vydání - Gender a věda

newsletter
PROSINEC 2015
OBSAH

Patnáctiletá bilance

Rozhovor s fyzičkou Kateřinou Falk

Změna na pokračování

o
Projekt TRIGGER je v polovině
o
Cena Julie Hamáčkové na VŠCHT Praha
Aktuality
o
Charta o genderově citlivé komunikaci přijata v CzechGlobe
o
Nová stínová zpráva o genderové rovnosti v ČR
o
Aktualizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací z hlediska
genderové rovnosti
o
UNESCO k zastoupení žen ve vědě
o
Usnesení Rady pro konkurenceschopnost k genderové rovnosti ve vědě
o
Monitorovací zpráva o postavení žen v české vědě za rok 2014
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
poslední vydání letošního roku bude bilanční. Bilancovat nebudu pouze patnáctiletou existenci
Národního kontaktního centra – gender a věda a to, jaké pozornosti se tématu v České republice
dostává. Bilancujeme i první polovinu projektu TRIGGER, jednoho z prvních dvou projektů kulturní a
institucionální změny na podporu genderové rovnosti, který se řeší na VŠCHT Praha. V roce 2015 se
podařilo na VŠCHT Praha ustavit Cenu Julie Hamáčkové. Díky tomuto kroku byla zároveň
znovuobjevena osobnost prof. Hamáčkové – historie to není příliš dávná, a přesto se ukazuje, že
v relativně krátké době se zásadní přínos ženy-vědkyně k rozvoji nového oboru a k rozvoji instituce
může jednoduše vypařit, jako kdyby nikdy nebyl. Uplynulý měsíc byl bohatý na důležité počiny.
CzechGlobe – Centrum výzkumu globální změny AV ČR například v rámci druhého projektu kulturní a
institucionální změny EGERA přijal Chartu k genderově citlivé komunikaci, která cílí jak interně
(zásady komunikace uvnitř instituce), tak navenek (zde je cílem zajistit, aby byly adekvátně
komunikovány vědecké výsledky a úspěchy vědkyň stejně jako vědců). Vyšla nová stínová zpráva o
genderové rovnosti v ČR. S Hanou Tenglerovou v kapitole věnované vědě a výzkumu hodnotíme, jak
se situace od roku 2008 vyvinula a co by bylo potřeba do budoucna, podkapitola Blanky Nyklové,
věnovaná akademickému sektoru, se zaměřuje na vysokoškolské prostředí. Nová monitorovací
zpráva za rok 2014 o postavení žen v české vědě potvrzuje trend, který vidíme již několik let –
zastoupení žen mezi výzkumníky v ČR klesá, a to i přes rostoucí podíl studentek a absolventek
vysokých škol a doktorského studia. Česká republika nadále nevytváří podmínky pro to, aby ženy
mohly adekvátním způsobem zúročit roky studia a vědecké přípravy. A konečně, 1. 12. 2015 přijala
Rada pro konkurenceschopnost závěry týkající se genderové rovnosti ve vědě. Dokument je to
ambiciózní – důležité je, že byl vyjednán, podpořen a přijat i odpovědnými českými zástupci. Měly by
tedy následovat kroky, které potvrdí, že pro Českou republiku to není jen kus papíru.
Klidné vánoční svátky a myšlenkově bohatý rok 2016 jménem NKC – gender a věda přeje
Marcela Linková
PROSINEC 2015
PATNÁCTILETÁ
BILANCE ROVNOSTI VE VĚDĚ: AKADEMICKÁ
KROKY KUPŘEDU, ČESKÁ REPUBLIKA PŘEŠLAPUJE NA MÍSTĚ
EVROPA
SE UBÍRÁ MÍLOVÝMI
Marcela Linková
Posledního půl roku v Národním kontaktním centru – gender a věda řešíme, zda a jakým způsobem
1
budeme fungovat do budoucna. I tato nejistota ohledně naší další existence vedla k tomu, že jsme 15
let našeho působení neslavily – žádné ohňostroje, žádné velkolepé oslavy. Přitom si ale myslím, že
slavit by bylo co. To, když se na situaci podívám optimisticky. Pesimistka ve mně by pak na základě
statistik a komunikace s některými odpovědnými institucemi dospěla k názoru, že Česká republika se
pomalu ale jistě stává skanzenem ve světovém akademickém prostředí, skanzenem, který zavírá oči
před tím, že nejen otázky genderové rovnosti, ale i etiky vědecké práce a rozvoje lidských zdrojů jsou
prostě důležité pro to, aby se věda rozvíjela a aby se ve společnosti vytvářel prostor pro kritickou
reflexi a diskusi.
Genderová rovnost je téma
Začnu těmi pozitivy: Myslím, že můžu směle říct, že dnes už není na odpovědných místech vědy a
výzkumu nikdo, kdo o tématu genderové rovnosti nikdy neslyšel – myslím, že NKC si tuto skutečnost
může z větší části připsat jako svou zásluhu. A jistě: je nutné přiznat, že většina lidí, kteří na
vedoucích pozicích jsou, téma genderové rovnosti nepodporuje, či si dokonce myslí, že je to hloupost.
Téma je nicméně na politickém stole.
