10 - Extremistické projevy

Transkript

Tento vzdělávací program vznikl v rámci projektu
„Podpora dalšího vzdělávání
příslušníků bezpečnostních složek
v Jihočeském kraj“
reg. č.: CZ.1.07/3.2.08/02.0046
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY ZAŘAZENÉ DO PROJEKTU:
Přehled – číslo a název vzdělávacích programů:
1. Zvyšování osobní efektivity, syndrom vyhoření, zvládání stresových situací
2. Krizové situace, ochrana člověka za mimořádných událostí
3. Zákoník práce, Listina základních práv a svobod
4. Legislativa ve výkonu strážníka obecní (městské) policie
5. Činnost v oblasti dohledu nad bezpečností provozu na pozemních
komunikacích
6. Základy spolupráce s cizineckou policií
7. Ochrana životního prostředí
8. Týmová spolupráce
9. Komunikace se zdravotně postiženým
10. Extremistické projevy jako možná příčina krizové situace
11. Etika a základní komunikační dovednosti při výkonu profese bezpečnostních
složek
12. Praktický nácvik zdravotnické první pomoci
13. Zásady součinnosti mezi jednotkami MP, IZS a fyzickou ostrahou
14. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
15. Zásady ochrany informací
16. Taktika a metodika v rámci plnění povinností a oprávnění strážníků
17. Akceptace právních norem v meziprolongačním období
18. Asertivita a sociální percepce v rámci zásahu do práv a svobod občanů
19. Zbrojní průkaz a právní aspekty použití služební zbraně
2
EXTREMISTICKÉ PROJEVY
JAKO MOŽNÁ PŘÍČINA
KRIZOVÉ SITUACE
(určeno pro strážníky obecní/městské policie)
JUDr. František SKABALÍK
ČESKÉ BUDĚJOVICE 2013
3
Předmluva
MOTTO:
„Jen řádně vyškolený strážník obecní policie k chování na místě události – činu,
je schopen podat po příjezdu státní policie profesionální informace, které mohou v
konečném důsledku být těmi nejdůležitější k posouzení celého případu“.
Když jsme připravovali a sestavovali tuto studijní oporu zaměřenou na oblast
extremismu, měli jsme jako její uživatele na mysli zejména strážníky obecní policie, kteří plní
své úkoly převážně mimo kancelář, tj. v terénu, na ulici, kde jsou v přímém styku s občany, s
jejich problémy a v mnoha případech jsou také první na místech dokonaných deliktů a
událostí, mohou být pozorovateli průběhu přípravy, pokusů a dokonání takovýchto deliktů a
událostí, mohou také od občanů získávat různé informace k závadovým jednáním a mohou
mezi občany působit i preventivně. Strážník obecní policie může být při profesním výkonu
plnění úkolů nenahraditelným zdrojem co nejširšího sběru informací přímo z terénu. Z výše
uvedených důvodů je také tato studijní opora primárně zaměřena pro strážníky obecní policie.
Pro praktickou činnost v terénu nelze nikdy vytvořit univerzální metodickou pomůcku,
neboť každý delikt je svým způsobem originální, takže ani tato studijní opora nemůže dát
podrobný a přesný návod jak postupovat v terénu při zjištění a řešení extremistických deliktů.
Přesto by měla být tato studijní opora nápomocna strážníkům obecní policie v následujících
oblastech.
•
•
•
•
•
Základní orientace k soudobé extremistické scéně a terorismu.
Základní informace o postavení obecní policie v boji proti extremismu a spolupráce
s Policií České republiky.
Základní informace o vzniku mimořádných událostí, krizových situací spojených
s činností extremistů.
Základní návod jak postupovat při prevenci i řešení deliktů s extremistickým
podtextem.
V neposlední řadě má být přípravou k následnému ústnímu proškolení strážníků
obecní policie, kdy mluveným slovem lze mnohem lépe vystihnout, popsat a upozornit
na problémy spojené s přímou prací strážníka obecní policie v terénu a to na
modelových i praktických příkladech.
Výše uvedené oblasti se průřezově prolínají všemi šesti kapitolami studijní opory.
V přílohách jsou pak uvedeny nejvíce preferované dny, které extremisté využívají ke svým
aktivitám, dále pak slovníček pojmů, které se týkají oblasti všech druhů extremismu a dále
pak pomůcka pro strážníky k identifikaci nejvíce užívané extremistické symboliky.
Autoři studijní opory
JUDr. František Skabalík
4
Obsah
1. Úvod do problematiky extremismu ........................................................................................ 7
1.1 Pojem extremismus .......................................................................................................... 7
1.2 Základní pojetí extremismu ............................................................................................. 8
1.3 Vymezení extremismu v České republice ........................................................................ 8
1.3.1 Radikalizace, jako související proces extremismu .................................................... 8
1.4 Typologie extremismu ...................................................................................................... 8
1.5 Cíle a hrozby extremismu ................................................................................................ 9
1.6 Způsoby a formy projevu trestné činnosti s extremistickým podtextem ....................... 10
1.6.1 Verbální extremismus ............................................................................................. 11
1.6.2 Grafický extremismus ............................................................................................. 12
1.6.3 Násilný extremismus (brachiální) ........................................................................... 12
1.7 Sporné případy projevu extremismu a jejich řešení ....................................................... 13
1.7.1 Hitlerovský pozdrav (Hitler Gruß) .......................................................................... 13
1.7.2 Situační extremismus .............................................................................................. 14
1.7.3 Prodej a šíření replik historických bojových předmětů a insignií ........................... 14
1.8 Symbolika extremismu ................................................................................................... 15
1.8.1 Symbolika barev ...................................................................................................... 15
1.8.2 Symbolika číselných kódů ...................................................................................... 16
1.8.3 Symbolika hesel, nápisů, sloganů ........................................................................... 16
1.8.4
Symbolika extremistických subjektů ................................................................. 18
1.9 Často sdílené tipy a rady v prostředí extremistických subjektů ..................................... 18
1.10 Doporučené odpovědi na dotazy při extremistických akcí .......................................... 20
1.10.1 Otázky a odpovědi z oblasti shromažďovacího zákona (dále jen ShrZ) ............... 21
1.10.2 Otázky a odpovědi z oblasti diváckého násilí. ...................................................... 23
1.11 Problematika maskování osob během shromáždění ..................................................... 24
2. Extremismus a související subkultury .................................................................................. 25
2.1 Charakteristika fotbalového chuligánství ....................................................................... 25
2.1.1 Fotbaloví chuligáni .................................................................................................. 25
2.1.2 Fotbaloví ultras ........................................................................................................ 25
2.1.3 Fotbalové chuligánství v ČR ................................................................................... 25
2.1.4 Bezpečnostní opatření v boji proti diváckému násilí .............................................. 26
2.2 Zločinecké motocyklové gangy .................................................................................... 26
2.2.1 Charakteristika zločineckých motocyklových gangů .............................................. 26
2.2.2 Označení vest motocyklových gangů MC .............................................................. 27
2.2.3 Označení „hodností/funkcí” motocyklových klubů MC ......................................... 28
2.2.4 Situace v České republice ....................................................................................... 29
2.2.5 Grafické znázornění označení MC v České republice ............................................ 29
3. Terorismus ............................................................................................................................ 31
3.1 Terorismus jako historický jev ....................................................................................... 31
3.2 Terorismus – základní charakteristika ............................................................................ 31
5
3.3 Terorismus – cíle a metody ............................................................................................ 31
3.4 Terorismus - aktéři.......................................................................................................... 31
3.5 Terorismus z pohledu práva ........................................................................................... 31
3.6 Prostředky boje proti terorismu ...................................................................................... 32
3.7 Veřejnost a terorismus - spolupráce s veřejností v boji proti terorismu ......................... 32
3.8. Národní kontaktní bod pro terorismus (NKBT) ............................................................ 32
3.9. Poskytování informací veřejnosti v případě bezprostředního ohrožení ........................ 33
teroristickým útokem............................................................................................................ 33
4. Preventivní aktivity v boji proti extremismu........................................................................ 34
5. Mimořádná událost, Krizová situace .................................................................................... 35
5.1 Pojem mimořádná událost a krizová situace .................................................................. 35
5.2. Členění mimořádných událostí..................................................................................... 36
5.3. Projevy extremismu a vznik mimořádné události ......................................................... 37
6. Obecní policie a Extremismus.............................................................................................. 38
6.1. Postavení obecní policie v České republice .................................................................. 38
6.2 Místní a věcná působnost obecní policie....................................................................... 38
6.3 Strážníci obecní policie a jejich oprávnění.................................................................... 39
6.4 Povinnosti strážníka obecní policie ................................................................................ 39
6.5 Postavení obecní policie při potírání a boji proti extremismu ...................................... 40
6.6 Vzdělávání (školení) strážníků obecní policie na úseku extremismu ........................... 41
6.7 Spolupráce PČR a obcí (obecní policií), smíšené hlídky, koordinační dohody ............. 43
6.7.1 Odlišnosti obou subjektů ......................................................................................... 43
6.7.2 Problematika smíšených hlídek ............................................................................... 44
6.7.3 Koordinační dohody ............................................................................................... 44
6.7.4. Prvotní a neodkladná opatření obecní policie na místě události ............................ 45
7. Doslov ................................................................................................................................. 50
Seznam použité literatury ......................................................................................................... 51
Internetové zdroje:.................................................................................................................... 52
Příloha č. 1................................................................................................................................ 53
Příloha č. 2................................................................................................................................ 55
Příloha č. 3................................................................................................................................ 67
6
1. Úvod do problematiky extremismu
Jedním z aktuálních sociálně patologických jevů ve společnosti nejen posledních let,
ale i předešlých desetiletí, je extremismus v jeho nejrůznějších formách. Ve střední Evropě se
s tímto fenoménem potýkají nejen nové státy, ale i staré státy Evropské unie. Projevům
extremismu, rasismu a xenofobie věnují pozornost jak Evropská unie a mezinárodní instituce,
tak i nevládní organizace. V některých státech je patrné násilí založené na rasové, politické
nebo náboženské nesnášenlivosti. Projevy jsou především mířeny proti cizincům, žadatelům o
azyl a minoritám-občanům vlastních států, např. proti Romům. Fenoménem, jakým bezesporu
extremismus je, se zabývají na vládních úrovních jednotlivé státy a komplexně zabezpečují
tuto problematiku. Vytvářejí funkční monitorovací systémy a důsledně bojují proti všem
projevům extremismu, rasismu a xenofobie. Z důvodu snadnější komunikace (především
prostřednictvím internetu) se rétorika různých krajně politických hnutí rychleji a snadněji
dostávají do povědomí. Česká republika zabezpečuje problematiku extremismu v oblasti
preventivní i represivní, a to na úrovních vládní, jednotlivých resortů a dalších orgánů státní
správy a samosprávy. Slouží k tomu soubor opatření trvalého charakteru, uplatňovaného v
rámci působení těchto subjektů.
Extremistické subjekty působí a často navazují kontakty s jinými subkulturami či
zájmovými skupinami. V rámci pravicového extremismu lze hovořit o prostředí fotbalových
fanoušků, motorkářské gangy a další. V rámci levicové extremistické scény se jedná zejména
o squatterské prostředí, v rámci náboženského extremismu se poměrně často setkáváme s
prolínáním se subjekty nadací či nevládními organizacemi působící v oblasti sociální péče.
1.1 Pojem extremismus
Extremismus je nutno považovat za historicky starý jev, který v souvislosti s
dobýváním cizích území, podrobování si jiných národů, náboženské války a náboženské
netolerance, rasismu, provází lidstvo celým jeho vývojem. Slovo „extrem“ pochází z latiny a
jeho přenesený význam je „nejkrajnější“. V politické teorii pojem označuje nejvíce vzdálenou
pozici od politického středu na pomyslné politické škále, a obdobně je užíván i v jiných
případech extremismu
Extremismus je vysoce frekventovaným pojmem ve společnosti. Lidé jím označují
„nenormální“ a „vymykající se“ činnost, kterou podle nich nelze (z pohledu většiny, resp.
společnosti) tolerovat, zejména je-li spojena s jejich ideovými protivníky. Vzhledem k tomu,
že toleranční mez je ryze subjektivní veličina, panují mezi jednotlivými názory na
extremismus rozpory. Většinou jsou tak hodnoceny velmi nápadné, nebezpečné a nenávistné
činy, které se zároveň vyznačují vysokou mírou společenské škodlivosti. Jen málo se však
přihlíží k podmínkám, z nichž tyto a jiné negativní jevy vycházejí. Extremismus je tedy přímo
závislý na uspořádání a stavu společnosti, v níž se projevuje. Ocitne-li se taková společnost ve
stádiu, v němž značně narůstají vnitřní rozpory, je naprostá většina extrémních projevů a
aktivit - radikalismus, fanatismus, fundamentalismus, terorismus, některé, většinovou
společností nesdílené formy nacionalismu, fašismu, xenofobie a rasismu, nátlakové a násilné
akce radikálních environmentalistů - bezprostřední reakcí na ně.
7
1.2 Základní pojetí extremismu
• Bojovný politický pojem, který slouží k diskreditaci protivníka v politickém boji.
• Vědecký pojem, který slouží k určení fenoménu pro vědecké účely.
• Úřední pojem, který slouží k vymezení extremismu pro oficiální účely státu a
mezinárodních organizací.
• Právní pojem, který slouží (kromě ČR) pro vymezení extremismu v právu.
1.3 Vymezení extremismu v České republice
Pojmem extremismus jsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují
z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním
demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. Mezi
tyto principy patří:
• úcta k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy),
• svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát (čl. 1 Ústavy),
• nezměnitelnost podstatných náležitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2
Ústavy),
• svrchovanost lidu (čl. 2 Ústavy),
• volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a
odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů (čl. 5 Ústavy),
• ochrana menšin při rozhodování většiny (čl. 6 Ústavy),
• svoboda a rovnost lidí v důstojnosti a právech, nezadatelnost, nezcizitelnost,
nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod bez rozdílu pohlaví, rasy,
barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního a
sociálního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku, rodu
nebo jiného postavení (čl. 1, čl. 3 Listiny základních práv a svobod).
1.3.1 Radikalizace, jako související proces extremismu
Extremismus úzce souvisí s termínem radikalizace. Zatímco extremismus je
sociálním jevem, radikalizace představuje proces vyhrocení názorů a v krajních případech
přechod „od slov k činům“. Radikalizace má několik fází. Každá se samostatně vyznačuje
určitými charakteristickými rysy a typickou frustrací (z nesplněných cílů či očekávání), která
ať už na individuální či skupinové úrovni, fakticky způsobuje posun do další fáze. Na druhé
straně, radikalizace je jevem individuálním, její příčiny jsou různé od ekonomických přes
sociální až po politické faktory, a proto je poměrně obtížné odhadnout či predikovat vliv a
působení radikalizace na jedince či skupinu.
