Prof. Pavel Kolář - Česká pojišťovna ZDRAVÍ as

podzim / zima 2012
17
Prof. Pavel Kolář
Navrací nemocným
schopnost pohybu
4
Volbu lékaře
si lze pojistit
12
Když příběh pomáhá
v boji se zákeřnou
nemocí
Foto: Jaroslav Jiřička
editorial
Pojištění volby lékaře
4
Vážené čtenářky,
vážení čtenáři,
nedávno se mi dostaly do ruky statistiky zdravotního stavu obyvatel České republiky. Přestože je tato problematika, zejména v poslední době s diskuzemi o reformě zdravotnictví, velmi často zmiňovaná, ta skutečná přesná čísla jsou děsivá. Především se to týká rakoviny. Za tento stav si ale z velké části můžeme sami.
Česká populace zanedbává prevenci, lidé nemají čas, nepřipouští si riziko, nebo se
přímo obávají, že by se mohli dozvědět něco nepříjemného. Přitom právě prevence a tím včasný záchyt onemocnění je nejúčinnější zbraní v boji s nemocí. Medicína již pokročila tak, že při včasném zahájení léčby se i rakovina dá vyléčit. Ale jen
do určitého stadia.
V tomto vydání Zdravi.cz vám předkládáme trochu jiný pohled na zdravotní
péči očima skutečných osobností ze světa medicíny. V mých očích jsou to ti nejpovolanější, kteří svými dosavadními výsledky jednoznačně prokázali, že k této
problematice mají co říct.
Rakovina přichází většinou nepozorovaně a pro pacienty bývá psychicky srovnatelná s autonehodou. Alespoň takto vnímá nebezpečné onemocnění doktorka Skovajsová, která se řadu let specializuje především na rakovinu prsu. Jak uvádí, lidé jsou ochotni se připojistit proti úrazu nebo havárii, a přitom pravděpodobnost smrtelného úrazu při autonehodě je mnohem menší než onemocnění rakovinou prsu. Česká pojišťovna Zdraví se svými produkty zaměřuje právě na tyto
situace, protože v případě diagnózy se nezmění pouze zdravotní nebo psychický stav pacienta spojený s nemocí, ale dostaví se také i řada existenčních otázek.
Dobré pojištění vám sice zdraví neochrání, ale může vám zaručit kvalitní péči
a pomůže pokrýt finanční výpadek v době, kdy se plně věnujete léčení.
O prevenci v onkologii hovoří v magazínu i profesor Vorlíček z brněnského
Masarykova onkologického ústavu. Zabývá se problematikou oponentního lékařského názoru, pro nějž se v medicínském slovníku ustálil výraz Second Opinion,
zároveň shrnuje postoj Čechů ke svému zdraví: Češi krásně pečují o svůj dům
a auto, péče o zdraví v tomto světle však velmi pokulhává.
Další významnou osobností, která poskytla magazínu Zdraví.cz rozhovor, je
známý profesor Pavel Kolář, kterého má většina lidí v povědomí jako toho, kdo
vrací lidem schopnost se znovu pohybovat, a to i ve zdánlivě beznadějných případech. Řada současných sportovců by nedošla na vrchol ve svých disciplínách,
kdyby se jim profesor Kolář nevěnoval. Měli jsme v úmyslu pana profesora vyfotografovat na titulní stranu se všemi medailemi, které pro český sport vybojoval
v ordinaci. Ale skromnost světové kapacity nám tento záměr pokazila. V rozhovoru se nicméně dozvíte, že profesor Kolář se nevěnuje pouze těm pacientům,
kteří mají před sebou finálový běh na olympijských hrách, ale věnuje se i pacientům nesportovcům, jejichž obtíže vyžadují okamžitý odborný zásah.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
jsme rádi, že ČP Zdraví může přispět k osvětě v oblasti prevence a péče o zdraví a alespoň trochu přispět k boji s rakovinou svým partnerstvím a podporou nadace Rakovina věc veřejná. Oceňujeme snahu získat finanční prostředky na výzkum protinádorových léčiv. A fandíme i myšlence, že podělit se o životní příběh
spojený s onemocněním rakovinou pomáhá jít dál podobně nemocným pacientům. Česká pojišťovna Zdraví se tak snaží prakticky naplnit heslo: Pomáháme vám
jít dál.
Váš Miroslav Chlumský
Zdraví.cz
Chcete mít možnost zvolit si pro svou operaci konkrétního lékaře a zároveň vědět, že
za vás tuto službu někdo uhradí? Sjednejte si
Pojištění volby lékaře.
Zdravá prsa může mít každá žena
8
Postupem doby každá žena svou nemoc
přijme. V prvním okamžiku je to ale šok
a také strach, co bude dál. Říká v rozhovoru
MUDr. Miroslava Skovajsová
Rakovina Věc veřejná
12
V boji se zákeřnou nemocí může pomoci
i příběh.
4
5
6
7
8
10
12
14
17
Pojištění volby lékaře
Rozhovor s Mgr. Ivanou Majerechovou
Rozhovor s Jaroslavem Jírou
Nic vás nebolí? Nejlepší čas na vyšetření!
Rozhovor s MUDr. Miroslavou Skovajsovou , Ph.D.
Rozhovor s prof. MUDr. Jiřím Vorlíčkem, CSc.
nadace Rakovina věc veřejná
Rozhovor s Ing. Ladislavem Friedrichem, CSc.
Rozhovor s prof. PaeDr. Pavlem Kolářem, Ph.D.
Vedení projektu: Ing. Miloš Panýr, Kreativní ředitel: Jiří Bušek,
Redakce: Jana Vápeníková, Jaroslav Jiřička, Grafička: Klára Kašparová,
Vydavatel: ČP Zdraví, Tisk: CTP tisk s.r.o.
3
pojištění
rozhovor
Není nutné vybírat si lékaře při každém
operačním zákroku. V případě, že tuto
službu při operaci nevyužijete, pojišťovna
vám vyplatí 2000 Kč.
Pojištění volby lékaře
Něžná likvidace
Chcete mít možnost zvolit si pro svou operaci konkrétního lékaře
a zároveň vědět, že za vás tuto službu někdo uhradí?
Sjednejte si Pojištění volby lékaře.
Oddělení likvidace pojistných událostí, to není jen „papírování“. Za všemi
těmi smlouvami se především skrývají lidé – na jedné straně jsou to klienti
a na straně druhé zaměstnanci pojišťovny, kteří k příběhům pojištěných
nezůstávají lhostejní. Pod pokličku tohoto útvaru nás nechala nahlédnout
Mgr. Ivana Majerechová, výkonná ředitelka ČP Zdraví.
O
vám částku vrátí. Zároveň se vám odečte
z výše zmíněného pomyslného kreditu.
Tento postup lze provádět opakovaně. Díky
Pojištění volby lékaře si nadstandard může
dovolit každý klient a vždy si vybrat nejlepšího
odborníka – může se tak léčit v klidu
a s pocitem, že nic důležitého nezanedbal.
d června letošního roku
jsou konečně nastavena
pravidla, za jakých si
pacient může vybrat,
který lékař mu bude
provádět operaci.
Na adresu této nové
praxe ve zdravotnických zařízeních se
z mnoha stran ozývá souhlas i protesty.
Faktem ale zůstává, že pokud se člověk
cítí lépe a jistěji, když si může zvolit operatéra, měla by mu tato volba být umožněna.
Námitky typu, že se jedná o službu pouze
pro bohaté, však nyní vyvrací fakt, že si volbu lékaře můžete pojistit.
Výhody, i když si lékaře
nevyberete
Samozřejmě že není nutné vybírat si lékaře při každém operačním zákroku. V případě, že tuto službu při operaci nevyužijete, pojišťovna vám vyplatí 2000 Kč. Za co je
následně utratíte, záleží jen a jen na vás.
Pojištění, které z pacienta
udělá klienta
Funguje to jednoduše: klient si sjedná
pojištění u České pojišťovny Zdraví, kdy
získává jakýsi pomyslný „kredit“ ve výši
100 000 Kč. Pokud kdykoli v průběhu
doby pojištění podstoupí operaci s alespoň
jednodenní hospitalizací, případně
ambulantní operaci v oboru kardiochirurgie,
ortopedie a ORL a zároveň při ní využije
zpoplatněnou možnost volby lékaře, je mu
částka, kterou za to uhradil, proplacena.
INFO
Proč si sjednat Pojištění
volby lékaře
� U
hrazení poplatku za volbu lékaře/
primáře/kapacity v oboru
� P
ojištění se vztahuje na operace
a provedení císařského řezu
� N
a jednu operaci může být vyplaceno
až 15 000 Kč
� P
ři operaci s hospitalizací, kdy volbu
lékaře nevyužijete, vám pojišťovna
vyplatí 2000 Kč
� P
ojištění není závislé na výši příjmu
a vykonávaném povolání
� Děti lze pojistit již od narození
� P
ojištění nezaniká dosažením určitého
věku
4
Více informací naleznete na www.zdravi.cz
nebo infolince 841 111 132.