Kulturní a institucionální změna
Pomalu, ale jistě se objevují instituce, které otázku genderové rovnosti a rozvoje lidských zdrojů řešit
chtějí. Důvody jsou různorodé – může jít o mezinárodní prestiž, protože v mezinárodním kontextu, ve
kterém by kvalitní výzkumné a vysokoškolské instituce měly fungovat, je to něco, co se dnes běžně
dělá. Může se také jednat o zájem institucí zapojit se do mezinárodních projektů, které účast
podmiňují aktivitami na podporu genderové rovnosti. Může jít o snahu porozumět tomu, proč ženy na
dané instituci nedosahují na vedoucí pozice. To neznamená, že instituce začne přijímat kvóty, ale
začne přemýšlet o tom, jak jsou nastaveny procesy hodnocení, profesního růstu, ale např. i
spolupráce s vědkyněmi na rodičovské. Další instituce chtějí řešit vlastní fungování komplexně a
součástí úvah o jejich poslání je i to, že budou vytvářet nediskriminační prostředí a také, že budou
hledat nové směry výzkumu, který bude zohledňovat genderovou dimenzi. Je skvělé, že VŠCHT
Praha, CzechGlobe - Centrum výzkumu globální změny AV ČR a nově i CEITEC dělají důležitou
průkopnickou práci prostřednictvím projektů TRIGGER, EGERA a LIBRA. Dobrá zpráva je i to, že
další instituce se v roce 2015 účastnily výzvy na projekty v Horizontu 2020 a nám bylo velkým
potěšením jim v tomto úsilí napomoci. Nejzásadnějším momentem v tomto ohledu jsou kroky
Technologické agentury České republiky, která v roce 2015 přijala Politiku genderové rovnosti.
Zároveň se v roce 2015 TA ČR stala pozorovatelskou organizací projektu ERA-NET s názvem
gender-NET, který sdružuje vládní, výzkumné a grantové instituce v Evropě, které společně pracují na
vytvoření synergií v programech na podporu genderové rovnosti v evropském výzkumu. Od roku 2016
by měly být vyhlašovány i výzvy v Operačním programu věda, výzkum, vzdělávání, které umožní
kulturní a institucionální změnu financovat i na domácím poli, a jsme velice rády, že jsme tuto možnost
mohly s MŠMT při přípravě operačního programu vyjednat.
Zastoupení žen ve vědě klesá: Pracovní nejistota, řetězení smluv a mizivá ochrana v mateřství
Hana Tenglerová každoročně na základě údajů České statistického úřadu, MŠMT a údajů, které ručně
sbíráme z výročních zpráv institucí, připravuje Monitorovací zprávu o postavení žen v české vědě. Od
roku 2012 upozorňujeme odpovědné orgány na to, že zastoupení žen ve výzkumu klesá, a to
navzdory dvěma faktorům: tím prvním je rostoucí zastoupení žen mezi absolventy vysokých škol a
doktorského studia (včetně přírodních a technických věd, které rostou nejvíce jak z hlediska
pracovníků výzkumu, tak z hlediska výdajů). Druhým faktorem je právě velký nárůst pracovníků
1
NKC nezískalo grantovou podporu v rámci soutěže EUPRO II MŠMT, což znamená, že prakticky veškeré naše
aktivity (mentoringový program pro středoškolačky, spolupráce se státní správou, aktivity na mezinárodní úrovni
v Evropském výzkumném prostoru, podpora institucím pro účast v H2020, příprava podkladových materiálů, akce
jako Noc vědců a vědkyň a další workshopy a semináře atd.) jsou v ohrožení. S odpovědnými orgány jednáme o
řešení situace.
PROSINEC 2015
výzkumu a vývoje – počet lidí, kteří pracují ve vědě, roste, Česká republika je ale jednou z mála zemí
v Evropě, kde tento nárůst tvoří ženy v tak mizivém procentu – a to zejména v soukromém sektoru.
Výzkumné firmy v ČR z různých důvodů vzdělané ženy zaměstnávat nechtějí a situace není růžová
ani na vysokých školách a ve veřejných výzkumných institucích.
Důvodů je mnoho. Jedním z nich je i nastavení rodinné politiky v ČR a tristní nedostatek jeslí a
mateřských škol, na což upozorňuje i nová zpráva Od mateřství k nezaměstnanosti: Postavení žen
s malými dětmi na trhu práce. Mít dítě v ČR pro ženy, včetně těch pracujících ve vědě, znamená často
ohrožení nezaměstnaností. Jde o téma, které v posledních letech sledujeme s rostoucími obavami. Za
dobu naší existence se totiž akademické a výzkumné prostředí v ČR zásadním způsobem změnilo.
Byl zaveden systém hodnocení vědecké práce na národní úrovni (nedostatky českého unika
v podobě kafemlejnku jsou, myslím, všeobecně známy) a mnohé instituce zavádějí hodnocení vlastní.
Tyto systémy ovlivňují to, jak všichni ve vědě pracujeme – tlak na publikace ovlivňuje naše
každodenní výzkumné praktiky, vede k tomu, že není hodnocena pedagogická práce na vysokých
školách, kvantita má prim nad kvalitou. Při hodnoceních se ale většinou nebere ohled na profesní
přestávky z důvodu rodičovství či jiné péče a místo akademického věku se počítá věk biologický. Dále,
podobně jako v zahraničí se financování v rostoucí míře rozděluje účelově, na základě soutěže o
granty. A konečně roste tlak na mezinárodní akademickou mobilitu, a to do té míry, že u
Juniorských grantů GA ČR se postdoktorská stáž stala podmínkou účasti v grantové soutěži.