1.4 Typologie extremismu
Ve světové politologické literatuře se obvykle rozlišuje extremismus pravicový,
levicový, náboženský, ekologický a v některých případech národností (regionalistický).
Poslední tři formy extremismu se v České republice vyskytují ojediněle, anebo vůbec ne.
Výklad se hlavně zaměřuje na extremisty:
8
•
Pravicové – inspirované a používající v prvé řadě nacionální, rasovou, etnickou zášť,
sympatizující s historickým fašismem nebo nacismem. S radikální a krajní pravicí
bývají spjaty následující typy nacionalismu (vlastenectví):
Konzervativní integrální nacionalismus – zbožštění vlastního národa na
absolutní princip, nadřazený demokracii a humanitě, požadující právní a
společenskou dominanci vlastního národa i ve vztahu k menšinám a cizincům.
Biologické, rasové pojetí národa jako společenství krve, odpovídající nacismu a
fašismu.
Evropanské panárijství, odpovídající neonacismu.
•
Levicové – motivované především záští sociální, třídní, antikulturní, sympatizující s
historickým komunismem nebo anarchismem, absolutizující rovnost na úkor
individuální svobody.
•
Náboženský extremismus – ve jménu náboženství útočí na základní principy demokracie a lidská práva i za použití násilných prostředků k prosazování svých zájmů.
Historicky se vznik termínu pravice a levice vztahuju k období Francouzské revoluce,
kde během zasedání Generálních stavů v roce 1789 aristokracie věrná králi seděla po
jeho pravice a radikálové společně se zástupci třetího stavu měli svá místa nalevo.
Pravice tak představovala síly Ancien Régime, usilující o restauraci monarchie a
opírající se o šlechtu a církev. Levice byla oproti tomu reprezentována nastupující
střední třídou, která požadovala nahrazení monarchie republikou, likvidací privilegií
církve a šlechty a zrovnoprávnění třetího stavu.
1.5 Cíle a hrozby extremismu
Extremistické postoje a cíle jsou způsobilé přejít v aktivity, které působí, ať již přímo
nebo v dlouhodobém důsledku, destruktivně na stávající demokratický politicko –
ekonomický systém, tj. snaží se nahradit demokratický systém systémem nedemokratickým:
• totalitním nebo autoritářským režimem,
• diktaturou,
• anarchií.
Extremismus je podhoubím pro aktivity cíleně zaměřené proti ústavnímu zřízení a jím
chráněným hodnotám a používá obvykle tyto nástroje:
• historický revizionismus,
• sociální demagogii,
• aktivismus,
• podporu verbálního až fyzického násilí vůči oponentům a vůči definovaným sociálním
skupinám,
• konspirační teorii.
Ministerstvo vnitra a policie bojuje proti extremismu z devíti, níže uvedených důvodů,
které však paušálně neplatí pro všechny vyskytující se formy extremismu. Jiné hrozby
vyplývají z aktivit pravicových, levicových, nebo náboženských extremistů.
9
Extremisté svými aktivitami:
• oslabují demokracii a mohou ji narušit nebo dokonce zničit,
• nerespektují koncepty základních lidských práv,
• poškozují dobré jméno České republiky navenek,
• narušují veřejný pořádek,
• cíleně šíří strach mezi skupinami lidí, které nezapadají do jejich ideologie,
• stojí za násilnými činy z nenávisti, včetně vražd,
• v případě získání moci rozpoutají teror,
• urážejí oběti totalitních režimů a oběti extremistické trestné činnosti,
• vynaložené prostředky na zvládání extremistických akcí by bylo možné použít na
skutečné a demokratické řešení problémů, které extremisté zneužívají ve své
propagandě.
1.6 Způsoby a formy projevu trestné činnosti s extremistickým podtextem
Trestná činnost s extremistickým podtextem představuje bezpečnostní hrozbu, neboť
tato jednání nejrůznějšími způsoby znevažují a popírají základní práva a svobody občanů deklarovaných Ústavou České republiky. K trestné činnosti s extremistickým podtextem dochází prostřednictvím různých aktivit, jako jsou demonstrace, shromáždění, průvody, šíření letáků, publikování textů, veřejné projevy a vystoupení. Společným znakem je propagace myšlenek a idejí, ve snaze oslovit širokou veřejnost, získat nové přívržence a sympatizanty, rozšiřovat členské základny a získávat vliv ve společnosti. Aktivity, činnost a způsoby projevu extremistů ovlivňují politické, společenské a ekonomické prostředí a další faktory, související s
legislativními podmínkami.
Způsoby projevu trestné činnosti s extremistickým podtextem zahrnuji širokou škálu
protiprávního jednání od přestupků proti veřejnému pořádku až po zvlášť závažné trestné činy, útočící na život a zdraví člověka. Primárně se tedy nejedná jen o násilné činy, ale i ostatní
typy protiprávního jednání, kde je nenávistná pohnutka zpravidla znakem kvalifikované skutkové podstaty.
Trestnou činnost s extremistickým podtextem je možné rozdělit do tří základních
kategorií:
•
•
•
Verbální extremismus (slovní)
Grafický extremismus
Násilný extremismus (brachiální)
V českém právu není pojem extremismus nijak zakotven a definován. S rasově
motivovanou trestnou činností se můžeme setkat s pojmem extremistická trestná činnost nebo
trestná činnost s extremistickým podtextem. Jedná se o formy trestné činnosti, o nichž je
důvod se domnívat, že byly extremistickými postoji motivovány nebo ovlivněny. Alternativně
lze v řadě případů používat i pojmu kriminalita motivovaná rasovou, národnostní nebo jinou
sociální nenávistí. Jde o jednání, které naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu nebo
přestupku a jeho pohnutkou je primárně nenávist vyplývající z příslušnosti oběti útoku k
určité rase, národnosti, etnické skupině, náboženství, třídě či jiné sociální skupině, nebo také
útoky proti symbolům nebo představitelům existujícího společenského systému, jsou-li
motivovaná nenávistí vůči němu.
10
V praxi se může jednat o trestné činy:
• vražda,
• ublížení na zdraví,
• vydírání,
• zbavení osobní svobody,
• omezování osobní svobody,
• poškození cizí věci, násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci,
• hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob,
• podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod,
• obecné ohrožení,
• výtržnictví,
• genocidium,
• založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka,
• projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka,
• popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia,
v případech války nebo jiného ozbrojeného konfliktu o trestné činy:
• útok proti lidskosti,
• apartheid a diskriminace skupiny lidí,
• perzekuce obyvatelstva.
1.6.1 Verbální extremismus
Verbální projevy extremismu se vyskytují zejména na různých mítincích, hromadných
shromážděních a vystoupení příznivců extremistických skupin, organizací, sdružení a hnutí
nebo na účelově pořádaných vystoupeních hudebních skupin s rasově nebo xenofobně
zaměřenými texty.
Nebezpečnost verbálních projevů spočívá ve velmi rychlém přerodu v násilné útoky,
jež mohou vyústit až v davovou psychózu. Tato forma páchání zahrnuje slovní napadení a
urážky pronásledovaných osob, doprovázené vyhrůžkami pro jejich příslušnost k určitému
národu, etnické skupině, rase, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob, obecně - útočící na
práva a svobody občanů. Mezi nejčastější verbální útoky patří provolávání různých hesel
(např. „Sieg Heil!“, „Nic než národ!“, „Čechy Čechům!“, „Cikáni do plynu!“, apod.). Za
nejnebezpečnější lze označit slovní projevy extremistických skupin, organizací, sdružení
a hnutí, hlásající systematickou likvidaci rasově nevyhovujících méněcenných národů
a etnických skupin, zejména Židů a Romů. Oběťmi trestných činů z nenávisti, anebo
nenávistných incidentů, se mohou v budoucnosti stávat např. staří lidé z důvodu věku, osoby
s odlišnou sexuální orientací, bezdomovci, osoby zdravotně handicapované či sociálně slabé a
další nějak „odlišní“ jedinci či skupiny osob.
Tyto projevy mají v posledních letech vzestupnou tendenci. Spolupráce se
zahraničními krajně pravicovými subjekty posunula úroveň veřejných projevů i styl
vystupování. Za umírněnou, vlastenecky laděnou a populistickou rétorikou se ve skutečnosti
skrývá snaha o propagaci rasismu, xenofobie a radikálního nacionalismu.
11
1.6.2 Grafický extremismus
Významnou činností extremistů napříč všemi spektry extremistických skupin je šíření
jejich ideologie pomocí tiskovin, letáků, nápisů na místech veřejnosti přístupných a
především, prostřednictvím internetu.
Typickou formou grafického páchání rasově motivovaných útoků bylo před
využíváním internetu vydávání různých:
• časopisů tzv. zinů nebo fanzinů (jednalo se o samizdaty novinového nebo
časopisového typu),
• letákové a plakátovací akce (s rasistickými texty a symboly, včetně grafických
sprejových projevů (nápisů) na zdech a bilboardech.
• tvorba různých symbolik, grafických nebo jinak zástupných znaků charakteristických
pro to které extremistické hnutí,
• symboly, které vyjadřují nebo v historii společnosti vyjadřovaly odpor a nenávist k
rasově, národnostně, nábožensky nebo jinak odlišným občanům.
Dostupnost internetu umožnil extremistům a extremistickým subjektům rozvoj
propagačních aktivit k šíření svých myšlenek a ideologií. Na webových stránkách zveřejňují
různé propagační a nenávistné texty, pozvánky na akce proti politickým a ideovým
nepřátelům nebo příslušníkům určitého národa, etnické skupiny nebo rasy, symboliku, plakáty
a šablony ke stažení, jejichž obsahem je zjevná či skrytá nenávist či zášť k vybraným
skupinám osob a ideologickým odpůrcům. Internet představuje velmi významné prostředí pro
šíření i pro komunikaci mezi stejně smýšlejícími osobami nebo sympatizanty. Velmi
významným komunikačním prostředkem jsou dále virtuální sociální sítě. Sociální sítě slouží
k rychlému a anonymnímu informování o plánovaných akcích a jako diskusní fórum, kde lze
snadno, v rámci různých (veřejných, uzavřených nebo tajných) skupin, anonymně komentovat
různé události a umísťovat zde své názory. Anonymita a složitá identifikace účastníků diskusí
je stěžejní výhodou a současně překážkou pro bezpečnostní složky. Tento nástroj tak
umožňuje širokému spektru uživatelů vyjadřovat své radikální, rasistické nebo diskriminující
a urážlivé komentáře proti zájmovým skupinám obyvatel.
1.6.3 Násilný extremismus (brachiální)
V souvislosti s násilným extremismem můžeme hovořit o třech základních formách
používaného násilí - útoků :
• násilní proti osobě, nebo skupině osob,
• násilí proto majetku,
• psychické násilí a manipulace.
Násilný útok se projevuje nejen vysokou mírou brutality vůči tělesné integritě
(nedotknutelnosti) občana, ale také vůči majetku. Společným znakem všech násilných útoků
je agrese. Agresi pachatelé využívají k vyjádření nepřátelství a nenávisti proti rasově,
národnostně, etnicky nebo nábožensky smýšlejícím občanům. Útok je páchán fyzicky nebo
psychicky v některých případech se jedná až o teror. Násilné fyzické projevy extremistických
hnutí jsou převážně zaměřeny na konkrétní, autonomní skupinu osob nebo jednotlivců,
zejména pak na Romy a Židy. V menší míře jsou zaměřeny na jejich majetek. Často jsou však
napadány i osoby, které patří k protifašistickým iniciativám, osoby které se zúčastňují
demonstrací proti fašismu a rasismu. V současné době se stále více setkáváme s útoky proti
12
romské minoritě, které jsou různými krajně pravicovými subjekty prezentovány jako projev
vlastenectví a patriotismu. Pachatelé takových trestných činů jsou v očích skupiny, jehož je
součástí, ale mnohdy i majoritní společností, vnímáni jako účinný nástroj k řešení lokálních
problémů, ale také jako hrdinové a bojovníci za čistotu a svébytnost národa. Cílem
psychického násilí a manipulace je demonstrace síly, zastrašování a vyhrožovaní dalším
napadání menšin pro jejich rasu, etnickou či národnostní příslušnost nebo jiné postavení.
Často se jedná o spontánní a nepřipravenou reakci na vzniklou situaci, která vyplynula z
předchozí konfliktní situace (např. setkání s Romy apod.). Metod psychického násilí a
manipulace používají teroristé a představitelé různých sekt.
1.7 Sporné případy projevu extremismu a jejich řešení
I přes již relativně stabilní a standardní postupy při dokumentování extremistických
projevů, existuje skupina opakujících se jednání, která jsou v každém jednotlivém případu
sporná pro jejich vyhodnocení, zda se jedná o závadové jednání, které naplňuje skutkovou
podstatu přestupku, nebo trestného činu. Zpravidla jejich hodnocení bývá závislé na
samotném posuzovateli, jeho profesním vyškolení a znalostech dané problematiky.
Mezi nejspornější případy projevů extremismu, se kterými se může strážník obecní
policie setkat je:
• nacistický pozdrav „Sieg Heil“,
• situační extremismus,
• prodej a šíření replik historických bojových předmětů a insignií.
1.7.1 Hitlerovský pozdrav (Hitler Gruß)
Pozdrav projevující sympatie s Adolfem Hitlerem a jeho ideologií se skládá ze
zdvižené pravice a zvolání slov „Sieg Heil“ či „Heil Hitler“. Výrazem tzv. „vůdcovského
kultu“ v NSDAP byl již ve 20. letech 20. století pozdrav „Heil Hitler“, při kterém se do výše
očí zvedala napřažená pravá ruka s rovně nataženými prsty. Po roce 1933 byla tato podoba
předepsána jako „německý pozdrav“ všude na veřejnosti. Pozdravy ze specifických prostředí
např. havířské „Zdař Bůh!“ nebo myslivecké „Lovu zdar!“ byly převedeny na jednotnou
floskuli „Sieg Heil!“, které se stalo stranickým a masovým heslem doplněným o šikmé
zdvižení pravé ruky i zvoláním „Sieg Heil“, což v překladu znamená „Vítězství zdar“. Původ
zvolání „Heil“ je však středověký nebo dokonce starověký. Pozdrav zdviženou pravou rukou
převzali němečtí nacisté od italského fašismu, který se inspiroval tzv. římským pozdravem.
Italští fašisté měli na rozdíl od německých vytočenou paži a zdviženou dlaň. V různých
německých interpretacích však byly pro hitlerovský pozdrav nalezeny i germánské a
středověké německé kořeny.