Patnáct tisíc za jistotu
Každé zdravotnické zařízení, kde je
možné si za poplatek zvolit k operačnímu
úkonu konkrétního lékaře, vyhlašuje svůj
vlastní ceník, kde je uvedeno, kým a za kolik
bude výkon proveden. Jinou částku zaplatíte
za operaci primářem oddělení a jinou
řadovým lékařem. V metodice Ministerstva
zdravotnictví ČR je nicméně stanoven
finanční strop těchto částek: za volbu
přednosty či primáře je to 15 000 Kč a cena
za ostatní lékaře je maximálně 5000 Kč. A to
jsou přesně ty částky, které vám v případě,
že máte sjednané Pojištění volby lékaře,
pojišťovna vyplatí zpět. Pojistnou událost
je třeba nahlásit do 30 dnů od ukončení
hospitalizace po operaci nebo do 30 dnů
po provedení ambulantního operačního
zákroku.
Potvrzení o úhradě je základ
Čeká vás operace a rozhodli jste se pro
možnost výběru, kdo vám bude zákrok
provádět? Tuto skutečnost včetně jména
lékaře sdělíte ve vašem zdravotnickém
zařízení. Na vámi zaplacenou částku
pak tamtéž dostanete potvrzení o výši
uhrazeného poplatku. Tento doklad spolu
s dalšími náležitostmi zašlete pojišťovně a ta
INFO
Reforma zdravotnictví
Možnost zvolit si lékaře, který bude
provádět operaci, je dalším důležitým
krokem na dlouhé, trnité cestě zvané
reforma zdravotnictví. V té pokračuje
i nynější ministr resortu Leoš Heger.
Prosadil definici nadstandardní –
ekonomicky náročnější varianty léčby,
kterou poslanci opozice označili jako
protiústavní a v současné době čeká
na rozhodnutí Ústavního soudu.
1. 1. 2008 zavedena přímá spoluúčast
pacientů na úhradách zdravotní péče:
� z avedení poplatku u lékaře ve výši
30 Kč
� p
latba za den pobytu v nemocnici
100 Kč
� p
aušální platba za recept 30 Kč
� p
oplatek za návštěvu pohotovosti
90 Kč
1. 1. 2012: definován nadstandard –
ekonomicky náročnější varianta léčby
(v současné době u Ústavního soudu).
1. 6. 2012: stanovena pravidla pro
možnost volby lékaře za poplatek.
Z pozice své funkce jste, mimo jiné, zodpovědná za útvar likvidace pojistných událostí. Co přesně je jeho náplní?
Obecně je útvar likvidace pojistných událostí místem, kde dochází na to pověstné lámání chleba. Teprve tady si klient ověří, zda
mu pojištění k něčemu je, zda jeho očekávání budou naplněna. Teprve tady se klient
přesvědčí, zda pojištění bylo správně sjednané a zda má pro něho
smysl. Zde vzniká jeho
vztah a spokojenost
s pojišťovnou. Dalo by
se proto říct, že oddělení likvidace je klíčovým
pracovištěm a je nezbytné, aby v něm pracovali zkušení a citliví
lidé. Zabývají se osobními problémy klientů, řeší jejich nemoci a starosti, a to právě
ve chvíli, kdy jsou tito
klienti nemocní a necítí
se dobře.
Likvidace u nás nejčastěji znamená poskytnutí finančního obnosu při zhoršení zdravotního stavu klienta, které se promítne buď do pracovní neschopnosti, hospitalizace, nebo invalidního důchodu. Likvidace samozřejmě obnáší i ověření nároků na pojistné plnění. Součástí práce likvidátorek je také posuzování
zdravotního stavu a průběhu léčení ve spolupráci s poradním lékařem.
Kolik lidí se tady o klienty stará a jaké je zastoupení mužů a žen?
Oddělení likvidace pojistných událostí je největším oddělením naší pojišťovny. Zahrnuje osm likvidátorek, dvě disponentky a vedoucí oddělení. V devatenáctileté historii ČP Zdraví tomu tak nebylo vždy,
ale v současnosti je celé oddělení výhradně ženské.
Foto: Jaroslav Jiřička
Proč si myslíte, že jsou v oddělení samé
ženy?
Ženy jsou pečlivější. A pečlivost je základním předpokladem dobrého likvidátora. Dalším podstatným rysem je empatie a ta
je také většinou bližší ženám. Každá pojistná událost je do určité míry životním příběhem a likvidátorka ho s klientem svým způsobem sdílí.
Jaké jsou nejčastější příčiny
pojistných událostí?
Díky statistikám, kterými
se pravidelně zabýváme, to
víme docela přesně – u pojištění hospitalizace je nejčastější příčinou porod (5
%), u pojištění pracovní neschopnosti je to onemocnění zad, tzv. vertebrogenní algický syndrom – VAS (13
%). Úrazové diagnózy představují asi 1/3 všech pojistných událostí, takže ve 2/3
případů by klientům nepomohlo samotné úrazové
pojištění.
Musíte řešit i velmi smutné případy, například v podobě závažných onemocnění. Jak se s těmito situacemi vyrovnávají samotné zaměstnankyně pojišťovny? Asi
není lehké denně se setkávat s tolika smutnými událostmi...
To je velká pravda. Byly doby, kdy jsme
k závažným onemocněním typu rakovina přistupovali s velkou pokorou, protože tyto případy byly ojedinělé nejen v pojišťovně, ale
i u lidí – byla menší četnost i informovanost. Rakovinu jsme likvidovali třeba jen jednu ročně. Pokora zůstala, i když počty velice vzrostly. Za loňský rok jsme těchto pojistných událostí zlikvidovali 760, to znamená dva až tři nové případy denně. Říká se, že
člověk si zvykne na všechno, přesto tato práce je psychickou zátěží, protože ještě cestou
domů nebo i doma na to musíte myslet.
Komerční pojištění se řídí určitými pravidly. Jsou nastavené výluky, kdy pojišťovna
nemá povinnost plnění. Existují v oněch
závažných či velmi smutných případech
výjimky? A pokud ano, kdo o nich rozhoduje?
Každé pojištění se řídí svými pravidly,
které jsou dány zákonem o pojistné smlouvě nebo zakotveny v pojistných podmínkách. Ty jsou pro likvidátorky závazné, ale
v odůvodněných případech je možné se
od nich odchýlit ve prospěch klienta. Samozřejmě že záleží na tom, co daný klient opomenul či nesplnil. Nelze například plnit riziko, které nebylo vůbec pojištěné, ale lze,
s přihlédnutím k ostatním skutečnostem,
například prominout pozdní nahlášení pojistné události. Každé události je věnována maximální péče a sporné případy řeším
s vedoucí oddělení přímo já.
Vybavíte si nějakou kurióznější pojistnou
událost?
Vybavuji si dva případy, kdy byl doložen tento popis událostí v lékařské zprávě, cituji:
„Opilý 31letý pacient byl napaden známým, byl bodnut šroubovákem do hlavy.
Šroubovák pak byl vytáhnut, ale není jasné, jestli pacientem nebo někým jiným.“
A ta druhá kuriozita zněla takto:
„Pacient vysával v pracovní době hadičkou benzin z vozidla, benzin omylem polknul a ten mu rozleptal trávicí trakt. Nehoda
nebyla uznána jako pracovní úraz.“
Je něco, co byste si pro oddělení likvidace
osobně přála?
Určitě bych si přála, aby lidé byli méně
nemocní, minimálně co se týká rakoviny
a dalších závažných onemocnění, a pokud
již onemocní, tak aby léčba byla úspěšná.
A likvidátorkám bych přála samé spokojené klienty, což předpokládá hladký průběh
šetření pojistných událostí završený vyplacením pojistného plnění.
5
rozhovor
Screening
Abychom mohli být dlouhodobě o krok dál
před konkurencí, musíme našimi úspěchy
žít. V tom je skrytá energie
a motivace pokračovat.
Za úspěchem stojí především
schopní a nadšení lidé
Nic vás nebolí?
Nejlepší čas na vyšetření!
Pobočková síť České
pojišťovny má
od letošního září nového
vrchního ředitele
Jaroslava Jíru.
S jakými vizemi
a plány pro rok 2013
do funkce nastoupil,
prozradil v následujícím
rozhovoru.
Zatímco většina z nás
dává své auto na
pravidelné prohlídky
do servisu, sami sebe
pravidelně prohlížet
nedáváme.
Záměry pro nadcházející rok jsou pro mě
velmi aktuálním tématem. Postupně si sestavuji celkový obraz stavu sítě ČP, našich
prodejních a servisních znalostí, schopností
a kapacit. S tím souvisí také otázka potenciálu na trhu, propojištěnosti jednotlivých oblastí republiky, kupní síla a ochota či potřeba
populace věnovat pojištění pozornost. Současně se zabývám rozsahem a kvalitou služeb a dodávek putujících z centrálních útvarů do obchodní sítě. Z toho budou vyplývat kroky a opatření, které budeme v roce
2013 realizovat. Ty budou o větším zacílení na konkrétní obslužné a prodejní aktivity,
o budování a rozvoji naší sítě, o rozšiřování
znalostí a o snaze zafixovat rostoucí úspěšný
trend výsledků našeho obchodu. Díky mému
předchůdci ve vedení pobočkové sítě je
na čem stavět a pro mě je výsledek jeho práce opravdovým závazkem a povinností rozvinout a akcelerovat současný dobře nastartovaný vývoj. Celé to vnímám tak, že jsme
se dostali na začátek úspěšného období a to
v roce 2013 potvrdíme a rozvineme.
