Celé číslo ke stažení

zlom1-48
10.12.2007 10:25
E
Stránka 1
Editorial
Milé kolegynû, váÏení kolegové,
ãlenky, ãlenové âeské spoleãnosti experimentální biologie rostlin
i neãlenky a neãlenové,
tû‰í mû, Ïe Vás smím pozdravit v závûru roku, kter˘ mnoh˘m z nás snad zÛstane v pamûti
také díky úãasti na Dnech fyziologie rostlin 2007 v Olomouci. Vzpomínky na vûdeckou
zajímavost i ãlovûãí vlídnost z nás urãitû je‰tû nevyprchaly. A jakkoliv nejvût‰í zásluhu na
pfiípravû i hezkém prÛbûhu této na‰í stavovské konference má fiada kolegyÀ a kolegÛ
z Olomouce racionálnû a kolegiálnû veden˘ch Mirkem Strnadem, tak snad smím pfiipomenout, Ïe to byly jiÏ 11. Dny organizované díky existenci této na‰í stavovské organizace. A tfieba i tato skuteãnost v nás mÛÏe podpofiit povûdomí o prospû‰nosti takto se
organizovat. Pfiispívá k tomu urãitû i hojná úãast kolegÛ a kolegyÀ ze Slovenska. Jakkoliv
se mnû, âechoslovákovi, pfiíãí povaÏovat slovenská pracovi‰tû za zahraniãní, tuto realitu
nemohu nevnímat. A historicky daná blízkost byla krásnû patrná i v Olomouci. Vûfiím, Ïe
ani ãlenství v Evropské unii ãi souãasn˘ vstup do Schengenského prostoru neubere na
opodstatnûné a dal‰ími generacemi také uplatÀované mimofiádnosti vztahÛ mezi slovensk˘mi a ãesk˘mi kolegynûmi a kolegy.
K samotn˘m DnÛm se uÏ nevracím, neboÈ obsahem tohoto ãísla Bulletinu je zasvûcen˘
pfiíspûvek Mirka Strnada i fotografická galerie Oty Blahou‰ka. A také zajímav˘ ohlas
z pera, tedy z poãítaãe, Jirky Kubáska. I krátk˘ komentáfi Josefa ·paka, kter˘ snad také
vypovídá o názoru nejen jeho.
Rád zde pfiipojuji svoje podûkování paní RNDr. Janû ·rotové, ‰éfredaktorce ãasopisu
Îiva, za vstfiícn˘ souhlas s pfievzetím pfiíspûvku Jana Krekuleho vûnovaného Ïivotnímu
i vûdeckému bûhu Ivany Macháãkové a ‰éfredaktorce Akademického bulletinu, paní
Mgr. Marinû HuÏvárové, za obdobn˘ souhlas s pfievzetím pfiíspûvku zase Jana Krekuleho
o Dnech fyziologie rostlin 2007 do tohoto ãísla Bulletinu âSEBR.
V rámci DnÛ se konala i v˘roãní schÛze âeské spoleãnosti experimentální biologie rostlin. Na ní bylo právoplatnû zvoleno 5 ãlenÛ v˘boru: Jana Albrechtová, Oto Blahou‰ek,
Milo‰ Barták, Jirka ·antrÛãek, a já. Také 2 revizofii: Lubo‰ Adamec a Lojza Bilavãík. V˘bor
se v záfií se‰el na své prvé schÛzi a zvolil svého pfiedsedu (L. N.) a místopfiedsedkyni
(J. A.). Kromû toho se rozhodl, Ïe do své práce pozve témûfi v‰echny ãleny âSEBR, ktefií
byli na kandidátce za ãleny v˘boru. O jejich dodateãné schválení poÏádá v˘bor následnû, a to elektronickou formou. Jednomyslnû jsme se usnesli, Ïe vût‰í poãet ãlenÛ v˘boru
v˘raznû usnadní organizaci rozvíjejících se aktivit. Proto v nejbliωí dobû provedeme
elektronické hlasování, jímÏ za ãleny v˘boru navrhneme také Jarku Dubovou, Luká‰e
Fischera, Tomá‰e Moravce, Václava Motyku, Helenu Vla‰ínovou a Petru Vojvodovou.
A vûfiím, Ïe v pfií‰tím ãísle Bulletinu Vás jiÏ budou moci nûktefií ãlenové v˘boru podrobnûji informovat o aktivitách, které byly, jsou i budou.
Zatím bych rád jen upozornil na první oznámení Jirky ·antrÛãka v tomto ãísle o tom, Ïe
tradiãní Dny mlad˘ch se budou s trochu jin˘m zámûrem konat v roce 2008 v âesk˘ch
Budûjovicích, vlastnû pfiesnûji: v Nov˘ch Hradech.
Nov˘ v˘bor pfienesl sídlo spoleãnosti na Viniãnou 5, kde sídlí Katedra fyziologie rostlin
Pfiírodovûdecké fakulty Univerzity Karlovy. Vedoucí této katedry, Jana Albrechtová, vytváfií pfiíznivé podmínky pro na‰i ãinnost. Ostatnû, dokládá to také její pfiíspûvek v tomto
ãísle. Nepochybuji, Ïe tak jako Ivana Macháãková a Ústav experimentální botaniky AV
v minul˘ch letech, tak i tato katedra se bude v˘znamnou mûrou podílet na vytváfiení
tvÛrãího zázemí pro aktivity âSEBR.
Opakovanû prosím v‰echny kolegynû a kolegy na v‰ech pracovi‰tích, kde se obhajují
diplomové nebo disertaãní práce mající vztah k experimentální biologii rostlin, aby nám
po jejich obhajobû posílali informace o obsahu.
A stejnû opakovanû: doufám, Ïe nûkteré pfiíspûvky v tomto ãísle mnohé z Vás vybudí
k napsání Va‰eho vlastního názoru, repliky ãi zásadního nesouhlasu. Ale uvítáme také
pfiíspûvky poetické, neboÈ rostliny jsou nepochybnû nádhern˘m podnûtem k sestavování
krásn˘ch ver‰Û.
1
zlom1-48
10.12.2007 10:25
E
Stránka 2
Editorial
Druhou ãást tûchto úvodních vût vûnuji sdûlení o ãestn˘ch ãlenech âeské spoleãnosti
experimentální biologie rostlin.
Valné shromáÏdûní âeské spoleãnosti experimentální biologie rostlin, které se konalo
u pfiíleÏitosti DnÛ fyziologie rostlin 2007 v Olomouci, schválilo návrh svého v˘boru na
udûlení ãestného ãlenství následujícím kolegyním a kolegÛm:
1. Ivana Macháãková
Ústav experimentální botaniky Akademie vûd âR
Za dlouholetou organizátorskou aktivitu v rámci âSEBR a za vynikající prezentaci na‰í
organizace v Evropské federaci – Federation of European Societies of Plant Biology.
Podrobná charakteristika Ivany Macháãkové je uvefiejnûna v samostatném pfiíspûvku
v tomto ãísle Bulletinu.
2. Jan Krekuke
Ústav experimentální botaniky Akademie vûd âR
Jan Krekule byl a zÛstává iniciátorem mnoha aktivit v na‰í organizaci prakticky od jejího
vzniku. Byl a zÛstává neúnavn˘ zastánce Ïivotaschopnosti a potfiebnosti stavovské organizace rostlinn˘ch fyziologÛ a úzké spolupráce s Fyziologickou sekcí Slovenské botanické spoleãnosti.
Pfiipomenutí vûdecké pouti Jana Krekuleho je uvefiejnûno v Bulletinu âSEBR „jaro 2007“.
3. Stanislav Procházka
Mendelova zemûdûlská a lesnická univerzita v Brnû
Standa Procházka svou vûdeckou erudicí a v nejvy‰‰ích akademick˘ch funkcích MZLU
nedoceniteln˘m zpÛsobem pfiispûl k vytváfiení mezinárodního ohlasu âSEBR. S jeho aktivitami je spojena zatím jedineãná konference evropsk˘ch rostlinn˘ch fyziologÛ právû
v Brnû.
Struãné nastínûní vûdeck˘ch aktivit Jaroslava Procházky je v pfiíspûvku Bulletinu âSEBR
„jaro 2007“.
4. Olga ·tajnrtová
Ústav experimentální botaniky Akademie vûd âR
Olga ·tajnrtová po mnoho let a zcela nenápadnû zaji‰Èovala „kaÏdodenní chod“ a finanãní agendu âSEBR.
Zatím v‰ak ãestné ãlenství âSEBR odmítla.
âestn˘m ãlenÛm bude pfiíslu‰né osvûdãení vhodnou formou pfiedáno na jejich pracovi‰tích.
Ivanko, Olgo, Jene i Stando: mockrát dûkujeme a tû‰íme se na dal‰í podporu.
Vám v‰em, milé kolegynû a váÏení kolegové, pfieji pfiíjemné vánoãní a novoroãní sváteãní
dny.
Zdrav˘, zajímav˘ a nádhern˘ rok 2008 kaÏdé a kaÏdému z Vás!
Lubomír Nátr
2
zlom1-48
10.12.2007 10:25
E
Stránka 3
Editorial
P. S: od Jana Krekuleho
Jsa vyzván Lubo‰em k spoluúãasti na „úvodníku“, stejnû jako u pfiedchozího ãísla souhlasím a opûtovn˘m pfiipojením post scriptum tak vzniká i svébytn˘ literární Ïánr. Euforie
ãi‰ící z pfiedcházejících fiádek je jistû oprávnûná. Hybernující profesní obec se v tomto
roce v˘raznû prezentovala (kromû 11. Fyziologick˘ch dnÛ uveìme opût i semináfi
k Nûmcovu jubileu na Katedfie fyziologie rostlin PfiF UK). PfiíleÏitost vnitfiní identifikace
a aktivace i poselství vefiejnosti. Obojí je dÛleÏité. V kalkulacích, kde v˘stup získal absolutorium, nesmíme zapomínat ani na cenu vstupu. Stál hodnû: ãasu i nervÛ. Mohli zaplatit jen ti, kdoÏ se s tûmito aktivitami osobnû ztotoÏnili. Nûkter˘m jiÏ dûkováno, zb˘vá
Lubo‰. Tedy podûkování za ãleny obce i pfiíznivce mimo obec. Pfiidávám i dík za pokus,
dosud úspû‰n˘, o resuscitaci spolku. Neprotestuj, Lubo‰i, ãestnému ãlenovi se neodporuje.
A je‰tû drobnost. Excitace úspûchem vede v „úvodníku“ aÏ k v˘zvám uchopit i poetickou
lyru (dojímá mû zvlá‰tû z pera hlavního redaktora). V rámci pfiízemní reál- politiky bych
chtûl upozornit , Ïe se obor v nejbliωí dobû nevyhne ãásti odpovûdnosti a vysvûtlování,
jak a proã skyrocketují ceny rohlíkÛ, do jaké míry jsou energetické rostliny spekulativním
tahem ãi reálnou evropskou alternativou, jaká Ïe je koncepce vyuÏívání GMO plodin
v této zemi a jaké tfieba vyvíjet (5000 ha geneticky modifikované kukufiice zatím odpovûì neposkytuje) a dal‰ím. Zejména pak nastal ãas rostlin jako klíãe k fie‰ení mnoha globálních otázek. Bylo by nezodpovûdné té pfiíleÏitostí nevyuÏít.
K pfiání nádherného (jen aby) roku pfií‰tího se ov‰em ze srdce pfiipojuji
Jan Krekule
3
zlom1-48
10.12.2007 10:25
E
Stránka 4
Editorial
Fénix vstává z popela…
Jana Albrechtová
Nedávno jsem pfii rozhovoru pro âesk˘ rozhlas
dostala anketní otázku: „Jak se podle vás bude
vyvíjet Vበobor – tedy biologie rostlin – v tomto,
21. století?“ Odpovûì byla jednoduchá: boufilivû
– to bezesporu. OdÛvodnûní, proã tomu tak je,
uÏ se v‰ak do odpovûdi zcela neve‰lo, protoÏe
odpovûì se mûla vejít do pár minut a dÛvodÛ pro
toto tvrzení je mnoho. Jistû z pohledu del‰í pÛsobnosti v oboru mÛÏeme bez nadsázky fiíci, Ïe
v souãasné dobû proÏíváme pfiekotn˘ rozvoj biologie rostlin, ãím dál více si spoleãnost uvûdomuje dÛleÏitost rostlin pro existenci na‰i a v‰eho
Ïivota na Zemi, a obãas uÏ i nûktefií politici si
uvûdomují, Ïe máme-li na planetû pfieÏít – bez
rostlin to nepÛjde. Musíme b˘t schopni se uÏivit
a je‰tû pofiád kaÏd˘ den umírají lidé hladem na
celém svûtû a pokud v˘raznû nezv˘‰íme v nejbliωích letech rostlinnou v˘robu potravin, pak se
situace bûhem následujících let v˘raznû zhor‰í.
Pfiitom víme, Ïe se nacházíme v období globálních klimatick˘ch zmûn, které velmi komplexnû
a provázanû ovlivÀují fyziologii a v˘nosové parametry rostlin. Víme, Ïe uÏ teì potfiebujeme jiné,
odolnûj‰í odrÛdy ‰lechtûné ãi konstruované ne
na souãasné podmínky, ale na budoucí, stále se
mûnící. Rostliny proto nikdy nebyly tak dÛleÏité,
jako v tomto – 21. století. A to jsou pro nás, rostlinné biology, dvefie otvírající se dokofián, ale také v˘zva, která v sobû nese ãím dál vût‰í zodpovûdnost. Zodpovûdnost pro osud nejen lidstva,
ale vlastnû celé planety. Ano, z poetického pera –
biologie rostlin jako Fénix z popela vstává…
Pfiedchozí odstavec jistû zní ponûkud pateticky,
v závûru snad i poeticky (v souladu s pfiáním hlavního editora) a byl i s tímto úmyslem napsán. Ano,
nacházíme se v období boufilivého rozvoje vûdy,
a to nejen biologie rostlin. A pokud má biologie
rostlin zastávat tak dÛleÏité místo, které jí právem
pro svÛj nepostradateln˘ v˘znam náleÏí, pak je
tfieba funkãní a akãní profesní stavovské organizace, kterou âeská spoleãnost experimentální biologie rostlin (âSEBR) urãitû chce b˘t. Moderní
profesní spoleãnost, která bude i nadále dávat rámec rÛzn˘m aktivitám v na‰em oboru v âeské republice i v kontextu Evropské unie, aÈ jiÏ odborn˘m ãi popularizaãním, poskytne platformu pro
v˘mûnu aktuálních profesních informací, nabídne rámec pro trh pracovních pfiíleÏitostí v oboru
u nás i v zahraniãí a umoÏní budovat a rozvíjet
„networking“ v na‰em oboru. V‰echny tyto nové
ãi oprá‰ené cíle ãinnosti âSEBR nab˘vají na v˘-
znamu v období vzrÛstající dostupnosti informací
a s ní související rozmáhající se dÛleÏitosti virtuálního svûta „World Wide Web“.
