ORTOPEDICKÁ PROTETIKA č. 18 - Federace ortopedických protetiků

Odborné články
/QNSGDRDME¦DÄ"/(%@LHKHD
/NUDCDM¨ÄQNCHMJ@
Ortho - AktivÄRONKÄRÄQÄNÄ'TRNU@ÄÄÄÄ+TçDÄSDKÄÄÄÄLNAHKÄSDBGMHJÄÄÄÄ
NQSGN@JSHUPTHBJBYÄVVVOQNSDSHJ@NQSGN@JSHUBYÄ
2SQDHEDMDCDQÄNQSGNOQNCTBSHNMÄ&LA'Ä,NNREDKCRSQ@¦DÄÄÄ$LLDQHMFÄ#DTSRBGK@MC
3DKDENMÄÄ
ÄÄÄÄÄÄNEÆBDRSQDHEDMDCDQCDÄVVVRSQDHEDMDCDQCD
Odborné články
Úvodník
Vážení kolegové,
skoro nemožné se stalo skutkem a máte
ve svých rukách další výtisk časopisu „Ortopedická protetika“. Vy toho máte v rukách
daleko více a nevím jestli si to uvědomujete.
Zcela určitě je to osud naší organizace, která
přežívá díky práci několika nadšenců. Skoro
se mi zdá, že už svou organizaci přestáváte
potřebovat. Výsledkem je zavedení jednoho jednacího dne vzhledem k nedostatku
příspěvků a nenaplnění programu. Zdá se,
že pokud budeme v tomto trendu pokračovat,
tak bude stačit sejít se na hodinku, někde
v kavárně pozdravit se, vypít kafe a pokračovat
dál.
Přesto, že členské schůze a konference
stagnují, stále přibývá společných aktivit.
Jsou to již tradiční Zbyškovi exotické zájezdy,
tenisový turnaj, florbalové utkání, lyžařské
zájezdy se zdravotně postiženými a letní
kurzy jachtingu. Zdá se, že funkce FOPTO
dostává trochu jinou dimenzi a na místo
přednášek jsou zajímavější přímé prožitky.
Nehodláme však se změnit ani v cestovní
kancelář a nebo sportovní klub a doufám,
že zajímavé přednášky dosáhnou své renesance. Konec konců, některé z těchto aktivit
začali právě touto přednáškou.
Federace se samozřejmě podílí trvale na
odborném životě ve zdravotnictví. Jsme
stálým členem akreditační komise MZ ČR
prostřednictvím mé maličkosti. Podílíme se
na tvorbě úhradové vyhlášky prostřednictvím
Ing. Aleše Hrbka a jsme součástí přípravného
výboru komory nelékařských povolání, kde
nás zastupuje Dr. Václav Vlček. Probíhá
jednání o otevření studijního oboru ortotik
protetik na Západočeské univerzitě, tady je
v kontaktu Tomáš Sýkora. O všech těchto aktivitách vás samozřejmě budeme průběžně
informovat a pokud navštívíte naše internetové stránky o které se stará Ing. Pavel
Černý. Ten je jedním z nejaktivnějších kantorů
a člen státnicové komise na FTVS UK.
Zde se celkem úspěšně rozběhlo dálkové
studium. Zbytek výboru se aktivně podílí na
přípravě našich zasedání, na kterých má lví
podíl Jarka Svrčková. Ing. Václav Svrček má
pod palcem členskou základnu a přijímání
nových členů. No a zbývá již jenom otázka
co dělá těch zbylých třista členů. Zdá se,
že pokud proti nám nevytáhnou pojišťovny
a nebo něco jiného nenaruší jejich klid budou
mlčící a nebo lépe spící většinou.
Co však závěrem, snad jen, že členství
není jen povinnost a že to jestli vás bude
bavit máte výhradně ve svých rukou. Jestli
se něco zásadního v tomto duchu stane
nedokážu odhadnout jisté však je, že se
opravdu definitivně blíží teplé jarní a letní
dny. Prostor pro zahrádky, sportovní aktivity
a nebo jen pro povalování u vody. A tak si
ze seznamu svého života odškrtneme letošní
zimu a doufám, že v záplavě sluneční energie
najdete i malou trošku pro společnou práci
v naší organizaci.
Mgr. Rudolf Půlpán
předseda výboru FOPTO
Odborné články
Obsah
Odborné þlánky
ORTOPEDICKÁ PROTETIKA č. 18
časopis
Časopis ortopedická protetika je oficiální odborný časopis federace ortopedických protetiků (FOPTO). Časopis
se vydává jednou za rok, příspěvky se
uzavírají vždy v určený datum a jeho
distribuce je vždy na termín členské
schůze FOPTO.
ISSN 1212-6705
VYDAVATEL
Federace ortopedických protetiků
(FOPTO)
REDAKČNÍ RADA
Šéfredaktor: Tomáš Sýkora
Členové redakční rady:
Ing. Pavel Černý, Zbyšek Malík,
MUDr. Jiří Hrabák, Ing. Miroslav Bokyš
3
Odborné články
5
Biomechanika mikroprocesorem
řízeného kolenního kloubu Genium
Vladan Princ
15
Využití měření tlaku na plosku nohy
uvnitř obuvi v ortopedii
Milan Borský
19
Silové působení končetinových
a trupových ortéz
Pavel Černý
ODBORNÁ POMOC
Doc. MUDr. Ivan Hadraba, CSc
ADRESA REDAKCE
Protetika Plzeň
Časopis Ortopedická Protetika
Bolevecká 38
301 00 Plzeň
e-mail: [email protected]
(do předmětu uvést – časopis)
PRO AUTORY A INZERENTY
Příspěvky do časopisu posílejte na
adresu redakce. Uzávěrka příspěvků
do časopisu Ortopedická protetika
č. 18 byla 16. 3. 2012. Příspěvky zasílejte v elektronické podobě na adresu
redakce s poznámkou časopis.
Za původnost a obsahovou správnost
ručí autor. Redakce si vyhrazuje právo
upravit příspěvky pro zajištění jednotného
grafického vzhledu. Distribuce časopisu
podléhá rozhodnutí a schválení redakční
rady. Šíření a používání příspěvků, jakož
i jejich součástí, je možné pouze se
souhlasem redakce.
SAZBA
Mgr. Petr Vrobel
TISK
Grafické závody Kusák
Vyškov
4
Úvodník
Rudolf Pulpán
Informace
21
FOPTO Cup 2011
22
Florbal Cup 2011
23
Nové výrobky
20
Novinky
Příprava vzniku České komory
zdravotnických pracovníků.
Václav Vlček
Odborné články
O biomechanice mikroprocesorem
řízeného kolenního kloubu Genium
S. Blumentritt, M. Bellmann, E. Ludwigs, T. Schmalz
Pro protetické vybavování TF amputovaných je nyní k dispozici kolenní kloub nové generace řízený
mikroprocesorem. V tomto článku se budeme zabývat jeho biomechanickými vlastnostmi při běžném
každodenním užívání a podrobněji se zaměříme na biomechaniku chůze do schodů. Nejprve se
podíváme na historii technického vývoje a biomechanickou koncepci kloubu a dále ukážeme výsledky porovnávací studie, které se účastnilo 11 jednostranně amputovaných vybavených tímto novým
kloubem a C-Legem. TF amputovaní mají k dispozici speciální funkci pro stoj, která poprvé umožňuje
bezpečný a zároveň uvolněný stoj i na nerovné podložce. Velkou výhodou je pro uživatele také preflexe
kolene při dopadu paty. Genium je první kolenní kloub, u něhož průběh pohybu ve švihové fázi skutečně
odpovídá přirozené chůzi. Amputovaným se zvláštními fyzickými schopnostmi umožňuje střídavou chůzi
do schodů. Bezpečnost při používání Genia je v porovnání se C-Legem ještě vyšší.
Úvod
Mikroprocesorem řízené kolenní klouby značně obohatily možnosti vybavení pacientů
po amputaci dolních končetin
pomocí exoprotéz. Mnoho amputovaných uvádí, že pro ně
tyto klouby v porovnání s čistě
mechanickými znamenají významné zlepšení kvality života.
Vývoj
mikroprocesorem
řízených kolenních kloubů
začal v 70. letech minulého
století (obr. 1). Na základě
nejnovějších poznatků v oblasti elektroniky a mikropočítačů
tehdy představil Dr. Sagucchi
z univerzity v Osace v roce
1978 koncepci řízení švihové
fáze kolenních kloubů pomocí
mikroprocesorů. V 80. letech
byly v rehabilitačním středisku
Hyogo v Kobe prováděny na
základě této koncepce inVývoj mikroprocesorem Ĝízených kolenních kloubĤ
Stojná a švihová fáze
1997
C-Leg®
Otto Bock HealthCare GmbH
Švihová fáze
První
myšlenka
v Japonsku
Vzor v nČkolika
laboratoĜích v rĤzných
zemích svČta
1980
1991
Inteligentní protéza
Blatchford & Sons Ltd, UK
Nabco, J
1990
2000
2010
Obr. č. 1 Vývojové etapy exoprotetických kolenních kloubů
řízených mikroprocesorem.
tenzivní zkoušky a vyvinuty
vzorky
kloubů.
Japonská
vláda vyčlenila prostředky
na příslušné vývojové práce
s cílem převést tuto inovaci
z výzkumu do sériové výroby a pokračováním ve vývoji
pověřila firmu Kobe Steel. Licenci na technologii vyvinutou
firmou Kobe Steel nakonec
získala okolo roku 1990 japonská firma Nabco a anglická
Blatchford & Sons. Inteligentní
protéza, která byla vyrobena
podle této technologie, byla
zavedena do sériové výroby
v r. 1991 [18].
Podobně jako japonské výzkumné týmy, i další výzkumné
skupiny pracovaly od počátku
80. let na celém světě na koncepcích využití moderní elektroniky pro oblast exoprotetiky.
Kromě lepšího přizpůsobení
odporu ve švihové fázi pomocí
elektroniky se zaměřily také
na možnosti regulace odporu
kloubu zejména pro stojnou
fázi. Otto Bock HealthCare získal licenci na takovouto koncepci v r. 1992 od kanadské
pracovní skupiny okolo Kelvina Jamese na univerzitě
v Edmontonu v Albertě. Po pěti
letech dalšího vývoje byl v roce
1997 představen C-Leg jako
průmyslově vyráběný sériový
produkt, jenž byl založen na
výsledcích Jamesovy práce.
Tímto vznikly z původního
návrhu využití pokroků mechatroniky v protetice dvě zřetelně
se odlišující koncepce kolenních kloubů podporované mikroprocesorovou
technikou:
řízení švihové fáze a regulace stojné a švihové fáze.
Vzhledem k tomu, že při užití
druhé koncepce se dosahuje vyšší úrovně rehabilitace,
není divu, že v současné době
počet kolenních kloubů tohoto
typu stále narůstá, zatímco
klouby výhradně s řízenou
švihovou fází ztrácejí na významu (viz obr. 1). V tomto
článku představujeme nový
mikroprocesorem řízený kolenní kloub Genium firmy Otto
Bock HealthCare a jeho biomechanické aspekty. Mimořádně
podrobně pak pojednáváme
o biomechanice nové schodové
funkce.
