktivní.
Pasivní politika zaměstnanosti se zaměřuje především na systém podpory
nezaměstnanosti a jiné programy, které mají za cíl finanční zajištění těch, kteří se aktivně na
trhu práce neúčastní. Aktivní politika zaměstnanosti37 (dále APZ) slouţí k zajištění
maximální úrovně zaměstnanosti.38 Měla by motivovat a podporovat občany k větší integraci
na trhu práce. Mnohá opatření jsou soustředěna na skupiny obyvatel znevýhodněné na trhu
práce, mezi něţ rovněţ patří i zdravotně postiţení.
Směřování politiky zaměstnanosti a cíle v této oblasti jsou prezentovány v rŧzných
dokumentech od úrovně mezinárodní aţ po dokumenty prezentující cíle politiky územně
samosprávných celkŧ. Zde se objevují závazky vlády (obecní politiky), jejichţ naplnění v
praxi pomocí konkrétních opatření je moţné sledovat.
3.1 Dokumenty o problematice zaměstnání osob se zdravotním
36
Active Labour Market Programmes for People with Disabilities. Facts and figures on use and impact.
[online]. c2004 [cit. 2008-01-20].
Dostupné na WWW: <http://ec.europa.eu/employment_social/index/active_labour_market_progs_en.pdf>.
37
více o cílech, faktorech ovlivňujících výsledky APZ:
KOTÝNKOVÁ, Magdalena - NĚMEC Otakar. Lidské zdroje na trhu práce, s. 180 an.
38
§ 104 , zákona č. 345/2004 Sb.
23
postiţením
Situací zdravotně postiţených, především jejich právy a postavením se zabývá mnoţství
organizací (OSN, YLO, WHO, a další), o tomto tématu pojednává řada dokumentŧ. Mnohé z
nich zmiňují či přímo analyzují situaci v zaměstnávání osob se zdravotním postiţením.
Vznikají na všech úrovních, přes unijní, vládní, krajskou i místní. Problémem při jejich
analýze je jejich nepřehlednost, co se hierarchie týče. Klíčové dokumenty budou v této
kapitole prozkoumány s ohledem na problematiku chráněného trhu práce a chráněných dílen.
V dokumentech je deklarována jiţ od 70. let potřeba zlepšit postavení zdravotně
postiţených a nashromáţdilo se jich za tu dobu skutečně veliké mnoţství.39 Postupně
získávaly opatření na podporu postavení a zlepšení zaměstnanosti zdravotně postiţených
konkrétnější podobu. Později bylo rozhodnuto o sestavování akčních plánŧ zaměstnanosti
jednotlivými zeměmi. V roce 2000 se dostává do popředí závazek postupovat společně proti
chudobě a sociálnímu vyloučení.
V současné době je evropská sociální politika zaměřená na zlepšování postavení
zdravotně postiţených shrnuta v hlavním dokumentu, kterým je Akční plán evropské unie v
oblasti zdravotního postiţení (DAP – Disabillity Action Plan). Celý tento plán byl rozdělen
na tři fáze a pokrývá období 2003-2010. První fáze probíhala v letech 2004-2005, měla
pomoci zlepšit přístup zdravotně postiţených na trh práce. Vývoj druhé pak byl shrnut v
dokumentu Sdělení Komise...Postavení zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii:
Evropský akční plán 2006 – 2007.40 Tento dokument byl zásadní v tom, ţe jako první přinesl
popis a zhodnocení situace a statistické údaje týkající se zdravotně postiţených. Dokument se
soustředí na zlepšování podmínek pro zdravotně postiţené, jeho formulace jsou však spíše
obecného charakteru. K chráněnému trhu práce se vztahuje pouze formulace doporučující
„vytvářet pro chráněné dílny a zaměstnavatele motivační pobídky, aby přijímali a trvale
zaměstnávali osoby se zdravotním postižením.“ Také tato druhá fáze a priority fáze třetí pro
roky 2008 -2009 jsou rozpracovány v podobném dokumentu- Sdělení Komise.41 Nově je zde
vyzvednut význam podporovaného zaměstnávání, jsou zde jmenovány jeho zásadní principy,
jako je začlenění na trh práce a asistence. Zdŧrazňován je také význam komplexnosti přístupŧ
39
Tyto dokumenty a jejich obsah mapuje např. Sborník analýz analytické části projektu EQUAL č. 0026.Posílení
postavení nezaměstnaných zdravotně postižených občanů na trhu práce na území Prahy.
Genezi ochrany práv zdravotně postiţených popisuje např. VYSOKAJOVÁ, MARGERITA, Hospodářská,
sociální a kulturní práva a zdravontě postižení, s. 15-22.
40
Postavení zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii: Evropský akční plán 2006 – 2007. [online].
c2005 [cit.2006-12-11]. Dostupné na WWW:
41
Situation of disabled people in the European Union: the European Action Plan 2008-2009. [online]. c 2007
[cit. 2008-05-20]. Dostupné na WWW:: <http://ec.europa.eu/employment_social/index/com_2007_738_en.pdf>.
24
a kombinace opatření.
Zaměstnávání a rozvoj trhu práce se nachází poměrně ve středu zájmu Evropské unie,
prolíná se s tématy rovného zacházení, zamezení diskriminace a v tomto směru se dotýká i
otázky zaměstnávání zdravotně postiţených. K těmto tématŧm se proto vztahuje i řada dalších
dokumentŧ.42
Dlouhodobě se zaměstnaností, tvorbou a implementací opatření zabývá Evropská
strategie zaměstnanosti,43 která se formovala od 90. let. Otázkou zaměstnávání zdravotně
postiţených se zabývá pouze okrajově, pojímá je jako součást širších, výše zmíněných témat
rovného zacházení apod.
V souvislosti se vstupem do EU se Česká republika připojila k boji proti sociálnímu
vyloučení schválením Společného memoranda o sociálním začleňování44 v roce 2003.
Zvyšování zaměstnanosti zdravotně postiţených osob je jiţ zde jednou z klíčových výzev
dokumentu. Toto memorandum stanovuje povinnost vypracovávat dvouleté Národní akční
plány sociálního začleňování, nyní ČR vypracovává jiţ třetí tento plán. Zde jsou osoby se
zdravotním postiţením opakovaně zařazeny mezi „nejvíce zranitelné skupiny obyvatel.“
Tento materiál spíše je obecný, neobsahuje konkrétní opatření. Hovoří se zde především o
potřebě integrace osob se zdravotním postiţením do společnosti.
Dalším dokumentem, který se věnoval tématu trhu práce, byl Národní akční plán
zaměstnanosti na léta 2004-200645. Zde je zaměstnávání osob se zdravotním postiţením
věnována priorita č. 7 zaměřená na podporu integrace znevýhodněných osob na trhu práce,
otázce zdravotně postiţených a jejich uplatnění na trhu práce však pozornost věnována
výrazně není. Na tento akční plán navázal Národní lisabonský program 2005-2008.46 Ani
zde však nejsou priority vztaţeny přímo k zdravotně postiţeným.
Otázce zaměstnávání osob se zdravotním postiţením se věnuje také Střednědobá
koncepce státní politiky vůči občanům se zdravotním postiţením,47 která byla přijata v
42
významná je např. Směrnice rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro
rovné zacházení v zaměstnání a povolání
43
Související dokumenty jsou dostupné na :
<http://ec.europa.eu/employment_social/employment_strategy/emco_en.htm>.
44
Společné memorandum o sociálním začleňování. [online]. c2003 [cit.2006-12-11].
Dostupné na WWW: < http://www.businessinfo.cz/files/file3121.pdf>.
45
Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004-2006. [online]. c2004 [cit.2006-12-11].
Dostupné na WWW:
<http://ec.europa.eu/employment_social/employment_strategy/nap_2004/nap2004cz_cz.pdf>.
46
Národní lisabonský program 2005-2008. [online]. c2005 [cit. 2008-05-11]. Dostupné na WWW:
<http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/narodni_lisabonsky_program_2005-2008.pdf>.
47
Střednědobá koncepce státní politiky vůči občanům se zdravotním postižením [online]. c2004
[cit.2006-12-11]. Dostupné na WWW: <http://www.nrzp.cz/index.php?path=8&Menu_path=koncepce.html>, s.
33.
25
roce 2004 a její opatření sahají do roku 2009. Zaměstnávání osob se zdravotním postiţením
je zde jmenováno jako priorita rozvoje lidských zdrojŧ. Najdeme zde konečně i zmínku o
chráněných dílnách. V dokumentu je deklarována snaha vytvořit "sociální dílny," ve kterých
by převaţovala terapie a odlišit je od chráněných dílen s pracovně-právním vztahem a odlišit
také zdroje financování těchto dvou odlišných zařízení. U sociálních dílen se dále podle
dokumentu předpokládá „přiměřená tržní aktivita založená na principech sociální
ekonomie."48
Z hlediska chráněných dílen a chráněného trhu práce je dŧleţitý Národní plán
podpory a integrace občanů se zdravotním postiţením na období 2006 – 2009.49 V tomto
dokumentu je doslovně zopakováno tvrzení o prioritním významu zaměstnávání zdravotně
postiţených osob, je zde konstatován dosavadní neuspokojivý stav. Jsou stanovena také
opatření vedoucí k zlepšení stavu. Ta to jsou definována poměrně konkrétně, třetí kapitola se
vztahuje přímo k zaměstnanosti a je zajímavá také vzhledem k chráněným dílnám a postoji k
nim. Z opatření, které si vláda v rámci této kapitoly stanovila, se přímo k chráněnému trhu
práce a chráněným dílnám vztahují tato:
Opataření 3.4.: pravidelně vyhodnocovat....změny v chráněných pracovních dílnách
(MPSV prŧběţně)
Opatření 3.8.: Analyzovat zaměstnanost a zaměstnatelnost osob se zdravotním
postiţením zapojených do pracovní rehabilitace (31.12.2006 MPSV)
Opatření 3.11.: Vypracovat analýzu mapující moţnost vzniku a podpory tzv.
sociálních druţstev, případně dalších subjektŧ sociální ekonomie podporujících zlepšení
zaměstnanosti zdravotně postiţených. (30.6.2007. SČMVD, MPSV,)
Na příkladu kraje Vysočina lze ilustrovat úvodní tvrzení, ţe zaměstnávání osob se zdravotním
postiţením je skutečně obsaţeno i v dokumentech vznikajících na regionální úrovni. Zmínky
o potřebě řešení tohoto problému najdeme v Programu rozvoje kraje Vysočina i například v
komunitních plánech měst (např. Havlíčkŧv Brod a Pelhřimov).
3.2 Zhodnocení zavedení závazků dokumentů do praxe
Shrneme-li výčet dosavadních dokumentŧ zabývajících se danou problematikou, mŧţeme říci,
ţe zaměstnávání osob se zdravotním postiţením je vnímáno jako aktuální sociální problém, o
48
Střednědobá koncepce státní politiky vůči občanům se zdravotním postižením, s. 33.
Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období 2006 – 2009. [online]. c2006
[cit.2006-12-11]. Dostupné na WWW: <http://www.esfcr.cz/files/clanky/1284/NPPI_2006-9.pdf>.
49
26
jehoţ existenci vláda ví a deklaruje ochotu jej řešit.
Na úrovni Evropské unie se tato problematika přidruţuje k boji proti sociálnímu
vyloučení, který je prioritou sociální politiky. Aktuálním pojmem, který se v souvislosti s
politikou zaměstnanosti EU objevuje, je „flexikurita“.50 Strategické dokumenty Evropské unie
jsou formulovány velmi obecně a jejich odraz v praxi je velice těţké hodnotit. Je však
potřeba vyzdvihnout, ţe v posledním dokumentu Evropského akčního plánu se objevuje
přímo podpora principu podporovaného zaměstnávání, coţ lze povaţovat za jasné gesto
směřování politiky zaměstnanosti v záplavě obecných tvrzení ve všech výše uvedených
dokumentech EU. Zároveň je třeba mít na paměti, ţe dokumenty EU mají být zastřešující pro
politiky členských státŧ a musí tedy umoţňovat volnost, jejich obecnost proto nemŧţe být
vnímána pouze kriticky.
V předchozí kapitole bylo uvedeno šest strategických dokumentŧ, které mají
zahrnovat a reprezentovat postoj České republiky k zaměstnávání zdravotně postiţených. Jak
jiţ bylo řečeno výše, problém nízké zaměstnanosti této skupiny obyvatel si vláda uvědomuje.
Je však velice sloţité dopátrat se nejen konkrétních opatření, ale porozumět i směřování
politiky zaměstnanosti vŧči občanŧm se zdravotním postiţením. Pouze poslední dva
dokumenty obsahují konkrétnější opatření, jejichţ naplnění je moţno hodnotit. Střednědobá
koncepce přinesla myšlenku oddělení terapeuticky zaměřených dílen od chráněných. K tomu
skutečně došlo. Zároveň uvádí výše citovanou větu o vyuţití principŧ sociální ekonomiky.
Aplikace principŧ sociální ekonomiky však je u nás „v plenkách“ a nedá se na ni tedy
poukázat jako na běţně dostupnou a obecně známou záleţitost, pohledy na její vymezení se
liší.
Nejkonkrétněji jsou opatření definována v posledním dokumentu, Národním plánu
podpory a integrace občanů se zdravotním postižením. Jejich naplnění však není lehké
zhodnotit, také proto, ţe se s nově přijatou reformou veřejných financí změnil i systém
podpory zaměstnavatelŧ zdravotně postiţených. Kaţdopádně, ţádná z výše uvedených analýz,
jejichţ vypracování mělo být součástí přijatých opatření, není (pokud tedy existuje) v
elektronické podobě veřejně dostupná
3.3 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti vůči zdravotně postiţeným
K zaměstnávání osob se v českém právním systému vztahují dvě normy: Zákon o
zaměstnanosti a zákoník práce, zde je nutné hledat nástroje podporující začlenění zdravotně
50
spojení flexibility – pruţnosti trhu bez omezení jistoty pracovníkŧ ("security")
27
postiţených na trh práce. Nástroje APZ jsou pro tuto práci stěţejní, proto jim bude věnována
tato kapitola. Jejich výčet není uváděn jednotně, je moţné nalézt více zpŧsobŧ vymezení
těchto nástrojŧ, zde budou uvedeny tři systémy výčtŧ těchto nástrojŧ.
I. J. Hutař ve své stati51 uvádí těchto 7 nástrojŧ:
• právo na rovné zacházení a ochranu před diskriminací
• ohlašovací povinnost
• povinná 4% kvóta
• sleva na dani
• přímá finanční pomoc státu
• vyšší podpora investičních pobídek
• zvýhodnění ve veřejných zakázkách
II. Nástroje APZ vŧči zdravotně postiţeným jsou uvedeny v zákoně o zaměstnanosti,
přesně v Hlavě III tohoto zákona (s výjimkou nárokového příspěvku podle § 78, který mezi
nástroje APZ není řazen). Většina z nich spadá do opatření, které J. Hutař označil jako
„přímou finanční pomoc státu“. Jedním z nástrojŧ zde jmenovaných jsou i chráněné dílny a
jim určená podpora. S fungováním chráněných dílen jsou spojeny i další nástroje APZ
vymezené v zákoně o zaměstnanosti,
proto bude systematizace podle zákona v této
kapitole pouţita.
III. Studie zhodnocující dopady aktivní politiky zaměstnanosti vŧči zdravotně postiţeným v
EU52 rozlišuje tyto nástrojŧ APZ vŧči zdravotně postiţeným:
•
Poradenství a asistence při vyhledávání pracovního místa – zahrnuje intensivní
a individuální podporu.
•
Pracovní rehabilitace
- definována jako činnost, která směřuje k udrţení,
rozvoji pracovních dovedností za odborného vedení.
•
Finančně podporované zaměstnání (subsidised employment) – zaloţen na
příspěvku zaměstnavatelŧm, v některých zemích i zaměstnancŧm – vyuţívaný
51
Sborník analýz analytické části projektu EQUAL č. 0026. Posílení postavení nezaměstnaných zdravotně
postižených občanů na trhu práce na území Prahy. [online] c2006 [cit.2008-01-03].
Dostupné na WWW: <http://www.praceprozp.cz/informace/analyzy-zamerene-na-problematiku.html>, s. 74.
52
c2004 [cit. 2008-01-20].
Dostupný na WWW: <http://ec.europa.eu/employment_social/index/active_labour_market_progs_en.pdf>, s. 19.
28
v severských zemích a Německu
•
Podporované zaměstnávání – zahrnuje adaptaci na pracovní místo a asistenci
při práci
•
Chráněné zaměstnání
•
Podpora zahájení podnikání zdravotně postiţenými
Téměř ve všech sledovaných zemích jsou tyto nástroje kombinovány a pouţívány současně.
Nástroje APZ vymezené v zákoně o zaměstnanosti se takřka shodují s nástroji aplikovanými v
dalších státech EU. Současně se však jednotlivé nástroje překrývají a jejich vymezení v
legislativě ČR a jiných státech EU zcela neodpovídají. Na tyto souvislosti bude u popisu
jednotlivých nástrojŧ upozorněno.
Pracovní rehabilitace
Je vymezena v zákoně o zaměstnanosti (§ 69) jako „souvislá činnost, která je zaměřena na
získání a udržení vhodného zaměstnání.“ Je poskytována kaţdé osobě se zdravotním
postiţením, která o ni poţádá. Zabezpečuje ji úřad práce, nebo jiná osoba (organizace), se
kterou se úřad práce dohodne na základě smlouvy na spolupráci v zabezpečení této sluţby.
Úřad práce hradí náklady rehabilitace – a to jak náklady subjektu, který rehabilitaci zajišťuje,
tak náklady samotné osoby podstupující rehabilitaci. Pracovní rehabilitace zahrnuje
poradenství, pomoc při výběru povolání, praktickou a teoretickou přípravu apod. Teoretická a
praktická příprava na zaměstnání zahrnuje „přípravu k práci“ a specializované rekvalifikační
kurzy. Příprava k práci směřuje k zapracování zdravotně postiţené osoby na vhodné místo u
zaměstnavatele, během tohoto zapracovávání je finančně podporován zaměstnavatel i
zaměstnanec.53
Pracovní rehabilitace je nástrojem pouţívaným v mnoha státech EU. Rozšíření tohoto
nástroje se v jednotlivých zemích liší. Tento nástroj je hojně vyuţívaný např. v Dánsku,
Řecku, Irsku ale v kombinaci s jinými i v Německu, Holandsku.
Pracovní rehabilitace vymezená v zákoně o zaměstnanosti zahrnuje široké spektrum
činností podíváme-li se výše na vymezení šesti základních mezinárodně srovnatelných
nástrojŧ APZ, pak mŧţeme tvrdit, ţe zahrnuje další tři jmenované: poradenství a asistenci při
hledání pracovního místa, finanční podporu zaměstnavateli, případně i zaměstnanci,
a
podporované zaměstnávání ve smyslu podpory adaptace na pracovní místo.
Tento nástroj má stále velké rezervy, existují nejasnosti v interpretaci paragrafŧ, které
53
§ 72, § 73 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
29
jej vymezují.54
Chráněné pracovní místo55
Zákon o zaměstnanosti podporuje prostřednictvím tohoto nástroje vytváření nových
pracovních míst pro zdravotně postiţené. Na základě smlouvy se zaměstnavatelem, který se
zaváţe takové místo zřídit a udrţet na dva roky mu vyplatí příspěvek na jeho zřízení. Výše
příspěvku se odvíjí od prŧměrné mzdy v předchozím roce (přesně v 1. – 3. čtvrtletí
předchozího roku) a činí maximálně osminásobek prŧměrné mzdy a pro osobu s těţším
zdravotním postiţením maximálně dvanáctinásobek prŧměrné mzdy. V případě, ţe je nově
zřízeno více neţ deset pracovních míst, jsou násobky prŧměrné mzdy tvořící „strop“
příspěvku ještě navýšeny na deseti, respektive čtrnáctinásobek prŧměrné mzdy.
