pravidla

Slovesa (osoba, číslo)
osoba / číslo
1.
2.
3.
jednotné
já
ty
on, ona, ono
množné
my
vy
oni, ony, ona
Slovesa (čas, způsob)
způsob oznamovací
čas
minulý
přítomný
budoucí
rozkazovací
podmiňovací
šel jsem, šel jsi, šel, šli jsme, šli jste, šli
jdu, jdeš, jde, jdeme, jdete, jdou
půjdu, půjdeš, …
budu psát, budeš psát, bude psát,
budeme ...
jdi, jděme, jděte
piš, pišme, pište
šel bych, šel bys, šel by
šli bychom, šli byste, šli by
Sloveso být
číslo
osoba
já
ty
on (ona, ono)
my
vy
oni (ony, ona)
minulý čas
jsem byl
jsi byl
byl (byla, bylo)
jsme byli
jste byli
byli (byly, byla)
přítomný
čas
jsem
jsi
je
jsme
jste
jsou
budoucí
čas
budu
budeš
bude
budeme
budete
budou
rozkazovací
způsob
buď
buďme
buďte
-
podmiňovací
způsob
bych byl
bys byl
by byl
bychom byli
byste byli
by byli
………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………
Vzory a koncovky podstatných jmen (y - i - a)
rod
1. pád
Kdo, co?
2. pád
1.-4.p.
vzor
Koho, čeho? ten.. vidím..
předseda

ten
-a
mužský
-e
- souhláska - a
- u (a)
-e
ta
-a
ženský - e
- souhláska - e
-i
to
-o
střední - í
-e
-e
- ete
Rod mužský životný
Rod mužský neživotný

životný
soudce
pán
neživotný
životný
neživotný








hrad
muž
stroj
žena
růže
píseň
kost
město
stavení
moře
kuře
y-i výjimky
y - ovi (o
předsedovi)
i
y dva páni,
- ovi (o pánovi)
y - ích (v lesích)
i
i
y - ami (s ženami)
i
i
i
y
i
i
tvary 1. a 4. pádu jsou různé
pán – vidím pána, sněhulák vidím sněhuláka
tvary 1. a 4. pádu jsou stejné
hrad – vidím hrad, lid – vidím lid
………………………………………………………………………………………………
Koncovky sloves (dělaly - dělali - dělala)
Řídíme se podle podmětu.
Houfy špačků přiletěly. (Kdo, co přiletěly? – houfy – Co dělaly houfy? – přiletěly –
podmět je slovo houfy)
podmět
mužský životný
mužský neživotný
ženský
střední
několikanásobný
všeobecný
příklad
Psi štěkali. Draci létali.
Stromy rostly. Davy lidí spěchaly.
Labutě pluly.
Pole se zelenala.
! Děti běhaly. Oči viděly. Uši slyšely.
mužský životný Holky a kluci si hráli.
má přednost
i
Radovali jsme se. (my všichni)
koncovka
i
y
y
a
……………………………………………………………………………………………….
Předložky, předpony
Předložky - samostatné slovo, před podstatnými jmény (u mlýna), přídavnými
jmény (za vysokým stromem), zájmeny (pro nás, s tebou) a číslovkami (v pět
hodin)
! nemohou být před slovesy (zahodil)
s, se kým, čím (7. pád) - s Jitkou, s kamarádem, se psem
z, ze koho, čeho (2. pád) - z lesa, z domu, (přečti) ze sešitu
Předpony - část slova
výjezd, nájezd, odjezd
s, se
dohromady
shora dolů
z povrchu pryč
z, ze
stát se nějakým
o – ob (ě – je)
zapadl, popadl, upadl
 sešít, snést

sestoupit, spadnout

sloupat, smést
zčervenat
objednat (jednat), objevit, projev (jevit), objezd, vjezd (jezdit),
objem (jímat, jímka)
! dobrý oběd
………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………
Český jazyk ZŠ Stonařov
Druhy slov
podstatná jména názvy osob (obyvatel), zvířat (hlemýžď), věcí (nábytek),
vlastností (výška) a dějů (vzlykání)
2 přídavná jména vlastnosti podstatných jmen, odpovídají na otázky jaký
(syrový), který (ten vysoký), čí (lyžařův)
3 zájmena
nahrazují podstatná jména (Jirka zpívá. Všichni ho chválí.)
ukazují na podstatná jména (ten, ta, to)
4 číslovky
počet (třicet, dvakrát, hodně) nebo pořadí (třetí,
několikátý)
5 slovesa
děj - někdo něco dělá, něco se děje
(číst, něco mít, někde být, jsem, jsi je, jsme, jste, jsou)
6 příslovce
ptáme se kde (vysoko), kam (dopředu), kdy (včera), jak
(bystře)
7 předložky
spojují se se jmény (za lesem, u nového domu, s námi,
v pět )
! (zalezl, upadl – slovesa)
8 spojky
spojují slova (pes a kočka) i, nebo, ani
spojují věty (… , ale … , aby … , proto Když … , …)
9 částice
uvozují věty (Ať … Kéž … Což … Prý … )
10 citoslovce
vyjadřují zvuky (bum, klap) hlasy (píp, mňau) pocity (jéé)
1
Pádové otázky
1. pád Kdo? Co?
Pes štěká.
2. pád (bez) Koho? Čeho? u stolu
kousek mýdla
3. pád Komu? Čemu?
dárek babičce
4. pád (vidím) Koho? Co? Volám na Jitku.
5. pád Oslovujeme,
Aleši!
voláme
Jano, podívej se.
6. pád (O) kom? (O) čem? o psovi, na koni,
v tašce
7. pád Kým? Čím?
chodil lesem
s pilou
Kdo, co štěká?
U koho, čeho?
Kousek koho, čeho?
Dárek komu, čemu?
Na koho, co volám?
O kom, o čem? Na kom, na čem?
V kom, v čem?
Kým, čím chodil?
S kým, s čím?
Podstatná jména (číslo, rod)
číslo / rod
jednotné
množné
mužský
ten býk, ten pytel
ti býci, ty pytle
ženský
ta myš
ty myši
střední
to kopyto
ta kopyta
………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………