K otázce právní kvalifikace tzv. „hajlování“ se ve svém rozhodnutí vyjádřil Nejvyšší
soud České republiky, který dospěl k závěru, že hajlování je jasný a důrazný způsob vyjádření
sympatií k hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod občanů. K tomuto je nutno zvažovat i
razantnost takového projevu v místě, kdy bylo přítomno větší množství lidí. Užití výrazu spojeného s fyzickým projevem (vztyčení paže), je jako nejvlastnější výraz podporující nacismus
znám i mladé generaci. Z rozhodnutí vyplývá, že nacismus je hnutím ve smyslu § 403 tr. zákoníku. Proto je na místě hajlování právně kvalifikovat především jako přečin projev sympatií
k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka podle § 404 tr. zákoníku. Za projev
sympatií je nutné považovat vyjádření pozitivního vztahu či obdivu k takovému hnutí, při13
čemž takovým projevem může být užívání nacistických symbolů a hesel, jako hákový kříž či
hitlerovský pozdrav. Jelikož se jedná o úmyslný trestný čin, musí pachatel vědět, že svým
jednáním projevuje takovému hnutí sympatie a musí být takovým úmyslem veden. Nelze proto každé užití nacistických symbolů považovat za trestné, přičemž je třeba brát v úvahu, že
např. jakékoli znázornění svastiky nemůže naplnit skutkovou podstatu trestného činu, je nezbytné, aby tím pachatel skutečně projevoval sympatie k takovému hnutí.
1.7.2 Situační extremismus
Situační extremismus chápeme jako útoky, jejichž rasový projev je důsledkem a
doprovodným jevem nenadálé situace jako např. fyzického sporu, slovní šarvátky,
nedorozumění, hádky apod., kdy k těmto jednáním velmi často dochází pod vlivem alkoholu a
kdy se osoby často navzájem dobře znají. Typickým případem jsou spory, hádky
v restauračních zařízeních, a to často z malicherných příčin, které pak končí slovními
nadávkami, urážkami a i fyzickým napadením. Problém nastává v momentě, kdy jsou sporné
strany odlišné, a to např. barvou pleti, rasou, národností, nebo jinou formou odlišnosti. Sporné
strany si pak navzájem nadávají běžně výroky, jako „černá svině, bílá svině apod.“
V praxi jsou pak snahy tyto případy hodnotit jako rasově motivované, a to zejména
jestli mezi napadenými byl Rom. To, že budou tato jednání často dle dosažené intenzity
řešeny jako přestupek nebo trestný čin bez rasového podtextu je v pořádku. Pokud by se
jednalo o trestnou činnost s rasovým podtextem, měl by zde být rasový motiv, pohnutka,
nenávist, zášť vůči skupině obyvatel, nebo jednotlivci pro jejich národnost, rasu, vyznání
apod. Situační extremismus vzniká náhodnou a z nepředvídatelné situace, která se vyhrotí až
k jednání, které je možno charakterizovat jako rasově motivované jednání. Rasový motiv je
nutné zkoumat vždy, bez ohledu na to, zda se jedná jen o tzv. „opilecké výkřiky“ při
rodinných, kamarádských, sportovních šarvátkách apod. Obecně rasový motiv předpokládá
dlouhodobou, nebo i dokonce celoživotní extremistickou orientaci, která musí být u těchto
případů zkoumána. V praxi však nelze i vyloučit případy, že situační extremismus může být
pouhým krytím pro vyvolání sporů, od počátku s rasovým podtextem.
1.7.3 Prodej a šíření replik historických bojových předmětů a insignií
V řadě různých kamenných prodejen, ve stánkovém prodeji, ve specializovaných
prodejnách pro modeláře se setkáváme s řadou různých historických modelů, včetně stavebnic
bojových prostředků všech států bojujících na obou stranách ve druhé světové válce, které
jsou označeny dobovými insigniemi typickými pro danou dobu. Nemůže být tedy výjimkou,
že v prodeji je i vojenská technika používaná nacistickým Německem se znaky typickými pro
nacismus a německý nacionální socialismus. Pokud jsou tyto předměty šířeny, určeny, jak ze
strany prodejce, tak kupujícího pro sběratelskou, modelářskou činnost, lze těžko posuzovat
tuto činnost jako trestný čin nebo přestupek. Bylo by asi popíráním historie, kdybychom se
snažili zasahovat do kulturně historické oblasti, kam lze určitě zařadit i sběratelství. Aby měl
historický model tzv. „třetí říše“ zachovánu sběratelskou hodnotu musí být opatřen znaky
typickými pro danou dobu, tak jak byly skutečně používány. Určitě se nelze obracet zády
k historii a tvářit se, že žádná neexistuje a snažit se zlikvidovat jakoukoliv zmínku o době
„temna“ českého i jiných národů z doby druhé světové války. Zde je nutno vysvětlovat v čem
spočívala krutost nacistického Německa a ne vše zakazovat a trestat za každou cenu. Pokud
bychom přistoupili na filosofii, že jakékoliv znázornění a zviditelnění znaků typických pro
nacistické Německo v historicko-kulturní oblasti je trestné, stíhali by se všichni sběratelé,
výrobci a herci historických filmů, organizátoři a účastníci různých připomínek, rekonstrukcí
14
historických událostí, bitev apod. Po formální stránce bychom mohli připustit, že se zde
naplňují znaky trestného činu, ale zde zcela chybí motiv a úmysl jak ze strany prodejců, tak
kupujících. Samozřejmě, že nelze zcela vyloučit využití takto zakoupených předmětů pro
další, následné zneužití pro propagaci fašismu nebo nacismu, kde však již musí být motiv a
úmysl. Toto je však již prostor pro specialisty na extremismus a ne pro strážníky obecní
policie.
1.8 Symbolika extremismu
Symbolem se může stát pojem, gesto, děj, zobrazení určité osoby apod. Objevují
v nejrůznějších oblastech lidské činnosti. Pro extremisty mají symboly specifický význam,
protože výrazně napomáhají upevnit jejich kolektivní identitu a vyjadřují jejich mocenské
ambice. V demokratické společnosti, v níž jsou extremisté většinou ostrakizováni, se symbol
stává velmi důležitým pojítkem mezi těmi, kdo jeho význam znají, a vyjádřením vlastního
přesvědčení navenek.
Mezi základní používanou symboliku extremistických hnutí patří:
•
•
•
•
Symbolika barev
Symbolika číselných kódů
Symbolika hesel, nápisů a sloganů
Symbolika extremistických subjektů
1.8.1 Symbolika barev
Kombinace rudá (červená), bílá a černá jsou typickými barvami pro složení hlavních
nacistických vlajek a praporů. Jednalo se o barvy převzaté ze symboliky druhé, tzv. Bismarckovy říše z let 1971 – 1918, čímž nacisté deklarovali svoji historickou vazbu na ni. Černá
barva byla podle některých interpretací použita jako symbol elity. Podle Hitlera značila rudá
barva socialistické myšlenky jeho hnutí, zatímco bílá nacionalistické.
Soudobí neonacisté užívají v různých kombinacích rudo-bílo-černou symboliku i v
současnosti jako vyjádření odporu ke stávajícímu demokratickému pořádku, jako ocenění
(případně árijství) a jako výraz snahy nastolit novou říši. V neonacistickém prostředí je rudá
barva symbolem prolité krve, bílá barva symbolizuje čistotu bílé rasy a její nadřazenost nad
ostatními a černá barva historicky navazuje na tradice fašismu a nacismu, symbolizuje smutek
nad existencí stávajícího demokratického systému a odpor proti němu. Užití černé barvy na
vlajkách nebo transparentech má provokovat a diskreditovat ultralevicové anarchisty a autonomy, kteří používají černou barvu jako svojí dominantní.
15
1.8.2 Symbolika číselných kódů
Extremisté často užívají skryté významy (kryptogramy) v podobě číselných kombinací
– kódů, které mají níže uvedené významy. Mimo neonacistickou scénu mají zpravidla
nejrůznější významy, které nelze primárně s neonacismem spojovat.
14
18
28
88
14/88
311
33/6
4/20
23 W
168:1
1347
14 slov, které vyřkl a zpopularizoval vězněný americký rasista a neonacista David
Lane. V angličtině znějí „We must secure the existence of our people and a future for
white childern“ („My musíme chránit existenci našich lidí a budoucnost bílých dětí“),
užívána je i verze se slovy „of our race“ „naší rasy“. Tato slova se stala důležitým
heslem soudobých bílých rasistů a neonacistů. V písemné formě se používá šifra 14/88,
která znamená 14 slov a zakódovaný pozdrav „Heil Hitler“.
iniciály Adolfa Hitlera. A je prvé a H je osmé písmeno v pořadí abecedy. Tato
kombinace čísel se nachází také v názvu teroristické neonacistické organizace Combat
18 a nebo hudební skupiny Sturm 18.
iniciály neonacistické organizace Blood & Honour (Krev a čest), která byla zamýšlena
jako rozsáhlá a výkonná distribuční síť rasistických a neonacistických materiálů mezi
mládeží. Svým názvem navazuje na heslo Hitlerjugend. Organizace užívá různou
symboliku v kombinaci původních nacistických symbolů s neonacistickými novotvary.
Název je zašifrován do číslic 28 – druhé a osmé písmeno abecedy.
číselná šifra užívaná v neonacistickém prostředí, představující pořadí písmen
v abecedě – HH a vyjadřuje tak zakódovaný pozdrav „Heil Hitler“.
14 slov / Heil Hitler.
Ku Klux Klan, rasistická organizace .
Šestá éra Ku Klux Klanu, vývojová fáze rasistické organizace.
narozeniny Adolfa Hitlera.
White Suprenacist - symbolizuje rasistické pojetí bělošské nadřazenosti.
čísledná šifra vyjadřující počet obětí bombového atentátu proti federální budově
Alfred P. Murrah Building ve městě Oklahoma City, který spáchal Timothy
James McVeigh, americký terorista popravený za účast na atentátu. Až do září
2001 šlo o nejkrvavější teroristický útok v dějinách USA.
„Mit deutschem Gruβ“ – „S německým pozdravem“ (písemné hajlování).
1.8.3 Symbolika hesel, nápisů, sloganů
Extremistická hnutí užívají řadu sloganů. Některé z nich jsou zjevně rasistické, jiné
jsou používány symbolicky. Hesla jsou v podobě nášivek či potisků nošena jako vnější
označení příslušnosti k určité neonacistické skupině nebo jako vyjádření sympatií s ideologií
nacismu a fašismu. Jednotlivá zástupná hesla jsou připojována za tištěná nebo internetem
šířená prohlášení. Koncem 90. let byla díky státní represi otevřeně rasistická a nacistická
hesla vystřídána symbolickými slogany a zkratkami. Odkazem na přední postavy nacismu,
fašismu, neonacismu dochází k personifikaci jednotlivých sloganů, nejčastěji se jedná o
jméno Rudolfa Hesse a Iana Stuarta Donaldsona.
Tato symbolika je vykládána a překládána v různých významech, a to často velmi volně.
Proto následující výčet a význam těchto hlavních hesel, nápisů a sloganů nemusí být úplně
přesný, tak jak jsou vykládány a chápány extremisty.
16
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
ALLES FÜR DEUTSCHLAND – vše pro Německo – heslo SA.
AM ENDE STEHT DER SIEG – Na konci je vítězství – propagandistické a bojové
heslo.
Blood & Honour (Krev a čest) heslo neonacistické organizace, která svým názvem
navazuje na heslo Hitlerjugend.
BLUT UND BODEN – Krev a půda – heslo používali říšští zemědělci, přívrženci
NSDAP.
DER KAMPFZEIT WAR DIE BESTE ZEIT – Dny bojů byly ty nejlepší.
DEUTSCHLAND ERWACHE - V neonacistickém prostředí se jedná o přímo
navazující odkaz na heslo jednotek SA „Deutschland Erwache!“ – Německo, probuď
se!. Dietrich Eckart, přední zakladatel DAP, člen společnosti Thule a rádce Adolfa
Hitlera, použil ve své básni z dvacátých let minulého století heslo „Deutschland
Erwache!“, které se později stalo bojovým zvoláním nacionálních socialistů. Ve
třicátých letech minulého století byla báseň zhudebněna. Od roku 1923 bylo uvedené
heslo užíváno i na říšské standardě Hitlerovy NSDAP (Nationalsozialistische deutsche
Arbeiterpartei – Národně socialistická německá dělnická strana.
GOTT MIT UNS – heslo na přezkách vojenských opasků s kruhovým věncem a
heslem GOTT MIT UNS (Bůh s námi) se užívaly již za 1. světové války. Tyto měly
uprostřed císařské nebo zemské královské koruny. Ve druhé světové válce byly
nahrazeny orlicí a hákovým křížem.
EIN VOLK, EIN REICH, EIN FÜHRER – jeden národ, jedna říše, jeden vůdce.
HASS – Tímto slovem je vyjadřována nenávist a zášť. Písmena „S“ bývají často
nahrazována runovými znaky SS. Druhý význam také bývá zkratka Hitler Adolf SS.
MEINE EHRE HEISST TRAUE – „Mou ctí je věrnost“. Heslo jehož původ souvisí
se vznikem nacistického hnutí v Německu a s pozdějším vznikem různých
přidružených organizací, zejména jednotek SS a SS Waffen (Zbraní SS), které jsou ve
většině evropských zemí považovány za organizace zločinecké (v souladu s výrokem
Norimberského mezinárodního tribunálu).
MEINE AERE ER TROSKAP – Mojí ctí je věrnost – užívaly norské legie SS
NZ – Zkratka pro symbol tzv. Nazi Punk
TRAUE FÜR FÜHRERUND VOLK – věrnost vůdci a národu
WP - White power (koncept bílé síly) - Koncept WP - „bílé síly“ v neonacistickém a
rasovém prostředí je ideou „třetí cesty“ s nacionálně - revolučním a rasistickým
charakterem. Obecně však nemusí „white power“ značit nadřazenost bílé rasy, ale
pouze její specifičnost, z velké části je však s tímto konceptem spojen i koncept rasové
nadřazenosti.
