Británie: Libra po volbách klesla, spekuluje se o nové vládě

Česká tisková kancelář
7. května 2010
Informační agentura
Název článku: Británie: Libra po volbách klesla, spekuluje se o nové vládě
Charakteristika článku:
Článek informuje o aktuální volební a povolební situaci ve Velké Británii. Tamní trhy netrpělivě čekají
na konečný výsledek voleb a následující vývoj. Jamese Knightley, ředitel londýnské pobočky ING
Commercial Banking, k tomuto tématu řekl, že nejhorší variantou by byla "koaliční vláda, která by se
za pár měsíců zhroutila a následovaly by nové volby".
Británie: Libra po volbách klesla, spekuluje se o nové vládě
7.5.2010
Zpravodajství ČTK str. 0 mes pol
pek ING CB
-------------------Ke zpravodajství: FOTO/aktuality; GRAFIKA; AUDIO; VIDEO
Rozšířili jsme o ohlasy ze Švédska a Norska.
-------------------Londýn 7. května (zpravodaj ČTK) - Na výsledky britských voleb čekaly kromě voličů a
politiků především finanční trhy, které na nejisté rozložení sil zatím reagovaly poklesem na
londýnské burze a dvouprocentním oslabením libry. Dosavadní britské komentáře se zaměřují
na souboj o vytvoření vlády.
Británie směřuje k prvnímu "nerozhodnému" parlamentu od roku 1974, v němž budou mít
konzervativci se značným náskokem nejvíce poslanců, ale ne většinu potřebnou k vládnutí
bez pomoci další strany. Trhy doufaly v jednoznačnější výsledek, který by přinesl vládu s
dostatečným mandátem, aby mohla důrazně řešit rekordní rozpočtový deficit.
Podle konzervativního švédského premiéra Fredrika Reinfeldta Británii po volbách čekají
těžké časy. Rozhlasové stanici SR dnes řekl, že Británie by "ve své obtížné hospodářské
situaci potřebovala jasnější výsledek". Ať už vládu vytvoří kdokoli, čeká ho "velmi obtížné
ozdravení veřejných financí", k němuž je třeba jasných většin, upozornil Reinfeldt.
Euroskepticismu šéfa britských konzervativců Davida Camerona se neobává. "Pokud se
stane ministerským předsedou, z praktických důvodů uzná, že to musí změnit," dodal švédský
premiér.
Jeho norský protějšek, sociální demokrat Jens Stoltenberg, připustil, že přirozené by bylo
střídání vládní moci. Tu v Británii v posledních 13 letech drželi labouristé. Podle Stoltenberga
by výměna byla logickým důsledkem britských voleb, podle něj to patří k demokracii.
Pro Brity i ostatní země je podle norského premiéra nejdůležitější, aby byla nová britská
vláda "stabilní a schopná řízení".
Index na londýnské burze poklesl po jejím otevření o 1,68 procenta a pak se mírně zvedl.
Stejně tak libra během noci oslabila o dvě procenta a se dostala na nejnižší úroveň vůči dolaru
za poslední rok, aby pak mírně posílila.
Trhy zjevně čekají na následující vývoj. Získaný počet poslanců sice dává konzervativcům
největší šanci vytvořit vládu, ale podle britských konvencí za nerozhodného stavu zůstává v
úřadě dosavadní premiér a může zkusit sestavit vládu jako první.
Podle Jamese Knightleyho z banky ING by pro trhy byla nejhorší variantou "koaliční vláda,
která by se za pár měsíců zhroutila a následovaly by nové volby". Podle něj by to mohlo vést
k tlaku na rating britských státních dluhopisů.
Dnešní britské listy, které reagují na odhady výsledků, zdůrazňují nerozhodnost voleb.
(Labouristický premiér Gordon) Brown vzdoruje, zatímco toryové tvrdí, že mají právo
vládnout, uvedl na první straně The Guardian. The Times píší o "volebním chaosu" v
souvislosti se zmatky v mnoha volebních místnostech, kde se nedostalo na všechny voliče.
Pravicový The Daily Telegraph se domnívá, že "Cameron je na cestě k vítězství", bulvární
Daily Express píše, že prvním úkolem nové vlády konzervativců Davida Camerona bude
vyčistit nepořádek po Brownově vládě. Podle dalšího pravicového bulváru The Sun
"labouristé utrpěli přesvědčivou porážku". Levicový bulvár Daily Mirror interpretuje
výsledek tak, že "Davidu Cameronovi se nepodařilo zasadit smrtící úder".
Británie nemá s menšinovými nebo koaličními vládami mnoho zkušeností, naposledy zažila
menšinovou vládu nakrátko v roce 1974. Komentátoři proto horečně spekulují především o
variantách pro nejbližší hodiny a dny.
Shodují se v tom, že pokud toryové získají aspoň 310 poslanců, budou moci vládnout s
menšinovým kabinetem, aniž by museli jednat s liberálními demokraty. Otázka je, jak stabilní
taková vláda bude, obzvlášť, když bude muset dělat drastické a nepopulární škrty.
Komentátor BBC zdůraznil, že čtvrtek přinesl "mimořádné a bezprecedentní volby bez
jednoznačného výsledku". "Odpověď na otázku, co bude dál, může zůstat nezodpovězená až
do večera a možná i během příštích dní," uvedla BBC.
Podle blogu Financial Times mohou nyní liberální demokraté podpořit menšinovou vládu
konzervativců, ale nedostanou od nich požadovanou reformu volebního systému. Tu by mohli
získat dohodou s labouristy, ale skoro určitě by také žádali odchod Browna, dodaly FT.
pek ml
Cas| 20:25