Magazín 01/2013pdf2 MB

1/2013
MAGAZÍN
ZE ŽIVOTA OBCE
HVOZDNÁ
Hvozdenská
ledová
královna
APRÍL? KDE SE VZAL?
DO TRNAVY A ZPĚT
MAROKO PRO OKO
úvodník
Apríl?
Kde se vzal?
Zima je definitivně za námi a jarní příroda
dodává novou životní energii nám všem.
O to více mě mrzí, že právě držíte v rukou
poslední číslo našeho časopisu… Apríl!
Takto tematicky jsem si dovolil začít úvodník prvního vydání magazínu v roce 2013
a doufám, že mi to odpustíte. Vždyť kdy jindy lze oko přimhouřit nad různými vtípky
a žertíky, než právě na začátku dubna. Ale
kde se vlastně vzalo aprílové vtipkování?
Různých vysvětlení lze nalézt mnoho. Jedno
z nich říká, že úplný počátek tohoto svátku
lze nalézt v reformě kalendáře, kterou uskutečnil v roce 46 před Kristem Julius Caesar.
Podle nově zavedeného kalendáře se 1. duben stal prvním dnem roku, a tak je logické,
že se lidé bavili a byli veselí. Jiná teorie spojuje Apríl s novou zemědělskou sezónou, další
s pohanským bůžkem smíchu, který měl svátek v dubnu, a někteří tvrdí, že lidé mají náladu na fóry, protože je prostě jaro.
a připevní ji na záda někomu, kdo o výtvoru na svých zádech nemá ani tušení. Tradice aprílového vtipkování ve Francii vznikla již
roku 1564 a oproti ČR je zde žertování bráno
mnohem vážněji. V hojné míře se těší oblibě
nejen mezi přáteli, nýbrž i v médiích.
První písemná zmínka a aprílových žertech
na našem území je z roku 1690. Podle dochovaných zápisů spočíval obyčej především
v tom, že se lidé posílali pro něco nesmyslného, např. pro zaječí peří, kohoutovo vejce,
muší sádlo či vtipné semínko. Ten, kdo se nechal nachytat, si vysloužil hanlivý titul „aprílový blázen“ a byl celý den terčem posměchu.
I v dnešních dnech si lidé vyvádějí drobné
zlomyslnosti, žertíky a u novinářů pak dovoluje tradice překročit rámec serióznosti a vyV Anglii se prvnímu dubnovému dni říká All pustit tzv. kachnu.
Fool’s Day, což v překladu znamená den všech Až Vás tedy někdo vyvede Aprílem, berte to
bláznů. V tento den je dovoleno vyvádět růz- s humorem a útěchou Vám budiž, že nejste
né kousky, které by za jiných okolností byly první ani poslední. A hlavně si nezapomeňte
přinejmenším nevhodné. Ve Francii se tomu- po zimě vyměnit bublinku ve vodováze.
Z internetu vybral
to dni říká poisson d’avril a to z toho důvoJaromír Štach
du, že děti vystřihnou rybu (poisson) z papíru
2
sezóna
Kroužek divadelních ochotníků ve Hvozdné –
Hvozdná, okrese, kraji i světe... div se! – se každým rokem rozvíjí a rozšiřuje svoje pole působnosti přes hranice domovské obce, aniž
by ochuzoval své domácí a skalní příznivce.
Už v minulých sezónách jsme těšili publikum
spoustou domácích i zájezdových představení, v předloňském roce jsme „dobyli“ i profesionální scénu Městského divadla Zlín vyprodanou reprízou muzikálu Starci na chmelu. Pohádka Mrazík navštívila i zlínskou Malou
scénu a okruh našich režisérů se rozrostl o tři
tvůrce (Jakuba Henzelého s Mrazíkem, Marka
Hermana s Recitálem S+Š a Terezu Řeháčkovou – režisérku pohádky O spanilé Barunce)
a další ochotné organizátory jiných veřejných
vystoupení. Téměř 40 uspořádaných akcí či
odehraných představení znamená v průměru
bezmála jedno vystoupení týdně! A to je, myslím, na poměry ochotnického divadla nezanedbatelný výsledek.
Sezóna 2012 dokázala, že potenciál KDO je
nevyčerpatelný. „Režisérský team JVJV“ (Jakub, Veronika Z., Jan, Veronika P.) dal „dohromady“ komedii Když se zhasne, která má
za minulý rok „na kontě“ deset velmi úspěšných repríz a získala čtyři ceny na divadelní
přehlídce v Němčicích.
Ovšem ani šest režisérů na tak početný herecký soubor zjevně nestačí! Syn známého herce
MDZ Luďka Randára, Matěj, přišel s nápadem
zrežírovat pro KDO inscenaci čistě „činoherního ražení“ – soudobou verzi Moliérova Misantropa, jež se setkala, zatím jen na domácí scéně, s více než příznivými reakcemi. Svojí neutuchající aktivitou přispěly rovněž Lenka Murčeková a Dora Droščáková, které osobitým
a inovujícím způsobem pojednaly tradiční
Zpívání u stromečku.
Premiéru měl v minulé sezóně Recitál S+Š
– pásmo písní a scének z dílny J. Suchého
a J. Šlitra s „živým“ doprovodem kapely Dixseal a klavíristy Richarda Dvořáka; v režii Marka Hermana s asistencí Jarka Javory se před-
divadlo
Úrodná
stavilo kolem třiceti účinkujících ve věku
od 5ti do 55ti let. Proměnlivý tvar pásma slaví úspěchy nejen při vždy vyprodaných reprízách v sále KDO, ale také úspěšně reprezentoval naše divadlo v Dílně 9472 – klubové scéně
Městského divadla Zlín.
Nezahálely však ani ostatní inscenace. Pohádku Mrazík jsme, mimo jiné, zahráli i ve Zlíně na Malé scéně, pohádka O spanilé Barunce byla reprízována osmkrát a získala ceny
na přehlídkách v Napajedlích, v Hovězím,
a na našem Hvozdenském měšci. Muzikál
Starci na chmelu si pozvalo Městské divadlo
Zlín do svého dětského předplatného a tři reprízy během dvou dní navštívilo 1250 diváků.
Za všechny tvůrce i herce KDO mohu prohlásit, že si přízně publika vážíme a v naší snaze
nepolevíme. Důkazem budiž dramaturgický
plán nadcházející sezóny: Tereza Řeháčková
právě zkouší pohádku Taneček přes dvě pekla, Alena Herman chystá svůj autorsko-režijní
debut/počin s nejmladšími herci – pohádku
na motivy kresleného seriálu Šmoulové, Marek Herman adaptaci televizních večerníčků
Krkonošské pohádky a já se zhostím režie hry
Naši furianti, která má v dramaturgii i v historii KDO své nezastupitelné místo.
Jan Nejedlý
3
obec
Rozpočet obce
na rok 2013
FINANCOVÁNÍ
PŘÍJMY
Daňové příjmy a poplatky, dotace
10 676 000 Kč
Zapojení zůstatku z minulých let
Nedaňové příjmy
a) služby (KT, voda,hrobová místa,
kanalizace. les)
3 335 000 Kč
b) pronájem majetku (pozemky, rybník,
sokolovna, obchod, pohostinství, DPS,
hasičská zbrojnice, býv.knihovna...)
888 000 Kč
c) ostatní příjmy (třídění odpadů,
Eurotel, T-Mobil, úroky, aj.)
516 000 Kč
CELKEM PŘÍJMY
15 415 000 Kč
Příjmy se zapojením financování
16 365 000 Kč
VÝDAJE
Splátka úvěru na "víceúčelovou
budovu"
390 000 Kč
Splátka úvěru na "rozšíření
vodovodu"
771 000 Kč
Splátka úvěru na "škola"
1 207 000 Kč
2 368 000 Kč
Provozní výdaje
641 000 Kč
Silnice a místní komunikace, chodníky, doprava
320 000 Kč
Kanalizace
950 000 Kč
Výdaje
Lesní hospodářství a deratizace obce
Vodovod
Investiční výdaje
Výdaje celkem
641 000 Kč
180 000 Kč
500 000 Kč
1 177 000 Kč
1 177 000 Kč
900 000 Kč
900 000 Kč
Suché poldry
20 000 Kč
20 000 Kč
Rybník
65 000 Kč
65 000 Kč
Škola, a další výdaje spojené se školou
1 550 000 Kč
820 000 Kč
2 370 000 Kč
248 000 Kč
50 000 Kč
298 000 Kč
Sdělovací prostředky (KT, rozhlas, obecní noviny)
565 000 Kč
135 000 Kč
700 000 Kč
Nebytové prostory (sokolovna, obchod, hasičárna..)
583 000 Kč
Kultura (knihovna,kronika, sbor pro obč. záležitosti)
583 000 Kč
Dotace (spolky a sdružení, KD, TJ, KDO, SDH) na činnost
535 000 Kč
535 000 Kč
Veřejné osvětlení
200 000 Kč
200 000 Kč
Hřbitov
20 000 Kč
20 000 Kč
Údržba majetku,služby bank,územní rozvoj…
585 000 Kč
Likvidace odpadů
946 000 Kč
946 000 Kč
Vzhled obce a veřejná zeleň
140 000 Kč
140 000 Kč
300 000 Kč
885 000 Kč
Bezpečnost a veřejný pořádek
35 000 Kč
35 000 Kč
Dům s pečovatelskou službou
251 000 Kč
251 000 Kč
3 231 000 Kč
3 231 000 Kč
500 000 Kč
500 000 Kč
Územní samospráva a státní správa
Daň z příjmů PO a DPH
CELKEM VÝDAJE
Výdaje se zapojením financování:
4
Příjmy
12 512 000 Kč
1 485 000 Kč
13 997 000 Kč
16 365 000 Kč
obec
Digitalizace
kabelové televize
V současné době je v televizním kabelovém
rozvodu obce Hvozdná k dispozici 20 TV programů, infokanál a FM pásmo (rádio). Všechny
programy jsou vysílány v analogové podobě
(tzv. signál PAL). Některé z nich (ČT1, ČT2,
ČT24, ČT sport, Nova, Nova Cinema, Barrandov, Prima Family, Prima COOL) jsou navíc vysílány i v digitálním formátu DVB-T. Pro jejich
příjem však musíte mít televizi s digitálním tunerem, nebo zařízení zvané set-top-box.
budou některé programy v kabelové TV vysílat jak v analogové, tak i v digitální podobě.
Pokud dojde po datu 1. 1. 2014 k výpadku
některého z analogových programů, který už
bude vysílat i v digitální podobě, nebude jeho
vysílání obnoveno. Věříme, že tyto postupné
kroky budou znamenat velký skok v kvalitě
a pestrosti služeb kabelové televize.
