Mediální komunikace Dejiny a predchudci masove komunikace

Mediální komunikace
Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů
PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.
22. 10. 2014
15. 11. 2014
Masová komunikace:
Pojem vznikal od 30. let 20. století a zahrnuje instituce, technické
prostředky, šíření symbolických obsahů směrem k rozsáhlému,
nesourodému (nehomogennímu), široce rozptýlenému publiku (podle
pojetí komunikace jako přenosu).
Masová média jsou společností legitimizované instituce a jsou
souborem mediálních organizací a aktivit (pravidla, procesy řízení,
požadavky – očekávání).
Rozvinuly se kolem svých klíčových činností: zveřejňování a šíření
(diseminace) informací a kultury. Jejich hlavnou činností je produkce a
distribuce znalostí jménem komunikátorů a jako reakce na poptávku.
Mediální instituce jsou umístěny ve veřejné sféře, jsou otevřeny všem
příjemcům i podavatelům, jsou dobrovolné a zabývají se i veřejnými
záležitostmi (veřejné mínění) – média odpovídají za svou činnost široké
veřejnosti (prostřednictvím zákonů, tlaků, ochrany příjemce státem,
atd.). Svou formou jsou podobné profesionálními a byrokratickými
institucemi.
Předpoklady vzniku masová komunikace:
Kníhtisk: Johannes Gutenberg v r. 1456
První tištěné periodikum Mercurius Gallobelgicus; v latině v r. 1594 v
Cologne (Kolín), distribuce větší skupině příjemců
První periodika v Německu: Relationen, Aviso
Anglie: newsbook, newspaper, courants
- první novinová sbírka Continuation of Our Weekly News vycházely
pravidelně v Londýně po r. 1623, první noviny Oxford Gazette (později
London Gazette, vychází dodnes), se objevily v r. 1665, první denní
noviny the Daily Courant v r. 1702 a vycházely kontinuálně přes 30 let.
Francie: gazettes – první noviny ve Francii, Gazette de France, z roku 1632
publikoval Theophrastus Renaudot (1586-1653) pod patronátem krále
Ludvíka XIII.
Předpoklady vzniku masová komunikace:
- vědeckotechnický pokrok související s průmysl;ovou revolucí a
důsledky automatizace práce (tisk),
- reformace a související zrod nacionalizmu (národních hnutí a
národních států) v 19. století
- rozřešení otázky svobody tisku (prvním významným dílem byla v
roce 1644 Areopagitika J. Miltona – řeč o svobodě tisku; v roce
1695 v Anglii skončila preventivní cenzura, později došlo k
ustanovení tzv libelového práva: libel – osočování, v období
1853–1869 byli v Anglii zrušeny kolky, daň z papíru a kauce).
- nástup tzv. popular press (populárního, masového tisku) a
penny press (šestákový tisk, 16. 9. 1855 vychází Daily Telegraph
za 1 penny)
Předpoklady vzniku masová komunikace:
V USA probíhalo v 19. století několik období: nejdříve to bylo
období tzv. osobnostního novinářství (penny press v USA), prvními
úspěšnými novinami typu penny press byl The New York Sun
vydáván Benjaminem Dayem. Nový typ tisku přinesl i nové pohledy
na čtenáře: šestákový tisk byl charakteristický prodejem na ulici
(kameloti) i lehčím, zábavnějším a bulvárnějším obsahem. Také se
formovalo pojetí čtenáře jako spotřebitele, konzumenta: tisk se
stával spotřebním zbožím, ale také se stavěl na stranu sociálně
slabší třídy pracujících, bojoval proti otroctví.
Předpoklady vzniku masová komunikace:
Podstatné rozdělení tisku i jeho čtenářů se odehrálo v průběhu
občanské války v USA (1861–1865). V konkurenci periodik se rodilo
obrazové zpravodajství (specializované magazíny zaměstnávaly i
desítky ilustrátorů), mediální podniky a jejich majitelé (nebo editoři
novin) si uvědomovali možnosti válečného konfliktu pro
zpravodajství (covering – budovala se síť korespondentů, vyslaných
reportérů), profiloval se žánr zprávy.
Zpráva o vraždě A. Lincolna byla první zprávou napsanou postupem
obrázené pyramidy: nejdůležitější je v úvodu.
Nasledující období, období tzv. žluté žurnalistiky (podle kresleného
seriálu Yellow Kid, Žlutý fakan, v N. Y. Journal) bylo v USA obdobím
bulvárního tisku, honby za vyšším nákladem, laciné a vulgární
zábavy, dynamického zalamování a zrodu tzv. human interest
stories – příběhů o „obyčejných lidech“.
