Somatologie a somatometrie Tvarotvorné soustavy

Somatologie a somatometrie Tvarotvorné soustavy

Somatologie a somatometrie
Po prostudování této kapitoly byste měli vědět, co ovlivňuje tvar lidského těla, měli by se na
lidském těle umět orientovat a změřit ho. Také by měl být objasněn pojem proporce a význam
proporcí pro konstrukce střihů.
Při konstruování střihů jsou nutné znalosti anatomie, matematiky, geometrie a v neposlední řadě
znalost oděvních materiálů a jejich vlastností.
Anatomie - nauka, která studuje skladbu , strukturu a polohu částí lidského těla
Fyziologie - se zabývá činností a funkcí orgánů lidského těla. Spolu s anatomií tvoří základ pro
somatologii. (Je důležitá při řešení komfortu oděvů při nošení, např. tělo sportovce reguluje teplotu
odváděním potu, sportovní oděv musí odvádět pot. )
Somatologie - nauka o lidském těle (soma = tělo, logos = věda, neboli tělověda), zabývá se lidským
tělem, jeho stavbou a funkcemi
Antropometrie - metoda zabývající se měřením člověka
Somatometrie - je obor, který se zabývá zjišťováním rozměrů lidského těla a jeho proporcemi a
zahrnuje:
1) Porovnání a popis - zkoumání zrakem (klasifikace některých jevů, jako poloha ramen, držení
těla...), uplatňuje se zde subjektivní hledisko
2) Měření - objektivnější způsob
Oba způsoby se navzájem doplňují.
Tvarotvorné soustavy
Znalosti tvarotvorných ústrojí lidského těla, neboli plastické anatomie, má význam jak pro měření
jednotlivých částí, tak pro vlastní tvorbu střihových konstrukcí. Tvar lidského těla je značně složitý a je dán
ústrojím kosterním, svalovým a kožním. ( Piňos, 1964) Názvosloví kostí a svalů má význam při popisu
měření jednotlivých rozměrů postavy potřebných ke konstrukci oděvu.
Soustava kosterní
Kosterní soustava určuje délkové a šířkové rozměry lidského těla, jeho dvoustrannou symetrii,
proporce a tvary těla.
lebka
klíční kost
trnový výběžek
7. krčního
obratle
lopatka
kost pažní
žebra
páteř
kost loketní a
vřetenní
kyčle
kost
stehenní
kost lýtková + holenní = bérec
Obr. č. 1: Kosterní soustava
Kostra (skelet) Tvoří pevný a přitom pohyblivý podklad pro upnutí svalů, je pasivním ústrojím
pohybu (pohyb vykonávají svaly), tvoří ochranná pouzdra orgánům (lebka mozku, žebra plicím
atd.) Je pohyblivá díky kloubům ,flexe = rozsah pohybu kloubu, udává se ve stupních,
nejpohyblivějším klubem je rameno s flexí 180 stupňů (proto trupový oděv netvoří písmeno T, ale
je oddělena trupová část ukončená průramkem a na ni navazuje rukáv rukávovou hlavicí). Kostru
tvoří cca 230 kostí. Typické je dvojí esovité prohnutí páteře, předozadní zploštění hrudníku,
mohutnost kostí dolních končetin, velikost mozkovny a pohyblivost horních končetin.Trnový
výběžek 7. krčního obratle je důležitý záchytný bod při měření postavy, stejně jako důlek mezi
oběma klíčními kostmi. Lopatka ovlivňuje tvar zad. Kosti horních a dolních končetin určují jejich
délku a výběžek na malíkové straně loketní kosti pomáhá určit délku rukávu. Mezi horním okrajem
kyčlí a dolním okrajem žeber je umístěn pas. Vzájemné postavení stehenní a holenní kosti určuje
tvar nohou: normální, varozní - X, valgozní - O, protlačená kolena nebo vtočená chodidla. To má
vliv především na střih a tvar nohavic.
Soustava svalová
sval trapézový
zdvihače hlavy
velký prsní sval
pilovitý sval
přímé břišní
svaly
šikmé břišní
svaly
sval
krejčovský
sval deltový
sval velký oblý
dvojhlavý
trojhlavý
sval pažní
ohýbače natahovače
zápěstí a prstů
široký sval
zádový
střední sval
hýžďový
sval hýžďový
přímý sval
stehenní
dvojhlavý sval
stehenní
čtyřhlavý sval
stehenní
natahovače
prstů a palce
sval
podhřebenový
trojhlavý sval
lýtkový
sval
pološlašitý
Obr. č. 2: Svalová soustava
Svalová soustava ovlivňuje obrysy jednotlivých částí těla, má mnoho funkcí – zajišťuje klouby v
určité poloze, je aktivním ústrojím pohybu, chrání vnitřní orgány atd. Svaly zaujímají asi 40%
hmotnosti, v těle jich je asi 600. Při konstrukci musí být zohledněn pohyb těla, tzv. dynamické
hledisko: ohnutím ruky se vyhrne (zkrátí) rukáv, pokud si postava sedne, vyhrne (zkrátí) se
nohavice. U dolní končetiny ohnuté v koleni je obvod kolene větší atd.