Úřad práce mŧţe zaměstnavateli poskytnout i přípěvek na provozní náklady vzniklé v
souvislosti s pracovním místem pro zdravotně postiţenou osobu. Takový příspěvek mŧţe činit
maximálně trojnásobek prŧměrné mzdy ročně.
Podpora vytváření chráněných pracovních míst spadá mezi výše uvedenou podporu
chráněného zaměstnání. Zahrnuje také opatření k podpoře zahájení podnikání osoby
zdravotně postiţené, neboť výše popsaný systém příspěvkŧ náleţí i takové osobě, která se
stane OSVČ.
Chráněné zaměstnání je podporováno především v Belgii, Německu a
Nizozemí.
Chráněné dílny
Vzhledem k tomu, ţe chráněné dílny stojí v centru zájmu této práce, bude ji věnována
následující kapitola.
Zákonem stanovená povinnost zaměstnávat zdravotně postiţené56
Tato povinnost, která je dalším nástrojem APZ, je stanovená i v jiných zemích EU, není však
obecně rozšířená a kladně hodnocená.
V ČR jsou zaměstnavatelé s více neţ 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinni
zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením ve výši povinného podílu těchto osob na
54
Ke stejným závěrŧm o praktickém vyuţití pracovní rehabilitace došla na základě kvalitativního výzkumu ve
své diplomové práci i LUKÁŠOVÁ, Michaela. Vliv legislativních změn na implementaci pracovní rehabilitace,
Brno: ESF MU, 2006. 73 s. Vedoucí práce: Jiří Winkler.
55
§ 75, č. 435 /2004 Sb., zákona o zaměstnanosti
56
§ 81, č. 435 /2004 Sb., zákona o zaměstnanosti
30
celkovém počtu zaměstnancŧ zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %, přičemţ zpŧsob
přepočtu
se
řídí
vyhláškou.
Existují tři moţnosti, jak tuto povinnost splnit:
a) zaměstnáváním OZP v pracovním poměru
b) odebíráním výrobkŧ nebo sluţeb od zaměstnavatelŧ zaměstnávajících více
neţ 50 % zaměstnancŧ, kteří jsou osobami se zdravotním postiţením
c) odvodem do státního rozpočtu ve výši 2,5 násobku prŧměrné mzdy za 1.-3.
čtvrtletí předchozího roku za kaţdou nezaměstnanou osobu se zdravot.
postiţením.
Tyto moţnosti lze kombinovat.
Jak jiţ bylo řečeno, v některých evropských státech je tato povinnost zaměstnat určitý počet
zdravotně postiţených zaměstnancŧ stanovována také. V současné době se od tohoto nástroje
spíše upouští, neboť se zcela nepotvrdila jeho účinnost. Některé země jej nezavedly s ohledem
na antidiskriminační opatření, která povaţují za dostatečná.
V některých dokumentech se objevuje konstatování nutnosti zlepšení situace se
zaměstnáváním OZP v státních a samosprávních subjektech a úřadech. Zpráva uveřejněná v
tisku v roce 2006 upozorňuje na stálé nedostatky těchto subjektŧ.57
Problémem je také to, ţe některé komerční subjekty nakupují výrobky chráněných
dílen a realizují tak povolené náhradní plnění – chráněné dílny ale jsou pouze mediátorem –
výrobky, které prodají zde nebyly vytvořeny. 58 Zákon totiţ neurčuje, ţe by se muselo jednat
vlastní výrobky a sluţby zaměstnavatele OZP. Tímto postupem je moţné splnit zákonnou
povinnost, aniţ by na tom jakkoliv profitovali zdravotně postiţení. Takové jednání je v
rozporu s etikou, nepřispívá k zvyšování zaměstnanosti zdravotně postiţených, je však v
souladu s právním výkladem MPSV.59
Jako opatření na podporu zaměstnávání zdravotně postiţených slouţí ještě zákazy
diskriminace, které většina zemí, včetně ČR, implementovala do svých zákonŧ. Zákaz
diskriminace na trhu práce je obsaţen v zákoníku práce60 i v zákoně o zaměstnanosti.61
K celkovému výčtu APZ vŧči zdravotně postiţeným patří rovněţ zmínka o
pracovních podmínkách těchto osob. OZP mají pracovní podmínky zvlášť zákonně
57
viz informace obsaţení v článku Handicapovaní hledají práci. MF Dnes, č. 17., [online]. c2006
[cit.2006-10-11]. Dostupné z: <http://www.nrzp.cz/doc/MfD-zamestnavani%20ZP.doc>.
58
Jak obejít zákon? . [online]. c2006 [cit.2006-10-15]. Dostupné z: <http://www.nrzp.cz/doc/TVNovazamestnavaniZP-zneuziti.doc>.
59
Odpověď na dotaz: 2008/15667-414 Zaměstnávání tzv. povinného podílu OZP ve výši 4 % z celkového počtu
zaměstnanců. [online] c2008 [cit. 2008-05-23]. Dostupný na WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/5200>.
60
§ 16-17 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
61
§ 4 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
31
upravené, poţívají zvýšené ochrany. Opatření související se ztíţeným propouštěním těchto
osob byla opakovaně kritizována v souvislosti s demotivací zaměstnavatelŧ k zaměstnávání
OZP.62 V některých zemích jsou ztíţené podmínky propouštění zdravotně postiţených
uplatňovány také. Takové ustanovení má chránit osoby, které se staly zdravotně postiţenými
v době, kdy jiţ pracovaly a zabránilo se tak jejich propuštění.
Jak je patrné z výše uvedeného výčtu a srovnání nástrojŧ APZ směřujících k podpoře
zaměstnávání zdravotně postiţených, jsou ty pouţívané v českém prostředí kompatibilní s
hlavními nástroji pouţívanými v Evropě.
Krom výše vyjmenovaných opatření dotýkajících se přímo zaměstnávání zdravotně
postiţených zná zákon o zaměstnanosti ještě další opatření aktivní politiky zaměstnanosti.
Nejsou zaměřena úzce na skupinu zdravotně postiţených, ale tato skupina z nich ani není
zcela vyloučena. Jedná se zejména o příspěvek na dopravu zaměstnancŧ, příspěvek na
zapracování a další. Podmínky udělení příspěvkŧ jsou stanoveny v příslušných paragrafech
zákona o zaměstnanosti, zde jiţ nebudou podrobně rozebírány.63
Pro ucelenost přehledu je potřeba dodat, ţe zaměstnávání zdravotně postiţených je
zvýhodněno ještě jinými zpŧsoby, neţ pouze výše vyjmenovanými druhy příspěvkŧ.
Zaměstnavatelé zdravotně postiţených mohou uplatnit na základě ustanovení zákona č.
586/1992 Sb.,o daních z příjmu slevu na daních za kaţdou zaměstnanou zdravotně
postiţenou osobu.
Podle § 35 tohoto zákona činí sleva na dani ročně:
• 18 000 Kč za kaţdého zaměstnance se zdravotním postiţením,
• 60 000 Kč za kaţdého zaměstnance s těţším zdravotním postiţením,
• polovinu daně u poplatníkŧ, kteří zaměstnávají více neţ 50 % občanŧ se
zdravotním postiţením, pokud celkově zaměstnávají více neţ 25 zaměstnancŧ
Zaměstnavatelé zaměstnávající více neţ 25 zaměstnancŧ, z nichţ je více neţ 50 %
osobami se zdravotním postiţením, mohou být také zvýhodnění v obchodní veřejné soutěţi
při zadávání veřejných zakázek, a to podle § 101 zákona č. 137/2006 Sb.
Nástrojŧ APZ sledujících vyšší zaměstnanost zdravotně postiţených je tedy více, v praxi se
62
jednalo se především o povinnost hledat nové zaměstnání pro propuštěného zdravotně postiţeného
zaměstnance (podle § 46 zákoníku práce)., který není zabezpečen dŧchodem Toto ustanovení bylo v novém
zákoníku práce zrušeno. Zároveň však bylo zavedeno právo těchto osob na odstupné ve výši 12-ti násobku
prŧměrné mzdy.
63
§ 104- § 120 zákona č. 435 Sb., o zaměstnanosti.
32
jako vhodné jeví jejich vzájemné kombinování.
3.4 Shrnutí
Politika zaměstnanosti je ucelenou strategií ovlivňování trhu práce a jeho účastníkŧ s cílem
pozitivního ovlivňování zaměstnanosti. Zahrnuje pasivní a aktivní sloţku. Základní cíle a
směřování této politiky jsou prezentovány v dokumentech vytvářených na všech úrovních
politiky. Ve všech se nachází závazek posílení zaměstnanosti OZP, často však neobsahují
konkrétní opatření vedoucí k dosaţení kýţeného stavu. Opatření a konkrétní nástroje, které
mají přispět k zvýšení zaměstnanosti OZP, jsou zakotveny především v zákoně o
zaměstnanosti. Mezi těmito nástroji se nachází rovněţ chráněné dílny. Jako vhodné a účinné
se jeví kombinování těchto nástrojŧ APZ.
33
4.
Chráněné dílny
V ČR je chráněná dílna zákonem64 definována jako „pracoviště zaměstnavatele vymezené na
základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním
postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto
zaměstnanců.“ Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne
sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce
zaměstnavateli příspěvek, jehoţ výpočet a výše se shoduje s příspěvkem na vytvoření
chráněného pracovního místa.
4.1 Chráněné dílny v jiných zemích
Základy pracovní rehabilitace a budování prvních dílen spadá do 19. století. První chráněná
dílna byla zaloţena v USA v roce 1840 a byla určena zrakově postiţeným.65 Dnes jsou
chráněné dílny (dále CHD) standardním nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti ve většině
zemí EU. V zemích evropské unie jsou běţně vyuţívané, jejich zpŧsoby fungování se liší.
Obvykle se jedná o chráněné prostředí, ve kterém nejsou pracující vystaveni konkurenčnímu
tlaku. V chráněné dílně pracují jak zdraví, tak postiţení občané, kaţdý stát má určeno, kolik
procent zdravotně postiţených musí být zaměstnáno, aby bylo moţné pracoviště označovat za
chráněnou dílnu.66 V této podmínce se jednotlivé státy značně rozchází, stanovené podíly
zdravotně postiţených se pohybují od 30% do 80%, mnohé státy mají také přesněji
vymezenou cílovou skupinu, pro kterou jsou CHD určeny.67
Tak, jako se značně liší podmínky, za kterých pracoviště v rŧzných státech EU mají
64
§ 76 zákona č. 345/2004 Sb., zákona o zaměstnanosti
ROSE, Marvin. Sheltered employment and the second generation workshop. Journal of Rehabilitation.
[online]. 1993, Janur-March Issue. [cit.2008-06-23]. Dostupné na WWW: <
http://findarticles.com/p/articles/mi_m0825/is_n1_v59/ai_13839732?tag=artBody;col1>.
66
Základní přehled pravidel fungování chráněných dílen v 25 zemích EU je publikován ve studii Study of
Compilation of Disability Statistical Data from the Administrative Registers of the Memberstates. [online]. c2007
[cit. 2008-05-12]. Dostupné na WWW:
<http://ec.europa.eu/employment_social/index/comp_disb_final_en.pdf>, s 97.
Bliţší údaje k jednotlivým zemím:
c2004 [cit. 2008-01-20].
67
Rakousko a Německo: min. 50 % znevýhodnění znemoţňující uplatnění na otevřeném trhu práce
Francie a Portugalsko: sníţení pracovní schopnosti min. o 2/3., Slovensko: sníţení pracovní schopnosti o min. 20
%. ČR taková pravidla nemá.
[online]. c2007 [cit. 2008-05-12]. Dostupné na WWW:
<http://ec.europa.eu/employment_social/index/comp_disb_final_en.pdf>, s 97.
65
34
status chráněné dílny, tak se liší také pohled na funkci, kterou mají plnit. Probíhá také debata,
zda chráněné dílny jsou vŧbec nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. Někteří totiţ CHD
takto vnímají pouze za podmínky, ţe připravují zdravotně postiţené osoby na vstup na volný
trh práce. Realita je však v některých státech taková, ţe se plnění takových funkcí po CHD
neočekává. CHD jsou vnímány spíše jako instituce náleţící do systému sociálních sluţeb a
pomoci. Obvykle se vede dělící čára mezi chráněnými dílnami, které poskytují zaměstnání za
podmínek srovnatelných na otevřeném trhu práce (dŧraz se klade na sociální pojištění a
podřízenost pracovnímu právu, vymezována je také podmínka uzavření nějakého typu
pracovní smlouvy a pobírání mzdy za práci) a jiným typem organizované denní pracovní
činnosti označované jako „chráněné pracoviště“ (sheltered workplace).
4.2 Chráněné dílny a sociální sluţby
Vytváření chráněného trhu práce je součástí strategie aktivní politiky zaměstnanosti, jak jiţ
bylo vysvětleno výše. Chráněné dílny však mají své místo i v ucelené rehabilitaci68 osob s
duševním onemocněním. Setkává se zde tedy ekonomický a sociální, či zdravotně-sociální
kontext, ve kterém dílny pŧsobí. To znamená, ţe si představu o fungování a efektivitě dílen
vytváří více vědních oborŧ. Mohou se proto utvářet a setkávat naprosto odlišné představy o
cílech, kterých má být prostřednictvím chráněných dílen dosahováno, o měřítcích výkonnosti
dílny. Je proto potřeba tyto pohledy konfrontovat a nacházet kompromisy a společný obraz
dílen, protoţe jen tak budou prospěšné pro společnost a zdravotně postiţené osoby, pro které
jsou určeny.
Práce byla jako součást rehabilitace duševně nemocných vnímána jiţ od těch dob, kdy
se o rehabilitaci těchto osob začalo vŧbec hovořit. Práce jednoznačně přispívá k začlenění
duševně nemocných do společnosti, příznivě ovlivňuje jejich duševní stav, coţ je dnes obecně
přijímaný fakt.69 Práce je součástí tzv. Konceptu ucelené rehabilitace, který se zaměřuje na
rŧzné oblasti ţivota, ve kterých duševně nemocní „naráţejí“ a ve kterých potřebují podporu.
Potřebu vybudování systému ucelené rehabilitace obsahuje také výše zmíněný dokument –
Střednědobá koncepce státní politiky vůči občanům se zdravotním postiţením. Ucelená
rehabilitace je zde definována jako „včasné, plynulé a koordinované úsilí zaměřené zejména
68
rehabilitace je definována jako "časově ohraničený cílený proces, který má umoţnit postiţené osobě dosáhnout
optimální mentální, fyzické a sociálně funkční úrovně k tomu, aby mohla změnit svŧj ţivot ( ve smyslu dosaţení
vyšší úrovně nezávislosti)." VYSOKAJOVÁ, Margerita. Hospodářská, sociální a kulturní práva a zdravotně
postiţení, s. 27.
69
Velký význam práce v ţivotě duševně nemocných připomíná např. J. Rymaszewska, Upozorňuje rovněţ na to,
ţe práce mŧţe pomoci zabránit další epizodě nemoci, coţ má význam v souvislosti s výdaji na léčení.
35
na minimalizaci a kompenzaci dopadů zdravotního postižení.“ Cílem rehabilitace je zapojení
osob se zdravotním postiţením do všech obvyklých společenských aktivit, přičemţ
maximální dŧraz je kladen na jejich pracovní začlenění. Ucelenost spočívá v součinnosti
jednotlivých sloţek rehabilitace - léčebné, sociální, pedagogické a pracovní.
Ucelená rehabilitace je v našich podmínkách termínem známým spíše jen v oblasti
sociální práce a sluţeb. V souvislosti se zákonem o zaměstnanosti byla popsána pracovní
rehabilitace, je však vymezena pouze úzce. V jiných kontextech nabývá tento pojem
rozmanitějších obsahŧ. Se široce chápaným pojmem pracovní rehabilitace pracuje J. Šťastný.
Upozorňuje např. na nedostatečné vyuţívání konceptu ucelené a pracovní rehabilitace při
určování zbytkového potenciálu OZP a jejich zbytečné invalidizace.70
Problematika trhu práce a zaměstnanosti nemá v současné době po stránce právní s
oblastí sociálních sluţeb nic společného. Propojenost těchto oblastí je však velká právě v
problematice zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, tedy i duševně nemocných.
Osoby se zdravotním postiţením mnohé sociální sluţby vyuţívají, mohou na nich být i
závislé. Dŧleţitý je fakt, ţe chráněné dílny byly do roku 2007, kdy vstoupil v platnost nový
zákon o sociálních sluţbách, vnímány jako součást sociálních sluţeb a byly proto automaticky
placeny z dotací MPSV. Nový zákon přinesl rozlišení sociálně terapeutických dílen, které
zŧstaly součástí sociálních sluţeb a chráněných dílen, které spadají pod politiku
zaměstnanosti (a řídí se ustanoveními zákona o zaměstnanosti). Tato změna vnesla do situace
zmatek, i u odborníkŧ na sociální práci se objevily názory slučující oba druhy dílen v totoţný
subjekt.71
Také jiné sluţby, které si kladou za cíl zvýšení zaměstnanosti zdravotně postiţených, jako
např. podporované zaměstnávání, mohou být stále včleněny do systému sociálních sluţeb,
konkrétně do sluţby „sociální rehabilitace“ a mohou být takto dotovány z peněz MPSV. Není
tedy divu, ţe dřívější práce věnující se tématu zaměstnávání zdravotně postiţených
automaticky slučují tyto dvě oblasti, hovoří například o podporovaném zaměstnávání jako o
nástroji v boji proti sociálnímu vyloučení, které je hlavním cílem sociálních sluţeb.72
70
ŠŤASTNÝ, Jan. Ucelená rehabilitace. [online] c2005 [cit. 2008-05-01].
Dostupné na WWW: < http://www.recepis.cz/ke_stazeni/rehabilitace.recepis.pdf>.
71
"Sociálně terapeutické dílny je podle zákona o sociálních službách název pro službu, která se až dosud
označovala jako chráněné dílny"
MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení, s. 98.
72
ŠIŠKA, Jan. Model podporovaného zaměstnávání. Historie a principy. s. 57. IN: PIPEKOVÁ, J., VÍTKOVÁ,
M., Znevýhodněné osoby na trhu práce v kontextu mezinárodní a evropské spolupráce.
36
4.3 Celkový rozsah chráněných dílen a jejích podíl na trhu práce
Studie věnovaná vyuţití nástrojŧ aktivní politiky zaměstnanosti v rŧzných zemích EU
srovnává mimo jiné počty osob zaměstnaných v CHD v dané zemi a jejich procentní podíl na
celkové pracující populaci. Bohuţel, Česká republika nebyla do tohoto šetření zahrnuta,
prŧměrně však sledované země udávají, ţe asi 4 % zdravotně postiţených zaměstnancŧ
pracuje v CHD.73
Dostupná statistika MPSV evidující počty CHD nerozlišuje CHD a chráněná pracovní
místa. Navíc z ní není moţné zjistit počet osob zaměstnaných v dílnách, pouze počet subjektŧ,
které ţádaly o příspěvek na provoz a zřízení CHD. Počet osob zaměstnaných v CHD tedy
není moţné zjistit.
V ČR existuje několik CHD specializovaných na duševně nemocné. Všechny jsou
zřizovány nestátními neziskovými organizacemi. Těchto dílen je okolo dvaceti a nacházejí se
pouze v několika městech.74
4.4 Legislativní ukotvení chráněných dílen a vývoj dotační politiky
4.4.1 Situace do roku 2004
Chráněné dílny byly pojímány aţ do roku 2006 jako součást sociálních sluţeb, jak jiţ bylo
uvedeno výše. Neexistovala klasifikace sociálních sluţeb a chybělo přesné vymezení, co vše
mezi sociální sluţby spadá. Sociální sluţby náleţely do systému sociálního zabezpečení,
jehoţ základní právní úpravou byl zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení a zákon č.
114/ 1988 Sb., o pŧsobnosti orgánŧ České republiky v sociálním zabezpečení. Zodpovědnost
za zajištění sociálních sluţeb náleţela především státu. Sociální zabezpečení dále obsahovalo
sloţku sociální péče, do které náleţely sociální sluţby.
Zákon o sociálním zabezpečení zahrnoval tento výčet sociálních sluţeb:75