Pracoval jste na různých pozicích v obchodní síti České pojišťovny. Existují nějaké rozdíly v přístupu ke klientovi v síti pojišťovacích zprostředkovatelů a pracovníků kamenných poboček?
Odlišností je hodně, mnohem zajímavější je ale to, v čem se tyto sítě podobají. A odpověď je jednoznačná: všechno je to v lidech.
Porovnání pobočkové sítě a sítě pojišťova-
6
Česká pojišťovna Zdraví získala 2. místo
v kategorii specializovaný pojistitel v soutěži Pojišťovna roku 2011. Jak toto ocenění vnímáte?
Foto: Jaroslav Jiřička
Pane řediteli, jste ve funkci zatím jen krátce. Jaké jsou vaše záměry pro rok 2013?
že nekonkurují, je to přesně naopak – logicky se doplňují.
cích zprostředkovatelů mě naplňuje optimismem. Vidím totiž obrovské množství lidí,
kteří s velkou chutí a snahou do práce jsou
ochotni za „svoji“ pojišťovnu dýchat. Tím nemyslím nějaký americký model fanatické oddanosti firmě, ale fakt, že si lidé váží své práce, den co den řeší s klienty velmi obtížné situace z jejich života, a přitom se umí radovat
z úspěchu a také být zarmouceni, když se
něco nedaří. A hlavně: o problémech klientů
jen nemluví, jsou ochotni a schopni řešit je.
Ukazují, že jim na klientech opravdu záleží.
To je myslím síla a energie, která je schopna
vytvořit obrovský úspěch jen tím, že se cíleně děje každý den. Vzhledem k tomu, že Česká pojišťovna intenzivně pracuje na dalších
vylepšeních svých služeb vůči klientům, jsem
přesvědčen, že klienti tento zájem pomáhat
jim v těžkých životních situacích vidí, ocení
a budou se díky němu vracet. Dnešní výsledky bezpochyby tento fakt potvrzují a já mám
radost, že je naše úsilí klienty oceněno. Síť
našich poboček pro klienty znamená, že vždy
najdou spolehlivé odborníky po celé České
republice, kteří jim nabídnou pomoc při řešení složitých životních situací.
Tím se mnoho firem v dnešní dobe pyšní,
ale reálně své služby nejsou schopni dodat.
Obchodníci České pojišťovny prodávají i produkty ČP Zdraví. Jak se jim daří v této
oblasti? Nekonkurují si vzájemně produkty
České pojišťovny a České pojišťovny Zdraví?
Tady je odpověď velmi jednoduchá. Nejen –
Je to krásný úspěch a ocenění práce všech
lidí v ČP Zdraví. A také ocenění těch, kdo
s produkty ČP Zdraví pracují ať už v pojišťovně nebo je prodávají. Obavám se ale, že
o tomto ocenění téměř nikdo neví. A úspěch,
který není znám, který nebyl oslaven a jehož
tvůrci jej neprožili, jako by úspěchem nebyl.
Zkusme se proto poučit a zajistit, že takový
úspěch pocítí jak naši zaměstnanci, tak klienti a bude skutečně oslaven a prožit. Když
si náš úspěch prožijeme a oslavíme, budeme
mít také dost síly a energie vybojovat při další soutěži prvenství a oslavit je ještě víc.
ČP Zdraví je pojišťovnou, která se specializuje na soukromé zdravotní a nemocenské pojištění. Vidíte v této oblasti obchodní perspektivu?
Jednoznačně ano. Dnes není doba, kdy bychom se mohli spoléhat na pomoc státu. Stačí se podívat na politickou situaci, státní rozpočet nebo ochotu postavit se čelem k reálnému
dlouhodobému řešení ve zdravotnictví a odpověď je podle mého mínění jednoduchá: kdo se
nepostará sám o sebe, je na cestě k situaci, kdy
se o něj jednou nepostará nikdo. I z těchto důvodů soukromé zdravotní a nemocenské pojištění určitě smysl dává.
Co považujete ve své nynější pozici za nejvyšší prioritu?
Největší výzvou je určitě splnit zadání,
tedy na současných dobrých základech rozvinout stabilně rostoucí síť, která bude obsluhovat stávající klienty a získávat nové tak, aby se
také vraceli zpátky. Tím chci dosáhnout konkrétního, stabilně rostoucího zisku, kvůli kterému na trhu jsme. Toto zadání má spoustu podmnožin a bude vyžadovat mnoho práce a energie. S tím jsem do toho ale šel a jsem
na to připraven. Cítím ale i další důležité závazky: vůči lidem v pobočkové síti, kde je dle mého
názoru veliké množství opravdu schopných
odborníků, a samozřejmě vůči našim klientům,
kterým bych rád zajistil opravdu jedinečný servis. Jako pojišťovna jsme na dobré cestě a jsem
přesvědčen, že naše plány změníme v realitu.
D
ohromady mají ročně na
svědomí v České republice
na 6500 lidských životů.
Rakovina prsu, rakovina
děložního čípku a rakovina
tlustého střeva patří
dnes k nejzákeřnějším
nemocem. Přestože již několik let funguje
celonárodní preventivní program, Česká
republika zaujímá ve světových tabulkách
přední místa v počtu onemocnění.
Přestože média si boj s rakovinou
v poslední době vybrala jako módní téma,
které probírají ze všech možných stran
a předhánějí se v návodech, jak může člověk
předejít nádorovým onemocněním, většina
lidí prevenci nedodržuje. Onemocnění
rakovinou nadále přibývají, což souvisí
i s faktem, že především evropská společnost
stárne. Podle odborných studií v roce 2030
výrazně stoupne počet lidí s nádorovým
onemocněním, a to až o 75 % v západních
a až o 90 % v rozvojových zemích.
Lékaři zatím marně operují statistikami,
které jsou přitom neúprosné. Pokud se
například rakovina tlustého střeva
a konečníku zachytí včas, šance na přežití
5 let jsou až 80 %. V případě, že pacient
dorazí na onkologii ve fázi, kdy nemoc
metastazuje, šance na přežití stejného
období je jen 12 %. Právě k včasnému
odhalení nejvážnějších nádorových
onemocnění slouží screening. Přestože stát
INFO
Celostátní bezplatný
program:
� 1 x ročně vyšetření děložního hrdla
(čípku) pro ženy od 15 let
� 1 x za dva roky program
mamografického vyšetření
zaměřeného na rakovinu prsu pro
ženy nad 45 let
� 1 x ročně vyšetření přítomnosti krve ve
stolici, což může být příznak rakoviny
tlustého střeva nebo konečníku,
ženám i mužům ve věku 50 až 54 let.
� 1 x za dva roky od 55 let nebo 1x za
10 let preventivní kolonoskopické
vyšetření tlustého střeva
Doporučení:
Muži nad 50 let by měli být urologem
vyšetřeni kvůli rakovině prostaty.
Zároveň by muži měli být i vyšetřeni přes
konečník, kde lékař prostatu nahmatá
a určí její velikost. Tento screening ale
zatím nemá jednotnou podobu, a není
tedy dosud celonárodním preventivním
programem.
Foto: Pixmac
prostřednictvím zdravotních pojišťoven toto
preventivní vyšetření financuje, podstupuje
ho stále ještě malá část populace.
Mamografického screeningu, který má včas
odhalit případnou rakovinu prsu, se účastní
asi 50 % žen a zhruba stejné procento jich
podstupuje také pravidelné vyšetření na
karcinom děložního hrdla, které provádějí
gynekologové.
10 let=100 000 lidských životů
Preventivní vyšetření karcinomu
prsu - mamografický screening - zavedlo
Ministerstvo zdravotnictví v září roku
2002. V posledních letech tímto vyšetřením
projde zhruba 500 000 žen ročně, což
podle lékařů zachrání 10 000 pacientek
ročně. Podle odborného webu www.mamo.
cz účast českých žen pomalu a kontinuálně
narůstala až do roku 2006, poté stoupla
skokově na přelomu roku 2007 a 2008. Od
té doby se účast zastavila na 51 %. Lékaři
zatím neúspěšně volají po adresném zvaní
pacientek, přitom všechny země, které
dosáhly účasti 80 až 90 % žen, mají tento
program zavedený.
Lékaři jako nejlepší prevenci pacientkám
doporučují, aby své tělo pravidelně
pozorovaly a při sebemenší pochybnosti
vyhledaly odbornou péči. Pokud se pacientka
rozhodne využít screeningu v době, kdy na
něj nemá ze zákona bezplatný nárok, musí
počítat s tím, že toto vyšetření stojí mezi
400-800 korunami. Na řadě lékařských webů
lze také najít metody samovyšetření
a péče o prsa. „Vyšetřit sama sobě
vlastní prsy není nic náročného,
mnohem těžší je vzpomenout si
na samovyšetření každý měsíc
a provádět ho pravidelně,“ uvádí
se na specializovaném webu
www.mamo.cz. A co by vlastně při
samovyšetření nemělo uniknout
pozornosti pacientek? „Téměř
každý zhoubný nádor v prsu si
při svém růstu přitahuje okolní
tkáň. Toto ,přitahování‘ se přenáší
až na kůži, kde se vytvoří dolíček.