Biomechanické funkce mikroprocesorem řízených kolenních kloubů
Při vývoji nových kolenních
kloubů je pochopitelně cílem co
nejvíce pomoci amputovaným
v jejich společenské integraci
5
Odborné články
zvýšením jejich mobility. Toho
je možné dosáhnout tím, když
se protézový kloub dokáže
co nejvíce přiblížit přirozené
funkci kolene odpovídající
třídě aktivity uživatele. Na obr.
2 jsou uvedeny hlavní etapy
vývoje kolenních kloubů z hlediska biomechanických funkcí,
které umožňují kontrolovanou
nelimitovanou flexi kolene při
zatížení, tzv. yielding. U mechanických kloubů se vývoj
převážně ubíral směrem ke
zlepšování funkčních vlastností. Pahýl plní i nadále
dva úkoly: působí jako motor a zároveň musí přispívat
k zajištění bezpečnosti [4].
Mechanické
klouby
Funkce kolene
Švihová fáze,
yielding
Bezpeþnost
ěízení
prostĜednictvím
pahýlu
C-Leg
C
Leg
Funkce kolene
ěízení švihové fáze
fáze, Ĝízení
stojné fáze,…
Bezpeþnost
PĜ áž Č protézou
PĜevážnČ
té
Genium
Funkce kolene
Optimalizovaná chĤze, další
aktivity, intuitivní pĜechody,
podporuje chĤzi do schodĤ,…
Bezpeþnost
TémČĜ zcela protézou
Obr. č. 2 Hlavní vývojové znaky u
mechanických kolenních kloubů,
u kloubu C-Leg a Genium.
Regulace odporu založená
na senzorice a odpovídající
fázím pohybu vedla u C-Legu
k dosažení značné nezávislosti hodnot odporu kolene na
akcích pahýlu. Protéza tudíž
uživateli zajišťuje bezpečnost
automaticky. Tím se významně
snižuje riziko pádu [5, 6]. Pahýl
může téměř výlučně sloužit pro
pohyb vpřed a uživatel má větší
jistotu při pohybu bez opory.
V porovnání s mechanickými klouby je nesporné také
zlepšení funkčnosti. Přesto
je bezpečnost, kterou nabízí
C-Leg v porovnání s jinými
alternativami [1, 7, 8, 10, 11, 15, 16, 17],
považována autory odborných
publikací za hlavní důvod, proč
uživatelé tuto protézu přijímají.
6
S novým mikroprocesorem
řízeným kolenním kloubem
Genium má být amputovaným
poskytnuta ještě podstatně
přirozenější funkce kolene.
Tento požadavek se podařilo
splnit díky optimalizaci biomechanické funkčnosti (obr.
3), přičemž měla být vysoká
úroveň bezpečnosti, jakou
poskytuje C-Leg, přinejmenším
zachována.
Při chůzi je k dispozici jemnější
reakce přizpůsobování odporu
kloubu v závislosti na fázích
chůze, resp. provádění pohybů
v celém cyklu chůze [9]. Již na
začátku stojné fáze při kontaktu s podložkou je Genium ve
flexi. Rovněž poprvé omezuje
úhel flexe ve stojné fázi kolenní kloub “yieldingové” povahy.
Zahájení švihové fáze probíhá
nezávisle na zatížení kloubu.
Pohyb kolene ve švihové fázi
má být v širokém rozsahu rychlostí chůze nezávislý a co
nejvíce se přiblížit fyziologickému průběhu.
Poprvé tak má kolenní kloub
patentovanou funkci, která
podporuje chůzi do schodů,
aniž by byl vybaven aktuátorem (zdvihovou jednotkou)
[13, 14]
. Za tím účelem si amputovaný osvojí provádění
specifického průběhu pohybů
[3, 9]
. Při každém dalším schodu
se nejprve kyčelní kloub napne
do extenze o několik stupňů
v okamžiku, kdy již není protézové chodidlo v kontaktu
s podložkou.
Následně se kyčelní kloub
amputované nohy ohne tak,
aby se protézové chodidlo
mohlo postavit na další schod,
když je rovněž ohnutý kolenní
kloub. Pak se kyčelní kloub amputované nohy natáhne. Pohyb
nadále pokračuje za současné
podpory kontralaterální strany
a v případě potřeby také zábradlí tak, aby nakonec chodid-
lo na kontralaterální straně dosedlo na nejbližší vyšší schod.
Kloub dále obsahuje funkce
sedu a stoje. Od začátku vývoje bylo důležité, aby všechny
přechody mezi sedem, stojem a chůzí byly realizovány
nezávisle na pořadí pohybů
co nejintuitivněji, tedy bez
toho, aby amputovaný musel
provádět nějaké zvláštní akce
(viz obr. 3).
Optimalizovaná chĤze s protézou
preflexi p
pĜi dopadu
p
p
paty
y
Koleno v p
Kontrolovaná flexe ve stojné fázi
Adaptivní regulace odporĤ kloubu
Zahájení švihové fáze nezávislé na zatížení
PĜirozený pohyb ve švihové fázi
Intuitivní pĜechody mezi aktivitami
ChĤze, stoj a sed
Podporuje
j chĤzi do schodĤ
Speciální technika provádČní pohybĤ
Obr. č. 3 Biomechanicky-funkcionální cíle vývoje kolenního
kloubu Genium.
Technická koncepce kloubu
Genium
Genium je navržen jako jednoosý kolenní kloub. V kompozitním karbonovém rámu
jsou uloženy lineární hydraulika, hlavní elektronika,
snímače, elektrické napájení
a
speciální
bezpečnostní
mechanizmus.
Pro realizaci uvedených
funkčních
vlastností
bylo
zapotřebí vyvinout zcela novou
technickou
koncepci
(obr. 4). Musel být zvýšen
počet snímačů a přibyly i jejich druhy, aby bylo možné
přesněji rozlišovat fáze pohybu
a navíc také přechody mezi
situacemi klidu a pohybu [9].
Za tím účelem má kloub sedm
snímačů:
gyroskop,
goniometr, dva snímače zrychlení,
snímače momentu v koleni
a v distálním trubkovém adaptéru a také snímač axiální
zátěže.
Dvoukanálová lineární hydraulika vytváří odpory kloubu
Odborné články
Moment hlezna/
Snímaþ axiální zátČže
a
Kompaktní konstrukce
Chladicí žebra pro odvod
tepla
Dva zcela oddČlené
kanály proudČní (pro
flexi resp. extenzi)
b
Integrovaná elektronika
nabíjení a ochrany
Integrovaný vibraþní motor
Delší doba provozu
(4 – 5 dní)
c
Obr. č. 4 Technologie Genium:
a) senzorika, b) hydraulika a c)
akumulátor.
pro pohyby v extenzi a flexi.
Pro každý kanál jsou k dispozici nezávisle na sobě nastavitelné ventily. Potřebná výška
zdvihu ventilů je zajišťována
pomocí servomotorů. Hydraulika je na proximální straně
spojená s hlavou kloubu přes
páku a na distální straně je
připojená k rámu kloubu. Kloub
je navržený s využitím energeticky efektivních komponentů,
které umožňují společně se
specifickým systémem řízení
energie používat protézu čtyři
až pět dní na jedno nabití akumulátoru.
Na obr. 5 je vyobrazeno uspořádání regulačních
obvodů obou generací mikroprocesorem řízených kolenních
kloubů C-Leg a Genium. Pracovní frekvence regulačního
obvodu u kloubu Genium byla
v porovnání s kloubem C-Leg
První výsledky biomechanických zkoušek a praktické poznatky
Velké množství testovacího
a zkušebního zařízení, které
doprovázelo vývoj kloubu po
celou řadu let, umožnilo získat
teoretické i praktické zkušenosti a poznatky o kloubu Genium.
V tomto článku představujeme
nejdůležitější výsledky naší
vědecké studie zaměřené na
biomechaniku funkcí. Hlavním
cílem studie bylo ověření biomechanické výkonnosti tohoto
nového kloubu a zejména jeho
porovnávání s vlastnostmi
C-Legu. Další podrobnosti jsou
uvedeny v publikaci od Bellmanna a kol. [2, 3].
Návrh studie
V rámci studie bylo jedenáct
TF amputovaných (všichni
mužského pohlaví, věk: 36,7
+/-10,2 let, váha: 82,0 +/-
Úhel kolene
moment adaptéru
50 H
Regulaþní síĢ
Od
Odpor
kloubu
kl b
(oddČlená flexe a extenze)
a
Úhel kolene
2 lineární zrychlení
M
Moment
tk
kolene
l
Sklon bérce
Moment adaptéru
Axiální
á í zátČž
á Čž
Regulaþní
g
síĢ
50 H
Odpor
p kloubu
(oddČlená flexe a extenze)
b
Obr. č. 5 Regulační obvod:
a) C-Legu a b) Genia.
þerven
m (B2)
MČĜeníí Genium
Snímaþ momentu
kolene
11,6 kg, výška: 181 +/-4 cm,
třída aktivity: 3-4) podrobeno
rozsáhlým
biomechanickým
měřením. Všichni amputovaní již několik let používají
C-Leg (průměrná doba vybavení 5,4 let, minimálně
3 roky, maximálně 8 let). Mají
vysoký motorický potenciál
a téměř plně využívají funkce,
které kloub nabízí. Pahýlová
lůžka jsou správně vyrobená
a pacienti netrpí ortopedickým,
neurologickým nebo kardiopulmonárním onemocněním, které
by mělo vliv na pohyblivost.
Před zahájením studie neměli
pacienti s kolenním kloubem
Genium žádné zkušenosti.
MČĜeníí C-Leg (A
A1)
Goniometer
Snímaþ zrychlení
2 osy
zdvojnásobena na 100 Hz. Tak
velké množství senzorických
informací je možné zpracovávat pouze pomocí zcela nového regulačního systému, jenž
umožňuje nastavovat různý
odpor kloubu při flekčním pohybu a extenčním pohybu.
MČĜení Genium
m (B1)
Gyroskop
þervenec
t1
srpen
2010
záĜí
t2
Ĝíjen
Obr. č. 6 Průběh studie a návrh
studie (A1, B1, B2) u studie
prováděné v roce 2010 od června
do října.
Na obr. 6 je znázorněna
časová osa studie. Zkoušky
probíhaly ve dvou různých
časových úsecích t1 (dva dny)
a t2 (jeden den). Na začátku
první den dopoledne byla
nejprve provedena kontrola
stavby protézy pro definitivní
vybavení a také seřízení kloubu C-Leg. Potom následovala
měření v laboratoři chůze.
Následně bylo provedeno vybavení s kloubem Genium (byla
převzata kopie pahýlového
lůžka, bylo použito stejné protézové chodidlo). Odpoledne
následoval
trénink
chůze
a pohybů, který pokračoval také
druhý den dopoledne. Druhý
den odpoledne byly v čase t1
provedeny zkoušky stejným
7
Odborné články
způsobem jako předchozího
dne se C-Legem, avšak pouze
s kloubem Genium.
Po třech měsících používání
protézy s kolenním kloubem
Genium při každodenních aktivitách (zkouška v čase t2)
absolvoval každý pacient kompletní sérii zkoušek s tímto
kloubem ještě jednou.