výchovná a poradenská péče

sociálně právní ochrana

pracovní rehabilitace

ústavní sociální péče
73
c2004 [cit. 2008-01-20].
74
Vzhledem k aktuální situaci a probíhajícím změnám ve financování CHD je obtíţné dohledat skutečné počty
provozovaných chráněných dílen. Jednoznačně však převaţují CHD zřizované sítí organizací Fokus.
75
§ 73 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.
37

péče v ostatních zařízeních sociální péče

pečovatelská sluţba

stravování

kulturní a rekreační péče.
Pracovní rehabilitace je zde tedy přímo zmíněna, ačkoliv nebyla nikde blíţe vymezena.
MPSV tedy kaţdoročně při přidělování dotací poskytovalo příspěvky i na tento typ sociální
sluţby. Pravidla pro přidělování dotací byla kaţdoročně vyhlašována a vyvěšována na webu
MPSV.
Chráněné dílny byly vnímány zároveň jako součást aktivní politiky zaměstnanosti a
vztahovaly se na ně, na rozdíl od jiných sociálních sluţeb, také ještě jiné zákony. Politika
zaměstnanosti se řídila dvěma zákony, a to zákonem č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti a
zákonem č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a pŧsobnosti orgánŧ České republiky na úseku
zaměstnanosti..
Zákony byly postupně novelizovány, poslední novelizace proběhla v roce 2002. V roce 2004
pak byly tyto zákony nahrazeny jedním zákonem o zaměstnanosti.
V zákoně č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti je pouţíván dnes jiţ zastaralý termín
„změněná pracovní schopnost.“ (dále ZPS) Termín „chráněná dílna“ se zde objevuje, ale není
vysvětlen. Zákon vymezuje podporu náleţející zaměstnavatelŧm zaměstnávajícím nad 50 %
osob se ZPS, jejich pracoviště se však zde ještě neoznačují jako chráněné dílny. Podle § 24,
odst, 3 tohoto zákona náleţí zaměstnavateli zaměstnávajícímu více neţ 50 % osob ze ZPS
měsíční příspěvek ve výši 0,35 násobku prŧměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za
první aţ třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za kaţdého zaměstnaného občana se
změněnou pracovní schopností.76 Zaměstnavatel musel splňovat základní podmínky, totiţ
nesměl mít daňové nedoplatky a nesměl dluţit na pojistném, tyto podmínky ostatně zŧstaly
zachovány i v současných právních normách. Tento zákon zná také jiţ povinnost zaměstnávat
zdravotně postiţené, která platí pro větší zaměstnavatele (byla vymezena stejně jako dnes:
povinný 4 % podíl zaměstnaných ZPS pro zaměstnavatele nad 25 zaměstnancŧ).
Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a pŧsobnosti orgánŧ České republiky na úseku
zaměstnanosti se k zaměstnávání osob se ZPS či k otázce zřizování a provozu chráněných
dílen nevyjadřuje, vymezuje pouze práva a povinnosti Úřadu práce ve vztahu k zaměstnávání
osob se ZPS (§13).
76
§ 24, odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb. , o zaměstnanosti.
38
Oba tyto zákony spojil a nahradil zákon o zaměstnanosti z roku 2004.
4.4.2 Situace v letech 2004 -2006
V roce 2004 byl schválen nový zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tento zákon přinesl
vymezení mnohých nových termínŧ, upravil také nově problematiku zaměstnávání osob se
zdravotním postiţením. Je zde poprvé definována chráněná dílna tak, jak je citováno výše.
Nově upravena je zde pracovní rehabilitace organizovaná úřadem práce, poprvé se také
objevují některé typy finančních příspěvkŧ. Vzhledem k tomu, ţe tato právní úprava platí s
určitými úpravami dodnes, byl přehled opatření na ochranu zdravotně postiţených
zaměstnancŧ uveden poměrně podrobně v předchozí kapitole. Příspěvky, které je moţné
získat na provoz CHD, jsou pro tuto práci obzvlášť dŧleţité, proto jim zde bude věnován
následující prostor.
4.4.2.1 Přehled příspěvků na podporu chráněných dílen
Příspěvek na zřízení chráněné dílny (§ 76)
Tento příspěvek „může činit maximálně osminásobek průměrné mzdy v národním
hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní
místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a
dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením.“77
V případě vytvoření více neţ deseti pracovních míst, mŧţe tento příspěvek představovat aţ
desetinásobek, respektive čtrnáctinásobek výše uvedené mzdy. O zřízení CHD je sepsána
dohoda s ÚP.
Příspěvek na provoz CHD78
Tento příspěvek mŧţe na základě dohody ÚP přidělit zřizovateli CHD na úhradu provozních
nákladŧ. Příspěvek mŧţe činit čtyřnásobek, respektive šestinásobek výše popsané prŧměrné
mzdy v případě těţce zdravotně postiţené osoby.
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením (§78)
Tento příspěvek náleţel zaměstnavateli zaměstnávajícímu více neţ 50 % osob se zdravotním
77
78
39
postiţením z celkového počtu svých zaměstnancŧ. Výše příspěvku činila měsíčně
a) 0,66 násobku prŧměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první aţ třetí čtvrtletí
předchozího kalendářního roku za kaţdou zaměstnanou osobu s těţším zdravotním
postiţením
b) 0,33 násobku prŧměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první aţ třetí čtvrtletí
předchozího kalendářního roku za kaţdou jinou zaměstnanou osobu se zdravotním
postiţením.
Zpŧsob přepočítávání počtu zaměstnancŧ a prŧměrné mzdy v národním hospodářství
byly prŧběţně uváděny v prováděcích vyhláškách k tomuto zákonu.
4.4.3 Situace v letech 2006 a 2007
V roce 2006 byl přijat nový zákon o sociálních sluţbách. Došlo k tomu, ţe chráněné dílny
nebyly zahrnuty do typologie sociálních sluţeb, kterou tento zákon obsahuje. Sociální sluţbou
zŧstala pouze sociálně terapeutická dílna, která je určena „osobám se sníženou soběstačností
z důvodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani
chráněném trhu práce.“79 Zákon vymezil také základní činnosti, které pod tuto sociální sluţbu
mají spadat, pouze jedna ze čtyř základních se však týká práce, a to „podpora vytváření a
zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností.“ Ostatní se týkají pouze
sociálních péče, bez vztahu k pracovním dovednostem.80 Došlo tedy k rozdělení pŧvodní
pracovní rehabilitace na část zahrnutou do sociálních sluţeb a část spadající pod aktivní
politiku zaměstnanosti. Subjekty, které zakládaly CHD a spojovaly pracovní rehabilitaci se
sociálními sluţbami, musely tuto změnu reflektovat a případně převést část dílen chráněných
na sociálně terapeutické. Z hlediska finančního zajištění chodu chráněné dílny znamenal tento
fakt výpadek peněz z MPSV. Podporu bylo moţno čerpat jiţ jen podle zákona o
zaměstnanosti.
4.4.4 Situace v roce 2008 a v letech následujících
V létě roku 2007 byla schválena reforma veřejných financí. Zákon o stabilizaci veřejných
rozpočtŧ č. 261/2008 Sb. vstoupil v platnost 1.1. 2008 a přinesl změny v mnoha zákonech,
zákon o zaměstnanosti nevyjímaje.
79
§ 67 zákona č. 108/2006 Sb, o sociálních sluţbách.
Základní činnosti:
a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
c) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k
sociálnímu začlenění,
80
40
Změnily se významně podmínky podpory zaměstnavatelů OZP. Zcela se totiţ
změnil (z hlediska financování CHD stěţejní) příspěvek na zaměstnávání OZP podle § 78
zákona o zaměstnanosti. Hlavní změnou bylo zrušení vazby na prŧměrnou mzdu v národním
hospodářství, která dosud určovala nominální výši příspěvku. Příspěvek na zaměstnávání
osob se zdravotním postiţením bude záviset na skutečně vynaloţených mzdových nákladech
včetně pojistného odváděného zaměstnavatelem z vyměřovacího základu zaměstnance. 81 Byla
navíc stanovena maximální výše tohoto příspěvku, která činí 9000 Kč v případě osoby s
těţším zdravotním postiţením (osoby s plně invalidní) a 6500 Kč v případě osoby s lehčím
postiţením (osoby částečně invalidní). Příspěvky budou zaměstnavatelŧm vypláceny zpětně
za uplynulé čtvrtletí příslušným úřadem práce.
4.5. Veřejné výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti a financování
chráněných dílen
Ve většině zemí EU převyšují náklady na pasivní politiku zaměstnanosti značně náklady na
aktivní politiku, pasivní politika „spolkne“ 2/3 aţ 3/4 veškerých finančních prostředkŧ
vyčleněných na politiku zaměstnanosti.82 Náklady APZ na podporu provozu chráněných
dílen se rovnají souhrnu příspěvkŧ vyplacených podle zákona o zaměstnanosti za tímto
účelem. V analýze trhu práce lze nalézt údaje o výši příspěvkŧ na vznik chráněné dílny a na
provoz těchto dílen, lze také nalézt výši příspěvkŧ vyplacených podle § 78
zákona o
zaměstnanosti. Tento příspěvek je z hlediska provozu CHD dŧleţitý, jak jiţ bylo řečeno výše,
nepatří k nástrojŧm APZ.
Výše příspěvkŧ na provoz a vytvoření chráněných dílen je evidována společně s
příspěvky na vytvoření chráněného pracovního místa. Z těchto údajŧ je patrné, ţe podíl
příspěvkŧ vyplácených za tímto účelem v porovnání s celkovými výdaji ÚP na APZ v
posledních letech klesá.83 Ve stejných letech (2005-2007) naopak rostly příspěvky vyplácené
podle § 78 zákona o zaměstnanosti, a to nominálně i ve vztahu k HDP.84 Tento příspěvek je
vztaţen i k počtu zaměstnaných OZP, jejichţ počet vzrostl významně mezi lety 2004-2005,
poté se rŧst počtu zaměstnaných OZP zpomalil.85 Tato skutečnost byla uváděna také jako
81
Část třicátá šestá. Změna zákona o zaměstnanosti. Čl.- XIV, § 78 zákona o stabilizaci veřejných rozpočtŧ.
c2004 [cit. 2008-01-20].
Dostupný na WWW: <http://ec.europa.eu/employment_social/index/active_labour_market_progs_en.pdf>.
83
Příspěvky na vytvoření a provoz CHD a chráněných pracovních míst vyjádřené velikostí podílu výdajŧ na
celkových výdajích ÚP na APZ: 2005-9,8 %, 2006 – 8,2 %, 2007-5,6 %. Pramen: MPSV.
84
Viz tabulka v příloze č.1.
85
Vz tabulka v příloze č.1.
82
41
hlavní argument pro změnu nastavení vyplácení příspěvkŧ v novém zákoně, prezentována
byla v dŧvodové zprávě k aktuálním změnám v zákona o zaměstnanosti.86 Údajně docházelo
často k zneuţívání příspěvkŧ, neboť jejich vyuţití nebylo vázáno na konkrétní účel. Mělo
docházet také k fiktivnímu zaměstnávání OZP, kterému se touto změnou mělo zamezit.
4.6 Určení uţitků a posuzování efektivity chráněných dílen
V předchozí kapitole byla zpracována stránka nákladŧ státu, ve smyslu výdajŧ veřejných
financí na konkrétní nástroj APZ. Tyto náklady by měly generovat určité přínosy. Zde se však
dostáváme do problematické oblasti, neboť hodnocení přínosŧ, uţitkŧ či efektivnosti
fungování nějakého nástroje předpokládá stanovení kritérií, podle kterých by se úspěšnost
jednotlivých nástrojŧ APZ (a tedy i CHD) dala hodnotit. Jako primární se jeví stanovení
očekávaného cíle, kterého bude prostřednictvím činnosti chráněné dílny dosaţeno. Při
hodnocení veřejných projektŧ se hovoří o přínosech určitého projektu, při analýze činnosti
nestátní neziskové organizace se hovoří o uţitcích měřených prostřednictvím výkonu a
kvality.87 V případě neziskové organizace jako zřizovatele CHD pak bude mít zásadní
význam také poslání organizace. Pro potřeby této práce budeme uţívat termíny z oblasti
neziskového sektoru, neboť CHD, jejichţ situací se budeme zabývat v následující části práce,
jsou zřizovány nestátní neziskovou organizací.
Dostáváme se k faktu, který bude dále velice dŧleţitý. Tím je určení charakteru CHD a
toho, zda spadá do ziskového či neziskového sektoru. V souladu s vymezením neziskového
sektoru podle § 18 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, se jedná o subjekt, který není
zaloţený za účelem podnikání. Případný zisk vkládá zpět do své činnosti. Naproti tomu
motivem podnikání je právě snaha o dosaţení zisku a zhodnocení kapitálu, který byl do
podnikání vloţen. M. Faltínová, autorka diplomové práce o efektivnosti chodu chráněných
dílen, se přiklání k tvrzení, ţe CHD jsou podnikatelským subjektem, tedy ţe patří do
soukromé ziskové sféry. Argumentuje tím, ţe i CHD se potřebují chovat trţně, aby vytvořily
prostřednictvím prodeje dostatečné výnosy na pokrytí nákladŧ. Dalším argumentem pak je
shoda v pouţívaných prostředcích s běţnými podniky (marketing, obchodní politika atd.)88
Stanovení kritérií pro hodnocení dopadŧ činnosti CHD je bez pochyby sloţité, neboť
je třeba odpovědět na otázku, podle čeho hodnotit a jakých dat vyuţít, navíc zde dostatečná
86
Zaměstnávání zdravotně postižených. [online] c2007 [cit. 2008-06-25].
Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/4777>.
87
REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru, s. 39.
88
FALTÍNOVÁ, Markéta, Efektivnost chodu chráněných dílen. Diplomová práce. Brno: ESF MU, 2007. 119 s.
vedoucí práce: Ondřej Částek.
42
statistická data chybí. Nejedná se přitom jen o situaci v ČR, stejně tak je tomu i v jiných
státech EU.
4.6.1 Moţné uţitky chráněných dílen a kritéria jejich hodnocení
Rozlišení cílŧ CHD závisí na jednotlivých aktérech, jejich očekávání v souvislosti s dílnami.
Do této chvíle jsme pojímali CHD především jako nástroj APZ, ovšem samotní provozovatelé
takto smysl CHD vnímat nemusí. První dva cíle budou preferované z pohledu APZ, další pak
bude prioritní pro zdravotně postiţené zaměstnance.
I. Uţitkem CHD by jistě měl být jejich dopad na zaměstnanost na volném trhu práce.
Měřitelným kritériem výkonu by pak mohl být počet osob trvale umístěných89 na volném trhu
práce za určité období, změny by se měly projevit také ve statistických ukazatelích, jako je
míra nezaměstnanosti OZP apod.
S CHD mohou být spojena očekávání výsledku v podobě určitého počtu osob, které se
uplatní na volném trhu práce, v souvislosti s tím, ţe prošli dílnou a získali zde určité
dovednosti. Taková očekávání však nejsou naplňována, jak potvrzuje i srovnávací studie
EU.90 Experti z několika zemí upozorňují, ţe CHD vykazují velmi malé procento lidí
umístěných na volném trhu práce poté, co tito prošli sluţbou CHD. Upozorňují na dvě moţné
příčiny tohoto stavu: Nejsou stanoveny ţádné limity, které by tento poměr určovaly, CHD se
navíc mohou snaţit udrţet si výkonné pracovníky, aby ekonomicky obstály. Charakteristické
je pro CHD to, ţe nabízí lepší pracovní podmínky (co se pracovního prostředí a přístupu
týče), neţ jaké jsou běţné v „normálním“ zaměstnání. Při zvaţovaní vstupu na otevřený trh
práce mŧţe být ale tento rozdíl demotivující.
V ČR není v rámci politiky zaměstnanosti sledováno, zda osoby umístěné v CHD
postupují dále na volný trh práce, takové souvislosti a cíle se akcentují spíše v některých
sociálních programech.
Dosaţitelnost těchto přímých efektŧ zaměstnanosti dále závisí na tom, zda jsou CHD
zřízeny k zaměstnávání osob se zdravotním postiţením bez ohledu na druh postiţení, nebo
jsou specializovány na určitou cílovou skupinu. Problémem je umístění např. mentálně
postiţených, které je moţné, ale vyţaduje dlouhodobou asistenci.
89
Dlouhodobost umístění by bylo moţné hodnotit podle existence pracovní smlouvy.
c2004 [cit. 2008-01-20].
90
43
II. Uţitek CHD spočívá v zajištění zaměstnání pro OZP. Měřitelným výkonem by bylo
umístění určitého počtu osob se zdravotním postiţením v CHD bez poţadavku dalšího
postupu na volný trh práce. Kritériem výkonu by byl počet osob pracujících v rámci
chráněných dílen, počet nově vytvořených pracovních míst v CHD za určité období.
Takto definuje hlavní uţitek chráněných dílen Sborník analýz sestavený na základě
projektu Národní rady pro zdravotně postiţené, ve kterém stojí, ţe „smyslem CHD není
vytvářet zisk, ale poskytovat co nejvíce osobám se zdravotním postižením alespoň částečné
pracovní uplatnění a možnost podílet se na pracovní rehabilitaci, tj. umožnit zdravotně
postiženým, aby si vyzkoušeli, který typ prací by mohli vykonávat." Takto definovaný uţitek
odpovídá výše popsané skutečnosti o malé prostupnosti CHD na volný trh práce. Otázkou je,
zda je přechod z chráněného pracovního prostředí na volný trh práce reálný pro všechny
postiţené a kde je tedy hranice, která určuje uplatnitelnost jedince. Odpovědi na tyto otázky
se budou jistě značně lišit. Ovšem uznáme-li existenci skupiny osob, které nejsou schopny na
volném trhu práce participovat, pak existence chráněných dílen získává další smysl, vykazuje
další uţitek.91
Počet nově vytvořených míst v CHD skutečně je statisticky vyhodnocovaný. V letech
2005 a 2006 byl poměrně stabilní a pohyboval se pod hranicí 800 nových míst ročně, v roce
2007 výrazně poklesl.92
III. Uţitek CHD spočívá ve zvýšení kvality ţivota zdravotně postiţených.
Vzhledem k obtíţím s měřitelností takových uţitkŧ podporují někteří badatelé
hodnocení na základě širšího výzkumu, který by se zaměřil na spokojenost se ţivotem,
nezávislost, začlenění do komunity, spokojenost s pracovním prostředím. Zde se jiţ blíţíme k
termínu „kvalita ţivota“ a debatě o jeho aktuální moţnosti vyuţití.
Pro takové hodnocení by bylo nutné získat názory především od zaměstnancŧ
chráněné dílny, také od zaměstnavatelŧ a jiných dotčených osob. Je potřeba zkoumat proces,
91
K takovému závěru dospěla ve své diplomové práci o účincích CHD i J. Ludvíková: "Jsem přesvědčena, že
vždy bude existovat část osob se zdravotním postižením, pro kterou bude chráněný pracovní trh jedinou možností
pro jejich pracovní uplatnění. Protože tato možnost s sebou nese i tolik významný potenciál k sociálnímu
začlenění, považuji za nezbytné, aby se chráněný trh rozvíjel s ohledem na tyto potřeby osob se zdravotním
postižením.."
LUDVÍKOVÁ, Jana. Účinky chráněných dílen na sociální začlenění osob se zdravotním postižením. Diplomová
práce. Brno: FSS MU, 2006. 87 s. Vedoucí práce: Ing. Miroslava Rákoczyová.
92
Počet nově vytvořených míst v CHD podle MPSV: rok 2005 -797 míst, rok 2006 - 719 míst, rok 2007 -332
míst.
44
výsledky, dlouhodobé efekty, a to je moţné právě jen na základě dotazování zdravotně
postiţených –zaměstnancŧ dílen.
Tento uţitek odkazuje na význam CHD pro sociální sluţby, na oprávněnost dřívějšího
vnímání dílen jako součásti systému sociálních sluţeb. Formulace jako „začlenění, “ „posílení
nezávislosti“ odpovídá i současné definici sociálních sluţeb. Tento uţitek zmiňují jako hlavní
organizace, které jsou nejen zřizovateli CHD, ale také poskytovateli sociálních sluţeb.
IV. Cílem provozu chráněné dílny je tvorba zisku.93
Chráněná dílna není v zákoně spojena s určitým typem právnické osoby, chráněné dílny tak
mŧţou být zakládány jako podnikatelské subjekty, mohou být ale rovněţ součástí
neziskových organizací. Kaţdá CHD však produkuje výrobky nebo poskytuje sluţby, které se
na trhu střetávají se srovnatelnými produkty a konkuruje tak jiným podnikatelským subjektŧm
ve stejném oboru. Tvorba zisku ovšem není dŧleţitá pouze pro podnikatelské subjekty; otázka
ziskovosti provozu dílny je velice dŧleţitá i pro neziskové subjekty, neboť ovlivní výnosovou
stránku rozpočtu a tím udrţitelnost dílen, i další moţné investice, které ovlivní její
konkurenceschopnost. CHD mohou být zakládány podnikatelským subjektem za účelem
splnění zákonné 4 % povinnosti zaměstnání OZP.
Tvorba zisku mŧţe stát v opozici k jiným uţitkŧm. Výše je uvedena jako jedna z
příčin malé prostupnosti zaměstnancŧ z dílen na volný trh práce snaha po tvorbě zisku –
pracovníci s praxí mají vyšší produktivitu práce a dílna na nich mŧţe být závislá.
4.6.2 Zhodnocení uţitků CHD
Čtyři výše uvedené uţitky chráněných dílen mohou být protichŧdné, mŧţe být obtíţné
kombinovat je, přesto je takový stav v praxi běţný. Mohou být rŧznými subjekty rŧzně
akcentované. Z hlediska politiky zaměstnanosti by měly být tedy prioritní cíle v oblasti
zvýšení zaměstnanosti (tedy první a druhý cíl), pro zdravotně postiţené zaměstnance pak
bude nejdŧleţitější zvýšení kvality jejich ţivota, ať jiţ subjektivní, nebo objektivní
prostřednictvím vyššího příjmu. Rozporuplnost cílŧ přináší napětí, pociťují jej a vypořádat se
s ním musí především provozovatelé dílen a zaměstnanci.
Aktuální je také debata o tom, zda CHD splňují očekávání, která se do nich pŧvodně
vkládala. CHD jsou kritizovány zejména za to, ţe málo osob, které jimi prošly, získaly
později zaměstnání na otevřeném trhu práce (výše popsaný uţitek I.). Přitom tato naděje na
zvýšení zaměstnanosti – prostřednictvím nácviku a prohlubování pracovních dovedností v
93
Zde jiţ není vhodné pouţívat označení "uţitek" spojené s činností NNO a organizacemi ve veřejném sektoru.
45
dílně, byla povaţována za základní přínos existence CHD. Kritizován byl také ten fakt, ţe
CHD v rozporu s převládajícím trendem celého systému sociálních sluţeb nepřispívají k
začleněné zdravotně postiţených do společnosti. Dílnám bylo vytýkáno, ţe jsou jakýmisi
„ghetty, “ kde jsou zdravotně postiţené osoby soustředěny. Především v USA existuje řada
studií podporujících výše popsanou kritiku CHD. Mnoho studií je věnováno také otázce
pracovní rehabilitace duševně nemocných a pravidly zapojení těchto osob volný trh práce. 94
Stanovit dobrá měřítka efektivnosti nástrojŧ aktivní politiky zaměstnanosti je těţké
také proto, ţe je obtíţné najít evidentní příčiny a dŧsledky. Jako vhodné se proto jeví spojovat
přidělené finance s konkrétními výstupy.95
Problémem zŧstává neexistence dostatečných dat, ze kterých by bylo moţné vyvodit
dopady CHD na zaměstnanost zdravotně postiţených. Přitom stát vynakládá na podporu
tohoto nástroje politiky veřejné finance, a to jiţ dlouhodobě. Neexistují však ţádné studie,
které by se zabývaly efektivností vyuţití peněz, které proudí zaměstnavatelŧm zdravotně
postiţených a efektivností tohoto nástroje APZ.
4.7 Současná situace CHD
Současná právní norma pozměnila výše popsaným zpŧsobem hlavní zdroj financí vyuţívaný
CHD, tedy nárokový příspěvek podle § 78, zákona o zaměstnanosti. Organizace, které
získávaly prostředky podle § 78 měly poměrně velkou volnost v nakládání s nimi, chráněné
dílny byly na tomto příspěvku existenčně závislé a jsou tedy nuceny hledat jiné zdroje, ze
kterých by reţijní a výrobní náklady pokryly, případně zaměstnance propustit, či vzniklou
situaci jinak řešit. 96
Chráněné dílny jsou v souvislosti s touto situací nuceny analyzovat svou ekonomickou
situaci a zvaţovat moţnosti udrţitelnosti provozu a nutné podmínky, které musí být splněny,
aby provoz mohl být zachován. Moţná řešení budou promýšlena v další části práce v
94
Např. KREGEL, John – DEAN, David.H. Sheltered vs. Supported Employment: A Direct Comparison of
Long-Term Earnings Outcomes for Individuals with Cognitive Disabilities. [online] c2002 [cit. 2008-06-20].
Dostupný na WWW: < http://www.worksupport.com/Main/downloads/dean/shelteredchap3.pdf>.
95
Například v Dánsku tak funguje systém finančních pobídek směřovaných k municipalitám: Vyšší úhradu
nákladŧ získají, umístí-li zdravotně postiţenou osobu, nebo vytvoří-li pro ni rehabilitační místo, neţ kdyţ ji
pouze vyplácí podporu. Právě takové provázání financí s konkrétními výstupy bude zřejmě inspirací do
budoucna.
c2004 [cit. 2008-01-20].
96
Tato skutečnost byla ověřena např. u výrobního druţstva Senza. Ekonomická analýza jeho situace v roce 2007
provedená v diplomové práci M. Faltínové potvrdila jeho závislost na příspěvku vypláceném podle § 78.
Zřizovatel v letošním roce potvrdil existenční problémy zpŧsobené změnou § 78 a nutnost propustit polovinu
zaměstnancŧ.
46
souvislosti s chráněnými dílnami občanského sdruţení Fokusu Vysočina, který se s touto
situací rovněţ potýká.
4.8 Udrţitelnost chráněné dílny
Udrţitelnost je pojmem obecně vyuţívaným, jeho definice však není ustálená. Obvykle se
vyuţívá v souvislosti s ekologií a trvale udrţitelným vyuţíváním přírodních zdrojŧ. Ovšem
své místo má i v ekonomii. Trvalá udrţitelnost zahrnuje efektivní vyuţívání všech zdrojŧ a
mezigenerační spravedlnost.97 Termín „udrţitelnost“ se pouţívá i ve spojení „fiskální
udrţitelnost,“ „udrţitelnosti veřejných financí“ a pod. V této práci bude pouţit pro označení
ţádoucího stavu financování organizace, konkrétně chráněných dílen.
Chráněné dílny mohou být zřizovány jako běţné podnikatelské subjekty, mohou však
být, jak jiţ bylo řečeno, zakládány také NNO a tak je tomu i v případě organizace Fokus
Vysočina a jejich dílen. Neziskové organizace potřebují pro dlouhodobou udrţitelnost
získat dostatečné finanční prostředky pro svou činnost, tedy vytvořit takové výnosy,
které by pokryly nutné náklady. Záleţí samozřejmě také na povaze zdrojů financí a
jejich vhodném rozloţení mezi tři pilíře - veřejné finance, soukromé finance (dárcovství,
sponzoring) a vlastní zdroje – protoţe rovnoměrné rozloţení zajistí finanční stabilitu.
Rozhodně však platí, ţe NNO není zřízena primárně za účelem dosahování zisku,
udrţitelností tedy budeme pro potřeby této práce dále rozumět dostatečné pokrytí
nákladů výnosy bez poţadavku tvorby zisku.
Nedostatečnost výnosŧ je samozřejmě moţné řešit úvěrem, mnohé NNO tuto moţnost
vyuţívají. S udrţitelností je však spojen poţadavek jisté časové kontinuity existence
organizace, „dlouhodobost" jejího pŧsobení, ta mŧţe být v případě příliš velkých závazkŧ
ohroţena. Pro NNO je v tomto ohledu vhodné zajištění prostředkŧ (zdrojŧ financí) na více
neţ jeden rok.
Efektivní vyuţívání zdrojŧ, které je pilířem udrţitelnosti v globálním měřítku, je jistě
oprávněným poţadavkem i v případě hospodaření organizace. Kvalitní zhodnocení efektivity
a nákladŧ organizace vŧbec by bylo záleţitostí rozsáhlého šetření (auditu), který není cílem
této práce.
Vzhledem k tomu, ţe se CHD pohybuje mezi soukromým neziskovým a soukromým
ziskovým sektorem, mŧţeme hovořit spíše o vytvoření podmínek pro zajištění udrţitelného
97
Více k definici termínu: STAVINS, Robert - WAGNER, F. Alexander. Interpreting sustainability in economic
terms: dynamic efficiency plus intergenerational equity. Economics Letter. [online]. 2003, č.79. [cit.2008-06-24].
Dostupné na WWW: <www.isb.uzh.ch/publikationen/pdf/wagner_interpretingsustainability.pdf:>.
47
chodu. Je nutné totiţ také počítat s faktorem nejistoty (podnikatelským rizikem) o budoucím
vývoji na trhu, poptávce, apod. Podmínky pro zajištění udrţitelnosti závisí na vhodném
nastavení výrobního programu, kvalitním managementu a vedení a dalších faktorech
Jiţ předchozí kapitoly o CHD odhalily rozmanitost chráněných dílen a moţné rozdíly
mezi nimi. Shrnout tyto rozdíly mŧţeme následujícím zpŧsobem:
Jednotlivé CHD zřizované v ČR se liší:

očekávanými uţitky (přínosy)

strukturou zaměstnanců

charakterem výrobního programu

právní formou
Tyto charakteristiky vytváří prostor, ve kterém se při diskusi o chráněných dílnách budeme
pohybovat. Nastavení těchto faktorŧ a jejich kombinací mŧţe mít vliv na finanční udrţitelnost
CHD. Z této skutečnosti také vyplývá fakt, ţe je obtíţné hodnotit situaci CHD obecně, mezi
jednotlivými dílnami mohou být skutečně veliké rozdíly. I tyto odlišnosti a moţnosti budou
reflektovány v následující části práce věnované chráněným dílnám Fokusu Vysočina.
48
4.9 Shrnutí
Chráněná dílna je definována podle § 69 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti jako
pracoviště zaměstnavatele s více neţ 60 % OZP. Chráněné dílny mohou nabývat rŧzných
právních forem, mohou mít stanoveny rozdílné cíle, mohou se pohybovat od sféry volného
trhu práce aţ po sociální sluţby. Liší se také charakterem výrobního programu a strukturou
zaměstnancŧ. Provoz dílny a zaměstnávání OZP podporuje stát prostřednictvím úřadŧ práce
prostředky z kapitoly MPSV. Vzhledem ke změně dotační politiky v roce 2008 a sníţení
klíčového příspěvku na zaměstnávání OZP jsou provozovatelé dílen nuceni zhodnotit finanční
udrţitelnost chráněných dílen, případně přijmou určitá opatření pro dosaţení udrţitelnosti.
Udrţitelnost CHD zřízené NNO bude dále pojímána jako stav, kdy jsou zajištěny takové
výnosy, které v dostatečné míře pokryjí náklady.
49
5.
Občanské sdruţení Fokus Vysočina
Občanské sdruţení FOKUS Vysočina bylo zaloţeno v roce 1992 a v současné době pŧsobí
ve třech městech kraje Vysočina, a to v Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Chotěboři a v Kraji
Pardubickém, ve městě v Hlinsku v Čechách. V této práci bude analyzována především
situace havlíčkobrodského střediska.
Sdruţení se soustředí především na poskytování sociálních sluţeb dlouhodobě
duševně nemocným osobám, některé sluţby jsou však určeny i jiným cílovým skupinám.
Celkově zaměstnával v roce 2005 Fokus Vysočina asi 80 zaměstnancŧ, z toho 30 členŧ
odborného personálu.
Současné aktivity sdruţení jsou poměrně rozsáhlé, popsány jsou v organizační
struktuře v příloze č. 5 této práce, zde bude pozornost věnována pouze těm, které souvisí s
prací a zaměstnáním OZP.
Fokus Vysočina za 12 let své existence vypracoval ucelenou a provázanou koncepci
sluţeb. Všechny nabízené sluţby by měly směřovat k naplnění poslání organizace, které je
formulováno takto: „Naším posláním je podporovat lidi s duševním onemocněním, případně
jiným handicapem v posílení jejich samostatnosti a sebedůvěry tak, aby mohli vést
plnohodnotný život podle svých představ."98 Vzhledem k šíři aktivit sdruţení je i poslání
koncipováno obecně, aby se do něj vešla všechna dílčí poslání jednotlivých poskytovaných
sluţeb. Zároveň však vyjadřuje cíl, ke kterému by aktivity měly směřovat, tj. k zapojení
duševně nemocných osob do společnostni a poskytování podpory, která by těmto lidem
pomohla ţít běţným zpŧsobem ţivota.
Jednotlivé sluţby tedy na sebe navzájem navazují a doplňují se. Pokrývají tak široké
spektrum oblastní ţivota, ve kterých mŧţe člověk s psychiatrickou diagnózou potřebovat
podporu. V tomto se poslání shoduje s konceptem ucelené rehabilitace, která rovněţ pamatuje
na rŧzné potřeby v rŧzných oblastech ţivota.
5.1 Aktivity Fokusu Vysočina směřující k začlenění duševně
nemocných na pracovní trh
Chráněné dílny jsou jednou ze sluţeb Fokusu Vysočina, ačkoliv byly vyčleněny ze sluţeb
98
Úvod. [online]. c2007 [cit.2008-04-09]. Dostupné na WWW: < http://www.fokusvysocina.cz/index.php >.
50
sociálních, náleţí do komplexu poskytovaných sluţeb. Oblast zaměstnání a smysluplného
trávení času řeší ve Fokusu několik rŧzných sluţeb, jejichţ společným posláním je začlenění
klienta na volný trh práce, je-li to moţné.
Komplex těchto sluţeb tvoří:

Sociálntě terapeutické dílny

Chráněné dílny

Agentura podporovaného zaměstnávání, která poskytuje sluţby podporovaného,
přechodného zaměstnávání a Job-club (v roce 2008 se změnila na tým podpory v
zaměstnání)