V ãervenci 2007 v Olomouci byl zvolen nov˘ v˘bor âSEBR, jehoÏ jsem ãlenem. JiÏ v uplynulém
roce, kdy byl Lubo‰ Nátr pfiedsedou pfiedchozího
v˘boru âSEBR, jsem se snaÏila podpofiit ãinnost
na‰í stavovské organizace z pozice vedoucí Katedry fyziologie rostlin Pfiírodovûdecké fakulty
Univerzity Karlovy v Praze (UK, PfiF), jíÏ jsem se
stala v minulém roce, a poskytnout této organizaci domovské, institucionální zázemí. Díky usilovné práci Lubo‰e Nátra se podafiilo zaujmout
a nadchnout souãasnou generaci na‰ich studentÛ
a mlad˘ch vûdeck˘ch pracovníkÛ pro ãinnost
âSEBR. Nedávno mi byla svûfiena dÛvûra tuto organizaci spolu s Lubo‰em Nátrem zastupovat jako místopfiedseda a podílet se na jejím novém
budování. Doufám, Ïe personální a technické zázemí Katedry mÛÏe vhodn˘m zpÛsobem podpofiit existenci a ãinnost âSEBR. Mimo jiné, v návaznosti na tvorbu na‰ich nov˘ch katedrálních
webov˘ch stránek (http://kfrserver.natur.cuni.cz),
se záhy chystáme vytvofiit funkãní webovou platformu âSEBR pro v˘mûnu profesních informací,
kde budeme potfiebovat Va‰i spolupráci s dodáváním dat. Ano, Fénix vstává z popela…
Z mého pohledu je fyzické propojení Katedry fyziologie rostlin UK, PfiF a âSEBR ‰Èastnou volbou
a hodlám k tomu svou mûrou pfiispívat. Budeme
usilovat o adekvátní podmínky rozvoje âSEBR
a budeme se tû‰it, Ïe Vás budeme moci v Praze a na
na‰í staroslavné Alma Mater brzy pfiivítat pfii dal‰ím
v˘znamném profesním setkání, aÈ jiÏ to bude pfii
nûjaké konferenci ãi semináfii tfieba prof. Bohumila
Nûmce ãi pfii konání dal‰ích DnÛ fyziologie rostlin,
tentokrát jiÏ 12. v roce 2010. Jménem na‰í Katedry
fyziologie rostlin, jako souãasného centra stavovské
organizace experimentálních biologÛ rostlin, mohu
slíbit, Ïe budeme usilovat o vytvofiení adekvátních
pfiízniv˘ch podmínek pro toto ‰piãkové setkání
experimentálních biologÛ rostlin tak, aby patfiilo
z mnoha dobr˘ch dÛvodÛ k tûm nezapomenuteln˘m. Napi‰te si jiÏ teì Prahu 2010 do sv˘ch kalendáfiÛ – tû‰íme se na Vás.
Katedra fyziologie rostlin,
Pfiírodovûdecká fakulta
Univerzita Karlova v Praze
e-mail: [email protected]
4
zlom1-48
10.12.2007 10:25
O
Stránka 5
Obsah
EDITORIAL
Úvod (L. Nátr, J. Krekule) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Fénix vstává z popela… (J. Albrechtová) . . . . . . . . . . . . . . . .
1
4
KONFERENCE VùNOVANÁ 11. DNÒM FYZIOLOGIE ROSTLIN
Slova organizátorÛ
Konference experimentální biologie rostlin v Olomouci
(M.Strnad) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11. dny fyziologie rostlin aneb Konference
experimentální biologie rostlin (O.Blahou‰ek) . . . . . . . . . .
Ocenûní
Cena doc. M. Kutáãka (E. ZaÏímalová) . . . . . . . . . . . . . . .
Cena Dr. M. Luxové (M. âiamporová) . . . . . . . . . . . . . . . .
Dojmy z konference
Dny fyziologie rostlin po jedenácté (J. Krekule) . . . . . . . . .
Dojmy z 11. dnÛ fyziologie rostlin neboli Konference
experimentální biologie rostlin (J. Kubásek) . . . . . . . . . . . .
Ohlas doc. J. ·paka (J. ·pak) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
00
14
16
00
00
00
KORESPONDENCE
Korespondence J. Kubáska a prof. Votavy
(J. Kubásek, M. Votava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 00
Korespondence J. Kubáska a prof Nátra
(J. Kubásek, L. Nátr) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 00
RÒZNÉ
Poselství Ivany Macháãkové (J. Krekule) . . . . . . . . . . . . . . . .
Dojmy z 3. Mezinárodního symposia Acclimatization
and Establishment of Micropropagated Plants ,
Faro, Portugalsko, 12.–15. záfií 2007 (V. Motyka) . . . . . . . . .
Zelené nadzemí vs. (ne)mykorhizní underground
(M. Vohník) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
První informace o konání mezinárodní konference
doktorandÛ (J. ·antrÛãek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Dotisk abstraktu z 11. DFR (aneb KEBR) . . . . . . . . . . . . . . . .
00
00
00
00
00
DIPLOMOVÉ A DISERTAâNÍ PRÁCE
Interactions of Exocyst subunit Exo70 of Arabidopsis thaliana
(I. Kulich) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 00
Zmûny vybran˘ch fyziologick˘ch charakteristik lilku rajãete
po pÛsobení nízkou teplotou (Z. Trejbal) . . . . . . . . . . . . . . . . 00
Growth response of Matricaria recutita to interaction
of kadmium and zinc (D. Baráková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 00
5
zlom1-48
10.12.2007 10:25
O
Stránka 6
Obsah
(
Vliv vysychání na primární procesy fotosyntézy
u vybran˘ch druhÛ li‰ejníkÛ (M. H˘sková) . . . . . . . . . . . . . .
Kvantitatívne zastúpenie chlorofylov v listov˘ch explantátoch
Drosera rotundifolia L. poãas prv˘ch ‰tádií formovania
somatického embrya (K. Herková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vplyv kremíka na toxické úãinky kadmia pri kukurici
(M. Vaculík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vplyv ÈaÏk˘ch kovov na aktivitu niektor˘ch enz˘mov
v koreÀoch jaãmena (V. Zelinová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Regulácia xylogenézy in vitro: Vplyv galaktoglukomanánov˘ch
oligosacharidov na diferenciáciu tracheálnych elementov
(A. Káko‰ová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Influenze of osmotic stress on respiratory processes
in maize seedlings (L. Kolároviã) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
The response of maize plants to the drought stress
induced by osmoticum (P. Valentoviã) . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Development of photosynthetic apparatus in abscence of light
I. ·algoviãová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
00
00
00
00
00
00
00
00
6
zlom1-48
10.12.2007 10:25
K
Stránka 7
Konference
Konference experimentální biologie rostlin v Olomouci
MoÏná bych mûl tento ãlánek zaãít názvem 11. dny
fyziologie rostlin. Více mû v‰ak tû‰í název, kter˘ se
podafiilo schválit na poãátku ãervence 2007 v Olomouci. V‰ichni ti z nás, ktefií dnes mají co doãinûní
s fyziologií rostlin, si totiÏ stále více uvûdomují, Ïe
hlavní prÛlom v této vûdní disciplínû umoÏnila
kombinace klasick˘ch pfiístupÛ s metodami molekulárnû-biologick˘mi a genetick˘mi. Hlavní problémy fyziologie, napfi. rÛstov˘ch regulátorÛ, by
zÛstávaly bez tûchto metod pfie‰lapovat na místû
dlouhá desetiletí bez v˘znamného pokroku. Nové,
zejména molekulárnû-biologické a genetické, pfiístupy naopak umoÏnily bûhem nûkolika let vysvûtlit podstatu fiady regulaãních funkcí
fytohormonÛ v rostlinách. Proto jsme se snaÏili iniciovat zmûnu názvu konference i její
obsah. Spojení s genetiky a molekulárními biology bylo logick˘m vyústûním. Kromû
jiného u nás nebyly zatím pfiíli‰ pofiádány v˘znamné geneticky orientované konference,
a tak se mohli Mendlovi následovníci cítit v âesk˘ch zemích isolováni od ostatní rostlinnû-biologické komunity. Zdálo se nám tedy rozumné uspofiádat spoleãnou konferenci
nejen pro rostlinné fyziology, ale i bunûãné a molekulární biology, genetiky a v neposlední fiadû i ekologicky a zemûdûlsky orientované vûdce. Jednodu‰e konferenci, kde bude moÏné diskutovat interdisciplinární pfiístupy, které jsou tak charakteristické pro souãasné vûdecké bádání. Kdy se také jindy mají moÏnost setkat vûdci z rozdíln˘ch
rostlinnû-biologick˘ch oborÛ? Zatím to nebylo moÏné.
Sjednocení rostlinné experimentální biologie pod hlaviãkou âSEBR bylo snad i politickystrategickou záleÏitostí, zejména ve vztahu k posílení pozice âSEBR na ãeském „vûdeckém“ trhu. MoÏná je logiãtûj‰í i to, Ïe âeská spoleãnost experimentální biologie rostlin
organizuje konferenci experimentální biologie rostlin, neÏ dny rostlinné fyziologie. V roce 2010 v Praze tak dal‰í setkání probûhne jiÏ pod touto novou hlaviãkou.
Proã konference pfiitáhla takovou pozornost? Do Olomouce pfiijelo 306 úãastníkÛ
(z toho cca tfietinu tvofiili doktorandi a studenti) a pfiibliÏnû 60 zástupcÛ prezentujících se firem, jichÏ bylo 33. Ze Slovenska se zúãastnilo 48 zástupcÛ. Tento hrub˘ v˘ãet ale nic nenapovídá. Bylo za ním hodnû zodpovûdné práce. K faktorÛm, stimulujícím úãast zajisté patfiila úroveÀ klíãov˘ch pfiedná‰ejících a pfiedsedÛ sekcí. To, Ïe se
nám podafiilo pfiesvûdãit nûkteré z v˘znamn˘ch osobností ãeské vûdy, aby se konference zúãastnili a je‰tû vedli nûkterou ze sekcí, lze povaÏovat dozajista za úspûch,
kter˘ se v˘znamnû podepsal i na poãtu úãastníkÛ na konferenci. Jména jako Friml,
DoleÏel, Vyskot, a dal‰í mají bezpochyby svou atraktivitu. Chtûl bych v‰em vedoucím
sekcí touto cestou je‰tû jednou podûkovat. Nûktefií odvedli pfii své vytíÏenosti témûfi
nadlidsk˘ a hlavnû velmi zodpovûdn˘ kus práce. Za základ sekcí jsme vÏdy poloÏili
zvané pfiedná‰ky.
Na druhé stranû jsme vypustili zahraniãní pfiedná‰ky, a to hned z nûkolika dÛvodÛ:
(1) úãast zahraniãních pfiedná‰ejících je finanãnû nároãná a pfii pofiádání pfiedcházející
konference nám zpÛsobila fiadu problémÛ; (2) po ukonãení anglick˘ch pfiedná‰ek jiÏ
zbytek konference pozvané pfiedná‰ející nezajímá, a tak se pro nû musí dûlat extra
„ladies“ program, coÏ zamûstnává fiadu lidí z organizaãního v˘boru; (3) úroveÀ vûdy
v âesk˘ch zemích a na Slovensku se nepfiedstavitelnû zv˘‰ila, takÏe máme dnes fiadu t˘mÛ, které jsou svûtov˘mi lídry ve sv˘ch oborech.
7
zlom1-48
10.12.2007 10:25
K
Stránka 8
Konference
To, Ïe konference byla ryze ãesko-slovenská (s pomlãkou?), mûlo rovnûÏ úÏasn˘ vliv na
pfiíliv vystavujících firem. Na‰e úsilí o získání vystavovatelÛ a zároveÀ sponzorÛ konference bylo rovnûÏ velmi intenzivní (J. Mikulík). V‰echny jsme nejednou kontaktovali,
ãasto jsme uplatÀovali osobní setkání i opakované telefonáty. V Ïádném pfiípadû jsme se
nesnaÏili na firmách vydûlat. Dfiíve jsme mûli tendenci jich pfiilákat co nejvíce, aby mûli
úãastníci o pfiestávkách moÏnost nûco zajímavého shlédnout a firmy naopak moÏnost
navázat více kontaktÛ s potenciálními odbûrateli, ale nakonec byl takov˘ zájem, Ïe jsme
fiadu firem museli i odmítnout. PovaÏovali jsme rovnûÏ za zajímavé pozvat nakladatelství
spfiíznûn˘ch ãasopisÛ.
Velkou radost jsme mûli z úãasti slovensk˘ch kolegÛ. Jejich participaci na konferenci
jsme se pokusili stimulovat fiadou aktivit. Udûlili jsme 5 „travel“ grantÛ pro doktorandy,
finanãnû podpofiili „Cenu dr. M. Luxové“, a dále pozvali slovenské fyziology v dÛchodovém vûku na konferenci bez hrazení konferenãního poplatkÛ. Uvûdomujeme si totiÏ
rozdílnosti ve financování vûdy v âechách a na Slovensku. Svou pozitivní roli rovnûÏ
sehrála i nostalgie, s níÏ vzpomínáme na ãasy strávené ve spoleãném státû. Kolegové ze
Slovenska pro nás prostû vÏdy byli „braÈja Slováci“.
A co na závûr? Vûfiím, Ïe se konference v‰em líbila. Zajisté mûla slu‰nou odbornou úroveÀ a snad jsme jí i organizaãnû zvládli. Jen pro zajímavost bych chtûl uvést zku‰enost
z konference, kterou jsem absolvoval pár dnÛ poté – IPGSA v Mexiku. Jen to, Ïe se konference v Olomouci konala v dobfie klimatizovan˘ch sálech se slu‰nou akustikou a to, Ïe
sekce probíhali soubûÏnû ve vedle sebe se nacházejících dobfie zvukovû izolovan˘ch sálech, jsme v Mexiku povaÏovali málem za mal˘ zázrak. Tûch pozitiv KEBR v Olomouci
jsme si ale uvûdomili mnohem více. Proto vûfiím, Ïe se „Konference experimentální biologie rostlin“ minimálnû pfii srovnání s IPGSA docela povedla a bude proto na co vzpomínat? Velkou zásluhu na kvalitû konference mûli zejména Ota Blahou‰ek s Jitkou H˘bnerovou, ktefií si na závûr zaslouÏí nejen speciální podûkování, ale vyslouÏili si
i podûkování pfied nastoupenou jednotkou.
Miroslav Strnad
Laboratofi rÛstov˘ch regulátorÛ
PfiF UP & ÚEB VâR
8
zlom1-48
10.12.2007 10:25
K
Stránka 9
Konference
9
zlom1-48
10.12.2007 10:26
K
Stránka 10
Konference
10
zlom1-48
10.12.2007 10:26
K
Stránka 11
Konference
11
zlom1-48
10.12.2007 10:28
K
Stránka 12
Konference
12
zlom1-48
10.12.2007 10:28
K
Stránka 13
Konference
13
zlom1-48
10.12.2007 10:28
K
Stránka 14
Konference
Doc. RNDr. PhMr. Milan Kutáãek, DrSc. (1925–1989)
Mezi ãesk˘mi rostlinn˘mi fyziology koluje jeden krátk˘ pfiíbûh: Na mezinárodním symposiu kdesi v Evropû
právû probíhá jednání v sekci. Pár minut po zaãátku se
otevfiou dvefie a do pfiedná‰kového sálu vchází vy‰‰í
statn˘ muÏ s bohat˘mi zvlnûn˘mi pro‰edivûl˘mi vlasy.
·iroce se usmívá a pomalu si hledá místo v pfiedních
fiadách. Souãasnû kyne mnoha pfiítomn˘m v sále a ti
mu s úsmûvem odpovídají. Mezi posluchaãi se jeden
úãastník naklání k sousedovi a udivenû se ptá: „Kdo je
to?“ Druh˘ s lehk˘m úsmûvem odpovídá: „To je pfiece
Dr. Kutáãek, stfiední Evropa“.
Ovûfiit pravdivost této pfiíhody jiÏ asi nebude moÏné, pfiíli‰ v‰ak na tom nezáleÏí; aÈ je pfiíhoda zcela autentická, ãi jiÏ nabyla ústním podáním pozmûnûné podoby, v kaÏdém pfiípadû velmi hezky ilustruje osobnost Dr. Kutáãka a jeho spoleãensk˘ ‰arm. Dr. Kutáãek
byl skuteãnû – a navzdory minulému reÏimu – velmi v˘raznou a mezinárodnû známou
a uznávanou osobností ãeské/ãeskoslovenské fyziologie a biochemie rostlin. Aã pÛvodním vzdûláním biochemik-farmaceut, byl to právû on, kdo velkou mûrou ovlivnil a obohatil fyziologii rostlin v této zemi. VÏdy se podílel na zavádûní moderních, zejména biochemick˘ch a pozdûji i molekulárnû biologick˘ch, metod do základního v˘zkumu
v rostlinné fyziologii a byl to také on, kdo vÏdy chápal zdej‰í vûdu jako souãást celosvûtové kultury a vzdûlanosti. Sám byl ãlovûkem velmi vzdûlan˘m, osobností aÏ renesanãní. Velmi rád a cílenû se obklopoval mlad˘mi lidmi, bez ohledu na jejich národnost ãi
státní pfiíslu‰nost. Postupem doby vybudoval nejen svou laboratofi na Ústavu experimentální botaniky v Praze, ale podílel se téÏ na zavedení oboru biochemie rostlin na nynûj‰í
Mendelovû zemûdûlské a lesnické universitû v Brnû, kde se v roce 1965 pro tento obor
habilitoval. Bez nadsázky se dá fiíci, Ïe „ãeská fytohormonální ‰kola“ mûla v Dr. Kutáãkovi jednu ze sv˘ch zakládajících, a poté vÛdãích osobností.