Série zkoušek
Série zkoušek byla prováděna
během všech tří dnů měření ve
stejném pořadí a zahrnovala
následující měření:
1. Měření statické stavby
2. Chůze normální, pomalou
a rychlou rychlostí, kterou si
zvolil každý uživatel sám
3. Chůze krátkými kroky
4. Chůze pozpátku
5. Chůze po rampě se
sklonem 10° nahoru a dolů
6. Chůze po zkušebním
schodišti nahoru a dolů
7. Překračování překážky
8. Stoj na horizontální
podložce a pak na podložce
se sklonem dolů 10° po
dobu tří minut
9. Měření kolísání ve stoji na
horizontální podložce a na
podložce se sklonem
nahoru 10° po dobu 30 sek.
Měřící metody
Měření statické stavby protézy bylo provedeno pomocí
stavěcího přístroje LASAR
Posture (Otto Bock HealthCare, Duderstadt). Měření
chůze při zkouškách č. 2–7
bylo prováděno v laboratoři
chůze pomocí systému 6 kamer VICON 460 (Vicon Motion
Systems, Oxford, UK). Reakční
síly od podložky se měřily pomocí dvou siloměrných desek
(Kistler Instrumente, Winterthur, CH). Pro měření byla
probandům na vybraná místa
aplikována sada 17 pasivních
markerů, z toho 14 markerů
8
pro snímání konkrétních bodů
(střed ramene, epicondylus
lateralis, epicondylus ulnaris, trochanter major, kompromisní střed otáčení kolene
dle Nieterta, malleolus lateralis a os metatarsale V resp.
na odpovídajících místech na
protéze) a 3 markery pro automatickou rekonstrukci modelu
(na levé lopatce, na pravém
stehně
vpředu
uprostřed
a také na levém bérci vpředu
uprostřed). Z naměřených kinematických a kinetických
hodnot byly vypočítány pohyby
kloubů a externí momenty.
Měření
stoje
během
tříminutového testu stoje bylo
prováděno pomocí zařízení
LASAR Posture. Pro měření
kolísání byl odečítán pohyb
bodu působení síly ze zařízení
LASAR Posture.
Výsledky zkoušek stavby
protézy
Statická stavba protézy se
C-Legem se od statické stavby s kloubem Genium neliší.
Tento závěr podporují výsledky měření středních hodnot
a standardních odchylek mezi
zátěžovou linií a odpovídajícími místy na protézách
s kloubem C-Leg (osa kolene
36 +/- 15 mm) a Genium (osa
kolene 39 +/- 17 mm). To znamená, že případné rozdíly
nebo i stejné hodnoty zjištěné
v následujících postupech nelze přisuzovat rozdílům staveb.
Tento výsledek dále znamená,
že postup stavby s podporou
počítače u kloubu Genium [9]
vede ke stejně dobré stavbě
protézy jako při použití LASAR
Posture s jeho směrnicemi pro
stavbu [12].
Výsledky zkoušek stoje
Ve stoji na rovné horizontální podložce nebyl zjištěn
mezi oběma klouby žádný
rozdíl, jak ohledně regulace
postury vyplývající z měření
kolísání, tak i ohledně statických parametrů. Oproti tomu
byly výsledky měření stoje
na šikmé ploše směrem dolů
u obou kloubů značně odlišné.
Naměřená střední opěrná síla
na straně protézy odpovídá
42 procenty tělesné hmotnosti přesně velikosti zjištěné
opěrné síly, když je u TF amputovaných tělesná hmotnost
rovnoměrně rozložená na obě
dolní končetiny (obr. 7). Posturu s kolenem na kontralaterální straně ve flexi, která je
pro vybavení s kloubem Genium typická, vnímá amputovaný jako citelné uvolnění.
3 minuty zkouška stoje, naklonČná rovina
Statické mČĜení pĜed a po 3 minutách
1. sagitální polohy kloubu dK, dH
2. zatížení protézy F
dH
dK
MČĜení kolísání (dráha COP)
30 sekund
11 amputovaných
StáĜí 22-54 let
Hmotnost 82 +/- 12kg
10 stupĖĤ
t ĖĤ Výška 181 +// 4 cm
Doba amputace 3-34 let
Komponenty
C-Leg, Genium
1C40, 1D35, 1E56
F
a
C-Leg
C
Leg
Genium
Mkyþel= 3,3 Nm
Mkyþel= 0,8 Nm
Mkoleno= 7,1
71N
Nm
Mkoleno= 14,6
14 6 N
Nm
23% tČlesné hmotnosti
C-Leg
42% tČlesné hmotnosti
b
Genium
kontralaterálnČ
ohnuté
kontralaterálnČ
natažené
F
COP- dráha za 30 s
COP- dráha za 30 s
k
kontralaterálnČ
l
ál Č 700
00 mm
Protéza 450 mm
k t l t ál Č 710 mm
kontralaterálnČ
Protéza 245 mm
F
c
Obr. č. 7 Zkouška stoje na
podložce se sklonem 10° s kolenními klouby C-Leg a Genium.
a) Metodika, b) střední hodnota
podpůrné síly na straně protézy
a ohybové momenty kloubů, c)
střední dráha bodu působení síly
při stoji po dobu 30 sekund.
Odborné články
C-Leg neumožňuje amputovanému, aby na šikmé ploše
10° mohl alespoň přibližně
rozložit zatížení rovnoměrně na
obě nohy (obr. 7). Také aktivity
amputovaného pro zachování
vzpřímené postury při delším
stoji jsou jasně zredukované.
Výhody použití kloubu Genium
v této situaci představují přibližně
poloviční velikost dráhy bodu
působení síly, kterou bod urazil ve stoji za 30 sekund, a také
menší momenty ohybu kyčle.
Výsledky zkoušek chůze
Při chůzi po rovině byly mezi
oběma klouby naměřeny reprodukovatelné rozdíly. Na obr.
8 a 9 je patrné, že nová technologie má průběh, jehož podstatné znaky kopírují průběh
přirozeného způsobu chůze. Je
to poprvé, co exoprotetický kolenní kloub ovlivňuje maximální
úhel flexe kolene ve švihové
fázi od pomalé až po rychlou
chůzi. Zůstává konstantní
a podle této studie nezávisle na
rychlosti chůze amputovaného
v rozmezí 3–6 km/h. Tím je
při stejné délce obou dolních
končetin zajištěna potřebná
světlost (vzdálenost končetiny
od země), která je zapotřebí
k prokmitu protézové končetiny,
ve velkém rozsahu rychlostí.
U všech amputovaných bez
výjimky bylo při nošení Genia možno naměřit při dopadu
paty ohyb kolene 4°. Tato preflexe, kterou zajišťuje technika
kloubu, pomáhá k symetričtější
délce kroků a k menším
reakčním silám od podložky
na začátku stojné fáze. Dále
byl u tří z jedenácti pacientů
zjištěn příznivý vliv na flexi
kolene ve stojné fázi. Přesto
nejsou rozdíly při flexi ve stojné fázi prováděna v porovnání
se C-Legem rozhodující měrou
patrné, což je z biomechanického hlediska pochopitelné,
8 stupĖĤ
a
ÚhelkoleneW[°]
pomalu
200
normálnČ
4 stupnČ
rychle
180
160
140
120
0 stupĖĤ
100
b 0
soustředil na chůzi a vědomě
prováděl kontrolu bezpečnosti.
V případě použití Genia
nedošlo při tomto testu nikdy
k přepnutí na odpor švihové
fáze. Při chůzi pozpátku jej
lze stále bezpečně zatížit nezávisle na aktivitách pahýlu.
20
40
80t [%GZ]100
60
Obr. č. 8 Střední úhel kolene
v cyklu chůze: a) u C-Legu b) u
kloubu Genium.
Úhel flexe kolene
70
65
BW
60
C-Leg
Genium
55
50
0,9
1,4
v [m/s]
Obr. č. 9 Maximální úhel ohybu
kolene BW během švihové fáze
v závislosti na zvolených rychlostech chůze (pomalu, normálně,
rychle).
a což bylo také možno
očekávat.
Spolehlivost
přesného
přepínání mezi odporem ve
stojné fázi a odporem ve
švihové fázi klesá, jak je známo, se zkracováním délky
kroku. Ve zkušební situaci
č. 3, při chůzi krátkými kroky,
chodili amputovaní pomalu
(průměrnou rychlostí 0,6 m/s)
a krátkými kroky o délce cca. 40
cm. Za těchto podmínek byla
u C-Legu švihová fáze aktivována při 75% kroků. S Geniem
byl při chůzi krátkými kroky aktivován odpor ve švihové fázi
v 95% kroků.
Při chůzi pozpátku je u mnoha
protézových kolenních kloubů
nutné, aby se amputovaný pro
zajištění bezpečnosti protézy
Výsledky zkoušky chůze
na šikmé ploše
Při chůzi na šikmé ploše
dosahuje Genium významně
většího úhlu ohybu kolene
než C-Leg (sklon nahoru: Genium 56,7 ± 7,3°, C-Leg 49,9
± 5,2°; sklon dolů: Genium 72,4
± 7,6°, C-Leg 63,5 ± 8,9°). Tímto způsobem získaná světlá
výška (vzdálenost od země)
chrání amputovaného lépe
před klopýtnutím a současně je
v menší míře zapotřebí provádět
kompenzační pohyby při následném švihu protézy dopředu.
Stejně jako při chůzi na rovné
podložce bylo i zde při kontaktu s podložkou vždy naměřena
4° flexe kloubu (obr. 10).
Úhel kolene [°]
200
Geniu
m
180
160
140
120
7 stupĖĤ
100
0
20
40
60
80t [%GZ]100
a
Úhel kolene [°]
Genium
200
C-Leg
180
160
140
120
8 stupĖĤ
100
b
0
20
40
60
%G 100
80t [%GZ]
Obr. č. 10 Střední úhel kolene
při chůzi na šikmé ploše se a)
stoupáním 10° a b) spádem 10°.
Výsledky zkoušky chůze po
schodech
Chůze
po
schodech
představuje pro většinu amputovaných každodenní činnost.
9
Odborné články
Pro amputované ve stehně
představuje plynulá chůze
po schodech náročný úkol,
který ne každý dokáže splnit.
Střídavá chůze ze schodů je
u TF amputovaných technicky
umožněna díky odpovídajícím
kolenním kloubům již řadu let.
Zvláštní podnět k tomu dala
konstrukce kolenního kloubu
s hydraulikou Mauch SNS,
která se začala častěji používat
od poloviny 80. let. Ukázalo
se ovšem, že je s tím spojeno
trvalé nebezpečí pádu. Toto
riziko, které by nemělo být
podceňováno, je způsobeno
také přepínáním odporu hydrauliky reagujícím na aktivity
pahýlu. Další mechanické kolenní klouby, které se mezitím
na trhu objevily, a které rovněž
připouštějí nelimitovanou flexi
kolenního kloubu při zatížení,
představují zlepšení, ale nejsou zcela přesvědčivé. Riziko
pádu bylo výrazně sníženo až
s příchodem C-Legu.
P [W]
hlezno
240
koleno
koncentricky
160
kyþel
80
0
0
20
40
60
80 t [%þas]100
-80
-160
excentricky
a
-240
240
P [W]
hlezno
240
koleno
koncentricky
160
kyþel
80
0
0
20
40
60
80 t [%þas]100
-80
-160
excentricky
b
-240
Obr. č. 11 Mechanická práce
P (ve wattech) kloubů dolní
končetiny při chůzi neamputovaného po schodech: a) dolů, b)
nahoru, během cyklu kroku.