Obr. č. 3: Zohlednění pohybu těla
Soustava kožní
Z hlediska konstrukce střihu je důležitá plastická funkce kůže, neboť zaobluje povrch těla a
vyrovnává řadu prohloubených míst, ploch, rýh a hrbolů na lidském těle. Kůže pokrývá v souvislé
vrstvě celý povrch těla a tím celý organismus chrání. Kůže je tvořena z vrchní vrstvy pokožky a
spodní vrstvy škáry, která přechází v podkožní vazivo, obsahující tukovou tkáň. Obsah tuku v těle
převyšuje hmotností i kostru, u některých jedinců dosahuje dokonce i hmotnosti svalstva. Rozložení
tuku v těle není rovnoměrné, ale vytváří tukové polštáře. Největší tukové vrstvy jsou
nashromážděny na břiše, hýždích a stehnech a dále v oblasti bederní. Všechny tyto vrstvy mají
velký tvarotvorný význam. Množství tukové tkáně se mění, zvětšuje se s věkem. Tvar hýždí, boků a
břicha závisí na svalstvu a tukové tkáni.
Obr. č. 4: Tvary boků, břicha a hýždí
Hlavní rozdíly mužské a ženské postavy
Ženy:
Kosti žen jsou celkově hladší a kratší, ženy mají užší ramena. Jejich svaly jsou slabší, nerýsují se
jednotlivě, ale v oblastech, ženské tělo je zaoblenější díky tukové vrstvě. Největší význam pro tvar
těla mají svaly prsní, břišní a hýžďové. Ženy mají širší pánev, šířka dolní části trupu žen se blíží
šířce hrudníku v ramenou
Muži:
U mužů se tuk ukládá převážně v břišní a hrudní oblasti, pasová linie a tvarování boků nejsou
výrazné, boky jsou úzké. Kosti i svaly jsou mohutnější. Šíře dolní části trupu je užší.
Měření základních tělesných rozměrů
Důvody zjišťování tělesných rozměrů:
1. Pro zhotovení konstrukce oděvu při zakázkové výrobě
2. Pro určení typu spotřebitele a zařazení do skupiny velikostního sortimentu při prodeji hotových
oděvů
3. Pro vytváření typové struktury obyvatelstva, vypracování velikostních sortimentů a tabulek
konstrukčních rozměrů, které slouží ke konstruování střihů oděvů v průmyslové výrobě. (Kalábová,
1992)
Zásady zjišťování tělesných rozměrů:
1) Měření se provádí na postavách bez obuvi s minimálním oblečením.
2) Pasová linie se vyznačí umístěním pomocné pásky (tkanice, pruženka).
3) Párové tělesné rozměry se měří na pravé polovině těla.
Tělesné rozměry se člení na:
1) Rozměry přímé - výšky, čelní šířky a profilové šířky, zjišťují se antropometrem nebo jeho částí.
Antropometr je kovová přenosná tyč se stupnicí a posuvným ramenem.
2) Rozměry povrchové, které se dále dělí na délkové, šířkové a obvodové. Zjišťují se krejčovským
metrem.
Měříme většinou statické rozměry v základní somatometrické poloze vstoje. Měřená osoba stojí na
základní rovině v obvyklém postoji bez vypnutí, nohy s patami u sebe, horní končetiny volně
spuštěné podél těla, hmotnost rovnoměrně rozložena na obě dolní končetiny. Měření dynamických
rozměrů se provádí v různých polohách těla nebo jeho částí, které jsou dosaženy určitými pohyby,
např. při měření délky rukávu na ohnuté paži.