SWP - Supreme White Power – „nadřazená bílá sila“
WPWW - White Pride World Wide – „bílá hrdost v celém světě“
WHITE RACE – OUR PRIDE – Bílá rasa – naše hrdost
17
1.8.4 Symbolika extremistických subjektů
Extremistické subjekty napříč spektry používají symboliku:
•
převzatou, od jiných, neextremistických a převážně historických subjektů, kterou
používají pro své účely
•
původní, která byla extremisty vytvořena jako novotvar, zpravidla pro užití v oblasti
extremismu
Převzatých i původních symbolů, tuzemských a zahraničních krajně pravicových,
levicových, náboženských extremistických a teroristických organizací je celá řada. Jejich užití
však vždy nemusí znamenat trestní postih. Vždy je potřeba posuzovat symboliku v celkovém
kontextu se zohledněním mnoha aspektů při jejím, především veřejném, použití. V České
republice neexistuje výčet zakázané symboliky, jako např. v Německu. V českém právním
prostředí je nutné ke každému případu její použití přistupovat individuálně. Znalost některé
symboliky, s kterou se může strážník obecní policie ve své praxi setkat, je důležitá hned
z několika důvodů:
a) přesná a odborná identifikace a popis vyskytujících se subjektů v teritoriu,
b) možnost adekvátní reakce na dotazy občanů,
c) odborné vystupování při jednání s jinými orgány státní správy např. Policií ČR,
d) možnost adekvátní reakce při jednání s extremistickými subjekty.
Příloha č. 3 obsahuje nástin symboliky, která se v českém prostředí často vyskytuje
v podobě letáků, samolepek, graffitů, vlajek, na oděvech apod. Nelze však postihnout všechny
vyskytující se symboly, a to s ohledem na kreativitu extremistických subjektů. Okrajově je
zde představena ukázka inspirace současných extremistických subjektů na historickou
symboliku, především nacistickou. Všechna, v příloze uvedená symbolika, obsahuje pouze
základní popis. Detailní popis a grafické zobrazení nejčastěji užívané symboliky je obsahem
mnoha odborných publikací, které se obecně symbolikou zabývají. Strážník obecní policie se
bude moci s některými dalšími vybranými symboly seznámit v rámci odborných přednášek na
dané téma.
1.9 Často sdílené tipy a rady v prostředí extremistických subjektů
Extremisté se prostřednictvím internetu, především v prostředí sociálních sítí, navzájem
informují o uskutečněných a plánovaných akcích, o různých novinkách, ale také si takto
předávají návody a pokyny, jak se chovat při jejich přípravě, konspiraci, styku s policií a
v neposlední řadě i, jak se chovat na policii, státním zastupitelství či soudu apod. Některé
základní informace zveřejňují na webových stánkách nebo profilech virtuální sociální sítě
např. Facebook, Twitter apod. Jako např.:
1. V soukromí nepřechovávejte žádné kompromitující materiály, nelegálně držené zbraně.
Policie většinou ví o aktivních lidech, aniž by jim mohla něco dokázat a pak při první
příležitosti udělá domovní prohlídku.
2. Nemluvte o ničem, co plánujete, s lidmi, jimž nemůžete plně věřit. Nejlépe je o akcích
nemluvit ani s důvěrnými, kterých se akce přímo netýká.
3. Pokud vám hrozí zatčení po konkrétním činu, snažte se zbavit usvědčujících materiálů.
4. Nebuďte na policisty zbytečně drzí, pokud přímo nezraňují vaši hrdost.
18
5. Od začátku se tvařte nevinně a nezačínejte nic vysvětlovat, dokud vám policie sama
neřekne, proč vás zadržela.
6. Nenechte se od policie zastrašit ani donutit k doznání ať psychickým nebo fyzickým
nátlakem.
7. Nevěřte tomu, co vám policie říká nebo slibuje. Nejčastější triky jsou slibování puštění
na svobodu, pokud někoho usvědčíte apod. Nemusí jít přímo o zradu nepřítele, ale i o
nevědomé prozrazení faktu, který policie potřebuje. Každou otázkou je něco
sledováno, takže si pořádně rozmyslete, co řeknete. Nejlépe je však úplně mlčet.
8. Naopak mnohdy, pokud je s vámi zadržen ještě někdo, dochází často k tvrzení policie,
že vás přítel zradil, že vědí všechno, rovněž tomuto nikdy nevěřte.
9. Neukazujte svou slabost tím, že budete například žadonit o cigaretu, nebo kávu, i
nabízenou odmítněte.
10. Při výslechu si sami pořádně pamatujte, co říkáte, aby vás nemohla zaskočit pozdější
otázka.
11. Vždy můžete odmítnout výpověď.
12. Trvejte na tom, aby v protokole bylo přesně zaznamenáno to, co říkáte a ne policistova
předělávka. Protokol můžete odmítnout podepsat, pokud nesouhlasíte s jeho
změněným zněním, nebo chcete něco doplnit. Důkladně si protokol před podepsáním
přečtěte a zkontrolujte.
13. Co se stalo, neříkejte ani svému právníkovi, tím více pokud máte právníka daného
policií (ex offo).
14. Popírejte příslušnost k jakékoliv organizaci nebo sympatie např. se Skinheads apod.
15. Neměňte svá tvrzení, Neříkejte ničí jména, ani nic co souvisí s jinými případy.
16. Pokud není jiná možnost, raději vše vezměte na sebe, než abyste zradil kamarády apod.
Po událostech v Duchcově a Českých Budějovicích v červnu a červenci 2013 se
extremisté zaměřili na identifikaci s následnou diskriminační a štvavou kampaní proti
zakročujícím policistům v civilním oděvu a na specialisty zabývající se problematikou
extremismu. Prostřednictvím internetu a virtuálních sociálních sítí jsou šířeny návody, jak tyto
příslušníky bezpečnostních složek identifikovat.
19
1.10 Doporučené odpovědi na dotazy při extremistických akcí
Mezi orgány veřejné správy, se kterými Policie ČR dle § 14 zákona o Policii ČR
20
spolupracuje, patří mimo jiné i obce (obecní policie). Obecní policie je nejbližším partnerem
Policie České republiky a naopak. Tato skutečnost se promítá i do příslušných ustanovení
zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii,
ve znění pozdějších předpisů. Vzájemná součinnost spočívá i ve vytváření smíšených hlídek
např. za účelem splnění konkrétního úkolu (dále viz. Spolupráce PČR a obcí (obecní policií),
smíšené hlídky, koordinační dohody).
Strážník obecní (městské) policie se tedy může dostat do situace, kdy mu budou
občany nebo samotnými účastníky shromáždění kladeny otázky. Je proto nutné, aby byl
připraven adekvátně na některé tyto dotazy odpovědět. Ministerstvo vnitra ČR vydalo právní
minimum pro členy antikonfliktních týmů, které obsahuje odpovědi na otázky z oblasti
zákona o shromažďování, diváckého násilí a zákona o Policii ČR.
1.10.1 Otázky a odpovědi z oblasti shromažďovacího zákona (dále jen ShrZ)
1. Proč se shromáždění nezakázalo dopředu? Neonacisté (fašisté, komunisté…) se přece
nemají právo shromažďovat!
Právo shromažďovat se svobodně náleží každému, každý může na veřejnosti projevit svoje
názory. I názory, které se nám nemusí líbit, šokují nás, pobuřují, mohou být prezentovány na
veřejnosti. Svoboda projevu má však rovněž svoje meze – nesmí dojít k páchání trestného
činu (např. hanobení národa, rasy, přesvědčení). I „neonacista“ se tak může na veřejnosti projevovat, pokud nepáchá trestný čin či přestupek.
2. Proč obec tuto akci vůbec povolila?
Shromáždění se nepovolují dopředu, pouze oznamují. Zakázat shromáždění dopředu lze pouze ze zákonem vymezených důvodů. Zákaz je krajní možnost, primární by vždy měla být snaha, aby se pokojné shromáždění mohlo konat, proto jsou důvody pro zákaz velmi striktní.
Dopředu nelze 100% říct, že na shromáždění bude páchána trestná činnost, že bude shromáždění nepokojné atd.
Důvody pro zákaz jsou následující:
• Protidemokratické směřování (§ 10 odst. 1)
• Závažné nebezpečí pro zdraví (§ 10 odst. 2 písm. a)
• Souběh s jiným, dříve oznámeným shromážděním a nedošlo k dohodě (§ 10 odst. 2
písm. b) ShrZ)
• Omezení dopravy a zásobování (§ 10 odst. 3 ShrZ)
3. Shromáždění nebylo oznámeno. Může se konat?
Ano. Listina základních práv a svobod říká, že shromažďovat se je zaručeno každému bez
nutnosti povolení orgánu státní správy. Neoznámením shromáždění se však
svolavatel/pořadatelé dopouštění přestupku podle § 14 odst. 1 zákona o právu
shromažďovacím, může být uložena pokuta do výše 5000 Kč. I neoznámené shromáždění lze
rozpustit, je nutné, aby účastníci respektovali zákony jako u oznámeného shromáždění.
4. Účastníci jsou na shromáždění v maskách.
Nošením masek, které znemožňují identifikaci osoby, se může daná osoba dopustit přestupku
21
podle § 14 odst. 2 písm. d) shromažďovacího zákona, za což hrozí pokuta až 10 000 Kč. Je
pak na přestupkových orgánech, zda dané jednání jako přestupek vyhodnotí. Chráněným zájmem společnosti v tomto případě totiž je zachování pokojnosti shromáždění.
V přestupkovém řízení tedy musí být naplněna formální i materiální stránka přestupku. Může
se tak stát, že na určitém shromáždění budou účastníci mít sice zakrytý obličej, shromáždění
však bude pokojné, a jejich jednání tak bude legitimní. Při samotné akci je vhodné účastníky
upozornit na možný střet se zákonem.
5. Svolavatel, pořadatelé požadují vykázat určité osoby z „jejich“ demonstrace.
Pořadatelé, i když to je bezpečnostní agentura, nemá žádná zvláštní oprávnění, tudíž nemá
pravomoc vykázat někoho z „její“ akce. Pokud občan pouze vyjadřuje svoje názory, nicméně
se nedopouští přestupku či trestného činu (např. vulgaritou nápisu, pískáním narušujícím
shromáždění ve velké intenzitě), není důvod proto, aby byl z akce vykázán. Shromáždění slouží k výměně názorů, i když třeba nepopulárních, šokujících.
6. Na náměstí se sešli dvě shromáždění, jedno oznámené, druhé nikoliv. Můžou se konat
obě?
Obecně pokud to okolnosti umožňují, je možné, aby se na jednom místě konalo více shromáždění. Vždy bude záležet na konkrétním místě (objektivní podmínky pro konání více akcí
současně – např. velikost náměstí) i samotném charakteru shromáždění. Právo shromažďovat
se je zaručeno pouze pro pokojná shromáždění.
7. Předvolební mítink politické strany – oznámené – vs. skupina odpůrců
Pokud odpůrci pouze pokojně prezentují svoje názory, i když protichůdné s „oficiálním“ svolavatelem, mají na to plné právo. Shromáždění slouží k výměně názorů, k vyjádření vlastních
postojů, ke konfrontaci postojů v rámci demokratické diskuse.
8. Na oznámené shromáždění se dostavili protidemonstranti s transparenty proti
svolavateli shromáždění.
Pokud se nápisy nedopouští trestného činu nebo přestupku a pouze vyjadřují svoji nespokojenost, kritiku apod., ničeho se nedopouští a mohou v rámci svobody projevu tyto svoje názory
svobodně vyjadřovat. Svoboda shromažďování zahrnuje i vyjadřování opačných názorů.
9. Na shromáždění neonacistů přijdou levicoví extremisté.
Obecně platí výše uvedené, nicméně v těchto případech již mnohdy nejde o pokojné
vyjadřování protichůdných názorů. Právo shromažďovat se je zaručeno každému, který chce
bez násilí, v rámci demokratické diskuse prezentovat svoje názory. Pokud toto účastníci
nerespektují, postupuje policie podle zákona, může je např. zajistit, vykázat z určitého
prostranství atd. Výtržníky, pachatele trestné činnosti či přestupků je třeba důsledně
postihovat, policie může využít institut zajištění. Je zapotřebí razantní postup proti
výtržníkům s využitím všech zákonných možností včetně krátkodobých omezení osobní
svobody, respektive využívání institutu zajištění. Takový postup bude nejen chránit samotné
občany, ale především zabrání pachatelům v další protiprávní činnosti a neposlední řadě je
odradí od páchání této činnosti v budoucnu. Oproti tomu, pokud se účastníci shromáždění za
protiprávní jednání nepostihují, vzrůstá v nich pocit nepostižitelnosti a beztrestnosti.
10. Shromáždění se rozpouští. Na základě čeho?
Shromáždění je možno rozpustit, pokud jsou naplněné zákonem stanovené podmínky. Pokud
s tím svolavatel nebo účastníci nesouhlasí, mohou rozhodnutí napadnout námitkami u soudu.
22
Rozpustit shromáždění může buď zástupce obecního úřadu nebo policie.
Důvody pro rozpuštění podle § 12 zákona o právu shromažďovacím:
•
•
•
•
•
Koná-li se shromáždění, které bylo zakázáno.
Koná-li se shromáždění ve večerních hodinách po stanovené době ukončen.
Koná-li se neoznámené shromáždění, u něhož nastaly důvody, pro které by jej bylo
možno zakázat podle § 10 odst. 1 – 3 (protidemokratické shromážděn.
Koná-li se shromáždění, které bylo oznámeno a nebylo zakázáno, může být rozpuštěno, jestliže se podstatně odchýlilo od oznámeného účelu (okolnosti odůvodňující zákaz) nebo účastníci mají zakryté obličeje a nebo u sebe mají zbraně.
Koná-li se shromáždění oznámené nebo neoznámené, jestliže účastníci shromáždění
páchají trestné činy a nápravu se nepodařilo zjednat jinak.
Jeden z těchto důvodů musí zaznít v odůvodnění rozpuštění shromáždění.
11. Účastníci mají u sebe různé vlajky, symboly. Policie je legitimuje. Proč?
V ČR neexistuje seznam zakázaných symbolů. Veřejným nošením některých symbolů je však
možné naplnit skutkovou podstatu některého trestného činu, zejména pak podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod. Není ale trestný symbol sám o sobě, musí zde
být splněny i další okolnosti. Skutkovou podstatu trestného činu může naplnit zejména veřejná prezentace symbolů nacistického Německa – svastika, ale i zástupné symboly, jako je např.
číslice 88, zkratka pro pozdrav „Heil Hitler“. U daných symbolů tedy vzniklo podezření
z páchání trestného činu.
1.10.2 Otázky a odpovědi z oblasti diváckého násilí.
Pochody (hromadné přesuny) fanoušků na zápas nejsou shromážděním ve smyslu zákona
o právu shromažďovacím, jehož úprava je zaměřena na výkon práva shromažďovacího jako
práva politického Pochody se nerozpouští, ale v případě (možného) narušování veřejného
pořádku (střet s fanoušky jiného týmu, výtržnosti…) policie může využít postup podle zákona
o policii, zejména § 26 a § 43.
