snář z továrny - Dream Factory Ostrava

Ú
SNÁŘ Z TOVÁRNY
MAGAZÍN FESTIVALU DREAM FACTORY OSTRAVA 2014
Ý3
. Č E R V NA
20
1
14
Dream Factory
R
TE
Úsvit přímého
divadla
Spanilomyslné čtenářky a švarní
čtenáři, opět po roce vás s kolegy
z redakce zpravodaje, jakož i z celého štábu festivalu Dream Factory
Ostrava srdečně zdravíme a vítáme ve víru festivalového dění!
Šesti dny nabitými divadlem, hudbou, výstavami, projekcemi a debatami vás budou od
úterý do neděle provázet naše
noviny, přiléhavě nazvané Snář
z továrny. Velice se těšíme na vaši
přízeň a za odměnu budeme ze
svého slovního pokladu rozdávat
ty nejlepší historky a žertíky, doplněné seriózními rozhovory se
všemi festivalovými hvězdami.
Z programu hned za
čerstva upozorňuji na dnešní zahajovací Kouli, skandál z Hradce
Králové od i ostravským divákům
dobře známého Davida Drábka,
ze středeční nabídky si nenechte
ujít velkou vřejenou besedu o kulturní politice, krizi v Ústí a dalších
souvislostech, s předními hosty di-
Raduji se ze všeho...
Tomáš Suchánek, v občanském životě manažer Divadla Petra Bezuruče, festival Dream Factory před pěti lety založil a dodnes je jeho ředitelem. Co ho
nejvíce těší na šestém ročníku?
Uplynul rok a jsme zase tady - co
všechno se změnilo, co je na Dream
Factory nové a co naopak tradiční?
Od samého začátku se snažíme přivážet na festival inscenace, o kterých
si myslíme, že by milovníkům divadla
neměly uniknout. Ne každý má čas
cestovat a sledovat, co zajímavého
se ten který rok na našich jevištích
urodí. Tradičně tedy přivážíme do
Ostravy inscenace, které získaly nominace či samotná ocenění jako Cenu
Alfréda Radoka, Cenu álie či Cenu
Divadelních novin. Opět hrajeme ve
všech ostravských divadlech, v Domě
kultury města Ostravy, multižánrovém
centru Cooltour, ve Staré Aréně a na
Dole Hlubina. Pokračuje naše spolupráce s Minikinem, kde uvádíme filmovou
sekci. Nově letos zavítáme do prostoru
Vršek na Dole Hlubina, kde uvedeme tři
festivalové inscenace. Čekají nás také
dva koncerty. Čerstvý držitel Ceny Alfréda Radoka, absolvent Janáčkovy konzervatoře v Ostravě a titulní představitel
Hamleta, kterého na festivalu uvede
Švandovo divadlo, Patrik Děrgel, představí společně s Michalem Sedláčkem,
hercem Divadla Petra Bezruče, svou
kapelu EMA. Norbert Lichý zase svou
kapelu z gymnaziálních let nazvanou
ZKRAT, která zažívá svůj velký comeback.
vadelního i politického světa zdaleka nejen z Ostravy, již ve 13 hodin
ve Staré Aréně. A večer tamtéž
znamenitý Kabaret Astragal ze Zlína, v režii poťouchlé Anny Petrželkové a s nezaměnitelnou Martou
Bačíkovou v hlavní roli.
V pivním baru Dílo se již
roztáčejí pípy, v denním batu Metro se otevírají lahve s griotkou
a zelenou a v divadelním klubu
u Petra Jaši již čeká výběr kvalitní
nakouřené whisky a pro fajnšmekry taky bulharská Pliska. A nezapomeňte na absinthový Les! Ať
hry započnou!
Vojtěch Varyš,
šéfredaktor
partneři Dream Factory Ostrava 2014
Státní fond kultury
České republiky
Jak vzpomínáte na loňský ročník?
