Sopečná činnost

Sopečná činnost
O VULKÁNECH:
JAK A PROČ SOPTÍ
Aleš Špičák
Geofyzikální ústav AV ČR, Praha
litosférické desky
Schéma dominantních procesů deskové tektoniky a
odpovídající geomorfologické útvary
rozložení aktivních vulkánů
rozložení epicenter zemětřesení, m > 5, 10-tiletý časový interval
směr a rychlost horizontálních pohybů
vertikální pohyby zemského povrchu
tři typy rozhraní litosférických desek
divergentní
konvergentní
transformní
důsledek divergentního pohybu –
středooceánský hřbet s centrálním poklesovým (riftovým) údolím
vulkanismus divergentních rozhraní:
vnitrooceánský rift – podmořský lávový proud,
východní Pacifik (západně od Mexického pobřeží)
Woods Hole Oceanographic Institution
The black line shows the extent of the eruption. The new lava flow stretched more than
11 miles long and up to 2 miles wide.
vulkanismus divergentních rozhraní:
vulkán Nyiragongo, východoafrický rift, Kongo
důsledek konvergence oceánské a pevninské desky –
subdukce
vulkanismus konvergentních okrajů desek:
vulkán Fuji, Japonsko
vulkanismus konvergentních okrajů desek:
vulkán Koryakskij – Ključevskaja, Kamčatka
vulkanismus konvergentních okrajů desek:
erupce vulkánu Mount Redeoubt, Aljaška, v r. 1989
vulkanismus konvergentních okrajů desek:
lávový dóm – Mt. St. Helens
vulkanismus konvergentních okrajů desek:
lávový dóm – Kelut, Indonésie
vulkanismus konvergentních okrajů desek:
pyroklastický proud, vulkán Soufriere Hills, Montserrat
plášťový chochol (mantle plume) a jeho důsledek –
– horká skvrna (hot spot)
horká skvrna Hawaii
vulkanismus horkých skvrn:
vulkán Mauna Loa, Hawaii – plochý reliéf
vulkanismus horkých skvrn:
lávový proud, Kilauea, Hawaii
vulkanismus horkých skvrn:
lávový proud, Kilauea, Hawaii
riftový vulkanismus na kontinentech – severní Čechy !!
České středohoří
Západní Čechy – vulkán Komorní Hůrka
(rytina z 1/2 19. století)
INFORMACE O ZEMĚTŘESENÍCH
Americká geologická služba – US Geological Survey (USGS)
- položka Earthquake Hazards Program - http://earthquake.usgs.gov/
vpravo nahoře informace o všech silnějších světových zemětřeseních
posledních dnů, resp. pod položkou All Significant Earthquakes jsou
významná zemětřesení posledních let
u ničivých zemětřesení je dobré si přečíst „Summary“ – popisuje tektonické
příčiny zemětřesení, jeho pozici vzhledem k litosférickým deskám, minulá silná
zemětřesení v oblasti atp.; u významných zemětřesení bývá k dispozici tzv.
Earthquake Summary Poster – lze stáhnout a vytisknout (i ve velkém
formátu)
položka „Maps“ – mj. umožňuje ukázat polohu epicentra v Google Earth
na horní liště vlevo je heslo „Earthquakes“ - jeho stisknutím se dostanu na
stránku http://earthquake.usgs.gov/earthquakes/ ; zde jsou mj. informace o
zemětřeseních uplynulých dnů v USA, resp. na celém světě – doporučuji volit
M2.5/4.5+ worldwide earthquake list, který zachycuje příslušná zemětřesení za
uplynulých 7 dnů. Údaje o zemětřeseních starších než 7 dnů lze nalézt pod
tlačítkem „Past 8 – 30 days“ (vlevo nahoře), ještě starší jevy pak pomocí
„Search for an earthquake“. Ze všech těchto datových souborů lze získat
údaje tak, aby bylo možné je uložit v excelovské tabulce a posléze použít
k libovolným grafickým znázorněním rozložení zemětřesení (nejčastěji poloha
epicenter v mapě, popř. svislý řez znázorňující rozložení ohnisek s hloubkou)
INFORMACE O VULKÁNECH
Stránka Global Volcanism Program, zřízená Smithsonian National
Museum of Natural History, http://www.volcano.si.edu/index.cfm.
Aktuální sopečná aktivita ve světě – Volcanic activity reports –
Smithsonian/USGS weekly volcanic activity report
Dostupné i přes Google Earth
MAPOVÝ PODKLAD
(vč. reliéfu oceánského dna, batymetrie)
volně dostupná softw. aplikace GeoMapApp – lze stáhnout ze stránky
http://www.geomapapp.org/ , včetně manuálu
nenáročné na počítačovou paměť
Zadání práce:
1. zvol si oblast (nejlépe subdukční zónu), kde deskové rozhraní má směr
přibližně S-J, resp. Z-V;
2. z databáze USGS-NEIC http://neic.usgs.gov/neis/epic/epic.html , popř.
ISC/EHB http://www.isc.ac.uk/EHB/index.html vyber údaje o
zemětřeseních, k nimž došlo v profilu širokém 3-5° a dlouhém 1200 km;
profil orientuj kolmo na deskové rozhraní tak, aby jeho delší část (800 –
1000 km) byla nad zanořující se částí oceánské desky;
3. s využitím souřadnic φ, λ zhotov epicentrální mapu všech vybraných
jevů;
4. epicentrální mapu přenes na mapu oceánského dna (tu můžeš zhotovit
např. pomocí aplikace GeoMapApp – viz http://www.geomapapp.org/);
5. s využitím údajů o hloubce ohnisek sestroj nepřevýšené svislé
hypocentrální řezy (na ose x bude zeměpisná šířka nebo zeměpisná
délka, na ose y hloubka) podél jednotlivých profilů;
6. popiš a zhodnoť získané výsledky (délka a sklon Wadati-Benioffovy
zóny, rovnoměrnost/nerovnoměrnost rozložení zemětřesení, porovnání
s polohou vulkánů, morfologií oceánského dna apod.)
francouzský centrální masiv