Okrajově také Komunitní tým, který není zaměřen pouze na zaměstnání, jeho
pracovníci však mohou pomáhat řešit problémy i v této oblasti.
Sociálně terapeutické dílny slouţí k základnímu nácviku pracovních dovedností a návykŧ,
umoţňují klientovi vyzkoušet si určitý druh práce. Po dobu pobytu v této dílně klient s
pracovním terapeutem hledá optimální pracovní výkon a odpovídající pracovní dobu, která je
pro něj přijatelná. Tato dílna je sociální sluţbou, pracovní terapeut proto vypracovává
společně s klientem individuální rehabilitační plán, který sumarizuje klientovo očekávání a
plány. Sociálně terapeutické dílny jsou také jakýmsi „testovacím místem“ pro klienta i
organizaci, stojí na začátku rehabilitačního procesu. Chce-li klient získat pracovní smlouvu,
tj. vstoupit do chráněné dílny, musí například ukázat, ţe je schopen plnit základní dohody s
terapeutem – doházet v stanovené době, pracovat podle pokynŧ terapeuta a pod.
Sociálně terapeutická dílna je provozována v Havlíčkově Brodě, kde jsou její místa
rozloţena mezi šicí, rukodělnou a truhlářskou dílnu, v kaţdé jsou k dispozici dvě místa pro
pracovní rehabilitaci. Tato sociální sluţba vznikla v roce 2007 (v souladu s novým zákonem
o sociálních sluţbách z roku 2006), sociálně terapeutické dílny se vyčlenily ze stávajících
CHD, tím se sníţila kapacita CHD. Dŧvodem přeměny části CHD v sociálně terapeutickou
dílnu byla jednak snaha doplnit chybějící článek rehabilitace. Sociálně terapeutické dílny
umoţnily práci „na zkoušku“ bez nutnosti okamţitého sepsání smlouvy a splnění dalších
administrativních povinností, které byly zatěţující pro organizaci i zaměstnance. Zároveň byla
za registrací této sociální sluţby snaha zajistit si další zdroj financí pro dílny - dotaci MPSV
pro sociální sluţby.
Chráněné dílny slouţí k upevnění pracovních návykŧ a nácviku dovedností. Posílení
těchto stránek by mělo zvyšovat šanci k uplatnění člověka s duševní nemocí na volném trhu
práce. Klient, který zde pracuje, je regulérním zaměstnancem sdruţení s pracovní smlouvou,
51
jeho pracovní úvazek je obvykle menší neţ 0,5.99 Jeho nadřízeným je pracovní terapeut, který
je odpovědný za chod dílny, rozdělení práce, ale i za shánění zakázek a ekonomické výsledky
dílny. Člověk, který zde je zaměstnán, by měl být schopen podat určitý pracovní výkon, na
jehoţ základě je ohodnocen mzdou. Chráněné dílny se od volného trhu práce liší prostředím,
ve kterém není vytvářen velký tlak na pracovní výkon a rychlost a nevzniká zde pracovní
stres, který by mohl přispět k zhoršení zdravotního stavu postiţeného zaměstnance. Sdruţení
coby zaměstnavatel těchto osob také počítá s jejich vyšší nemocností. Pracovní terapeut také
mŧţe zadávat úkoly zaměstnancŧm s ohledem na jejich momentální zdravotní stav.
Fokus Vysočina zřizuje celkem osm chráněných dílen, šicí, rukodělnou, truhlářskou a
lesní četu v Havlíčkově Brodě, opravárenskou, šicí a rukodělnou v Pelhřimově a prádelnu v
Chotěboři. Dílny v Havlíčkově Brodě fungují od samotného zaloţení Fokusu, mají tedy
poměrně dlouhou tradici. Jako poslední vznikla v roce 2007 prádelna v Chotěboři.
Posláním Agentury podporovaného zaměstnávání (týmu podpory v
zaměstnání) je poskytovat podporu lidem se zdravotním postiţením k získání a udrţení si
vhodného pracovního místa odpovídajícího jejich představám a schopnostem. Pracovníci
agentury pomáhají klientovi orientovat se na trhu práce, získat dovednosti potřebné k nalezení
zaměstnání, získat a udrţet si vhodné pracovní místo odpovídající jeho poţadavkŧm a
schopnostem. Vzhledem k tomu, ţe Agentura byla zaloţena díky projektu Fokusu Vysočina v
roce 2006, byla primárně zaměřena na práci s duševně nemocnýma. Pomocí sluţeb které
nabízí a které spočívají v podpoře na volném trhu práce, pomáhá duševně nemocným
participovat na trhu práce a začlenit se tímto do společnosti. V roce 2007 pomohla Agentura
nalézt trvalé zaměstnání, nebo alespoň získat cennou zkušenost se zaměstnáním na volném
trhu práce, dvanácti klientŧm Fokusu Vysočina – zaměstnancŧm chráněných dílen. Získají-li
zaměstnanci chráněných dílen dostatečné dovednosti a je-li jejich zdravotní stav dobrý,
mohou vyuţít sluţeb Agentury a získat trvalé zaměstnání na volném trhu práce. Agentura
tady završuje „cestu“ klienta do společnosti. Samozřejmě, duševně nemocný člověk, který se
stane klientem sdruţení, není nucen projít všemi výše popsanými sluţbami, je-li schopen
uplatnit se rovnou na volném trhu práce, pak není samozřejmě zbytečně umisťován v
chráněných podmínkách.
Komunitní tým poskytuje sociální sluţby, které spočívají mimo jiné v poradenství a podpoře
v rŧzných ţivotních situacích. Sociální pracovníci koordinují péči a znají situaci klientŧ -
99
Více k personálnímu obsazení – viz následující kapitola - "struktura zaměstnancŧ"
52
zaměstnancŧ CHD čerpajících sluţby sdruţení, mohou ovlivnit prŧchod klienta sluţbami i
jeho posun od sociálně rehabilitační dílny aţ po odchod na volný trh práce.
Popsaný systém sluţeb dnes pokrývá širokou škálu potřeb klientŧ, vybudování
Agentury podporovaného zaměstnávání završilo snahu o prostupnost na volný trh práce a tím
také pomohlo naplnit poslání Fokusu Vysočina. S ohledem na výsledky činnosti Agentury lze
tvrdit, ţe chráněné dílny Fokusu Vysočina nejsou místem, kde by doházelo k „izolaci“
postiţených osob v chráněných podmínkách. Zároveň je třeba připustit, ţe tento problém se
zde dříve vyskytoval – chráněné podmínky, ve kterých se klienti cítili spokojeni
nemotivovaly ke změně a odchodu na pracovní trh, poslání začleňování do společnosti nebylo
zcela dosahováno.
V praxi se tedy ukazuje, ţe jednotlivé sluţby mají v systému své místo, vzájemně na
sebe navazují a doplňují se, jako celek směřují k začleňování duševně nemocných do
společnosti. Chráněné dílny Fokusu Vysočina tedy v současné chvíli hrají při rehabilitaci
duševně nemocných dŧleţitou roli, přispívají k naplňování poslání organizace. Prospěšnost
CHD ve Fokusu Vysočina a opodstatněnost snahy o jejich zachování budou premisou, ze
které bude dále tato práce vycházet. V následujících kapitolách proto bude prozkoumána
moţnost jejich finančního udrţení a podmínky, které k tomu musí být splněny.
5.2 Specifika chráněných dílen Fokusu Vysočina v Havlíčkově Brodě
V kapitole o udrţitelnosti chráněné dílny bylo pomocí čtyř faktorŧ (lze si představit i čtyři
osy) vymezeno pole, ve kterém se chráněné dílny mohou pohybovat, v rámci něhoţ mohou
nabývat konkrétní podobu. V souladu s tímto rozdělením budou dále analyzovány a
podrobněji popsány CHD Fokusu Vysočina.
5.2.1 Uţitky
V předchozí kapitole byly vymezeny čtyři moţné uţitky100 (cíle), které mohou být s činností
CHD spojovány, zmíněna byla také jejich protichŧdnost. Chráněné dílny Fokusu Vysočina
sledují všechny uvedené cíle: Jejich primárním zájmem, v souladu s posláním organizace, je
prostřednictvím posílení dovedností zaměstnancŧ umoţnit těmto vstup na volný trh práce.
CHD Fokusu Vysočina rovněţ podporují zlepšení kvality ţivota klienta – zaměstnance, a to
především díky komplexním sluţbám. Pro klienty má zaměstnání velký význam, jak
opakovaně potvrzují pravidelně prováděná dotazníková šetření. Mezi duševně nemocnými
100
moţné uţitky dosahované prostřednictvím chráněných dílen jsou teoreticky zpracovány v kapitole .4.6.1
53
vţdy budou osoby, jejichţ umístění na volný trh práce není moţné, neboť jejich nemoc má
špatnou prognózu a jejich dovednosti nelze příliš zlepšit. Na volném trhu práce by tito lidé
neuspěli, práce v CHD však jednoznačně zlepšuje jejich kvalitu ţivota a přispívá k posílení
úzdravy těchto osob. Chráněné dílny Fokusu Vysočina nemohou rovněţ rezignovat na trţby z
prodeje výrobkŧ a sluţeb, ačkoliv tento tlak na zvýšení obratu mŧţe být v přímém rozporu s
rehabilitačními zásadami a postupy.
Stále zŧstává primární poslání organizace, schopní klienti s vyšší produktivitou práce
tak nezŧstávají v CHD, ale tým zaměstnancŧ se snaţí nalézt pro ně optimální variantu k
návratu na volný trh práce. Ekonomická situace a změny v příspěvcích zaměstnavatelŧm
OZP v roce 2008 však zvyšují tlak na zvýšení trţeb a prohlubují napětí plynoucí z rozporu
poslání a snahy o zajištění udrţitelnosti.
5.2.2 Struktura zaměstnanců
Lidské zdroje mají pro chod podniku a jeho výsledky zásadní význam, toto pravidlo platí i pro
CHD. Chráněné dílny Fokusu Vysočina jsou specifické cílovou skupinou, pro které jsou
určeny. Zaměstnány zde mohou být osoby s psychiatrickou diagnózou s plným nebo
částečným invalidním dŧchodem, přičemţ plně invalidní osoby převládají. V roce 2007
pracovalo v chráněných dílnách v Havlíčkově Brodě 26 zaměstnancŧ, z toho pouze 4 pobírali
částečný invalidní dŧchod, zbytek tvořili příjemci plných invalidních dŧchodŧ. Prŧměrná výše
pracovního úvazku zaměstnance v tomto roce činila 0,34. Téměř polovina z celkového počtu
osob zaměstnaných v roce 2007 trpí schizofrenií, dále zde jsou osoby s poruchou osobnosti,
neurózou, výjimečně osoby s mentální retardací.
Kapacita jednotlivých dílen:
Truhlářská dílna – 6 klientŧ (rok 2008 – 4 klienti)
Šicí dílna – 4 klienti
Rukodělná – 5 klientŧ
Lesní četa – 8 klientŧ
Vzhledem k nízkým úvazkŧm však kapacita neodpovídá počtu zaměstnancŧ, kteří mohou být
zároveň v pracovním poměru.
Osoby se zdravotním postiţením tvoří ve sledovaných CHD více neţ zákonem
stanovených 60 %, nehledě na to, ţe osoby se zdravotním znevýhodněním (které mezi OZP
patří) nejsou do CHD Fokusu Vysočina přijímány vŧbec, neboť nesplňují podmínku pobírání
plného či částečného invalidního dŧchodu. Struktura zaměstnancŧ – poměr „zdravých" a OZP
54
(a jejich struktura) ovlivňuje produktivitu práce i realizaci určitého výrobního programu a
celkové trţby dílen, kterých je moţné dosáhnout, a tedy i udrţitelnost.
Rovněţ rŧzné zdravotní problémy rozdílně omezují pracovní schopnosti člověka a
produktivitu práce, proto také druh zdravotního omezení OZP mŧţe ovlivnit dosaţitelné
ekonomické výsledky. Psychiatrická diagnóza mŧţe z tohoto pohledu specifickým zpŧsobem
ovlivňovat pracovní schopnosti. Jiţ výše byla vysvětlena malá participace takto nemocných
lidí na trhu práce a příčiny tohoto stavu.101
Mzdové podmínky a motivace
Fokus Vysočina vyuţíval po celou dobu provozování CHD krácení minimální mzdy pro plně
a částečně invalidní, které bylo zakotveno v zákoně o minimální mzdě. Po schválení nového
zákoníku práce zákonem č. 262/2006 Sb. jsou některá ustanovení týkající se minimální mzdy
zakotvena v tomto zákoně, výše minimální mzdy je určena nařízením vlády 567/2006 Sb., o
minimální mzdě. Podle § 4 tohoto nařízení tvoří minimální mzda pro poţivatele částečného
invalidního dŧchodu 75 % ze stanovené min. mzdy, pro plně invalidní osou 50 % z minimální
mzdy. Při minimální hodinové mzdě stanovené pro rok 2007 ve výši 48,1 Kč vyplácel Fokus
Vysočina v souladu s výše uvedeným zkrácením minimální mzdy mzdu pro zaměstnance ve
výši 36 Kč/hod. pro částečně invalidní a 24 Kč/ hod. pro plně invalidní. Takto nízká mzda
mohla motivovat zaměstnance k vstupu na volný trh a nesetrvávání v CHD a zabraňovat
zbytečnému vstupu do chráněných dílen.
Změna zpŧsobu výpočtu příspěvku podle § 78 zákona o zaměstnanosti umoţnila také
změnu v mzdové politice. Příspěvek je, jak jiţ bylo vysvětleno výše, nově moţno pouţít
pouze na skutečně vynaloţené mzdové náklady. Výše příspěvku umoţňuje poměrně citelně
navýšit mzdy, aţ na cca 40 Kč/ hod. pro plně invalidní, respektive cca 30 Kč/ hod.102 pro
částečně invalidní zaměstnance. Úřad práce vyplatí příspěvek ve výši skutečně vynaloţených
mzdových nákladŧ, organizace tedy mŧţe přistoupit k navýšení mezd zaměstnancŧ, a to jak
částečně tak plně invalidních. Ve srovnání se strategií krácení minimální mzdy (která
stanovila vyšší minimální mzdu pro částečně invalidní), je nyní moţné finančně zvýhodnit
plně invalidní v porovnání s částečně invalidními zaměstnanci.
101
102
Vysvětlení podává kapitola 2.1.
Výše výpočtu závisí na počtu pracovních dnŧ a hodin v měsíci, tento údaj se samozřejmě mění
Superhrubá hrubá
mzda
mzda
9000
6666
6500
4814
Pramen: vlastní výpočet
mzda/hod.
41,6
30,0
55
Nastolení dobrého systému mzdového hodnocení není jednoduché, neboť systém musí
být spravedlivý a musí motivovat k odchodu z CHD na volný trh práce. Vztaţení příspěvku
podle § 78 ke skutečným mzdovým nákladŧm sice otevřelo moţnost lepšího finančního
ohodnocení zaměstnancŧ – OZP, zároveň je však třeba pracovat s mzdovou politikou uváţlivě
tak, aby mzdy dostupné pro tyto zaměstnance na volném trhu práce byly vyšší, neţ mzdy
vyplácené v CHD. OZP pobírající nějaký typ dŧchodu poměřuje výši dŧchodu s moţným
příjmem a případným rizikem ztráty tohoto dŧchodu. Autorka bakalářské práce Resocializace
duševně nemocných pomocí pracovní terapie103 dochází na základě výzkumu v občanském
sdruţení Práh v Brně k závěru, ţe duševně nemocní nejsou obecně k práci motivováni proto,
ţe práce, která se jim nabízí, je málo placená a výdělek by tudíţ nedosáhl výše pobíraného
invalidního dŧchodu. Mzdová politika se tak promítá do dosaţitelných uţitkŧ CHD.
5.2.3 Výrobní program
Chráněné dílny se zabývají rozličnými činnosti, výrobou komponentŧ, výrobkŧ i prodejem
sluţeb. Nastavení výrobního programu samozřejmě zásadním zpŧsobem ovlivňuje dosaţitelné
trţby a zisk CHD. Ať uţ je CHD zřizována v jakékoliv právní formě, musí být ve své činnosti
schopna konkurovat a prosadit se na trhu. Chráněná dílna mŧţe vyuţít výhody poskytování
náhradního plnění pro ostatní firmy, které nezaměstnávají OZP a vztahuje se na ně povinnost
tyto osoby zaměstnat, případně odebrat výrobky od CHD.
S výrobním programem je spojena také nutnost vhodné kalkulace a stanovení ceny
produkované sluţby či výrobku, dŧleţitý je také marketing, reklama apod. Nezisková
organizace se tak v podobě prodávajícího (coby zřizovatel a provozovatel CHD, jak se tomu
v případě Fokusu Vysočina) dostává do jedné roviny s jinými subjekty zřízenými za účelem
zisku. Tato skutečnost ovšem klade specifické nároky na management takové neziskové
organizace. V případě Fokusu Vysočina jsou velké nároky kladeny na vedoucí CHD, kteří
jednak plní roli terapeuta, musí být tedy vzdělaní v sociální práci či ergoterapii a pracovat v
souladu s posláním organizace, zároveň odpovídají za dosaţené výsledky v podobě trţeb
dílen, sami se starají o obchodní vztahy apod.
Chráněné dílny v Havlíčkově Brodě mají tyto výrobní programy:
Rukodělná dílna se soustředí na výroku keramiky – květináčŧ, svícnŧ a jiných drobných
103
HOLUBÁŘOVÁ KŘENOVÁ, Táňa. Resocializace dušeně nemocných pomocí pracovní terapie: Bakalářská práce.
Brno: PedF MU, Katedra sociální pedagogiky, 2006. 57 s. Vedoucí bakalářské práce: Jana Veselá.
56
dekorativních předmětŧ. Výrobky se prodávají na trzích, dílna vyrábí i výrobky na zakázku.
Šicí dílna vyrábí na zakázku loţní prádlo, pracovní oděvy apod., dále vyrábí také drobné
předměty, jako textilní tašky, peněţenky, chňapky apod., které prodává na trzích.
Truhlárna zpracovává lamino a dřevo, vyrábí nábytek na zakázku, dále pak drobné
předměty, především hračky, dětské puzzle.
Lesní četa pracuje pro technické sluţby Havlíčkova Brodu na údrţbě městských lesŧ.
Činnosti většiny fungujících chráněných dílen spočívají obvykle v jednodušší, často
rutinní práci, ve Fokusu Vysočina ovšem převaţují programy vyţadující jistou kreativitu a
rozvíjející dovednosti (keramické dílny, šicí dílny, truhlárna). Několik dílen je zaměřeno na
poskytování sluţeb ( v Havlíčkově Brodě je to lesní četa, v Chotěboři prádelna, v Pelhřimově
opravna), jejich ekonomická udrţitelnost se jeví jako lepší, neboť náklady jsou tvořeny
především náklady mzdovými, odpadají náklady na materiál. Samozřejmě, potřebná byla
vstupní investice do zařízení (v případě lesní čety se jednalo o větší automobil). Zakázky
těchto dílen jsou navíc dlouhodobé, tyto dílny nemusí tolik vstupovat do konkurenčního boje
s jinými subjekty.
Nastavení výrobních programŧ Fokusu Vysočina umoţňuje terapeutickou práci s
klientem, mŧţe zaměstnancŧm - klientŧm dodávat pocit sebevědomí z tvorby, nejedná se o
rutinní „ubíjející“ práci. Práce, kterou je moţné získat pro OZP na volném trhu práce, však
mŧţe rutinní být, tento nesoulad pak mŧţe oslabovat motivaci zaměstnancŧ CHD k vstupu na
volný trh práce.
5.2.4 Právní forma chráněné dílny
Chráněná dílna definovaná podle zákona o zaměstnanosti, nemá předepsanou právní formu. V
seznamu zaměstnavatelŧ, u nichţ tvoří OZP více neţ 50 % všech zaměstnancŧ104 se vyskytuje
osm moţností, sedm z nich tvoří právnické osoby, osmou jsou podnikající fyzické osoby.
Celkově zahrnuje seznam 611 subjektŧ. Mezi právnickými osobami jsou v nejhojnějším počtu
zastoupeny s.r.o., výjimečněji pak výrobní druţstva, občanská sdruţení, o.p.s., a.s., v.o.s.
Jedna chráněná dílna v seznamu je příspěvkovou organizací. Diskuse o tom, zda CHD je či
104
Seznam je dobrovolný , nezahrnuje tedy všechny zaměstnavatele více neţ 50 % OZP. Katalog organizací
zaměstnávajících více neţ 50% osob se zdravotním postiţením a osob se zdravotním postiţením samostatně
výdělečně činných je dostupný na www:
<http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/katalogorganizaceozp>.
57
není „běţným“ podnikem zpŧsobuje nejen napětí ve vztahu k otázce ziskovosti dílny, ale také
rozdílnost poţadavkŧ, které jsou na CHD kladeny a očekávání, která jsou s jejich fungováním
spojována. Toto dilema opět odhaluje rŧznorodost chráněných dílen a implikuje také
nemoţnost stanovení jednotných podmínek udrţitelnosti a efektivního fungování dílny.
Zvolený druh právnické osoby ovlivní také moţnosti získávání financí - dotací, sponzorských
darŧ a podobně, a tudíţ příjmovou stránku rozpočtu a také poţadavky na výnosy tvořené
trţbami dílny. Druh právnické osoby s sebou nese také rozdílný zpŧsob vlastnické struktury a
managementu, tedy zpŧsobu řízení.
CHD Fokusu Vysočina jsou součástí tohoto občanského sdruţení, Fokus provozuje
podnikatelské aktivity na základě udělení ţivnostenského listu na konkrétní činnost. Tato
činnost musí být uvedena také ve stanovách sdruţení. Případná změna výrobního programu
proto vyvolá nutnost změny stanov.
Hlavním orgánem občanského sdruţení je valná hromada členŧ, která volí tříčlennou
Správní radu, která sdruţení řídí.105 Fakticky je však hlavní management v čele s ředitelem.
Popis fungování chráněných dílen Fokusu Vysočina ukazuje jejich specifické
postavení, zároveň dokládá tvrzení, ţe CHD je nemoţné hodnotit jako jednolitý nástroj APZ.
Dílny Fokusu Vysočina se vyznačují spjatostí se sociálními sluţbami, nejen tím, ţe náleţí do
systému těchto sluţeb poskytovaných Fokusem Vysočina, ale také svými výše uvedenými
charakteristikami.
5.3 Ekonomická situace dílen
5.3.1 Výsledky hospodaření z let 2006-2007 a jejich analýza
5.3.1.1 Náklady
Hlavní sloţku nákladŧ tvoří osobní náklady, tedy náklady na mzdy terapeutŧ a zaměstnancŧ.
Nominálně v roce 2007 mírně tyto náklady mírně poklesly. Tento pokles nastal v dŧsledku
vzniku sociálně terapeutické dílny, neboť se zároveň s touto změnou sníţila kapacita dílen
chráněných. roce 2006 tvořily tyto náklady 70 % veškerých nákladŧ dílen V roce 2007 se
odštěpení sociálně terapeutické dílny od CHD rukodělné a šicí projevilo zvýšeným podílem
osobních nákladŧ na celkových nákladech těchto dílen. Je tomu tak zřejmě proto, ţe na
sociálně terapeutickou dílnu připadla část výrobních a reţijních nákladŧ a tyto byly pokryty
105
Stanovy občanského sdružení Fokus Vysočina. [online]. c2006 [cit. Dne 2008-06-12]. Dostupný na WWW:
<http://www.fokusvysocina.cz/files/4/stanovy_2006_final.pdf >.
58
jinými finančními zdroji pro sociální sluţby (především dotací MPSV).
Náklady na výrobní materiál tvoří 5 aţ 15 % z celkových nákladŧ s výjimkou lesní
čety, která jako jediná poskytuje sluţby a náklady tohoto typu má pouze výjimečně.
Z porovnání nákladŧ v obou sledovaných letech vyplývá, ţe náklady na výrobní
materiál v roce 2007 nominálně i reálně mírně poklesly. Specifická je z tohoto hlediska
především truhlářská dílna, která má vzhledem k charakteru výrobního programu nejvyšší
náklady na materiál. Zároveň především tato dílna zapříčinila pokles podílu výrobních
nákladŧ na celkových nákladech dílen v roce 2007, ovšem tento pokles následoval i pokles
trţeb této dílny. Na finanční udrţitelnost chodu CHD nemá tento vývoj ţádný vliv.
Ostatní, zde neuvedené náklady tvoří náklady na sluţby (energie, nájemné, hovorné
apod.) a jiné (např. kancelářské potřeby). Nutnou a ne zcela zanedbatelnou poloţku v
nákladech tvoří také cestovné a pohonné hmoty; je tomu tak proto, ţe vedoucí dílen si sami
obstarávají i logistickou stránku nákupu materiálu i prodeje.
Tabulka č.3: Náklady a trţby chráněných dílen v roce 2006
rok 2006
truhlárna
Trţby
130 000
osobní
náklady
314 866
náklady
na výrobní
materiál
NÁKLADY
CELKEM
osobní
náklady v %
náklady
na výrobní
materiál v %
podíl trţeb na
nákladech v
%
Šicí dílna
rukodělná
dílna
56 361
CHD
CELKEM
lesní četa
85 881
181 403
453 645
275 642
366 759
408 134
1 365 401
79 945
43 101
23 340
3 000
149 386
531 780
396 170
483 030
528 691
1 939 671
59,2
69,6
75,9
77,2
70,4
15,0
10,9
4,8
0,6
7,7
24,45
14,23
17,78
34,31
23,39
Pramen: Vlastní konstrukce podle interních materiálů Fokusu Vysočina
59
Tabulka č.4: Náklady a trţby chráněných dílen v roce 2007
rok 2007
Truhlárna
TRŢBY
Osobní
náklady
Výrobní
náklady