Cílem pozorování vlastních prsů je
tedy vyhledávání takových dolíčků
či větších vtažení,“ doporučuje
MUDr. Miroslava Skovajsová.
INFO
Program screeningu karcinomu prsu
- ženy ve věku od 45 let
- mamografické vyšetření jednou za dva
roky
www.mamo.cz
Program screeningu kolorektálního
karcinomu
- vyšetření přítomnosti krve ve stolici
- muži a ženy ve věku od 50 let
www.kolorektum.cz
Program screeningu karcinomu
děložního hrdla
- ženy ve věku od 15 let
- cytologické vyšetření stěru z děložního
hrdla jednou ročně
www.cervix.cz
7
rozhovor
Neumíme zařídit, aby žena nádor
nedostala. Umíme jí ale vysvětlit,
co získá, když nádor diagnostikujeme
včas.
Zdravá prsa může mít
každá žena
INFO
O výhodách pojištění určeného ženám se
více dozvíte na www.ladyplus.cz
MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph.D. se dvě desítky let věnovala nejen
diagnostice onemocnění prsu, ale i vytváření screeningového programu a kvalitě
léčby. Poté se rozhodla vybudovat pracoviště, které bude pacientům poskytovat
kromě nejlepšího medicínského zázemí také maximální komfort. Díky této
vizi dnes takové zařízení s názvem Mamma centrum Háje, Breast unit Prague
v Praze 4-Hájích stojí.
výjimečná role. Dá se říct, že je v dnešní době
těžké určit jasnou roli nejen ženy, ale i muže.
A to si myslím, že jde ruku v ruce s moderní
společností. A tohle také generuje ty typické
ženské nádory. Velmi podobné je to ostatně
i s rakovinou děložního čípku.
Důležité je, aby ženy pravidelně absolvovaly screeningová vyšetření. Jak moc jsou využívána?
Jak se ženě změní život při diagnóze rakoviny prsu?
Je to samozřejmě obrovská rána. Já sama
to vnímám jako autohavárii: před chvílí bylo
dobře, a teď je moc zle. Pro každou z nich je
to děsivý přelom. A to i ve chvíli, kdy ženě říkám, že jsme učinili včasnou diagnózu, kterou přežije a uzdraví se. Postupem doby každá žena svou nemoc přijme. V prvním okamžiku je to ale šok a také strach, co bude
dál.
Kdybych měla popsat určitý „prototyp“
pacientky s rakovinou prsu, bude to žena
ve středním věku, vysoce aktivní, výkonná. Žena, která pečuje o svůj vzhled, dodržuje životosprávu, cvičí – a také všechno zvládne. Nechce a neumí pochopit, proč,
když žije takto zdravě, se jí něco podobného přesto stalo. S jejím životním postojem
souvisí i její první reakce, když se o své diagnóze dozví: „Jak to jen řeknu rodině? Tohle
můj manžel nemůže vydržet.“ To jsou otázky, které si klade především. Jde o ženy, které v první řadě rozhodně nemyslí na sebe.
Přitom by si už mohly užívat života, výsledků své práce, postavení. Za dvacet let, kdy
se věnuji diagnostice rakoviny prsu, se situace žen ve středním věku nesmírně zhoršila.
Jsou dnes pod nesmírně velkým tlakem pracovním i společenským. To se samozřejmě
týká nejvíce žen žijících v Praze nebo dalších
větších městech. Jinde v republice bude situace možná maličko odlišná. Obecně se ale
podle mého názoru dnes od ženy kolem 45
let věku očekává mnohem větší výkon než
u minulé generace.
Zmínila jste, že žena se více než o sebe obává o svoji rodinu...
8
Foto: Jaroslav Jiřička
Je něco, co mají vaše pacientky společného, nebo jde u každé z nich o zcela odlišný příběh?
Za tím je skryta jedna důležitá věc. Pacientka si dobře uvědomuje, že po nějakou
dobu bude na svoji rodinu plně odkázána nejen fyzicky, ale také materiálně.
Jak vypadá diagnóza rakoviny prsu v ČR
ve statistických číslech?
Od roku 1977, kdy jsou v naší republice onkologická data sledována, každoročně onemocní více žen než v roce předchozím.
Jsou období, kdy se výskyt buď zastaví, nebo
o něco sníží. To je ale tehdy, kdy větší část
žen využije screeningový program pro včasný záchyt rakoviny prsu. Konečná neradostná pravda však zní: pakliže v roce 1977 onemocněly ročně čtyři tisíce žen, ani ne o čtyři-
cet let později, v roce 2011, to už bylo 7000
pacientek.
Čím to je?
To se bohužel nedá říct. Faktem ale zůstává, že rakovina prsu je nejčastějším zhoubným nádorem u žen se vzrůstající tendencí a více postihuje ženy z rozvinutých zemí.
Když vzpomenu tu zmiňovanou typologii
ženy, největší roli podle mě hrají psychické
sounáležitosti. A tím nemyslím jen stres, kdy
ráno musím vstát a jít do práce. Jde o setrvalý tlak, který je na ženu v dnešní době vyvíjen ze všech stran: rodiny, zaměstnání, společnosti vůbec. Žena musí být krásná a zároveň výkonná. Pomalu ale jistě se vytrácí její
Screening je způsob vyšetřování těch
žen, které nemají žádný z příznaků nádoru
prsu. V České republice této možnosti nechat
se vyšetřit využívá padesát procent z nich.
Screeningový program byl spuštěn v roce
2002. Padesátiprocentní účasti jsme dosáhli
po sedmi letech, tedy v roce 2009. Tehdy mi
to připadalo jako obrovské číslo. Jenže od té
doby se účast zastavila.
Důvod vidím ve zbytečně složité byrokracii,
kterou musí žena podstoupit, když na screening chce přijít. V České republice musí mít
žena žádanku od gynekologa nebo praktického lékaře. V prvních letech spuštění screeningového programu toto fungovalo jako nábor. Dnes je to ale kontraproduktivní. Ty ženy,
které chodí k praktikům a gynekologům, také
chodí na screening. Jenomže k těmto lékařům padesát procent žen nedochází. Zkrátka
nemají svého praktika ani gynekologa. Když
by pak třeba i o screeningové vyšetření stály, většinou si ale nechtějí hledat svého lékaře
jen proto, aby jim vypsal žádanku.
Pokud bychom se v tomto ohledu měli
poučit ze situace v zemích, kde dosahují až
téměř devadesátiprocentní účasti, tak určitě v tzv. zvacích dopisech. Jejich prostřednictvím si screeningová centra pacientky na vyšetření sama zvou. Tyto laskavě, přívětivě laděné dopisy udržují onu vysokou účast.
Je to, co v souvislosti se screeningem hradí
zdravotní pojišťovny, dostačující?
Screeningová mamografie je pojišťovnami hrazena jednotnou cenou, kterou můžeme zaokrouhlit plus minus na 700 Kč.
Z toho také vychází cena, kterou žena sama
zaplatí, pokud se rozhodne mamografii
podstoupit ještě před tzv. screeningovým
věkem, tj. před 45. rokem nebo v mezidobí
dvou pojišťovnou hrazených vyšetření. Těch
sedm set korun je na spodní hranici možné-
Samotná diagnóza je velkým náporem
na psychiku. Co všechno podle vás ženě
usnadní situaci, ve které se ocitla?
Pacientka v tomto období potřebuje co
nejvíce psychické podpory: prochází náročnou léčbou a často ji v tuto dobu také
opouští životní partner.
Navíc třeba během léčby nemůže chodit
do práce, takže zůstává bez finančních prostředků. Potřebuje proto pomoc i materiální.
Vůbec mi z celé této problematiky nejvýrazněji vyvstává nebezpečná triáda: „Mám rakovinu, stárnu a nemám se o koho opřít.“
Má tedy smysl se připojistit?
ho. Cena vůbec nezohledňuje ceny přístrojů
a veškerý management, který sreeening zahrnuje. Za ještě větší tragédii považuji částku 300 Kč za ultrazvukové vyšetření, které
může trvat deset minut, ale také půl hodiny.
Navíc lékař pacientce po vyšetření ještě často poskytuje konzultaci. To tato částka ale
nezohledňuje už vůbec. Osobně si myslím,
že legislativa by měla umožnovat určitý příplatek ze strany pacientky. Co je příliš levné,
nebo dokonce zdarma, totiž často moc nefunguje. Tímto způsobem by se žena navíc
dostala spíše do pozice klientky a tím pádem by k vyšetření přistupovala jako k placené službě stejně jako třeba k masáži nebo
INFO
Mamma Centrum Háje, Breast Unit Prague
Centrum se specializuje na diagnostiku
zhoubných i nezhoubných onemocnění prsu.
Odborníci zde ženám poskytují rady nejen
v době jejich nemoci, ale i po samotné léčbě.
Věnují se i zdravým ženám s vyšším osobním
nebo rodinným rizikem vzniku nádorového
onemocnění.
Pracoviště má akreditaci Ministerstva
zdravotnictví ČR pro provádění
kosmetickému ošetření. Zároveň by se ale
žena mohla rozhodnout, do kterého pracoviště své peníze investuje. Zda do běžného
standardu, nebo raději půjde tam, kde na ni
budou příjemní, mile se usmějí, vše jí podrobně vysvětlí.
mamografického screeningu, provádí
také ultrazvuková vyšetření a konzultace.