Už tyto kroky samy o sobě v sobě nesou genderové nerovnosti. Jak ukazují výzkumy, hodnocení
vědecké práce navíc ovlivňují genderové a rasové předsudky. Vědecká práce žen je hodnocena jinak
a hůře, než vědecká práce mužů. O těchto studiích ostatně přinášíme pravidelně zprávy i v
newsletteru. Dále, účelové financování je spjato se smlouvami na dobu určitou – jenže osoby, které
jsou zaměstnané na tento typ smlouvy, nepožívají ochranu v rodičovství jako osoby pracující na
smlouvu na dobu neurčitou. Rostoucí pracovní nejistota související s řetězením pracovních smluv na
dobu určitou, neexistence jasných a transparentních pravidel, jak implementovat ustanovení Zákoníku
práce na vysokých školách a veřejných výzkumných institucích, a de facto nulová ochrana pracovního
místa rodičů, kteří s dočasnými pracovními kontrakty nastupují na rodičovskou, nás vedly k tomu, že
jsme se obrátily na ministryni školství, mládeže a tělovýchovy a ministryni práce a sociálních
věcí, aby se situace začala ve spolupráci s reprezentací vysokých škol a ústavů AV ČR řešit –
například vydáním metodického pokynu pro VŠ a v.v.i.
Politická úroveň
Tím se dostávám k politické rovině. Nepřestává nás udivovat, že klesající zastoupení žen ve vědě a
zhoršující se pracovní podmínky ve výzkumu nechávají politickou reprezentaci do velké míry v klidu.
To, že se tématem nezabývaly pravicové vlády, není tolik překvapující. Topolánek ve své době přeci
prohlásil, že „žena se může svobodně rozhodnout děti nemít a pak jsem přesvědčen, že má stejné
příležitosti uplatnění jako muž.“ Překvapující ale je, že varovná čísla a výsledky výzkumů, které
provádíme, nevedou ke konkrétním krokům stávající politickou reprezentaci. Jinak by se tématu
rozvoje lidských zdrojů ve vědě a genderové rovnosti ve vědě musela věnovat pozornost v národních
politikách výzkumu, vývoje a inovací. Její aktualizace se připravuje a i o tom zde přinášíme zprávu.
Domníváme se, že ve světle statistik si téma zaslouží podrobnou analýzu a vytvoření opatření, která ji
budou řešit. Pevně věříme, že připomínkovací řízení dokumentu otázku rovnosti ještě vrátí do hry.
Mělo by, neboť oblasti vědy a výzkumu je věnována celá kapitola 5 Vládní strategie pro rovnost žen a
mužů v České republice na léta 2014-2020, a pak zde jsou závěry Rady pro konkurenceschopnost
z 1. 12. 2015 k podpoře genderové rovnosti v Evropském výzkumném prostoru, která vyzývá vlády a
výzkumné instituce a grantové organizace k tomu, aby přijímaly systémová opatření na podporu
genderové rovnosti, řešily otázku nízkého zastoupení žen ve vedoucích pozicích, vytvářely pracovní
prostředí přátelské k rodině, sbíraly statistiky segregovaných dle pohlaví a mnoho dalšího.
Jedinou institucí, která v rámci své gesce téma genderové rovnosti ve vědě soustavně řeší, je
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Možná je tomu i proto, že je odpovědné za
mezinárodní spolupráci ve výzkumu a tam jde o téma nepřehlédnutelné. V roce 2013 MŠMT provedlo
analýzu stavu genderové rovnosti v oblastech své gesce a přijalo střednědobou strategii. NKC
s MŠMT úzce spolupracuje a těší nás to. Máme radost, že v letošním roce se setkaly s dobrou
odezvou workshopy k tématu genderové rovnosti pro pracovníky a pracovnice MŠMT. V roce 2008
jsme v rámci priorit a postupů MŠMT daly podnět k ustavení Ceny Milady Paulové za celoživotní
přínos vědě. Cena Milady Paulové je ministry a ministryněmi udělována od roku 2009 a získaly ji
význačné české vědkyně v oboru ekologie a udržitelného rozvoje, ekonomie, chemie, historických
věd, farmakologie a toxikologie, stavebního inženýrství a architektury a naposledy ve fyzice. Oproti
tomu hlavní cena Česká hlava, kterou uděluje vláda, je nadále vyhrazena pouze mužům – ne že by si
PROSINEC 2015
laureáti cenu nezasloužili, jen ten nepoměr 14 oceněných mužů versus 0 oceněných žen je už
zarážející.
Grantová agentura ČR a dík odvážným vědkyním
Pamětníci a pamětnice si budou pamatovat první národní konferenci o genderu a vědě, kterou jsme
v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR uspořádaly v roce 2005. Jedněmi z nejdůležitějších podnětů
bylo nastavení podmínek účasti a řešení grantových soutěží. Šlo o to, že soutěže pro mladé vědce a
vědkyně měly věkový limit 35 let a žádné ustanovení týkající se rodičovství. To se nám podařilo
změnit relativně rychle a bezbolestně – věkový limit byl nahrazen roky od dokončení doktorátu a do
lhůty se nezapočítával čas strávený na rodičovské a mateřské dovolené. Problémy ale
u postdoktorských grantů GA ČR přetrvávaly a tehdejší vedení je odmítalo řešit. Šlo o nemožnost
odložit zahájení grantu a přerušení grantu v případě rodičovství. Po několika letech úsilí vyjednávat
jsme se v roce 2012 obrátily na veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského a ten dal všem bodům
naší stížnosti za pravdu. Náš dík patří odvážným vědkyním, které svoji kauzu s GA ČR do stížnosti
uvedly a nebály se jít do sporu s agenturou při vědomí, že je to může ohrozit při budoucích žádostech
o granty.