Z výše uvedených důvodů doporučujeme
všem uživatelům kabelové televize připravit se na uvedené změny s předstihem.
Buď použitím televizního přijímače s DVB-T
tunerem (mají ho všechny TV přijímače vyrobené v posledních čtyřech letech), nebo pořízením set-top-boxu. Toto jim umožní sledování všech digitálních kanálů výše uvedených
multiplexů a současně už budou zcela připraveni na vypnutí analogového vysílání v TKR
Hvozdná.
S využitím informací od Satturn Holešov
připravil Jaromír Štach
Další směr vývoje kabelové televize v obci
Hvozdná je její úplná digitalizace. Cílem je
poskytnutí kvalitnějších služeb, snížení provozních a investičních nákladů a v neposlední
řadě nabídka pestřejší programové skladby.
V letošním roce je naplánovaná 1. etapa digitalizace, ve které bude stávající programová
skladba rozšířena a bude k dispozici 6 digitálních multiplexů:
M1 – ČT1, ČT2, ČT24, ČT sport
M2 – Nova, Nova Cinema, Prima Family, Prima
Cool, Barrandov
ZMĚNA PODMÍNEK PRO SPALOVÁNÍ
M3 – Prima Love, Prima Zoom, Óčko, Šlágr
ROSTLINNÝCH MATERIÁLŮ
M4 – ČT HD, Nova HD, Fanda, Smíchov, Telka
Upozorňujeme občany na nové platné
M5 – STV1, STV2, Dajto, TA3
Nařízení obce Hvozdná č. 1/2012, kterým je
M6 – Markíza, Joj, Joj Plus, Doma
nahrazeno stávající Nařízení obce Hvozdná
Komplexní digitalizace KT bude provedena
č. 1/2004. Novým nařízením se mění poddo konce roku 2014. Od 1. ledna 2015 budou
mínky pro spalování rostlinných materiálů
všechny nabízené programy v kabelové telenásledujícím způsobem:
vizi vysílány pouze v digitální podobě ve forSpalování rostlinných materiálů
mátu DVB-T. Po komplexní digitalizaci již nese povoluje POUZE VE STŘEDU.
bude možné přijímat programy v analogové
Celý text Nařízení obce Hvozdná č. 1/2012
podobě, tzn. že nebude možné využívat starší
je k nahlédnutí na OÚ Hvozdná nebo také
televizory s analogovým tunerem. V mezidobí
na webových stránkách www.hvozdna.cz.
Důležité
upozornění
5
obec
Vypouštění
odpadních vod
Povolení k vypouštění odpadních vod
– obec Hvozdná
V minulém čísle našeho magazínu jsme Vás
na tomto místě informovali o tom, že naší obci končí dne 31. 12. 2012 platnost povolení
k vypouštění odpadních vod do Hvozdenského potoka. Dnes můžeme konstatovat, že
na základě naší žádosti o prodloužení platnosti tohoto povolení bylo dnem 21. 12. 2012
vydáno vodoprávním úřadem ve Zlíně Rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení
k vypouštění odpadních vod do Hvozdenského potoka do 31. 12. 2015 za stejných podmínek jako doposud (povolené množství a kvalita vypouštěných odpadních vod).
I nadále je obec Hvozdná povinna pečlivě sledovat kvalitu vypouštěných odpadních vod,
což provádíme 12 x ročně přímo v kanalizační vyústi a několikrát ročně i ve vlastním toku Hvozdenského potoka. S tímto jsme dříve neměli žádný problém. Dnes však musíme
konstatovat, že výsledky některých rozborů odpadních vod ať už přímo v kanalizační
vyústi či v potoku jsou alarmující a jen o pověstný chlup nepřesahují předepsané povolené limity.
Rádi bychom touto cestou upozornili, že
obec Hvozdná, jako majitel a provozovatel
stokové sítě, má zákonnou možnost provádět
kontrolu všech připojení jak rodinných do-
6
mů, tak provozoven v obci. Pokud bude zjištěno neoprávněné připojení odpadních vod
ke stokové síti (např. přímé napojení do kanalizace bez funkční ČOV či udržovaného septiku, nebo připojení jímky určené na vyvážení,
tzv. žumpy), nebo pokud bude zjištěno připojení ke stokové síti bez uzavření smlouvy
o odvádění odpadních vod, event. pokud nebude tato smlouva řádně dodržována (platba stočného, vypouštění jiných, než dohodnutých odpadních vod), bude použito všech
dostupných prostředků vedoucích k nápravě
této situace. Musíme si uvědomit, že případná
nekázeň jednotlivců může mít přímý dopad
na všechny uživatele veřejné kanalizace v obci.
Povolení k vypouštění odpadních vod
– majitelé domovních ČOV
Podobně jako vodoprávní úřad předepisuje množství a kvalitu odpadních vod vypouštěných do Hvozdenského potoka, předepisuje kanalizační a provozní řád stokové sítě
obce Hvozdná prostřednictvím vodoprávního úřadu obdobné údaje i majitelům domovních ČOV (DČOV). Tyto údaje najdou vlastníci DČOV ve svém stavebním povolení k DČOV
a kanalizační přípojce, jehož součástí bývá
i odstavec o „Povolení k vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace“. Stavební povolení vám bylo vydáno Magistrátem města
Zlína, Odbor životního prostředí, tzv. vodoprávním úřadem.
Toto povolení se zpravidla vydává na dobu
10 let. Žádáme tímto majitele DČOV, aby si
na svém povolení zkontrolovali, kdy jim toto
povolení končí. Dále popisujeme 3 postupy,
které mohou nastat:
A. Odpadní vody jsou vypouštěny dobu
kratší, než je povoleno – vše je v pořádku.
Jen upozorňujeme na povinnost provádění
Potřebné doklady k prodloužení povolení či
k získání nového povolení k vypouštění odpadních vod do stokové sítě obce Hvozdná
získáte následovně:
- odběry a rozbory vzorků odpadních vod
- provádí Státní zdravotní ústav („krajská hygiena“) nebo Moravská Vodárenská a. s. v laboratoři Klečůvka. Doporučení obce: objednat odběr vzorků u MoVo, a.s. - u paní Ing.
Marie Tomaštíkové z akreditované laboratoře na Klečůvce, která to provádí každý měsíc
i pro naši obec. E-mail: [email protected],
tel.: 725 591 740
- souhlas obce – vydává technik obce: Ing.
Miloš Drašar, E-mail: [email protected],
tel.: 577 901 017
- technická dokumentace od DČOV (návod, projekt, situace) – tu najdete jistě doma.
Ing. Vladimír Jonášek
obec
předepsaného množství odběrů a rozborů vzorků vypouštěných odpadních vod.
Rozbory těchto vzorků (zpravidla 2x ročně)
může obec Hvozdná pravidelně vyžadovat
a kontrolovat a 1x za 10 let je vodoprávní
úřad požaduje předložit pro získání prodloužení platnosti povolení nebo k vydání povolení nového
B. Doba platnosti vypouštění odpadních
vod se blíží ke svému konci. Pak je nutno:
1) zajít na MMZL, Odbor ŽPaZe (referent – paní Koryčanová), kde obdržíte formulář se žádostí o prodloužení povolení k vypouštění
odpadních vod do veřejné kanalizace,
Výsledky
2) žadatel formulář vyplní a doloží předepsané odběry a rozbory vzorků odpadních vod
na odtoku z DČOV za dobu platnosti současného povolení,
3) následně bude platnost povolení prodloužena.
C. Doba platnosti vypouštění odpadních
vod již skončila (nelze ji tedy prodloužit).
Pak je nutno:
1) zajít na MMZL, Odbor ŽPaZe (referent – paní Koryčanová), kde obdržíte formulář se žádostí o nové povolení k vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace,
2) žadatel formulář vyplní a doloží předepsané odběry vzorků odpadních vod na odtoku
z DČOV za dobu platnosti minulého povolení,
3) dále žadatel donese kladné stanovisko obce k vypouštění odpadních vod do veřejné
kanalizace – to je standardní souhlas od technika obce,
4) doporučujeme žadateli, aby měl připravenou k předložení i technickou dokumentaci
od DČOV,
5) následně bude povolení znovu vystaveno.
voleb prezidenta
Výsledky I. kola
volby prezidenta ČR ve Hvozdné
Z celkového počtu 944 voličů se I. kola
volby zúčastnilo 641 voličů.
1. Miloš Zeman
2. Karel Schwanzenberg
3. Jan Fischer
4. Jiří Dientsbier
5. Zuzana Roithová
6. Vladimír Franz
7. Jana Bobošíková
8. Taťána Fischerová
9. Přemysl Sobotka
161 hlasů
136 hlasů
98 hlasů
83 hlasů
78 hlasů
38 hlasů
19 hlasů
13 hlasů
12 hlasů
Výsledky II. kola
volby prezidenta ČR ve Hvozdné
Z celkového počtu 950 voličů se II. kola
volby zúčastnilo 620 voličů.
1. Miloš Zeman
2. Karel Schwarzenberg
338 hlasů
281 hlasů
7
mikroregion
Milióny
do regionu
Vážení spoluobčané, dovolte, abych Vás
krátce seznámil s pohledem do historie
a přítomnosti naší Místní akční skupiny Vizovicko a Slušovicko (MAS VaS).
Dva sousedící mikroregiony Vizovice a Slušovicko založily v roce 2007 Místní akční skupinu (MAS). V hlavní dotační oblasti jsme přinesli do regionu za pět let existence 19,1
milionu Kč, to je asi padesát podpořených
projektů. Každá obec dosáhla na jeden nebo
více projektů. Celkový přínos do území odhadujeme na 28,2 milionů Kč.
Plánovací období 2007 - 2013 je prakticky
u konce. Dne 20. 12. 2012 MAS VaS vyhlásila
6. výzvu k předkládání projektů. Výše alokace
byla 4,7 milionů a výzva byla ukončena 31. 1.
2013. Bylo přihlášeno 20 projektů a Výběrová
komise doporučila k podpoření 16 projektů.
Místní akční skupiny jsou každoročně hodnoceny na Ministerstvu zemědělství. Hodnocení
má významný vliv na výši prostředků na další
Díky MAS se opravily studánky v okolí Hvozdné
kalendářní rok a uskutečnilo se formou veřejných prezentací v budově ministerstva. MAS
byly dle počtu získaných bodů rozřazeny
do čtyř skupin (A, B, C a D). Na vrcholu pomyslného žebříčku je tentokrát MAS – Partnerství Moštěnka (sídlí v Kostelci u Holešova).
8
Zde si dovolím i malou zajímavost. Součástí
MAS – Partnerství Moštěnka je Mikroregoin
Moštěnka, se kterým máme jako Mikroregion
Slušovicko nastavenu velmi dobrou spolupráci a poslední dva roky se snažíme o společné aktivity.