Měření vzdáleností na povrchu lidského těla je velmi obtížné, protože se provádí na živém,
pružném a pohyblivém základě. Pro měření vzdáleností od jednoho místa k druhému jsou proto
stanoveny výchozí anatomické znaky a ohraničeny body na lidském těle, které jsou zřetelné, nebo
se dají nahmatat. (Kalábová 1992)
Důležité somatometrické body:
1) Temenní bod
- nejvyšší bod temene hlavy
2) Bod 7. krčního obratle
- vrchol výběžku 7. krčního obratle
3) Zadní krční bod
- bod na kořeni krku nad 7. krčním obratlem
4) Boční krční bod
- bod na kořeni krku v polovině ramene (v polovině ramene z profilu)
5) Ramenní bod
- bod ve středu šířky ramenního kloubu (z profilu)
6) Zadní podpažní bod
- vrchol úhlu vytvořeného paží a boční stranou hrudníku v místě zadního okraje podpaží
7) Prsní bod
- střed prsní bradavky u mužů a dětí, nejvystouplejší místo prsů žen oblečených v podprsence
Důležitý je ještě boční pasový bod, který leží mezi hřebeny kyčlí a žeberními oblouky, je určen
pomocnou páskou. Všímáme si také nejvystouplejšího místa boků (z čelního pohledu) a
nejvystouplejšího místa lopatek a hýždí z profilu.
1
1
4
4 3
5
5
7
1
2
4 3
5
6
2
nejvystouplejší
místo lopatek
7
nejvystouplejší
místo hýždí
Obr. č. 5: Důležité somatometrické body
Měření postavy
Popis měření jednotlivých částí vychází z normy ČSN 800090 Metodika měření tělesných rozměrů
mužů, žen, chlapců a dívek z roku 1993. V této normě jsou podrobně popsány a zakresleny důležité
anatomické body lidského těla. V tomto textu je popis zjednodušen.
Výška postavy – vp - měří se antropometrem od základní roviny k temennímu bodu
Obvod hrudníku – oh -měřící páska vede vepředu přes prsní body a vedeme ji vodorovně kolem
hrudníku
Podprsní obvod hrudníku – p.oh - měří se u žen vpředu pod prsy v místě podprsních rýh, pásku
vedeme vodorovně
Obvod pasu – op - měří se kolem trupu v úrovni bočních pasových bodů, postava má nezatažené
břicho a normálně dýchá
Obvod sedu – os - měří se kolem pánve tam, kde nejvíc vystupují hýžďové svaly
Hloubka sedu – hs - měří se od bočního pasového bodu po boční straně pánve k nejvystouplejšímu
místu (vestoje)
Boční/přední/zadní délka od pasu k zemi - měří se od pomocné pásky po boční (přední nebo zadní)
straně pánve do úrovně sedu a dále pak svisle k základní rovině
Boční hloubka sedu – bhs - měří se od bočního pasového bodu (od pomocné pásky) po boční
straně pánve k rovině sedadla, na kterém měřená osoba vzpřímeně sedí
Obrázek č. 6 : Měření boční hloubky sedu
Obvod krku – ok - měří se kolmo na osu krku, spodní okraj měřící pásky prochází zadním krčním
bodem (nad 7. krčním obratlem), vpředu se spojuje pod ohryzkem, rozměr se odečítá na spodním
okraji pásky (obvod kořene krku se měří vzadu přes 7. krční obratel a vepředu přes střed jamky)
Zadní hloubka podpaží – zhp - měří se od vrcholu 7. krčního obratle podél páteře k pomocné pásce,
která je vedena příčně mezi zadními podpažními body
Délka zad – dz - měří se od 7. krčního obratle, podél páteře k pomocné pásce v pase
Hloubka prsou
Délka od 7. krčního obratle k prsu – hp1 - měří se od 7. krčního obratle přes boční krční bod k
prsnímu bodu
Délka od bočního krčního bodu k prsu – hp2 - měří se od bočního krčního bodu k prsnímu bodu
Přední délka
Délka od 7. krčního obratle k pasu – pd1 - měří se od 7. krčního obratle přes boční krční bod u k
prsnímu bodu a pak přímo (kolmo) k tělové pásce v pase
Délka od bočního krčního bodu k pasu – pd2 - měří se od bočního krčního bodu na kořeni krku k
prsnímu bodu a pak přímo (kolmo) k pomocné pásce v pase
Šířka ramene – šr - měří se od bočního krčního bodu k ramennímu bodu ve středu šířky ramenního
kloubu
Délka rukávu (dynamický rozměr) – dr - měří se od ramenního bodu přes loket k zápěstí na
malíkové straně, horní končetina je ohnutá v pravém úhlu a pěstí opřená o kyčel
Obvod paže - měří se maximální v úrovni zadního podpažního bodu na volně spuštěné horní
končetině