1. Fanoušek nebyl vpuštěn na stadion.
Policii řešení takového problému primárně nepřísluší (pokud to není spojeno s ohrožením
bezpečnosti či veřejného pořádku). Jedná se o soukromoprávní vztah fanoušek – provozovatel
stadionu (pořadatel zápasu), kde se uplatňuje princip pána domu, který si určuje pravidla, za
kterých vstup umožní nebo neumožní. Tato pravidla musí být nediskriminační a musí být
známa předem (typicky návštěvní řád). Fanouška lze v případě, že má pocit, že nebyl vpuštěn
neoprávněně, odkázat na Českou obchodní inspekci nebo Sdružení na obranu spotřebitele,
kteří tyto spory řeší.
1. Fanouškovi nebylo umožněno zakoupit si vstupenku jinam než do určeného sektoru
Opět se jedná primárně o soukromoprávní vztah, který primárně nespadá do řešení policie. I
zde lze odkázat na Českou obchodní inspekci nebo Sdružení na obranu spotřebitele. Česká
obchodní inspekce již ve svém stanovisku určila, že zákaz prodeje vstupenek do sektoru
domácích fanoušků osobám z hostujícího klubu není diskriminací na základě rozlišování. V
těchto případech má vždy přednost otázka bezpečnosti osob.
23
1.11 Problematika maskování osob během shromáždění
Možnost přijít na shromáždění v minulosti zamaskován vytvářela u účastníků
shromáždění pocit anonymity a spolu s psychologií davu docházelo k páchání trestné činnosti
(útoky na policisty, narušování občanského soužití, nenávistné projevy, atd.).
Pro policii bylo následně obtížné viníky identifikovat, což způsobovalo často jejich
beztrestnost. Zároveň tento pocit beztrestnosti podněcoval účastníky k opakování
předmětných trestných činů a de facto selhávala funkce státu, především ve vztahu k
trestnímu právu a obětem tohoto jednání. Bylo tedy nutno zakročit zákonným zakotvením
zákazu zahalování účastníků shromáždění, přičemž ona nezbytnost byla odůvodněna
především zmíněnou činností, jež přímo útočila v mnohých případech na demokratické
základy státu a lidská práva ostatních občanů (především menšin). Za dané situace zároveň
efektivně neprobíhalo ani v zákoně zakotvené odmaskování (spojené se zásahem policie) z
důvodu nastalého zmatku.
Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, stanoví
v ustanovení § 7, odst. 4, že účastníci shromáždění nesmějí mít obličej zakrytý způsobem
ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci. V případě porušení této normy dochází ze
strany porušitele k přestupku dle § 14, odst. 2, písm. d) o právu shromažďovacím.
Obecně však musíme vycházet z toho, že ne každé jednání, kde dojde k maskování lze
označit za přestupek.
Pokud na určitém shromáždění budou účastníci mít sice zakrytý obličej, shromáždění
však bude pokojné, je jejich jednání legitimní. Nebude tedy nutné zasahovat do pokojných
shromáždění, karnevalových průvodů, alegorických pochodů, apod.
Naopak v případě pochodů skupin, jejichž shromáždění byla v minulosti nepokojná,
docházelo na nich k páchání trestné činnosti, přestupků apod., bude ohrožen zájem
společnosti, zásah bude ve shodě s účelem úpravy, a proto bude aplikace předmětných
ustanovení zákona o právu shromažďovacím na místě.
Doporučuje se však, aby policie, bude-li existovat pro takový postup prostor, např.
prostřednictvím antikonfliktních týmů, působících u Policie České republiky, nejprve vyzvala
účastníky shromáždění chovající se protiprávně k nápravě protiprávního stavu, a až pokud na
tuto výzvu nebude reagováno přikročila k represivnějším opatřením. Nutno podotknout, že
proti celému shromáždění jako celku je možno zasáhnout až v případě, že k porušování
zákonů dochází ve velké míře a nepostačí opatření namířená proti jednotlivcům, jejich
chování jsou označeny zákonem za přestupek (v tomto případě zákaz maskování).
24
2. Extremismus a související subkultury
2.1 Charakteristika fotbalového chuligánství
Fotbaloví chuligáni přicházejí na stadion nebo jeho okolí s primárním úmyslem
vyvolat konflikt nebo rvačku s příslušníky jiného týmu. Jedná se o skupiny, které jsou tvořeny
mladými militantně orientovanými příznivci. Některé z těchto part jsou velice dobře
organizovány a nesjednocují je pouze klubové rivalství a nenávist k nepřátelským
chuligánským skupinám, ale i politické, rasové, náboženské, národnostní, regionální nebo
sociální motivy“. „Na stadionech obsazují určité prostory – tzv. „kotle“, v Anglii „end“, ve
Francii „cop“, v Nizozemsku „side“, v Polsku „mlyn“ apod.
2.1.1 Fotbaloví chuligáni
Negativní sociálně patologický jev konce šedesátých let dvacátého století, který se
dodnes v podobě rvaček, vandalismu, výtržností a verbálních projevů - xenofobie, rasismu,
antisemitismu, projevuje na fotbalových stadionech. Pojem pochází z Anglie chuligán =
„hooligans“ a byl převzat po příjmení irské imigrantské rodiny Houlihan či Hooligan, známé
svými kriminálně - militantními (výtržnosti, rvačky, loupeže apod.) nesouhlasnými projevy
s politikou Anglie vůči Irsku. Synonymem je anglické slovo „rowdy“- rváč.
2.1.2 Fotbaloví ultras
V praxi se lze běžně také setkat se skupinami fotbalových fanoušků, kteří jsou
označování jako - Fotbaloví ultras. Jejich primárním úkolem a cílem je na stadionu vytvořit
bouřlivou scenérii a atmosféru. Tyto ultras lze rovněž, a to díky skladbě, rozdělit na poklidné
a radikální, páchající násilnosti. Je nutné podotknout, že se v České republice téměř nedělá
rozdíl mezi termínem ultras a hools.
2.1.3 Fotbalové chuligánství v ČR
Ve druhé polovině devadesátých let dvacátého století začaly vznikat u jednotlivých
klubů chuligánské gangy s příslušným názvem např. (gang, parta, tlupa, komando, klan,
divize či ultras), s relativně stabilní členskou základnou, které se pravidelně zúčastňovaly
fotbalových utkání a vzájemných fyzických střetů. Chuligánské gangy si v rámci scény
vedou záznamy, obsahující počty a výsledky vzájemných střetů, akce v České republice a
v zahraničí, reporty z výjezdů, fotografie, videozáznamy. Tyto záznamy jsou zveřejňovány
prostřednictvím tzv. „fanzinů“, ale především v prostředí internetu a virtuální sociální sítě.
V současnosti se většina fyzických střetů mezi skupinami fanoušků odehrává mimo stadion.
Po vzájemné dohodě prostřednictvím sociálních sítí nebo mobilního telefonu je dohodnuto
místo např. (málo využívaná odstavná parkoviště a louky chráněné lesním porostem – na
trase příjezdu, městské parky apod.), čas, počet a rozlišení účastníků, povolené zbraně apod.
Celá akce trvá několik minut. Organizátoři tyto akce velmi dobře plánují a utajují, a proto se
ne vždy policii podaří těmto střetům zabránit. Nezřídka je však výtržnostmi chuligánů na
stadionu i mimo něj postižena i nezúčastněná osoba. Fyzické a verbální útoky jsou také
vedeny na hráče, funkcionáře a rozhodčí. Při výjezdech se fotbaloví chuligáni na benzinových
čerpacích stanicích a v prodejnách u dálnic dopouštějí krádeží, které nezřídka hraničí
s rabováním. V posledních letech se pozornost médií i bezpečnostních složek upírá na projevy
25
extremismu v přímé vazbě na fotbalové chuligánství. Jedná se zejména o rasistické, xenofobní
a neonacistické projevy. Tyto se projevují v podobě hesel a symboliky, které jsou prezentovány prostřednictvím transparentů na stadionu, ve fanzinech nebo šířeny internetem a sociálními
sítěmi. Nejčastějším rasistickým projevem je „bučení“ na hráče černé pleti. Velmi
frekventovaným slovem v pokřiku fanoušků je „žid“, „polský žid“ nebo „Jude Slavie“ apod.
2.1.4 Bezpečnostní opatření v boji proti diváckému násilí
Do boje proti diváckému násilí jsou zapojeny jak mezinárodní organizace (EU, UEFA,
FIFA apod.), tak celá řada státních i nestátních organizací a institucí v ČR. Nejaktivněji proti
němu vystupuje Ministerstvo vnitra ČR, Policie České republiky a Fotbalová asociace České
republiky (dále jen FAČR). Bezpečnost na stadionu je primární záležitostí pořadatele utkání.
Policie zakročuje až v momentě, kdy selhaly všechny legitimní nástroje pořadatelské služby.
Policie České republiky uplatňuje nový přístup k řešení problémů s diváckým násilím, který
se opírá o zásadu „low profile policing“ (neprovokující monitoring). Podstatou této zásady je
vystupování policie na veřejnosti jen v takovém počtu a výstroji, aby nevzbuzovala negativní
emoce a nedeklarovala připravenost očekávání střetu. Opakem je „hard profile“, který
představuje typické nasazení policejních pořádkových jednotek. Velmi významným je systém
3D – dialog, deeskalace a důrazný zákrok (determination). Systém zahrnuje trojici
postupných kroků: dialog má za úkol vést především pořadatelská služba, anebo
antikonfliktní týmy Policie ČR, které se rovněž snaží situaci uklidnit – deeskalace, a pokud
tyto kroky selžou, přichází na řadu důrazný zákrok. Policejní specialisté na divácké násilí tzv.
„spotteři“, téměř vždy dohlíží na riziková utkání. Proto, aby nevzbuzovali negativní emoce,
pracují v civilním oděvu. Policie se dále podílí na přípravách a školení pořadatelské služby,
která zahrnují základní teoretická a praktická doporučení např. v oblasti legislativních
pravidel, komunikační, pozorovací a identifikační techniky, řešení konfliktních situací, první
pomoc, požární ochrana, základní postupy při evakuaci stadionu apod. S ohledem na nové
trendy je každoročně FAČR ve spolupráci s Policií ČR a Ministerstvem vnitra aktualizován
návštěvní řád, který přesně specifikuje jednotlivá nevhodná chování na stadionu např. (házení
předmětů na hrací plochu, ohrožování ostatních diváků, násilné projevy, napadání, vstup na
hrací plochu atd.). Návštěvní řád současně označuje předměty, které je zakázáno vnést na
stadion. Povinností klubu – pořadatele utkání je vyvěsit návštěvní řád na viditelném místě.
2.2 Zločinecké motocyklové gangy
2.2.1 Charakteristika zločineckých motocyklových gangů
Outlaw Motorcycle Gangs (OMCG - zločinecké motorkářské gangy) jsou v současné
době ve světě a i v Evropě reprezentovány pěti hlavními a také nejsilnějšími kluby: Hells Angels MC, Bandidos MC, Outlaws MC, Mongols MC a Gremium MC (někdy se uvádí ještě
Sons of Silence MC, nebo Pagans MC).
Zločineckými motocyklovými gangy – Outlaws Motorcycle Gangs – rozumíme ty 1%
MC, které všemi svými projevy, vč. 11 základních kritérií, naplňují znaky organizované kriminality (kritéria předložena Radou EU v dokumentu 6204/97/2 ENFOPOL 35 REV, přejata
do usnesení vlády ČR ze dne 10. srpna 2011 č. 598 o Koncepci boje proti organizovanému
zločinu na období let 20 11 až 2014). V trestním zákoníku, se v § 129 stanovuje, že organizovanou zločineckou skupinou se rozumí „společenství více osob s vnitřní organizační struktu26
rou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, která je zaměřena na soustavné páchání úmyslné
trestné činnosti“.
Motocyklové kluby – z anglického „motorcycle club“, označovány zkratkou MC – se
od ostatních klubů liší svojí radikální politikou a polovojenskou organizací. Současná MC
scéna se skládá z radikálních 1% MC, a ostatních motorkářských klubů 99% . Označení 1%
vzniklo na základě Hollisterské výtržnosti. Tehdejší prezident AMA (American Motorcycle
Association) vystoupil s komentářem, že 99% motorkářů jsou normální občané a ti ostatní
jsou „zlí hoši”.
OMCG používají hlavně motocykly americké výroby (Harley Davidson, Buell). Členové nosí kožené či jiné vesty (colours - barvy), které jsou vedle motocyklu jednou z nejcennějších věcí. Základní jednotkou OMCG je pobočka (chapter) s vlivem na určitém území a se
jménem podle města nebo regionu, kde aktivně působí. Pobočky jsou obvykle zřizovány ve
velkých městech nebo na místech, kde jsou vhodné podmínky a možnosti páchání trestné činnosti. Základnou pobočky je klubovna (club house), kde se členové pravidelně scházejí.
Struktura OMCG odráží vojenský původ prvních gangů, které vznikly z veteránů 2. světové
války, jež jsou vzorem pro ostatní motorkářské gangy.
Věrnost bratrstvu je největší síla každého klubu nebo společenství a klubová věrnost
je vždy na prvním místě. Členové a pobočky jsou zapojeny v různorodé trestné činnosti,
zejména v rozsáhlém mezinárodním pašování drog, prodeji drog a jejich distribuce, obchodu
se zbraněmi, obchodu s lidmi, kuplířství, vydírání, vybírání výpalného, obchodování s kradenými díly motocyklů a s odcizenými vozidly, vraždách, násilné trestné činnosti, žhářství,
páchání rasistické a extremistické trestné činnosti atd.
2.2.2 Označení vest motocyklových gangů MC
Přední část vesty může obsahovat (ne vždy) různé nášivky anebo insignie, jako:
1 - funkci v daném MC klubu
2 - klubové jméno, stát (specificky pro daný klub)
3 - klubové jméno, stát (specificky pro daný klub)
4 - specifické zásluhy (Filthy Few, Dequiallo)
5 - spřátelenou pobočku nebo vyjádření zaměření proti
ideovým odpůrcům např. A.C.A.B (Side Rocker - postranní
nášivka)
+ kovové odznaky (různé typy)
Jednotlivá uspořádání na přední straně vesty se můžou u jednotlivých motorkářských
gangů Velké pětky lišit. Kupříkladu Outlaw MC nemá žádné uspořádání na přední straně vesty. Zadní část vesty je vždy u všech klubů značena.
27
Zadní část vesty je složena ze tří oddělených částí:
6 - Top Rocker: horní část - jméno klubu
Club Patch: střední část-klubový znak/nášivka
7 - Bottom Rocker: spodní část - název země,
provincie, regionu
Chování a vystupování motorkářů má také svoji
skupinovou identitu, která byla přejata jako obecná
platforma pro rozvíjení specifických sociálních rolí a alternativních kariér uvnitř subkultury.
Pro identifikaci členů zločineckých motorkářských gangů nebo jejich podporujících klubů je
zapotřebí věnovat pozornost především jejich označení (barvám), znakům, odznakům, jiným
nášivkám apod.