Předpoklady vzniku masová komunikace:
Konkurence jednotlivých redakcí i celých mediálních podniků vedla
k profilování obsahu a forem, zvyšování nákladu, snižování ceny,
kupování redaktorů i celých redakcí. Nejvýraznějšími osobnostmi
tohoto konkurenčního boje na konci 19. století byli v USA J. Pulitzer
a W. R. Hearst. Jejich konkurenční boj vrcholil během španělskoamerického konfliktu vyvoláváním a udržováním válečné hysterie a
vytvářením překážek v mírových jednaních. Když se v roce 1896 na
Kubě schylovalo k válce, Hearst tam vyslal svého redaktora, a když
mu ten zvěstoval, že se nic neděje a že by se chtěl vrátit domů,
Hearst prý napsal „Zůstaňte. Zabezpečte obrázky, já zabezpečím
válku.“ Příznačná byla také kauza angažování se N. Y. Journalu („jiní
diskutují, Journal koná“) za propuštění kubánské dívky – americké
„Johanky z Arku“.
Předpoklady vzniku masová komunikace:
Opozici vůči žluté žurnalistice tvořilo tzv. seriózní novinářství,
příkladem je třeba N. Y. Times: finanční noviny vydávané A. S.
Ochsem („obchodníkova bible“), a revoluce desetcentových
časopisů (z nejznámějších Munsey´s Magazine, Argosy,
Cosmopolitan, McClure´s Magazine) a také jejich angažování se v
odhalování neduhů amerického kapitalizmu (v roce 1902 začalo
vycházet dílo Dějiny Standard Oil Company a v roce 1919 soud
rozhodl o rozpuštění společnosti), pod vlivem tohoto hnutí odmítali
některé noviny uveřejňovat neetickou inzerci, začalo se diskutovat o
společenské odpovědnosti novináře. Nástup tzv. tabloidů (podle
formátu novin) znamenal zaměření se na vizuální stránku novin, po
první světové válce se znechucení ze zabíjení, zločinů, katastrof
projevilo v USA v odlehčené, tzv. džezové žurnalistice (20. léta 20.
století).
Předpoklady vzniku masová komunikace:
Poštovní služby – Perzie, poslové na koních dopravovali zprávy do
koňské stanice, kde se vyměnili s dalšími posly
- středověká Evropa – soukromé vlastnictví (Thurn-Taxisové získali
právo v 16. století, v roce 1516 první poštovní spoj mezi Vídní a
Bruselem)
- státní poštovní systémy od 17. a 18. století
- koncem 18. století Claude Chappe sestrojil systém semaforových
stanic – vizuální telegraf (na vzdálenost i více než 30 km)
Předpoklady vzniku masová komunikace:
Telegraf – přenos elektrických signálů, patenty:
1837: Británie Sir Chales Wheatstone a Sir William Cooke
USA: Samuel Morse (vypracoval i kódový systém)
1874: Th. A. Edison vyvinul qudraplexový telegraf (dvě zprávy
jedním směrem a dvě opačným)
Telefon – Alexander Graham Bell v roce 1876 patent na telefon
Rozhlas – první systémy „po drátě“; 1873 James Clerk Maxwell
publikoval studii o elektřině a magnetisme, potvrdil ji Heinrich
Rudolf Hertz, který v roce 1887 objevil elektromagnetické vlny,
v roce 1901 Ital Marchese Guglielmo Marconi přenesl el. vlny
Atlantikem, 1904 Sir John A. Fleming vynalezl elektronku
- 1906: první vysílání v USA, 1926 první rozhlasová síť (NBC)
Předpoklady vzniku masová komunikace:
Fotografie a film – koncem 15. století se na ilustrování knih
používala dřevořezba, koncem 18. století vynalezena litografie
1826: Joseph Nicéphore Niepce vyrobil první fotografii
Louis Jacques Mandé Daguerre objevil chemický proces umožňující
výrobu fotografií v kratším čase
- 1881 Edison si patentoval kinetoskop – projekce pohyblivých
obrázků, 1895 Louis Jean Lumiére a Auguste Marie Lumiére
předvedli kinematograf
- koncem 20. let 20. století ozvučení filmu
Předpoklady vzniku masová komunikace:
Televize – 1884: snímací disk, vynález Paula Gottlieba Nipkowa
1923: Vladimír Kosma Zworykin vynalez ikonoskop na přenos a