Postdoktorské granty ale byly v zápětí zrušeny, nahradily je Juniorské granty – a problémy se objevily
znovu. Hojně kritizovaná podmínka půlroční postdoktorské stáže byla nakonec upravena tak, že je
možné jet na dvě kratší stáže. Na Akademickém sněmu AV ČR v prosinci tohoto roku předseda GA
ČR prof. Netuka sdělil, že ve výjimečných případech bude do budoucna možné přerušit i standardní
granty. Na podrobnosti si musíme počkat. Na obzoru se ale rýsuje další téma k řešení, a to je
diskriminace uchazeček o granty hodnotiteli na základě rodičovství. Obrací se na nás totiž vědkyně,
jejichž posudky hodnotí jejich vědecký výkon jako nedostatečný kvůli tomu, že „promarnily“ čas na
rodičovské dovolené. Přitom to, že je nutné vědecký výkon hodnotit na základě tzv. akademického
věku, a ne věku biologického, je obecně známé a i my na tento fakt dlouhodobě odpovědné instituce
upozorňujeme.
NKC – gender a věda je samostatné výzkumné oddělení
Přes stávající nejistotu pro nás byl rok 2015 úspěšný. Za prvé, od 1. července jsme samostatným
výzkumným oddělením Sociologického ústavu AV ČR. Je to jasný doklad toho, že jsme se
mezinárodně etablovaly, jsme schopné navazovat spolupráci s prestižními institucemi, svoji expertízu
poskytujeme Evropské komisi, Úřadu vlády i MŠMT a děláme výzkum, který rezonuje s výzkumnými
prioritami a zájmy celosvětově.
Ráda bych na závěr zmínila v rychlém sledu ještě několik dalších věcí, které v letošním roce považuji
za náš úspěch.
V roce 2015 jsme byly zvoleny do výkonných orgánů důležitých mezinárodních sítí: Kateřina
Cidlinská byla zvolena do výkonného výboru sítě mezinárodních výzkumných institucí v pokročilých
genderových studiích RINGS a já jsem byla zvolena do výkonného výboru Výzkumné sítě 24
Sociologie vědy a technologií Evropské sociologické asociace.
Kateřina Cidlinská výzkumně otevřela téma odchodů z vědy – co vede lidi k tomu, že akademickou
dráhu opouštějí, kam odchází a v čem spočívají genderové rozdíly. Téma je to neprobádané a i
mezinárodně nové.
Už pět let úspěšně funguje mentoringový program pro středoškolačky, jehož cílem je dívkám
ukázat technické a přírodní vědy jako to pravé místo pro ně. Mentoring si díky práci Kateřiny Cidlinské
a Martiny Fucimanové užilo už téměř 200 středoškolaček a my máme radost, že jejich počet roste,
stejně jako počet spolupracujících univerzit. Víme totiž bezpečně, že začít řešit nízké zastoupení žen
v oborech, které jsou považovány za mužské, až na VŠ, je jednoduše pozdě.
Při dlouhodobé absenci statistik segregovaných dle pohlaví v důležitých strategických dokumentech je
klíčová Monitorovací zpráva o postavení žen v české vědě z pera Hany Tenglerové. Bez ní
bychom jen obtížně mohli sledovat nepříznivý vývoj, který od roku 2012 v ČR zaznamenáváme. Bylo
by fajn, kdyby statistické údaje začala odpovědná místa brát vážně. Je to vlastně docela fascinující:
statistikami se oháníme vlevo vpravo, statistický údaj většinou stačí jako pádný argument. Zjevně ale
ne, když jde o genderovou rovnost…
PROSINEC 2015
Marta Vohlídalová v letošním roce dokončila unikátní studii srovnání podmínek pro vědeckou práci
před rokem 1989 a po něm. Poukazuje na to, že před rokem 1989 byly klíčovými momenty zvratu
v kariéře vědkyň politické události, po roce 1989, a zejména v poslední době, se tímto momentem
stává mateřství. Ukazuje také, že negativní dopady genderově konzervativního nastavení českých
rodin, které ovlivňuje možnosti žen včetně vědkyň budovat kariéru, významně ovlivňují strukturální
podmínky – nastavení rodinné a sociální politiky, dostupnost zařízení péče o dítě, v nové době
nastavení pravidel grantových soutěží apod. Nejde tedy jen o to, nalézt si správného manžela a umět
si to zařídit a časově zorganizovat, jak tak často slyšíme. Stát a výzkumné a vysokoškolské instituce
mají na možnostech profesního rozvoje žen zásadní podíl a tuto svoji odpovědnost by si měly
uvědomit.
Díky Haně Víznerové si rozšiřujeme expertízu v oblasti implementace kulturní a institucionální
změny pro genderovou rovnost, mimo jiné i v rámci Pracovní skupiny pro změnu, která vznikla na
začátku roku 2015. Těší nás nárůst zájmu mezi institucemi a věříme, že tento trend bude pokračovat.