Dr. Kutáãek byl laskav˘, i kdyÏ nûkdy trochu netrpûliv˘ ‰kolitel, s obrovsk˘m zájmem
o vûdecké bádání v nej‰ir‰ím slova smyslu, hrd˘ na v˘sledky sv˘ch studentÛ a spolupracovníkÛ a otevfien˘ jakékoli nové nebo netradiãní my‰lence. Jeho my‰lenky a pfiístup
k vûdecké práci Ïijí dál – pevnû zakódovány v myslích jeho studentÛ a pokraãovatelÛ.
On sám zÛstává osobností nezapomenutelnou.
Eva ZaÏímalová
Symposium mlad˘ch v Brnû
Kvûten 2003
14
zlom1-48
10.12.2007 10:28
K
Stránka 15
Konference
Kutáãek a âajlachjan
Kutáãek a Van Oncelen
Kutáãek a Thiman
15
zlom1-48
10.12.2007 10:28
K
Stránka 16
Konference
Vynikajúca odborníãka v anatómii a fyziológii rastlín
RNDr. Mária Luxová, DrSc. (1924–2000)
RNDr. Mária Luxová, DrSc. bola vzácna vedecká osobnosÈ, vynikajúca odborníãka v anatómii, cytológii a fyziológii rastlín. ·tudovala na Prírodovedeckej fakulte Slovenskej univerzity v Bratislave v ãase, keì tu pôsobil
profesor Bohumil Nûmec. Stala sa jednou z jeho najnadanej‰ích Ïiaãok a ich vzájomná spolupráca, záujem
o pokroky vo vedeckej práci a úcta pretrvávali aj naìalej.
Po skonãení ‰túdií pracovala krátko vo V˘skumnom ústave drevárskom a v Ústave agrochemickej technológie
v Bratislave. Nadanú, ambicióznu vedeckú pracovníãku
oslovili predstavitelia Slovenskej akadémie vied s poverením zaloÏiÈ, vybudovaÈ a viesÈ Laboratórium rastlinnej biológie, ktoré sa neskôr stalo
základom pre zaloÏenie Botanického ústavu SAV. Na tomto pracovisku bola dr. Luxová
prvou vedúcou Oddelenia fyziológie rastlín a preÏila tu cel˘ svoj vedeck˘ tvoriv˘ Ïivot.
K problematikám, ktoré ‰tudovala, patrili anatomické a mechanické vlastnosti stoniek
ºanu, predãasné hynutie (apoplexia) marhúº, ‰truktúrne aspekty praskavosti plodov paradajky, vplyv herbicídov na morfogenézu klasov jaãmeÀa.
Najv˘znamnej‰iu ãasÈ jej vedeckého diela tvoria poznatky o ‰truktúrnej organizácii primárneho koreÀa rastlín vo vzÈahu k jeho v˘vinu a funkciám. Charakterizovala rozdiely
v priebehu mitotickej aktivity, diferenciácie a dozrievania buniek jednotliv˘ch pletív pozdæÏ koreÀa. Zistila závislosÈ v˘vinu vaskulárneho vzoru koreÀov od endogénnych a exogénnych podmienok na modeli vyvíjajúceho sa embrya kukurice a podobnú závislosÈ
opísali spolu s manÏelom, dr. Andrejom Luxom v adventívnych koreÀoch topoºa. Originálne sú aj v˘sledky dr. Luxovej v oblasti funkãnej anatómie, predov‰etk˘m vo vzÈahu
k hydraulickej vodivosti koreÀa. Pozorovala a charakterizovala gradient vzoru centrálneho valca koreÀa pozdæÏ seminálneho a nodálnych koreÀov jaãmeÀa a diskontinuitu xylémov˘ch dráh podmienenú vytváraním spájavého vodivého systému v mieste iniciácie
a napojenia boãn˘ch koreÀov. Na báze koreÀa jaãmeÀa objavila hydraulickú ochrannú
zónu („safety zone“) so ‰pecifick˘mi anatomick˘mi vlastnosÈami xylému. V‰etky zistenia
sú dokumentované vysoko kvalitn˘mi mikrofotografiami, v ktor˘ch sa uplatÀovala profesionalita jej manÏela a úzka spolupráca s ním.
Motívom v jej neúnavnej tvorivej práci bola snaha poznávaÈ nové zákonitosti integrity ‰truktúry a funkcie rastlín. Hovorila, Ïe pre Àu najzaujímavej‰ia ãasÈ vedeckej práce je
v mikroskope uvidieÈ nové fakty; menej atraktívna je uÏ nutnosÈ poznatok spracovaÈ do
publikovateºnej formy. Napriek tomu svoje v˘sledky publikovala v mnoh˘ch vedeck˘ch
ãlánkoch, kapitolách, monografiách a na‰la si ãas aj na písanie uãebníc. Vysoká hodnota vedeck˘ch v˘sledkov dr. Luxovej sa odrazila v ich citovanosti a v mnoh˘ch pozvaniach na prezentovanie v zahraniãí. Okrem experimentálnej práce zastávala dr. Luxová
mnohé vedecké a vedecko-organizaãné funkcie v komisiách a redakãn˘ch radách a vychovávala mlad˘ch vedeck˘ch pracovníkov.
Mimoriadne vzácny bol prístup dr. Luxovej ku kolegom, najmä mlad‰ím, a ‰tudentom.
Zaujímala sa o prácu a v˘sledky kolegov, mala radosÈ z ich úspechov. Ochotne a nezi‰tne pomáhala svojimi radami a delila sa o svoje skúsenosti. Svojim diplomantom ãi a‰pirantom navrhla tému dizertaãnej práce, ale potom im uÏ nechala slobodnú voºbu prístupu a podporovala ich vlastné tvorivé skúmanie a spracovanie problematiky. Bola nároãná
na pracovné v˘sledky svojich Ïiakov, kritická, ale pritom vÏdy nápomocná a tolerantná.
16
zlom1-48
10.12.2007 10:28
K
Stránka 17
Konference
Zvykla hovoriÈ, Ïe by si uÏ rada od Ïiaka
nieão zaujímavého preãítala, ãím jemne
naznaãovala, Ïe je naãase jeho v˘sledky
spísaÈ do ãlánku. Keì uÏ bol rukopis napísan˘, vÏdy ho pozorne a kriticky preãítala a nikdy na svoje pripomienky nenechala dlho ãakaÈ. Najãastej‰ie uÏ na
druh˘ deÀ sa podrobne cel˘ rukopis
prebral. Pripomienky pani doktorky nikdy neboli formálne, ale naopak, boli na
vysokej vedeckej úrovni a kde bolo treba
– kritické. Veºmi sme oceÀovali, Ïe ak
bol jej komentár pozitívny, bolo takmer
isté, Ïe ãlánok je kvalitn˘ a redakcia ho
príjme. Ako ãlovek bola dr. Luxová
skromná, priama, tolerantná a láskavá.
Medzi jej obºúbené oddychové ãinnosti
patrilo ãítanie beletrie, divadlo, vychádzky do prírody a veºa svojho voºného ãasu venovala synovi a neskôr dvom
vnukom.
Dr. Luxová
Svojou prácou, svojími v˘sledkami
a ºudsk˘mi vlastnosÈami sa dr. Luxová radí medzi najv˘znamnej‰ích rastlinn˘ch
biológov v celosvetovom meradle. Mnohé ocenenia a naposledy, in memoriam,
ocenenie ako OsobnosÈ vedca v Slovenskej akadémii vied jej právom prináleÏia.
Milada âiamporová
Dr. Luxová a maìarsk˘ rastlinn˘ anatóm, prof. Sárkány (r. 1984)
17
zlom1-48
10.12.2007 10:30
K
Stránka 18
Konference
BUDE POPISEK???
18
zlom1-48
10.12.2007 10:30
K
Stránka 19
Konference
Dojmy z 11. DnÛ fyziologie rostlin neboli
Konference experimentální biologie rostlin v Olomouci
Tato t˘denní akce ve mnû zanechala tolik dojmÛ, Ïe by to mohlo vydat na zvlá‰tní ãíslo
bulletinu. Pfiem˘‰lím, co a jak napsat, abych moc neopakoval komentáfie, co napí‰í jiní
a zároveÀ postihnul opravdu v‰eobecnû zajímavé a dÛleÏité vûci. Celkov˘ dojem u mne
byl v˘born˘. PfiestoÏe národní konference povaÏuji spí‰e za pûkné spoleãenské události,
fiekl bych, Ïe i vûdeck˘ pfiínos zde byl velik˘. Subjektivnû ho cítím vût‰í, neÏ pfied tfiemi
lety v Bratislavû. ZdÛrazÀuji subjektivnû, protoÏe tehdy jsem konãil magisterské, nyní
doktorské studium. Snad proto uÏ tro‰ku více vûcem rozumím a naopak o ménû vûcech
budu velkohubû prohla‰ovat, Ïe jsou to blbosti. Dal‰í obecné komentáfie si odpustím –
napí‰ou je jistû jiní.
Teì nûkolik konkrétních stfiípkÛ, o kter˘ch se pravdûpodobnû nikdo zmiÀovat nebude
a napí‰u je sv˘m silnû subjektivním, aÏ naivnû upfiímn˘m stylem:
1) Profesor Nátr dle mého pûknû omládl s nov˘m sestfiihem. Obdivuhodná mi pfiijde jeho
stále bystrá mysl, kterou by mu mohli závidût i mnozí mlad‰í kolegové a schopnost lidsky i odbornû „drÏet krok s dobou“. Pokud nûkomu vrtá hlavou proã letos nepfiedsedal
Ïádné sekci, prozradím (snad ne pfiíli‰ tajn˘ drb), Ïe tuto úlohu „pfiealokoval“ na mého
‰kolitele Jifiího ·antrÛãka pfiibliÏnû se slovy: „Já starej dûdek se nebudu uÏ nikam tlaãit,
aÈ to dûlají mlad‰í“. PfiestoÏe k této sebekritice – jak jsem napsal – nemá dÛvodu, musím
zvolat: „KéÏ by takhle uvûdomûlí byli v‰ichni ‚elderly‘!“
2) Mile jsem byl pfiekvapen setkáním s profesorem Strnadem. Zatím jsem ho znal jen
z doslechu od jedné studentky, která u nûho – patrnû ne pfiíli‰ úspû‰nû – skládala zkou‰ku z fyziologie rostlin. Podle ní je to kariérista, kter˘ chce vytfiískat peníze a slávu ze
sv˘ch „protirakovinov˘ch cytokininÛ“. Na mû pÛsobil velmi pfiíjemnû, a to jak lidsky, tak
odbornû. Navíc se zachoval jako správn˘ pfiedseda sekce, kdyÏ zachránil velk˘ skluz
podstatn˘m zkrácením své pfiedná‰ky, aniÏ by tato ztratila hlavu a patu.
3) Vivat v‰em organizátorÛm a Otovi Blahou‰kovi zvlá‰tû! Zvlá‰tní dík mu patfií za fotodokumentaci. Je to prototyp ãlovûka, kter˘ má zrcadlovku, podobnû jako já, „pfiirostlou
k ruce“ a fotí i v situacích, ve kter˘ch by to vût‰inu ostatních nenapadlo. Nûkdy je této
„fotografické asertivity“ na vefiejn˘ch akcích aÏ moc, na vûdeck˘ch konferencích vût‰inou schází. Proto to povaÏuji za velk˘ pfiínos. Nakonec se na fotky kaÏdá rád podívá,
i kdyÏ bûhem focení posílal fotografa nûkam…
Na závûr mám dvû negativnûj‰í glosy.
1) Byl jsem mile pfiekvapen hudebním ãíslem v úter˘. ProtoÏe v‰ak obdivuji hlavnû hudební romantismus, kompletní program z Bacha a jeho barokních vrstevníkÛ mû trochu
nudil. Snad pfií‰tû se doãkám pestfiej‰ího programu (a tfieba ve svatém Mofiicovi ().
2) Skoro v‰ichni pfiedsedající sekcí byli „málo tvrdí“ a nezabránili pfietékání jednotliv˘ch
pfiedná‰ek. Je to pochopitelnû hlavnû ostuda fieãníkÛ (ãasto zku‰en˘ch), ale „chairman“
jim mÛÏe snadno pomoci. Myslím, Ïe kdyÏ upozorní (zvoneãek, prsty na ruce) 5 minut
a pak minutu pfied koncem limitu, vût‰inû fieãníkÛ tato zpûtná vazba pomÛÏe, aby skonãili vãas, a ani nemusí b˘t pak utnuti. Takov˘to akt pfiedsedÛm prestiÏ zvedne a nikoli naopak, takÏe ‰koda, Ïe se k nûmu nikdo neodhodlal…
Toto jsou v‰ak drobné v˘tky a jak uÏ jsem psal, celkov˘ dojem z akce byl vynikající a uÏ se
tû‰ím na dal‰í DFR (teda KEBR, nemám nic proti pfiejmenování, ale nezdá se vám ta nová
zkratka o‰klivá?) v Praze v roce 2010. Prohlá‰ení na závûr: V‰e jsou subjektivní soudy.
Nenapsal jsem tedy napfiíklad „Bachova hudba je ‰patná“, napsal jsem „trochu mû nudila“.
âtenáfie Bulletinu zdraví Jirka Kubásek, ten co mûfií sluneãní mozaiku tanãící porostem ☺.
19
zlom1-48
10.12.2007 10:31
K
Stránka 20
Konference
Ohlas doc. ·paka
Konference se mi moc líbila, vidûl jsem mnoho zajímav˘ch pfiedná‰ek a lidí. Existenci
spoleãnosti i konference jako prostoru pro setkávání v‰ech experimentálních rostlinn˘ch
biologÛ budu podporovat.
doc. Dr. Josef ·pak
fieditel Ústav molekulární biologie rostlin
Biologické Centrum
Akademie vûd âeské republiky
Academy of Sciences of the Czech Republic
Brani‰ovská 31, 37005 âeské Budûjovice
Tel. +420 38 7775546
20
zlom1-48
10.12.2007 10:31
K
Stránka 21
Korespondence
Korespondence J. Kubáska a prof. Votavy
Jifií Kubásek prof. Votavovi
VáÏen˘ pane profesore,
dostal se mi do ruky VበjiÏ star‰í ãlánek „ÚroveÀ vzdûlání a chování posluchaãÛ
u zkou‰ky z lékafiské Mikrobiologie“, kter˘ také vy‰el v Bulletinu âSEBR (Bulletin âSEBR
podzim2005 – jaro 2006, pozn. redakce).
Ve vût‰inû faktick˘ch vûcí s Vámi musím souhlasit – úroveÀ studentÛ opravdu klesá
i z m˘ch chab˘ch (jsem konãící doktorand) pedagogick˘ch zku‰eností. Na vysoké ‰koly
se pfiijímá stále více studentÛ, protoÏe doba Ïádá ãím dál více vysoko‰kolsky vzdûlan˘ch
lidí, a naopak ménû je potfieba manuálních pracovníkÛ (ale najít dobrého fiemeslníka je
právû díky jejich klesající spoleãenské prestiÏi také ãím dál obtíÏnûj‰í).
Na druhou stranu nemohu zcela souhlasit s Va‰í emotivností a náfiky na chování studentÛ u zkou‰ky. ZároveÀ se mû jako studenta Pfiírodovûdecké (b˘valé biologické) fakulty
Jihoãeské univerzity dotklo (podle rãení potrefená husa se vÏdy ozve) konstatování, Ïe na
pfiírodovûdeck˘ch fakultách je situace je‰tû hor‰í. Myslím, Ïe si to na lékafisk˘ch fakultách dûláte tak trochu sami.