kineskop na příjem obrazu na dálku
- 1890: Karl Ferdinand Braun vynalezl obrazovou elektronku
- 1906: Poměr stran obrazu 4:3, 1916: vzniká BBC
- 1927: první vysílání prostřednictvím telefonní linky mezi
Londýnem a Glasgowem
- 9. 2. 1928: televizní signál přenesen s pomocí rádiových vln z
Londýna do New Yorku
- 1930: k obrazu se přidal přenos zvuku
- první zemí, kde začalo pravidelné televizní vysílání – Německo,
tehdejší Říšská pošta byla také jedinou správou spojů na světě,
která se o televizi vážně zajímala už od jejího vzniku
- vysílání započalo 22. března 1935, první přenos z berlínských
Olympijských her v roce 1936 (180 řádků)
Předpoklady vzniku masová komunikace:
Televize
- „Nejprve se vysílalo půl hodiny ráno od pondělí do pátku a půl
hodiny v poledne v úterý a v pátek. Tyto přenosy BBC prováděla
až do roku 1932, po krátké odstávce a modernizaci techniky pak
vysílání pokračovalo až do roku 1935. V té době bylo na světě už
dvě stě až tři sta televizních přijímačů. O rok později byl
uskutečněn první televizní přenos z olympijských her, které se
konaly v Berlíně.“
zdroj: http://vtm.e15.cz/aktuality/televize-a-jeji-historie
- pravidelné vysílání 10. března 1939 v Moskvě (343 řádků)
- 1946: Peter Carl Goldmark předvedl první funkční systém a
přijímač barevné televize.
- na konci roku 1947: počet majitelů televizí v USA milion
- 1948: v USA poprvé zaveden systém kabelové televize
Vývoj médií v ČSR:
Tisk
- 1789: Václav Matěj Kramerius začal vydávat 1. česky psané
noviny (Krameriusovy C.K. poštovnínoviny)
- 1848: uvolnění cenzury, Karel Havlíček Borovský začal vydávat
Národní noviny, v 50. letech obnovena cenzura
- 1893: Adolf Stránský vydává Lidové noviny
- 1928: deníky se dostávají do vlastnictví politických stran,
nezávislé Lidové noviny a Národní politika, Přítomnost
(Ferdinand Peroutka), vydavatelství Jiřího Stříbrného – Tempo
- 1926: vzniká Syndikát Československých novinářů
- 1938: cenzura, zaniká 1900 periodik, Wolfgang Wolfram von
Wolmar se stává oficiálním vedoucím tisku
- 1941: po atentátu na Heydricha sílí represe vůči českému tisku
Vývoj médií v ČSR:
Rozhlas
- podnikatel Eduard Svoboda se v USA seznámil s rozhlasem
- 18. 5. 1923: první vysílání z Kbel u Prahy (rozmach rozhlasu,
operní hudba, zprávy z burzy, předpověď počasí – vzdělávací
funkce, informace z tisku nebo ČTK)
- 30. léta: projevy TGM
- Jozef Laufer (sportovní komentátor a významná osobnost
počátků rozhlasu)
- 1. 5. 1945: rádiem disponovalo okolo 1 000 000 domácností
Vývoj médií v ČSR:
Televize
- 1935: doc. Jaroslav Šafránek (fyzikální ústav UK Praha) předvedl
přijímací televizní aparaturu (princip mechanického rozkladu na
třicetiřádkový obraz)
- 1. 5. 1953: první vysílání v ČSSR
- 25. 2. 1954: zahájeno pravidelné vysílání (televizi mělo 3833
domácností, v roce 1960 už 710 837 domácností)
- 11. 2. 1955: první přímý sportovní přenos z hokeje
- 60. léta: uvolnění a vysílání „propblémových pořadů“ (rozhovory
s obyčejnými lidmi), staví se Kavčí hory
- 10. 5. 1970: začíná vysílat ČT2
- 9. 5. 1973: barevné vysílání ČT2 (1975 i ČT1)
Mechanická televize
Zdroj: http://www.fknizek.nazory.cz/kalendar/vyroci43.htm
Vizualizace zvuku – konec 1. světové války
Zdroj: Imperial War Muzeum,
citované z: http://zpravy.idnes.cz/ticho-po-skonceni-prvni-svetove-valky-dxx/zahranicni.aspx?c=A141111_170023_zahranicni_fer#utm_source=sph.idnes&utm_mediu
m=richtext&utm_content=top6
Gopher, Wais, www, MUD (Multi - User Dimension), MOO
(Multi - User Dimensions objektově orientované) jsou některé
z informačních služeb, jejichž rozvoj zaznamenáváme v
posledních letech.
