XVI. PRAMENY ZNALOSTI FIBONACCIHO SPIRÁLY

JUDr. František BRABEC
XVI. PRAMENY ZNALOSTI FIBONACCIHO SPIRÁLY
Významnou osobnost – zasvěcencem
navazujícím na znalosti dávných civilizací
a „dávná mystérie“ patřil v raném středověku Leonardo Fibonacci. K jakému tajnému bratrstvu Leonardo Fibonacci patřil, není ale známo. Rozhodně i on
navazoval na tajné znalosti dávné minulosti. Žil pravděpodobně kolem roku 1180
až 1250 (také známý jako Leonardo
z Pisy, Leonardo Pisano, Leonardo
Bigollo, Leonardo Bonacci či jen Fibonacci). Jedná se o středověkého italského
matematika.
Leonardo
Fibonacci
Fibonacci pracoval s tzv. posvátnou
matematikou a geometrií včetně „Phi“
– (tzv. Zlatá střední cest) představující
tzv. Klíč k fyzice vesmíru. „…Phi je konstantní hodnota, která je ještě tajemnější
a hluboká ve svých důsledcích než „pi“.
Stejně jako „pi“, „phi“ je číslo, bez aritmetického řešení…” Číslice za desetinou čárkou pokračují dál do nekonečna. Toto číslo je jedinečné a lze nalézt jeho začlenění
do všech známých organických struktur.
Od lidské kostní struktury, přeuspořádání semen slunečnice, přes skořápku mořských živočichů dále. Podíl „Phi“ je všude
tam kde jsou biologické struktury. Představuje geometrický plán pro samotný
život. Představuje jakýsi Klíč k fyzice vesmíru. Phi = 1.61803339. Dá se předpokládat, že toto neobjevil Fibonacci sám,
ale že to převzal z dávných mystérií.
Kde se, ale na konci dvanáctého a počátkem třináctého století vzaly jeho vědomosti? Na to se pokusíme v další části
tohoto pojednání odpovědět.
VYTVOŘENÍ SÍTĚ POSVÁTNÝCH
MÍST NA ZEMI
V souvislosti s katastrofálním zánikem
Atlantidy došlo také ke zborcení tehdejší
58
energetické sítě, kolem Země. V předchozí kapitole jsme si ukázali, že po katastrofě Atlantidy se Thovt, Ra a Araragat
s vybranou skupinou pokročilých zasvěcenců – mistrů staré „Naakalské mysterijní školy“ přesunuli na předem připravenou
základnu v deštném pralese na území
dnešního Egypta. A odtud zašla být obnovována stará zborcená energetická síť.
„…Poté co se začalo s budováním nové sítě
přes starou zborcenou síť a s výstavou pyramidy na linii spirály, Thovt, Ra a Araragat
načrtli přes 83 000 míst na Povrchu Země
v bodech, kde tyto dvě energetické spirály
probíhaly a křížily se… Ve čtvrté dimenzi,
v dimenzi o jeden stupeň vyšší než naše,
zkonstruovali celou síť staveb a struktur,
nacházející se nad celou planetou a v místech uzlů této energetické matrice…. Všechny tyto struktury byly vytvořeny v proporcích „Zlatého řezu“… A všechny byly
matematicky odvozeny od jednoho bodu
v Egyptě, nyní nazývaného „Sluneční
kříž“….“ Není bez zajímavosti, že koncem
dvanáctého a počátkem třináctého století
se spirálou, Zlatým řezem a dalšími souvislosti zabývá Fibonacci a dnes hovoříme
o Fibonacciho spirále, která však prakticky byla vytvořena Thovtem, Ra a Aragatem o mnoho tisíc let před Fibonacim.
Sluneční kříž v Egyptě je bodem z něhož
byla naplánována ostatní všechna posvátná místa. „…Toto Egyptské místo je severním pólem sítě jednoty vědomí. Na druhé
straně planety v jižním Pacifiku na Tahiti
existuje malý ostrov nazvaný Moorem, kde
se nachází jižní pól sítě…Mužským pólem
sítě se stal Egypt…celkový energetický tok
byl mužský. Jižní Amerika, zvláště Peru,
P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A
Střední Amerika a také část Mexika se staly
ženským pólem sítě…“
Stojíme před otázkou. Proč vlastně se touto záležitostí zabýváme, jaký to má smyslu co to pro nás přináší? Samozřejmě mnoho, je to velice významné pro pochopení
dimenzionálních úrovní, pro pochopení
a případný přístup do Všeobecného vesmírného informačního pole – Kosmické
informační databáze. Informace z fyzikálního pohledu jsou energetické magnetické
vlnění. Vyjdeme li ze základního fyzikálního zákona, že energie nezaniká, pak také
informace jako energetické vlnění nezaniká a nachází se ve vesmírném poli. Katastrofou Atlantidy a pádem lidstva ze čtvrté dimenzionální úrovně do třetí, jsme
ztratili přístup k Všeobecnému vesmírnému informačnímu poli, tedy Kosmické
informační databázi. Ukazuje se, ale že
vyvolení zasvěcenci nejvyšších stupňů
zasvěcení tento přístup zřejmě mají. Na
tom jsou také založena mystéria Rozenskruciánských vědců, a vysoce postavených
zasvěcenců některých tajných bratrstev.