Naše MAS v hodnocení 2012 obhájila skupinu „B“, což ministerstvo komentuje jako
dobře fungující MAS, u které je prokazatelná
nadstavba metody LEADER (tj. umí nejen rozdělovat peníze, ale mají jasnou strategii a distribuce finančních prostředků přes MAS má
přidanou hodnotu oproti centralizovanému
rozdělování). Rád v této souvislosti připomínám, že naše MAS VaS se průběžně rozrůstá
o nové členy a v současnosti má 52 členů,
z toho je dvacet obcí.
Už od jara 2012 se připravujeme na další plánovací období (2014 – 2022). Každý hospodář ví, že pokud chce za čas sklízet, nesmí dát
na blbé nálady, ale musí orat a sít ve správný
čas. Každý z nás se už do přípravy mohl zapojit svým příspěvkem přes anketu na www
stránkách MAS, nebo účastí na veřejném jednání k přípravě našich strategií. Podnikatelé
se mohou zapojit zasláním projektového zásobníku vlastních projektů, u kterých uvažují
o žádosti o dotaci. Každý z nás se může zapojit konkrétním zájmem v obci, spolku, církvi,
v podniku nebo při tvorbě tvůrčího společenského klimatu.
Kancelář MAS najdete ve Vizovicích na městském úřadě, v přízemí budovy Lidového
domu. Naše kancelář také poskytuje prostor
pro dobrovolníky, stážisty, studenty VŠ a zájemce o rozvoj regionu.
Pro přípravu dalšího plánovacího období
(2014 – 2022) uvítáme zájem o spolupráci
s těmi, kterým záleží na rozvoji našeho regionu. Více informací najdete na webu, přivítáme i účast na veřejném jednání k přípravě
našich strategií a oceníme Váš konkrétní zájem o život v obci.
Petr Žůrek, manažer MAS VaS
seniorů
V Doteku sní o multisenzorické místnosti
Setkali jste se už někdy s lidmi, kteří jsou plně
odkázáni na pomoc svého okolí? Možná jste
něco podobného zažili ve své blízkosti nebo
máte dokonce osobní zkušenost. Nemám
na mysli jen lidi s různými fyzickými postiženími, ale také například seniory s demencí,
třeba s Alzheimerovou chorobou. Tato nevyléčitelná nemoc začíná naprosto nenápadně
lehkým zapomínáním, nesoustředěností, ztrácením se ve známém prostředí a pokračuje
postupnou neschopností vyrovnat se s potřebami běžného života, jako je například nákup,
vaření, později i osobní hygiena, stravování
a další. Také komunikace s takto nemocným
je při zhoršování stavu čím dál obtížnější,
až nakonec člověk vnímá jen na smyslové
a emocionální úrovni. Je velmi těžké (po fyzické i psychické stránce) se o takového rodinného příslušníka postarat. Blízké okolí
často s postupující nemocí dojde do bodu,
kdy není v jeho silách vše důstojně zvládnout.
„Často je pak jedním z možných řešení obrátit se na profesionály, kteří nabízejí například domácí zdravotní péči, pečovatelskou
službu či odlehčovací péči. To je pobytová péče
na kratší období - většinou na dobu do tří
měsíců - která uleví rodině a umožní jim si
na chvíli odpočinout.“ Uvádí sociální pracovnice Veronika Olejníková ze společnosti Dotek ve Vizovicích, která takovéto služby nabízí.
Aktivizační pracovnice téže společnosti Jindřiška Vlčková k tomu dodává: „Staráme se
zde o klienty v domáckém prostředí, snažíme
se maximálně uplatňovat moderní přístupy
péče, jako je například bazální stimulace, reminiscenční terapie či skupinová aktivizace
a trénink paměti, které přispívají ke zpomalo-
charita
Pro zdraví
vání postupu onemocnění. Máme zde velké
procento klientů, kteří již nejsou schopni se
o sebe sami vůbec postarat a je potřeba jejich
aktivizaci zcela přizpůsobit konkrétnímu případu. Velkým pomocníkem v této péči by nám
byla snoezelenová neboli multisenzorická místnost. Je to prostor, ve kterém se nachází vybavení a předměty stimulující různé smyslové orgány a navozující tak autentický pocit. Pro
všechny klienty, ne jen pro ty s demencí, je zkušenost silným zážitkem, který pomáhá relaxaci,
uklidnění i aktivizaci a vede často ke zlepšení či
alespoň stagnaci jejich stavu. Bohužel taková
místnost stojí nemalé peníze a zatím není v našich finančních možnostech ji pořídit.“
Pokud vám není osud těchto lidí lhostejný
a chtěli byste podpořit jejich sen, můžete použít například dárcovskou sms ve tvaru DMS
DOTEK, kterou odešlete na číslo 87 777. Cena
takové dms je 30 Kč a z této částky jde celých
27 Kč na projekt snoezelenové místnosti společnosti Dotek, o. p. s . Pokud byste chtěli přispívat pravidelně každý měsíc, napište sms
ve tvaru DMS ROK DOTEK. Ostatními druhy
pomoci je například darování nepotřebných
nepoškozených věcí do Dobročinného obchůdku a poradny Dotek či jakýkoliv věcný
či finanční dar. O dalších způsobech pomoci
se můžete dočíst na internetových stránkách
společnosti www.pecovatelstvi-dotek.cz a to
v sekci Jak nám můžete pomoci.
Dotek, o. p. s
9
historie hvozdenských rodů
Do Trnavy
a zpět
V dnešním povídání o historii hvozdenských
rodů se přesuneme do období vlády Marie
Terezie, jejíž Všeobecný školní řád z roku 1774
zavedl v českých zemích školní docházku dětí
od 6 do 12 let. Rok před jeho vydáním, v roce
1773, se ve slušovickém kostele vdávala Marina, dcera Jana Daňka ze Hvozdné. Pro náš
příběh je však důležité, koho si brala. Jejím
vyvoleným byl zhruba 30-letý sedlák František Holeňák z Trnavy č. 8. Marina se za svým
mužem přestěhovala do Trnavy a společně zde založili rodinu. Pro všechny Holeňáky
ve Hvozdné je nejdůležitější jejich syn Josef,
který přišel na svět v pátek 14. února 1777.
Snad proto, že Josef měl ve Hvozdné příbuzné z matčiny strany a mohl je také navštěvo-
vat, vyhlídnul si zde děvče svého srdce. Onou
vyvolenou byla o osm let starší Anna Lukešová z podsedku č. 38. Jejich svatba se konala
11. října 1797 ve hvozdenském kostele a toto
datum lze považovat za oficiální příchod nositele příjmení Holeňák do Hvozdné. Mladí
manželé se usadili v domě rodičů nevěsty,
v čísle 38. Začátky Holeňáků ve Hvozdné však
nebyly vůbec idylické. Josefovi a Anně se
v roce 1799 narodil syn Matouš a o pět let
později, v roce 1804, syn Augustin. Augus-
10
tin však umírá dva dny po porodu a týden
po něm i jeho matka Anna. Ovdovělý Josef
Holeňák se synem Matoušem si pak zhruba dva měsíce po smrti své manželky bere
její mladší sestru Alžbětu za ženu a zůstává
v domě č. 38. Syn Matouš umírá ve svých 16
letech na horečku, takže z prvního manželství
nezůstal žádný potomek. Se svou druhou ženou Alžbětou měl Josef celkem 6 dětí, zřejmě
ale jen syn Josef dospěl a měl rodinu (a to celkem početnou, protože měl 12 dětí). Ostatní
prokazatelně zemřeli v dětském věku, nebo
jejich osud není znám. Holeňákovi postupně
hospodařili na č. 71 (polovina č. 38), 68 a 44
a stal se z nich významný hvozdenský rod,
který zde existuje již více než 215 let.
Jako konkrétní připomínka života prvního Holeňáka ve Hvozdné se dochoval originál jeho poslední vůle, sepsané v roce
1825. Josef Holeňák zde odkazuje část peněz na invalidy a na chudé při chrámu páně
hvozdenském, dům zanechává manželce a následně jednomu ze svých dvou synů (3. syn byl
na cestě), těm, co nezdědí dům, nařizuje vyplatit 50 rýnských a 1 krávu, pamatuje
i na švagrovou, které do její smrti a bez úplaty půjčuje 1 měřici pole. Zanechal však také
dluhy, o které se následující hospodář musel
postarat – dlužil Josefovi Juříkovi ze Hvozdnej, Josefovi Skřivánkovi z Želechovic a židovi Mojžíšovi ze Slušovic. Zřejmě neuměl psát,
nebo toho nebyl schopen, takže závěť stvrdil
křížkem u svého jména. Josef Holeňák umírá
na žloutenku 4 měsíce po sepsání své závěti,
22. února 1826 ve Hvozdné č. 71.
Jaromír Štach
vdechne život
Ke keramice jsem se dostal úplně náhodou.
Pracoval jsem v ZOO Lešná jako chovatel.
Už tam jsem začal zvířata modelovat. Možná někoho zklamu, když přiznám, že hned
od začátku z komerčních důvodů. Řešili jsme
tenkrát bytovou otázku a to jenom z platu ošetřovatele jaksi nešlo. Ze začátku mě
hlína vůbec neposlouchala, ale za pár dnů
a nocí jsme si na sebe zvykli. Keramická zvířátka se začala dobře prodávat a často jsem,
k mojí potěše, od lidí slyšel: „Ta vaše zvířátka
mluví.“ Rád jsem si z toho dělal srandu a říkával na to: „To je tím hnojem, co mě od nich
prošel rukama.“ Vymyslel
jsem si svoji techniku
– kombinaci různých
značek hlín, což mělo
hodně úskalí a „vychytávání much“.
Po 22 letech jsem
musel práce v ZOO
ze zdravotních důvodů nechat a věnoval jsem se jen
keramice a nočnímu hlídání krav.
Později jsem začal
s Betlémy. Myslím,
že právě prostředí
ve Hvozdné, kam
jsme se přistěhovali, mě přimělo více přemýšlet o křesťanství a víře vůbec. Betlémy
měly také úspěch, ale
není už pro mě tak jednoduché o nich mluvit.
Udělal jsem jich už snad stovky. Minulý rok
jsem však začal mít pocit, že je na čase je darovat i svým dvěma synům. Oni od nás rodičů
tu správnou křesťanskou výchovu bohužel nedostali. Ke každému Betlému jsem jim napsal
dopis, kde kromě jiného bylo: „Skoro každá figurka nese nějaký dárek. To znamená, že myslí
naše zájmy
Když se hlíně
na někoho jiného, ne na sebe. Chce mu udělat radost, uctít ho, pomoct mu. Přestává
v tu chvíli myslet na sebe, na svá přání, touhy, ale také starosti. Každá figurka se směje.