CMS (content management system) a LMS (learning
management system)
Web 2.0 je ustálené označení pro etapu vývoje webu, v níž byl
pevný obsah webových stránek nahrazen prostorem pro
sdílení a společnou tvorbu obsahu. Týká se období od roku
2004 do současnosti. (Wikipedia)
Web 3.0 označuje to, co někteří lidé považují za další fázi
vývoje webu, včetně jeho architektury a aplikací.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_2.0
http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_3.0
http://www.hoax.cz/retezove-emaily/netiketa
Gopher: je v informatice označení pro již nepoužívaného předchůdce
hypertextového WWW a též označení pro protokol, který sloužil pro
komunikaci mezi Gopher klientem a serverem. Gopher byl zveřejněn na
Minesotské univerzitě v roce 1991. Hlavní cíle jsou definovány v RFC
1396 (březen 1993). Gopher do sebe integroval tehdy používané služby
FTP, Usenet a vyhledávací služby WAIS, Archie a Veronica.
Na začátku 90. let 20. století byl Gopher velmi rychle expandujícím
nástrojem. I v tehdejší České republice vzniklo na univerzitách několik
Gopher serverů. V roce 1993 Minesotská univerzita oznámila, že
zpoplatní používání protokolu Gopher, což spolu s nástupem WWW a
jeho jednoduchým protokolem HTTP způsobilo rychlý ústup Gopheru.
Nově vznikající webové servery převzaly úlohu Gopheru kolem roku
1995.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Gopher
http://www.umel.feec.vutbr.cz/~adamek/komp/data/uvod2.htm
Peterka, Jiří. Historie českého Internetu: Gopher. (online) 2004-2006. Dostupné elektronicky na:
http://www.earchiv.cz/b05/b0703001.php3
http://en.wikipedi
a.org/wiki/Opte_
Project
Web 1.0
Předchudcem dnešního Internetu v roce 1969 síť amerického
ministerstva obrany Advanced Research Projects Agency
Network (ARPANET).
1965: Za pomoc paketové technologie spolu komunikovaly dva
nezávislé počítače na dálku v MIT Lincoln Lab.
1969: UCLA’s Network Measurement Center, Stanford Research
Institute (SRI), University of California-Santa Barbara and
University of Utah nainstalovaly nody (připojovací body). První
zpráva byla “LO” – pokus o přihlášení (LOGIN), ale před
dokončením zprávy SRI system havaroval.
Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web. 4. 6. 2012.
In LiveScience.com. Dostupné elektronicky na: http://www.livescience.com/20727-internethistory.html
Web 1.0
1972: Ray Tomlinson předtavuje network email. The
Internetworking Working Group (INWG) se snaží založit
internetové protokoly.
1973: globální síť: University College of London (Anglie) a Royal
Radar Establishment (Norsko) se připojují do ARPANET-u. Zrodil
se pojem Internet.
1974: První Internet Service Provider (ISP) se objevují společně s
komerční verzí ARPANET-u známé jako Telenet.
1974: Vinton Cerf a Bob Kahn publikují "A Protocol for Packet
Network Interconnection," a navrhnou tak protokol TCP.
1976: Královna Alžbeta II poprvé klikne na tlačítko “send” na její
prvním email-u.
Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web.
Web 1.0
1979: USENET vytváří zprávy a diskusní skupiny
1981: The National Science Foundation (NSF) poskytla grant na
založení Computer Science Network (CSNET) ke zpřístupnění
síťových služeb univerzitným počítačovým odborníkům.
1982: Transmission Control Protocol (TCP) a Internet Protocol
(IP), společně známých jako TCP/IP se používají jako protokol pro
ARPANET.
1983: The Domain Name System (DNS) zakládá domény .edu,
.gov, .com, .mil, .org, .net, .int. Je to zapamatovatelnější jako
adresy typu 123.456.789.10.
Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web. 4. 6. 2012.
In LiveScience.com. Dostupné elektronicky na: http://www.livescience.com/20727-internethistory.html
Web 1.0
1987: 20 000 návštěvníků Internetu
1990: Tim Berners-Lee, vědec v CERN-u, vyvinul HyperText
Markup Language (HTML) – jazyk pro web (stránky)
1991: CERN představuje World Wide Web veřejnosti.
1992: První audio a video distribuovány Internetem. Fráze
“sufrovat na Internetu” se stává populární.
1993: Počet WWW stránek je 600. Vyvíjí se Mosaic Web
browser na University of Illinois a počet počítačů připojených do
NSFNET je více než 2 miliony.
1994: Netscape Communications
Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web. 4. 6. 2012.