Střídavou chůzi do schodů
zvládlo s dosavadními kolenními klouby jen několik málo
amputovaných.
Světlo
do
této problematiky vnesla až
důkladná analýza práce kloubu
10
1
2
6
7
Obr. č. 12 Fáze cyklu pohybu
při chůzi do schodů s kolenním
kloubem Genium.
při chůzi do schodů u neamputovaných (obr. 11). Při chůzi ze
schodů je zapotřebí prakticky
jen mechanická práce kloubu,
která je realizovaná pomocí
excentrické kontrakce svalů.
Takovéto pohyby lze u protéz
dobře realizovat pomocí pružin
a tlumičů [4]. Kolenní kloub
přebírá hlavní funkci.
Chůze do schodů vyžaduje
práci všech tří velkých kloubů
dolních končetin, které budou
vykonávány
koncentrickou
kontrakcí svalů. Nápadná je
značná práce kolenních kloubů
v první části a hlezenního kloubu na konci opěrné fáze (viz
obr. 11). Při vybavení pasivními komponenty je proto nutné
počítat s tím, že tato práce bude
muset být v podstatě vykonána
kyčelním kloubem na straně
protézy, zachovalou dolní
končetinou a přitažením paže
např. za zábradlí. Bude ale
nezbytné provádět specifickou
motoriku.
Všech jedenáct účastníků
studie absolvovalo střídavou
3
4
8
9
5
10
chůzi ze schodů s protézou vybavenou C-Legem a Geniem.
Průběh pohybů a zatížení kontralaterální strany bylo u obou
protézových kloubů přibližně
stejné. V každodenním životě
chodí normálně všech jedenáct
probandů s definitivním vybavením systémem C-Leg do
schodů technikou chůze po
dvou schodech. Tato chůze
byla také měřena v čase t1.
Při použití Genia bylo osm
z jedenácti amputovaných
schopných chodit střídavou
chůzí do schodů po určité době
navyknutí si na protézu, která
trvala u každého různě dlouho.
U těchto osmi amputovaných
bylo provedeno měření chůze
do schodů.
Na obr. 12 je znázorněn typický průběh chůze do schodů
s kolenem Genium. Charakteristickými znaky této specifické
techniky pohybu je zesílený
sklon trupu a pohyb protézy
na začátku švihové fáze. Při
nášlapu na schod se liší úhly
kolene na straně protézy a na
kontralaterální straně (viz obr.
12, fáze 1 a 5). Dále je nápadný velký rozsah pohybu zachovalého hlezenního kloubu (viz
Odborné články
N
27°
22°
9°
Obr. č. 13 Střední posunutí
trupu dopředu při střídavé chůzi
do schodů u neamputovaných
a u amputovaných ve stehně
s kolenním kloubem Genium v
časech t1 a t2.
obr. 12, fáze 2, 5, 10). Na obr. 13 a
14 jsou tato pozorování doložena
naměřenými hodnotami.
Na obr. 13 je znázorněn
průběh střední velikosti úhlu
posunutí trupu dopředu při
střídavé chůzi do schodů
s použitím kolenního kloubu Genium a u neamputovaných. S kolenním kloubem
Genium je u amputovaných
při chůzi zaznamenán větší
sklon trupu než u neamputovaných, během cyklu chůze
intenzivnější náklon dopředu
prováděný dvakrát, a sice na
začátku přenesení zátěže na
protézu a při návratu protézy
zpět pro zahájení švihové fáze.
Tyto typické znaky sagitálního pohybu trupu jsou patrné
i po třech měsících používání
protézy, jako byly naměřené již
po několika hodinách cvičení.
Ovšem střední posunutí trupu dopředu, které bylo druhý
den po vybavení naměřeno
průměrně 27°, se po 3 měsících
nošení protézy snížilo na 22°.
Neamputovaní sklánějí trup
poloviční frekvencí a průměrně
se signifikantně menším posouváním trupu dopředu pouze 9°.
Rozsah pohybu hlezenního
kloubu u neamputovaných byl
zjištěn průměrně cca 36°. Při
chůzi do schodů s kloubem
Genium byl patrný na kontralaterální straně významně
větší rozsah pohybu o střední
hodnotě 55°. Když používali
tito amputovaní při chůzi do
schodů techniku chůze po
dvou schodech, tak bylo u hlezenního kloubu na kontralaterální straně naměřeno 31°.
Jak bychom se mohli dle obr.
12 domnívat, je tato podstatná
diference zdůvodněna o 16°
zvětšenou plantární flexí při
odrazu od schodu.
Vlivem zesílené plantární
flexe hlezenního kloubu na
kontralaterální straně (viz obr.
12, fáze 8 a 9) může končetina
s protézou našlapovat při
menší flexi kolene - průměrně
42°, což představuje výhodnou
výchozí polohu pro následnou
extenzi kloubu Genium. Flexe
kontralaterálního kolene při
chůzi po dvou schodech je při
nášlapu na schod cca. 80°,
a tím je značně větší než je
úhel kolene na kontralaterální
straně při nášlapu s kloubem
Genium, který je stejně jako
u neamputovaného průměrně
61°. Tím se při střídavé chůzi
do schodů s kloubem GeÚhel kolene W [[°]]
Genium
Genium
kontralater
kontralateral
ální
Normální
normal
180
160
42°
2stufig
2-stupĖové
140
W
61°
61
120
100
80°
80
80
0
20
40
60
80
t [%GZ] 100
Obr. č. 14 Střední úhel kolene
při chůzi do schodů neamputovaných a TF amputovaných
(s kolenním kloubem Genium
včetně kontralaterální strany,
a kontralaterální strana při chůzi
do schodů technikou chůze po
dvou schodech).
nium přibližují úhly kolene na
začátku opěrné fáze k průběhu
u zdravé končetiny. Dále byla
naměřena velmi rychlá extenze kolene a potom dlouhé
zatížení kolene na kontralaterální straně v poloze extenze
při chůzi s kloubem Genium
(obr. 14).
Kyčelní kloub se při nášlapu
na schod nejvíce ohýbá při
chůzi po dvou schodech. Úhel
stehna na kontralaterální straně
je přitom cca. 71°, přičemž je
úhel na kontralaterální straně
při chůzi s Geniem a při chůzi
neamputovaného
průměrně
48°. Nejnižší hodnota na straně
protézy 39° byla zjištěna při
chůzi s kloubem Genium.
Délka
cyklu
kroku
se
při různých stylech chůze
významně liší. U neamputovaných trvá cyklus průměrně
cca. 1,25 sekund, při technice
stoupání po dvou schodech
1,6 sekund a nejdelší doba
2,1 sekund byla zapotřebí pro
střídavou chůzi do schodů
s kloubem Genium.
Vertikální složka reakční síly
od podložky způsobuje posouvání těžiště těla nahoru resp.
dolů. Rázová síla vypočítaná
časovou integrací této síly ukazuje podíl protézy a kontralaterální končetiny na pohybu
těžiště do výšky. U neamputovaného přispívá každá dolní
končetina k posouvání těžiště
do výšky 50%. Při technice
stoupání do schodů technikou
chůze po dvou schodech nese
kontralaterální strana 59%
a strana protézy 41% zátěže.
Při střídavé chůzi do schodů
s kloubem Genium se sníží silový ráz na straně protézy na
36%, podíl na kontralaterální
straně se příslušně zvýší na
64% (obr. 15).
Externí momenty kloubu jsou
veličiny, které charakterizují
zatížení kloubu. Na obr. 16 jsou
vyobrazeny naměřené střední
externí
momenty
hlezenního kloubu, kolenního kloubu
a kyčle. Na grafech je patrné,
že zatížení všech tří kloubů
při vybavení jak s protézou
s kloubem Genium tak i při
chůzi do schodů s použitím
11
Odborné články
64%
36%
a
59%
41%
b
b
Obr. č. 15 Rázy vlivem působení
sil v protéze a v kontralaterální
končetině při chůzi do schodů:
a) střídavá chůze s kolenem Genium a b) technika chůze po dvou
schodech
techniky chůze po dvou schodech odlišuje od zatížení,
kterému je vystaven neamputovaný. Na obr. 16 je patrné,
že hlezenní kloub na kontralaterální straně je při chůzi do
schodů s kloubem Genium
zatěžován více než u neamputovaného. Při chůzi po dvou
schodech je hlezenní kloub
zatěžován nejméně. Při chůzi
po dvou schodech je kolenní
kloub na kontralaterální straně
v první části opěrné fáze
zatěžován velmi silně. Jestliže
amputovaní
mají
protézu
s kloubem Genium, působí
v opěrné fázi na kontralaterální
kolenní kloub v počáteční fázi
flekční moment, který je v porovnání s technikou chůze po
dvou schodech jasně menší.
Potom dosáhne následný
extenční moment roviny, jejíž
velikost odpovídá technice
chůze po dvou schodech, která
však trvá téměř polovinu doby
stojné fáze, přičemž je kolenní kloub v extenzi (obr. 16 b).
Velikost externích flekčních
momentů kyčle do značné
míry převyšuje momenty kyčle,
12
c
Obr. č. 16 Střední externí momenty u neamputovaných a u TF
amputovaných při chůzi po dvou
schodech a při střídavé chůzi
do schodů s kloubem Genium
(strana protézy a kontralaterální
strana): a) v hlezenním kloubu, b)
v kolenním kloubu a c) v kyčli.
které se typicky vyskytují
u neamputovaných (obr. 16 c).
Zatížení obou kyčelních kloubů
je při střídavé chůzi do schodů
s kloubem Genium v porovnání
s technikou chůze po dvou
schodech zredukované.
Závěr
S
protézovým
kolenním
kloubem Genium má tým
zajišťující vybavení k dispozici novou generaci mikroprocesorem řízených kolenních
kloubů. Tento kloub zajišťuje
technické předpoklady pro
zvýšení pohyblivosti amputovaných v rámci každodenních
aktivit, a to nad rámec
dosud známých možností.
To se týká jak funkčních tak
i bezpečnostních aspektů.
Výhody speciálních funkcí
– sed, stoj, chůze – a intuitivní přechody mezi těmito
stavy mohou být podrobně
doloženy pomocí naměřených
dat a potvrzeny zprávami
o zkušenostech pacientů.
Amputovaným
přináší
značný užitek speciální funkce
pro stoj, díky které poprvé
umožňuje protézový kolenní
kloub bezpečný a současně
uvolněný stoj. Při stoji na obou
nohách na nerovné podložce
je umožněno rovnoměrné
rozložení tělesné hmotnosti na
obě dolní končetiny, a to i na
svažité podložce.
Preflexe kolenního kloubu
při dopadu paty na různých
typech terénu se ukázala být
předností a při chůzi vpřed
podporuje symetrickou délku
kroků.
Umožňuje
zkrátit
délku kroku na straně protézy
a přiblížit ji délce kroku zdravé
končetiny. Reakční síla od
podložky při nášlapu je menší.