Jako pfiíklad uvedu právû na‰i donedávna velmi malou, takfiíkajíc rodinnou fakultu. Mezi
pfiedná‰ejícími a studenty zde panuje vût‰inou krásná kolegialita, mimo jiné právû proto,
Ïe velká ãást studentÛ pokraãuje posléze ve vûdecké dráze. Lékafiské fakulty vychovávají
tak trochu fiemeslníky – praktické i jiné lékafie dûlající pak „rutinu“. Mám pocit, Ïe jste trochu zkostnatûli. Îe vyÏadujete po sv˘ch studentech aÏ nepfiirozenou autoritu a obdiv ke
kapacitám, ãemuÏ oni se logicky vzpírají. Pak dostanou diplom a situace se otoãí – zaãnou si to kompenzovat na sv˘ch pacientech ve smyslu „do va‰í nemoci vám nic není, stejnû byste tomu nerozumûl, já jsem doktor a já rozhodnu co se s vámi bude dít“.
Je pochopitelné, Ïe potû‰í, kdyÏ nûkdo pfiijde ke zkou‰ce slu‰nû obleãen, umí se chovat
a „umí“. Na druhou stranu povaÏuji za komickou expresi vlastních mindrákÛ vyÏadovat
takové vûci násilím. Examinátor mÛÏe hodnotit to, z ãeho se dûlá zkou‰ka, a to tfieba
i v ‰ir‰ích aspektech oboru. Pokud nûkoho vyhodíte (nebo hÛfie klasifikujete) jen proto, Ïe
nemá kravatu, nebo se bûhem zkou‰ky napije z pfiinesené PET lahve (mimochodem nabídnete takhle studentovi bûhem zkou‰ky sklenku vody?), je to podle mû jen projev nedostatku vlastního spoleãenského sebevûdomí“ stejnû jako u toho dûkana, kter˘ si stûÏoval na Va‰eho asistenta, Ïe k nûmu pfii‰el v kraÈasech a nemûl sílu fiíci to jemu osobnû.
Stejnû tak souhlasím, Ïe je smutné, kdyÏ studenti nevûdí, Ïe Jifií Wolker zemfiel na tuberkulózu, ale do hodnocení to zapoãítávat prostû nelze. Taky je od Vás hezké, Ïe rodákÛm
z Fr˘dku-Místku zpestfiíte zkou‰ku recitováním básnû, ale je to vûc, která s lékafiskou
mikrobiologií nesouvisí. KdyÏ to dûláte, nemûl byste se pak pohor‰ovat, kdyÏ studenti
u zkou‰ky dûlají nebo fiíkají vûci, které také s oborem nesouvisí.
Závûr – prostû si myslím, Ïe lidé (a vysoko‰kolsky vzdûlaní asi zvlá‰tû) by mûli b˘t hlavnû kolegové, jejichÏ vztahy stojí na pfiirozené lidské i odborné autoritû a rovnosti. ZároveÀ je zfiejmé, Ïe v mnoh˘ch komunitách tomu tak není (mnohé komunity by se asi také
zhroutily, kdyby si ãlenové byli rovni) a lékafiské fakulty podle mého stále patfií mezi nû.
Omlouvám se pokud je mÛj e-mail pfiíli‰ emotivní (Vበpfiíspûvek byl téÏ), ale jsem takov˘. Pokud se neurazíte, budu vdûãn˘ za Va‰i odpovûì a stanovisko.
Pfiedem Vám dûkuji a zdravím
Jifií Kubásek
Jifií Kubásek
Katedra fyziologie rostlin
Biologická fakulta
Ceske Budejovice
Czech Republic
21
zlom1-48
10.12.2007 10:31
K
Stránka 22
Korespondence
Odpovûì prof. Votavy
VáÏen˘ pane kolego,
zaãátek ‰kolního roku skuteãnû není nejvhodnûj‰í dobou k diskusi, ale protoÏe zítra zas
skoro na t˘den odjíÏdím na sjezd mikrobiologÛ, povaÏuji za povinnost se Vám alespoÀ
struãnû pokusit odpovûdût. ZmiÀovan˘ ãlánek je ponûkud roz‰ífien˘m textem prezentace pfiednesené na fakultní konferenci o v˘uce. Jak prezentace, tak vlastní text vznikaly
na poslední chvíli, a proto nebylo moc ãasu uãesávat emotivnost, která je z nich patrna
a která se Vám nelíbila. A pfiiznám se, Ïe jsem se tû‰il, aÏ pfiíspûvek pfiednesu, protoÏe
jsem si byl jist, Ïe se bude diametrálnû li‰it od ostatních.
Je mi líto, Ïe se Vás dotklo mé konstatování, Ïe posluchaãi Pfiírodovûdecké fakulty jsou
na tom hÛfie neÏ medici. Nejde o to, Ïe u nás nejsme zvyklí, aby kandidáti chodili na
zkou‰ku v odrban˘ch texaskách a vytahan˘ch svetrech (mimochodem, pokud jde o oblékání, daleko hÛfie vypadají nûkteré studentky filosofie a naopak alespoÀ v rozko‰né
knize Medicína v Ïupanu se tvrdí, Ïe nejlépe se dovedou oblékat studenti na právech),
to skuteãnû ne, uznávám, Ïe (alespoÀ v Brnû) jsou pfiírodovûdci zvyklí brát si oblek jen
ke státnici, ne k obyãejné zkou‰ce. Podstatnûj‰í mi pfiipadá, Ïe ãastûji neÏ medici mají
uωí rozhled, co se t˘ãe v‰eobecného vzdûlání.
A je skuteãnû smutné, kdyÏ budoucí lékafi nic neví o Wolkrovi a tuberkulóze – zde bych
s Vámi nesouhlasil, Ïe se to do hodnocení zkou‰ky z mikrobiologie zapoãítávat nemá.
Samozfiejmû Ïe frydeck˘m rodákÛm odpou‰tím toho Bezruãe, to do hodnocení skuteãnû nepatfií. A vûfite, Ïe stejnû tak jsem se snaÏil b˘t objektivní v ostatních uveden˘ch pfiípadech. S tou vodou mám ‰patné svûdomí, protoÏe si na ni ãasto vzpomenu, aÏ sám dostanu ÏízeÀ, vstanu a jdu si pro ãaj.
BohuÏel, nemám dnes dost ãasu reagovat na dal‰í Va‰e postfiehy a názory. Snad pfií‰tû.
Na Va‰i pfiípadnou odpovûì se tû‰í
Miroslav Votava
Prof. MUDr. Miroslav Votava, CSc.
Mikrobiologick˘ ústav Lékafiské fakulty MU
a Fakultní nemocnice u Svaté Anny
Brno
Podûkování Jifiího Kubáska
VáÏen˘ pane profesore,
dûkuji za Va‰i pfiátelskou odpovûì. Je vidût, Ïe jste asi „rozumn˘“ a ochotn˘ o vûcech
diskutovat, coÏ byl hlavní „kognitivní“ popud k napsání mého dotazovacího a provokativního emailu. Rád bych se zeptal, zda mohu Va‰i odpovûì pfieposlat prof. Nátrovi,
kter˘ – jak jsem Vám psal – ji touÏí (spolu s m˘m emailem) otisknout v podzimním ãísle
Bulletinu âSEBR.
Myslím, Ïe se nakonec ve vût‰inû vûcí shodneme, jen mû pfiekvapuje Va‰e zku‰enost, Ïe
pfiírodovûdci mají uωí v‰eobecn˘ pfiehled neÏ medici. Ale urãitû máte mnohem reprezentativnûj‰í srovnání pro tento názor neÏ já. Snad to souvisí právû s tím ãastûji vûdeck˘m smûfiováním pfiírodovûdcÛ, pokud tomu je tak, jak pí‰ete. Je‰tû zkusím popfiem˘‰let
jaké znám mediky a jak jsou „renesanãní“(.
S pozdravem a pfiáním v‰eho dobrého,
Jirka Kubásek
22
zlom1-48
10.12.2007 10:31
K
Stránka 23
Korespondence
Korespondence J. Kubáska a prof. Nátra
Seniofii a co s nimi
VáÏení ãtenáfii Bulletinu âSEBR, v tomto ãísle Bulletinu by se mûl nacházet mÛj subjektivní komentáfi k probûhnuv‰í Konferenci experimentální biologie rostlin konané
v Olomouci. Po jeho pfieãtení profesorem Nátrem jsem byl zdvofiile poÏádán, zda bych
mu nemohl v e-mailu podrobnûji vysvûtlit svÛj ponûkud stroh˘ komentáfi na adresu
star‰ích vûdcÛ, kter˘ jsem v tomto pfiíspûvku napsal. Rád jsem souhlasil. Brzy jsem byl
mile pfiekvapen jeho reakcí, ve které psal, Ïe se mnou (témûfi) souhlasí a pfiimlouval se,
jestli bych své postfiehy nemohl rozvést také jako dal‰í ãláneãek do Bulletinu. Byl jsem
v rozpacích. Mám trochu obavu, Ïe mi je‰tû stále teãe mléko po bradû a Ïe nejsem
kompetentní vyjadfiovat se k tak oÏehavé otázce, jakou je role a postavení seniorÛ ve
vûdû ãi dokonce ve spoleãnosti. Na druhou stranu uÏ jsem tak udûlal v minulém pfiíspûvku, a to bez podrobnûj‰ího zasazení do kontextu. KdyÏ jsem to tedy nakousl, mûl
bych se asi pokusit svÛj postoj obhájit pfied stejn˘m ãtenáfistvem trochu podrobnûji. AÏ
pak si bude moci udûlat jednoznaãn˘ názor, zda se mnou souhlasí nebo mne bude povaÏovat jen za dal‰ího nezralého glosátora, kter˘ mluví do vûcí, kter˘m je‰tû nemÛÏe
rozumût. Tak tedy…
Psal jsem, Ïe prof. Nátr je mile sebekritick˘ a kéÏ by tací byli i ostatní „elderly“.
Co jsem tím myslel a proã rozli‰uji podle vûku? Právû star‰í lidé k sobû nûkdy pfiestávají
b˘t dostateãnû upfiímní a ve svém sebehodnocení realistiãtí. Podle mého za to mÛÏou
hlavnû dvû vûci: 1) v celoÏivotním uspokojení ze sv˘ch úspûchÛ je tûÏké si pfiiznat, Ïe
nûkteré vûci uÏ „nejdou jako za mlada“, 2) stárnutí ãasto pfiiná‰í psychologické zmûny
zastírající zdravé sebehodnocení. Samozfiejmé je, Ïe i mezi mladíky je spousta arogantních lidí bez dostatku sebereflexe (patfiím asi mezi nû). Tady se v‰ak snadno najde nûkdo
(spoleãensky ãi odbornû) v˘‰e postaven˘, kter˘ zelenáãe „setfie“ a po‰le do patfiiãn˘ch
míst. U star‰ího ãlovûka, kter˘ má obrovskou lidskou i odbornou autoritu (a to má po letech spoleãensk˘ch a pracovních zásluh skoro kaÏd˘), je to tûωí. Musel by to b˘t opravdu „ãlovûk-nefiád“, aby k nûmu dokázal „slu‰n˘“ mlad‰í ãlovûk nemít úctu. A naopak
s úctou se nepfiíjemné vûci fiíkají velmi ‰patnû.
Já, snad pro nedostatek jakéhosi jemnocitu, jsem bohuÏel jednu takovou vûc udûlal panu Dr. ·etlíkovi, kterého si pfiesto lidsky i odbornû velmi váÏím. Napsal jsem mu totiÏ, Ïe
jeho pfiedná‰ky z fyziologie rostlin nejsou dle mého názoru moc dobré, a Ïe by moÏná
uÏ nemûl pfiedná‰et základní kurz, kde je hlavním posláním posluchaãe zaujmout
a „získat“ pro obor. Doteì z toho mám osobní v˘ãitky, protoÏe z jeho odpovûdi bylo cítit, Ïe jsem mu velmi ublíÏil a bere to jako osobní útok se snahou ho zranit. Samozfiejmû
jsem toto nemûl v úmyslu a není témûfi zpÛsobu, jak mu to dokázat. ZároveÀ mám pocit
jakési zbabûlosti, protoÏe do oãí – právû kvÛli té úctû – bych mu to fiíci nedokázal. Navíc myslím, Ïe mu to mûl sdûlit nûkdo jin˘, lidsky i odbornû kompetentnûj‰í.
KaÏdopádnû seniory nikterak nezavrhuji a neházím do jednoho pytle. Naopak cítím, Ïe
stále, i v na‰í moderní spoleãnosti máme – my mlad‰í – k nim dost velk˘ dluh v uznání.
Na stranu druhou, star‰í by mûli k sobû b˘ti nûkdy upfiímnûj‰í, i kdyÏ je to tûÏké. V˘zvou
pro spoleãnost pak je, postarat se o to, aby ta upfiímnost a zfieknutí se nûkter˘ch nabyt˘ch
postÛ pro star‰í lidi neznamenalo vyfiazení ze spoleãenského Ïivota, coÏ by se vÛãi seniorÛm rovnalo psychologickému atentátu.
Tento pfiíspûvek nebude míti konkrétnûj‰ího rozuzlení, neboÈ ho sám neznám. Na takové vûci asi není v‰eléku. ZároveÀ si uvûdomuji, Ïe filosofovat a radit v obecné rovinû umí
23
zlom1-48
10.12.2007 10:31
K
Stránka 24
Korespondence
kaÏd˘. V tomto pfiíspûvku je jen kousek proudu m˘ch my‰lenek, protoÏe sociopsychologické rozbory dûlám rád. Na‰tûstí je‰tû vût‰í vá‰ní pro mû, minimálnû v posledních letech, je vûda – fyziologie rostlin. Vûda je krásn˘ koníãek, vá‰eÀ i celoÏivotní cesta.
Nikomu neubliÏuje (vût‰inou) a obãas „zachrání svût“. Buìme hrdí na to, Ïe jsme vûdci,
ale nezapomínejme ani na lidské otázky – pfiestoÏe jsou ãasto emotivní a nepfiíjemné,
nemÛÏeme se jejich fie‰ení vyh˘bat (teda pokud si nechceme zkazit Ïivot, kter˘ máme
jen jeden). Myslím, Ïe kdo dokáÏe dát prÛchod i sv˘m negativním emocím a dûlat nepfiíjemné vûci, které z hloubi du‰e cítí za správné, b˘vá skuteãn˘m Ïivotním vítûzem. To,
Ïe ho nûktefií lidé nemají pak rádi, je asi nutn˘m prÛvodním jevem. Ale ruku na srdce,
mÛÏe si nûkdo myslet, Ïe existuje ãlovûk ten, kter˘ se zavdûãí lidem v‰em?
S pozdravem, Jirka Kubásek.
Jsem senior – co se mnou?
Jako senior, jeden z mnoha, dovoluji si pfiipojit svÛj komentáfi k pfiíspûvku Jirky Kubáska.
Nejprve; moje kontakty s Jirkou: jsou dlouholeté (z pohledu juniora), ale sporadické.
Poprvé jsme se virtuálnû ãi písemnû potkali, kdyÏ jsem byl poÏádán o vypracování
oponentského posudku na jeho diplomovou práci. Moc mû tehdy rozãilil. Aã svou diplomkou teprve nahlíÏel do svûta vûdeckého bádání, neváhal v textu pfiisoudit závist
jako hlavní motiv pohánûjící nûkteré vûdce zajímající se o metabolismus rostlin C4.
A to napsal bez skrupulí, dÛkazÛ ãi vûrohodn˘ch indicií. Ale jinak to byla diplomka
v˘borná.
Poté jsme se témûfi nepotkávali, i kdyÏ jsem o Jirkovi vûdûl – mimo jiné i od jiného Jirky
– ·antrÛãka. Snad stojí za pfiipomenutí i jeho hlasitû vyslovená Ïádost na 10. Dnech fyziologie rostlin v Bratislavû smûrem k právû pfiedná‰ejícímu kolegovi, aby mluvil srozumitelnû a nahlas. O tuto samozfiejmost poÏádal jako jedin˘ z poãetného publika.