Přijít může každá žena bez ohledu na věk.
Při donesení správně vyplněné žádanky
od praktického lékaře nebo gynekologa jsou
tato vyšetření hrazena zdravotní pojišťovnou.
Další užitečné informace o centru najdete
na internetových stránkách www.buprague.cz
Rakovina prsu je jedno z největších daných
rizik, se kterým neumíme nic udělat. Dalo by
se říci, že možná v současné době neexistuje
nic tak jasně rizikového, jako je rakovina prsu.
Víme, že ze čtyř úmrtí jsou dvě až tři právě
na zhoubný nádor různého druhu. Toto riziko
navíc celoživotně stoupá. Osmdesátiletá seniorka má dokonce ještě větší riziko zhoubného
nádoru prsu než žena padesátiletá.
Lidé jsou ochotni připojistit se na cokoli: úraz, havárii. Přitom statistiky ukazují, že
pravděpodobnost, že utrpím smrtelný úraz
při autonehodě, je mnohem menší, než že
onemocním rakovinou prsu.
Pokud připojištění na rizika související se
vznikem rakoviny prsu znamená jistotu materiálního zabezpečení v době, kdy to skutečně potřebuji, pak to samozřejmě dává smysl. A nejde jen o to moci si koupit nové boty
nebo lepší paruku. V této situaci už často jde
o bazální potřebu zabezpečit rodinu, mít prostředky na běžné platby. Od finanční jistoty
se totiž odvíjí i duševní klid, který je v souvislosti s rakovinou nesmírně důležitý.
Co byste ženám vzkázala?
Využívejte nabídky screeningu. Zdravotní pojišťovna uhradí preventivní - screeningové
vyšetření každé ženě od 45 let, což je nejnižší
věková hranice v Evropě! Navíc nemáme omezenu horní věkovou hranici, na screening proto může bezplatně přijít i třeba pětaosmdesátiletá dáma.
9
rozhovor
medailonek
rozhovor
Prof. MUDr. Jiří
Vorlíček, CSc.
* 1944
Častým důvodem, proč lidé odmítají
screeningové vyšetření, je obava, že
lékař objeví nádor.
Pacienti chtějí znát
o své nemoci pravdu
covišti se skutečná diagnóza sděluje stejně
jako na pracovišti současném, a řekl bych,
že jde o běžnou praxi i jinde v republice.
Chtějí pacienti o své skutečné nemoci znát
pravdu?
Na tohle se samozřejmě lékař musí pacienta zeptat. V devadesáti devíti procentech ale člověk chce svůj zdravotní stav
znát. Opačný postoj totiž brzy přestane dávat smysl. Když lékař pacientovi nabízí určitou léčbu – chemoterapii, operaci, ozařování, stejně mu to brzy dojde, co se s ním doopravdy děje. A jak už jsem zmínil, poučený
pacient může pak i lépe spolupracovat.
Profesor Jiří Vorlíček zasvětil celou svou medicínskou kariéru léčbě
onkologických pacientů. Jeho velkou zásluhou je mimo jiné prosazování osvěty
a přístupu k informacím o kvalitě onkologické péče v českých nemocnicích nejen
lékařům, ale hlavně pacientům. Řídí se heslem, že sdělování pravdivé diagnózy je
jednou z klíčových informací, která člověku může pomoci na cestě k uzdravení.
Pokud chce onkologický pacient znát
na svou nemoc názor dalšího lékaře, tzv.
Second Opinion, má na něj nárok?
Onkologii se věnuji 43 let a ještě před
čtyřmi lety jsem ji dělal jako lékař velmi
aktivně. Teď jsem v Masarykově onkologickém ústavu v pozici ředitele, ale s pacienty se samozřejmě stýkám pořád. Každý
den přijde někdo, kdo se potřebuje poradit. A denně o něčem z medicíny se svými
kolegy diskutuji. A přibližně dvakrát týdně
si beru několik pacientů v ambulanci – spíše kvůli sobě, abych neztratil osobní kontakt s praktickou medicínou. Problematikou sdělování diagnózy jsem se ale vážně začal zabývat až po revoluci. Od roku
1989 jsem byl přednostou Interní hematoonkologické kliniky ve Fakultní nemocnici Brně-Bohunicích. Tento ústav jsem se
svými kolegy vytvořil doslova na zelené
louce a tam jsme tyto otázky také otevřeli. Zjistili jsme totiž, že v Česku se vlastně
příliš diagnóza pacientům neříká. Je zajímavé, proč to tak bylo. Zákony, které byly
za minulého režimu, to totiž umožňovaly. Ale praxe byla jiná: o nemoci se dozvěděli příbuzní, přátelé, někdy dokonce i zaměstnavatel, samotný pacient však téměř
nikdy. To samozřejmě bylo úplně špatně.
V roce 1991 jsem byl jako hostující profesor v USA. A tady jsem najednou viděl, jak
sdělování diagnózy funguje. Lidé tam také
měli podstatně více informací než u nás.
Uvedu jeden příklad za všechny: každý večer jsem chodil studovat do nemocniční
knihovny, která byla volně přístupná i pacientům. A jednou jsem si přisedl k muži –
bylo vidět, že je to pacient – a začali jsme
si povídat. Ukázalo se, že je to vietnamský válečný veterán, kterému právě sdělili,
že má leukemii. Jeho komentář mě úplně
odzbrojil: „Čtu si tady o té své diagnóze
a koukám, že moc slavné to se mnou není,
budu se muset nachystat na další vývoj nemoci.“ Mluvil o tom tak normálně...
V noci jsem o tom pak dlouho přemýšlel
10
Foto: Jaroslav Jiřička
Jste onkolog: jaké to je, dennodenně sdělovat pacientům takto závažnou diagnózu?
a rozhodl jsem se, že po návratu do Česka
musím naši stávající praxi změnit.
rakovinu a zbývá mi jen několik měsíců života,
tak si potřebuji vyřešit věci v rodině, v práci.
Proč je důležité, aby pacient o své nemoci věděl?
Vrátil jste se tedy z Ameriky vybaven informacemi o sdělování diagnózy. Co bylo dál?
Protože pouze poučený a informovaný pacient může dobře spolupracovat na léčbě. To je asi nejzásadnější důvod. Představte si, že máte takto závažnou nemoc, všichni kolem vás to vědí, jen vy ne. To je samozřejmě náročné na psychiku všech zúčastněných, ale také taková situace představuje velký problém s otázkou, jak takového pacienta léčit. Cítí, že má nemoc, ale neví jakou. Neví
tedy ani, na co se připravit, co dělat, jak spolupracovat. Někdy se pacientovi dokonce sdělovala jiná, méně závažná diagnóza, než jakou
ve skutečnosti měl. Povědomí o svém zdravotním stavu má mít pacient také proto, aby
si zařídil všechny své záležitosti. Pokud mám
Rozhodl jsem se místní praxi v tomto
ohledu zcela změnit. Poslal jsem svým lékařům krátký dotazník, kde byly dvě zásadní otázky: Sdělujete svým pacientům pravdivě diagnózu? Chtěl byste vy sám v případě
onemocnění rakovinou svoji diagnózu znát?
Tenkrát až na jednoho kolegu diagnózu nesdělovali nikdy, a zároveň všichni by chtěli
o případném nádoru jednoznačně vědět. Začali jsme proto na tomto tématu pracovat.
Přednášeli jsme problematiku medikům, napsali jsme řadu článků na toto téma, vytvořili jsme desatero zásad správného sdělování diagnózy. Dnes je už naštěstí situace úplně jiná: myslím, že na mém bývalém pra-
Second Opinion je věc, která tady existuje.
Ještě před rokem bych řekl, že toto téma bylo
ze strany legislativy velmi amatérsky ošetřeno. Jako lékař jsem Second Opinion dělal celý
život. Vždycky se našel někdo, kdo se přišel
zeptat na můj názor a nesl si s sebou výsledky vyšetření u jiného odborníka. Teď, v době
internetu, se dotazy samozřejmě ještě znásobily, a pokud mám čas, rád se o svůj názor podělím. Dnes tuto záležitost upravuje Zákon
o zdravotních službách, který říká, že pacient
má právo vyžádat si posouzení individuálního
léčebného postupu od jiného poskytovatele.
A poskytovatel zdravotních služeb má povinnost zajistit jinému poskytovateli těchto služeb přístup k informacím vedeným o zdravotním stavu pacienta. Pokud tak neučiní, hrozí
mu finanční postih. Zároveň tento zákon říká,
že konzultační služby nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. V praxi to znamená, že lékař svůj názor na léčebný postup pacienta stanovený jiným odborníkem může postytnout, pacient ale musí počítat s úhradou
z vlastní kapsy. Já sám budu už do konce života dělat Second Opinion bezplatně, už nebudu měnit svoji zavedenou praxi, ale plně respektuji, když někdo jiný si tuto službu nechá
od pacienta zaplatit.
Stále se hovoří o prevenci. Co je podle vás
v této oblasti skutečně důležité?