Spirála, později označovaná jako Fibonacciho spirála, začíná „…V Uxmalu a na ní
leží sedm chrámů… sedm základních chrámů ženského prvku sítě. Jsou to čakrální
centra, podobně jako je tomu u chámů po
Egyptě celém po celé délce Nilu… Od Palengue se linie ženského aspektu štěpí na severní a jižní. Zde nastává další polarizace energie. Ženský prvek ženské spirály směřuje na
jih a překročí Tikal v Guatemale a linie začíná na nové oktávě… přesune se přes místa
jako Macho Picchu a Sacsahuaman blízko
Cuzca v Peru. Spirála končí v Peru v místě
nazývaném Chagán, což je původní náboženské středisko Incké říše…Pak udělá devadesátistupňovou obrátku a směřuje směrem
k Velikonočním ostrovům a konečně k ostrovu Moorem, kde se ukotvuje v Zemi…. Spirála od Palengue na sever je mužským prvkem ženského aspektu sítě. Pokračuje přes
aztécké ruiny přes indiánské pyramidy… spirála pokračuje k Modrému jezeru blízko Taosu v Novém Mexiku, což je protějšek jezera
Titicaca…. Spirále udělá devadesátistupňovou obrátku v Modrém jezeře…. Pokračuje
směrem k horám, přes pohoří Ute… prochází pod vodou až k Havajským ostrovům a po
tisících mílí se vrací na ostrov Moorem…“ Na
spirále leží Pyramidy v Himalájích. Leží zde
i největší pyramida v západních horách
v Tibetu.
To nejsou žádná fantastická vyprávění, ale
vědci naměřené fyzikální veličiny naměřené na energetické magnetické síti kolem
Země. Všechna posvátná místa na Zemi
leží na spirále energeticko magnetické spirále. „…Všechny dohromady tvoří tři aspek-
www.parlament-vlada.cz
ty sítě, která obklopuje zemi – Matka, otec,
dítě. Otec je v Egyptě, Matka v Peru –Jukatánu – v jižním Pacifiku a Dítě v Tibetu…“
Hlavní tři body prastarých civilizací je
možno vyznačit trojúhelníkem : Egypt –
Tibet – Incká říše. Z hlediska vývoje tajných
bratrstev nás v této souvislosti zajímá především Egypt.
Fibonacciho TEORIE –
VÝCHODISKO ROSEBKRUCIÁNSKÉ
VĚDY
Není sporu o tom, že vědomosti Fibonacciho na danou dobu dvanáctého a počátků třináctého století byly neobvyklé a výjimečné. Na jeho teoretické závěry a vývody
v pozdější době nesporně navázali Rosenkruciánští vědci Leonardem da Vinci, přes
Alberta Einsteina, Izáka Newtona, Nikolaje Teslu až po současné fyziky, matematiky a další vědní obory.
Princip Fibonacciho spirály nacházíme
v každodenním životě, je vyjádřen ve flóře i fauně:
Problém je v tom, že rouškou tajemství stále zůstává využití principu Fibonacciho spirály v lidském vědomí, možnostech přechodu z jedné dimenze do druhé apod.
Kdo byl vlastně Fibonacci? Prameny uvádějí, že Fibonacci byl řeholník a často meditoval. I když to není naprosto jednoznačné,
s velkou pravděpodobností patřil rovněž
k tajnému bratrstvu – zcela jistě k ještě staršímu bratrstvu než jsou Rosenkruciáni.