2.2.3 Označení „hodností/funkcí” motocyklových klubů MC
PRESIDEN
Prezident klubu – označení na vestě - Pres., který má rozhodující pravomoc nad záležitostmi pobočky a členy.
VICE PRESIDENT Zástupce prezidenta – označení na vestě - Vice President
SGT. AT ARMS
Osoba odpovědná za bezpečnost klubu, v překladu „seržent ve zbrani”,
označení na vestě - Sgt.At.Arms. Je zodpovědný za disciplínu a pořádek v pobočce, za bezpečnost a akce proti ostatním klubů; vykonává tělesné tresty.
ROAD CAPTAIN Osoba odpovědná za organizování tras výjezdu klubu, označení navestě
– Road Capt. Je zodpovědný za organizování motocyklových „run“ jízd a zároveň zajišťuje související logistiku (mapování zvoleného prostředí, jídlo, ubytování).
TREASURER
(Secretary) Pokladní klubu – označení na vestě - Treas. Je zodpovědný
za finanční prostředky pobočky.
MEMBER
Člen klubu, bez jakékoliv funkce, označení na vestě Member.
PROSPECT
Kandidát na člena klubu (nemá plnohodnotné barvy, jen dolní nášivka
bottom rocker), označení na vestě - Prospect. Během této doby musí
prokázat loajalitu pobočce převážně spácháním kriminálního činu.
Speciální statusy:
FILTHY FEW nebo COUPE DE GRACE
Označení jsou dovolena nosit členům,
kteří spáchali vraždu, či pokus vraždy,
případně závažný násilný čin ve jménu
klubu.
DEQUIALLE
Označení je dovoleno nosit členům, kteří spáchali násilí vůči policistovi
pro klub. Tyto osoby bez varování fyzicky i se zbraní napadají policisty. Doporučuje se v žádném případě nechodit k těmto osobám samostatně, bez zajištění dalšími policisty.
28
2.2.4 Situace v České republice
V současnosti na území České republiky existují dva velké 1% OMCG kluby z tzv.
Velké pětky – Hells Angels MC Bohemia a Outlaws MC Czechia. Oba tyto kluby jsou vzájemnými soupeři v boji o udržení vlivu nad svými aktivitami v rámci ČR. Jsou zde však velké
tlaky o proniknutí konkurenčních gangů do ČR např. MC Bandidos. HAMC má pod sebou
tyto supportní 1% MC kluby:
− COBRA MC CZECH (Tachov),
− PIT BULLS MC CZECH (Brandýs nad Labem),
− WARRIORS MC PILSEN (Plzeň),
− MAXXL MC CZECH (Veleň),
− FULL OF ENERGY MC CZECH (Neratovice),
− BLACK SHADOWS MC (Děčín),
− BLACK CATTLE MC (Trutnov),
− VIPERS MC CZECH (Zlín),
− WILD HORDE MC CZECH SOUTH (České Budějovice),
− ASTACUS MC RAKOVNÍK,
− BLACK DRAGONS MC CZECH REP. (Olomouc, Český Těšín),
− FALCONS MC (Sokolov),
− ENOLA GAY MC HIGHLANDS (Brno, Vyškov),
− FIGHTING STORKS MC CZECH REP. (Masečín),
− VIKINGS MC CZECH REP. (Přerov),
− VAMPIRES MC CZECH (Znojmo, Unanov).
Není dogmaticky dáno, že se názvy klubů nebo místa působišť nemohou v průběhu určitého, blíže nespecifikovaného, období měnit.
2.2.5 Grafické znázornění označení MC v České republice
Full - colour chartery HAMC Bohemia
29
Supportní 1% MC kluby HAMC Bohemia
3. Terorismus
30
3. Terorismus
3.1 Terorismus jako historický jev
Terorismus je vojenskou taktikou už od dob Říše římské, ale poprvé byl tento termín
použit během Francouzské revoluce, a to v souvislosti s „Vládou teroru“ (Hrůzovládou). V 19.
století sloužil tento pojem k označení extremistických politických činů. Dnešní definice slova
terorismus pochází z období vojenských akcí v Palestině v letech 1946 až 1947 během
formování Izraele.
3.2 Terorismus – základní charakteristika
Nejzávažnějším projevem extremismu v celosvětovém měřítku je terorismus.
Terorismus je užití násilí nebo hrozby násilím s cílem zastrašit protivníka a dosáhnout
politických cílů. Útokem je často zasažena širší populace než přímá skupina obětí.
3.3 Terorismus – cíle a metody
Terči teroristických akcí jsou zpravidla civilisté. Mezi teroristické metody patří
atentáty, bombové útoky, únosy osob nebo dopravních prostředků a další násilné akty. Akty
násilí bývají plánovány tak, aby u veřejnosti vyvolaly pocit strachu a nejistoty. Někdy má
terorismus podobu vydírání s cílem dosáhnout splnění konkrétních politických požadavků.
Vedlejším účelem teroristických akcí je také získání publicity.
3.4 Terorismus - aktéři
Teroristických metod používají zejména skupiny ultrapravicové, ultralevicové,
náboženské, národnostně vymezené či revolucionářské. Tyto nestátní teroristické skupiny
mají obvykle malý počet členů, omezené zdroje a do povědomí veřejnosti se snaží dostat
násilnými útoky prováděnými taktikou „udeř a uteč“. V případě, že jsou k páchání terorismu
používány státní složky (armáda, policie), hovoří se o státním terorismu. Koncem 20. století
se v souvislosti s ohrožením životního prostředí a radikálním ekologickým aktivismem začalo
mluvit také o tzv. ekoterorismu.
3.5 Terorismus z pohledu práva
Z hlediska mezinárodního práva se rozdělují kriminální a válečné činy (criminal act vs.
act of war). Terorismus spadá do kategorie válečného činu, neboť jeho motivací není zabíjet,
ale změnit politickou situaci. Terorismus je vymezen soustavou mezinárodněprávních smluv a
úmluv, přičemž tyto jsou po ratifikaci zakotveny v právním řádu jednotlivých států a slouží
jako zdroj pro jejich právní úpravu. V právním řádu České republiky se tak jedná o určitá
ustanovení, výslovně zakotvená např. v trestním zákoníku (§ 310 – § 314) a v dalších jiných
či souvisejících právních předpisech.
31
3.6 Prostředky boje proti terorismu
Základním prostředkem boje je komplexní postup, který zahrnuje:
• klasické policejní metody,
• spektrum legislativních, sociálních, zahraničněpolitických, technických či teoretických
opatření,
• Ve výjimečných případech – nasazení vojenské síly.
3.7 Veřejnost a terorismus - spolupráce s veřejností v boji proti terorismu
Je nutné si uvědomit, že veřejnost hraje nezastupitelnou roli a její spolupráce s orgány
státní správy a samosprávy umožňuje rychle reagovat na vzniklá nebezpečí. V případě zjištění
informací, souvisejících s bezprostředním ohrožením života, zdraví nebo majetku je potřeba,
aby občan kontaktoval uvedené orgány prostřednictvím tísňových linek. Občan může nahlásit
jakékoli informace k možným aktivitám, které by se mohly dotýkat terorismu v jeho okolí.
Jedná se především o tyto informace:
•
•
•
•
•
•
výskyt podezřelých osob,
míst, kde se takové osoby scházejí,
dopravních prostředků, jimiž se pohybují,
podezřelého chování a aktivity takových osob,
výskytu tiskovin s teroristickou tématikou,
internetových stránek s teroristickou tématikou atd.
Všechny tyto požadavky na informace může strážník obecní (městské) policie, v rámci
preventivních aktivit, přenést při dotazu, anebo z vlastní iniciativy shora uvedeným subjektům.
3.8. Národní kontaktní bod pro terorismus (NKBT)
Prvořadým zájmem policie je služba veřejnosti. Policie výkonem své funkce zajišťuje
ochranu bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, předchází trestné činnosti a vykonává další činnosti na základě příslušných právních předpisů. Z důvodu neustálé změny a kvalitativního vývoje na domácí i zahraniční kriminální scéně a s nutností reagovat na novodobá
bezpečnostní rizika, jakými je např. terorismus nebo mezinárodní organizovaný zločin, přijala
policie nejrůznější opatření s cílem snižovat úroveň bezpečnostních rizik a dosahovat svého
poslání.
Jedním z uvedených opatření, bylo vytvoření Národního kontaktního bodu pro terorismus
Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (dále jen NKBT). Jedná se o specializované
centrální komunikační, informační a analytické pracoviště Policie České republiky,
s nepřetržitým provozem, jehož hlavním úkolem a cílem je:
• Shromažďovat a vyhodnocovat informace se vztahem k terorismu,
• Předcházet a případně odstraňovat škodlivé následky teroristické trestné činnosti,
• Působit pro naše domácí i zahraniční partnery jako centrální kontaktní bod v otázkách
vzájemné spolupráce,
32
•
•
Být důvěryhodným a diskrétním kontaktním bodem pro občany ČR a umožnit jim
spolupodílet se na prosazování práva a bezpečnosti,
Monitorovat a vyhodnocovat hrozby plynoucí z terorismu,
Uvedené pracoviště může kontaktovat každý a nahlásit jakékoli informace k možným
aktivitám, které by se mohly dotýkat terorismu v jeho okolí. Jednou z možností je
prostřednictvím e-mailu [email protected]
3.9. Poskytování informací veřejnosti v případě bezprostředního ohrožení
teroristickým útokem
V případě bezprostředního ohrožení teroristickým útokem nebo krizové situace je
důležité, aby byl policista/strážník vybaven základními informacemi, které je nutné veřejnosti
předat. Jedná se o tyto základní informace:
• Věnujte zvýšenou pozornost ve veřejných prostorách zejména odloženým zavazadlům,
balíčkům nebo odstaveným automobilům v místech se zvýšenou koncentrací osob
anebo poblíž míst, která mohou být exponována z hlediska možného teroristického
útoku např.
objekty zvláštní národní nebo historické hodnoty,
vládní budovy,
vojenská zařízení,
místa, kde se konají kulturní nebo náboženské akce,
objekty kritické infrastruktury (mosty, elektrárny, přehrady atd.)
• Pokud jste přímými účastníky – postupujte podle instrukcí IZS, a to následovně:
poskytněte první pomoc nejprve vážně zraněným osobám,
v případě postižení budovy – podílejte se na nalezení zraněných,
pokud cítíte plyn, odpojte jeho přívod, otevřete okna k odvětrání,
odpojte domácí spotřebiče a opusťte budovu,
nepřetěžujte telefonní síť více, než je nebytně nutné ke kontaktu se
záchrannými složkami a vašimi příbuznými,
• Pokud nejste přímými účastníky, ale cítíte se ohroženi
jděte do budovy/zůstaňte v budově, zapněte rádio/TV a čekejte na další
informace a instrukce,
pokud potřebujete radu či pomoc – využijte krizových linek.
33
4. Preventivní aktivity v boji proti extremismu
Shora popsané projevy extremismu a aktivity extremistických skupin a souvisejících
subkultur jsou stále více sofistikovanější a v neustálém vývoji. Jsou schopné, prostřednictvím
komunikačních technologií oslovit širší veřejnost. Současné celospolečenské klima, a to nejen
v České republice, vytváří ideální podmínky pro vznik nových extremistických subjektů a
jejich veřejnou prezentaci. Z uvedených důvodů je nutné, aby byla prevenci projevů
extremismu věnována náležitá pozornost. Instituce, které se věnují preventivním aktivitám,
působí na všech úrovních, tzn. místní, krajské, státní, ale i na mezistátní a je možné je vnímat
jako systém. Základním předpokladem funkčnosti preventivních aktivit je jejich:
•
•
•
•
•
systematičnost
kontinuálnost (tj. dlouhodobé a koncepční)
odbornost (vykonávaná pouze erudovanými odborníky)
kritičnost (schopné zpětné vazby a sebereflexe
cílenost (na primární, sekundární i terciární oblast prevence),
Z hlediska prevence je nutné jednotlivé aktivity koordinovat, protože shodné činnosti
jsou často realizovány mnoha ministerstvy (kultury, školství, mládeže a tělovýchovy či vnitra)
a nevládními organizacemi. I proto je nutné rozlišit preventivní aktivity na státní úrovni a
preventivní aktivity nevládních organizací.
Důležitou součástí prevence, ale i represe je vládním usnesením č. 572 dne 4. května 2009
přijatá Strategie boje proti extremismu, která je postavena na pěti základních pilířích:
1. pilíř – komunikací proti demagogii - síla extremistů vychází s lidské nevědomosti.
Jedinou možností, jak bojovat s jejich štvavou propagandou, je komunikace,
otevřenost a nabízení alternativy.
2. pilíř – vědomostí proti totalitářům - poučení lidé si dokáží vytvořit obranné
mechanismy vůči nebezpečným myšlenkám. Výhodnost demokratické alternativy
musí vysvětlovat škola
3. pilíř – jednotná protiextremistická platforma - boj proti extremismu není jen
záležitostí Ministerstva vnitra a policie, ale i dalších vládních i nevládních subjektů.
Jenom spoluprací s nimi lze extremisty odsunout do role bezvýznamného hráče.
4. pilíř – odbornost a imunita - specialisté, kteří bojují proti extremismu, musí vědět,
co mají dělat, a dostat k tomu dostatečný prostor. Profesionalizace je výhodnější než
paušální represe.
5. pilíř – efektivně a korektně proti násilí - konkrétní pachatele trestné činnosti je
nutné nekompromisně postihovat za efektivního využití stávajících prostředků a
mechanismů.
Nejrizikovější skupinou je mládež, které chybí odpovědnost vůči rodině a majetku, a
svým věkem přirozeně směřuje k radikálním a jednoduchým řešením. U části mládeže chybí
pozitivní společenské vzory a kvalitní rodinné zázemí. Dalšími faktory jsou i otevřenost
novým myšlenkám, popírání zavedených způsobů myšlení a chování, nedostatečná životní
zkušenost, věkem daný egoismus, snaha veřejně demonstrovat svou příslušnost ke skupinám
vrstevníků a zviditelnění. Krajně pravicové (ale i krajně levicové) organizace jsou pro mládež
34
atraktivní svou relativní stabilitou, soudržností členů, zdánlivou výjimečností, srozumitelností
atd. Z tohoto důvodu by se měla prevence zaměřit především na tuto cílovou skupinu.
V rámci pedagogické činnosti by se měla tato cílová skupina seznámit se základními pojmy,
jako jsou například stereotyp (heterostereotyp, homostereotyp), předsudky (pozitivní,
negativní), etnikum, rasismus, rasistické postoje, antisemitismus (teorie „židovského
spiknutí“), pogrom, genocida, nacionalismus, vlastenectví, patriotismus, etnikum, etnická
skupina národnostní menšina, xenofobie, politický extremismus, holocaust („osvětimská
lež“), islám, islamismus, komunismus, anarchismus, bolševismus, nacionální socialismus,
neonacismus, fašismus, multikulturní/interkulturní výchova atd.