To znamená, že je šťastná a osvobozená sama
od sebe, od svého „já“. Zapomněla na sebe.“
Když modeluji Svatou rodinu, tak myslím samozřejmě především na ni, ale také
na rodinu jako takovou vůbec. Tady bych už
nechtěl být příliš osobní. Jenom použiji úryvek z textu písně Joni Mitchallové: „Není to
vždycky tak, že dokud ti to nedá adié, netušíš, co vlastně máš?“ Někdy mám pocit, když
se mnou někdo mluví o mém Betlému, že je
jakousi spojkou. Spojka mezi námi hledajícími, plnými otázek a možná někdy i pochyb
a těmi pevně věřícími. Kterých si osobně velmi vážím.
Ale kam až jsem se to dostal od keramiky?
Na druhou stranu si zase myslím, že výtvarná práce a vlastně každá práce není jenom
o zvládnutí techniky, materiálu, řemesla,
vědomostí, ale také, a možná především
o obsahu.
Jaroslav Martinek
Pan Martinek již jedenáct let doprovází divadelní festival Hvozdenský měšec plný pohádek
svými keramickými cenami i pomocí při keramickém dnu. Několik let obětavě vede keramický kroužek v ZŠ Hvozdná.
11
galerie mladých
Hvozdenská
ledová královna
V klidu a naplno...
Představujeme vám Terezu Vykopalovou,
novou mistryni republiky v krasobruslení
a také vítězku Českého poháru 2013 v kategorii mladší žačky. Český pohár je naše
nejvyšší soutěž, která se skládá z cca 10 závodů po celé České republice.
Pozorným čtenářům tohoto magazínu určitě neuniklo tvoje jméno. Pravidelně četli
o tvých úspěších v krasobruslení v rubrice V Itálii v Canazei se zlínskou trenérkou Věrou
„Úspěchy našich sportovců“. Kdo tě přivedl Hrabalovou a pražským trenérem Fr. Pecharem,
který v minulosti trénoval i naše nejlepší krasok tomuto „ledovému sportu“?
bruslaře Lenku Kulovanou a Petra Barnu.
Sbírka medailí a pohárů, které má Terezka v pokoji nad postelí je obdivuhodná a doufejme, že
ne konečná.
Asi v mých 4 letech se rodiče rozmýšleli, do jakého kroužku či sportu mě přihlásit. Z časových důvodů zvolili kurz bruslení, který byl
o víkendu, a tudíž nechodili do práce a měli
čas. Asi v 6 letech si mě vybrali do oddílu krasobruslení – přípravky.
Kolikrát týdně máš trénink a jak probíhá?
Na ledě trénuji každý den, někdy i 2x za den,
mimo to chodím do baletu, na jógu a trénovat do tělocvičny. Někdy mám trénink už v 6
ráno, jindy končím v 9 večer, je to různé. Většinou trénuji ve Zlíně u trenérky V. Hrabalové
ml., která mě vede od začátku, ale dojíždím
12
i za trenérem ing. Pecharem také do Prahy.
O víkendech jsou závody.
Jak jde dohromady vrcholový sport a školní
docházka? Máš individuální plán ve škole?
Navštěvuji 6. třídu ZŠ ve Štípě a individuální plán pro žáky ZŠ neexistuje. Je pravda, že
kvůli tréninkům často ve škole chybím. Veškeré učivo pak doháním doma po večerech.
Zatím s tím nemám problémy, na vysvědčení
jsem zatím vždy měla samé jedničky. Vedení
školy mi také vychází maximálně vstříc s uvolňováním, za to jim patří velké díky.
Tréninky ti zabírají opravdu hodně času,
máš čas i na jiné záliby a koníčky?
Baví mě ruční práce, pletu šály a třeba o Vánocích jsem ručně obšívala polystyrenové koule a dělala z nich baňky. Z doplňkových sportů mě chytla jóga.
Máš třeba nějaké ostatní sporty kvůli zranění zakázané?
Nedoporučují mi lyžování, kvůli změně těžiště a taky plavání - styl prsa, kvůli změně poloosy.
Máš nějak speciálně upravený jídelníček?
Musíš se omezovat v jídle?
Mám pouze doporučení některé potraviny nejíst a naopak některé přidat. Ale popravdě řečeno moc se to nedodržovat nedá,
protože potřebuji z něčeho čerpat, mít sílu
na skoky, tak aspoň v malém množství někdy
zhřeším. Také bych měla jíst pravidelně, ale to
se při neustálém cestování z tréninku na trénink také nedá moc dodržovat. Určitě se denně nevážím.
V jakých disciplínách závodíš?
Všechny krasobruslařky závodí v krátkém
programu (2 minuty) a ve volné jízdě (2,5 minuty).
Kdo s tebou jezdí na závody?
Na závodech mi fandí celá rodina: sestra Lucka, taťka, který vše natáčí, a mamka, ta se ale
až v poslední době vydrží dívat, jak jedu.
Máš nějaký rituál před závodem?
Rituál ani ne, spíš mi vždycky taťka, než jdu
na závodní plochu, řekne oblíbené heslo:
V klidu a naplno... Rodina je mi opravdu velikou oporou.
Účastníš se závodů i v Evropě?
Do zahraničí moc nejezdím, jsem ráda, když
odjedu všechny závody u nás (cca 10). V letošní sezoně jsem závodila např. v Trnavě
(Slovensko - 3. místo), Ingolstadt ( Německo
– 1. místo), Canazei (Itálie – 5.místo – 2011
březen).
V loňském roce jsi dlouho nezávodila, byla
jsi zraněná. Šlo o vážné zranění?
Skoro všechno musí bohužel zaplatit rodiče.
Oddíl HC PSG Zlín platí pronájem ledové plochy, ale my oddílu zpětně platíme roční příspěvky.
Podílíš se i na návrzích šatů? Můžeš si vybrat třeba oblíbenou barvu šatů?
galerie mladých
w
Nezapomenutelné bylo setkání s Ájou Vrzáňovou, naší nejlepší krasobruslařkou a také mistryní světa v r. 1949 a 1950. Terezka si s ní dodnes
dopisuje.
Návrhy vymýšlí trenéři, ale samozřejmě to
se mnou konzultují, většinou se shodneme.
Jakých sportovních úspěchů si zatím nejvíc
vážíš?
V sezoně 2010/2011 jsem poprvé vyhrála
Český pohár a tím se kvalifikovala na Mistrovství republiky, kde jsem získala bronzovou
medaili. Pak jsem byla zraněná, a určitě hodně cenné jsou letošní obě dvě zlaté medaile
z Českého poháru a z Mistrovství republiky.
Určitě se těšíš na konec března, kdy ti končí
sezóna a alespoň trošičku vydechneš a načerpáš nové síly.
Duben je opravdu nejpohodovější měsíc, relaxuji, ale ne nadlouho. V květnu začíná tzv.
suchá příprava. Znamená to, že pracuji na fyzičce, 3 x týdně plavu, denně jezdím na kole,
běhám, chodím na balet, jógu. A od srpna začíná nová sezóna, a to už chodím trénovat
Měla jsem pozdě diagnostikovaný zánět achi- i na led. První závody máme v říjnu.
K letošním úspěchům ti moc gratulujeme
lovky a skoro celý rok nezávodila.
Šaty, cestovné, startovné, trenéři, ubytování a držíme ti palce do další sezóny.
Hodně sportovního štěstí.
na závodech stojí určitě hodně peněz, hradíRozhovor připravila Jarmila Nečasová
te si vše sami nebo to platí svaz, sponzor?
13
farnost
Noc kostelů
je tu pro setkávání
V loňském roce se do Noci kostelů v České
republice zapojilo více než 1200 kostelů.
O mimořádném zájmu veřejnosti o program Noci kostelů svědčí i více než 400 tisíc návštěvnických vstupů na www stránky
zaznamenaných během večera a noci.
Myšlenka otevřít kostely v noci vznikla před
osmi lety ve Vídni, kde také v roce 2005 proběhla první Noc kostelů – „Lange Nacht der
Kirchen“. V roce 2009 se touto zahraniční zkušeností inspirovali pořadatelé v České republice a poprvé pozvali širokou veřejnost
na večerní a noční program do několika otevřených kostelů. Zájem návštěvníků o první
ročník Noci kostelů u nás povzbudil zástupce
z mnoha dalších kostelů, a tak se již v následujícím roce konala Noc kostelů v celé České
republice. V současné době probíhá Noc kostelů v zahraničí v Rakousku, Německu, Nizozemí, Slovensku a Estonsku.
I letos budou moci návštěvníci ve stovkách
otevřených kostelů poznávat a obdivovat duchovní a umělecké skvosty křesťanství, které
nejsou pouze výrazem minulosti, ale i živé
přítomnosti. O tom svědčí i bohatý kulturně-duchovní program, v němž opět nebudou
chybět koncerty, komentované prohlídky,
workshopy nebo divadelní představení, možnost nahlédnout do kostelních sakristií či
Znamení
času
V koloběhu života jen stěží rozlišujeme dny
obyčejné od neobyčejných, všední od svátečních. Přesto jsme v poslední době svědky
událostí, které nemají v historii lidstva obdobu. Svět je šokován překvapivým odstoupením Benedikta XVI. ze svého úřadu. Před-
14
klášterních zahrad, zkusit si zahrát na varhany, vystoupat na věže či sestoupit do starobylých krypt, prožít liturgii, nebo jen v tichém
zastavení vnímat to, co bylo inspirací pro stavitele křesťanských chrámů.
Farní kostel Všech svatých ve Hvozdné se připojil k otevřeným branám kostelů poprvé
v roce 2010. Jako registrovaný kostel do Noci kostelů vstoupil v roce 2011. Nejen, že je
možnost volného vstupu do chrámových prostor, ale také je připravován program – meditativní, hudební, audio – video, komentované prohlídky kostela i věže. Blízká fara nabízí možnost občerstvení a posezení u kávy.
Pořadatelé ve stovkách kostelů právě připravují zajímavé programy pro Noc kostelů 2013,
která se bude konat v pátek 24. května 2013.
Ani náš farní kostel Všech svatých nebude vyjímkou a již nyní srdečně zveme k návštěvě.
Markéta Válková
Zdroj: www.nockostelu.cz
stavitel nejstarší a největší světové organizace
odchází pokorně a tiše do ústraní. To jsou
chvíle, které si zaslouží naši zvýšenou pozornost a snahu o porozumění smyslu dění. Přes
všechny spekulace a dohady poslouchejme,
co tím papež říká nechápavému a podezřívavému světu: „Nedělám to, co ode mne očekáváte vy, ale dělám to, co po mně žádá Bůh.“
Následujme jeho příkladu rozumu, víry a lásky s vědomím, že jsme svědky významného
znamení času.