Naše stránky http://www.gendervh2020.cz/ budeme rozšiřovat a nabízet stále více informací o tom,
jak řešit projekty kulturní a institucionální změny a jak řešit integraci genderové dimenze v Horizontu
2020 obecně.
V letošním roce jsme zaznamenaly i obrovský mediální zásah, a není to pouze kvůli kauze výstava
v knihovně AV ČR. Lví podíl na tom má kolegyně Naďa Straková, jejíž novinářská kariéra v BBC či
Respektu teď pomáhá zviditelňovat vědkyně, jejich práci a práci NKC v mediálním světě.
Možná jste zaznamenali, že AV ČR letos slavila 125. výročí. Bohužel nikoho z těch, kdo přípravu oslav
připravovali, nenapadlo podívat se na historii žen v ústavech AV ČR, což je docela běžná praxe, když
se slaví výročí na výzkumných institucích v zahraničí (třeba v Královské společnosti ve Velké Británii).
Napadlo to ovšem Hanu Tenglerovou a spolu s Naďou Strakovou vytvořily pro Týden vědy a techniky
výstavu V zapomnění: ženy v naší vědě. Nebyla to ale jediná výstava: spolu s kolegyněmi z VŠCHT
Praha připravily Blanka Nyklová a Hana Víznerová výstavu Ženy na VŠCHT, která prezentuje tři
generace vědkyň.
Značný ohlas měla i diskuse o přechylování českých příjmení, kterou uspořádala Michaela Trtíková
Vojtková v rámci Noci vědců a vědkyň. O debatu byl nebývalý zájem, navzdory tomu, že se konala
v pátek a před prodlouženým víkendem. Diskuse to byla bouřlivá. Asi největším překvapením bylo to,
že komentátor Robert Záruba je vystudovaný bohemista, a tak zdárně nahradil české jazykovědce,
kteří se programu odmítli účastnit s tím, že nejde o relevantní téma. Pro rostoucí počet českých žen to
ovšem téma je, a jak uvedla právnička Pavla Špondrová, přechylování je možné chápat i jako otázku
lidských práv, protože člověku je garantováno právo na sebeurčení. Český zákon by tak mohl být
vnímán jako v rozporu s tímto právem.
Dovolte mi na závěr poděkovat Vám všem za podporu, kterou nám vyjadřujete. Děkuji též všem, kteří
s námi spolupracují, vystupují na našich akcích či mají zájem o naši expertízu. V tento moment je pro
nás Vaše podpora důležitější než kdy jindy. Nejde o nic menšího než o to, zda budeme do budoucna
moci pokračovat v nastoupené cestě. Pokud si stejně jako my myslíte, že genderová rovnost ve vědě
je důležitou hodnotou, že naše činnost má smysl a přispívá k tomu, že se podmínky pro vědeckou
práci mění, napište předsedovi AV ČR, napište řediteli Sociologického ústavu, napište nám. Děkujeme
Vám!
V každém případě se v novém roce můžete na newsletter opět těšit.
KATEŘINA FALK: VĚDKYNĚ, CO STŘÍLÍ DO DIAMANTŮ
[email protected], 728 026 891.
Aneb všechno, co jste chtěli vědět o laserové plazmové fyzice a báli jste se zeptat
Rozhovor s Kateřinou Falk vedla Michaela Trtíková Vojtková z NKC gender a věda Sociologického
ústavu AV ČR, v.v.i., 3. 12. 2015, Dolní Břežany, Eli Beamlines.
PROSINEC 2015
Kateřina Falk pochází ze Zlína, kde
studovala na osmiletém gymnáziu.
Středoškolské studium dokončila na St
Leonards School v St Andrews ve
Skotsku. Poté začala studovat fyziku na
prestižní Imperial College London. Po
druhém ročníku skrze Undergraduate
Research
Opportunities
Programme
(UROP)
získala
pozici
laboratorní
asistentky a zabývala se výzkumem
jaderné fúze. Na Oxfordu působila jako
doktorandka, a také zde učila studenty
druhého a třetího ročníku v laboratorních
praktikách optiky, elektromagnetizmu a
atomové fyziky. Působila v laserových laboratořích v USA, ve slavné Los Alamos National Laboratory.
Holka a laser!?!
Kateřino, jakým oborem se zabýváš?
Dělám plazmovou laserovou fyziku. Střílím velkým, spíš gigantickým laserem do různých malých
vzorků a snažím se simulovat různé typy hmoty, až její extrémní stavy. Baví mě vše od laboratorní
astrofyziky až po termonukleární fúzi, u které někteří doufají, že to bude jednou nový čistý zdroj
energie. Je to všechno hlavně extrémní fyzika.
Od prvního dalekohledu až k prestižnímu místu na ELI
Jaké byly důležité okamžiky ve tvém životě? Milníky, které tě významně ovlivnily a dovedly
k vědě…
Jeden pro mě důležitý milník byl, když učitel fyziky v primě řekl, že holkám nepůjde fyzika, a to mě
nakoplo: začalo mi šrotovat, proč by jim jako neměla jít? Tehdy jsem ještě neměla propojený vesmír s
fyzikou, ale v tu chvíli mi to docvaklo, že na tom něco nehraje. Pak pro mě bylo nesmírně důležité, že
ve Zlíně byla hvězdárna, kde jsme se potkávali s dalšími lidmi, byla to pro mě velmi důležitá komunita.
A co zahraniční zkušenost?