Po leto‰ní konferenci v Olomouci jako jeden z prv˘ch reagoval na mou v˘zvu v‰em
úãastníkÛm, aby mi laskavû napsali svoje dojmy, pochvalné i kritické. Jeho pfiíspûvek mû
zaujal. Elektronicky jsem jej komentoval a poprosil Jirku o podrobnosti jeho názoru na
seniory. Také tato odpovûì mû potû‰ila, protoÏe byla promy‰lená a velmi moudrá. A tak
jsem ho poÏádal o pfiíspûvek do Bulletinu. Napsal jej a sami mÛÏete posoudit, jestli souhlasíte s m˘m dobr˘m dojmem.
Jirka vzácnû vystihuje dilema nás, seniorÛ, i problémy, které s námi mají juniofii. Vût‰inou máme za sebou nûjaké v˘sledky a tûÏce se smifiujeme s tím, Ïe ti mlad‰í mluví, chovají se, oblékají ale i studují a bádají jinak, neÏ kdysi my. V nejlep‰ím pfiípadû se snaÏíme v‰e rozumovû akceptovat, i kdyÏ pocitovû uÏ novinky neumíme asimilovat. V hor‰ím
pfiípadû odsoudíme nové trendy a zanevfieme vlastnû na v‰echno a na v‰echny.
¤e‰ení v realitû Ïivota jsou pestrá. Nûkdo ráznû a definitivnû odejde, byÈ i pfiedãasnû,
a nikdy se nevrací. Jin˘ je stejnû náhle a mnohdy brutálnû „odejit“. Dal‰í se obãas chodí
podívat, aby se jen ujistili, Ïe jejich b˘valá laboratofi se té jejich uÏ vÛbec nepodobá. Nemnozí si uchovávají experimentální erudici a mezinárodní renomé a cestují po svûtov˘ch pracovi‰tích a kongresech, dokud nejsou neãekanû zaskoãeni neodvolateln˘m
a koneãn˘m odchodem. Nûktefií pokraãují na sv˘ch pracovi‰tích s nejrÛznûj‰í náplní: od
udrÏování jisté seniorské noblesy aÏ po trapnû legraãní snahy udrÏet krok. Nepochybnû
neexistuje univerzální optimální situace. Snad jen jak˘si morální apel na oboustrannû
dÛstojné, lidské a vstfiícné pochopení.
24
zlom1-48
10.12.2007 10:31
K
Stránka 25
Korespondence
Jirka i já ve sv˘ch pfiíspûvcích rozli‰ujeme 2 kategorie: juniofii a seniofii. Ale on ani já nemáme právo takto zobecÀovat. Jirka si je toho vûdom a mnû se líbí, Ïe hodnû mluví za
sebe samotného. Patfií mezi juniory. Ale jeho chování a názory nelze pfiisoudit v‰em juniorÛm.
TotéÏ já: jsem senior, ale nemám právo ani dÛvody mluvit za seniory. Mohu jen vyjádfiit
svÛj názor a svoje pfiání. MoÏná se s nûk˘m shodnu, jiné mohu i popudit. Shoda i nesouhlas jsou pfiirozené, za pfiípadné rozãilení se omlouvám.
Co tedy se mnou?
S vûdou, katedrou, kolegy a kolegynûmi i studenty a studentkami je mi stále je‰tû dobfie.
Rád sleduji, „kam se to v‰echno Ïene“. SnaÏím se nebrzdit ani smûry ãi zpÛsoby, s nimiÏ
nesouhlasím. Jen chci obãas pfiipomínat, Ïe moÏná v‰e minulé se nemusí ãi dokonce nemá zapomenout.
Zatím si uvûdomuji, Ïe se té souãasnosti stále více vzdaluji. Obávám se, Ïe si to posléze
uÏ neuvûdomím a budu nejen zbyteãnû pfiekáÏet, ale oprávnûnû v lep‰ím pfiípadû budit
i soucit a lítost.
A proto si jen pfieji, aby nûjak˘ Jirka Kubásek byl poblíÏ a na‰el odvahu mi v pfiíslu‰nou
dobu zdvofiile a snad i trochu citlivû napovûdût: „Pane profesore, pofiád si Vás váÏíme.
Ale nechte uÏ ty aktivity nám, juniorÛm.“.
Lubomír Nátr
25
zlom1-48
10.12.2007 10:31
R
Stránka 26
RÛzné
26
zlom1-48
10.12.2007 10:31
R
Stránka 27
RÛzné
27
zlom1-48
10.12.2007 10:31
R
Stránka 28
RÛzné
28
zlom1-48
10.12.2007 10:31
R
Stránka 29
RÛzné
Dojmy z 3.Mezinárodního symposia Acclimatization
and Establishment of Micropropagated Plants,
Faro, Portugalsko, 12.–15.záfií 2007
V historickém mûsteãku Faro, které je centrem portugalské provincie Algarve naz˘vané
ãasto „Afrikou v Evropû“, se ve dnech 12.–15.záfií 2007 konalo 3. Mezinárodní symposium Acclimatization and Establishment of Micropropagated Plants. Stejnû jako dvû
pfiede‰lé akce tohoto druhu v letech 2001 (Sani, Chalkidiki, ¤ecko) a 2004 (Cancún, Mexiko) bylo organizováno pod zá‰titou ISHS (International Society for Horticultural Science). Tentokrát se jeho hostitelem stala Universita Algarve ve Faro, kde v pfiíjemném a klidném prostfiedí moderního kampusu probíhala jak registrace úãastníkÛ, tak v‰echny
pfiedná‰ky a pracovní i mimopracovní schÛzky a setkání. Organizaãní v˘bor pod vedením charizmatické a neuvûfiitelnû vitální Anabely Romano pfiipravil pro úãastníky symposia velmi bohat˘ vûdeck˘ i spoleãensk˘ program. VÛbec organizace celého symposia
byla v˘borná a flexibilní, a to zvlá‰È s ohledem na skuteãnost, Ïe svou úãast na poslední
chvíli odfieklo nûkolik klíãov˘ch pfiedná‰ejících vãetnû fieãníka zahajovací pfiedná‰ky
Arie Altmana z Hebrejské university v Jeruzalémû.
Leto‰ní setkání pfiivítalo témûfi 180 úãastníkÛ z 45 zemí celého svûta vãetnû napfi. Malajsie, Jihoafrické republiky, Venezuely, Chile, Kostariky, Izraele atd. Úãastníci v 6 plenárních pfiedná‰kách, 38 ústních sdûleních a na stovce posterÛ presentovali své nejnovûj‰í jak teoretické poznatky, tak i praktické v˘sledky. Vûdeck˘ program byl rozãlenûn
do 5 sekcí, které zahrnovaly tématické okruhy zamûfiené na (1) souãasn˘ pokrok technik rostlinn˘ch explantátov˘ch kultur, (2) vliv abiotick˘ch a biotick˘ch stresÛ na mikropropagaci rostlin, (3) pfievod rostlin z in vitro do ex vitro podmínek, (4) specifické rysy mikropropagace nûkter˘ch hospodáfisky v˘znamn˘ch plodin a (5) vyuÏití
rostlinn˘ch biotechnologií pro zachování biodiversity rostlin. Pozvání k pfiednesení
hlavních pfiedná‰ek pfiijali Yves Desjardins (Université Laval, Kanada), John E. Preece
(South Illinois University, USA), Jorge M. Santamaria (Centro de Investigación Científica de Yucatan, Mexiko), Vivienne Gianinazzi-Pearson (INRA/CNRS/Université de Bourgogne, Francie), Paul E. Read (University of Nebraska, USA) a Florent Engelman (Institut de Recherche pour le Développement, Francie), z nichÏ vût‰ina patfií k nestorÛm
a vÛdãím osobnostem v˘zkumu mikropropagace rostlin. Kromû naprosté vût‰iny pfiíspûvkÛ z oblasti základního ãi aplikovaného v˘zkumu bylo nûkolik pfiedná‰ek i posterÛ vûnováno téÏ problematice vyuÏití rostlinn˘ch in vitro kultur pro v˘hradnû komerãní úãely (napfi. presentace zástupcÛ firem Nestlé R&D Center Tours, CIRAD & Michelin
– CPN Bio, In vitro International Pvt. Ltd. aj.). V nich byly demonstrovány moÏnosti
praktického vyuÏití mikropropagace rostlin a naznaãeny smûry dal‰ího v˘voje vãetnû
komercializace této oblasti. Z âeské republiky se setkání vedle mé maliãkosti zúãastnily 4 vûdecké pracovnice ze 3 rÛzn˘ch institucí (z V˘zkumného ústavu bramboráfiského v Havlíãkovû Brodû, z Ústavu experimentální botaniky AV âR v Praze a z V˘zkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v PrÛhonicích).
Pfiíspûvek kolegynû Jany Pospí‰ilové („Ex vitro transfer and abscisic acid“) byl organizátory vybrán a zafiazen do programu sekce zab˘vající se problematikou stresÛ pfii
mikropropagaci rostlin ve formû pfiedná‰ky, ostatní pfiíspûvky ãesk˘ch úãastníkÛ byly
presentovány formou posterÛ.
V rámci spoleãenského programu organizátofii pfiipravili zahajovací koktejlov˘ veãírek
v Archeologickém muzeu v b˘valém klá‰tefie klarisek. Pfiíjemn˘ veãer byl podbarven
akustick˘m vystoupením místního kytaristy. V prÛbûhu konference se také konal pÛlden29
zlom1-48
10.12.2007 10:31
R
Stránka 30
RÛzné
ní v˘let lodí podél algarvského pobfieÏí s ãetn˘mi skalními útvary a píseãn˘mi pláÏemi,
kter˘ byl zakonãen gala veãefií v romantick˘ch zahradách Quinta da Senhora Menina na
severov˘chodním okraji Faro.
Celkovû lze konstatovat, Ïe vûdecká i spoleãenská náplÀ setkání byla velmi kvalitní a domnívám se, Ïe úãast na symposiu poskytla nejen hojnost nov˘ch odborn˘ch poznatkÛ,
ale i dostatek pfiíleÏitostí k navázání nov˘ch kontaktÛ a pfiípadn˘ch vzájemn˘ch spoluprací mezi vûdeck˘mi a v˘zkumn˘mi pracovi‰ti. JiÏ nyní se proto lze tû‰it na ãtvrt˘ roãník této akce, kter˘ se bude konat v prosinci pfií‰tího roku v indickém Bangalore.
PS: Závûrem bych chtûl vyuÏít této pfiíleÏitosti a podûkovat za finanãní podporu grantu
ã. IAA600380701 GAAV âR, z jehoÏ prostfiedkÛ byly hrazeny cestovní a pobytové náklady spojené s mou úãastí na tomto podnûtném a zajímavém setkání.
Václav Motyka,
Ústav experimentální botaniky, v.v.i., AV âR
30
zlom1-48
10.12.2007 10:31
R
Stránka 31
RÛzné
Zelené nadzemí vs. (ne)mykorhizní underground
M. Vohník
K sepsání této úvahy mne inspirovaly záÏitky z recentních konferencí, semináfiÛ ãi setkání, jichÏ jsem se zúãastnil. Nabyl jsem pfii nich dvou hlavních dojmÛ: 1) rostlinní fyziologové se pfii sv˘ch bádáních pfiednostnû zab˘vají nadzemními ãástmi rostliny a 2) pokud se zab˘vají kofieny, jedná se obvykle o kofieny nemykorhizní. Rozhodl jsem se
platnost sv˘ch dojmÛ otestovat na pfiíkladu dvou posledních rostlinn˘ch setkání, a sice
11. DnÛ fyziologie rostlin (Olomouc, 9.–12. 7. 2007) a 4th International Symposium on
Physiological Processes in Roots of Woody Plants (Bangor, Wales, 16.–20. 9. 2007). JiÏ
z názvÛ lze odvodit, Ïe olomoucká konference byla o rostlinné biologii, zamûfiila se na
rostlinu jako celek, naproti tomu bangorská brala v úvahu pouze kofieny. Porovnání tedy
mÛÏe potvrdit/vyvrátit oba dojmy naráz, navíc umoÏní srovnání scény tuzemské, pfiesnûji ãesko-slovenské, se zahraniãím.
Jsem si vûdom, Ïe vstupní data tohoto testu jsou ovlivnûna mnoha faktory, mohou b˘t
interpretována i jin˘m zpÛsobem a nelze je statisticky vyhodnotit. Na druhou stranu
myslím, Ïe porovnání aÏ tak zcestné není. Obû konference trvaly pfiibliÏnû stejnou dobu,
zúãastnilo se jich podobné mnoÏství vûdcÛ, bylo prezentováno srovnatelné mnoÏství
pfiíspûvkÛ. Obû setkání se t˘kala rostlin a obû mûla v názvu „fyziologiãno“. Olomouc je
pfiívûtivûj‰í a tolik v ní nepr‰í, velikostí a regionálním v˘znamem je v‰ak Bangoru podobná. Ostatnû, pokud ãtenáfi s m˘mi závûry nebude souhlasit, mÛÏe jednoduchou metodiku pouÏít na libovolné mnoÏství jin˘ch konferencí a pfiípadnû je vyvrátit.
Do Olomouce se dle seznamu úãastníkÛ sjelo na ãtyfii dny 296 delegátÛ zejména z âech,
Moravy, Slezska a Slovenska, na konferenci pak prezentovali celkem 227 pfiíspûvkÛ. Probûhly ãtyfii plenární a 65 pfiihlá‰en˘ch pfiedná‰ek, z nich se 40 t˘kalo biologie rostliny jako
celku, 24 se zaobíralo pfieváÏnû nadzemními a 5 pfieváÏnû podzemními orgány rostlin. Jedna z podzemních pfiedná‰ek mûla za hlavní téma mykorhizy. Shlédli jsme 158 plakátov˘ch
sdûlení; z nich bylo 90 zamûfieno na biologii rostliny jako celku, 58 na nadzemní orgány
rostlin a 10 na kofieny. Z desíti kofienov˘ch posterÛ byly tfii s mykorhizní tématikou.
Do Bangoru oficiálnû pfiijelo na pût dnÛ 191 delegátÛ z Austrálie pfies Japonsko, Nepál,
Srí Lanku, Izrael, Turecko, celou Evropu aÏ po Venezuelu, Mexiko, USA a Kanadu (kupodivu chybûli zástupci Ruské federace). Probûhlo ‰est workshopÛ (jeden zcela zamûfien
na mykorhizy), osm plenárních pfiedná‰ek (jedna zcela o ektomykorhizách) a 36 pfiihlá‰en˘ch pfiedná‰ek (sedm se t˘kalo mykorhiz). Mûli jsme moÏnost shlédnout 126 plakátov˘ch sdûlení (28 mûlo jako hlavní téma mykorhizy).
Jak˘ je tedy v˘sledek? Pomûr nadzemních a „undergroundov˘ch“ pfiíspûvkÛ (tj. 82:15) na
11. DFR vychází jednoznaãnû ve prospûch zeleného nadzemí. Mykorhizami se v Olomouci zab˘valo témûfi 27 % pfiíspûvkÛ o kofienech, tûch v‰ak bylo v rámci konference
pouze necel˘ch 7 %. Podobn˘ mykorhizní pomûr vychází i u bangorské konference: ze
176 pfiíspûvkÛ se 37 (cca. 21 %) nûjak˘m zpÛsobem zab˘valo souÏitím kofienÛ a mykorhizních hub. Lze tedy s jistou nadsázkou tvrdit, Ïe ãe‰tí mykorhizníci si nestojí ‰patnû –
svÛj prostor v rámci rostlinného „undergroundu“ uhájili. Samotn˘ „underground“ ale
v kontextu ãesko-slovenské rostlinné biologie spí‰e skomírá. Nask˘tá se otázka: je to
obecn˘ trend, je tomu tak i v zahraniãí? K zodpovûzení staãí srovnat pfiíspûvky nûjaké
opravdu mezinárodní rostlinnû-biologické konference.
Proã se ãesko-sloven‰tí rostlinní biologové zamûfiují spí‰e na stonek, listy nebo kvûty?