Post scriptum: tato glosa je dopsána v noci
dne 13. 3. 2013. Habemus Papam!
pro oko
cestování
Maroko
V letošním roce jsme se rozhodli obohatit náš magazín o novou rubriku na téma
cestování. Vzdálenosti se díky technickému pokroku zkracují a možnost vycestovat
do zahraničí má stále více lidí. Mnoho našich občanů, ať už pracovně nebo rekreačně navštívilo různá exotická, zajímavá a nevšední místa a právě touto rubrikou bychom jejich
zážitky a postřehy chtěli přiblížit všem. Doufáme, že toto téma bude zajímavé pro naše
čtenáře a přispěje k vyšší kvalitě a úrovni našeho magazínu, a zároveň dodá chuť mnoha
cestovatelům podělit se o své zkušenosti z cest „Až na konec světa...“
Jak to všechno začalo
Koncem prosince 2011 přichází neodmítnutelná nabídka cestovního endura BMW
GS1150. Na motorce už jezdím několik let, ale
pouze po silnici. „Offroad“ mě láká. Dva dny
před silvestrem je motorka doma. Pomalu
začínám spřádat plány, kam by se dalo vyrazit. Láká mě třeba Rumunsko a nebo pobaltské státy. Do začátku sezóny je ještě spousta
času, něco vymyslím.
V únoru potkávám Víta, zmiňuje se o plánované cestě do Maroka. Dostávám nabídku
přidat se k expedici. Ptám se na více podrobností, hlavně jak je expedice organizována.
(Většina expedic má k dispozici doprovodné
auto s náhradními díly a na nějaké zásoby.
Většinou veze i věci účastníků, aby cestování
bylo pohodlnější.) Vít mi sděluje, že si vše organizují sami a že zatím jsou pouze dva. Zdá
se mi to jako vtip, ale po rozhovoru s druhým
účastníkem Jaromírem, nabírá projekt na důvěryhodnosti. S doprovodným vozidlem se
nepočítá, vše se poveze na motorkách. Je nutné zajistit nářadí, různé tmely a lepidla, lepení
na pneu apod. Pojede se jen do Janova, potom dva dny trajektem do Tangeru a pak až
dolů na Saharu. Jako poslední se k expedici
přidává Saša.
Začínají přípravy. Všichni doplňují výbavu,
která chybí. Sdílíme vzájemně seznamy, abychom na nic nezapomněli. Musíme vzít vše,
abychom mohli být naprosto soběstační.
Vít objednává trajekt s kajutou pro 4 osoby.
Expedici jsme nazvali „GS Experience – Morocco 2012“.
Den první
Je úterý 24. dubna 2012 a já vyrážím ze Zlína
odpoledne kolem půl čtvrté, cílové místo
Murau v Rakousku, cca 480 km, kam dorážím
promrzlý na kost půl hodiny před půlnocí.
Projíždíme Alpami, kde je stále sníh
Vít čeká na pokoji, jel z Prahy a dorazil dříve.
V rychlosti si sdělujeme zážitky z dnešní cesty
a jdeme spát, protože zítra nás čeká cesta
přes Alpy do Itálie.
Den druhý
V Murau svítí sluníčko, jdeme na snídani a hned
vyrážíme. Dolomity, co lze říct více. Jedeme
směr Bolzáno, pak následuje motorkářský ráj
Passo Mendola, stoupáme do výšek, zatáčky
a tunely. Pak Trento, Arco a Riva del Gardo.
U Lago di Garda jsme přesně na západ slunce.
15
cestování
Čeká nás přes třicet kilometrů okolo pobřeží.
Střídají se úžasné pohledy na města vysekané
ve skalách, barevné domečky, staré tunely,
přístavy, jachty, kasina. Najíždíme na dálnici
A21 a na první benzince se potkáváme se Sašou a Jaromírem. Jeli dnes ráno po dálnici
z Moravy. Popojedem ještě 200 km. Jsme unaveni a spíme na odpočívadle pod hvězdami.
Den třetí
Vstáváme ráno po šesté hodině, dáváme presso, croissant a odjíždíme. Čeká nás asi 200 kilometrů dálnice do Janova. Sjíždíme do přístavu a řadíme se do zástupu před náš trajekt.
Stojí zde řady marockých dodávek Maročanů.
Výškou vypadají jako londýnské double deckry. Jsou plné použitých věcí a různého šrotu.
Okolo poledne vyrážíme na loď a parkujeme
Na trajektu Majestic jsme strávili dva dny
hned u vjezdu. Kajuta vypadá jako prostornější vlakové kupé se 4 palandami. K večeru
jdeme vybavit formality. Dostáváme razítka
do pasů, pro celníky se stáváme atrakcí a říkají nám „Familia Čeka“.
Den čtvrtý
Probouzíme se ve španělských vodách poblíž
Barcelony. Na loď se nalodí další bílé marocké
dodávky přetížené šrotem a několik moto
i auto výprav. Jedeme směr Afrika. Odpoledne následuje na lodi cvičný alarm a ukázka,
jak si zapnout záchrannou vestu. Kompletujeme trasu na následujících 11 dnů.
Den pátý
Druhé ráno na moři nás přivítalo smutné počasí. Chmury rozháníme pressem a croissantem. Okolo oběda balíme a vyklízíme kajutu.
16
Je to povinné a postupně začíná mezi námi
běhat uklízecí četa. Asi dvě hodiny čekáme
na přistání. Během té doby míjíme Gibraltar,
sledujeme obří lodičky a manévry našeho
kapitána. Po přistání vzniká na lodi zmatek,
tlačíme se pomalu k východu. Konečně nás
pouští k motorkám. Hurá, jsme v Africe. Vyjíždíme z lodi směrem k celníkům, tak usměvavé a milé celníky jsme ještě neviděli. Začíná
hodně pršet. Jedeme směr Tatouan. Urputně
hledáme bankomat, nikdo nemá marocké
peníze. Zvěsti o středověkém Maroku padají
velmi brzo.
Projíždíme kolem pobřeží pěknou riviérou,
svítí sluníčko. Naproti tomu je Tatouan, kterým projíždíme, celkem škaredé a špinavé
město. Lidé na nás mávají, troubí a smějí se.
„Familia Čeka“ se asi líbí. Cesta centrem je náročná, provoz velký a soustředění maximální.
Pravidla provozu nikdo nedodržuje, chodci je
ignorují, proplétání na endurech v plné polní
není hračkou. Zastavujeme na benzince, poprvé padá jedna motorka. Vyhrál Jaromír. Přijíždí Pavel, poslední účastník expedice. Nakupujeme vodu na pití a nějaké pečivo. Mizíme
směr Fes, který je asi 350 km daleko. Cesta je
rozmanitá přes pahorkatinu, spousta serpentin. Mimo město je dobrý povrch. Místy prší
a na řadu přichází i nepromokavé oblečení.
Před západem slunce se zastavujeme na jídlo. Před krámem visí kusy hovězího a jehněčího. Řezník se zubí a my objednáváme kilo
steaků. Po usednutí je u nás šrumec, dostáváme pití a za chvíli i jídlo. Je fantastické! Tak
dobré hovězí by mohla závidět většina restaurací u nás. Placení je úsměvné asi 100 korun na osobu za kompletní večeři. I cena benzínu je zde poloviční jak u nás.
Slunce zapadlo velmi rychle, tak si na to musíme zvykat. Přeci jenom jsme blíž rovníku.
Za další hodinu jsme ve městě Fes. Má asi milion obyvatel. Hledáme doporučený hotel,
cestou nás odchytili naháněči. Nabízí nám
apartmán jako z pohádky, jedeme za nimi
na prohlídku. Dostáváme se do nevábně působící části města, zastavujeme mezi domy.
Apartmán z prospektu je obsazený, vnucují
nám jiné ubytování. Tušíme nějakou levárnu
a ujíždíme rychle pryč. Skútr naháněčů nás
opět dohání, ale Jaromír kroutí hlavou tak
vehementně, že nám nakonec dávají pokoj.
Den šestý
Dopoledne jsme strávili prohlídkou staré
části města – Mediny. Je to nezapomenutelný zážitek. Vydali jsme se bez průvodce
a opustili hlavní turistický proud. Úzké uličky
nám ukázaly opravdový trh. Slepice, skopové,
ryby. Úděsné hygienické podmínky. Jarkovi
cestování
Našli jsme doporučený hotel, je však obsazený. Místní nám nabízí ubytování v soukromí. Vít s Jarkem jdou na obhlídku slibovaného zázraku. Mizí v úzkých a špatně
osvětlených uličkách. Čekáme u motorek,
dost unaveni z cesty. Za chvíli se kluci vrací
a jednohlasně nám sdělují, že to bereme. Pří-
Úzké uličky plné krámků jsou typické pro Medinu v městě Fes
jemný šok z interiéru. Jsme v paláci o třech se podlamují kolena. V jednom krámku s texpatrech, s velkým zastřešeným atriem. Velmi tilem přijímáme nabídku porozhlédnout se
se nám líbí. Světe div se, mají zde i internet. z terasy domu. Pohled na hliněné domky, zanedbané, ale plné satelitů, je těžko popsatelný. V Medině jsme asi tři hodiny, poté se
vracíme na hotel. Převlékáme se do letního
motorkářského oblečení. Ještě před odjezdem se spouští bouřka, očekáváme, že to
bude lehký letní deštík. Začíná pršet víc a víc
a my stoupáme na přibližně dva tisíce metrů
nad mořem. Prší, sněží, fouká silný vítr a teplota klesá k nule. Teď je to o vůli, silný boční
vítr nás nutí mít motorky nahnuté na stranu,
viditelnost je nulová. Dnes jsme najeli asi jen
150 kilometrů, ale víc opravdu nešlo. Nacházíme hotel na kraji města Azrou. Je v kontinentálním stylu. To mimo jiné znamená, že
se v něm moc netopí a neteče teplá voda.
Vlastně teče, ale jen „od-do“. Za pár hodin
voda teče, takže se můžeme prohřát. NavštěTakhle vypadají střechy domů v Medině
vujeme místní hospodu. Saša dostane místní
pivo, což je v muslimském světě zvláštní.
Nahráváme fotky na facebook a jdeme spát. Moc mu nechutná, i když vyhrálo medaili
Motorky jsme zaparkovali před jiným hote- v roce 1981. Bohužel tady nevaří, doháníme to
lem. Zaplatili jsme hlídači a doufáme, že je kuchtěním ze svých zásob na pokoji. Sušíme
najdeme zítra v pořádku.
promoklé věci na elektrických radiátorech.