Rád. Tak jako na většinu uplynulých ročníků. Z toho loňského třeba na Eyolfka v režii Jana Nebeského, a jsem rád,
že i letos máme na festivalu dvě jeho
inscenace. Těším se na Pomocníka Walsera, kterého přiváží Studio Hrdinů, pro
mnohé pokračovatel zaniklého Divadla
Komedie. Výkony Saši Rašilova a Davida
Prachaře jsou tu opravdovým hereckým
koncertem, tak jako třeba loni Deštivé
dny s Richardem Krajčem a Davidem
Švehlíkem, když jsme u toho vzpomínání. Rád vzpomínám na Budulínka Naivního divadla Liberec, které letos přiváží
svou parodii na talentové soutěže Loutky hledají talent, a také na Tichého Tarzana Aničky Petrželkové, od které tu letos máme Kabaret Astragal. Vzpomínám
na kladenského Vinnetoua a těším se na
kladenského Miláčka s Mílou Königem,
který je vedle Pavly Tomicové záštitou
letošního festivalu, a kterého uvidíme ve
třech inscenacích. Vzpomínám na Divadlo Gočár Miloše Orsona Štědroně a těším se na Velvet Havel, jeho nejnovější
počin v podání Divadla Na zábradlí. Na
festivalu Divadelní Flora v Olomouci patřil k vrcholům přehlídky. Myslím si, že
po Ibsenových Přízracích, které Honza
Frič režíroval na Kladně a které se nám
už letos na festival nevešly, je to jedna
z jeho nejzdařilejších režií. Moc se těším
na reakce našeho publika.
Jak vznikl nápad s Havlovskou linií
a co všechno obnáší?
Nestává se mi zase tak často, aby mi
zážitek z nějakého představení zůstal
několik dnů a nocí v hlavě a musel bych
na něj stále myslet. A to se mi přihodilo
loni na festivalu Nultý bod u inscenace
Antiwords. Po pár dnech mi bylo jasné,
že toto netradiční pojetí Audience musíme mít na Dream Factory. Když pak
přišel Bertík Lichý s nápadem udělat Audienci u Bezručů, řekli jsme si, že bude
ideální zahrát obě audience v jednom
dni těsně za sebou. No, a když jsem pak
narazil na dramplán Divadla Na zábradlí,
a viděl, že Miloš Orson Štědroň chystá
inscenaci Velvet Havel, byla linka prakticky na světě.
A podobné to bylo s druhou dramaturgickou linkou festivalu, která je věnová-
na režiséru Danovi Špinarovi. Postupně
jsme si s Vojtou Varyšem skládali inscenace, které bychom chtěli na letošním
festivalu mít. A hned pod pěti z nich byl
podepsán Daniel Špinar. A bylo to jasné.
Jeho Hamleta ze Švandova divadla navíc
považuji za jednu z největších událostí
sezóny a jsem moc rád, že ho na festivalu máme.
Na co dalšího z programu byste upozornil?
Raduji se ze všech inscenací, které se na
festivalu objeví. Poprvé přijede pražský
Činoherní klub, který přiváží inscenaci
Kukura, o kterou jsme usilovali už v minulosti. Mám radost z Plovárny, pohybové humoresky na motivy Vančurova
Rozmarného léta, kterou jsem viděl
vloni na festivalu v Hradci, a hned jsem
zatoužil ji mít v Ostravě. Těší mě, že se
v Ostravě konečně objeví Pavla Tomicová, v příběhu vrhačky Mileny, v inscenaci
Koule Davida Drábka, a že se tak po odmlce vrací do Ostravy Klicperovo divadlo. To považuji za jedno z nejlepších
divadel u nás. A v neposlední řadě jsem
rád, že festival uzavírá Dejvické divadlo,
které je již naším pravidelným hostem.
Po Ucpaném systému a Rackovi je to
letos dramatizace románu Spříznění volbou pod režijní taktovkou Jana Antonína
Pitínského.
Jak rozsáhlý je program v industriálu
a co tam uvidíme?
V tomto prostředí program festivalu
každoročně vrcholí a nejinak tomu bude
i letos. Stále probíhající rekonstrukce na
Dole Hlubina nám neumožňuje uvést
zde takový počet inscenací, jak bychom
si přáli. Těší mě, že se nám podařilo
linku Havel situovat v pátek 6. června
právě do těchto prostor. V sobotu bude
patřit Hlubina již zmíněnému Studiu Hrdinů, které zde vedle Pomocníka Walsera uvede Mileniny Recepty v režii Kamily
Polívkové, s Ivanou Uhlířovou, jež je už
stálicí našeho festivalu. Neděle pak patří inscenacím Salme Brut - divadelnímu
sólu Vladimíra Marka o p-opravě jedné
náctileté princezny. A program na Hlubině završí Shakespearovy sonety v novém hávu – Kabaret Shakespeare s živou
hudbou Emila Viklického.