Nadzemní ãást je vût‰inou zelená a právû ‚to zelené‘ dûlá rostliny rostlinami. Kofieny jsou
31
zlom1-48
10.12.2007 10:31
R
Stránka 32
RÛzné
schované pod povrchem, rostou blízko houbám a jiné pÛdní havûti; mají sv˘m zpÛsobem blíÏe k ÏivoãichÛm neÏ k fotoautotrofním organismÛm. Nejsou ale právû proto velmi zajímavé? Navíc hostí dvû z globálnû nejroz‰ífienûj‰ích symbióz, symbiózu mykorhizní a symbiózu s N-fixujícími baktériemi. Ale nejsou právû mykorhizní houby tím, co
rostlinné biology na kofienech tak trochu dûsí? V kultufie ãasto podobné plísním, které
v Ïádné pofiádné laboratofii nemají co dûlat, produkující podivné rozmnoÏovací útvary,
které v mÏiku zamofií celou rÛstovou komoru, schopné za nepfiízniv˘ch okolností efektivnû zlikvidovat kaÏdou nebohou rostlinku.
Nemûlo by tomu tak b˘t. Mykorhizní v˘zkum sice má oproti zbytku (vlastnû vût‰inû) rostlinné biologie mnohá specifika a o samotn˘ch mykorhizních houbách to vÛãi rostlinám
platí dvojnásob. Mykologie jako taková má mnohem více styãn˘ch ploch s botanikou.
Ale i botanika je o rostlinách a notnû vousatá pouãka praví, Ïe ani mykorhizy nejsou
zcela cizí pfiibliÏnû 70 % vy‰‰ích rostlin. AÈ jiÏ vznikly z jakékoliv pfiíãiny a jak˘mkoliv
procesem, je zfiejmé, Ïe u vût‰iny rostlin se v pfiírodû vyskytují a tisíce publikovan˘ch
prací dokazují jejich funkci a funkãnost.
Pokud tomu tak pfieci je, je povinností mykorhizníkÛ, balancujících mezi rostlinnou biologií, mykologií, botanikou a mikrobiologií, seznamovat a zpfiístupÀovat mykorhizní problematiku ostatním rostlinn˘m biologÛm. Nezaklínat se v˘roky o arteficialitû studia
kofienÛ bez mykorhiz – drtivá vût‰ina (i mykotrofních) rostlin dokáÏe v umûl˘ch podmínkách uspokojivû rÛst i bez houbov˘ch partnerÛ. Spí‰e upozorÀovat, Ïe pfii interpretaci
v˘sledkÛ pokusÛ s mykotrofními rostlinami (tedy s vût‰inou kromû huseníãku rolního) je
tfieba brát v úvahu, jak˘m zpÛsobem mÛÏe b˘t ovlivnûna právû (ne)pfiítomností pfiirozen˘ch mykorhizních symbiontÛ. MoÏná i díky tomu popularita celého rostlinného „undergroundu“ pfieskoãí dne‰ních sedm procent.
32
zlom1-48
10.12.2007 10:31
R
Stránka 33
RÛzné
První informace o konání
mezinárodní konference doktorandÛ (postgraduálních studentÛ)
z oborÛ experimentální biologie rostlin.
Nové Hrady 2008
VáÏení studenti 3. roãníku postgraduálního studia (PGS) experimentálních rostlinnû-biologick˘ch oborÛ z âeské republiky a Slovenské republiky,
po diskusích v oborov˘ch radách fyziologie resp. experimentální biologie rostlin i ve v˘boru âSEBR jsme do‰li k názoru, Ïe by bylo zajímavé a uÏiteãné opustit tradiãní schéma
organizování nûkolika separátních fakultních nebo oblastních doktorsk˘ch (obvykle
pfiedobhajobov˘ch) konferencí a místo toho zaãít organizovat celostátní a je‰tû lépe nadnárodní setkání doktorandÛ. Motivy byly zfiejmé a netfieba je rozebírat (napfi. budûjoviãtí jezdili s gustem okukovat PGS semináfie do Viniãné 5).
Poãínaje rokem 2008 bychom rádi zahájili kaÏdoroãní setkání, která takto navazují
a mírnû modifikují dlouholetou tradici DnÛ mlad˘ch, které se konaly dosud s tfiíletou
periodou jako setkání mlad˘ch v˘zkumníkÛ fyziologie/exp. biologie rostlin (naposled
Bratislava 2006).
Zamûfiení jen na studenty PGS 3. roãníkÛ má umoÏnit spravedlivûj‰í srovnání v‰ech
autorÛ. KaÏdoroãní organizace pak zajistí, Ïe tuto moÏnost budou mít v budoucnu doslova v‰ichni studenti PGS na Slovensku a v âesku.
Dovoluji si vás, tedy hlavnû studenty 3. roãníku PGS, pozvat do Nov˘ch HradÛ, kde
bychom rádi tuto konferenci v dubnu 2008 uspofiádali.
Základní údaje:
Termín konání: 8.–11. dubna 2008
Místo: konferenãní centrum ÚSBE, Nové Hrady (bliωí informace o centru na
http://www.usbe.cas.cz/index.php?node=221)
Forma prezentace: ústní sdûlení (finanãní odmûna/y za nejlep‰í prezentaci)
Jazyk: anglick˘
Termíny: – pfiihlá‰ky elektronicky cca od 20.1.2008 do 9.3.2008
abstrakta do 9.3.2008
Organizátofii: âeská spoleãnost experimentální biologie rostlin,
Katedra fyziologie rostlin, PfiF, JU v âesk˘ch Budûjovicích,
Mikrobiologick˘ ústav AV âR TfieboÀ a
Ústav molekulární biologie rostlin AV âR âeské Budûjovice.
http://kfar.bf.jcu.cz/
Dotazy, námûty adresujte na: [email protected]
Druhou informaci najdete na stránkách PfiF JU (http://www.prf.jcu.cz/), biologie,
Katedra fyziologie rostlin (http://kfar.bf.jcu.cz/) v druhé polovinû ledna 2008.
Zdravím vás a tû‰ím se na vidûnou v Nov˘ch Hradech.
Jifií ·antrÛãek
33
zlom1-48
10.12.2007 10:31
R
Stránka 34
RÛzné
Dotisk abstraktu z 11. DFR (aneb KEBR)
Konvenãné a netradiãné vyuÏitie rastlín
Elena Masaroviãová1, Katarína Kráºová2
1
Katedra fyziológie rastlín, Prírodovedecká fakulta, Univerzita Komenského, Mlynská
dolina B-2, 842 15 Bratislava, SR
2
Chemick˘ ústav, Prírodovedecká fakulta, Univerzita Komenského, Mlynská dolina CH-1,
842 15 Bratislava, SR
Rastliny sa najbeÏnej‰ie pouÏívajú ako potrava – na svete je známych viac ako
20 000 druhov jedl˘ch rastlín. âlovek v‰ak v priebehu storoãí ãoraz viac redukoval poãet druhov rastlín, ktoré zabezpeãovali jeho obÏivu, a tak v súãasnosti cca. 90 % zdrojov rastlinnej potravy zabezpeãuje v skutoãnosti menej neÏ 20 druhov plodín. Meniaca
sa globálna klíma ohrozuje poºnohospodárstvo mnoh˘ch regiónov, priãom zv˘‰ená teplota stimuluje rast a v˘vin rastlín, redukuje vyuÏitie Ïivín, zvy‰uje spotrebu vody, ãím sa
favorizujú C4 rastliny (vãítane burín) v porovnaní s C3 rastlinami. Preto moÏno odôvodnene predpokladaÈ, Ïe dominantn˘m faktorom sa stane reakcia agroekosystémov spojená priamo alebo nepriamo s globálnymi zmenami klímy a so zv˘‰enou koncentráciou
atmosférického CO2. V porovnaní s extenzívnym poºnohospodárstvom, ktoré môÏe byÈ
t˘mito zmenami váÏnej‰ie ovplyvnené, intenzívne poºnohospodárstvo bude maÈ väã‰í
potenciál adaptovaÈ sa na meniace sa environmentálne podmienky. Zmeny Ïivotnej stratégie rastlín viedli k roz‰íreniu burín ako aj inváznych druhov, ktoré uÏ znaãne obsadili
niektoré regióny, a tak nepriaznivo ovplyvnili biodiverzitu, eróziu pôdy aj ºudské zdravie.
V súãasnosti sa zaãali intenzívnej‰ie vyuÏívaÈ zelené technológie – zelené hnojivá,
krycie a strniskové plodiny, ktoré plnia viaceré funkcie súvisiace nielen s asanáciou
a ochranou pôdy, ale zlep‰ujú aj fyzikálne vlastnosti a celkovú bonitu pôdy. Rastliny
predstavujú obrovsk˘ zdroj pre nové produkty s terapeutick˘m úãinkom, ktoré moÏno
vyuÏiÈ pri v˘voji lieãiv. Zatiaº ão v minulosti sa ako zdroj lieãiv˘ch látok vyuÏívali rastliny, v súãasnosti nám technika „molekulového pestovania“ (molecular farming) umoÏÀuje získaÈ nov˘ zdroj molekulov˘ch liekov, ako sú plazmové proteíny, enz˘my, rastové
faktory, vakcíny a rekombinantné protilátky. Takéto lieãivá sú zdrav‰ie, ºah‰ie sa pripravujú a sú menej nákladné ako tie, ktoré produkujú Ïivoãíchy alebo mikrobiálne kultúry.
Osobitne pozoruhodné sú „plantibody“ – protilátky, ktoré sa vytvárajú v transgénnej rastline. Potravinové (jedlé) vakcíny, ktoré sú termostabilné, sa ºahko aplikujú a sú relatívne
lacné, majú potenciál nahradiÈ tradiãné vakcíny ako vo vyspel˘ch, tak aj v rozvojov˘ch
krajinách. Expresia protilátok ‰pecifick˘ch proti vírusom a nematódam uskutoãnená
v rastlinách predstavuje vo fytopatológii nov˘ perspektívny smer. V 20. storoãí sa na‰tartoval mohutn˘ rozvoj genetiky a neskôr aj biotechnológií. Zmena genómov organizmov
prostredníctvom prenosu génov (GMO, resp. LMO) otvorila neobmedzené moÏnosti
nielen pre v˘skum, ale aj pre praktické aplikácie v˘skumu. Kºúãovou otázkou, ktorej ãelí
globálny poºnohospodársky a potravinársky systém, je koexistencia GM plodín s tradiãn˘mi plodinami. Environmentálnym rizikom je predov‰etk˘m moÏnosÈ kontaminácie
konvenãn˘ch plodín GM plodinami pestovan˘mi v prírodn˘ch podmienkach na poºnohospodárskych pôdach. Prenos génov môÏe spôsobiÈ vznik rezistencie voãi herbicídom,
vírusom a hmyzím ‰kodcom, ako aj moÏnosÈ necieºov˘ch úãinkov. Vo v‰eobecnosti sa
oãakáva sa, Ïe ropa a plyn budú i naìalej v˘znamn˘mi zdrojmi energie, av‰ak v súãasnosti sú uÏ komerãne dostupné aj nové úãinné a nákladovo efektívne alternatívy na vyuÏitie obnoviteºnej energie. V krátkej budúcnosti podiel obnoviteºn˘ch zdrojov energie
(OZE) v˘znamne vzrastie, priãom jednou z jej najv˘znamnej‰ích foriem bude bioenergia, pretoÏe vyuÏívanie bioenergie má potenciál v˘razne zníÏiÈ emisie skleníkov˘ch
plynov. ëal‰ím, rovnako dôleÏit˘m spôsobom praktického vyuÏívania rastlín pre ºudskú
34
zlom1-48
10.12.2007 10:31
R
Stránka 35
RÛzné
populáciu sú fytoremediaãné technológie a fytofortifikácia. Fytofortifikácia ako ãasÈ biofortifikácie je fortifikácia rastlín esenciálnymi Ïivinami, vitamínmi a metabolitmi poãas
ich rastu a v˘vinu, ãím sa tieto aditíva stávajú ºah‰ie prístupné pre konzumáciu Ïivoãíchmi aj ãlovekom. VyuÏitie prirodzene fortifikovan˘ch potravín je aktuálne pre podvyÏivené populácie v relatívne odºahl˘ch vidieckych oblastiach, v ktor˘ch v porovnaní s mestsk˘mi oblasÈami je prístup ku komerãne dostupn˘m fortifikovan˘m produktom
obmedzen˘. V súãasnosti biofortifikáciu delíme na agronomickú a genetickú biofortifikáciu. Prvá z nich vyuÏíva pôdne a foliárne hnojivá obohatené o jednotlivé esenciálne
prvky (napr. Fe, Zn a Se), zatiaº ão genetická biofortifikácia predstavuje moÏnosÈ obohatiÈ plodiny selekciou alebo kríÏením tak˘ch druhov plodín, ktoré zvy‰ujú potenciál pre
akumuláciu Se.
Poìakovanie:
Túto prácu finanãne podporila Vedecká grantová agentúra M· SR a SAV VEGA, grant
ã. 1/3489/06.
35
zlom1-48
10.12.2007 10:31
D
Stránka 36
Diplomové a disertaãní práce
Interactions of Exocyst subunit Ex70
of Arabidopsis thaliana
ABSTRACT
Exocyst, a large protein complex of 8 subunits, has been
shown to be required for proper post-Golgi vesicle
targeting at the plasma membrane. Its orthologs can be
found in most of eukaryotes. It was shown, that in most
eukaryotes, exocyst is regulated by direct interactions with
small GTPases. In viridiplantae, exocyst also plays most
likely role in vesicle tethering, however, no direct
interactions with GTPases were shown. In my study,
I focused on Exo70 subunit, which is belived to be
a landmark of polarized exocytosis. Using method of 2
hybrid screening, I inspected interactions of Exo70 subunits in plants. Totaly 4
interactors were verified and in one I was able to show its importance for seed coat
development. Together with exocyst sec8 mutants, which also show seed coat
phenotype, I conclude, that this interaction could have exocyst relevant biological
function. None of these proteins was small GTPase.
Testing interactions between Exo70p and wild/active ROP1 GTPase was negative.
Based on these experiments and new literature, new concept of indirect interactions via
scaffold proteins in plants is rising. Whether proteins I described here are scaffold
proteins is yet to be investigated.
Diplomová práce
Autor: Mgr. Ivan Kulich
Vedoucí diplomové práce: Viktor Îársk˘
Místo a datum obhajoby:
Pfiírodovûdecká fakulta
Univerzita Karlova
Katedra fyziologie rostlin
Praha, kvûten 2007
36
zlom1-48
10.12.2007 10:31
D
Stránka 37
Diplomové a disertaãní práce
Zmûny vybran˘ch fyziologick˘ch charakteristik lilku
rajãete po pÛsobení nízkou teplotou
Cílem diplomové práce bylo pozorovat a vyhodnotit pÛsobení krátkodobého teplotního
stresu mezi vybran˘mi odrÛdami rajãat. Pokus byl zaloÏen v regulovan˘ch prostorech
klimaboxu po dobu 45 dnÛ. Pokusn˘m materiálem byly rostliny lilku rajãete (Lycopersicum esculentum Mill.), odrÛdy tyãkov˘ch rajãat: Stupické polní rané, Start F1,
Tornádo F1 a kefiíãkové odrÛdy: Pavlína, Darinka F1. Schéma pokusu zahrnovalo dvû varianty: varianta kontrolní a varianta stresovaná.
Rostliny kontrolní byly umístûny v klimaboxu, kde denní teplota dosahovala 20 °C a noãní 16 °C. Rostliny stresované byly po dobu 15 dnÛ umístûny do klimatizované komory,
kde byla nastavena teplota na 8 °C. Poté byly opût umístûny do kontrolních podmínek
Vzorky rostlin byly odebírány ve tfiídenních intervalech, v tûchto intervalech byla gazometricky mûfiena rychlost fotosyntézy, transpirace a d˘chání. Dále byla zji‰Èována vodivost prÛduchÛ a kalorimetricky obsah brutto energie v su‰inû nadzemních orgánÛ.