17
cestování
Shodou okolností zde také potkáváme trojici
Francouzů z našeho trajektu. Jedou stejným
směrem k Sahaře jako my.
Den sedmý
Noc byla mrazivá. V Africe mají zvláštní zvyk
a to vypínat internet, případně i elektriku
na noc. Elektrický přímotop toho bez elektriky moc nepředvedl. Na snídani zkoušíme
místní med a různé sladké pečivo a palačinky.
Odjezd je dneska prostý komplikací, už se
nám to začíná zlepšovat. Stále se nacházíme
ve výšce okolo dvou tisíc metrů nad mořem,
ale svítí nám sluníčko. Čtyři stupně nad nulou
nám proti včerejšku připadají jako z tropů.
Míjíme cedrový park, který jsme včera pro samou mlhu neviděli, a sjíždíme trošku níže asi
na úroveň Sněžky. Krajina se výrazně mění
a připadáme si jako ve westernovém filmu.
Jeden kaňon střídá druhý a my stále zastavujeme, fotíme a točíme. Teplota začíná stoupat
a můžeme vypnout topení na řídítkách. Včera
v Česku padl 200 let starý teplotní rekord. Číst
si takové zprávy po promrzlých chvílích v Africe je úsměvné. Po cestě potkáváme často
policejní hlídky. Pokaždé na nás mávnou.
Mezi Rich a El Rachidou si užíváme scenérie.
Usmívají se, je to fajn. Nevadí jim ani drobné
dopravní přestupky, případně jízda v terénu
přímo před nimi. Jako turisti jsme chráněni
od jejich kontrol, domácí to tak lehké nemají.
Přes cestu je přes každý pruh natažen pás
s ostny. Objet se dá pouze esíčkem.
Zastavuji se a vyměňuji baterii ve foťáku.
Kluci pokračují dál, Pavel na mě čeká. Zatím
rozdává bonbóny místím dětem, které se
18
naráz seběhly kolem nás. Za chvíli vyrážíme
na stíhací závod - dohnat trojici, co pokračovala dál. Bohužel míjíme kluky stojící asi 10 m
od cesty a v podstatě ještě zrychlujeme. Projíždíme městem a kousek za ním zastavujeme,
Za bonbóny děti rádi zapózují.
abychom se zorientovali ve správném směru.
Po pár minutách nás kluci dojíždí a skupina
se opět spojuje do původní formace. Ještě
chvilku tímto tempem a byli bychom brzo
na hranicích s Alžírem. Otepluje se na příjemných dvacet stupňů, svlékáme nepromokavé
oblečení. Rozdáváme bonbóny a tužky dětem, které stojí okolo míst, kde se zastavujeme na focení. Zajímalo by mě, kde všude
budou nalepeny nálepky naší expedice.
Po cestě míjíme českou cestovní kancelář se
žlutou expediční Tatrou. Později se dozvíme,
že tato Tatra dělala doprovod Aloisi Lopraisovi na Dakaru.
Čekají nás další kaňony, průsmyky a serpentiny. Vše v rudo-hnědé barvě. Oběd a večeři
spojujeme dohromady, zkoušíme místní národní jídlo Tagine [tážín] (na dřevěnám uhlí
se ve speciální keramické nádobě s kónickou
pokličkou 3 hodiny dusí zelenina, brambory
a kousky jehněčího masa se speciální směsí
koření – kmín, kurkuma, paprika) a jako zákusek sladký meloun. Kromě Pavla jsme si pochutnali a vyrážíme dále k jihu.
Univerzitní město El Rachida je plné mladých
lidí na kolech, skútrech či jen chodců. Město
je velmi odlišné od severu země. Stavby jsou
vedl. Následoval čaj a vyřizování nedokončeného obchodu mezi Pavlem a Isramem o koberec. Oba se kroutili a těžko poznat, kdo víc.
Poslední, ale úplně maximálně poslední a definitivní cena byla již tak výhodná, že ji i Pavel akceptoval. Psalo se na papír, dohadovalo,
kamenná tvář Pavla střídala smích Israma.
Mohamed i Isram umí pár slov česky, takže
cestování
více z pískovce, rozlehlejší a respektující stejný architektonický styl. Atmosféra je strhující, nikdo nikam nespěchá, svítí slunce a je
teplo. Na doporučení francouzských motorkářů z dnešního rána se vydáváme do kempu
Spring Blue. V kempu si nás vezme na starost
mladík Mohamed. Kemp má umělé jezírko,
pod palmami místo pro stany. Rozbíjíme naše
vybavení, kousek od české výpravy s tatrovkou. Mohamed nás zve na čaj k němu do obchodu s koberci. Pozvání rádi přijímáme. Při
cestě na čaj nám Mohamed sdělí tajemství
Afriky – vy Evropani máte hodinky a my v Africe máme čas. Následuje čajový obřad (marockému čaji, jak jsme se dozvěděli v poušti,
říkají také berberská whisky. Je to silný čas
z máty, hodně slazený. Je zvláštní, jak v horkých dnech dokáže osvěžit a ve studených
zase zahřát. U nás se prodává jako Nana
Máta). Připojuje se Mohamedův bratr Isram,
který je učitelem hraní na bubny. Celá rodina
spouští strhující hudební představení. Pokra-
Ručně tkaný koberec je už můj (v Blue Spring).
Isram s rodinou preludují na bubínky.
čujeme nákupem suvenýrů a dohadování
o ceně. Je to místní folklór a bereme ho s humorem. Neoblomný zůstává Pavel. Zatím.
Poprvé stavíme stany a všichni hned usínáme.
Den osmý
Noc v Blue Spring byla provázena vytím,
možná vytím šakalů. Ráno jsme měli připravenou berberskou snídani od Mohameda.
Upřímně řečeno se Mohamed moc nepřed-
to byla zábava. Pavel nám otevřel cestu k zajímavým cenám, a tak nastalo další obchodování. Zkrátka koberce si vezeme všichni.
(Někteří se však neradujeme dlouho. Já zapomínám koupený koberec v hotelu Takojt a Vít
doma zjistí, že mu zabalil starý koberec, místo
toho, který si vybral.)
Balíme a dáváme řeč s řidičem Adventure
Tatry. Dostáváme tipy, kam jet mimo cestu,
a povídá historky z natáčení. Začíná být teplo
a tak vyrážíme dále na jih Palmovým údolím.
Zastavujeme v městě Ofouse. Pavel, Jarek
a Saša mění gumy. Začíná místní představení,
sem tam při tom spadne motorka a od ráfku lítají jiskry. Asi za dvě hodiny jsou všechny motorky přezuté na enduro pneumatikách. Vít
a já si rozebereme gumy od Jarka. Pro jistotu.
Míříme směr Erfoud a sem tam zastavujeme
na focení. Teplota stoupá, blížíme se k Sahaře.
V hotelu Benhama nás čeká lehký oběd, docela chutná vaječná omeleta. Jarek zkouší
jahodový koktajl. Všichni nabíráme benzín,
který za pár sekund protéká skrz palivové
hadičky. Z města vyrážíme na první offroad,
tedy ztrácíme se ještě ve městě, tréma je
znát. Zmatenými průjezdy městem poutáme
19
cestování
20
pozornost jinak apatických policistů a ti kvůli
nám zastavují dopravu. Za městem si prohlížíme smetiště a Jaromír najímá průvodce.
Klučina na kole nás vyvede směrem na polní
cestu a za odměnu dostane tužku.
Čekají nás první kameny na nezpevněném
povrchu a vykukující duny. Ty se nebezpečně
blíží a my zdoláváme první kopeček plný šu-
fotky na facebook pro naše „fanoušky“.
Plánujeme další trasu na zítřejší den okolo
dun a přemýšlíme o výletu (přejezd pouští
do města Zagora s podporou auta) ve čtvrtek a pátek. Cesta by vedla částečně po trase
etapy rallye Paříž-Dakar mimo normální komunikace a mapy. Rozhodneme se zítra ráno.
Den se chýlí ke konci a nezbývá, než si popřát
první dobrou noc na Sahaře.
Den devátý
První noc na Sahaře byla klidná, škoda jen, že
měsíc je tak blízko zemi a nejsou moc vidět
hvězdy. Holt se na hvězdy musíme přijet podívat znovu. Probouzí nás španělští přátelé,
kteří pod našimi okny nastartovali pár závodních motorek a jeepy. Snídaně proběhla
na terase, převážně sladké pečivo a marmeláda, fresh juice a káva. Náš hostitel Mubarak chce vědět, zda pojedeme příští dva dny
do města Zagora s podporou auta přes poušť.
Nakonec jsme zaplatili zálohu a mohli začít
přípravy doprovodné posádky. Mubarak nám
nakreslil mapu dnešní vyjížďky, tu nám Vít
naštěstí neukázal (Mubarak nakreslil elipsu
a do ní začal malovat duny, to mu trvalo asi
Parkujeme přímo u vstupu do hotelu Takojt
minutu, protože si na tom dal záležet. Pak natrů. Následuje cesta v písku. Po pravdě ře- kreslil tři tečky a napsal názvy vesnic. Takto
čeno, naše těžké motorky plné koberců si
s pískem moc netykají. Jedeme podél dun
směr město Taouz. Užíváme si slunce a bezprostředního kontaktu s mořem písku.
Na konci města Merzouga nás zastavuje místní cyklista s čepicí McLaren F1 a nabízí ubytování. Nevypadá moc důvěryhodně a o ceně
smlouvat nechce. Jedeme se mrknout. Ubytování vypadá pěkně a čistě, k tomu je terasa
s výhledem na duny. Vše na dosah ruky. Cena
včetně jídla je super. Vít s Jaromírem odlehčují motorky, vypouští vzduch z pneumatik
a vyráží do dun. Za dvě hodiny najedou asi
dva kilometry. Prostě v písku nám to ještě nikomu moc nejde. Západ slunce, čaj a oříšky.
Čeká nás tříchodová večeře, ta je bezvadná.
Dokonce jsme dostali i víno, což nebývá zvy- Opuštěná stavba poblíž duny L´erg Chebbi
kem! Jako hlavní chod je kuskus podle domácího receptu se skopovým masem. Užíváme vypadala mapa okruhu s délkou 80 kilomesi místní pohostinnosti, společnosti majitele, trů na Sahaře okolo dun, kde žádné ukazatele
jeho bratra a dalších místních. Opravdu rela- nebo názvy vesnic nejsou).
xujeme.