Obvod zápěstí - měří se v úrovni spodního výčnělku loketní kosti na volně spuštěné končetině
Obvod stehna - měří se v úrovni hýžďové rýhy v nejsilnějším místě stehna
Obvod kolena - měří se v úrovni středu kolenní čéšky
Obvod pod kolenem - měří se v úrovni horní části bérce pod kolenní čéškou
Obvod lýtka - měří se maximální obvod v úrovni nejvystouplejšího místa lýtka
Obvod kotníku - měří se přes vrcholy vnějšího a vnitřního kotníku
Obvod přes nárt - měří se šikmo od nejvystouplejšího místa vrcholu paty k nejvyššímu bodu nártu
Proporce
- jsou vzájemné poměry jednotlivých částí těla a jejich poměr k tělu jako celku. Vztahy
velikostí jednotlivých částí těla jsou známy už ze starověku. V určitých mezích jsou proporce
individuálně odlišné, liší se podle pohlaví a rasové příslušnosti (Krebsová 1990). U proporční
postavy jsou například 2 výšky hlavy rovny délce předloktí a ruky, 4 výšky hlavy jsou rovny
vzdálenosti kyčelního kloubu od země. Zejména si všímáme vztahů tělesných rozměrů k tělesné
výšce a obvodu hrudníku (Piňos, 1964). K výrazným změnám proporcí dochází v období růstu a
vývoje člověka (Krebsová1990). Výška hlavy novorozeněte zabírá čtvrtinu z celkové délky, výšky
postavy, výška hlavy dospělého už jen osminu – viz. obrázek č. 5. To znamená, že výška hlavy se
do zbytku těla vejde asi sedmkrát. Na délku dolních končetin připadá 4x délka hlavy. Proporce se
mírně liší u mužů a žen. Např. pro ženy platí: Z výšky postavy zabírá zadní hloubka podpaží asi 11
procent a boční hloubka sedu asi 17 procent. Z obvodu hrudníku je šíře ramene asi 13 procent a
obvod krku asi 40 procent. A to už jsou příklady proporčních výpočtů. Zdlouhavé a namáhavé
zjišťování všech konstrukčních rozměrů na těle vedlo odborníky k tomu, aby je nahradili vhodnými
propočty ze základních tělesných rozměrů. Proporčními výpočty můžeme získat rozměr buď pro
kontrolu naměřeného rozměru nebo přímo pro konstrukci (převážně při hromadné výrobě).
Obr. č. 7: Změny tělesných proporcí během vývoje podle K. H. Stratze
Velikostní sortimenty
V začátcích oděvního průmyslu se převážná část oděvů zhotovovala v zakázkové výrobě na postavy
konkrétních zákazníků. Později byly kladeny vyšší nároky na levné a kvalitní odívání širokých
vrstev obyvatelstva. Pro takový rozsah postav bylo nutné vytvořit optimální velikostní soustavy,
neboli velikostní sortimenty. Velikostní sortiment je struktura velikostí oděvů, vytvořená členěním
do skupin podle základních tělesných rozměrů. Tabulky se sestavují na základě somatometrického
výzkumu, proměření skupiny lidí (v řádu tisíců). Podle výsledků statistického zpracování údajů se
vytvářejí a zpřesňují velikostní systémy tak, aby odpovídaly typové skladbě obyvatelstva.
(Kalábová 1992). Poslední měření v ČR proběhlo v 80. letech a tento velikostní systém platí
dodnes.
Základní tělesné rozměry jsou:
ženy – vp – oh – os (u žen se tuk ukládá přednostně v oblasti sedu)
muži – vp – oh – op ( u mužů se tuk ukládá přednostně v oblasti břicha)
děti – vp - oh
Somatotyp
Je představitel určité skupiny populace lidí navzájem podobných šířkovými a délkovými rozměry a
proporcemi. Základní rozdělení existovalo už ve středověku na typ štíhlý a typ široký, v roce 1940
dělení vylepšil Sheldon na typ obézní, svalnatý a hubený. Tyto složky se u každého jedince různě
kombinují.
Velikostní sortimenty se dělí
Podle pohlaví a věku na:
1) Sortiment pro kojence a batolata
2) Sortiment pro mládež a děti
3) Sortiment pro dospělé (S-starší, M-mladší)
Podle druhu oděvu na:
1) vrchní oděvy
2) prádlo
Podle zakrytí části těla:
- pro horní část
- pro dolní část
Každý výrobce má své vlastní tabulky a značení, někteří zohledňují dělení na somatotypy. Běžná
označení jsou např.: S (small), M (medium), L (large), XL (extra large) , nebo značení číslováním
velikostí např.: 34 36 38 40 atd. Pro děti je typické značení dle výšky postavy nebo dle věku.
Pracovní list