Z v˘sledkÛ vypl˘vá, Ïe u v‰ech sledovan˘ch odrÛd do‰lo u rostlin vystaven˘ch teplotnímu stresu ke sníÏení rychlosti fotosyntézy, transpirace, d˘chání, vodivosti, obsahu brutto
energie. MnoÏství vyprodukované su‰iny u odrudy Stupické polní rané a Tornádo, dosahovala stresovaná varianta vy‰‰ích hodnot, neÏ u kontrolní varianty.
OdrÛda Stupické polní rané mûla nejniωí rychlost fotosyntézy (kontrola – 10,07 mmol
CO2.m–2.s–l, stres – 4,64 mmol CO2.m–2.s–l). Naopak nejvy‰‰í fotosyntéza byla zji‰tûna
u odrÛdy Tornádo F1 (kontrola– 11,61 mmol CO2.m–2.s–l, stres – 5,01 mmol CO2.m–2.s–l).
Nejvy‰‰í prÛmûrná rychlost transpirace byla namûfiena u odrÛdy Stupické polní rané, kdy
u kontroly byla rychlost transpirace – 0,944 mmol H20.m–2.s–l a u stresu 0,51 mmol
H20.m–2.s–l. Naopak nejniωí transpirace byla zji‰tûna u odrÛdy Pavlína (kontrola
– 0,84 mmol H20.m–2.s–l, stres – 0,45 mmol H20.m–2.s–l). Rychlost d˘chání se u kontrolní
varianty pohybovala v rozmezí od 3,31 mmol CO2.m–2.s–l (Stupické polní rané – 1. odbûr)
do 7,33 mmol CO2.m–2.s–l (Tornádo – 8. odbûr). U stresované varianty bylo nejniωích
prÛmûrn˘ch hodnot dosaÏeno u odrÛdy Start F1 (3,19 mmol CO2.m–2.s–l) a nejvy‰‰ích
u odrÛdy Pavlína (3,45 mmol CO2.m–2.s–l). Mezi odrÛdy s nejniωí vodivostí prÛduchÛ
patfiily Stupické polní rané, Darinka Fl, Pavlína, kdy v porovnání s odrÛdou Tornádo F1
odsahovaly o 27,16 % niωí vodivosti. Nejvy‰‰í obsah brutto energie v su‰inû byl zaznamenán u odrudy Stupické polní rané (15,57 KJ.g–1) a nejvy‰‰í u odrÛdy Tornádo F1
(13,91 KJ.g–1).
Diplomová práce
Autor: Zdenûk Trejbal
Vedoucí diplomové práce: Franti‰ek Hniliãka
Místo a datum obhajoby: FAPPZ âZU v Praze
Praha, kvûten 2007
37
zlom1-48
10.12.2007 10:31
D
Stránka 38
Diplomové a disertaãní práce
Vliv vysychání na primární procesy fotosyntézy
u vybran˘ch druhÛ li‰ejníkÛ
U vybran˘ch druhÛ li‰ejníkÛ (Hypogymnia physodes, Xanthoria parietina,
Peltigera canina, Evernia prunastri, Cladonia rangiformis, Umbilicaria
antarctica, Lasallia pustulata) byla hodnocena mezidruhová variabilita
sledovaná na základû rozdílÛ v parametrech fluorescence chlorofylu. Byly
sledovány mezidruhové rozdíly v maximální aktivitû fotochemick˘ch procesÛ v PSII (FV/FM), zmûny aktivity fotochemick˘ch reakcí fotosyntézy
v prÛbûhu postupného vysychání li‰ejníkov˘ch stélek. Pomocí soubûÏn˘ch mûfiení byla stanovena závislost kvantového v˘tûÏku fotochemick˘ch procesÛ v PS II (FII) na vodním potenciálu (Y) a závislost koeficientu nefotochemického zhá‰ení (NPQ) na vodním potenciálu (Y). Dále byl
mûfien obsah vody v li‰ejníkov˘ch stélkách v prÛbûhu postupného vysy
chání, kter˘ vyústil v kvantifikaci vzájemného vztahu mezi vodním potenciálem (Y) a vodním sytostním deficitem (WSD).
V˘sledky uskuteãnûn˘ch mûfiení ukázaly, Ïe pfii postupném sniÏování hodnot Y v prÛbûhu vysychání
li‰ejníkov˘ch stélek byl u v‰ech sledovan˘ch druhÛ li‰ejníkÛ zaznamenán vzestup koeficientu NPQ
z nulov˘ch hodnot namûfien˘ch za stavu plné hydratace stélek (Y = 0 MPa) aÏ po nejvy‰‰í zji‰tûné hodnoty. V prÛbûhu vysychání stélky do‰lo u sledovan˘ch druhÛ k postupnému poklesu FII. Závislost FII
na poklesu Y byla druhovû specifická pro sledované druhy li‰ejníkÛ. Obsah vody v li‰ejníkov˘ch stélkách za postupného vysychání byl definován vzájemn˘m vztahem Y a WSD. Ze zji‰tûn˘ch v˘sledkÛ
vypl˘vá, Ïe ãásteãné sníÏení obsahu vody neznamená u li‰ejníkÛ zásadní omezení aktivity fotochemick˘ch reakcí fotosyntézy a Ïe nûkteré li‰ejníky mají vy‰‰í odolnost vÛãi vysychání.
Diplomová práce
Autor: Mgr. Michaela H˘sková
Vedoucí práce: Mgr. Peter Váczi, Ph.D.
Místo a datum obhajoby:
Oddûlení fyziologie a anatomie rostlin ÚEB,
Pfiírodovûdecká fakulta
Masarykova univerzita,
Brno, ãerven 2007
Kontakt: [email protected]
Growth response of Matricaria recutita
to interaction of kadmium and zinc
The effect of increasing concentration of zinc (12, 60, 120, 180 mM), 12 mM cadmium and their
combination (12 mM Zn + 12 mM Cd, 60 mM Zn + 12 mM Cd, 120 mM Zn + 12 mM Cd, 180 mM Zn
+ 12 mM Cd) on growth and development of camomile (Matricaria recutita) was investigated. We
observed root length, dry mass of root and shoot, content of photosynthetic pigments (chlorophyll a,
chlorophyll b, carotenoids) and their ratios, content of cadmium and zinc in plant tissue, root
respiration rate and maximal quantum yield of induced chlorophyll fluorescence (FV/FM).
Results illustrate the significant inhibition of root and shoot growth, reduction of photosynthetic
pigments content, reduction of root respiration rate and reduction of maximal fluorescence quantum
38
zlom1-48
10.12.2007 10:31
D
Stránka 39
Diplomové a disertaãní práce
yield by higher concentration of zinc (120, 180 mM), 12 mM Cd and their combinations (12 mM Zn +
12 mM Cd, 60 mM Zn + 12 mM Cd, 120 mM Zn + 12 mM Cd, 180 mM Zn + 12 mM Cd) at camomile
plants. The content of cadmium and zinc was increased with increasing concentration in an
environment. Higher amount of cadmium was accumulated in root, whereas the content of zinc in
root and shoot was approximately identical. Providing that zinc is applied in approximately five fold
concentration potential meliorative effect of zinc on cadmium uptake was observed.
Diplomová práce
Autor: Mgr. Daniela Baráková
Vedoucí diplomové práce:
doc. RNDr. Marie Kummerová, CSc.
Místo a datum obhajoby:
Oddûlení fyziologie a anatomie rostlin ÚEB,
Pfiírodovûdecká fakulta
Masarykova univerzita,
Brno, ãerven 2007
Kvantitatívne zastúpenie chlorofylov
v listov˘ch explantátoch
Drosera rotundifolia L. poãas prv˘ch ‰tádií formovania
somatického embrya
ABSTRAKT
Prvou reakciou listov˘ch explantátov Drosera rotundofolia L. po prenose na agarom spevnené MS médiá je v mnoh˘ch prípadoch ich ãervenanie a následná nekróza. Táto skutoãnosÈ sa potom vo v˘raznej
miere prejavuje v zníÏení efektivity regenerácie rastlín cestou somatickej embryogenézy (BLEHOVÁ,
1995). Preto hlavn˘m cieºom na‰ej práce bolo optimalizovaÈ fyzikálne a nutriãné podmienky kultivácie a eliminovaÈ tak ãervenanie, resp. úplnú nekrózu inokulovan˘ch listov˘ch explantátov. Sledovali
sme vplyv rastov˘ch látok (auxínov a cytokinínov), vysokej teploty, ale aj skupenského stavu kultivaãn˘ch médií pri odstraÀovaní negatívnych efektov nekrózy vyvolan˘ch izoláciou a kultiváciou listov rosiãky v podmienkach in vitro. Zamerali sme sa hlavne na zmeny v obsahu chlorofylov, morfologické
zmeny buniek a chloroplastov poãas skor˘ch fáz somatickej embryogenézy.
Kºúãové slová: Drosera rotundifolia L., somatická embryogenéza, auxín, cytokinín,
Diplomová práca, 81 strán
Autor: Katarína Herková
·koliteº: RNDr. B. Blehová, CSc.
Prírodovedecká fakulta
Univerzita Komenského v Bratislave
Katedra fyziológie rastlín
Bratislava 2007
39
zlom1-48
10.12.2007 10:31
D
Stránka 40
Diplomové a disertaãní práce
Vplyv kremíka na toxické úãinky kadmia pri kukurici
ABSTRAKT
Hoci kremík nemôÏeme povaÏovaÈ za esenciálny prvok vo v‰eobecnosti, pozitívne vpl˘va na rast viacer˘ch rastlinn˘ch druhov. Okrem iného sú známe aj jeho úãinky pri potláãaní rôznych foriem biotického a abiotického stresu. Kadmium, nebezpeãn˘ jed a súãasne ÈaÏk˘ a toxick˘ kov, je prítomné v pôdach na celom svete. Svojou kumuláciou
v rastlinách, Ïivoãíchoch a ºuìoch predstavuje váÏnu hrozbu pre Ïivotné prostredie a ãloveka. Práve preto je cieºom tejto práce ‰túdium úãinkov kremíka pri potláãaní toxick˘ch
prejavov kadmia v dôleÏitej hospodárskej plodine – kukurici siatej (Zea mays L.). Práca
sa zamerala na porovnávania rastov˘ch parametrov podzemnej a nadzemnej ãasti, zistenia a porovnania obsahu kadmia v podzemnej a nadzemnej ãasti, porovnania proporcií
endodermálnych buniek, sledovania zmien v zakladaní apoplastick˘ch bariér v koreni
a porovnania aktivity ‰tyroch základn˘ch antioxidaãn˘ch enz˘mov v podzemnej a nadzemnej ãasti rastlín. V˘sledky ukázali pozitívny vplyv kremíka na rastové parametre aj
väã‰inu sledovan˘ch antioxidaãn˘ch enz˘mov. Zv˘‰en˘ obsah kadmia pri kultivácii
s kremíkom môÏe súvisieÈ so zisten˘m neskor‰ím zakladaním apoplastickej bariéry
v koreni.
Kºúãové slová: kukurica, kremík, kadmium, rast, endoderma, antioxidaãné enz˘my
Diplomová práca, 94 strán
Autor: Marek Vaculík
·kolitelia: prof.RNDr. A. Lux, CSc.,
RNDr. M. Luxová, CSc.
Prírodovedecká fakulta
Univerzita Komenského v Bratislave
Katedra fyziológie rastlín
Bratislava 2007
40
zlom1-48
10.12.2007 10:31
D
Stránka 41
Diplomové a disertaãní práce
Vplyv ÈaÏk˘ch kovov na aktivitu niektor˘ch enz˘mov
v koreÀoch jaãmeÀa
ABSTRAKT
Cieºom predloÏenej diplomovej práce bolo ‰túdium vplyvu stresu vyvolaného niektor˘mi ÈaÏk˘mi kovmi (Cd, Ni a Hg) na aktivitu kyslej fosfatázy, peroxidázy, askorbátoxidázy,
askorbátperoxidázy, lipoxygenázy, glutation S-transferázy a na obsah tiolov˘ch zlúãenín
v rôznych ãastiach koreÀov jaãmeÀa (Hordeum vulgare L., cv. Jubilant). ZároveÀ sme
analyzovali inhibíciu rastu koreÀa indukovanú uveden˘mi kovmi a ich vplyv na
ÏivotaschopnosÈ koreÀov˘ch buniek. Semená jaãmeÀa sme kultivovali (24 °C, tma) na
Petriho miskách, medzi dvomi vrstvami filtraãného papiera navlhãeného destilovanou
vodou. Stres sme indukovali po 48 hodinách kultivácie v kontroln˘ch podmienkach
pridaním príslu‰ného testovacieho roztoku (1 mM CdCl2; 3 mM NiCl2 alebo 0,5 mM
HgCl2). Jednotlivé parametre sme vyhodnocovali po 24 hodinách ovplyvnenia rastlín
príslu‰n˘mi roztokmi. Viabilitu buniek a aktivitu enz˘mov sme detekovali spektrofotometricky. ËaÏké kovy (Cd, Ni, Hg) spôsobili pribliÏne rovnakú 45% inhibíciu rastu koreÀa, hoci strata viability buniek vyjadrená príjmom Evansovej modrej bola rozdielna.
Na‰e v˘sledky naznaãujú, Ïe v jednotliv˘ch ãastiach koreÀa jaãmeÀa sú vplyvom rôznych ÈaÏk˘ch kovov aktivované rozdielne metabolické procesy v závislosti od vzdialenosti od apexu koreÀa.
Kºúãové slová: inhibícia rastu koreÀa, jaãmeÀ, kadmium, nikel, ortuÈ, viabilita buniek
Diplomová práca, 58 strán
Autor: Veronika Zelinová
·koliteº:Doc. RNDr. I. Mistrík,CSc.
Prírodovedecká fakulta
Univerzita Komenského v Bratislave
Katedra fyziológie rastlín
Bratislava 2007
41
zlom1-48
10.12.2007 10:31
D
Stránka 42
Diplomové a disertaãní práce
Regulácia xylogenézy in vitro
Vplyv galaktoglukomanánov˘ch oligosacharidov
na diferenciáciu tracheálnych elementov
SUMMARY
Xylogenic cultures of Zinnia elegans provide a unique
opportunity to study signalling pathways of tracheary
element (TE) differentiation. In vitro tracheary elements
differentiate into either protoxylem-like (PX) TEs
characterized
by
annular/helical
secondary
wall
thickenings or metaxylem-like (MX) TEs with reticulate/
scalariform/pitted
thickenings.
Zinnia
culture
is
characterised by decreased percentage of PX-like TE and
increased MX-like TE. It seems that TEs are formed in two
periods. While in the first period (day 3 – 6 of culture) all types of TEs are formed, the
majority of newly formed TEs in the second period (7th – 10th day of culture) are
MX-like tracheary elements. These are probably developed from inflated cells and
became of large size. Although the majority of cells able to differentiate into TEs in vitro
are palisade parenchyma mesophyll cells, also differentiation of spongy parenchyma
cells were ascertained. Some cells divided before differentiation, while others
differentiated directly without division. The final population of TEs contained cells with
or without septa. Differentiation of TEs rapidly increased with the inhibition of cell
division. This fact indicated that cell division is for TE differentiation very important.
In Zinnia cells, various signalling inputs are known to influence single steps in the
differentiation process including the initial wound signal together with light, auxin,
cytokinin, ethylene, brassinosteroids, and phytosulfokine. Oligosaccharins are
relatively new and less investigated signalling molecules in the intercellular
communication. Galactoglucomannan oligosaccharides (GGMOs) d.p. 4–8, belong
also to these oligosaccharins which activity is closely connected with auxin. We were
interested in GGMOs effect, as auxin antagonists, on the transdifferentiation of
Zinnia cells into TEs, since it was ascertained that xylogenesis is an auxin-mediated
process. Various concentrations of GGMOs, 100, 50, 20 and 0,0008 (10–9 M) mg
dm–3 were tested. Oligosaccharides were added to the medium immediately after cell
isolation together with hormones. Viability, density of viable cells, and percentage of
PX-like, reticulate and MX-like tracheary elements was investigated. The highest
GGMOs concentration showed neither effect on viability, nor on density of viable
cells in comparison with lower GGMOs concentrations demonstrating positive effect
on both parameters. Since GGMOs increased the number of viable cells, but did not
influence the number of dead cells in Zinnia culture, we can conclude that GGMOs
affected the cell division. The efficiency of GGMOs was noticed also on MX-like TEs
induction. From results it is evident that GGMOs in the concentration 50 mg dm–3 are
responsible for the significantly highest and most rapid formation of MX-like TEs. The
highest viability, density of viable cells, and formation of MX-like TE has been
ascertained in the culture with hormones and GGMOs added simultaneously at the
beginning of the culture or 24 hours after cell isolation. GGMOs increased the
percentage of MX-like TEs between the 3rd and 6th/7th day of culture. The second
period of MX-like TEs started after 6-days of culture and GGMOs remained without
any effect on the percentage of TEs.