Co vám při přípravě festivalu dělá největší radost a co naopak starosti?
Radost nám přináší především ohlasy a reakce spokojených diváků. A taky
podpora a chvála těch, kteří mají s podobnými projekty zkušenost a vědí, co
obnáší takový festival upořádat. Těším
se také zájmu vedení ostravských divadel
představit své inscenace v rámci ostravské sekce a jejich přítomnosti na festivalu. Někdy na jaře mi například zazvonil
telefon, ozval se pan ředitel Nekvasil,
který byl zrovna v Hradci, a plný nadšení
z inscenace Jirky Havelky Poslední trik,
kterou tam zrovna viděl. Volal, že tohle
přece musíme mít na Dream Factory. To
všechno jsou okamžiky, které mě naplňují pocitem, že to, co děláme, má smysl.
Největší starostí jsou pochopitelně peníze. Velmi si vážíme podpory Statutárního
města Ostrava, bez které by náš festival prostě a jednoduše nebyl. Podpora
náměstkyně Simony Piperkové nás však
naplňuje optimismem. A také na tomto
místě jí patří náš velký dík. Bohužel, zcela opačný je přístup Moravskoslezského
kraje. Mnoho diváků přijíždí na festival
z Frýdku-Místku, Frýdlantu, Opavy a dalších okolních měst. Jsem přesvědčen, že
proto by se náš kraj měl na financování
festivalu podílet, jak je to naprostou samozřejmostí jinde. Moc bych si přál, aby
se tato situace změnila a také Moravskoslezský kraj vzal festival Dream Factory
Ostrava za svůj. Ale abych skončil optimisticky, největší radost mám z týmu, který
náš festival organizuje. To, co vzniká během roku pod taktovkou několika mála
jedinců a během festivalu se rozroste asi
o třicítku dobrovolníků, to je vlastně takový malý zázrak. Děkuji jim za něj. A těším se na všechny naše diváky. Ať se jim
s námi na festivalu líbí!
Redakce
Balabánovy koule a Šavrdův pionýr
(Stoletý kurýr 1)
Helena Fibingerová na prknech, co
znamenají svět. Tedy na prknech, co
vyprávějí o světě shnilém vezdejším.
Vítejte na lékařském festivalu Dr. Factory, neboť divadlo mnozí herci považují za nebezpečnou vášeň, životní
postižení či závislost. Letošní úvodní představení patří slavné Husákově
koulařce. „ZDRAVÍME ÚČASTNÍKY
MÍTINKU NAŠÍ PRAVDY! Helena Fibingerová ozdobou mítinku Naší pravdy. Uvidíme světový rekord? Třicáté
výročí Naší pravdy a padesáté výročí
gottwaldovské atletiky budou mít důstojnou oslavu,“ očekával další rekord
orgán krajského vedení KSČ Naše
pravda ve vydání z 29. září 1974.
Zdravíme účastníky festivalu
Dr. Factory!
Loni se publicista Ivan Motýl v této
rubrice opíral výhradně o dobový tisk,
letos k novinám přidal ještě haldu sbírek poezie, tedy knížek s básničkami,
prostě „take ty zešitky“, nad kterými se
před sto lety havíř Felix Uher srdceryvně vyzpovídal: „Takovy tenky zešitek.
První basničku, keru haviře recitovali,
byla Maryčka Magdoňova. Haviři na
taku knižku, jak su Slezske pisně, čekali
jak slepa kura na zrno.“
Skoro šestisetstránkový výbor
z ostravské poezie z let 1894 až 2014
s názvem Briketa, který právě vylisovalo nakladatelství Větrné mlýny, obsahuje slovo „koule“ pouze v jediném
případě. Překvapivě v básni Jana Balabána. „Co nám tu zbylo z ráje?/ Čerti
hrají s železnými koulemi./ Domy drtí.
Vegetace ustupuje,“ napsal existenciálně naladěný Balabán v básni Zahrada.
Tvůrci divadelní Koule, kterou dnes
předvádí Klicperovo divadlo, ale rádi
používají i jiná slova, třeba pionýr. To je
v Briketě obsaženo vícekrát než koule
a například básník Jaromír Šavrda jednu
báseň dokonce přímo nazval: Pionýr.