Jistě. Pak pro mě bylo hodně důležité, že jsem šla na stipendium do Skotska. To bylo o tom, že jsem
se osamostatnila. To mi otevřelo oči, začala jsem si na sebe vydělávat, dokonce jsem si vzala na rok
pauzu, abych si vydělala na školu. Začala jsem si vážit studia. I když jsem neplatila školné, tak jsem
se musela o sebe postarat, vážila jsem si toho, že tam mohu být, musela jsem se o to zasloužit.
Vydržet to sama. Všechno bylo jenom na mě. A další milník byla Imperial College.
Celý rozhovor si můžete přečíst zde.
ZMĚNA NA POKRAČOVÁNÍ 728 026 891.
[email protected],
Projekt TRIGGER je v polovině
Kateřina Grecová, VŠCHT Praha, manažerka projektu TRIGGER
Čas rychle letí a v lednu 2016 to budou dva roky od začátku mezinárodního projektu TRIGGER
(transformace institucí z hlediska genderové rovnosti). Proto je konec roku 2015 ideálním časem na
rekapitulaci všech dosavadních důležitých kroků, které zatím v rámci projektu české řešitelky udělaly k
podpoření diverzity, genderové rovnosti a etiky výzkumu. V České republice je projekt řešen na
Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Odbornou expertízu poskytuje NKC – gender a věda.
Dalšími mezinárodními partnery jsou university v Londýně, Paříži, Madridu a Pise.
PROSINEC 2015
K nejpozoruhodnějším výstupům prvního roku projektu patří
Zpráva o statistickém přehledu o rovnosti mužů a žen na
VŠCHT Praha, stejně tak jako kvalitativní a kvantitativní
výzkum pracovních podmínek mezi zaměstnanci na vysoké
škole. Tato zjištění, která poskytla nezbytný základ pro
nastavení dalších aktivit a opatření, byla prezentována
Akademickému senátu a také na webových stránkách
gro.vscht.cz, vytvořených pro představování aktivit
projektu a obecně tématu genderové rovnosti na VŠCHT
Praha. Dalším velkým úspěchem v prvním roce projektu
bylo zavedení nového pravidla do podmínek Interní
grantové agentury. Soutěž je nyní otevřena i pro rodiče na
rodičovské dovolené, kteří se vracejí na univerzitu po
kariérní přestávce.
Velkou část aktivit projektu tvoří workshopy a semináře pro různé cílové skupiny, např. workshopy pro
vedoucí pracovníky a pracovnice zaměřené na rozvoj manažerských kompetencí zohledňujících
gender a diversitu na pracovišti či workshopy na téma slaďování pracovního a rodinného života,
hodnocení vědecké práce apod. Pro nejvyšší vedení školy jsme uspořádali dva diskusní semináře o
rovných příležitostech a genderových stereotypech ve vědě, z nichž jeden vedl prof. Manfred Horvat,
odborník na politiku rozvoje lidských zdrojů z Vídeňské univerzity. Také proběhly semináře pro
mentees a mentory z našeho mentoringového programu, který na VŠCHT Praha vznikl právě díky
projektu TRIGGER. Některé z nich vedla Dr. Jennifer de Vries, vysoce uznávaná expertka na
mentoring a koučink z Univerzity v Melbourne. Pilotního mentoringového programu na VŠCHT Praha
se celkem zúčastnilo 12 mentees, z toho 7 žen. Nyní plánujeme další, vylepšený mentoringový
program pro rok 2016. Další skupina workshopů se zaměřila na rozvoj kompetencí, profesních
dovedností i osobnostní rozvoj žen s cílem posílit jejich kariérní postup a vstup do vedoucích a
rozhodovacích pozic.
Za pravděpodobně největší úspěch druhého roku projektu považujeme institucionalizaci Ceny Julie
Hamáčkové. Toto ocenění bylo vyvoláno potřebou zpřístupnit téma začlenění analýzy na základě
pohlaví a genderu do výzkumné činnosti v různých disciplínách a oborech VŠCHT Praha a motivovat
studující, aby se této otázce začali ve svých výzkumných pracích věnovat. V souvislosti s přípravou
studujících na Cenu Julie Hamáčkové byly na
VŠCHT Praha uspořádány dva workshopy
vedené organizací Yellow Window, která
poskytuje tréninky a poradenství obrovskému
množství evropských institucí, které otázku
analýzy na základě pohlaví a genderu řeší.
V průběhu roku 2014 a 2015 byly vedeny
rozhovory
s vědkyněmi,
výzkumnicemi
a
pedagožkami z VŠCHT Praha, které se nachází
v různých fázích profesní dráhy. Rozhovory jsme
pravidelně zveřejňovaly na gro.vscht.cz a také
odprezentovaly ve formě plakátů na výstavě v
rámci Noci vědců 2015. Plakáty jsou k nahlédnutí
zde. Rozhovory vyjdou knižně na začátku roku 2016. Kniha bude pokřtěna 18. února 2016 v galerii
Národní technické knihovny. Již nyní Vás na křest srdečně zveme!
Stejný význam pro zviditelnění tématu a systematickou podporu genderové rovnosti a diverzity na
VŠCHT Praha vedle institucionalizace Ceny Julie Hamáčkové má i zahrnutí genderu mezi tři
nejdůležitější témata (priority) v novém strategickém dokumentu VŠCHT Praha.