In LiveScience.com. Dostupné elektronicky na: http://www.livescience.com/20727-internethistory.html
Web 1.0
1998: Google
1999: AOL kupuje Netscape. Peer-to-peer sdílení souborů díky
službě Napster
2001: Zastavení služby Napster,
2003. Myspace, Skype a Safari Web browser
2004: Facebook, Mozilla Firefox
2005: YouTube.com
2011-2014: Twitter and Facebook hrají velkou roli v občanské a
video-žurnalistice na Blízkém Východě i v revolucích po celém
světě (Barma, Egypt, Turecko, Ukrajina, Rusko, totalitní země).
Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web. 4. 6. 2012.
In LiveScience.com. Dostupné elektronicky na: http://www.livescience.com/20727-internethistory.html
Web 2.0
- uživatel je vtažen do tvorby obsahu
- vznik uživateli garantovaného obsahu (decentralizace autorit)
- otevřená komunikace, sdílení a znovuvyužití informací
- webové stránky se z izolovaných úložišť informací mění na
zdroje obsahující informace i funkcionalitu – stávají se tak
platformou poskytující webové aplikace koncovému uživateli
lépe organizovaný a roztříděný obsah s propracovanější
- hyperlinkovou strukturou
Technologie charakteristické pro Web 2.0
Wiki - Wikipedia, Scholarpedia, ... MashUp - Google News
Sociální sítě - Facebook, Plaxo, Twitter, My space
Blogy - Blogger.com, Blog.com, Blog.cz, ... YouTube, Flickr, ...
http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_2.0
Za znaky Web 3.0 jsou většinou uváděny:
- implikace prvků sémantického webu.
- mikroformáty (microformats.cz ) - Microdata
- každý element webu bude nést své strukturované meta
informace přístupné vyhledávačům
- sdílené aplikace (např. GoogleDocs )
- přístup na web skrz aplikace pro různá zařízení (PC, PDA,
mobilní telefon...)
- přizpůsobitelnost a personalizace aplikací
- větší interakce na softwarové úrovni (kdokoliv by měl být
schopen vytvořit program)
- rozostření hranic profesionál/poloprofesionál/uživatel
- dotazování v přirozeném jazyce
http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_3.0
Za znaky Web 3.0 jsou většinou uváděny:
- částečná umělá inteligence webu
- větší využití videa
- 3D prostředí webových prohlížečů (např. 3B)
- webové aplikace přizpůsobené dotykovému ovládání
- zvýší se podíl "internet things", tedy zařízení připojených k
internetu, jak jsou ledničky, automobily, budíky, váhy, domácí
vytápění...
http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_3.0
• Válka světů (The War of the Worlds, 1898): Herbert
George Wells a rozhlasové uvedení jeho hry Orsonem
Wellesem v roce 1938, při jejímž poslechu vypukla
panika, protože děj byl považován za skutečnost
http://cs.wikipedia.org/wiki/Herbert_George_Wells
http://cs.wikipedia.org/wiki/Orson_Welles
• Walter Lippmann, Stereotypy a Pseudoprostředí (1922),
média jsou jako paprsek reflektoru: „We do not first see,
and then define, we define first and then see.“
http://en.wikipedia.org/wiki/Walter_Lippmannn
• Lippmann považoval masovou komunikaci a neschopnou
vzdělávat publikum, s čím nesouhlasil John Dewey (významný
americký filozof, zdůraznil potřebu didaktické koncepce
vybudované na teorii zkušenosti).
• Dewey věřil, že publikum (masové: zložené z mnoha publik) je
schopné sformovat Velkou komunitu (Great Community),
která se dokáže vzdělat a řešit věřejné problémy. Souhlasil
však s Lippmannem, že moderní svět se stal příliš komplexním
na to, aby jej každý občan uchopil v celé míře.
• podobně i H.G. Wells prosazoval ideu Světového státu a
navrhoval reprezentaci každého státu ve společné, světové
Společnosti národů
• Progresivismus: politická teorie a směr, který tvrdí, že
společenský pokrok souvisí s vědeckotechnickým pokrokem
(technologie a demokracie), nástrojem je sociálni změna
• Sociální integrace, osvěta – demokratická politika a sociální
reformy
• Diferenční kódování (strukturalistické pojetí): výklad médií se
řídí způsobem, jakým se přijímá jejich obsah
• další zdroje: historie v datech
http://www.mediasetbox.cz/cs/uzitecne-informace/historicky-vyvoj-medii/
Děkuji za pozornost!
PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD.
V případě nejasností mě kontaktujte na: [email protected]