Jednoznačně nekouřit. A samozřejmě nebýt tlustý, hýbat se. Všechno ostatní je problematické, nejednoznačné. Je důležité, aby
se člověk staral sám o sebe a nespoléhal
jen na lékaře. Češi krásně pečují o svůj dům
a auto, zdraví v tomto světle ale velmi pokulhává. I když i to se už pomalu zlepšuje.
Patří do preventivních opatření i omezení stresu?
Ano. Je ale zároveň potřeba říct, že stres
je přirozenou součástí života. Žijeme v době,
která je objektivně málo stresující. Máme pohodlí, o kterém se nikomu v minulých stole-
tích ani nesnilo. Teče nám teplá voda, topí topení, nikdo neusiluje o náš život, nemáme
hlad. Spíše si vytváříme umělé stresy, které
bychom ale mít opravdu nemuseli. Na druhou stranu za tento blahobyt platíme vysokou daň. Naše doba je příliš chemická a s tím
pravděpodobně souvisí výskyt nádorů vylučovacích orgánů: ledvin, prostaty, tlustého
střeva. Jejich výskyt je u nás opravdu vysoký.
Dalším nezbytným krokem pro záchyt nádorů je jejich včasná diagnostika.
Přesně tak. Jde o tzv. screenignové programy, které máme v republice tři: na rakovinu prsu, děložního čípku a karcinom tlustého
střeva. Tyto programy dokážou včas zachytit nádor a podstatně tak zvýšit šanci na vyléčení. Rakovina tlustého střeva je velkým zabijákem české populace. Více než polovina
těchto pacientů přichází ve stadiu, kdy se určitě nemůže vyléčit a nakonec zemře. Přitom
by stačilo absolvovat screeningové vyšetření.
Důležitou práci odvádějí praktičtí lékaři, kteří jsou tím prvním záchytným místem případného podezření na nádor. Otázky ohledně
krve ve stolici nebo zvětšených uzlin by proto měly být při preventivních prohlídkách samozřejmostí.
Jak vypadá dnešní onkologická léčba?
Dnešní onkolog má k dispozici metody,
které existují již dlouhá léta, vše se ale stále zdokonaluje.
Léčba se odvíjí od typu nádoru a stadia,
v jakém se nachází. Zhoubné nádory se dělí
na tzv. solidní typy nádorů: rakovinu a sarkom a pak hematoonkologické nádory, které
zahrnují leukemii a lymfomy a myelom. U so-
Člověk, který
o své nemoci
ví, může lépe
spolupracovat
při léčbě.
lidních nádorů je důležité, aby se nádor zjistil
včas a pak zde má své místo chirurgická léčba. Vyříznutí nádoru, pokud je malý, ohraničený, velmi často na uzdravení pacienta stačí.
U pokročilých nádorů má chirurgie také svůj
význam, protože se třeba odstraní část nádoru a pak se zbytek snažíme zlikvidovat jiným způsobem. Tato léčba ale většinou nevede k vyléčení, spíše pacientovi usnadní
a prodlouží život. Další významnou metodou
je ozařování nádorů. Od dob jejího zavedení
udělala medicína velký krok vpřed a dnes už
se s tím původním nedá srovnat co se týče
přesného zaměření, účinnosti a nežádoucích
účinků. Posledním pilířem je farmakologická léčba. Zde je stále důležitá chemoterapie.
Přední český lékař, onkolog. Vystudoval
lékařskou fakultu v Brně, kde později také
sám přednášel.
V roce 1989 založil a dvě desítky let vedl
Interní hematoonkologickou kliniku.
Třetí volební období je předsedou České
onkologické společnosti ČLS JEP.
Je jedním ze zakladatelů České
společnosti paliativní medicíny ČLS JEP,
kde je čestným předsedou a byl editorem
první monografie Paliativní medicína.
V roce 1996 byl jmenován profesorem
na Lékařské fakultě Masarykovy
univerzity, o rok později se na šest let
stal jejím děkanem.
V současné době je ředitelem
Masarykova onkologického ústavu
v Brně.
Ta má ale jednu nevýhodu: nezabíjí jen nádorové buňky, ale všechny ty, které se rychle množí. Zde je tedy celá řada nežádoucích
účinků. Léčebná strategie je proto poměrně
složitá. Posledních deset let máme k dispozici léčbu biologickou, cílenou, která umí přímo zasáhnout nádorovou buňku a buď vůbec, nebo jen minimálně poškozuje buňky
nenádorové. Tato metoda se ale hodí jen pro
některé diagnózy v určitém stadiu a navíc je
to metoda velmi drahá. To jsou také důvody,
proč na ni dosáhne jen omezený počet pacientů.
Uznáváte alternativní způsoby léčby nádorů?
Pokud nám pacient o svém záměru jít zároveň cestou ověřené a alternativní medicíny řekne a pokud jeho volba není v rozporu
s našimi léčebnými postupy, tak nejsem proti. Jsou ale situace, kdy pacienty prosíme, aby
to nedělali. Jednou z nich je metoda vyhladovění nádoru. To je podle mého názoru jistá cesta ke zkáze. Tělo, které nemá živiny, nemůže bojovat s takto závažnou nemocí.
11
O nadaci
nadace
Rakovina
věc veřejná
Byla založena v roce 1997 v Olomouci.
Jejím cílem je přinášet větší šance
na vyléčení pacientům s nádorovým
onemocněním.
Věnuje se proto především získávání
finančních prostředků pro výzkum
protinádorových léčiv a diagnostiku
nádorových onemocnění v Laboratoři
experimentální medicíny působící při
Dětské klinice Fakultní nemocnice
v Olomouci.
Nadace pořádá pravidelné benefiční
akce: společenské večery, koncerty,
výstavy, módní přehlídky, dražby nebo
golfové turnaje. Pošli příběh je benefiční
projekt určený široké veřejnosti – lidé
tak mají touto cestou možnost sdělit
ostatním svůj příběh, zkušenost
či poselství, jež mají společného
jmenovatele – onemocnění rakovinou
u sebe nebo svých blízkých.
Když příběh pomáhá v boji
se zákeřnou nemocí
7. září 2012 se v Praze ve sportovním areálu HAMR sport Braník konal
2. ročník slavnostního vyhlášení projektu nadace Rakovina věc veřejná
– Pošli příběh. A stejně jako vloni, i letos byli oceněni autoři pěti
nejinspirativnějších příběhů.
S
12
V rámci akce ČP Zdraví nabídla
možnost nechat si vyšetřit
mateřská znaménka
O
Foto: Jaroslav Jiřička
lavnostním odpolednem
provázel moderátor Honza
Musil, zazpívat přišla patronka projektu Naďa Urbánková. Celou akci přišly podpořit
i další známé osobnosti:
několikanásobný mistr ČR
v badmintonu a patron projektu Petr Koukal, modelka Vlaďka Erbová a zpěvák
Norbert Peticzky. V samotném závěru vyhlášení projektu Pošli příběh pak vystoupila
sportovní skupina Fighters cheerleaders.
Oceněno bylo pět nejinspirativnějších příběhů. Autorkou vítězného příběhu se stala
Kristýna Tesařová, která onemocněla rakovinou jater.
Po slavnostním vyhlášení byla pro všechny přítomné připravena sportovní akce:
zájemci si mohli zahrát badminton pod
vedením olympionika Petra Koukala nebo si
zacvičit jógu s Vaškem Krejčíkem. Dámy se
mohly nechat nalíčit kosmetikou Mary Kay
a poradenství v oblasti zdravé výživy zajistilo
studio Bosorka.
svoji zkušenost se podělila i paní Ilona z Prahy: „O vyšetření jsem již delší
dobu uvažovala, ale nebyla jsem schopná dojít k lékaři. Nabídka od ČP Zdraví mi proto přišla velice vhod. Vyšetření je úplně bezbolestné a trvá chviličku. Paní doktorka mi vše vysvětlila a poradila, na jaké typy znamének si dávat pozor. Díky těmto informacím mohu hlídat jak sebe, tak celou rodinu. O rakovině kůže
slýcháme velice často a objevuje se i u velmi mladých lidí, považuji proto za důležité nechat si udělat vyšetření, která odhalí případné problémy včas. Hned po 40
jsem si nechala udělat mamograf a určitě se chystám i na vyšetření rakoviny tlustého střeva.“ Více informací naleznete na
www.poslipribeh.cz
ČP Zdraví je partnerem nadace Rakovina
věc veřejná a generálním partnerem
projektu Pošli příběh.
13
rozhovor
Určitě nejsme proti zvednutí poplatku
za návštěvu lékaře, ale musí tady být
určitá ochrana právě pro ekonomicky
méně silné skupiny obyvatel.
rozhovor
Foto: Jaroslav Jiřička
Zdravotní reforma je obtížná cesta,
na kterou se musíme vydat
Současná situace
financování zdravotní
péče, budoucnost vývoje
a nutnost realizace
zásadních změn
ve zdravotnictví očima
generálního ředitele
Oborové zdravotní
pojišťovny zaměstnanců
bank, pojišťoven
a stavebnictví,
Ing. Ladislava
Friedricha, CSc.
dardů, které už Ministerstvo zdravotnictví definovalo, je v souladu s ústavou. Pokud ano, dá se očekávat nárůst takto stanovených výkonů označených jako nadstavba nad standardní péčí. Výsledek ale nelze předvídat. To je ostatně také důvodem,
proč je rozsah nadstandardní péče zatím
tak malý, a je otázka, do jaké míry jej bude
Ministerstvo zdravotnictví chtít prozatím
rozšiřovat.