Mubarak nás doprovodil na cestu, kde zaStránky hotelu www.takojt.com. Vřele dopo- číná naše trasa a popřál štěstí. Pod slídou tanručuji! Wifi tu mají také. Dáváme opět nějaké kvaku měl Vít uloženu podrobnou mapu, a tak
Uprostřed pustiny Pavel nakupuje suvenýry
vyrazil v čele skupiny. Jedeme kolem duny
L‘erg Chebbi. Po cestě nám děti nabízely mláďata Fenka pouštního. Bylo jich hodně. (Kdybyste nevěděli, jak takový fenek - z arabštiny
liška - vypadá, tak je to nejmenší psovitá šelma,
menší než kočka domácí. Má velké uši, které
slouží také k výměně tepla, a má dlouhý huňatý ocas. Aktivní převážně v noci a živí se sarančaty, cvrčky, hlodavci, ještěrkami, ptáky aj.)
Sjíždíme mimo cestu, přesně podle mapy. Jedeme po šotolině, sem tam písek. Fotíme se
u zřícenin, jedeme cestou, jak nás napadne.
Vyjíždíme na místní vrchol a fotíme. Ze skály
se vynoří prodejce a už roztahuje své zboží.
Kupuji dva velbloudy vyřezané z kamene.
Sjezd z kopce dolů, průjezd osadou. Potkáváme turisty na velbloudech, kteří na nás vehementně mávají. Míří směrem víc k dunám.
Vůbec nevíme, kde jsme a kam jedeme. Duny
nakreslené na mapě nějak nesedí s těmi
okolo nás. Ale to ví jen Vít. Nedává na sobě
nic znát. Po cestě je sem tam osada, začínáme
se v písku cítit jistěji.
Přijíždíme do míst, kde jezdí nějaký zájezd
s motorkami KTM, jeepy a doprovodný kamion. Právě mají siestu. Pokecáme s Polákem z jejich týmu, který kroutí hlavou nad
tím, že jsme do dun přijeli na motorce až
z Česka. Je vedro, na slunci s helmou a bez
pohybu se začínáme přehřívat, a tak vyrážíme dál. Tahle část se nejvíc líbí Pavlovi,
sem tam kopečky, šotolina, písek. Dorážíme
do místa, které známe už ze včerejška, a víme,
že jsem tak 10 kilometrů od hotelu. Vít nám
ukazuje mapu, podle které jsme celou dobu
jeli. Propuká výrazný smích a focení mapy. Je-
cestování
deme dál, Jarek odjíždí a my zkoušíme projet dunou. Ano, Saša zapadl, vytáhneme ho
a dále vede Pavel. Vede nás místy, kde nejedou ani závodní KTM. Nevadí, zapadají jen
dvě motorky ze čtyř. Jsem to já a Saša. Pak jedeme pískem dál. Písek začíná být zábavný,
už se ho tolik nebojíme. Přijíždíme k hotelu
a Saša padá. Nic se nestalo, v jednu chvíli ale
bude hrát Sašova motorka hlavní roli.
Na hotelu sprcha, cola a siesta. Večer debata
nad následující etapou. Ve vzduchu je cítit
napětí. Mobarak nám přišel říct, že už na nás
čekají velbloudi. Máme čtyři dospělé a jednoho mladšího. Ahmad vykazuje Jaromíra
od toho mladšího, prý ho nechce přetěžovat.
Nasedáme, zhoupneme se do výšky větší než
na motorkách a vyrážíme na západ slunce
do dun. Zvláštní je, že velbloud vstává nejdříve zadníma nohama. Máme se co držet,
abychom nepřepadli. To je romantika. Pro-
Před projížďkou postupně pózujeme.
cházku na velbloudech si patřičně užíváme.
Zastavujeme v dunách na západ slunce, fotíme a neodpustíme si společné foto. Po půl
hodině míříme zpět do hotelu. Večer nás čeká
bohatá a chutná večeře. Dnes je to salát, tajin s cous-cousem a ovoce. Jak je dobrým
zvykem, dojídáme se banány a pomeranči.
Večeří se tady hodně pozdě, okolo půlnoci
jdeme spát. Dnes to byl relax, zítra to bude
jiný příběh – vyrážíme do pouště.
Radomír Bušo a Vít Štěpánek
Foto : Jarek, Vít, Pavel, Radek
(pokračování příště)
21
sport
Tenisové
ohlédnutí
Úvodem lze konstatovat, že se tenis ve Hvozdné za svou šestiletou činnost stal nedílnou
součástí naší obce. Postupně se z malých
žáčků stávají gymnazisté, ale převážná část
u tenisu zůstala a mnoho z nich se již zapojilo
do tenisových soutěží. V rámci naší obce bohužel nemáme dostatečné zázemí (alespoň
tři antukové kurty) pro pořádání soutěží,
a proto se uzavřela dohoda s Fatrou Napaje- (roční náklady na jednoho hráče přijdou dodla, která má krásný tenisový areál.
posud započítáme-li výstroj a výzbroj minimálně na 5 – 8 tis. Kč), a proto rodiče sledují,
aby to byly dobře investované peníze,
SK Tenis Hvozdná je veden výkonným výborem, který důsledně dbá, aby byl dodržován
stanovený morální a etický kodex každého
člena klubu, pravidelně se schází a plní stanovené cíle a úkoly, které mu uložila výroční
valná hromada,
financování klubu je vyrovnané, kde nejvýznamnější podíl příjmů je z členských příspěvků, sponzorů, sponzorování rodičů mimo členské příspěvky a také dotace od obce
Hvozdná, za kterou tímto děkujeme a doufáme v budoucnu v její navýšení.
Jaké si SK Tenis Hvozdná postavil cíle pro
rok 2013:
rozšířit členskou základnu, hlavně o nejDo soutěží se zapojili:
mladší ročníky 2003 – 2005,
Mladší žáci – Petr Kostka, Jiří Holík
postavit tréninkovou tenisovou zeď v areálu
Mladší žákyně
víceúčelového hřiště,
– Aneta Vágnerová, Kateřina Turková
zapojit maximální množství hráčů a hráček
Dorostenci
do výkonnostních soutěží,
– Ondřej Mlčák, Pavel Novotný, Petr Kostka
uspořádat minimálně dva turnaje,
Dorostenky
zabezpečit letní soustředění,
– Aneta Vágnerová, Tereza Žůrková
V čem je možno spatřovat úspěchy hvoz- udržet vyrovnaný rozpočet,
udržet stabilizovaný výkonný výbor a revizdenského tenisu:
v oddílu od roku 2011 pracuje profesionál- ní komisi,
ní trenér Ing. Hanuš a pod jeho odborným ve- získat další sponzory.
dením se hráči po technické i taktické stránce Závěrem chci poděkovat výkonnostnímu
výboru, rodičům, hráčům a hráčkám za velvelmi zlepšili,
výrazná pomoc ze strany rodičů jak po fi- mi zodpovědný přístup a dobrou reprezennanční stránce, ale i obětavost při pořádání taci nejen SK Tenis Hvozdná, ale také obce
Hvozdná.
turnajů a také při letním soustředění,
Ing. Pavel Kostka, předseda
tenis je z pohledu finančního velmi náročný













22
sport
První rally
na valašském sněhu
Představte si ty nejextrémnější zimní teploty, takřka arktické počasí, třeskutý mráz
štípající ve tvářích, stopy ve sněhu a páru
od úst. K tomu přesně 40 odvážlivců běhajících po zamrzlé ploše s autíčky, které neodradily ani tyto kruté podmínky. Odmyslete
si ale vůni závodního benzínu. S tou se totiž
na závodech RC rally pravděpodobně nesetkáte. Přesně takto to vypadalo šestadvacátého ledna na Pahrbku u Napajedel. Třpytivé
závěje sněhu se změnily ve tvrdou krustu,
po které se dalo chodit. Slepé rameno řeky
Moravy zcela zamrzlo a byly tak vytvořeny
ideální podmínky pro závod.
Na start se postavily posádky v té nejlepší
kondici. Přišla i spousta změn, byly vytvořeny
nové, velmi silné týmy. Mezi ten nejobávanější
patřil tým Styllex motorsport RC Team (David
Mišalko, Kamil Sedláček, Mikuláš Sisák). Dále
k nám zavítala spousta nových tváří z různých
koutů ČR.
Shakedown (testovací zkouška) byl tentokrát
obzvlášť důležitý a využili ho opravdu všichni
jezdci. Pneumatiky s hroty, které by zabránily
problémům s hladkým povrchem trati, nebyly totiž povoleny. Mezi další nepříjemnosti
patřily i pády. Nebylo jednoduché následovat
rychlé modely po tak klouzavém povrchu,
a tak se občas téměř každý svezl na ledu či
sněhu jako na skluzavce. Nejméně příjemnou
se však stávala etapa vedoucí do cíle, kde by
ani brusle nebyly marné. Padalo se v průměru
1 x na jezdce. Naštěstí se však nikomu nic nestalo.
Organizace Valašské zimy byla tak propracovaná, že pořadatel zařadil i pauzu na oběd,
takže si závodnící mohli pořádně odpočinout a zahřát se
v teplé restauraci. Tento čas
využili i pro potřebné úpravy,
někteří totiž řešili téměř záhadné otázky.
Například týmu
Samohýl Motor Zlín činila potíže především elektronika
a tak se už kluci rozhodovali, zda si nezahrát
s auty curling. Jejich týmovou taktikou však
bylo dojet závod, proto posbírali veškeré síly
a pokračovali dál.
Po dlouhém boji se vítězem 1. Rally Valašská zima report stal Kamil Sedláček, který
tak do nové sezony odstartoval v tom nejlepším duchu. Zaslouženou stříbrnou příčku obsadil Honza Šrámek a bronz si odvezl Michal
Oppitz.
Nejrychlejším juniorem se stal David Sedláček, na druhém místě David Kašný a třetí
Vítek Kutal.
1. Rally Valašská zima se i přes extrémní podmínky stala velmi příjemným závodem. Hlavním úkolem pro převážnou část jezdců bylo
po krátké pauze opět získat jistotu v rukou
a sebevědomí na tratích, a na tento styl najít
odpovídající nastavení. Nyní nastává čas příprav na další podnik, který bude už v jarním
duchu.
Kamil a David Sedláčkovi
23
sport
Fotbalové jaro 2013
DOMA
muži „A“ - III. sk. A
dorost - OP sk. A
žáci - OS sk.B
MLADCOVÁ „B“
17.kolo
UZM
muži „B“ - IV. sk. B
15.30
neděle 31. 3.
15.30
18.kolo
UZM
15.30
TEČOVICE „B“
19.kolo
UZM
16.00
neděle 14. 4.
16.00
VOLNO
20.kolo
UZM
VOLNO
16.00
TRNAVA
21.kolo
UZM
16.00
LHOTA U MAL.
22.kolo
UZM
neděle 28.4.