Since GGMOs (d.p. 4–8) induced five times higher percentage of MX-like TE in the
42
zlom1-48
10.12.2007 10:31
D
Stránka 43
Diplomové a disertaãní práce
Zinnia culture with half concentration of auxin compared with control, we could
confirm the probability of competitive antagonism of GGMOs and auxin (AUXTOVÁ·AMAJOVÁ et al., 1996; KOLLÁROVÁ et al., 2006).
We show here that Zinnia cultures supplemented with exogenous GGMOs derived
from spruce xylem had two major effects: an increase in cell density and formation of
MX-like TEs. In an attempt to link these two effects, the consequence of the plane of
cell division on PX-MX differentiation was assessed. Although GGMOs did not affect
the plane of cell division per se, they significantly increased the proportion of
longitudinally divided cells differentiating into MX. To test the biological significance of
these findings, we have determined the presence of mannan-containing oligosaccharides in zinnia cultures in vitro. Immunodot-blot assays indicated that
b-1,4-mannosyl epitopes accumulate specifically in TE-inductive medium. These
epitopes were homogeneously distributed within the thickened secondary walls of TEs
when the primary cell wall is weakly labelled. Using polysaccharide analysis
carbohydrate gel electrophoresis (PACE), glucomannans were specifically detected in
cell walls of differentiating Zinnia cultures. Finally, Zinnia macroarrays probed with
cDNAs from cells cultured in the presence or absence of GGMOs indicated that
significantly more genes were down-regulated rather than up-regulated by GGMOs.
These results highlight a novel physiological role for GGMOs as a signalling molecule
in channelling TEs into a MX genetic program and provide a means to identify potential
actors of the MX and PX pathways.
Disertaãná práca
Autor: RNDr. Anna Káko‰ová rod. BeÀová
·koliteº: RNDr. Desana Li‰ková, PhD.
Prírodovedecká fakulta
Univerzita Komenského v Bratislave
Katedra fyziológie rastlín 15-05-9
Slovenská akademie vied, Chemick˘ ústav
Bratislava 2005
43
zlom1-48
10.12.2007 10:31
D
Stránka 44
Diplomové a disertaãní práce
Influence of osmotic stress on respiratory processes
in maize seedlings
SUMMARY
The aim of the present work was to study the maize root
respiratory processes both, in vivo and in vitro, some
growth and metabolic parameters affected by osmotic
stress. To reach this, three maize cultivars differing in
drought sensitivity were used. Tina and Nova are drought
tolerant and Ankora, drought sensitive. Emphasis was
placed mainly on the alternative pathway of respiration.
Basic growth analyses were performed to correlate the
respiration results with these processes. The contribution of
alternative oxidase (AOX) to the control of superoxide generation in mitochondria
isolated from young roots of maize seedlings was examined. Mitochondrial superoxide
dismutase activity was measured. Cell injury level of maize cultivars differing in the
drought sensitivity was investigated.
Maize seedlings were grown hydroponically with or without osmoticum. Dark
cultivation was performed in the growth chamber. Different types of osmotic stress were
induced. Moderate osmotic stress was induced by 15% polyethylene glycol (PEG,
yw = –0.93 MPa) and by 0.3 M sorbitol (yw = –1.4 MPa). Severe osmotic stress was
induced using 0.4 M sorbitol (yw = –2.06 MPa).
The main results obtained in this study can be summarized as follows: 1) Water stress
caused inhibition of root and shoot elongation, but growth of the root was less sensitive
to water deficit. There were no important differences among the investigated cultivars
during the stress conditions. The only considerable difference was observed after
recovery, where cv. Nova had the highest ability of the regeneration 2) Maize seedlings
were able to maintain the content of soluble sugars under water stress but extended
time period markedly decreased this content. Non-reducing sugars were more
pronounced in the stress conditions. Ankora was characterised by higher accumulation
of the soluble sugars under PEG treatment and Nova under sorbitol treatment. 3) Only
severe osmotic stress led to a marked increase of the electrolyte leakage. However, after
prolonged treatment this value was significantly decreased. Anyway, sensitive cv. was
significantly more damaged under water deprivation. 4) Severe stress induced
significant increase of the cell viability loss. The most significant amount of Evans blue
uptake was detected after moderate stress treatment. This could be, however, on the
account of swollen zones with a bigger absorption surface in which higher amount of
Evans blue was accumulated. Visibly, minimal damage is assumed. So as for ion
leakage, cell viability loss was more evident in the sensitive cultivar. 5) Stress evoked
a reversible, significant reduction of total root respiration (VT) measured in vivo.
Decreased respiratory capacity along the cytochrome pathway (Vcyt) accounted for
most of the decrease in total respiration. Importance of alternative respiration was
maintained. During PEG treatment importance of alternative respiration was
significantly increased. 6) Because of eliminated residual respiration (vres), in vitro
respiration provided more clear view over respiratory parameters. On the other side,
when isolated mitochondria were used, interesting results were detected. Contrary to
the results of in vivo respiration, respiratory parameters of mitochondria isolated from
PEG-treated roots were increased. However, significance of alternative respiration
remained important and the elevated alternative pathway capacity (Valt) maintained. As
44
zlom1-48
10.12.2007 10:31
D
Stránka 45
Diplomové a disertaãní práce
regards 0.4 M sorbitol, in vitro respiration matched in vivo response. Decrease in VT
and Vcyt was confirmed. Elimination of Vres revealed, however, elevated Valt also for
severe stress treatment. On the other hand, Valt of severe stress-treated mitochondria
was significantly lower when comparing PEG-induced stress. 7) Control mitochondria
had a high degree of the outer membrane intactness. Respiration was controlled by
ADP. Under severe and PEG-induced stress membrane intactness, respiratory control
and ADP/O ratio exhibited comparable results but were decreased. 8) We assume, that
high residual respiration observed could be due to haemoglobin contribution 9) AOX
exerted high importance of control on superoxide production both, in severe and
moderate stress-treated mitochondria. 10) It was found out that mitochondrial
superoxide dismutase (MnSOD) activity gave the same response as control and PEG
stress-treated mitochondria. However, severe stress induced a significant increase in the
activity of MnSOD. 11) Our results confirmed better tolerance of Nova to water
deprivation. Nova is a suitable cultivar for environmental conditions, where drought
periods are expected to be.
Institute of Botany, Slovak Academy of Sciences, Dúbravská cesta 14, SK-84523 Bratislava, Slovakia. e-mail: [email protected]
Disertaãná práca:
Autor: Dr. LukበKolaroviã
·koliteº: RNDr. Miroslava Luxová, CSc.
Katedra fyziológie rastlín, 15-05-9
Slovenská akadémia vied
Botanick˘ ústav
Bratislava 2006
45
zlom1-48
10.12.2007 10:31
D
Stránka 46
Diplomové a disertaãní práce
The response of maize plants to the drought stress
induced by osmoticum
Drought is one of the stress factors, which can have a deep influence on
plants. It limits the worldwide production and distribution of cereals.
During stress conditions plant cells produce large amounts of reactive
oxygen species with negative effect on biomacromolecules, such as
proteins, lipids and DNA. To protect themselves, plants evolved effective
protective mechanisms including antioxidants, antioxidative enzymes
and compatible solutes. Being one of the main food crops cultivated
around the world, maize (Zea mays L.) is very sensitive to water
deficiency. While the responses of antioxidants and their roles in
response of maize to drought have been well studied, only little
information has been collected up to now about the root-shoot
relationships. Therefore, in order to clarify these relationships under the stress condition, we describe
the changes of antioxidative enzymes as well as the effect of drought stress on water relations,
membrane stability, protein and proline content of 3 and 13-day-old maize plants.
The results obtained during this study could be summarized as follows: 1) The activity of SOD was
only slightly influenced by 24 h stress in 13-day-old plants. 2) The H2O2 scavenging in the roots of
both cultivars was mediated by the activity of CAT. The roots of less-sensitive cv. Nova were also
protected by APX. Only the mesocotyl of cv. Ankora was enzymatically protected against H2O2 by
CAT. Also a new isoform of this enzyme was detected in stressed mesocotyl of cv. Ankora. 3) The
leaves of both cultivars were protected against toxic effect of H2O2 by POX. 4) The ageing of the
leaves increased activities of APX and POX, which could be caused by higher amount of H2O2 in
older leaves and requirement for detoxification. The activity of SOD decreased, because some SOD
isoforms are sensitive to H2O2. 5) The roots of both cultivars were the most sensitive organs to
membrane damage, whereas the injury was much higher in sensitive cv. Ankora. 6) Leaves of cv.
Ankora lost more water during control conditions than the leaves of cv. Nova. 7) Proline
accumulation was much higher in organs of sensitive cv. Ankora. Relatively high amount of proline in
control plants of cv. Nova may have protective effect on organs of this cultivar. 8) The drought had no
effect on soluble protein content, only the mesocotyl protein content slightly increased. Also amount
of cell wall proteins of mesocotyl increased. The proteins of cell wall of the leaves of cv. Nova
decreased. The spectrum of soluble proteins decreased in older leaves. Drought application caused
the decrease in accumulation of 52.5 kDa, 53.7 kDa and 55 kDa proteins in the 1. leaf of both
cultivars. 9) The activity of SOD in 3-days-old seedlings rapidly increased during first 12-hours
(cv. Ankora) resp. 24-hours (cv. Nova). Activities of CAT and APX were increased in tolerant cv. Nova
during the whole 48-hour-experiment, but no increase was observed in the case of POX. On the
contrary, the activity of POX increased in cv. Ankora during first 8 hours of experiment and then
decreased. However, there were no changes in the APX activity of cv. Ankora, this cultivar was
protected against H2O2 during last 24-hours by the activity of CAT.
Institute of Botany, Slovak Academy of Sciences, Dúbravská cesta 14, Bratislava, Slovakia
Disertaãná práca:
Autor: Peter Valentoviã
·koliteº: RNDr. Miroslava Luxová, CSc.
Katedra fyziológie rastlín, 15-05-9
Slovenská akadémia vied
Botanick˘ ústav
Bratislava 2006
46
zlom1-48
10.12.2007 10:31
D
Stránka 47
Diplomové a disertaãní práce
Development of photosynthetic apparatus in absence of light
Development of photosynthetic apparatus is represented by maturation of
chloroplasts and is manifested as a process of greening. Chloroplasts are
transforming from previously non-green types, most frequently from
proplastids and etioplasts. Generally the light has the crucial influence on
this process and development under light absence leads to etiolation.
However seedlings of many gymnosperms are not etiolated during
germination without light and become green even in absolute darkness.
Chloroplast differentiation is closely related to chlorophyll formation and
plant greening. Development of functional chloroplasts is not exclusively
dependent on light. As plants are able to form chlorophyll in dark, they
also can develop chloroplasts without presence of light. This ability is due
to DPOR enzyme (dark operative protochlorophyllide oxidoreductase) that enables chlorophyll
synthesis in dark in many phototrophs except angiosperms. DPOR is one of two enzymes of
protochlorophyllide reduction, but the other one – LPOR enzyme (light dependent
protochloroplhyllide oxidoreductase) is light dependent. Presence of DPOR among phototrophs is
not uniform. It has been determined in cyanobacteria, algae, non-vascular plants and some
gymnosperms but never in angiosperms. The activity of DPOR in gymnosperms depends on stage of
ontogeny and it is mostly limited to young seedlings. The level of greening in dark notably varies
amongst species. Enzyme consists of three subunits ChlL, ChlB and ChlN encoded by three plastid
genes chlL, chlB and chlN.
In this work we have studied the development of photosynthetic apparatus in cotyledons of selected
dark-grown gymnosperms (Picea abies, Larix decidua, Pinus sylvestris, Pinus mugo and Ginkgo
biloba) via pigment analysis, detection of DPOR subunits and electronmicroscope observation of
plastid structure. From our observation it is obvious that seedlings germinated in the dark become
green although the intensity of greening differs from one species to another. The greening ability
along with the chlorophyll content is decreasing from P. abies through P. mugo, P. sylvestris to L.
decidua and G. biloba. Last mentioned species (L. decidua and G. biloba) are etiolated in dark and
content of chlorophyll is hardly detectable. In the remaining species the amount of chlorophyll
synthetized in dark is sufficient for the greening process. However the increase of chlorophyll after
illumination is quite high. Beyond that large influence of light on chlorophyll synthesis the
accumulation of carotenoids is not affected so dramatically and the difference between dark-grown
and light-grown seedlings is smaller.
We confirmed that the level of thylakoid development is correlated to chlorophyll synthesis and
chlorophyll content in cotyledons. Plastids of all dark-grown seedlings submitted to transmission
electron microscopy possessed prolamellar bodies. However the huge ones were only in plastids
from L. decidua seedlings. These plastids are transforming via etioplasts and their membrane system
is poorly developed, presented only by stroma lamellae. Plastids of other species (P. abies,
P. sylvestris, P. mugo) possess higher degree of membrane organization. Moreover their thylakoids are
often arranged into grana. These plastids are developing via chloroplasts. In all species we have
noticed the presence of vesicles in peripheral zone of plastids regardless of the level of thylakoid
development or the size of prolamellar body. These vesicles should participate on thylakoid
membrane formation. They are often localised near prolamellar bodies from which the membranes of
thylakoid are derived.
We have confirmed the presence of all three subunits of DPOR in conifers (P. abies, L. decidua,
P. sylvestris, P. mugo). Expression rate of DPOR genes among species varies and most frequently it is
positively influenced by light. This is in good accordance with chlorophyll accumulation. The highest
rates of DPOR were achieved in P. abies. The accumulation of DPOR subunits is so intesive that there
47
zlom1-48
10.12.2007 10:31
D
Stránka 48
Diplomové a disertaãní práce
is almost none difference between dark and light-grown seedlings. ChlL and ChlB
subunits degrade after long-termed cultivation in dark, only ChlN remains. The signals
of ChlN subunits in dark-grown seedlings of all conifers compared to light-grown are
exceeded much more than in the other two subunits. The excess of ChlN protein in
light should be explained by implication of protein in other processes on light or the
antisera catched unspecifically some similar protein expressed only after illumination.
Interesting feature is the presence of ChlN subunit in leaves of G. biloba despite of its
absence in the seedlings. The rates of ChlB protein in L. decidua are markedly the
lowest. The chlB gene of conifers possess two editing sites and they are not fully edited
in larch. This should be the reason of insufficient greening ability in dark.
Although two of DPOR genes have been detected in G. biloba (chlL and chlB) we have
not detected the presence of ChlL protein in any sample (dark-grown seedling, lightgrown seedling nor leaf). ChlB is expressed though the signal of protein is weak. It is
possible that ginkgo deals with the same problem of incomplete editing as larch.
The future prospects in the study of light independent chlorophyll biosynthesis are
focused on mechanisms involved in limitation of DPOR synthesis in some nonangiosperms as well as on biochemical and physiological characterization of basic
properties of DPOR and comparative study of DPOR with other enzymes (nitrogenase,
COR) leading to understanding of evolutionary events.
Disertaãná práca:
Autor: RNDr. Iveta ·algoviãová
·koliteº: prof. RNDr. Ján Hudák, DrSc.
Prírodovedecká fakulta
Univerzita Komenského v Bratislave
Katedra fyziológie rastlín, 15-05-9
Bratislava 2006
48