Další bariéra pro snižování rozsahu služeb zdravotní péče spočívá ve špatné propojenosti systému sociálního zabezpečení a systému zdravotního pojištění. Protože ony třicetikorunové poplatky hrazené
u lékaře ukázaly následující věc: pro člověka, který je zaměstnaný, netrpí žádnou závažnou chorobou a k lékaři chodí jen několikrát ročně, tato částka jistě není mnoho. Jsou tady ale také senioři s nízkým důchodem a stává se, že třicet korun, popřípadě sto korun v případě hospitalizace a doplatky za léky je položka, kterou si i přes
ochranný limit dovolit nemohou.
Určitě nejsme proti zvednutí poplatku
za návštěvu lékaře, ale musí tady být určitá
ochrana právě pro ekonomicky méně silné
skupiny obyvatel.
3. Snížení dostupnosti zdravotní péče,
například metodou tzv. Gate Keepingu. Jde
o to dát praktickým lékařům možnost, aby
rozhodovali, který pacient se má dále léčit
u ambulantního specialisty, nebo zda další vyšetření u specialisty nutné není. V takovém případě by buď pacient ke specialistovi odeslán nebyl, nebo by tato jeho volba byla zpoplatněna. Bylo by sice nutné definovat řadu výjimek jak z hlediska diagnóz,
tak s ohledem na aktuální dostupnost služeb praktického lékaře, ale nepochybně by
to úspory přineslo. Ani toto řešení však určitě není jednoduché.
Minulý rok výdaje veřejného zdravotního
pojištění převyšovaly jeho příjmy o více než
pět miliard korun. Jaká je současná situace
ve zdravotnictví?
Česká republika a vůbec celá Evropská
unie se dostává do situace, kdy už nemůžeme očekávat příliš vysoký růst hrubého domácího produktu, nízkou nezaměstnanost,
vysoký nárůst nominálních mezd. To všechno ale přitom představuje faktory vytvářející zdroje pro veřejné zdravotní pojištění. Přibližně od roku 2008 se tak nacházíme
na stále stejné příjmové úrovni, nárůst pojistného je za toto období prakticky nulový
a stát, protože ještě navíc provádí z hlediska čerpání prostředků ze státního rozpočtu úspornou politiku, zmrazil svůj příspěvek
za státní pojištěnce.
A výsledek?
Výsledkem je stále stejný objem peněz
na úhradu zdravotní péče a proti tomu běží
obecná tendence rozvoje medicíny, přístrojového vybavení, na trh jsou uváděny nové
léky, které jsou obvykle určeny pro relativně malé skupiny pacientů a tím pádem jsou
velice drahé. Dnes se asi nedá očekávat vývoj přelomového léku například na chřip-
14
Foto: Jaroslav Jiřička
ku v řádu dvou set korun, ale přicházejí léky,
které pro jednoho pacienta stojí statisíce až
miliony korun ročně. A to jsou samozřejmě
obrovské položky.
Obecně lze říct, alespoň pokud se pohybujeme v Evropě, že tyto faktory v kombinaci se stárnutím populace vytvářejí tlak
na nárůst nákladů o 2 až 3 procenta ročně
bez ohledu na to, zda ekonomika roste. Samozřejmě že v systému ještě existují rezervy, na tom se shoduje většina expertů, ale je
strašně obtížné se shodnout, kde přesně šetřit, a ještě těžší je to prosadit do praxe. Je
tedy jasné, že na straně medicíny se vždycky
bude nabízet objem služeb větší, než kolik si
za vybrané pojistné můžeme dovolit. Asi nelze očekávat, že stát bude moci na úkor jiných oblastí, jako je věda, sociální nebo důchodový systém, dávat do zdravotnictví nějaké mimořádné dotace.
Co by podle vás mohlo být řešením tohoto
problému?
Nedostatek finančních zdrojů by se dal
řešit několika způsoby:
1. Snižováním kvality zdravotní péče. Ta
se pak projeví v zastaralém přístrojovém vybavení, hůře placenými a více pracovně zatíženými lékaři a přísnými limity nákladů. To
všechno vede k úsporám, ale ohrozí to kvalitu poskytovaných služeb.
2. Snížením rozsahu hrazené zdravotní
péče. Jde ale o politicky velmi citlivou otázku. Lidé si totiž nepřejí, aby jakákoli péče
byla zpoplatněna, a druhá věc, která to ještě
více komplikuje, je otázka souladu s ústavním pořádkem. Aktuálně čekáme na rozhodnutí Ústavního soudu, zda posoudí, že
současný způsob stanovení tzv. nadstan-
Jaký vy sám očekáváte vývoj?
Odhadnout okamžitý vývoj je velmi složité. Je krátce po volbách a ukazuje se, že
občané nejsou ty části reforem, které by se
jich z hlediska poskytování rozsahu a kvality zdravotní péče mohly dotýkat, ochotni
akceptovat.
V tuto chvíli se tedy obávám, že zdravotní systém bude nejspíše pokračovat v deficitním financování. Je jen otázkou, jak bude
tento deficit nakonec vysoký a kam až ještě
může růst bez vážnější krize. Nakonec v ho-
rizontu jednoho až dvou let bude asi muset tento systém vláda dotovat ze státního
rozpočtu. V současnosti jsou ještě většinou
menší zdravotní pojišťovny schopny se s financováním vypořádat a okamžitou pomoc
nepotřebují. To je ale jen částečné a krátkodobé řešení.
V delším horizontu přece jen bude muset být část dostupné zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění vyňata. Je samozřejmě otázkou, zda to bude zpomalení
při uvádění do praxe u části nové špičkové
medicíny, nebo dojde k redukci úhrad u těch
drobných příhod typu chřipka.
Druhá varianta by byla pro většinu lidí
určitě prospěšnější, ale bohužel takto nyní
není asi průchodná. V každém případě ale
vidím již dnes rizika spočívající v účelné provázanosti zdravotní péče, v komfortu při organizaci vyšetřování, při rozšířené komplexní a cílené preventivní péči. To jsou služby,
na které podle mého názoru bude při hledání úspor ve veřejném zdravotním systému
peněz čím dál méně.
Mají tedy své místo ve financování zdravotní péče i různé druhy komerčního pojištění?
Smysl určitě mají, protože část občanů
si již nyní může dovolit investovat do zdravotní péče, a prostor pro adekvátní služby tu určitě je. Je asi spíše otázkou času,
kdy si tyto možnosti a jejich přínos uvědomí více lidí.
Z mého pohledu je tu pro připojištění
zdravotní péče velký prostor. Co by určitě
stálo za úvahu je podpořit možnost sjednávání takových pojištění ve vazbě na sociální politiku zaměstnavatelů. Tomu by určitě mohla pomoci i daňová podpora finančních příspěvků zaměstnavatelů ze strany Ministerstva financí. Nepochybně by to
bylo efektivnější než přímá dotace ze státního rozpočtu. Senioři sice nemohou očekávat tyto zaměstnanecké výhody, ale pokud jejich ošetřující lékař získá díky dalším
takto připojištěným pacientům více finančních prostředků, nepřímo se to projeví pro
všechny pacienty třeba i na lepším vybavení ordinace.
Posílením vícezdrojového financování
zdravotní péče by tak podle mého názoru
nakonec vydělali nejen ti, kdo by byli takto
připojištěni, ale i lékaři a celé zdravotnictví.
15
Pomáháme
vám PŘeKoNAT
váŽNoU DIAGNÓZU
Foto: Jaroslav Jiřička
rozhovor
Nejlepší péči by měl dostat ten,
kdo ji skutečně potřebuje
LADY PLUS
PojIšTěNí rAKovINY ŽeNSKých orGáNů
200 000 Kč při diagnóze
5 000 Kč měsíčně
100 000 Kč při operaci
Děti s mozkovou obrnou, lidé po úrazu páteře nebo
s neurologickými potížemi – o ty všechny se stará a doslova je
navrací do života. Člověk, bez kterého by obor rehabilitace nebyl
zdaleka na takové úrovni, na jaké dnes je. Profesor Pavel Kolář.
Sleva 10 % při prevenci
www.ladyplus.cz; www.zdravi.cz
infolinka 841 111 132
17
rozhovor
medailonek
rozhovor
Prof. PaeDr. Pavel
Kolář, Ph.D.
* 1963
lo jeho maximálního potenciálu tak, že se bude
umět se svými potížemi vypořádat.
Foto: Shutterstock, ilustrační foto
O důležitosti rehabilitace jako článku v péči
o nemocné není pochyb – právě díky ní se
lidé navracejí do běžného života. Jak vnímáte financování rehabilitační léčby v České
republice?
� H
olistický přístup – celostní přístup
k pacientovi; léčba se nesoustředí
pouze na fyzický problém, bere
v potaz i psychické procesy
� S
omatický – vztahující se k tělu,
tělesný
� P
sychosomatický – psychicky
ovlivňující fyziologický jev nebo
proces
� S
pinální – týkající se páteře
� S
pinální jednotka – zdravotnické
pracoviště zabývající se léčbou úrazů
páteře a míchy.