Někteří pacienti uvádějí, že je
pravděpodobnost sklouznutí
protézy z pahýlu menší. Protéza, která je při nášlapu ve flexi,
samotný úhel ohybu ve stojné
fázi podstatně neovlivní.
Poprvé bylo při chůzi se stehenní protézou dosaženo pohybu ve švihové fázi, který má
charakteristický průběh typický
pro chůzi neamputovaných.
Maximální úhel kolene dosahuje při chůzi rychlostí 3 – 6 km/h
konstantní hodnotu 60 – 65°, jež
je nezávislá na rychlosti chůze.
Tím jsou dány předpoklady
k tomu, aby byla při prokmitu
protézy dopředu k dispozici
potřebná světlá výška (vzdálenost chodidla od podložky)
tak, aby pohyb švihové fáze
odpovídal přirozenému průběhu pohybu. S větší vzdáleností chodidla od podložky
klesá pravděpodobnost klopýtnutí. Riziko pádu zapříčiněné
mechanikou kloubu je tím dále
sníženo.
Pro bezpečnou funkci protézových kolenních kloubů
Odborné články
hraje klíčovou roli přesné
přepínání mezi odporem stojné fáze a odporem švihové
fáze. Toto přepínání je nutné
pro správnou funkci a zároveň
představuje kritický parametr
pro bezpečnost. Ohledně toho
by bylo možné prokázat vysokou spolehlivost stejně jako u CLegu i u Genia. Při chůzi pozpátku nebo při chůzi krátkými
kroky je bezpečnostní potenciál Genia ještě vyšší.
Nová funkce chůze do schodů
obohacuje funkční možnosti,
kterými exoprotetické kolenní
klouby napomáhají v integraci amputovaných. Tento
kloub je prvním kloubem, který
umožňuje TF amputovanému
chůzi do schodů bez použití
aktuátoru (zdvihové jednotky).
Chůze do schodů tím bezpochyby působí přirozeněji.
Poněvadž nemůže hlezenní
a kolenní kloub na straně
protézy pracovat při chůzi
do schodů fyziologicky, je
vyžadovaná zvláštní součinnost zachovalých kloubů a
popř. paží. Je nutné používat
speciální techniku pohybu.
Využití těchto nových možností však předpokládá specifické individuální tělesné
schopnosti.
Za autory:
Prof. Dr. Siegmar Blumentritt
Otto Bock HealthCare, Abt.
Forschung, Max-Näder-Str. 15,
37115 Duderstadt
Literatura
[1]
Bellmann, M., T. Schmalz, S. Blumentritt: Comparative biomechanical analysis of current microprocessor-controlled prosthetic knee
joints, Arch Phys Med Rehabil 91
(2010), 644-652
[2]
Bellmann, M., T. Schmalz, E. Ludwigs, S. Blumentritt: Biomechanical
Evaluation of a new microprocessor-controlled prosthetic knee joint,
Arch Phys Med Rehabil 93 (2012),
im Druck.
amputees using passive mechanical and microprocessor controlled
prosthetic knees, Gait Posture 26
(2007), 489-493
[3]
[11]
Bellmann, M., T. Schmalz, E. Ludwigs, S. Blumentritt: Walking upstairs with an exoprosthetic knee
joint, J Biomed Tech 57 (2012), im
Druck.
Köcher, L.: Das Kniegelenksystem C-Leg – klinische Versorgungsstatistik, Med Orth Tech 121
(2001), 129-134
[12]
[4]
Blumentritt, S.: Biomechanische
Aspekte zur Indikation von Prothesenkniegelenken,
OrthopädieTechnik 55 (2004), 508-521
Otto Bock HealthCare, Aufbauempfehlung
für
TF-Modular-Beinprothesen (Best.-Nr. 646F219=
D-05-2010).
[13]
Blumentritt, S., T. Schmalz, R. Jarasch: The safety of the C-Leg: Biomechanical tests, J Prosthet Orthot
21 (2009), 2-15
Pusch, M., H. Boiten, S. Zarling:
Control of a passive Prosthetic
knee joint with adjustable damping,
patent WO 2007/128299 (Nov. 15,
2007)
[6]
[14]
Blumentritt, S., M. Bellmann: Potenzielle Sicherheit von aktuellen
nicht-mikroprozessor- und mikroprozessorgesteuerten Prothesenkniegelenken, Orthopädie-Technik
61 (2010), 788-799
Pusch, M., H. Boiten, S. Zarling:
Method for controlling an orthopaedic joint, patent WO 2009/059594
A2 (May 14, 2009)
[5]
[7]
Bunce, D. J., J. W. Breakey: The
impact of the C-Leg on the physical and psychological adjustment
to transfemoral amputation, J Prosthet Orthot 19 (2007), 7-14
[15]
Segal, A. D., M. S. Orendurff, G. K.
Klute, M. L. McDowell, J. A. Pecoraro, J. Shofer, J. M. Czerniecki:
Kinematic and kinetic comparison
of transfemoral amputee gait using C-Leg and Mauch SNS prosthetic knees, J Rehabil Res Dev 43
(2006), 857-870
[8]
Hafner, B. J., L. L. Willingham, N. C.
Buell, K. J. Allyn, D. G. Smith: Evaluation of function, performance and
preference as transfemoral amputees transition from mechanical to
microprocessor control of the prosthetic knee, Arch Phys Med Rehabil
88 (2007), 207-217
[9]
Kampas, P., M. Seyr: Technologie und Funktionsweise des
Genium-Prothesenkniegelenks.
Orthopädie-Technik 62 (2011),
898-903
[16]
Stinus, H.: Biomechanik und Beurteilung des mikroprozessorgesteuerten Exoprothesenkniegelenks
C-Leg, Z Orthop 138 (2000), 278282
[17]
Wetz, H. H., U. Hafkemeyer, J.
Wühr, B. Drerup: Einfluss des CLeg-Kniegelenk-Passteiles
der
Fa. Otto Bock auf die Versorgungsqualität Oberschenkelamputierter,
Orthopäde 34 (2005), 298-319
[18]
[10]
Kaufman, K. R., J. A. Levine, R. H.
Brye, B. K. Iverson, S. K. McCrady,
D. J. Padgett and M. J. Joyner:
Gait and Balance of transfemoral
Zahedi, S.: Bewertung und Biomechanik der intelligenten Prothese – Eine Zwei-Jahres-Studie, Orthopädie-Technik 46 (1995), 32-40
13
Odborné články
14
Odborné články
Využití měření tlaku na plosku nohy
uvnitř obuvi v ortopedii
Ing. Milan Borský, Proteching B, Zlín
Systém měření rozložení tlaku chodidla je diagnostikační nástroj, který je vhodné používat
pro maximalizaci výsledků nejen fyzikální, ale i ortopedické léčby. Mapováním tlaku chodidla
lze kvantifikovat účinky ortopedického zákroku, upozorní lékaře ihned o tom, zda je potřeba
provést nějaké další úpravy. Stejnou technologii je možné použít také pro navržení vhodného
typu ortopedické vložky. V dalších částech článku jsou uvedeny 2 příklady aplikace mapování
systémem měření tlaku uvnitř obuvi a jejího využití v ortopedické protetice.
Příspěvky byly vybrány z lékařské elektronické knihy případových studí při nichž bylo využito
mapování tlaku chodidla, kterou si zájemci mohou zdarma stáhnout z webové aplikace www.
tekscan.com/foot-pressure
Zlepšení asymetrie při chůzi
pomocí grafu závislosti síly
a času ze systému F-Scan
Autor: Norman Murphy, Ph.D.,
Medical DivisionTekscan, Inc.,
South Boston, USA
Pokud je při krokovém pohybu nohou (při chůzi nebo při
běhu) narušena symetrie jejich funkce, může docházet
k nežádoucím torzím. To přenáší
napětí do šlach, svalů, vazů
a kostí. Kroucení a napětí jsou
mechanické síly, které v průběhu
času způsobují opotřebení tkání
a mohou vyvolat nepohodlí nebo
i bolest.
Asymetrii při krokovém pohybu
je možno měřit pomocí systému
F-Scan. Mezi symptomy související s asymetrií chůze řadíme:
• Bolest nezatíženého kolene při
běhu
• Neohebný palec nohy během
chůze
• Mozoly ve střední části palce
Před léčbou – Graf závislosti
síly na čase (křivka kroku) pro
svislé reakční síly podložky
Povšimněte
si
asymetrie
v průběhu křivky. Pravá noha
působí na palec větší silou než
levá noha a větší silou než při
kontaktu pat obou chodidel
s podložkou. Žádoucím výsledkem by bylo zmenšit rozdíly mezi
největšími silami při zvedání
pravé špičky oproti došlápnutí na
pravou patu a oproti došlápnutí
na patu a zvedání špičky u levé
nohy.
Návrh léčby 1 – zvýšení o ¼
palce pod pravou patou u testovací ¾ ortopedické stélky
Povšimněte si snížení maximální síly při zvedání špičky
pravé nohy v porovnání s došlápnutím na pravou patu a v porovnání s došlápnutím na patu
a zvednutím špičky levé nohy.
Došlo k jistému zmenšení asymetrie.
Povšimněte si dalšího snížení
maximální síly při zvedání
špičky pravé nohy v porovnání
s došlápnutím na pravou patu
a v porovnání s došlápnutím na
patu a zvednutím špičky levé
nohy. Křivky pravé a levé nohy
jsou teď mnohem symetričtější.
Finální návrh léčby – další
zvýšení pod oběma patami
o 1/8 palce
Zvýšení pod patou o 1/8 palce
nemá vliv na maximální sílu ani
na tvar křivky. Mechanika dolních
končetin je taková, že zvýšení
o dalších 1/8 palce pod oběma
patami nemá na symetrii chůze
pacienta vliv.
Návrh léčby 2 – výřez pro
hlavičku 1. metatarzu v ortopedické vložce pod 1. MT
hlavičkou
15
Odborné články
Použití systému F-Scan při
léčbě ulcerací u diabetické
nohy. Autor: Jayne Arlett, B.
Sc.Podiatric
Med.,
FASMF,
FAAPSM,
Podiatry
Centre,
Townsville, Qeensland, Australia
Do soukromé ordinace se
dostavil
diabetický
pacient
s dlouhodobě (15 měsíců) se
nehojícím vředem (Charcotův
kloub) na středním segmentu
levé nohy. Při hledání optimálního řešení pomohl lékaři i pacientovi systém analýzy měření
tlaku uvnitř boty F-Scan a systém
měření tlaku pomocí podložky
MatScan. Po úpravě ortopedické vložky pomocí systému
F-Scan se ploska nohy s vředem
během měsíce uzdravila. Ještě
důležitější však bylo, že pacient daleko ochotněji přistoupil
na doporučovanou léčbu, když
se na vlastní oči přesvědčil, jak
velkým a nepřirozeným tlakem
působí postižená strana chodidla
při chůzi na boso po podložce
MatScan.
Schopnost systému F-Scan
předvést pacientovi důležitost
správné obuvi a ortopedických vložek v tomto případě
snad dokonce převážila pomoc,
kterou systém poskytl lékaři
pro
dosažení
maximálního
léčebného účinku.