PROSINEC 2015
Cena Julie Hamáčkové na VŠCHT Praha
Kateřina Grecová
V roce 2015 byla na VŠCHT Praha ustavena Cena Julie Hamáčkové,
která se uděluje ve třech různých kategoriích. Cena byla založena
výzkumným týmem v rámci projektu kulturní a institucionální změny
2
TRIGGER . Soutěž nese jméno Julie Hamáčkové, významné
osobnosti české hydrochemie a první profesorky na vysoké
technické škole v Československu.
Přemýšleli jsme, jak motivovat studující i zaměstnance a zaměstnankyně k tomu, aby se začali
seriózně zabývat tématem genderu ve výzkumu, proto nás napadlo vymyslet soutěž, ve které ti
nejlepší získají ocenění, jež jsme nazvali po první profesorce a děkance na VŠCHT Praha, Julii
Hamáčkové.
Cena je udělována ve třech kategoriích. První kategorie A) je ocenění akademických, výzkumných a
dalších pracovnic za mimořádný přínos k rozvoji jejich oboru, druhá kategorie B) je ocenění
zaměstnanců či zaměstnankyň školy za jejich podporu a prosazování rovných příležitostí v pracovních
vztazích, pedagogické a výzkumné činnosti a třetí kategorie C) je věnována studujícím bakalářských,
magisterských či doktorských programů, kteří zahrnují do obsahu svých výzkumných témat a prací
analýzu na základě genderu a/nebo pohlaví.
Letos byla cena vyhlášena v kategoriích A) a C). Laureátka Ceny v kategorii
A) je Ing. Monika Tomaniová, Ph.D. z Ústavu analýzy potravin a výživy
Fakulty potravinářské a biochemické technologie. Hodnotící komise schválila
jednomyslně udělení ceny Dr. Tomaniové za její významný přínos pro školu
v oblasti podpory a rozvoje mezinárodní spolupráce ve výzkumu a
vývoji. Kandidátku na cenu nominoval Ústav analýzy potravin a výživy prof.
Jany Hajšlové, CSc. Cena byla laureátce předána rektorem na vánočním
koncertě VŠCHT Praha dne 15. prosince 2015. Rozhovor s Monikou
Tomaniovou k přečtení zde.
V kategorii C) byla soutěž vyhlášena v červnu 2015, do soutěže bylo podáno 11 studentských prací.
Dne 18. 11. 2015 hodnotila odborná komise pod vedením prorektora pro vědu a výzkum prof.
Kratochvíla kvalitu a prezentace přihlášených studentských prací. První cenu získala Bc. Michaela
Švarcová, studentka 5. ročníku FPBT, s prací na téma Léčba kožních mykóz pomocí nízkoteplotního
plazmatu. Vítězka zjistila, že při léčbě mykózy na morčatech probíhá nemoc jinak u samic než u
samců a tyto rozdíly nadále zkoumá. Druhé místo obsadila Ing. Dana Bílková, která se intenzivně
věnuje vývoji čichových učebních pomůcek pro výuku organické chemie žáků se zrakovým postižením
a rozdílným vnímáním této pomůcky u studentek a studentů s i bez zrakového postižení. Variabilita
témat soutěžních prací byla velká – od kulturních a sociálních aspektů hygienického zázemí v různých
částech světa přes mykotoxinové kontaminace bylinných doplňků stravy a jejich rozdílnou toleranci a
působení na obě pohlaví až po zkoumání genderové dimenze v podnikové kultuře. Dobrá zpráva je,
že i v chemii, jakožto zdánlivě neutrální vědecké disciplíně, se dá genderová dimenze ve výzkumu
nalézt poměrně snadno.
Prof. Dr. Ing. Julie Hamáčková, DrSc. (*1892 - †1968) patřila
k prvním ženám studujícím na technických vysokých školách v
tehdejším Československu. Byla první chemičkou, která se u
nás věnovala výhradně chemii odpadní vody. Významně se
podílela na vývoji technologií v čistírně odpadních vod v
Bubenči. Během své vědecké kariéry nashromáždila mnoho
materiálu pro pozdější knižní publikace a též se starala o
výchovu nových odborníků a odbornic, vypracovala podrobné
předpisy pro práci na rozborech vody. Je považována za
zakladatelku české hydrochemie. V roce 1954 byla jako vůbec
první žena na vysokých školách technických jmenována profesorem chemie vody. O rok pozděni jí
byla udělena vědecká hodnost doktora chemických věd a vyznamenání za vynikající práci. Účastnila
se i na řízení VŠCHT Praha, kde působila jako proděkanka a později děkanka Fakulty technologie
paliv a vody.
2
TRIGGER = TRansforming Institutions by Gendering contents and Gaining Equality in Research;
http://triggerproject.eu/
PROSINEC 2015
AKTUALITY
Hana Tenglerová
Centrum výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe se připojilo k chartě o genderově
senzitivní komunikaci
Organizace se v chartě mj. zavazují podporovat v rámci
komunikace sociální odpovědnost a respekt k lidské
důstojnosti, eliminovat všechny formy diskriminace a
soustavně používat genderově citlivý jazyk. Ředitel
Centra výzkumu globální změny - CzechGlobe prof.