Při své práci zastáváte holistický přístup
k pacientovi. To u „západního“ lékaře nebývá příliš časté ani dnes.
V našem organismu není nic izolováno
a na světě není nic, co by nemělo určitou vzájemnou vazbu a zároveň to nebylo součástí nějakého systému. Místo slova „holistický“ bych raději použil pojem systémový přístup, systémové uvažování nebo uvažování ve funkčních souvislostech. Naučili jsme
se mít jakýsi atomizovaný pohled na člověka
a i přístup ve vědě je v současné době hodně analytický. Přestali jsme rozlišovat, co je
obecné a co specifické. Hlavním důvodem je,
že postupy používané v medicíně je nutné vědecky prokazovat, tj. musíme mít pro ně důkaz. To nelze kritizovat, ale problém je, že to
vede k analytickému způsobu myšlení a důkazy se často vzdalují ze systému. Systémový přesah je velmi důležitý, neboť jen za tohoto předpokladu nabývají dílčí informace určitého hlubšího smyslu. Zjednodušeně nemůžeme mít pouze encyklopedické myšlení.
Dříve jste sám byl vrcholovým sportovcem.
Jak jste se dostal ke kariéře fyzioterapeuta?
18
V tom hrálo roli několik náhod. Původně
jsem se hlásil na práva, ale bylo těžké skloubit sport a školu. Navíc jsem se při sportu setkával s řadou zranění, která měla rozdílný
způsob léčebného řešení. Díky tomu jsem se
o tuto problematiku začal více zajímat. V té
době se také otevřel obor rehabilitace při Fakultě tělesné výchovy a sportu. Klinické obory jsem studoval na lékařské fakultě v Motole, kde jsem pak zůstal dodneška, a nelituji toho.
Navracíte lidem schopnost pohybu. Paradoxně vy sám máte nemoc, která by vás
o schopnost pohybu mohla připravit...
Člověk se prostřednictvím nemoci naučí lépe nahlížet na daný problém, lépe ho dokáže vnitřně analyzovat a dobře si uvědomuje, jakou roli hraje třeba psychika při onemocnění. A jak významnou roli má psychika pro ovlivnění různých onemocnění, pro jejich vývoj, pro četné důsledky. V souvislosti
s psychikou hraje roli i komunikace psychiky
s naším tělem. Stále máme tendenci fyzično
a psychiku rozdělovat, to ale nejde, je to až
příliš propojené. Musíme si uvědomit, že jakákoli úzkost, strach a podobně – to není jen
ta psychika, jde i o určitou chemii, která se
odráží ve funkci organismu. V rámci těchto
pocitů tělo produkuje látky významně ovlivňující funkci somatickou, ale také opačně somatické onemocnění přes chemii vyvolává
naše pocity.
Tato propojenost tedy není na úrovni
dvou zcela vzájemně oddělených systémů,
ale je to systém propojený.
V pražské motolské nemocnici jste založil tzv. spinální jednotku. Co přesně je jejím účelem?
Spinální jednotka je něco, co jsem strašně
rád, že se v péči o pacienty povedlo. Zname-
ná totiž důležitý článek v systémovém řešení
pro pacienty po úrazech míchy. V České republice péče o tyto pacienty patří k předním
v Evropě. Je to oddělení, kam přichází pacienti po poranění nebo jiném poškození míchy,
a to hlavně v akutním stadiu, tedy v první
fázi, kdy jsou ohroženi i různými komplikacemi: plicními, urologickými, respiračními.
Vedle léčby těchto komplikací dominuje právě rehabilitace. V tomto období je důležité také nastavit řešení sociální a psychologické problematiky nemocného. Sdružování pacientů se stejným problémem na jednom místě tak přináší lékařům enormní zkušenosti s péčí o tyto nemocné. Jde o mnohem výhodnější systém, než kdyby nemocní byli rozptýleni po odděleních neurologie,
chirurgie a podobně. Spinální jednotka je významným článkem v léčbě nejen proto, aby
pacienti přežili, ale – a to je podstatné – aby
se vrátili domů a šli třeba do práce. Integrace do společnosti, to je hlavním cílem naší
snahy.
Je nepochybné, že financovat zdravotní péči
na nejvyšší možné úrovni není a nebude možné zajistit z veřejného pojištění. Je třeba hledat
jiné zdroje a toto je jeden z těch, který je načase otevřít.
Od roku 1999 je přednostou Kliniky
rehabilitace a tělovýchovného
lékařství 2. Lékařské fakulty Univerzity
Karlovy, na lékařské fakultě také
přednáší. Je autorem diagnostického
a fyzioterapeutického systému
Dynamická neuromuskulární stabilizace.
Založil jednu ze čtyř spinálních jednotek
v republice, konkrétně tu v nemocnici
v Praze-Motole. Zajišťuje odbornou péči
o špičkové sportovce, umělce, politiky. Je
ženatý, má tři děti.
Rakovina věc veřejná
Léčíte závažné zdravotní stavy. Jak se díváte na ty obyčejné bolesti zad, kterými trpí
dnes téměř každý?
V konfrontaci s tím, s čím se potkávám
dennodenně v nemocnici, se závažnými obtížemi pacientů vstupujícími do rodiny i celého
života konkrétního člověka, se na běžné obtíže dívám jako na určitou drobnost, se kterou
by si řada lidí měla poradit sama. Je proto důležité, aby medicína nebyla jen v roli opraváře, nestavěla pacienta pouze do pasivní role.
Každý za sebe se musí léčby aktivně účastnit,
ne jen pasivně přijímat určité medicínské postupy. Fakt, že člověka bolí záda, není výsledkem náhodného úrazu. Tento stav má také
ve většině případů zákonité funkční souvislosti. A pacientovi je třeba dát určitý klíč, jak
se chovat, jak na sobě pracovat, aby se využi-
Může podle vás při financování léčby fungovat více zdrojů, například také komerční připojištění?
Po gymnáziu vystudoval na Katedře tělesné
výchovy a sportu Univerzity Karlovy obor
Tělesná výchova – rehabilitace.
ČP Zdraví podpořila vznik
charitativního kalendáře pro nadaci
Své sportovní dresy odložili vedle Mirky Knapkové také
Petr Koukal, Michal Broš, Kateřina a Matt Emmonsovi,
Ondra Synek, Martin Koukal, Vávra Hradilek, Roman
Šebrle, David Svoboda, Ondřej Kratěna, Tomáš Verner,
Rostislav Vítek a Václav Krejčík.
Mirka Knapková / foto: Pavla Hodková
Slovníček pojmů
Bohužel ne úplně dobře. Dnes existuje určitá finanční a zdravotní koncepce a někdy je
obtížné – i když má konkrétní případ zdravotní logiku – změnit způsob jejího financování.
V rehabilitační medicíně je problém, že se
dostává spíše těm, kdo ji až tak moc nepotřebují, a tím ji ubírají lidem, pro které je skutečně nezbytná. V praxi to znamená, že například za pacienta po těžké cévní mozkové příhodě, který díky svému postižení má vysoké
nároky na ošetřovatelskou i farmakologickou
léčbu, dostanu stejně peněz jako za člověka
po nekomplikované endoprotéze.
Nároky na péči těchto dvou pacientů jsou
přitom naprosto odlišné. Pak na rehabilitačních odděleních vzniká tendence starat se
hlavně o pacienty, kteří nejsou ošetřovatelsky tak nároční, a závažnější pacienty prostě nepřijímat. Považuji proto za důležité, aby
u každého pacienta byla posouzena závažnost jeho funkčního omezení a na tomto základě pak bylo vytvořeno několik kategorií, na které by šly odlišné peníze. To je klíčem
k získání motivace přijímat do péče i těžší pa-
cienty a uhradit finanční nároky spojené s rehabilitační péčí.
Další problém v rehabilitaci spatřuji v nesystémovém řešení financování některých diagnóz, které dominantně vyžadují rehabilitační léčbu. Zatímco u spinálních pacientů je jasně vymezeno, kam a v jakém pořadí jsou přijímáni: nejprve na spondylochirurgické oddělení, následuje spinální jednotka, poté rehabilitační ústavy, a teprve pak jde pacient
domů. A ví, že při jakýchkoli pozdějších obtížích může na spinální jednotku opět přijít. Tady tedy funguje systémové financování.
U řady diagnóz však tomu tak není. Například
lidé po kraniocerebrálních zraněních, cévních
mozkových příhodách atd. tento systémový
přístup postrádají. Dosažení změny také znamená určitou provázanost a lepší komunikaci
mezi Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí. Pokud by v ČR
mělo dojít k nějakému sdružení, tak je to právě u těchto dvou institucí. Systémové řešení
státu šetří velké množství peněz.
Veškerý výtěžek z prodeje kalendáře bude poukázán
na konto nadace RVV.
Kalendář můžete zakoupit na
www.piklio.cz/pages/kalendar-olympionici.
Cena je 389 Kč
podpořte s olympioniky dobrou věc
podporuje
Nenechte
se zaskočit
RAKOVINOU.
Pomáháme Vám
ji překonat
s pojištěním
GENTLEMAN PLUS.
www.gentlemanplus.cz
Infolinka: +420 841 111 132
Těším se na vaše příběhy!
Honza Musil
moderátor