Mohlo se jednat o následovníky Egyptské
mysterijní školy, čímž Leonardo Fibonacci
měl znalosti tajemství přinejmenším Egyptských mystérií a znalosti posvátné geometrie a matematiky, ne-li mystérií dávnějších
civilizací. Přinejmenším znalosti posvátné
geometrie platónských těles a od nich odvozených dalších posvátných forem Leonardo
Fibonacci rozhodně měl a také je ve svém
díle využil. Fibonacci vyšel z toho, že některá čísla se v přírodě stále opakují. Zda to
vymyslel nebo převzal z tajemství dávných
civilizací a jejich mystérií je těžké odhadnout, ale je to pravděpodobné. Není to ani
zcela podstatné. Zajímavé je, že při svých
výzkumech a postupech využil, jak bychom
řekli dnes, počítačovou grafiku s náhodnými kombinacemi, jako když se míchají karty. Zjistil, že se opakují často posloupnosti
3,5,8,13, nebo 1, 1,2,3,5, 8,13,21,34, 55, 89
až XY. Tyto posloupnosti vešly ve známost
jako Fibonacciho posloupnosti nebo Fibo-
nacciho řada. Ze tří čísel posloupnosti čísel
této sekvence dokážeme jednoduše určit
vzorec. „…sečtete dva členy posloupnosti a
dostanete číslo třetí… je to velmi specifická
sekvence. Je klíčová pro život… Řešení života po nekonečné spirále zlatého řezu,
nemá začátek ani konec… Příroda, ale aby
se vyhnula problémům vytvořila Fibonacciho řadu…“ Ta je pak východiskem Fibonacciho spirály. Fibonacciho řadu je nutno
chápat jako přírodní zákon. Protože
zatím neumíme tvořit podle Spirály zlatého řezu, vytvořili jsme proto něco co
není spirálou zlatého řezu, ale spirálou,
která se spirále zlatého řezu přibližuje
a podobá, takže rozdíl je na první pohled
jen stěží poznatelný. Například „…poměr
fí spojený se zlatým řezem je zaokrouhlený na 1,6180339… vydělíme-li každým číslem z Fibonacciho řady další vyšší číslo… co
se stane? Vydělíme-li 1:1 dostaneme 1…
menší než poměr fi… 2:1 dostaneme 2, což je
více než poměr fi…. 3:2 dostaneme 1,5, což
je zase o něco blíže k fí….5:3 je 1,66666 což
je mnohem blíže…. 8:5 je 1,60 což je mnohem
blíže, ale je menší… 21:13 je 1,615 a je menší…. 34:21 je 1,629 a je vyšší… 55:34 je
1,617 a je menší…. 89:55 je 1,6181 a je vyšší… Další číslo je menší, pak větší a pokaždé
se více blíží ke skutečné hodnotě poměru
fí…“13 Nazývá se to „Asympfommí dosažení limitu“. Nikdy nedosáhneme ale vlastní hodnoty fí. Grafické znázornění nám
dává „…čtyři středové čtverce lidského těla
v okolí místa, kde se nachází osm původních
buněk… v osmi čtvercích okolo nich mají
začátek spirály… použijeme úhlopříčku
přes základní čtverec… nazveme ji diagonálou… Pak se posuneme podle Fibonacciho
řady o devadesátistupňovou obrátku po
každém čísle… Mezi každým krokem udělám devadesátistupňovou obrátku…“
a získáme řadu 3,5,8 atd. a spirála se rozvíjí a stále více se blíží fí –spirále zlatého řezu až se jí přiblíží natolik, že nelze
rozeznat na první pohled rozdíl. Ale její
hodnotu nedosáhne.
Ukázali jsme si, že Fibonacci přišel
s významnou teorií tzv. „Fibonacciho
posloupností“, na níž je založena i teorie
bodu nula. Fibonacciho teorie se stala
základem i současné metody a dalších
nástrojů technické analýzy. „…Nejpoužívanější Fibonacciho metoda se nazývá Fibonacci retracement (Fibonacciho úrovně
zpětných pohybů). Tento nástroj se odvozuje z podílových ukazatelů. Odvozují se
následujícím způsobem. Vezměme 4 po sobě
jdoucí Fibonacciho čísla jako např. 13, 21,
34, 55 a vydělením jednoho čísla druhým
dostaneme podílové ukazatele….“
Z Fibonacciho posloupností vychází i tzv.
Fibonacciho mřížka, která vytváří jakousi výchozí pozici pro Fibonacciho spirálu.
Od této Fibonacciho matematiky a geometrie se také odvíjí tzv. teorie bodu nula.
Pojem tzv. Zlatý řez představuje proporční vztah založený na poměru dvou
jakýchkoliv částí celku.
P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A
Fibonacciho
posloupností
Jedná se o proporci částí A - a - B takových,
že menší část A se má k větší B právě tak,
jako se má větší část B k souhrnnému celku
Fibonacciho mřížka
A - a - B. Zlatý řez je další proporční vztah,
který si nárokuje statut všeobecného harmonického zákona s polem působnosti
zahrnujícím výtvarné umění, hudbu, architekturu, ale i biologii či plastickou chirurgii.
Tento poměr byl použit již u pyramid.
ZÁVĚREM:
K osobnosti Fibonacciho a k jeho vědě se
ještě vrátíme v další kapitole v souvislosti
s Rosenkruciány a jejich vědou.
(Pokračování příště)
V článku byly použity prameny:
Drunvalo Melchizedek
PRASTARÉ TAJEMSTVÍ KVĚTU ŽIVOTA
Vydavatelství PRAGMA 2009
www.parlament-vlada.cz
59