„Kdoví, zda ještě budou lopaty./ Co
když se uhlí bude sypat samo/ s kombajnu na pás. No — a ty/ budeš mít ze
mne radost, mámo,// ty, táto, řekneš:
jsi můj syn./ Je vidět, že jsi celý po mně.
— /Zatím jsem školák. Zatím pracuji/
v hornickém kroužku v Pionýrském
domě,“ končí Šavrda svůj budovatelský
opus z roku 1953. V době, kdy si Fibingerová porozuměla s koulí, už však
Šavrda patřil mezi nepřátele socialismu,
jemuž dva normalizační kriminály smrtelně podlomily zdraví.
„V určitých kruzích vznikla
anomální situace, která nezaručuje
čistotu olympijské myšlenky,“ odmítla
Helena Fibingerová 13. května 1984
v Československé televizi účast na letní
olympiádě v Los Angeles. Hry socialistický tábor bojkotoval natruc Západu,
neboť předchozí olympiády v Moskvě
se na výzvu USA nezúčastnilo 65 zemí
na protest proti invazi Sovětského svazu do Afghánistánu.
I V Ostravě nyní zřejmě vznikla nějaká anomální situace, která nezaručuje úplnou svobodu slova v rámci
představení Koule a Helena Fibingerová se musí na jevišti ukrývat za bezpečnostní pseudonym Milena. Tak pěkné
koulení!
Ivan Motýl
Pozor, DEBATA!
Hned ve středu, 4. června od 13 hodin
ve Staré Aréně, se uskuteční zásadní
veřejná festivalová debata o kulturní
politice. Vstup volný.
Ústí – a co dál?
Debata o kulturní politice, o vztazích
mezi politiky a divadelníky, jak spolu
mají vycházet, aby si vzájemně neubližovali? Jaká divadla potřebují města
a jakou politickou reprezentaci potřebují umělci? Jaký je skutečný stav
a jaká je ideální verze? Proč zaniklo
Činoherní studio v Ústí a co se tam
DNES / ÚTERÝ 3. ČERVNA
teď děje? Proč někde divadla zanikají –
třeba v Ústí – a jinde – jako v Trutnově – vznikají? A jak je to v Ostravě...
Účast přislíbili Ivan Krejčí –
umělecký šéf Arény a bývalý stínový
ministr kultury ČSSD, Simona Piperková, náměstkyně primátora Ostravy, Ivan Adamec - starosta Trutnova,
poslanec ODS, Libor Kasík - ředitel
UFFO Trutnov, Vladimír Čepek - ředitel
zaniklého Činoherního studia v Ústí.
A možná přijde i kouzelník!
Debatu moderuje
Vojtěch Varyš
17.00 Divadlo Petra Bezruče
Poslední trik Georgese Mélièse /
Divadlo Drak Hradec Králové
19.00 Dům kultury města Ostravy
Koule / Klicperovo divadlo
Hradec Králové
(slavnostní zahájení festivalu)
ZÍTRA / STŘEDA 4. ČERVNA
13.00 Stará Aréna
Ústí - A co dál? / Veřejná debata
o kulturní politice
15.00 Stará Aréna
Jedna ruka tleská / Divadlo Demago Ústí n.L.
17.00 Divadlo Petra Bezruče
Loutky hledají talent / Naivní
divadlo Liberec
18.30 Cooltour
Maryša / HaDivadlo Brno
18.30 Komorní scéna Aréna
Ruská zavařenina / Komorní
scéna Aréna
20.00 Důl Hlubina – Špica
Pestré vrstvy / Divadlo Petra
Bezruče
21.30 Stará Aréna
Kabaret Astragal / Městské
divadlo Zlín
Snář z továrny / magazín festivalu Dream Factory Ostrava 2014 / První číslo, vychází v úterý 3. června / Šéfredaktor
Vojtěch Varyš. Redakce Kyštof Pavelka, Martin Macháček. Guest star Ivan Motýl. Grafická úprava a fotografie Lukáš Horký
a archiv DFOV. Kontakt [email protected]. Zpravodaj vydává festival Dream Factory Ostrava. Festival pořádá
Dream Factory Ostrava. Spolupořadatel Divadelní společnost Petra Bezruče s r. o. Ředitel festivalu Tomáš Suchánek.