NÁKLADY
CELKEM
Osobní
náklady v %
Náklady
na výrobní
materiál v %
podíl trţeb na
nákladech v %
71 867
Šicí dílna
rukodělná
dílna
lesní četa
CHD
CELKEM
106 355
101 252
156 677
436 151
281 576
358 749
376217
1 320 615
30 083
31 629
1 500
520 577
338 435
362 271
440 366
1 661 649
58,4
83,2
99,0
85,4
79,5
6,4
8,9
8,7
0,3
5,8
13,81
31,43
27,95
35,58
26,25
304 073
33 297
96 509
Pramen: Vlastní konstrukce podle interních materiálů Fokusu Vysočina
5.3.1.2 Výnosy
Výnosy chráněných dílen jsou tvořeny trţbami a dále příspěvky a dotacemi. Chráněné dílny
FOKusu Vysočina jsou součástí tohoto občanského sdruţení. Z toho mohou plynout potíţe při
dodrţení 50 % podílu zaměstnancŧ s OZP, coţ je podmínka pro získání příspěvku podle § 78
zákona o zaměstnanosti. Zároveň to ale mŧţe znamenat moţnost dotovat provoz CHD v
případě potřeby z jiných zdrojŧ, jako např. tzv. sponzorských darŧ, příspěvkŧ měst apod.
Výnosová stránka rozpočtu CHD je tvořena financemi ze následujících čtyř hlavních zdrojŧ:
1. úřady práce
Příspěvky úřadu práce ve výnosové stránce převaţují. Do loňského roku tvořily hlavní
poloţku nárokové příspěvky podle § 78 zákona o zaměstnanosti
Krom toho přispíval úřad
práce také na provoz dílen podle § 76 výše uvedeného zákona. Částky přidělené úřady práce v
jednotlivých městech, ve kterých pŧsobí CHD Fokusu Vysočina, se vzájemně liší, strategie
přidělování příspěvkŧ na provoz CHD je v kompetenci jednotlivých ÚP. Nominálně se
příspěvek od ÚP v roce 2007 zvýšil, neboť rostla i prŧměrná mzda od které se jeho výpočet
odvíjel. V obou sledovaných letech činily příspěvky více neţ 60 % celkových výnosŧ CHD.
V roce 2007 se jejich podíl dokonce ještě zvýšil, patrný byl tento vývoj především u
truhlárny. Tento stav souvisí s poklesem trţeb této dílny v roce 2007.
60
Tabulka č.5: Nominální výše příspěvků ÚP a jejich podíl na výnosech v roce 2006
rok 2006
Rukodělná
lesní četa
dílna
truhlárna šicí dílna
CHD
CELKEM
Příspěvek ÚP
podle § 76 a 78
275 985
263 440
278 456
336 458
1 154 339
VÝNOSY
446 087
355 801
396 337
537 860
1 736 085
62
74
70
63
66
Podíl příspěvků
na výnosech
v%
Pramen: Vlastní výpočet podle interních materiálů Fokusu Vysočina
Tabulka č. 6: Nominální výše příspěvků ÚP a jejich podíl na výnosech v roce 2007
rok 2007
truhlárna šicí dílna
rukodělná
dílna
lesní četa
CHD
CELKEM
příspěvek ÚP
podle § 76 a 78
303 600
274 175
301 100
359 155
1 238 030
VÝNOSY
383 942
387 520
411 194
515 832
1 698 488
79
71
73
70
Podíl příspěvků
ÚP na výnosech
v%
73
2. tržby
Hospodářské výsledky CHD v Havlíčkově Brodě z roku 2006 a 2007 ukazují, ţe podíl trţeb
za výnosech se pohyboval mezi 20-30 %. Rukodělné a šicí dílně se v roce 2007 (i přes vznik
sociálně terapeutické dílny, která znamenala zvýšení nároku na práci terapeuta a sníţení
kapacity CHD) podařilo zvýšit trţby, tato skutečnost se mírně promítla také do zvýšení podílŧ
trţeb těchto dílen na celkových výnosech. Dŧleţitější z hlediska udrţitelnosti je však podíl
trţeb na nákladech, tedy to, jak dílny jsou schopny „vydělat si“ na svŧj provoz.
Ve
sledovaných letech pokryly trţby celkové náklady z 23 %, respektive 26 %. Do výsledkŧ
jednotlivých dílen se promítl pokles trţeb truhlářské dílny.
61
Tabulka č. 7: Trţby a výnosy chráněných dílen v roce 2006
rok 2006
truhlárna
rukodělná
CHD
dílna
lesní četa CELKEM
šicí dílna
TRŢBY
130 000
56361
85 881
181403
453 645
VÝNOSY
446 087
355 801
396 337
537 860
1 736 085
29
16
22
34
26
podíl trţeb na
výnosech v %
Tabulka č.8: Trţby a výnosy chráněných dílen v roce 2007
rok 2007
TRŢBY
VÝNOSY
podíl trţeb na
výnosech v %
truhlárna
rukodělná
CHD
dílna
lesní četa CELKEM
šicí dílna
71 867
106 355
101 252
156 677
436 151
383 942
387 520
411 194
515 832
1 698 488
19
27
25
30
26
3. jiné zdroje – příspěvky obcí
Fokus Vysočina kaţdoročně získává dotace také z obcí v regionu, v nichţ mají trvalé bydliště
klienti, kteří čerpají sluţby Fokusu. Dotace je určena na činnost Fokusu jako celku, záleţí
tedy na organizaci, na co tyto prostředky pouţije. Z celkového součtu podílu příspěvkŧ ÚP a
trţeb na výnosech106 je patrné, ţe jiné zdroje se na výnosové stránce téměř nepodílely.
Vzhledem k velkému pokrytí nákladŧ příspěvky z ÚP (především v roce 2007) to ani nebylo
potřebné.
106
Viz příloha č. 3.
62
5.3.1.3 Hospodářský výsledek
Ve sledovaných letech hospodařily chráněné dílny s téměř vyrovnaným rozpočtem. V roce
2006 skončily s mírnou ztrátou, v roce 2007 s mírným přebytkem. Z pohledu rovnosti nákladŧ
a výnosŧ byl jejich provoz udrţitelný, negativně lze hodnotit velkou závislost na jednom
zdroji financí –na příspěvcích úřadu práce.
Tabulka č. 9: Výsledek hospodaření chráněných dílen Fokusu Vysočina
rok
výnosy
náklady
hospodářský
výsledek
2006
1 736 085
1 763 431
-27 346
2007
1 698 488
1 661 649
36 839
Pramen: vlastní výpočet podle interních materiálů Fokusu Vysočina
5.4 Udrţitelnost chodu chráněných dílen po roce 2008
Rok 2008 znamenal pro CHD z hlediska financování provozu velkou změnu. Příspěvek ÚP
podle § 78 zákona o zaměstnanosti je nově určen pouze na krytí osobních nákladŧ na
zaměstnávání OZP. Tyto náklady mohou být při posuzování udrţitelnosti dílen za nových
podmínek pominuty, budou plně pokryty příspěvkem ÚP.107 Osobní náklady však zahrnují
také náklady na mzdu (a související odvody) vedoucího dílny. Tyto náklady jiţ musí být
pokryty z jiných zdrojŧ. Organizaci tedy zŧstane na nákupy, sluţby a část osobních nákladŧ
pouze příspěvek podle § 76 zákona o zaměstnanosti. Jeho výše závisí na rozhodnutí místního
ÚP a tedy na vyjednávání. Pokud organizace nezmění strategii řízení CHD, musí za stávající
situace počítat s propadem výnosŧ o více neţ 1 000 000 korun.
5.4.1 Očekávaný hospodářský výsledek při nulové reakci na změny
příspěvků
Za předpokladu nezměněných podmínek (s výjimkou výše uvedené změny příspěvku podle
§ 78) se do nákladŧ dílny promítnou osobní náklady na vedoucího CHD cca ve výši 550 000
Kč. Tento odhad je zaloţen na předpokladu stagnace mezd vedoucích dílen a na plánovaném
107
O mzdovém systému pojednává kapitola 5.2.2. Struktura zaměstnancŧ
63
přesunu další kapacity CHD ve prospěch sociálně terapeutické dílny (a tedy převedení části
osobních nákladŧ na terapeuty do sféry sociálních sluţeb.) Celková výše nákladŧ byla pro
potřeby této varianty odvozena od celkových nákladŧ pro rok 2007, přičemţ byla sníţena o
osobní náklady zaměstnancŧ –OZP. Na straně výnosŧ bylo počítáno s konstantní úrovní
trţeb, předpokládaný příspěvek ÚP podle § 76 zákona o zaměstnanosti byl odhadnut
na 180 000 Kč, přičemţ jeho hodnota v roce 2007 činila 150 000 Kč.
Tabulka č. 10: Výnosy a náklady předpokládané pro rok 2008
rok 2008
osobní náklady
vedoucích dílen
Předpokládané
náklady
Předpokládané
výnosy
Hospodářský
výsledek
Částk
a
550 000
891 034
640 458
-250 576
Tabulka ukazuje situaci která nastane, nepodnikne-li sdruţení ţádné kroky a nepřistoupí k
ţádným změnám v souvislosti s řízením a provozem chráněných dílen. Podle této varianty by
hospodářský výsledek vykazoval ztrátu cca 250 000 Kč, kterou by zřizovatel musel uhradit z
jiných zdrojŧ, nebo činnosti dílen ukončit. Vzhledem k tomu, ţe Fokus Vysočina provozuje
ještě čtyři další CHD v jiných městech, byla by ztráta, kterou by bylo nutné kompenzovat, pro
NNO příliš velkým břemenem. Krátkodobě by situaci bylo moţno řešit i pŧjčkou, ovšem z
hlediska dlouhodobé udrţitelnosti dílen by takové řešení nebylo vhodné.
Management Fokusu Vysočina musí v této situaci přijmout určitá opatření. Vzhledem
k tomu, ţe CHD náleţí do komplexu sluţeb (jak bylo popsáno v předcházejících kapitolách) a
vzhledem k jejich významu pro naplňování poslání organizace, nebude varianta zrušení jejich
provozu bez jakéhokoliv dalšího alternativního řešení brána v této práci v potaz.
5.4.2 Vytvoření podmínek pro nastolení udrţitelného stavu CHD.
Doporučení organizaci
Situace, kdy se provoz CHD jeví jako dlouhodobě neudrţitelný je moţné řešit jednak
hledáním alternativních řešení problému zaměstnávání OZP (osob s duševním onemocněním),
například v oblasti sociální ekonomiky či v rozšíření programŧ podporovaného zaměstnávání.
Dílny by se tak přiblíţily buď směrem k podnikatelskému subjektu nebo naopak k sociální
64
sluţbě.
V případně zájmu o zachování provozu CHD je nutné navrhnout a provést opatření
která podpoří efektivitu vyuţití výrobních faktorŧ při zachování uţitkŧ dílny a naplňování
poslání organizace. Z hlediska udrţitelnosti je ţádoucí dosaţení rovnosti nákladŧ a výnosŧ.
Pozitivně mohou udrţitelnost zajistit také organizační změny např. výrobního programu,
změny ve struktuře zaměstnancŧ, zpŧsobu organizace práce a managementu.
Vzhledem k propadu výnosŧ v dŧsledku změny klíčového příspěvku ÚP je moţné
zaměřit se na posílení stávajících finančních zdrojŧ či nalezení nových.
Pokud by trţby měly pokrýt vzniklý výpadek výnosŧ, musely by vzrŧst cca o 60 000 Kč
ročně v kaţdé dílně.108 Celkově by to znamenalo zvýšit trţby o 55 % oproti výsledkŧm z
roku 2007. Pro rok 2008 byla ovšem posílena kapacita sociálně terapeutických dílen na úkor
dílen chráněných, velký nárŧst trţeb se zřejmě nedá očekávat. I klienti sociálně
terapeutických dílen se v rámci pracovní rehabilitace podílejí na výrobě, jejich produktivita
práce je však niţší neţ ta zaměstnancŧ CHD.
Fokus Vysočina nemá zaměstnance, který by pečoval o odbyt výrobkŧ,
sháněl
obchodní kontakty, oslovoval potenciální zákazníky a apod. Nepouţívá marketing a s malýma
výjimkami ani reklamu. Neprovádí se také kalkulace ceny výrobku s ohledem na vynaloţené
náklady, (i kdyţ cena zahrnující náklady by mohla být tak vysoká, ţe by znamenala případný
neúspěch na trhu). Dílny zatím nedokázaly přilákat dostatečný počet firem – zadavatelŧ
zakázek na moţnost náhradního plnění podle § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
Výše uvedené obchodní dovednosti a činnosti jsou v podnikatelských subjektech
běţně zastoupeny, management NNO s nimi však nemá mnoho zkušeností. Tuto stránku by
proto - z hlediska vytvoření podmínek pro dlouhodobou udrţitelnost - bylo vhodné posílit.
Navýšení příspěvku ÚP podle § 76 zákona o zaměstnanosti je závislé na
vyjednávání a je plně v kompetenci ÚP v Havlíčkově Brodě, je další teoretickou moţností pro
dosaţení výnosŧ, které by pokryly náklady CHD.
Nově by bylo vhodné zváţit moţnost vyuţití Programu na podporu obnovy nebo
technického zhodnocení hmotného investičního majetku. Příspěvky z tohoto programu
mŧţe získat zaměstnavatel, jehoţ zaměstnanci OZP od MPSV. S vyuţitím takové dotace
nemá Fokus Vysočina v současné době zkušenosti. Tato dotace je určená k investicím, není
tedy řešením v situaci, kdy nejsou pokryty provozní náklady, pomocí ní by však bylo moţné
108
teoretický výpočet nutného navýšení trţeb je uveden v příloze č. 4.
65
např. transformovat výrobní program, obnovit a zlepšit vybavení dílen a posílit tak
konkurenceschopnost dílen a zprostředkovaně také rŧst trţeb. apod.
Vzhledem k tomu, ţe Fokus Vysočina je nestátní neziskovou organizací poskytující
především sociální sluţby, získává příspěvky na svou činnost z veřejných i soukromých
zdrojŧ. Zřizovatel CHD tak mŧţe vyuţít fundraisingu pro získání dalších finančních
prostředků, které by mohl pouţít na krytí nákladŧ CHD. Moţností by také bylo přehodnotit
vyuţití financí získávaných jako příspěvek na činnost sdruţení od obcí a posílit tak rozpočet
CHD.
Výrobní programy chráněných dílen v Havlíčkově Brodě jsou s výjimkou lesní čety
orientovány na řemeslnou výrobu s charakterem kreativní rukodělné práce. Takové dílny jsou
tradičně zakládány jako terapeutické dílny pro pracovní rehabilitaci. Šicí, rukodělná a
truhlářská dílna nemají stále odběratele a zakázky. Jako ideální se z hlediska stabilních trţeb a
minimálních nákladŧ jeví kombinace dílny poskytující sluţby stálým zákazníkŧm. Takovou
dílnou je např. prádelna v provozovaná Fokusem v Chotěboři, která jako jediná dokáţe
vytvářet dlouhodobě zisk.
Struktura zaměstnanců, jak jiţ bylo řečeno výše, je v CHD specifická, limituje výrobu a tím
i dosaţitelné trţby. Nastavení podmínek pro vstup do dílny odpovídá spíše sociálním sluţbám
a princip, na kterém CHD fungují, přispívá k naplňování poslání Fokusu Vysočina.
Zaměstnání výkonnějších pracovníkŧ – zdravých, i OZP s jinou neţ psychiatrickou
diagnózou, by moţná pomohlo zvýšit produktivitu práce dílny, muselo by se však upustit
poţadavku na začleňování OZP na volný trh práce, znamenalo by to tedy rezignovat na tento
přínos CHD.
5.5 Shrnutí
Fokus Vysočina je nestátní neziskovou organizací, jeho činnost se soustředí především na
poskytování sociálních sluţeb lidem s duševním onemocněním na Vysočině. Součástí
komplexu poskytovaných sluţeb jsou i čtyři chráněné dílny, které sídlí v Havlíčkově Brodě.
Společně s dalšími navazujícími sluţbami slouţí začlenění duševně nemocných na trh práce.
Náklady chráněných dílen byly v letech 2006 a 2007 pokryty především prostřednictvím
nárokového příspěvku podle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. V roce 2008 došlo
přijetím Zákona o stabilizaci veřejných rozpočtŧ ke změně výpočtu tohoto příspěvku. V
zájmu zachování finanční udrţitelnosti dílen bude nutné přijmout určitá organizační opatření.
66
6. Alternativy chráněných dílen
Transformace by znamenala změnu nesouvisející pouze s nastavením parametrŧ dílny,
organizací práce apod. Jedná se o změnu, která by komplexně měnila fungování CHD,
přínosy i její poslání.
Takovou změnou by mohlo být:
1. Nahrazení CHD podporovaným zaměstnáváním
2. přeměna na sociální firmu
6.1. Podporované zaměstnávání
Jednou z alternativ zajištění zaměstnávání zdravotně postiţených je podporované
zaměstnávání. Podporované zaměstnávání vede k uplatnění zdravotně postiţeného na volném
trhu práce. Sluţba podporovaného zaměstnávání zahrnuje poradenství, ale i pracovní
asistenci, úpravu pracovních podmínek tak, aby postiţenému pracovní prostředí vyhovovalo.
Tato sluţba si stejně jako CHD klade za cíl integraci OZP na trh práce a tím i do společnosti.
Historické kořeny tohoto přístupu sahají do Ameriky do období okolo roku 1945.
Vytvoření tohoto modelu je spojováno se jménem amerického psychologa Marka Golda. V
Evropě se tento model prosadil v 80. a 90. letech.109 Ve světě je podporované zaměstnávání
jiţ zavedené, u nás jeho provádění zajišťuje několik agentur zřizovaných neziskovými
subjekty
Podporované zaměstnávání bylo nejprve aplikováno na skupinu mentálně
postiţených osob. Předpokládalo se, ţe přechodným stupněm v integraci těchto lidí bude
jejich zaměstnání v chráněné dílně. Tento předpoklad se však nenaplnil, neboť nedocházelo k
přechodu mentálně postiţených do běţného prostředí.Naopak, zácvik pracovníka přímo na
pracovišti, osvojování sociálních dovedností a pracovních návykŧ přímo v přirozeném
prostředí se ukázalo pro tuto cílovou skupinu jako nejvhodnější.
Na chráněné dílny se tak v tomto kontextu zanevřelo a doporučuje se nahradit je
programem typu podporovaného zaměstnávání,110 otázkou však je, jestli tato zkušenost je
109
ŠIŠKA, Jan. Model podporovaného zaměstnávání. Historie a principy. IN: PIPEKOVÁ, J., VÍTKOVÁ, M.,
Znevýhodněné osoby na trhu práce v kontextu mezinárodní a evropské spolupráce, s.58.
110
Tato studie uvádí podporované zaměstnávání jako účinnou alternativu k dílnám pro mentálně retardované i
duševně nemocné.
COOK, Judith .A., RAZZANO, Lisa. Vocational Rehabilitation for Persóna With Schizophrenia: Recent
Research and Implications for Praktice. Schizophrenia Bulletin [online]. 2000, roč. 26., č.1. s. 89. [cit. 2008-0503]. Dostupné na WWW: < http://schizophreniabulletin.oxfordjournals.org/cgi/reprint/26/1/87>.
67
přenositelná také na jiné skupiny zdravotně postiţených, konkrétně na osoby s duševním
onemocněním.
Fokus Vysočina podporované zaměstnávání zahrnul do nabídky svých sluţeb pro
duševně nemocné, přínos této sluţby k naplňování poslání sdruţení byl vysvětlen v kapitole
představující činnost Fokusu Vysočina. V pojetí Fokusu Vysočina teda podporované
zaměstnávání navazuje na CHD, nesupluje jejich činnost.
6.2 Sociální ekonomika
Termín sociální ekonomika (dále SE) byl pouţit poprvé ve Francii v 18 století, později byl
pouţíván pro ekonomiku druţstevnictví, od roku 2002 se objevuje hojněji i v naší
republice.111
Sociální ekonomika se pohybuje na pomezí soukromého a veřejného, ziskového a
neziskového sektoru. Dostupné definice zdŧrazňují význam kvality ţivota v kontrastu ke
klasickému trţnímu modelu stojícímu na principu zhodnocení vloţeného kapitálu. SE by měla
přinášet uţitky v oblasti zaměstnanosti, sociální soudrţnosti, rozvoje regionŧ, v této
souvislosti se hovoří o trojím prospěchu – ekonomickém, sociálním a enviromentálním,
Definice sociální ekonomie a vymezení jejich charakteristik se u jednotlivých autorŧ
112
liší
, a to především v akcentu určitého rysu. Na základních charakteristikách, které budou
dále popsány, se však shodují.
SE je určena pro osoby znevýhodněné na trhu práce, měla by také pomoci získat
přístup na trh práce těm, kteří ţijí v regionech více ohroţených nezaměstnaností. Jedním z
cílŧ je tedy zapojení handicapovaných lidí do společnosti, jejich aktivizace, cíl je tedy shodný
s cílem chráněných dílen i jiných sociálních sluţeb. O. Čepelka dokonce hovoří o sociální
inkluzi, která jednoznačně je cílem sociálních sluţeb..
Zásady sociální ekonomie jsou vymezovány rŧzně, principy, ne kterých staví jsou
však shodné:113:
1. Jedná se o ekonomickou aktivitu určitých subjektŧ. Některé definice tak přímo tento
princip označují jako "orientaci na podnikání" Dŧleţitá je ta skutečnost, ţe činností je
dosahováno
zisku,
který
je
reinvestován
zpět
do
rozvoje
podniku.
2. Sociální cíle: mají jasné a zřetelně vymezené sociální cíle a orientaci na místní komunitu.
111
Sociální ekonomika. Sborník materiálů u mezinárodní konference projektu HEFAISTOS , s. 37.
Na odlišnosti pojetí u autorŧ Čepelky, Hunčové a odlišnosti v pojetí SE jednotlivými institucemi upozorňuje
práce: Sociální ekonomika a NNO v ČR [online]. c2006 [cit. 2008-05-11].
Dostupné na WWW: <http://nros.cz/03globalniGrant/dload/Socialni_ekonomika_a_NNO.pdf>.
113
Sociální ekonomie a sociální firmy. [online].c2006 [cit. dne 2008-05-21].
Dostupné na WWW: < http://www.socialnifirmy.cz/index.php?action=main&subject=13&lang=cz>.
112
68
3. Demokratický rozhodovací proces postavený na participaci členŧ (zaměstnancŧ, místního
obyvatelstva apod.) na řízení, princip přímého zapojení znevýhodněných osob
Sociální podnik (firma) je tedy chápán(a) jako „ekonomická aktivita, jejímţ účelem je
pomoci těm, kdo jsou ohroţení soc. vyloučením z dŧvodu nějakého handicapu, včetně
vyloučení z trhu práce. “114 Právní formy podnikŧ spadajících do SE závisí na státu, ve
kterém pŧsobí, obvykle se ale jedná o druţstva, organizace nestátního neziskového sektoru
(o.s., ops. Případně nadace). Vzhledem k obtíţnosti vymezení vhodných právních forem i k
obtíţné mezinárodní srovnatelnosti není SE na tomto základě definována.
V zemích západní Evropy je sociální ekonomika jiţ zabydlená, je chápána jako
aktivita odlehčující vládám a vládním rozpočtŧm prostřednictvím ekonomických aktivit
sdruţených občanŧ. Úkolem vlády je pak vytvořit v rámci legislativy příznivé podmínky pro
takové aktivity.
Financování subjektů sociální ekonomiky podle teorie
Sociální podniky by měly být financovány primárně z vlastních zdrojŧ, sekundárně ze zdrojŧ
externí filantropie. Pouze v krajním případě mohou být financovány z veřejných zdrojŧ (napři
svém startu).115 Takový názor je poměrně radikální a v praxi mŧţou být s jeho aplikací potíţe.
Jiné práce charakterizují financování SE vícezdrojovostí bez dalším vymezujících
podmínek.116
Subjekty soc. ekonomiky by měly dosahovat kladný hospodářský výsledek, ačkoliv
dosahování zisku není hlavním uţitkem, subjekty SE jsou neziskové (non – profit), neboli nepro-profitní (non-for-profit) a kladný hospodářský zisk je pouţíván pro rozvoj podniku.
6.2.2 Sociální ekonomie v České republice
V České republice se sociální ekonomie prosazuje velmi pozvolna, povědomí o ní je velmi
malé. Povaţujeme-li však za její základ výrobní druţstva, pak je nutné přiznat, ţe tyto svou
tradici jiţ mají. Ovšem podnikŧ, které by samy sebe označovaly za sociální firmy a vědomě
se tak hlásily k sociální ekonomii existuje v ČR necelá desítka. Přesto byly v rámci projektu
EU zpracovány Standardy sociální firmy, které obsahují základní pravidla provozu,
organizace a ekonomiky.
114
Sociální ekonomika. Sborník materiálů u mezinárodní konference projektu HEFAISTOS, s 39.
Definice sociální firmy podle Standardŧ sociální firmy: " Sociální firma je konkurenceschopný podnikatelský
subjekt pŧsobící na běţném trhu, jehoţ účelem je vytvářet pracovní příleţitosti pro osoby znevýhodněné na trhu
práce a j tomu jim poskytovat přiměřenou pracovní a psychosociální podporu."
115
Sociální ekonomika. Sborník materiálů u mezinárodní konference projektu, s. 40.
116
Sociální ekonomika a NNO v ČR [online]. c2006 [cit. Dne 2008-06-12].
Dostupné na WWW: <http://nros.cz/03globalniGrant/dload/Socialni_ekonomika_a_NNO.pdf>.
69
Vzhledem k zaměření této práce na pracovní uplatnění osob s duševním onemocněním
jsou zajímavé především sociální firmy zaloţené Fokusem Praha, coţ je sdruţení také
primárně zaměřené na pomoc duševně nemocným.
Fokus Praha je zřizovatelem dvou sociálních firem:

Junŧv statek nabízí ubytovací a restaurační sluţby, firma byla zaloţena v roce
1999

Sociální firma Zahrada byla zaloţena v květnu roku 2006
Zahrada vznikla přeměnou chráněné dílny. Tato sociální firma tedy mŧţe slouţit jako
praktická ukázka pro Fokus Vysočina a případnou transformaci jeho chráněných dílen.
6.3 Chráněné dílny a sociální ekonomie
Do sociální ekonomie byly v ČR vkládány naděje. Očekávalo se, ţe stejně jako v ostatních
zemích Evropy, i zde bude tato sféra zaměřená na „zaměstnávání obyvatel, kteří se sami ani s
pomocí úřadů práce nemohou na pracovním trhu uplatnit.“117 Nejen tato definice, ale celé
vymezení SE se mŧţe shodovat s koncepcí a cílem chráněných dílen. Autor práce Průvodce
neziskovým sektorem EU (a také autor předchozí citace) povaţoval chráněné dílny, sluţby
podporovaného a přechodného zaměstnávání automaticky za součást SE jiţ v roce 2003.
Právě v oblasti zaměstnávání vnímal autor perspektivnost tohoto odvětví v propojení s
neziskovým nestátním sektorem. Vkládal do neziskového sektoru naděje, ţe právě on by mohl
dobře zprostředkovat komunikaci mezi neziskovým sektorem, úřadem práce a jinými úřady a
zaměstnavateli. V rozporu s tímto pohledem upozorňuje autor práce Sociální ekonomika a
NNO v ČR, ţe ne kaţdý subjekt zaměstnávající více neţ 50 % OZP náleţí do sociální
ekonomiky.
SE v případě chráněných dílen má ambici na ţivotaschopné skloubení podnikání a
dŧrazu na sociální potřeby zaměstnancŧ – osob se
zdravotním postiţením. Jiţ v
předcházejících kapitolách byla zmíněna obtíţná dosaţitelnost výše uvedeného.
6.3.1 Shody a odlišnosti chráněné dílny a sociální firmy
Chráněné dílny i sociální firmy představují zastřešující termín, pod nímţ mŧţe existovat
mnoho rŧzných druhŧ organizací. Srovnání těchto organizací je proto problematické, pokus o
117
ČEPELKA, Oldřich. Průvodce neziskovým sektorem Evropské unie. II díl. Partnerství, sociální ekonomika,
účast občanŧ ve veřejné politice, s. 154.
70
vypracování takového srovnání je publikován v textu Sociální firma - výzva v podnikání 21.
století.118 V této kapitole bude porovnávání omezeno pouze na CHD Fokusu Vysočina a
sociální firmy Fokusu Praha, neboť takové srovnání mŧţe odhalit moţná rizika, pozitiva a
negativa a vhodnost případné transformace CHD Fokusu Vysočina.
Chráněné dílny i sociální firmy Fokusu Praha se ztotoţňují s posláním zřizující organizace,
podpora tohoto poslání je uváděna jako účel jejich zřízení.
Jiţ dříve bylo uvedeno, ţe
hlavním cílem CHD coby nástroje aktivní politiky
zaměstnanosti mělo být zařazení osob na volný trh práce. Zařazení pracovníkŧ na volný trh
práce není primárním cílem sociální firmy. Ta si klade za cíl nabídnout zaměstnání
znevýhodněným lidem, kteří by jinak pouze těţko zaměstnání nacházeli. Manager Jŧnova
statku uvedl,
ţe zaměstnancŧ, kteří odchází na volný trh práce „je poměrně malé
procento.“119
V souladu se Standardy sociální firmy by soc. firma měla mít vypracovaný
podnikatelský plán, marketingový plán a vypracovanou strategii řízení ekonomických rizik.
Zde je ovšem potřeba poznamenat, ţe ţádný dokument podobný Standardŧm soc. firem pro
CHD zpracován není. Dŧraz na podnikání a konkurenceschopnost je v případě sociální firmy
mnohem více akcentován.
Chráněné dílny Fokusu Vysočina zaměstnávají větší počet OZP, (podle zákona min.
60 %) neţ je stanoveno ve Standardech pro sociální firmu. Omezení na 25-55 % OZP pro
sociální firmu je zdŧvodňováno principem integrace znevýhodněných zaměstnancŧ mezi
běţné pracovníky. Znevýhodněným zaměstnancŧm by měla být v sociální firmě věnována
niţší míra individuální podpory, zároveň by měl být kladen dŧraz na vyšší pracovní výkon.
Výše citovaný materiál srovnávající CHD a sociální firmy upozorňuje na rozdíly v
organizační struktuře obou forem. V chráněné dílně se v pracovní náplni vedoucího dílny
kumulují role pracovního terapeuta i managera. V Sociální firmě by tyto kompetence měly
být odděleny.
6.3.1.1 Financování a udrţitelnost
Podle Standardŧ sociální firmy by tyto firmy měly svými zisky pokrývat 50 % nákladŧ. V
praxi se však toto pravidlo nedaří příliš naplňovat, takový poţadavek se zdá být značně
118
Sociální firma –výzva v podnikání 21. století. [online]. c2007 [cit.dne 2008-06-10]. Dostupné na WWW: <
http://www.socialnifirmy.cz/getdoc.php?id=458&sessid=a780475228aa9a79f02f127d37803164>.
119
Podle informací uvedených v článku Zkušenosti z provozu sociálních firem Café Therapy, Zahrada a Jůnův
statek.[online]. c2007 [cit.dne 2008-06-10]. Dostupné na WWW:
<www.socialnifirmy.cz/getdoc.php?id=546&sessid=cc505cea256d2b2d37294580075ee98e>.
71
ambiciózní. Také poţadavek vytváření zisku a jeho reinvestice do rozvoje firmy se zřejmě
nedaří realizovat
Firmy Fokusu Praha vyuţily při svém zaloţení peněz z evropských fondŧ. Sociální
firma Zahrada vyuţívá finance z projektu EQUAL do současnosti, a to na platy zaměstnancŧ
bez znevýhodnění a na část vybavení dílny. Její náklady jsou tedy zatím z části hrazeny ze
zdrojŧ dočasného charakteru a udrţitelnost této dílny zatím není vhodné hodnotit.
Také Jŧnŧv statek byl zakládán s pomocí peněz z evropských projektŧ, v současné
době jiţ tuto podporu nečerpá. Jŧnŧv statek pokrývá svými zisky 40 % nákladŧ, zbytek hradil
do loňského roku úřad práce prostřednictvím příspěvku podle § 78 zákona o zaměstnanosti.120
Další problém související s financováním tkví v tom, ţe sociální firmy by měly
vyplácet mzdy obvyklé v dané profesi, na rozdíl od chráněných dílen (tedy konkrétně od
CHD Fokusu Vysočina) nikoliv mzdy minimální. Je ovšem těţké nalézt profesionály –
zaměstnance bez znevýhodnění, kteří by byli
za mzdy, které je Fokus Praha schopen
nabídnout, ochotni kvalitně pracovat. Lidské zdroje jsou přitom ovšem v tomto druhu
podnikání zásadní.
Také sociální firma přiznává problém při odchodu nejschopnějších zaměstnancŧ.
Snaha udrţet schopné zaměstnance (a nepodporovat je tím pádem v postupu na volný trh
práce) byla vyčítána i CHD, jak jiţ bylo uvedeno výše. Sociální forma však představuje jiţ
téměř běţný subjekt na volném trhu práce, zda ji je moţné takovou praxi vyčítat je tedy
diskutabilní, nicméně ne zcela nerelevantní.
6.3.2 Zhodnocení sociální ekonomiky a moţnosti transformace CHD
Fokusu Vysočina
Z výše uvedených charakteristik a odlišností od CHD vyplývá, ţe sociální firma je jakýmsi
dalším „bodem“ na škále mezi sociálními sluţbami reprezentovanými sociálně terapeutickou
dílnou na jednom konci a volným trhem práce a integrací na druhém konci. Sociální firma v
tomto pojetí nabízí ještě méně chráněné podmínky neţli CHD, ještě více se blíţí běţnému
zaměstnání a v podstatě s ním splývá.
Sociální firma Zahrada Fokusu Praha je v současné době jedinými příkladem moţné
transformace chráněné dílny na tento typ subjektu. Ukazuje se, ţe velkým problémem je
zajištění financování, současný stav této firmy (ani druhé sociální firmy – Jŧnova statku)
120
Podle informací uvedených v článku Zkušenosti z provozu sociálních firem Café Therapy, Zahrada a Jůnův
statek.[online]. c2007 [cit.dne 2008-06-10]. Dostupné na WWW:
<www.socialnifirmy.cz/getdoc.php?id=546&sessid=cc505cea256d2b2d37294580075ee98e>.
72
neodpovídá Standardŧm a v nich zakotvenému pravidlu o 50 % pokrytí nákladŧ výnosy z
prodeje sluţeb a zboţí. Obě firmy (i další, zde jmenovitě neuvedené) pouţily při startu firmy
peníze z evropských fondŧ. Vytvoření sociální firmy s sebou totiţ nese poţadavek na vstupní
kapitál. Ten zahrnuje vstupní náklady, nejen na zařízení firmy, ale především na tvorbu
podnikatelského záměru, osobní náklady na schopné manaţery s praxí v podnikatelské sféře.
Takovými lidskými zdroji nestátní nezisková organizace nedisponuje, musela by tyto osoby
nově zaměstnat a patřičně jejich práci ohodnotit.
Sociální ekonomika zřejmě v sobě má do budoucna potenciál, který se bude dále
rozvíjet, pokud by se tedy Fokus Vysočina rozhodl pro transformaci své chráněné dílny,
musel by vybrat vhodnou dílnu s úspěšným výrobním programem a zajistit transformaci
personálně i finančně, zřejmě také pomocí dotací z evropských fondŧ. Ovšem agenda spojená
s čerpáním těchto peněz je poměrně náročná, navíc se jedná o časově omezený zdroj po jehoţ
vyčerpání musí organizace zajistit udrţitelnost firmy, coţ nebývá jednoduché. Tyto úvahy o
moţné transformaci mŧţeme shrnout tím, ţe k takovému rozhodnutí bude potřebná značná
odvaha k podstoupení podnikatelského rizika.
Ačkoliv v ČR existují výše popsané pokusy o provozování sociální firmy s duševně
postiţenými zaměstnanci, nefunguje tento model ještě zcela v souladu s poţadavky na něj
kladenými a jeho fungování není v praxi zcela ověřeno. Takové závěry bude moţné vynést aţ
po delší době jeho činnosti, v tuto chvíli není moţné ji zodpovědně zhodnotit.
6.4 Shrnutí
Alternativou k CHD mŧţe být podporované zaměstnávání. Druhou moţností je příklon k
sociální ekonomii a transformace CHD na sociální firmu. Sociální ekonomie v sobě spojuje
podnikatelské aktivity a sociální cíle, řídí se Standardy sociální firmy. V porovnání s CHD je
blíţe otevřenému trhu práce. V kontrastu k tomu existují i názory, které CHD i ve stávající
podobě přímo do sociální ekonomiky včleňují. V České republice existuje jedna sociální
firmy pro duševně nemocné, která vznikla transformací chráněné dílny.
73
Závěr
Duševně nemocní jsou specifickou skupinou osob se zdravotním postiţením, pouze v malé
míře se začleňují na trh práce a vyţadují v tomto ohledu zvláštní péči. Chráněné dílny mohou
být vhodným nástrojem napomáhajícím jejich začlenění, ovšem v případě takového nastavení
fungování dílny, které je v souladu s poţadavky ucelené rehabilitace a při zachování
prŧchodnosti z chráněné dílny na volný trh práce.
CHD jsou jedním z nástrojŧ APZ, z hlediska politiky zaměstnanosti se jeví jako
nástroj nedostatečně propracovaný: Nejsou stanoveny poţadované cíle, ke kterým by jejich
činnost měla směřovat, nejsou stanovena měřítka hodnocení jejich efektivity, chybí statistické
údaje, ze kterých by bylo moţné vycházet. Chráněné dílny provozované v ČR se liší
očekávanými přínosy, strukturou zaměstnancŧ, výrobními programy a právní formou, mohou
tedy mít rŧzné podoby a rozdílné parametry fungování.
Chráněné dílny jsou podporovány prostřednictvím příspěvkŧ úřadŧ práce vyplácených
na základě zákona o zaměstnanosti. V roce 2008 dochází ke změně zákona o zaměstnanosti,
především změně příspěvku podle § 78, který byl dosud stěţejním pro zajištění dostatečných
výnosŧ. Dŧvodem byla rostoucí nominální výše vyplácených příspěvkŧ a eliminace moţnosti
zneuţívání těchto příspěvkŧ. Zároveň však nebyla v rámci této změny nijak postihnuta často
kritizovaná praxe „překupnictví,“ kdy si v rámci náhradního plnění firmy od CHD kupují
výrobky, které dílny pouze koupily od jiného subjektu. Taková praxe nepřispívá k podpoře
zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a nástroj APZ –povinnost náhradního plnění při
nezaměstnávání OZP- se tak stává nefunkční. Změnu zákona tedy nelze hodnotit pozitivně,
její dopad nebyl dostatečně promyšlen a podloţen analýzou.
Příkladem chráněných dílen a moţného nastavení podmínek jejich provozu a
financování jsou dílny Fokusu Vysočina. Čtyři chráněné dílny provozované v Havlíčkově
Brodě jsou součástí komplexu sociálních sluţeb poskytovaných touto nestátní neziskovou
organizací pro duševně nemocné. Dílny sociální sluţbou podle legislativy nejsou, ovšem
svým charakterem se k sociální sluţbě blíţí.
Financování dílen je cca ze 2/3 závislé na veřejných financích. Vedení Fokusu
Vysočina je v souvislosti s výše zmíněnou změnou zákona o zaměstnanosti konfrontováno se
ztrátou udrţitelného stavu financování chráněných dílen. V zájmu zachování těchto aktivit
bude nutné přijmout určitá opatření, která byla v této práci nastíněna. Kaţdé opatření však má
i svá negativa, vhodná proto bude zřejmě jejich kombinace. Teoreticky moţné je také
74
nahrazení chráněných dílen podporovaným zaměstnáváním či transformací na sociální firmu.
Sociální ekonomika je v ČR poměrně málo známým pojmem, neexistuje mnoho sociálních
firem, na kterých by bylo moţné demonstrovat aplikaci zásad sociální ekonomiky v praxi a
ţivotaschopnost tohoto konceptu v našich podmínkách. Existující sociální firmy, které
zaměstnávají duševně nemocné (a jejichţ zkušenosti by tak mohly být při transformaci dílen
Fokusu Vysočina vyuţitelné), fungují velmi krátkou dobu a zatím pouze s pomocí peněz z
fondŧ EU. Nicméně tato moţnost, jakkoliv by byla náročná na personální zdroje i kapitál, v
sobě skrývá značný potenciál pro nastolení udrţitelnosti do budoucna.
75
Seznam pouţité literatury a pramenů
Odborné publikace
[1].
BARTOŇOVÁ, M., PIPEKOVÁ, J., VÍTKOVÁ, M., Integrace handicapovaných na
trhu práce v mezinárodní dimenzi. 1. vyd. Brno: PedF MU, 2005. 201 s.
ISBN 80-86633-31-4.
[2].
BUCHTOVÁ, Boţena a kol. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální
problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8.
[3].
ČEPELKA, Oldřich. Průvodce neziskovým sektorem Evropské unie. II díl. Partnerství,
sociální ekonomika, účast občanů ve veřejné politice. 1. vyd. Liberec: Omega, 2003. 163 s.
ISBN 80-902376-4-9.
[4].
FALTÍNOVÁ, Markéta. Efektivnost chodu chráněných dílen. Diplomová práce. Brno:
ESF MU, 2007. 119 s. vedoucí práce: Ondřej Částek.
[5].
HARNOIS, Gaston - PHYLLIS Gabriel. Mental health and work: Impact, issues and
good practices. 2. vyd. Ţeneva: WHO, 2002. 77 s. ISBN 92 4 159037 8.
[6].
HOLUBÁŘOVÁ KŘENOVÁ, Táňa. Resocializace dušeně nemocných pomocí pracovní
terapie. bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra
sociální pedagogiky, 2006. 57 s. Vedoucí bakalářské práce: Jana Veselá.
[7].