Extremistické skupiny se stále častěji obrací se svojí populistickou rétorikou na
širokou veřejnost, a je tedy nezbytné věnovat pozornost preventivním aktivitám ve vztahu k
celé populaci. Neinformovanost a neznalost problematiky může vést část obyvatelstva ke
skryté či dokonce zjevné podpoře extremistických skupin, o což právě tyto usilují.
5. Mimořádná událost, Krizová situace
Bezpečnostní systém státu zabezpečuje jeho základní funkce, jak při běžné každodenní
činnosti veřejné správy a jejích výkonných složek, tak i během mimořádných událostí, které
mohou přerůst až do krizových situací, při kterých se vyhlašují krizové stavy.
5.1 Pojem mimořádná událost a krizová situace
Mimořádnou událostí je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka,
přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a
vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.(§ 2 písm. b) z. č.239/200 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů).
Obecně lze za mimořádnou událost považovat náhlou závažnou událost, která způsobila narušení stability systému s možným ohrožením jeho bezpečnosti nebo existence.
Krizovou situací se rozumí mimořádná událost, podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury, nebo jiné nebezpečí při němž je vyhlášen
stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu /obecně krizový stav/.(§ 2 písm. b)
z. č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a změně některých zákonů, tzv. krizový zákon). Krizovou situaci nelze spojit obsahově stejně s pojetím mimořádné události, jak by se mohlo jevit
laickým porovnáním vymezení pojmů co je mimořádná událost a co je krizová situace. Krizové stavy mohou být vyhlašovány i z jiných důvodů než uvádí zákon o IZS (např. při ohrožení
vnitřní bezpečnosti, svrchovanosti státu, majetkových hodnot, při ropné krizi apod.).
Další rozdíl mezi mimořádnou událostí a krizovou situací je v tom, jakou činnost musí
zodpovědné orgány vyvíjet k jejich zvládnutí. Zatímco mimořádná událost je zvládnutelná
pomocí mimořádných opatření v rámci standardní úrovně činnosti těchto orgánů, při řešení
krizové situace je nutno sáhnout k použití krizových opatření.
Mimořádná opatření umožňují omezení některých práv a svobod v zájmu ochrany významných společenských hodnot. Krizová opatření prováděná podle krizového zákona pak
35
často znamenají závažnější zásah do práv a svobod.
Z důvodů, kdy se dá konstatovat, že mimořádné události jsou tedy součástí krizových
jevů (situací), případně mohou představovat přímo jejich spouštěcí mechanizmus, budeme pro
další výklad používat jen pojem mimořádná událost.
5.2. Členění mimořádných událostí
Mimořádné události mívají obvykle na systém záporný účinek. Působí zhoršení funkce
systému, zastavení jeho činnosti a v krajním případě i jeho zánik. Existují však i kladné mimořádné události, jež působí na systém pozitivně. I taková událost však může způsobit závažné problémy, neboť působí neplánované výkyvy systému.
Z hlediska příčin lze mimořádné události dělit na události vzniklé z nedostatku nebo
naopak z nadbytku hmot, energií či informací (příkladem může být dlouhotrvající sucho a
přívalové deště nebo nedostatek informací a zahlcení informačního systému velkým množstvím informací).
Podle vzniku příčin lze mimořádné události rozdělit na:
a) mimořádné události vyvolané přírodními jevy
- lokální (např. povodeň, zemětřesení, sucha)
- globální (např. super vulkanická katastrofa, epidemie)
- abiotické (např. vichřice, požáry způsobené přírodními ději)
- biotické (např. epizootie, přemnožení škůdců)
b) mimořádné události vyvolané lidským činitelem
- neúmyslné (např. technická závada, havárie, nedbalost)
- úmyslné (např. sabotáž, terorizmus, válka)
- vojenské (vojenské napadení státu)
- nevojenské (nepokoje, sociální či ekonomické příčiny)
c) mimořádné události smíšené, kde příčinou může být jak přírodní jevy, tak lidský činitel.
Kromě výše uvedeného se jako mimořádná událost označuje řada dalších náhodných jevů a
procesů, které mohou narušit chod společenského života, ohrozit zdraví a život lidí, případně
poškodit materiální hodnoty.
- radikální stranickopolitické změny (politické převraty),
- občanské nepokoje,
- krach velkých výrobních organizací,
- zastavení dodávek strategických surovin ze zahraničí a následný nedostatek určitých výrobků na trhu, rozsáhlé epidemie (hromadné onemocnění lidí, případně
hospodářských zvířat)...
Faktory, které popisují mimořádné události a jsou pro ni charakteristické z hlediska příslušného subjektu (úrovně jeho poznání a způsobu chování)
- důsledek vzniku mimořádné události,
36
- příčina vzniku mimořádné události,
- čas vzniku mimořádné události,
- délka trvání mimořádné události,
- doba vzniku mimořádné události,
- prostor vzniku mimořádné události,
- úroveň informovanosti o vzniku mimořádné události,
- intenzita mimořádné události,
- riziko vzniku mimořádné události.
Z pohledu činností strážníka obecní policie, který může být první na místě vzniku mimořádné události jistě budou pro odpovědné pracovníky nepostradatelné prvotní informace, a
to zejména k:
a) příčině vzniku mimořádné události
- její poznání umožňuje minimalizovat negativní, důsledky a vykonávat preventivní
opatření,
- její komplexní vyhodnocení umožňuje předvídat, vznik budoucích krizových jevů a
přijmou řadu preventivních opatření.
b) času vzniku mimořádné události
- je obsažen v rychlosti projevení se účinků, mimořádné události a v možnosti předvídat
vznik mimořádné události s negativními dopady,
- vyústění děje do kritického okamžiku může být náhlé nebo postupně vznikající.
c) době vzniku mimořádné události
- souvisí s možností zjištění mimořádné události a podmínkami jejího řešení,
- v tomto směru je potřebné v jednotlivých případech zohledňovat den, noc, roční období.
d) prostoru vzniku mimořádné události
- je charakterizován podmínkami, ve kterých mimořádná událost probíhá, vnitřními
podmínkami, vnějšími podmínkami.
5.3. Projevy extremismu a vznik mimořádné události
a)
b)
Extremisté svými projevy mohou k prosazování svých cílů
vyvolat mimořádné události, které mohou vykrystalizovat až v krizovou situaci a to
zneužitím pokojných sportovních, kulturních, politických akcí apod.
pořádáním vlastní akce, jako např. protiromský pochod apod.
mohou zneužít již vyvolané mimořádné události, nebo krizové situace, do kterých
vstoupí a tyto zneužijí.
Zde pak vyhrocují problémy a sociální napětí a dovádějí je ke konfrontaci se státní
mocí. Snaží se přivést lidi k násilnostem, ničení majetku, k davovému šílenství. Záměrně se
tak snaží způsobit ve společnosti politickou krizi, která má oslabit a zdiskreditovat státní moc.
37
6. Obecní policie a Extremismus
6.1. Postavení obecní policie v České republice
Obecní policie v České republice je orgánem obce, který zabezpečuje místní
záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce a plní další úkoly stanovené zákonem.
Postavení obecní policie vymezuje zákon č. 553/1991 Sb.., o obecní policii, ve znění
pozdějších předpisů. Obecní policii zřizuje a zrušuje zastupitelstvo obce obecně závaznou
vyhláškou. V obci, která je městem, statutárním městem, a v hlavním městě Praze se obecní
policie označuje jako městská policie. Působnost obecní policie vykonávají strážníci, kteří
jsou v pracovním poměru k obci. Obecní policie je druh orgánu k prosazování práva, který je
podřízen místní samosprávě, ne centrální moci vlády. Místní samospráva také sama nese
náklady na provoz obecní policie, která působí zejména v oblasti veřejného pořádku na místní
úrovni. Obecní policie má omezenějšími oprávnění než policie celostátní.
6.2 Místní a věcná působnost obecní policie
Obecní policii řídí starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce na základě pověření
zastupitelstva obce. Rada obce může pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní
policie určeného strážníka, který je pak zpravidla označován jako velitel obecní policie
případně ředitel městské policie. Obecní policie při zabezpečování místních záležitostí
veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle zákona o obecní policii či dalších zákonů plní
ve své věcné působnosti zejména níže uvedené úkoly:
• přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku,
• dohlíží na dodržování pravidel občanského soužití,
• dohlíží na dodržování obecně závazných vyhlášek a nařízení obce,
• podílí se v rozsahu stanoveném zákonem nebo zvláštním zákonem na dohledu na
bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích,
• podílí se na dodržování právních předpisů o ochraně veřejného pořádku a v rozsahu
svých povinností a oprávnění stanovených zákonem činí opatření k jeho obnovení,
• podílí se na prevenci kriminality v obci,
• provádí dohled nad dodržováním čistoty na veřejných prostranstvích v obci,
• odhaluje přestupky a jiné správní delikty, jejichž projednávání je v působnosti obce,
• poskytuje za účelem zpracování statistických údajů Ministerstvu vnitra na požádání
údaje o obecní policii.
Každý má právo obracet se na strážníka obecní policie se žádostí o pomoc a strážníci
jsou povinni v rozsahu svých úkolů požadovanou pomoc poskytnout.
Místní působnost obecní policie je daná místní působnosti (územím) obce. Na základě
veřejnoprávní smlouvy mezi příslušnými obcemi může obecní policie vykonávat svoji
pravomoc i na území jiných obcí, které si vlastní obecní policie nezřídily. Obec, která obecní
policii nezřídila, vydá strážníkovi písemné zmocnění, kterým prokazuje oprávněnost výkonu
pravomoci na jejím území.
38
6.3 Strážníci obecní policie a jejich oprávnění
Strážníkem obecní policie se může stát občan České republiky starší 21 let, který je
bezúhonný, je spolehlivý, je zdravotně způsobilý, dosáhl středního vzdělání s maturitní
zkouškou a má osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů.
Odborné předpoklady strážníků jsou blíže stanoveny vyhláškou Ministerstva vnitra, v
níž je i stanoven způsob zjišťování způsobilosti uchazečů. Odbornou způsobilost ověřuje
zkušební komise Ministerstva vnitra. O splnění podmínek se vydává osvědčení platné po
dobu trvání pracovního poměru strážníka, nejdéle po dobu tří let. Zdravotní způsobilost se
posuzuje lékařským vyšetřením.
Strážníci jsou při plnění úkolů obecní policie oprávněni:
• požadovat vysvětlení,
• vyžadovat poskytnutí údajů u informačních systémů,
• požadovat prokázání totožnosti,
• požádat každého o věcnou a osobní pomoc ke splnění konkrétního úkolu,
• předvést osobu,
• odebrat zbraň,
• zakázat vstup na určená místa,
• otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor,
• odejmout věc,
• použít technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla,
• vstoupit do živnostenských provozoven,
• použít donucovací prostředky, psa nebo služební zbraň,
• zpracovávat osobní údaje, potřebné k plnění úkolu,
• pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných,
• zastavovat vozidla na pozemních komunikacích ve vymezených případech,
• pokyny usměrňovat provoz na pozemních komunikacích,
• měřit rychlost vozidel na pozemních komunikacích,
• vyzvat řidiče k podrobení se vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem či
jinou návykovou látkou,
• rozhodnout o odstranění vozidla, které tvoří překážku v provozu na pozemní
komunikaci.
6.4 Povinnosti strážníka obecní policie
Strážník je v pracovní době povinen v mezích zákona provést zákrok nebo úkon, nebo
učinit jiné opatření, je-li páchán trestný čin nebo přestupek či jiný správní delikt anebo je-li
důvodné podezření z jejich páchání. Strážník je i mimo pracovní dobu povinen v mezích
zákona provést zákrok, popřípadě učinit jiné opatření, zejména vyrozumět nejbližší útvar
policie, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví
nebo majetek.
Strážník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit policii důvodné podezření,
že byl spáchán trestný čin a podle povahy věci též zajistit místo trestného činu proti
vstupu nepovolaných osob. Strážník je povinen oznámit příslušnému orgánu podezření, že byl
spáchán přestupek nebo jiný správní delikt, jehož projednání patří do působnosti tohoto
39
orgánu.
Strážník je povinen poskytnout pomoc v rozsahu svých oprávnění každému, kdo o to požádá.
Strážník není povinen provést zákrok k plnění úkolů, jestliže:
a) je pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho
schopnost jednání,
b) k jeho provedení nebyl odborně vyškolen ani vycvičen a povaha zákroku takové
odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje,
c) je zřejmé, že zákrok nebo úkon nemůže úspěšně dokončit, nebo by jeho provedením
došlo k maření úkolů bezpečnostního sboru.
6.5 Postavení obecní policie při potírání a boji proti extremismu
Z dikce zákona o obecní policii je jejím hlavním úkolem zabezpečovat místní
záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce. Místní záležitosti veřejného pořádku
lze charakterizovat jako určitou podpůrnou roli při ochraně veřejného pořádku Policií ČR.
Dále z dikce zákona o obecní policii je zřejmé, že obecní policie nejsou jedinou institucí,
která by měla zabezpečovat místní záležitosti veřejného pořádku, tj. bez spoluúčasti ostatních
osob (podnikající i nepodnikající právnické a fyzické osoby, organizační složky státu). Nelze
konstatovat, že by obecní policie, potažmo obec sama nesla odpovědnost za potírání
negativních společenských jevů na území obce, kam extremismus bezesporu patří.
Různé formy projevu extremismu lze charakterizovat jako určité narušení vnitřního
pořádku a bezpečnosti státu, kdy úkoly na tomto úseku plní v České republice primárně
Policie ČR. Eliminace projevů extremismu v jeho různých formách vyžaduje nepochybně
nasazení a využití specialistů kriminální a pořádkové Policie ČR, popřípadě specializovaných
sil k případným hromadným zákrokům. Jedná se o policisty, kteří jsou speciálně vyškoleni a
vycvičeni, jak k individuálním, tak hromadným zákrokům. Rovněž jsou vybaveni
odpovídajícími ochrannými a technickými prostředky.
Podle názoru odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra je zabezpečování
veřejného pořádku v souvislosti s projevy extremismu přednostně v kompetenci Policie ČR,
která v součinnosti s obcí (ve smyslu zákona o právu shromažďovacím a dle zákona o Policii
ČR – viz. koordinační dohody podle § 16 cit. zákona), případně s obecní policií plnící zde
pouze subsidiární roli zejména při ochraně bezpečnosti osob a majetku, může realizovat
příslušná opatření bezpečnostního charakteru, a to jak povahy preventivní, tak i represivní.