Vyšetření pomocí chůze na
boso na podložce MatScan
Obrázek zachycuje tlakový
profil sejmutý pomocí podložky
MatScan, na němž jsou jasně
patrná místa největšího tlaku
v oblasti vředu (červený kruh)
a hlavička 1. Metatarsu u levého
chodidla. Nejvyšší tlak v oblasti
vředu dosahuje 7,2 kg/cm2 (102
psi).
Tlakový profil levé nohy s ortopedickou vložkou sejmutý
pomocí systému F-Scan
Nejvyšší tlak v průběhu času
Obrázek zachycuje tlakový
profil levého chodidla uvnitř boty
s ortopedickou vložkou před provedením úprav. Tlak v oblasti
vředu se v porovnání s chůzí
na boso zlepšil. Vřed je však
i nadále patrný. Nejvyšší tlak se
snížil na 4,3 kg/cm2 (61 psi).
Tlakový profil levého chodidla s upravenou ortopedickou
vložkou
Obrázek zachycuje tlakový profil
levého chodidla uvnitř boty s upravenou ortopedickou vložkou.
Tlak v oblasti vředu se dále snížil
na 2,6 kg/cm2 (37 psi) a po třech
16
týdnech používání se vřed zcela zahojil. Úprava ortopedické
vložky proběhla „přímo na místě“
pomocí systému F-Scan, který
umožňuje okamžitou zpětnou
vazbu pro posouzení vhodnosti
nabízené úpravy.
Na níže uvedeném grafu
znázorňuje modrá křivka nejvyšší
tlak v průběhu času před úpravou ortopedické vložky. Červená
křivka zobrazuje nejvyšší tlak
v průběhu času uvnitř boty s upravenou ortopedickou vložkou.
Je zřejmé, že nejvyšší hodnoty
při použití nové, upravené ortopedické vložky jsou mnohem
nižší než před její úpravou. Toto
výrazné snížení maximálního
tlaku napomohlo zahojení vředu.
Informace
17
Odborné články
The science + the sport of
premium orthotics
35 years ago our patented Bio-Vac® vacuum technology
and Custom Fit Centers improved the fit, comfort, and
performance of custom orthotics.
Now, a new chapter begins.
Superfeet Worldwide
The true markeet leaders of
premium over--the-counter
custom orthotics and insoles
for more than 35 years.
Northwest Podiattric Laaboratory
Podiatric innovatioon, statte of the art
materials, and morre thann 40 U.S.
patents from the world-cclass
experts, since 19664.
©2012 Superfeet Worldwide & Northwest Podiatric Laboratory | www.superfeet.com | www.nwpodiatric.com
Firma Superfeet Worldwide je známá v České republice sportovními a lékařskými ortopedickými vložkami, které jsou volně prodejné pod názvem
Trim-to-fit, nebo jsou zhotovované na zakázku. Pro zakázkový program má již 35 let patentovanou Bio-Vac® vakuovou technologii, která umožňuje sejmutí
kopie nohy a zhotovení ortopedické vložky v jednom výrobním procesu současně. Nyní přichází na veletrh ORTHOPÄDIE + REHA-TECHNIK Lipsko 2012
s novým medicinální programem vyvinutým světově proslulou ortopedickou laboratoří Nortwest Podiatric Laboratory ze státu Washington, USA.
Navštivte nás na veletrhu v Hale 1, stánek F62 a seznamte se s kompletní nabídkou ortotik vyrobených z vysoce hodnotného materiálu
Superglass® a s možnostmi 3D digitálního snímání nohou, včetně korekce a individuální úpravy ortopedických vložek.
18 Ing. Milan Borský, Proteching B | M 603 822 482 | E [email protected] | www.proteching.cz
Kontakt:
Odborné články
Silové působení končetinových
a trupových ortéz: možnosti přesné
verifikace.
Pavel Černý, ORTOTIKA, s.r.o., Praha
Léčení vrozených či získaných
deformit pohybového aparátu se
provádí pomocí léčebných ortopedických pomůcek – ortéz v období růstu, kdy existuje možnost
významné remodelace tkání. Korekce jednotlivých partií ske-letu
ortézami se dosahuje jejich silovým trojbodovým působením,
působením soustavy více trojbodových korekčních systémů
při prostorových deformitách
a působením momentů při
torzních
korekcích.
Silové
účinky korekčních ortéz vyvolávají na základě biomechanických zákonů remodelaci skeletu
a okolní tkáně. Fyzioterapeutické a ortotické léčení je
založeno na dlouhodobém
zatěžování vazkopružného skeletu a pojivových tkání.
Ortéza je tvořena ve většině
případů skořepinou z plastu, která je doplněna dalšími
potřebnými díly, které mohou
skořepinu vyztužovat, určovat
pohyb jejich částí, popřípadě
i definovaně korekčně působit.
Od minulosti až do současnosti
se modelace pozitivů, modelů
pro finální tvarování skořepin
ortéz, provádí manuálně kvalifikovaným ortopedickým technikem. Po zhotovení polotovaru
individuální léčebné ortopedické
pomůcky se provede její tvarové
přizpůsobení, základní nastavení a seřízení účinku ortézy
na pacientovi.
Předepisující lékař stanoví
léčebný režim používání korekční pomůcky. Ten může mít
v mnoha případech zásadní vliv
na výsledek konzervativní léčby.
Průběh a výsledky léčení jsou
hodnoceny a dokumentovány
lékařem, popřípadě i ortotikem
nebo fyzioterapeutem, při pravidelných kontrolách. V průběhu
léčby dochází nejen k tvarovým
změnám skeletu člověka, ale
i ke změnám na ortopedických
pomůckách. Proto je zapotřebí
vhodných technických úprav ortéz či korzetů v průběhu léčby,
aby se účinnost nesnížila.
Cílem práce je vyhodnotit
dosavadní zkušenosti s ortotickým léčením deformit dolních
končetin a páteře a navrhnout
optimální léčebné postupy s ohledem na závažnost vady, věk
a pohlaví, průběh a toleranci
léčení aj. Až dosud je nastavení
korekce založeno na empirické
zkušenosti lékaře a ortotického
technika. Také doba působení
ortézy zaznamenaná rodičem
může být účelově pozměněna,
nebo je zaznamenávána sporadicky či vůbec. Některé detaily předchozí léčby ortézou pak
máme jen z výpovědi pacientů
a rodičů, což nelze vždy považovat
za objektivní údaje. Proto hlavním
cílem je objektivně hodnotit jak
velikost předpětí na ortéze, tak
přesně zjišťovat dobu působení
předpětí. Tyto parametry pak mohou být využity jak ke stanovení
optimálního léčebného postupu,
tak k definování podmínek nastartování modelace a remodelace
v růs-tových oblastech končetin a
pá-teře. Předpokládám, že výsledek léčby silovým korekčním
působením na skelet člověka je
závislý na velikosti korekční sil
nebo na velikosti dosažené ko-
rekce a je závislý na době (času)
intermitentní aplikace pomůcky.
Objektivní údaje se budou snímat a zaznamenávat při aplikaci
pomůcky elektronicky pomocí
speciálního snímače.
Obr. č. 1
Bylo vyvinuto elektronické
zařízeni, obr. 1, které je zabudováváno do ortéz, které má
za úkol zaznamenávat údaj
o aplikaci na základě snímání
tělesné teploty. Tepelné hodnoty jsou velmi věrohodné.
Zařízení je vkládáno do prolisu
ve skořepině pomůcky, nebo
i do vhodného místa uvnitř skeletu skořepiny ortézy, obr. 2,
která snímač tepelně částečně
odizoluje od vnějšího prostředí.
Obr. č. 2
19
Odborné články
Navrženou elektroniku je
možné
doplnit
průmyslově
vyráběným tlakovým externím
odporovým čidlem, které je
rovněž odběrově přijatelné
(el. vodivý elastický materiál)
a kterým lze měřit silové účinky
korekce u končetinových ortéz.
Čidlo je potřeba vhodně zabudovat do mechaniky externích
nastavovacích prvků. U trupových ortéz nesnímáme kontaktní tlak v místě korekčních
pelot. Účinky korzetu se prokazují RTG snímkem bez ortézy a v ortéze v AP projekci.
V současné době je výzkum ve
stádiu snímání údajů během
aplikací. Předpokládáme, že
u končetinových hyperkorekčních ortéz se silové účinky
nejvíce projeví hned po aplikaci,
pak budou postupně odeznívat (exponenciálně či obdobně)
a zůstanou na nějaké nízké
trvalé hodnotě. Zajišťování trvale
definované korekční síly by bylo
zdravotně rizikové, protože
by mohlo dojít k poškození
především
měkkých
tkání
nepřiměřeně vysokým tahem.
Účinnost končetinových ortéz
s předpětím lze prokazovat jak
rentgenem, tak i měřením tibiofemorálního úhlu podle stávajících i nových metod.
Navržená čidla jsou opatřena
konektorem pro připojení sériového portu počítače. Pro vyhodnocení je vytvořen program,
který umí komunikovat s čidlem,
importovat data, která budou
převedena do tabulkového
procesoru, kde je bude možné
dále zpracovávat. Program by
měl umět okamžitě graficky zobrazit dobu aplikace na časové
ose. Statistické zpracování by
mělo dát návod, jak pomůcky
používat
nejoptimálnějším
způsobem. Pro pacienta je
samozřejmě
nejpříjemnější
užívat léčebnou pomůcku co
nejkratší dobu. Léčebný proces
– remodelace pojivových tkání
- však vyžaduje dlouhodobou
aplikaci ortézy či korzetu. Podle
empirické zkušenosti 10 a více
hodin, u trupových ortéz bývá
nezřídka doba aplikace 23 hodin
denně, kdy hodina bez pomůcky
je určena osobní hygieně
a fyzioterapii. Kde leží hranice
mezi současnými poznatky
a empirickými zkušenostmi by
měly objektivizovat výsledky
a závěry této práce.
Předpokládám,
že
práce
poskytne relativně objektiv-ní
výstupy vlivu velikosti korekčního účinku ortéz a jejich
intermitentní aplikace na výsledky léčení deformit končetin
a páteře. Měly by vzniknout
objektivní
teoretické
mantinely pro optimální používání
léčebných korekčních ortéz
vzhledem k dosažení maximálního léčebnému efektu. Vedle
těchto teoretických mantinelů
účinné léčby však bude vždy
záležet na individuálním technickém provedení, na tvarování,
na účinnosti každé ortopedické
korekční pomůcky, tedy na její
kvalitě, která kolísá všude ve
světě. Získaný návod efektivního
používání korekčních ortéz však
požadovanou kvalitu ideální
korekční ortézy či korzetu bude
předpokládat.
Literatura
1. Černý P, Mařík I, Zubina P, Korbelář
P. Trupové ortézy pro léčení skoliózy
(1. část). Ortopedická protetika, 1,
1999, č. 1, s. 32 - 34.
2. Černý P, Mařík I, Zubina P, Korbelář
P. Trupové ortézy pro léčení skoliózy
(2. část). Ortopedická protetika, 2,
2000, č.2, s. 18 - 20.
3. Černý P, Pallová I, Mařík I. Grafická
metoda určení rotace obratlů. Prospektivní studie. Pohybové ústrojí, 11,
2004, č. 3+4, s. 163-170.
4. Černý P. Možnosti konzervativní
léčby skolióz. Ortopedie, 2, 2008, č.
4, 172 – 179.