16.30
neděle 5. 5.
VIZOVICE „B“
16.30
10.15
FRYŠTÁK
sobota 4. 5.
16.30
neděle 5.5.
14.00
16.kolo
UZM
16.30
VESELÁ
23.kolo
UZM
16.30
POHOŘELICE
24.kolo
UZM
neděle 12.5.
16.30
neděle 19.5.
KAŠAVA „B“
16.30
16.30
UZM
16.30
16.30
neděle 2.6.
neděle 19.5.
16.30
neděle 26.5.
LUKOV
16.30
neděle 2.6.
16.30
ŠTÍPA
15.kolo
UZM
16.30
neděle 16.6.
BRATŘEJOV „B“
16.30
sobota 15.6.
16.30
Náhradní termíny (OFS): 1.5.2013 16.00 hod.,29.5.2013 17.00 hod.
Úspěchy
našich sportovců
AEROBIC
Adriana Nečasová (*2006)
1. místo
2. 3. 2013 Kladno – Fisaf, II.VT, tým 8 - 10 let
24
10.15
14.00
14.kolo
UZM
10.15
SPYTIHNĚV
sobota 25.5
BŘEZŮVKY
26.kolo
neděle 12.5.
VŠEMINA
sobota 18.5.
NEUBUZ
25.kolo
UZM
BŘEZOVÁ
14.00
Beáta Obdržálková (*2002)
Daniela Nečasová (*2002)
3. místo
2. 3. 2013 Kladno – Fisaf, II.VT, tým cadet
11 - 13 let
KRASOBRUSLENÍ
Tereza Vykopalová (*2001)
2. místo 20. 1. 2013 Uherský Brod
1.místo
27.1. 2013 Velká cena Prahy
10.15
sport
Termínová listina
VENKU
žáci Štípa
muži „A“ - III. sk. A
muži „B“ - IV. sk.B
PŘÍLUKY „B“
JASENNÁ
sobota 6.4.
15.30
neděle 7.4.
dorost - OP sk.A
žáci - OS sk.B
BŘEZOVÁ
15.30
neděle 7.4.
13.15
VŠEMINA
neděle 14.4.
HALENKOVICE
neděle 21.4.
MYSLOČOVICE
sobota 27.4.
LUTONINA
16.00
neděle 21.4.
16.00
sobota 27.4.
MYSLOČOVICE
13.30
neděle 28.4.
13.30
JAROSLAVICE
16.00
sobota 20.4.
16.00
neděle 28.4.
LUŽKOVICE „B“
13.00
PROVODOV
13.30
LUKOV
neděle 5.5.
13.30
KOMÁROV
středa 8.5.
LHOTA U MAL.
sobota 11.5.
16.30
FRYŠTÁK „B“
14.00
sobota 11.5.
TRNAVA
16.30
neděle 12.5.
16.30
MALENOVICE
sobota 18.5.
PŘÍLUKY
14.00
neděle 19.5.
13.30
BŘEZOVÁ
neděle 26.5.
TLUMAČOV
sobota 1.6.
VOLNO
16.30
ZÁDVEŘICE
14.00
neděle 2.6.
VŠEMINA
neděle 9.6.
BŘEZNICE
16.30
neděle 2.6.
14.00
VESELÁ „B“
16.30
sobota 8.6.
TRNAVA
16.30
neděle 9.6.
13.30
Štípa - žáci odehrají svá domácí utkání na hřišti ve Hvozdné - jako předzápas „B“ mužstva
1.místo
16. 2. 2013 Velká cena Brna
1.místo
23. 2. 2013 Břeclav
1.místo
10. 3. 2013 Mistrovství ČR - České Budějovice
RC MODELY
David Sedláček (*1999)
1. místo - junioři
1. Rally Valašská zima
Kamil Sedláček (*1994)
1. místo 1. Rally Valašská zima
TANEC
Klára Zámečníková (*1990)
5. místo
26. 1. 2013 - Mistrovství ČR standardní tance
- Olomouc
4. místo
9. 3. 2013 - Mistrovství ČR kombinace 10 tanců (stt a lat) - Brno
25
z naší matriky
Společenská
kronika
Významná životní jubilea
jak to vidím já
Chytilová Věra oslavila 70 let , *8. 1. 1943
Hrazdirová Anežka oslavila 91 let, *10. 1. 1922
Kotková Štěpánka oslavila 70 let , *17. 1. 1943
Červenková Jarmila oslavila 75 let, *28. 1. 1938
Polách Josef oslavil 75 let, *5. 2. 1938
Lukovská Jaroslava oslavila 70 let, *8. 2. 1943
Morbicer František oslavil 80 let, *23. 2. 1933
Jasenská Anežka oslavila 80 let, *24. 2. 1933
Hlaváč Josef oslavil 75 let, *25. 2. 1938
26
Narodili se
Chytilová Karolína, * 14. 11. 2012
Kavečková Emma, * 10. 1. 2013
Patočková Tereza, * 19. 1. 2013
Vzpomínáme
Vykopal František, † 5. 1. 2013
Jak se nám žije
ve Hvozdné
Když manžel přišel s nápadem si na Hvozdné
koupit pozemek, tak jsem radostí zrovna neskákala. Zrekonstruovali jsme byt a ta představa začít znova, mě moc nepřidala. Po narození syna jsme už oba dobře věděli, že chceme
z toho „blázince“ pryč. Musím přiznat, že
ve finále jsem odpočítávala dny stěhování – tak jsem se těšila. Stavba domu trvala
rok a nám zbývaly ještě práce okolo domu.
Ty jsme dokončovali tzv. „za pochodu“. Zklamáním je pro nás veřejné osvětlení, se kterým se v projektu počítalo, ale už nedokončilo. I přes to všechno máme obrovské štěstí
na sousedy, ve kterých jsme našli kamarády.
Ale kdo měl největší radost, byly samozřejmě naše děti. I ony si tady našly nové kamarády, se kterými strávily léto, a přátelství
pokračuje i ve školce. Člověk s napětím očekává, jak se dítě začlení do nového kolektivu.
Díky výborným novým pedagogům jsme to
zvládli na jedničku. Za to bych chtěla učitelům Kapitánů touto cestou moc poděkovat.
Školka je krásná, prostorná a spoustu věcí se
podařilo doladit během prvních měsíců. Mrzí
mě nedostačují informace na webu školky,
ze kterých nic aktuálního nevyčtete, a co
stále přetrvává je parkování a nepřehledné vyjíždění od školky. Málokdo ví, že se podepisovala petice na dětské hřiště v areálu školky, tak věřme, že se najdou nějaké
finanční prostředky k jeho realizaci. Závěrem bych chtěla vyzdvihnout práci Sdružení
rodičů za to, že pro nás organizují odpoledne plná zážitků, např. Drakiádu nebo Lampionový průvod. Obec Hvozdná je krásná. Ale
tu tvoří lidé a záleží jen na jejich přístupu
k vám. My měli zatím štěstí.
Krásné jaro přejí Kuželovi
inzerce
DUBEN 2013
ČERVEN 2013
2. 6. OSLAVA DNE DĚTÍ – zve Kulturní
komise OÚ Hvozdná, bude upřesněno
2. 6. SLAVNOST BOŽÍHO TĚLA – mše svatá
v kostele a průvod k oltářům v okolí kostela
– Hvozdná, kostel Všech svatých, 7:30 h
28. - 29. 6. MICHELIN RALLY HVOZDNÁ
KVĚTEN 2012
– závody RC modelů aut – závod je součástí
Intercupu Zlín
4. - 5. 5. XXIII. HVOZDENSKÝ SALON
UKONČENÍ ŠKOLNÍHO ROKU 2012/2013
Pocta Josefu Hvozdenskému – stará
- TALENTMÁNIE – zve Sdružení rodičů při ZŠ
hasičská zbrojnice, vernisáž v 15:00 hodin
4. - 12. 5. XIII. HVOZDENSKÝ MĚŠEC PLNÝ Hvozdná a Štípa – hřiště na Osmeku – proPOHÁDEK – XIII. ročník divadelního festivalu gram bude upřesněn
– KDO Hvozdná, program bude upřesněn
5. 4. POUŤ MUŽŮ – zve Římskokatolická
farnost Hvozdná
30. 4. PÁLENÍ ČARODĚJNIC – jen za příznivého počasí - zve Sdružení rodičů při ZŠ
Hvozdná
MAGAZÍN
1/2013, březen 2013, č. 63, ročník XVII.
HVOZDNÁ
HVOZDNÁ - magazín ze života obce vydává Obecní úřad Hvozdná, č.p. 210, 763 11, www.hvozdna.cz, tel. 577 901 017. Redakční
rada: František Morbicer, Oldřich F. Krajíček, Miroslav Válek, Mgr. Eva Pekařová, Stanislava Bergerová. Výroba: Trinitas, náklad 450
výtisků. Neprošlo jazykovou úpravou. Příjem placené inzerce do 7. 6. 2012 na [email protected].
pozvánky a informace
8. 5. POUŤ ŽEN – zve Římskokatolická farnost Hvozdná – návštěva Nitry na Slovensku
28. 3. ZELENÝ ČTVRTEK – mše svatá
24. 5. NOC KOSTELŮ – prohlídky kostelů
– Hvozdná – kostel Všech svatých, 16:00 hod.
v celé ČR – ve Hvozdné od 18:00 - 23:00 h
29. 3. VELKÝ PÁTEK – velkopáteční obřady,
program pro celou ČR na www.nockostelu.cz
pašije – Hvozdná – kostel Všech svatých,
25. 5. POSEZENÍ POD MÁJEM – Český
16:00 hodin
zakrádkářský svaz Hvozdná – 18:00 h
30. 3. BÍLÁ SOBOTA – velikonoční vigillie
25. 5. OSLAVA 15 let trvání Nezávislého
– Hvozdná – kostel Všech svatých, 19:00 h
Valašského Divadla (NEVADI) – budova
31. 3. VELIKONOČNÍ NEDĚLE – mše svatá,
divadla ve Hvozdné, 16:00 seminář, 20:00
svěcení pokrmů – Hvozdná – kostel Všech
představení NEVADI
svatých, 7:30 h
BŘEZEN 2013
fotoseriál z tradičního běžkování
Není důležité zúčastnit se, ale zvítězit!
Snad nebudu muset
resuscitovat...
Třeste se, jdu na to!
Mám dobře namazáno!
A já budu večer mazat tebe...
Možná mě,
když se oteplí...
Hlavně ať se nám všichni
ve zdraví vrátí!
Bude to stačit i na bednu?
Na stylu nezáleží!
Cílová fotografie to rozhodne!
No pohni,
nebo nezbude!
Foto : Jarmila Nečasová, text: redakční rada