Michal V. Marek dokument podepsal mezi prvními, a to
4. prosince 2015. Více informací zde, anglické znění
charty je ke stažení zde
Vyšla Stínová zpráva o stavu genderové rovnosti v ČR
Vyšla Stínová zpráva o stavu genderové rovnosti v ČR,
alternativní zdroj informací k vládním a resortním
materiálům, které plánují a popisují aktuální kroky při
prosazování genderové rovnosti. Na kapitolách o vědě,
akademickém sektoru a institucionálním zabezpečení
politik genderové rovnosti se podílely členky NKC –
gender a věda.
Celá zpráva je ke stažení zde.
Návrh Aktualizace NP VaVaI k genderové rovnosti
Co přináší aktualizovaná Národní politika výzkumu,
vývoje a inovací do roku 2020 s výhledem do roku
2025 v oblasti genderové rovnosti ve vědě? Podíl žen
mezi výzkumníky je jako indikátor hodnocení jejího
naplňování stanoven jen pro veřejný sektor. V
soukromém, kde je zastoupení žen minimální a
dlouhodobě klesá, nikoli. Dokument si dává za cíl
zvýšit do roku 2020 zastoupení žen z 25 % na 30 %,
což odpovídá zhruba současnému průměru EU. Jedná
se o první závazek tohoto typu vůbec. Nebojíme se, že
není kde brát. Jsme jen zvědavé, jak se věc dostane do
praxe, pokud se nebude mířit i na soukromý sektor. Z
celkového přírůstku výzkumníků/nic mezi roky 2013 a
2014 bylo 88 % osob právě v soukromém sektoru. Muži
v tomto meziročním přírůstku představovali celkově 91 %. Dokument ke stažení zde.
Rada pro konkurenceschopnost k genderové rovnosti ve vědě
3
Dne 1. 12. 2015 se v Bruselu na Radě pro konkurenceschopnost sešli evropští ministři a ministryně
pro výzkum a vývoj a přijali závěry o podpoře rovnosti mezi muži a ženami v Evropském výzkumném
prostoru. Závěry zdůrazňují význam podpory kulturní a institucionální změny v rámci ERA a vyzývají
3
Rada pro konkurenceschopnost je konfigurací Rady EU a sdružuje ministry odpovědné za obchod, ekonomiku,
průmysl, výzkum a inovace v členských státech EU. Věnuje se čtyřem oblastem veřejné politiky: vnitřnímu
obchodu, průmyslu, výzkumu a inovacím a vesmíru.
PROSINEC 2015
Evropskou komisi a členské státy ke stanovení
ambiciózních cílů v oblasti genderové rovnosti a k
přijetí konkrétních opatření a akčních plánů. Ministři a
ministryně mají také formulovat jasné cíle a ukazatele,
které pomohou pokrok v této oblasti vyhodnocovat.
Komisař pro VaV Carlos Moedas v souvislosti s tím
prohlásil, že genderová rovnost se na úrovni politik
diskutuje už dlouho a nyní přišel čas jednat rozhodně
a věci změnit. Komise sama chce jít v tomto ohledu
příkladem. Text závěrů je k dispozici zde.
UNESCO k zastoupení žen ve vědě
Z právě vydané zprávy vyplývá například to, že
zastoupení žen ve vědě je v arabském světě vyšší než
v USA a západní Evropě. Téměř vyrovnaný podíl žen a
mužů na pozici výzkumnice/výzkumník má jako jediná
z mapovaných regionů Střední Asie. ČR ze 125
sledovaných zemí obsadila z hlediska zastoupení žen
ve vědě 82. pozici. V rámci Evropy jsme ze 41 zemí 37.
Více zde a zde.
Zdroj: https://agenda.weforum.org/2015/12/where-arethe-women-in-science/
Monitorovací zpráva o postavení žen v české vědě za rok 2014
Zpráva konstatuje, že trend zvyšování zastoupení mužů v dnes již velmi
maskulinizovaném výzkumu nadále pokračuje a že se také zvyšuje
horizontální segregace jak v oblasti sektorů provádění výzkumné práce, tak z
hlediska oborů. V roce 2014 bylo zastoupení žen mezi výzkumníky nejnižší od
roku 2001, dostáhlo jen 27,2 %. V podnikatelském a vysokoškolském sektoru
zastoupení žen mezi výzkumníky klesá, stejně jako v technických, přírodních
a humanitních vědách. Roste podíl žen mezi docenty a profesory, z velké části
ovšem díky výraznému úbytku mužů s těmito akademickými hodnostmi. V
čele institucí výzkumu a vývoje stálo v roce 2014 jen 13 % žen. V širším
vedení těchto institucí bylo 23,3 % žen. V poradních a expertních komisích
měly ženy 19,6% podíl. Ve všech fázích akademické dráhy najdeme
genderové mzdové rozdíly v neprospěch žen. Více ve zprávě zde.
NEWSLETTER PROSINEC 2015
Měsíčník newsletter vydává Národní kontaktní centrum – ženy a věda IV., projekt Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i.,
financovaný v rámci programu EUPRO MŠMT (kód LE 12003).
ISSN 1801–7339
Adresa redakce
Jilská 1, Praha 1 110 00
Redakce
Marcela Linková, Kateřina Cidlinská, Nina Fárová, Martina Fucimanová, Blanka Nyklová, Alena Ortenová, Hana Tenglerová,
Naďa Straková, Michaela Trtíková Vojtková, Hana Víznerová, Marta Vohlídalová
Příspěvky a reakce můžete zasílat na [email protected].
K odběru newsletteru se lze přihlásit na webových stránkách www.genderaveda.cz
PROSINEC 2015