5. Čulík J, Mařík I. Nomogramy pro
20
určování tibio-femorálního úhlu. Pohybové ústrojí, 9, 2002, č. 3+4, s. 81
– 89, 145 -149.
6. Frost H M. The Utah Paradigma of
Skeletal Physiology. Bone and Bones
and Associated Problems, Vol I. International Society of Musculoskeletal
and Neuronal Interactions: Greece,
2004, 427 p.
7. Frost H M. The Utah Paradigma of
Skeletal Physiology. Fibrous (Collagenous) Tissues, Cartilage, Synovial
Joints and Associated Problems, Vol
II. International Society of Musculoskeletal and Neuronal Interactions:
Greece, 2004, p. 223 – 233.
8. Heřt J. Wolfův transforamční
zákon po 100 letech. Acta Chir orthop et Traum čech, 57, 1990, č. 6,
s. 465 - 76.
9. Heřt J. Význam mechanických
faktorů pro vývoj, růst a hojení kosti.
In: Bartoníček J, Heřt J: Základy klinické anatomie pohybového aparátu,
Maxdorf, Praha, 2004, s. 65–82.
10. Mařík I, Černý P, Zubina P, Sobotka Z, Korbelář P. Comparison of
Effectivity of the Cheneau-Brace and
Dynamic Corrective Spinal Brace According to Černý. Locomotor System
4, 1997, No. 3-4, p. 56-61.
11. Mařík I. Systémové, končetinové
a kombinované vady skeletu: diagnostické, terapeutické a biomechanické
aspekty - 1. část. Monografie. In: Pohybové ústrojí, 7, 2000, 2+3, s. 81 215.
12. Mařík I, Čulík J, Černý P, Zemková D, Zubina P, Hyánková E. New
Limb Orthoses with High Bending
Pre-Stressing. Orthopädie-Technik
Quarterly, English edition III/2003, p.
7 - 12.
13. Petrášová Š, Zemková D,
Dirbáková S, Mařík I. Stanovení tibiofemorálního úhlu a naplánování
epifýzeodézy: kasuistické sdělení.
Pohybové ústrojí, 12, 2005, č. 1+2,
Suplementum s. 8-14.
14. Sobotka Z, Mařík I. Remodelation
and Regeneration of Bone Tissue at
some Bone dysplasias. Locomotor
System, Vol. 2, No. l, 1995, pp. 15-24.
Informace
Sportovní dýchánky minulé i budoucí
FOPTO Cup 2011
3. září 2011, Zruč-Senec
Nebojím se říci, že posun termínu o týden později směrem
k Vánocům, tzn. na první zářijový
víkend, této krásné tenisové
akci jedině prospěl. Nejenže
v původním termínu bez ustání
pršelo a teploty se pohybovaly
kolem 10°C, ale díky této změně
se na dvorcích znovu objevily
staré známé tváře a povedlo se
naplnit celou kapacitu turnaje,
která představuje 16 dvojic.
Z řečeného již vyplývá, že nám
počasí v tenisovém ráji ve Zruči
u Plzně přálo, na své by si přišli
i prodejci opalovacích krémů,
kdyby si stranou od dvorců
otevřeli své stánky. Nealkoho
lických i mírně alkoholických
plzeňských nápojů se chvílemi
zdál být nedostatek, ale vše nakonec dobře dopadlo a hlava se
motala pouze z přemíry zrzavého moku.
Kdo zavítal jako divák na
tuto sportovní akci, mohl si
na okamžik přijít jako při dni
otevřených dveří v mateřské
3.
škole. Velice mě potěšil ten
nekoordinovaný pohyb a jemný ruch dětských postaviček,
které vyrazily se svými rodiči
jako podpora jejich tenisových
koní. Doposud jsem něco takového na FOPTO Cupu nezažil
a pevně věřím, že i v následujících letech budou rodiny
Malíkových,
Rompotových
(Šimákových),
Pospíšilových
(Šimákových), či Rusků vyrážet
na turnaj jako celek. Celé patro
v hotelu pak obsadila paradoxně
nejmladší hráčská dvojice Michal Černý a Tomáš Ibl, kteří
si přivezli realizační tým čítající
7 tenisových odborníků.
2.
Ale nyní již k výsledkům celého
loňského klání. Výkony byly již
tradičně obdivuhodné, hráči turnaj dokončovali na pokraji svých
sil, v pokročilém stádiu dehydratace a s připálenými obličeji
či řidčeji porostlými plochami
hlavy. Staronovými vítězi klání
se po čestném boji stala dvojice Pavel Bělohradský a Petr
Pospíšil, kteří ve finále zdolali
duo Zbyšek Malík ml. a Marek
Rompot. Na stupně vítězů se
ještě vešli tenisoví matadoři Milan Smutný s Tomášem Sýkorou,
ale již dnes mám informace
o tom, že ostatní páry snují taktické plány na dobití pomyslné
bedny a svržení současných
obyvatel.
Všichni zájemci budou mít
možnost zrealizovat tyto záměry
znovu na sklonku léta, 8. září
2012, opět v osvědčeném sportovním areálu ve Zruči-Senci
u Plzně.
Budu se těšit na další nové
tenisové tváře a krásné sportovní výkony.
Tomáš Hajský
1.
21
Pro zábavu
Florbal Cup 2011
Jako každý rok naše organizace FOPTO pořádá sportovní a společenské aktivity, jinak to nebylo ani v roce 2011.
12. a 13. 11. 2012 proběhl
čtvrtý ročník Florbal Cupu 2012
v Nezvěsticích u Plzně. Jako
pořádající
společnost
byla
určena na proběhnutém třetím
ročníku v Hradci Královém Protetika Plzeň. Hala v Nezvěsticích
byla vyzkoušena již při prvním
ročníku tohoto klání a nezklamala.
Veškeré
zázemí
haly, občerstvení, prostor pro
fanoušky a samozřejmě hrací
plocha bylo přesně podle našich
představ a potřeb.
Na čtvrtý ročník Florbal Cupu
2012 se přihlásili, jako obvykle,
čtyři družstva. Družstvo Otto
Bock – první pořadatel, MS Ortoprotetika Brno – druhý pořadatel,
družstvo Hradce Královéhotřetí pořadatel a konečně Protetika Plzeň – pořadatel čtvrtého
ročníku. K tomu, aby turnaj
mohl proběhnout, byla přítomna
i dvojice sudích, kteří dbali na
dodržování pravidel a je pravdou, že někdy až moc.
22
Všechny zápasy proběhly
za přítomnosti potu, emocí,
úsměvů, radosti, zklamání,
povzbuzování, nadávání, hla-
zení, fandění ale bez jakéhokoli zranění. Každý zápas byl
uzavřen, ať dopadl, jak dopadl,
chlapským podáním ruky.
Je tedy na čase zanést do
análů Florbal Cupů, pořádaných
organizací FOPTO, výsledek
klání. Historie se nemění, když
vítězové předchozích turnajů
byli vždy pořádající družstva
a jinak tomu nebylo ani nyní.
Tedy na prvním místě se umístilo družstvo Protetiky Plzeň, na
druhém místě družstvo Otto
Bock, třetí Technicko-protetická
péče Malík a spol. Hradec
Králové a čtvrté místo obsadilo družstvo MS Ortoprotetika
Brno.
Co bylo novinkou na tomto
turnaji? Byli vyhlášeni dvě nové
ceny a to “nejlepší brankář turnaje” a “cena za nejlepšího
hráče”. Přibyli ještě tedy dvě
jména, která musíme zmínit
a to: nejlepší brankář z týmu
Protetiky Plzeň je Tomáš Kriegelstein a nejlepším hráčem
turnaje z týmu MS Ortoprotetika
Brno byl vyhlášen Lukáš Vrbka.
Tomáš Sýkora
Odborné články
PŘÍSTROJE PRO MĚŘENÍ TLAKŮ
NA PLOSKU CHODIDLA
& BIOMECHANICKÁ ANALÝZA KROKU
Přesné měření Objektivní posouzení Vylepšené výstupy
Technologie mapování tlaku vám umožní jedinečný pohled na funkci nohy a kroku, který vám pomůže
poskytnout nejlepší a nejmodernější péči pro své pacienty. Podívejte se více na www.tekscan.com/medical
MatScan®
Screening problémů
pomocí Floor Mat
Přesná identifikace oblastí vysokého tlaku
s vyšším rizikem ulcerací
Určení podstaty poruch funkce nohou
Validace léčby pomocí In – Shoe
Objektivní zhodnocení ortopedické léčby
Úprava a opětovné otestování za účelem
optimalizace účinnosti ortopedické vložky
F-Scan®
Vyhodnocení parametrů chůze
pomocí Walkway
Kompletní analýza chůze naboso
Walkway™
Kvantifikace asymetrie funkce nohou a sledování
pokroku v pooperační léčbě nebo při rehabilitaci
Výrobce: Tekscan, Inc., South Boston, Massachusetts, USA
Více informací: Proteching B, Ing. Milan Borský, Zlín
Další novinky na veletrhu ORTHOPÄDIE + REHA-TECHNIK 2012, Hala 1, stánek H57
®
23
Nové výrobky
Triton Family 1C60, 1C61 a 1C62
• přirozený odval chodidla díky třem vzájemně
propojeným pružinám
• zřetelná plantární flexe při zatížení paty
• dělené přednoží pro větší bezpečnost a kontrolu
• vynikající dynamika, akumulace a vrácení energie
• přizpůsobení tuhosti paty pomocí patních klínů
• vhodné pro velký rozsah možností použití, od
každodenních aktivit až po rekreační sport
• pro amputované o tělesné hmotnosti do 150 kg
• 1C61 Triton Vertical Shock - zvýšená absorpce
vertikálních rázů a schopnost torze
• 1C62 Triton Harmony® - kombinace 1C60 Triton
a osvědčené technologie Harmony® P3
1C60
Triton
1C61
Triton Vertical Shock
1C62
Triton Harmony®
Výrobce: Otto Bock HealthCare, Německo
Další informace: Otto Bock ČR s.r.o., Zruč-Senec
Kolenní kloub Genium 3B1
• fyziologická optimalizace chůze (OPG) - šetří
celé pohybové ústrojí, předchází sekundárním
ortopedickým problémům
• přirozená střídavá chůze do schodů
a překonávání překážek
• ideální stavba protézy za podpory počítače
• úroveň amputace od exartikulace v kolenním
kloubu až po hemipelvektomii
• pro amputované o tělesné hmotnosti do 150 kg
Výrobce: Otto Bock HealthCare, Německo
Další informace: Otto Bock ČR s.r.o., Zruč-Senec
Kolenní kloub 3R93
• modulární kolenní kloub s uzávěrem
• doporučeno pro amputované stupně aktivity 1 a 2
• speciální konstrukce - kloub lze používat jako
kloub s uzávěrem s ručním uvolněním a také jako
kolenní kloub s brzdou
• použití jak pro prvovybavení, tak pro definitivní
protézu
• pro amputované o tělesné hmotnosti do 125 kg
Výrobce: Otto Bock HealthCare, Německo
Další informace: Otto Bock ČR s.r.o., Zruč-Senec
24
Nové výrobky
Kolenní kloub 3R78
• robustní design odolný vůči prachu a nepříznivým
podmínkám
• čtyřosá polycentrická struktura
• pneumatická kontrola švihové fáze
• nízká hmotnost cca 750 g
• doporučení pro transfemorální amputace se
stupněm aktivity 2 - 3
• pro amputované o tělesné hmotnosti do 100 kg
Výrobce: Otto Bock HealthCare, Německo
Další informace: Otto Bock ČR s.r.o., Zruč-Senec
Výrobce: Otto Bock HealthCare, Německo
Další informace: Otto Bock ČR s.r.o., Zruč-Senec
Verze bez textilního potahu
• první anatomicky tvarovaný liner s různými
tloušťkami stěn
• na citlivých místech tlustší materiál (ochrana)
a v ostatních oblastech tenčí (lepší pohyblivost)
• preflexe (20°) usnadňuje ohyb kolene
• speciální materiál na vnitřní straně - měkký s dobrou
ulpívací schopností
• verze s textilním potahem i bez potahu
Verze s textilním potahem
PUR liner 6Y512 Anatomic 3D
Dynamická jednotka 17BK2
• dodává se pro všechny čtyři velikosti statického
korekčního systémového kloubu 17BK1
• plynulé nastavení síly pružiny po dynamickou
terapii kontraktur až do max. ~10 Nm
• individuální rozsah terapie od -20° do +120° (plynule
nastavitelný)
• rychlá montáž/demontáž
• použití pouze ve spojení se statickým korekčním
systémovým kloubem 17BK1 a systémovými
dlahami (zásadně se doporučuje použití unašeče,
např. 17BK3)
Výrobce: Otto Bock HealthCare, Německo
Další informace: Otto Bock ČR s.r.o., Zruč-Senec
25
Novinky
Informace o přípravách pro vznik České komory zdravotnických pracovníků.