KOTÝNKOVÁ, Magdalena - NĚMEC Otakar. Lidské zdroje na trhu práce.1. vyd.
Praha: Proffesional Publishing, 2003. 199 s. ISBN 80-86419-48-7.
[8].
KRHUTOVÁ, Lenka a kol. Občané se zdravotním postižením a veřejná správa. 1.
vyd. Olomouc: Výzkumné centrum integrace zdravotně postiţených, 2005. 270. s.
ISBN 80-903658-0-9.
[9].
KUCHAŘ, PAVEL, Trh práce. Sociologická analýza. 1. vyd. Praha: UK, 2007. 183 s.
ISBN 978-80-246-1383-3.
[10].
LUDVÍKOVÁ, Jana. Účinky chráněných dílen na sociální začlenění osob se
zdravotním postižením. Diplomová práce. Brno: FSS MU, 2006. 87 s.Vedoucí práce: Ing.
Miroslava Rákoczyová.
[11].
LUKÁŠOVÁ, Michaela. Vliv legislativních změn na implementaci pracovní
rehabilitace, Brno: ESF MU, 2006. 83 s. vedoucí práce: Jiří Winkler.
[12].
MAREŠ, Pavel. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vyd. Praha: Slon , 2002.
172 s. ISBN 80-86429-08-3.
76
[13].
MATOUŠEK, Oldřich a kol. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování,
hodnocení. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. 184 s. ISBN 973-80-7367-310-9.
[14].
PIPEKOVÁ, J.- VÍTKOVÁ, M. Znevýhodněné osoby na trhu práce v kontextu
mezinárodní a evropské spolupráce. Sborník z mezinárodní konference pořádané k
evropskému roku zdravotně postižených. 1. vyd. Brno: PAIDO 2004. 79 s.
ISBN 80-7315-048-4.
[15].
REKTOŘÍK, Jaroslav, a kol. Organizace neziskového sektoru. Z8klady ekonomiky,
teorie a řízení. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2001. 177 s. ISBN 80-86119-41-6.
[16].
RŦŢIČKOVÁ, Kamila. Vybrané kapitoly z rehabilitace osob se zdravotním
postižením. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. 73 s. ISBN 80-7041-139-2.
[17].
RYMASZEWSKA, Joanna. Funkcionowanie społeczne i zawodowe osób mających
zaburzenia psychiczne w Polsce w porównaniu do indych vybranych krajów Europejskich.
1. vyd. Wroclav:Akademia medyczna we Wroclaviu, 2004. 214 s. ISBN 83-7055-181-5.
[18].
VYSOKAJOVÁ, Margerita. Hospodářská, sociální a kulturní práva a zdravotě
postižení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2000. 139 s. ISBN 80-246-0057-9.
[19].
Statistická ročenka trhu práce v České republice 2006. 1.vyd. Praha: MPSV, 2007.
ISBN 970-80-86878-00-3.
[20].
Sociální ekonomika. Sborník materiálů u mezinárodní konference projektu
HEFAISTOS. 1. vyd. Praha: Orfeus, 2006. 143 s. ISBN: 80-903519-3-X.
[21].
SYNEK, Miloslav a kol. Podniková ekonomika. 4. vyd. Praha: C.H Beck, 2006.
ISBN 80-7179-892-4.
Internetové zdroje
[1].
Active Labour Market Programmes for People with Disabilities. Facts and figures on
use and impact. [online]. c2004 [cit. 2008-01-20].
Dostupný na WWW:
<http://ec.europa.eu/employment_social/index/active_labour_market_progs_en.pdf>.
[2].
COOK, Judith A. - RAZZANO, Lisa. Vocational Rehabilitation for Persons With
Schizophrenia: Recent Research and Implications for Praktice. Schizophrenia Bulletin
[online]. 2000, roč. 26., č.1. s. 89-103. [cit. 2008-05-03].
Dostupné na WWW: < http://schizophreniabulletin.oxfordjournals.org/cgi/reprint/26/1/87>.
[3.].
Deklarace lidských práv a duševního zdraví. [online]. c2001 [cit. 2008-03-01].
Dostupné na WWW: <http://www.help24.cz/index.php?page=deklarace-lidskych-prav-a77
dusevniho-zdravi
[4].
KASZYŃSKI Hubert. Osoby chore psychicznie jako grupa beneficientów organizacji
pozarządowych świadczących usługi na rynku pracy. [online] c2006 [cit. 2008-03-10].
Dostupné
na
WWW:
<http://www.fise.org.pl/files/1bezrobocie.org.pl/public/Raporty/HKaszynski_raport_dot_osob
_chorych_psychicznie.pdf>.
[5].
KREGEL, John – DEAN, David.H. Sheltered vs. Supported Employment: A Direct
Comparison of Long-Term Earnings Outcomes for Individuals with Cognitive Disabilities.
[online] c2002 [cit. 2008-06-20].
Dostupný na WWW:
<http://www.worksupport.com/Main/downloads/dean/shelteredchap3.pdf>.
[6].
Men and Women with Disabilities in The EU: Statistical Analysis pf The LFS ad hoc
Module and The EU-SILC. [online]. c2007 [cit. 2008-04-26].
Dostupné na WWW: <http://ec.europa.eu/employment_social/index/7002_en.html>.
[7].
Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004-2006. [online]. c2004
[cit.2006-12-11].
Dostupné
na
WWW:
<http://ec.europa.eu/employment_social/employment_strategy/nap_2004/nap2004cz_cz.pdf>.
[8].
Národní lisabonský program 2005-2008. [online]. c2005 [cit. 2008-05-11].
Dostupné na WWW:
<http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/narodni_lisabonsky_program_20
05-2008.pdf>.
[9].
Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období 2006 –
2009. [online]. c2006 [cit.2006-12-11].
Dostupné na WWW: <http://www.esfcr.cz/files/clanky/1284/NPPI_2006-9.pdf>.
[10].
NOVÁK, Jan - ERBANOVÁ, Radka. Zaměstnávání lidí s duševním onemocněním.
Sociální firma a diverzita na pracovišti. [online] c2007. [cit 2008-06-01].
Dostupné na WWW: < www.socialni-ekonomika.cz/tiki-download_file.php?fileId=58 >.
[11].
Postavení zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii: Evropský akční plán
2006 – 2007. [online] c2005 [cit.2006-12-11].
Dostupné na WWW: <http://ec.europa.eu/employment_social/index/com_2005_604_cs.pdf>.
[12].
PRIEBE, S. a kol. Employment, Attitudes Toward Work, and quality of Life Among
People With Schizophrenia in Three Countries. Schizophrenia Bulletin [online]. 1998, roč. 24
č. 3 s. 469-477. [cit. 2008-05-03].
Dostupné na WWW: <http://schizophreniabulletin.oxfordjournals.org/cgi/reprint/24/3/469>.
78
[13].
Postavení zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii: Evropský akční plán
2006 – 2007. [online]. c2005 [cit.2006-12-11]. Dostupné na WWW:
[14].
ROSE, Marvin. Sheltered employment and the second generation workshop. Journal
of Rehabilitation. [online]. 1993, Januar-March Issue. [cit.2008-06-23]. Dostupné na WWW:
< http://findarticles.com/p/articles/mi_m0825/is_n1_v59/ai_13839732?tag=artBody;col1>.
[15].
STAVINS, Robert-WAGNER, F. Alexander. Interpreting sustainability in economic
terms: dynamic efficiency plus intergenerational equity. Economics Letter. [online]. 2003,
č.79. [cit.2008-06-24]. Dostupné na WWW:
<www.isb.uzh.ch/publikationen/pdf/wagner_interpretingsustainability.pdf:>.
[16].
Situation of disabled people in the European Union: the European Action Plan 2008-
2009. [online]. c 2007 [cit. 2008-05-20].
Dostupné na WWW: <http://ec.europa.eu/employment_social/index/com_2007_738_en.pdf>.
[17].
Sociální ekonomie a sociální firmy. [online].c2006 [cit. dne 2008-05-21].
Dostupné na WWW:
<http://www.socialnifirmy.cz/index.php?action=main&subject=13&lang=cz>.
[18].
Společné memorandum o sociálním začleňování. [online]. c2003 [cit.2006-12-11].
Dostupné na WWW: < http://www.businessinfo.cz/files/file3121.pdf>.
[19].
Střednědobá koncepce státní politiky vůči občanům se zdravotním postižením [online].
c2004 [cit.2006-12-11].
Dostupné na WWW: <http://www.nrzp.cz/index.php?path=8&Menu_path=koncepce.html>.
[20].
Study of Compilation of Disability Statistical Data from the Administrative Registers
of the Memberstates. [online]. c2007 [cit. 2008-05-12]. Dostupné na WWW:
<http://ec.europa.eu/employment_social/index/comp_disb_final_en.pdf>.
[21].
Zaměstnávání zdravotně postiţených. [online] c2007 [cit. 2008-06-25].
Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/4777>.
[22].
ZELENÁ KNIHA. Zlepšení duševního zdraví obyvatelstva. Na cestě ke strategii
duševního zdraví pro Evropskou unii. [online]. c2005 [cit.2006-12-11].
Dostupné na WWW: <http://www.cabrnoch.cz/media/com2005_0484cs01.pdf>.
[23].
Zkušenosti z provozu sociálních firem Café Therapy, Zahrada a Jůnův statek. [online].
c2007 [cit.dne 2008-06-10]. Dostupné na WWW: <
www.socialnifirmy.cz/getdoc.php?id=546&sessid=cc505cea256d2b2d37294580075ee98e>.
[24].
Zdravotnická ročenka České republiky 2003. [online]. c2003 [cit. 2008-05-12].
79
Dostupné na WWW:
<http://www.uzis.cz/download.php?ctg=10&search_name=ro%E8enka&region=100&mnu_id
=5300>. ISSN: 1210-9991.
[25].
Dostupné na WWW:
=5300>. ISSN: 1210-9991.
[26].
Dostupné na WWW:
=5300>. ISSN: 1210-9991.
[27].
Dostupné na WWW:
=5300>. ISSN: 1210-9991.
Internetové stránky
<www.fokusvysocina.cz>.
<www.mpsv.cz>.
<www.csu.cz>.
Zákony
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení
Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a pŧsobnosti orgánŧ České republiky na úseku
zaměstnanosti Zákon č. 155/1995 Sb., o dŧchodovém pojištění.
Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu fyzických osob.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
Zákon č. 261/2008 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtŧ.
Prameny
Výsledovka po činnostech analyticky (rok 2006)
80
Výsledovka po činnostech anylticky ( rok 2007)
Výsledovka po střediscích analyticky (rok 2006)
Výsledovka po střediscích analyticky (rok 2007)
Interní materiály Fokusu Vysočina
Výroční zpráva Fokusu Vysočina pro rok 2007
81
Seznam tabulek
Tabulka č.1: Podíl OZP na celkové nezaměstnanosti ............................................................... 14
Tabulka č. 2: Nově přidělené invalidní dŧchody z dŧvodu duševního onemocnění v letech
2003-2006 ......................................................................................................................... 16
Tabulka č. 3: Náklady a trţby chráněných dílen v roce 2006 .................................................. 59
Tabulka č. 4: Náklady a trţby chráněných dílen v roce 2007 .................................................. 59
Tabulka č. 5: Nominální výše příspěvkŧ ÚP a jejich podíl na výnosech v roce 2006 ............ 61
Tabulka č. 6: Nominální výše příspěvkŧ ÚP a jejich podíl na výnosech v roce 2007 ............. 61
Tabulka č. 7: Trţby a výnosy chráněných dílen v roce 2006 ................................................... 62
Tabulka č. 8: Trţby a výnosy chráněných dílen v roce 2007 .................................................. 62
Tabulka č. 9: Výsledek hospodaření chráněných dílen Fokusu Vysočina ............................... 63
Tabulka č. 10: Výnosy a náklady předpokládané pro rok 2008 ............................................... 64
Tabulka č. 11: Příspěvky podle § 78 zákona o zaměstnanosti a jejich podíl na HDP .............. 85
Tabulka č.12: Příspěvky podle § 78 zákona o zaměstnanosti, počet podpořených firem a
zaměstnaných OZP. .......................................................................................................... 85
Tabulka č. 13 :Podíl příspěvkŧ ÚP a trţeb na celkových výnosech v roce 2006 ..................... 86
Tabulka č. 14:Podíl příspěvkŧ ÚP a trţeb na celkových výnosech v roce 2007 ...................... 86
Tabulka č. 15: Propočet nutného navýšení trţeb na pokrytí nákladŧ chráněných dílen
pro rok 2008 ...................................................................................................................... 87
82
Seznam příloh
Příloha č. 1:Seznam pouţitých zkratek
Příloha č.2: Příspěvky podle § 78 zákona o zaměstnanosti v letech 2004-2007
Příloha č.3: Struktura výnosŧ chráněných dílen Fokusu Vysočina
Příloha č. 4: Navýšení trţeb odpovídající nákladŧm v roce 2008
Příloha č.5: Organizační struktura Fokusu Vysočina
83
Příloha č 1: Seznam pouţitých zkratek
APZ
Aktivní politika zaměstnanosti
ČSSZ
Česká správa sociálního zabezpečení
CHD
Chráněné dílny
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
NNO
Nestátní nezisková organizace
OSSZ
Okresní správa sociálního zabezpečení
OZP
Osoba se zdravotním postiţením
SE
Sociální ekonomika
ÚP
Úřad práce
ÚZIS
Ústav zdravotnických informací a statistiky
84
Příloha č.2: Příspěvky podle § 78 zákona o zaměstnanosti v letech
2004-2007
Tabulka č.11: Příspěvky podle § 78 zákona o zaměstnanosti a jejich podíl na HDP
Rok
Suma v tis.
podíl na HDP
2005
736913
0,02
2006
1410551
0,04
2007
2187432
0,06
Pramen: MPSV
Tabulka č.12: Příspěvky podle § 78 zákona o zaměstnanosti, počet podpořených firem a
zaměstnaných OZP.
Rok
Nominální
výše
vyplacených
příspěvků
Počet
podpořených
firem
Počet
zaměstnanců
ZP a TZP
2004
649 mil.Kč
485
9 806
2005
737 mil. Kč
770
14 070
2006
1 410 mil. Kč
1044
19 088
Pramen: MPSV
85
se
Příloha č.3: Struktura výnosů chráněných dílen Fokusu Vysočina
Tabulka č. 13 :Podíl příspěvků ÚP a trţeb na celkových výnosech v roce 2006
Procentní podíl
příspěvků ÚP
na výnosech
Procentní
podíl trţeb na
výnosech
CELKEM
truhlárna
62
29
91
šicí dílna
74
16
90
70
22
92
lesní četa
63
34
96
celkem
66
26
93
rukodělná dílna
Pramen: Vlastní konstrukce podle údajů výsledovky pro rok 2006.
Tabulka č. 14:Podíl příspěvků ÚP a trţeb na celkových výnosech v roce 2007
procentní podíl procentní podíl
příspěvků ÚP
trţeb na
na výnosech
výnosech
CELKEM
truhlárna
79
19
98
šicí dílna
71
27
98
73
25
98
lesní četa
70
30
100
celkem
73
26
99
rukodělná dílna
Pramen: Vlastní konstrukce podle údajů výsledovky pro rok 2007
.
Příloha č. 4: Navýšení trţeb odpovídající nákladům v roce 2008
86
Tabulka č. 15: Propočet nutného navýšení trţeb na pokrytí nákladů chráněných dílen
pro rok 2008
truhlárna
TRŢBY
nutné
zvýšení
trţeb
% zvýšení
oproti roku
2007
rukodělná
dílna
šicí dílna
lesní četa
CELKEM
71 867
106 355
101 252
156 677
436 151
131 867
166355
161 252
216 677
676 151
83
56
59
38
55
Pramen: Vlastní konstrukce podle údajů výsledovky pro rok 2007
87
Příloha č. 5: Organizační struktura Fokusu Vysočina
88

Ekonomika chráněných dílen

Transkript

Podobné dokumenty

Komunitní péče pro dlouhodobě duševně nemocné

Celé číslo 1/2012 v pdf - Zdravotnictví v České republice

Strategická výzkumná agenda - Technologická platforma pro

výroční zpráva za rok

Zavedení jednotné evropské měny euro v České republice z

rovná daň versus efektivní sazba daně

březnové vydání

ZDRAVÍ a NEMOC

Co je sociální firma

processworks o nejmodernější řešení pro