(Informace je zpracována za použití materiálů a zápisů z jednání ČKZP.)
Česká asociace sester (dále jen ČAS) se
stala iniciátorem vzniku České komory zdravotnických pracovníků (dále jen ČKZP). Sněm
předsedů sekcí a regionů ČASu, který se
konal 12. 11. 2011 v Poděbradech, odhlasoval vznik přípravného výboru ČAS ke vzniku
komory a vyslovil i souhlas se zahájením
jednání s dalšími odbornými společnostmi,
včetně FOPTO. V Praze pak dne 20. 12.
2011 proběhlo úvodní jednání, kterého se
zúčastnilo 23 profesních organizací sdružující
zdravotnické pracovníky.
Obsahem jednání bylo vysvětlit záměr
ČASu. Komora by měla vzniknout jako
zcela nový vrcholný orgán tak, aby nedošlo
k žádnému tzv. „překlopení“ již fungujících
struktur ČASu, nebo jiné organizace. ČAS
navrhl vytvoření pouze jediné komory zdravotnických pracovníků, což některá dosavadní
profesní uskupení nesla nelibě.
Další jednání přípravného výboru odborných společností se konalo 18. 1. 2012.
Jednání se zúčastnili zástupci 16 organizací,
zbylí se se omluvili. V úvodu se přítomní informovali o tom, které úkoly přijaté během
minulých setkání byly splněny a které budou
následovat v krátkodobém i dlouhodobém
horizontu. Za podstatné lze považovat to, že
mezi přítomnými diskutujícími nebyly zásadní
názorové rozpory.
Konkrétně bylo řečeno, že v nejbližší
době musí být vytvořeno legitimní vedení
přípravného výboru, v němž by neměla rozhodovat jen zdravotnická odbornost, ale i ochota
k práci navíc. Současně proběhla příprava na
tiskovou konferenci, která se za účasti ČT24,
ČTK a zástupců dalších odborných médií
konala následující den (19. 1. 2012). Z jednání
vyplynulo, že do budoucna čeká přípravný výbor nejen množství úkolů, ale že jeho ustavující schůze prokázala shodu zdravotnických
pracovníků ve všech hlavních bodech týkajících se vzniku, uspořádání, fungování a poslání komory.
Ochotě ke spolupráci napomohlo mimo jiné
i to, že v Evropě jsou již jen tři země (včetně
České republiky), kde zdravotničtí pracovníci
nemají svou vlastní profesní komoru, která
je samozřejmostí například u lékařů nebo
právníků. Ale to se vbrzku změní. I čeští
zdravotničtí pracovníci (např. sestry, fyzioterapeuti, laboranti, záchranáři...) chtějí svoji komoru mít, a od ledna roku 2014 by ji mít mohli.
Dne 18. ledna, na schůzi přípravného
výboru složeného ze zástupců 26 stávajících profesních organizací zdravotnických
zdravotníků, byl dohodnut postup a rozdány
úkoly pro vytvoření České komory zdravotnických pracovníků, jako organizace nezávislé
na státu, která si bude veškeré své záležitosti
spravovat sama. Jejím hlavním cílem bude
udržení kvality zdravotní péče v Česku.
Na myšlence vytvoření komory zdravotnických pracovníků se shodli – s jedinou výjimkou
- všechny profesní organizace zdravotnických
pracovníků. Vývoj a situace ve zdravotnictví
i ve společnosti vyžaduje, aby dosavadní kompetence, váha a pravomoci zdravotnických
pracovníků byly posíleny. V této souvislosti lze
uvést, že od jednání odstoupilo jedno profesní
sdružení (psychologové) a dvě nespolupracují
vůbec (zdravotně-sociální pracovníci a skupina masérů, včetně nevidomých masérů).
Zásadní motiv celého tohoto snažení lze
26
spatřovat ve faktu, že poskytování zdravotní
péče zdravotnickými pracovníky v dnešní
době potřebuje nezbytně a již i nutně pevné
legislativní zaštítění. „Pravomoci komory ze
zákona umožní ochránit zdravotnické pracovníky nejen v oblasti odborné, ale zejména
i v oblasti právní,” uvedla na tiskové konferenci prezidentka největší české zdravotnické
profesní organizace ČASu Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA.
A nyní - jaké jsou ambice komory? Diskuse
nad zásadními úkoly komory probíhá nejen
v rámci odborných společností, ale i na Ministerstvu zdravotnictví. Hnacím motorem
této diskuse je tzv. „velká“ novela zákona
č. 96/2004 Sb. Brzy tedy bude jasné, zda
komora získá takové pravomoci, aby mohla
ovlivňovat kvalitu a dodržování etických pravidel při poskytování zdravotní péče zdravotnickými pracovníky, zda bude odpovědná
např. za celoživotní vzdělávání sdružovaných
profesí. Má rovněž ambice poskytovat svým
členům právní pomoc a zprostředkovávat zastupování před soudy, orgány státní správy
a územní samosprávy. ČKZP předpokládá,
že bude mít své právní oddělení, podobně
jako Česká lékařská komora. Dalším zásadním úkolem komory bude také vyjednávání
se zdravotními pojišťovnami. Bude hájit práva
a zájmy svých členů, související s výkonem
zdravotnického povolání, zejména z hlediska
předpisů, které mají vliv na bezpečí zdravotnických pracovníků a na jejich kvalifikační
strukturu. To jsou jen její nejdůležitější funkce.
V současné době se tvoří základní vnitřní
struktura ČKZP. Komora by měla mít odborné
sekce a svoji správní strukturu. Budou existovat orgány komory, které budou mít své
správní povinnosti související s hlavními úkoly
komory. V rámci samosprávy je předpokládána
aktivita komory nejen při řešení zásadních
otázek zdravotnictví v regionech, ale i účast
na výběrových řízeních při vzniku zdravotnických zařízení, na výběrových řízeních
managementů nemocnic apod.
Na únorových zasedáních se vyjasňovaly
názory a postoje zúčastněných skupin zdravotnických povolání. Někteří zástupci uvažují
obdobně jako psychologové a váhají, zda
z tohoto snažení nevystoupit. Osobně se
domnívám, že je to způsobeno strachem
z majorizace velkými sdruženími a že to chce
hlavně čas na legislativní pojistky proti tomuto
obávanému nebezpečí.
Obě naše povolání se podařilo prosadit do
skupiny tzv. souvisejících klinických povolání
II, nikoliv mezi skupinu povolání laboratorních,
či dokonce technických. Lze to považovat
za malý úspěch, kterému napomohla naše
rozhořčená reakce nad tím, že administrátoři
ani pořádně neznali název našeho hlavního
oboru – my skutečně nejsme „ortoptisty“.
V naší skupině jsou sdružena obdobná povolání, jejichž společným znakem je relativní
novost na trhu práce zdravotnických povolání
a zejména fakt, že se jedná o tzv. máločetné
obory. Zde bych rád uvedl, že nejsme zdaleka
ti nejmenší v České republice.
Za další úspěch lze považovat skutečnost,
že po poněkud vzrušenějších debatách
(hlavně v zákulisí) byla opuštěna idea, že komora bude jen pro vysokoškolsky graduované
zdravotnické pracovníky. Tedy komora nejen
pro sestry, ale i pro zdravotní asistenty, nejen
pro ortotiky protetiky, ale i pro ortopedické protetiky atp.
Byl rovněž deklarován a následně schválen
princip rovnosti povolání v komoře – tedy, že
velká uskupení nesmí majorizovat názory skupin povolání početně menších. Na základě
toho byla postulována zásada, že pracovník
skupiny A nesmí být posuzován pracovníkem
skupiny B (!).
Přípravný výbor čeká v krátké době
množství legislativních materiálů, a to nikoliv
k posuzování, ale přímo zpracovat. Rovněž
vytvoření tzv. regionální struktury nebude nic
snadného, jelikož je předpokládána profesionalizace odborného výkonu tohoto postu
v každém kraji.
V současné době je zástupcem FOPTO
iniciováno řešení tzv. asymetrického rozložení
této regionální struktury, jelikož máločetná povolání by tuto strukturu nebyla schopna svými
odborníky obsadit. Má-li být dodržena správná
zásada, že o sestře bude v komoře rozhodovat sestra a o ortotikovi ortotik, pak pro naše
povolání navrhuji jen jeden region s celorepublikovou působností. Více není třeba.
V nejbližší době se budou řešit otázky s tzv.
přičleněným členstvím (pracovní název) pro ty,
kdož v oborech pracují a nemají odpovídající
odbornou způsobilost.
Rovněž budou řešena (z hlediska komory)
stavovská společenstva. Zatím převažuje
názor, že by to měla být základna pro odborná
stanoviska pro strukturu komory (např. pro
vědeckou radu).
Proces utváření principů, struktury a legislativy ČKZP je živý, občas až překotný. Svědčí to
o faktu ve FOPTO dobře známém, že zdravotnická povolání se již definitivně chtějí emancipovat od poněkud přežívajících poručnických
tendencí lékařského povolání, jakož i České
lékařské komory. Snad až humorně působí
rychlost, s jakou byl přijat návrh na opuštění
názvu „nelékařská komora“ a přijat mnohem
pozitivněji působící název Česká komora
zdravotnických pracovníků.
PhDr. Mgr. Václav Vlček, CSc.,
zástupce FOPTO v přípravném výboru ČKZP
Novinka
Odborné články
technickoprotetická péče • výroba a servis protéz, ortéz, korzetů • poradenská činnost
Bolevecká 38, 301 00 Plzeň • Tel. 377 529 060-1 • [email protected] • www.protetika-plzen.cz
27
Odborné články
28