Je pravdou, že obecní policie se podílí na prevenci kriminality v obci. Ze samé
podstaty charakteru obecních policií nelze hovořit o potírání extremismu z jiné polohy, než
jak bylo uvedeno výše, tj. z hlediska podpůrné role Policie ČR při ochraně veřejného pořádku.
V praxi však strážník obecní policie bývá často jako první na místě události, kdy
zejména prvotní poznání a informace zabezpečují první a základní poznatky o způsobu
spáchání přestupku, trestného činu, vzniku mimořádné události, případně k osobě pachatele,
motivu, informace ke svědkům apod.
Velmi důležité je prvotní zajištění místa události, trestného činu a zajištění
kriminalistických stop před jejich zničením. Nezajištění těchto prvotních opatření, nebo
jejich neodborné provedení může vést ke ztrátě prvních důkazních skutečností, které se již ve
40
většině případů nedají následnou činností nahradit, nebo stojí mnoho sil a prostředků k jejich
zjištění jiným způsobem.
6.6 Vzdělávání (školení) strážníků obecní policie na úseku extremismu
Obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti
obce. Z hlediska místní působnosti může tedy strážník plnit své úkoly pouze na území obce,
která zřídila obecní policii. Z této zásady existuje tři výjimky - § 3a, § 3b a 3c, § 17b zákona o
obecní polici.
Veřejný pořádek patří mezi tzv. neurčité pojmy správního práva. Ačkoli není v žádném
právním předpisu definován, operuje s ním celá řada právních norem. Obvykle je jím míněn
ideální stav společnosti, který se vyznačuje řádem, bezpečností a klidem – takovou definici
však v právní normě použít nelze, protože jde fakticky o definici kruhem. K ochraně
veřejného pořádku jsou příslušné v prvé řadě jak policie státní, tak obecní a orgány obcí, Ve
vnitrostátním právu se objevuje jen zřídka, např. v § 47 až 50 zákona č. 200/1990 Sb., o
přestupcích, jsou obsaženy skutkové podstaty přestupků proti veřejnému pořádku. Jde kupř. o
vzbuzení veřejného pohoršení, rušení nočního klidu, znečištění veřejného prostranství urážky
či vyhrožování jiným osobám. Určitě však lze do pojmu ochrana veřejného pořádku zahrnout
ochranu osob (občanů) a to jak jejich zdraví, života, majetku, osobní cti apod. Určitě na
každém teritoriu obce, tedy v její působnosti dochází v různé množině k páchání jak deliktů
správních (přestupků), tak deliktů soudních (trestných činů a provinění), které napadají jak
bezpečnost občanů, tak jejich majetek.
Obecně můžeme druhově rozdělit delikty na násilné, mravnostní, majetkové, požáry,
výbuchy, extremistické, drogové, dopravní nehody, hospodářské apod. Volba použití
prvotních opatření se modifikuje zejména od charakteru jednotlivých druhů, kdy prvotní
opatření jsou někdy naprosto odlišná. U řady těchto deliktů nelze v prvopočátku při jejich
zjištění provést přesnou právní kvalifikaci, zda se jedná o trestný čin, nebo přestupek. V řadě
případů, trvá i několik týdnů, kdy jsou přestupky překvalifikovány na trestný čin, nebo
naopak. Hranice mezi přestupky a trestnými činy není nijak taxativně vymezena (obecně
společenskou nebezpečností), někdy jde i o složitější zkoumání skutkových podstat.
Obecní policie cíleně neodhaluje trestné činy, zabývá se odhalováním přestupků,
avšak z řady jiných úkolů a oprávnění také vyplývají pro ni činnosti, které se této oblasti
trestní dotýkají, a to zejména:
-
přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku,
dohlíží na dodržování pravidel občanského soužití,
podílí se na prevenci kriminality v obci,
odhaluje přestupky a jiné správní delikty, jejichž odhalování je v působnosti obce.
Strážník obecní policie bývá často jako první na místě události-místě činu (přestupek,
trestný čin, mimořádná událost), kdy zejména prvotní poznání a informace zabezpečují první
a základní poznatky o způsobu spáchání přestupku, trestného činu, vzniku mimořádné
události, případně k osobě pachatele, motivu, informace ke svědkům apod.
Velmi důležité je prvotní zajištění místa události, trestného činu a zajištění
kriminalistických stop před jejich zničením. Nezajištění těchto prvotních opatření, nebo
jejich neodborné provedení může vést ke ztrátě prvních důkazních skutečností, které se již ve
41
většině případů nedají následnou činností nahradit, nebo stojí mnoho sil a prostředků k jejich
zjištění jiným způsobem.
Pokud však není strážník obecní policie k těmto úkonům, zákrokům řádně vyškolen a
vycvičen, lze těžko od něho toto požadovat, avšak z pohledu ochrany práv občanů, je nutné,
aby takovéto prvotní úkony a opatření byl strážník obecní policie schopen profesně zajistit do
příjezdu státní policie.
Strážník obecní policie do příjezdu státní policie vykonává v těchto případech pouze
podpůrnou úlohu, omezenou na požadavky bezprostředního zákroku, neodkladného úkonu, či
provedení jiného opatření, zpravidla ve prospěch Policie ČR.
Obecně lze konstatovat, že běžný občan příliš nerozlišuje pravomoci a postavení státní
policie, obecní policie a někdy i bezpečnostních agentur. Zpravidla uposlechne jejich pokynů
k nějakému konání, nebo se zdrží nějaké činnosti, protože vidí uniformu. Na druhé straně
však od těchto požaduje profesní zákrok na ochranu svých práv, kdy zase občan nerozlišuje,
jak je který subjekt k čemu oprávněn.
Profesně proškolený strážník může pak svojí činností na místě události, jak po linii
právní, technické, taktické i metodické ve velké míře přispět k objasnění kriminálních deliktů,
mimořádných událostí apod.
Rovněž v oblasti prevence a vztahu k veřejnosti může pak občanům poskytovat odborné
rady, ale i od těchto získávat odborně erudovanými dotazy poznatky, které mohou rovněž vést
k objasnění kriminálních deliktů, mimořádných událostí apod. Cílem vzdělávání strážníků
obecní policie by mělo v základní rovině být :
-
-
průběžně vyzbrojovat strážníky obecní policie teoretickými znalostmi a praktickými
zkušenostmi a návyky při předcházení, odhalování a objasňování přestupků, trestných
činů a původu mimořádných událostí a tím přispívat k ochraně bezpečnosti osob a
majetku.
průběžně zdokonalovat výchovně-vzdělávací proces strážníků obecní policie za
využití nejnovějších poznatků teorie a vědy a za využití poznání z bezpečnostní praxe
a zejména praktických zkušeností.
Vzdělávání pro strážníky, kteří slouží převážně v terénu by mělo být zaměřeno na
činnost, jak bezprostředně řešit napadlou událost, jak po právní, metodické i taktické stránce a
to zejména na praktických příkladech a vytvořených modelových situacích, kde lze vysvětlit
případná právní i taktická pochybení, tak aby se sami strážníci nedostali do právních
problémů.
42
6.7 Spolupráce PČR a obcí (obecní policií), smíšené hlídky, koordinační
dohody
spolupracuje, patří mimo jiné i obce (obecní policie), kdy však na tyto subjekty je nutno
nahlížet s dost podstatnými odlišnostmi,
Obecní policie je nejbližším partnerem Policie České republiky a naopak. Tato
skutečnost se promítá i do dikce příslušných ustanovení zákona č. 273/2008 Sb., o Policii
České republiky a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisu.
Jakkoliv si lze představit vzájemnou součinnost obou institucí formou vytváření smíšených
hlídek (např. za účelem splnění konkrétního úkolu), Ministerstvo vnitra doporučuje oběma
stranám věnovat zvýšenou pozornost jednoznačnému rozdělení působnosti, pravomoci
policistu a strážníku a technickoorganizačním otázkám jejich spolupráce, které by mělo
předcházet samotnému vytvoření smíšených hlídek. Vhodným nástrojem pro definování
vzájemných vazeb Policie České republiky a obce (resp. obecní policie) by se pak mohly stát
koordinační dohody uzavřené mezi obcí a územně příslušným (stanoveným) útvarem Policie
České republiky podle § 16 zákona o policii, které by, alespoň do určité míry, eliminovaly
alespoň část právních, resp. organizačně technických problému spojených s činností těchto
hlídek, aniž by však obcházely zákon. I pres nepochybně pozitivní stránku takovéto
spolupráce Policie České republiky a obecních policií je však nutno upozornit na určité
odlišnosti obou subjektu a z toho vyplývající možná rizika:
6.7.1 Odlišnosti obou subjektů
a) Policie ČR je jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor s hierarchickou strukturou, se
vztahy nadřízenosti a podřízenosti, kdy její činnost v základě upravuje zákon č.
273/2008 Sb. o Policii ČR.
• Obecní policie je orgán obce zřizovaný a zrušovaný zastupitelstvem obce v samostatné
působnosti obce obecnou závažnou vyhláškou, kdy její činnost v základě upravuje z. č.
553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.
b) Policie ČR plní řadu úkolů v oblasti vnitřní bezpečnosti, je primární subjektem, má
mnohem větší rozsah možností zásahu do práv a svobod třetích osob oproti obecní
policii.
• Obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v působnosti obce,
jak věcné, tak místní. Oproti Policii ČR má obecní policie mnohem nižší možnosti
zásahu do práv a svobod třetích osob.
c) Příslušník Policie ČR je ve služebním poměru, který se řídí speciálním služebním
zákonem, kdy podmínky k přijetí, setrvání, nebo ukončení služebního poměru jsou
naprosto odlišné od obecní policie.
• Strážník obecní policie je zaměstnancem obce v pracovním poměru, který se řídí
zákoníkem práce s drobnými odchylkami uvedenými v zákoně o obecní policii.
d) Příslušník Policie ČR je jednotně školen a vycvičován, prochází povinným
celoživotním vzděláváním.
• Za školení a výcvik strážníka odpovídá podle zákona obec, odbornou způsobilost
strážníka pak ověřuje při zkoušce Ministerstvo vnitra.
e) Policie ČR pokrývá území celé republiky a zajišťuje trvalou celoroční a nepřetržitou
43
•
24hodinovou denní službu.
Obecní policie nepokrývá celé území republiky, jen některá města a obce mají policii
zřízenou a k různým počtům strážníků nejsou všechny města a obce schopny
zabezpečit nepřetržitou 24hodinovou službu.
6.7.2 Problematika smíšených hlídek
V rámci existence smíšených hlídek mohou nastat poměrně těžko řešitelné právní
vztahy, když zejména:
- policista nemůže velet „civilní osobě“ (strážníkovi) a naopak, s ohledem na různé
charaktery vztahu k zaměstnavateli; policista muže maximálně požádat strážníka o
pomoc jako kteroukoliv jinou osobu,
- značný problém mohou smíšené hlídky činit v oblasti odpovědnosti za škodu a při
náhradě za škodu způsobenou při výkonu oprávnění a to jak z pohledu členů společné
hlídky, tak i ze strany osob, vůči kterým byl realizován zákrok, úkon, či jiné opatření;
vyvstává otázka – kdo bude škodu hradit, když zákrok provedla smíšená hlídka
(právně není možné, aby policie a obec každá zaplatila polovinu výše škody), nebo se
bude zkoumat individuální odpovědnost jednotlivých členů každé ze stran?
- to platí i pro vzájemnou úhradu škody mezi Policií České republiky a obcí, pokud
újmu dozná např. strážník, kterému policista „uložil“ něco vykonat a strážník např.
nebyl k tomu vycvičen,
- v konkrétní okamžik, ale i z obecného hlediska nemusí být priority Policie České
republiky a obce totožné, a to nejenom z pohledu obtížnosti „vzniku“ smíšené hlídky,
ale i z pohledu možnosti okamžitého „rozpuštění, opuštění“ smíšené hlídky jednou ze
stran; mimo hranice území obce (nebereme-li v úvahu veřejnoprávní smlouvy podle
zákona o obecní policii) nemá strážník obecní policie žádné pravomoci a stává se
běžným občanem; jak bude tedy postupováno, pokud např. operační důstojník Policie
České republiky pošle policistu na druhý konec „okresu“?
Problematická by byla i funkce smíšených hlídek z pohledu správního/trestního řízení:
-
-
pokud policista zahájí úkon nebo zákrok (nikoliv ve správním řízení) nemusí být
strážník oprávněn a schopen (jiné školení, výcvik) úkon nebo zákrok převzít a
dokončit (jiný obsah oprávnění),
ve správním řízení, kde platí zásada jednotnosti správního řízení – kdo zahájil první
úkon, ten musí řízení dokončit, která platí i pro úkony před zahájením řízení – kdo
odhalí přestupek, správní delikt, musí konat. Je nepřijatelné, aby se na projednání
přestupku podílela jak obecní policie, tak i Policie České republiky (toto neplatí pouze
v případě trestných činů); vyvstává otázka, jak bude vymezena příslušnost k
projednání protiprávního jednání (přestupek, správní delikt), když obě složky jsou
povinny konat z moci úřední – kdo bude konat jako první (pozor na kompetenční
spory – pozitivní i negativní)?
6.7.3 Koordinační dohody
Ustanovení § 2 z. č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, vymezuje věcnou příslušnost Policie
ČR, tedy druh a šíři úkolů v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti státu. Tato působnost je
obecná, subsidiární vůči působnostem ostatních bezpečnostních institucí v oblasti vnitřního
pořádku a bezpečnosti státu v tom smyslu, že zatímco ostatní bezpečnostní instituce mají v
oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti pouze specializované úlohy, které stanoví příslušné
44
zvláštní zákony, Policie ČR se stará o vnitřní bezpečnost všeobecně. V případě, že není k
ochraně vnitřního pořádku a bezpečnosti v určité oblasti působnosti speciálně zákonem
povolán určitý orgán veřejné moci, nastupuje subsidiárně působnost Policie ČR.
spolupracuje, jsou uvedeny mimo jiné i obce. Nelze totiž opominout jejich působnost v
oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti. Dle § 35 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obecním
zřízení, zodpovídají za záležitosti veřejného pořádku ve svém obvodu obce. Primární
odpovědnost za zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku má tedy obec, nikoliv
Policie ČR.
Neznamená to samozřejmě, že by odpovědnost za bezpečnost a veřejný pořádek při
extremistických akcích ležela primárně na obcích (ochrana bezpečnosti a veřejného pořádku v
souvislosti s projevy extremismu přednostně spadá do pravomoci Policie ČR), ale to, že se na
řešení daných situací musí podílet všechny zainteresované subjekty v rámci svých možností,
oprávnění a pravomocí a v co nejvyšší míře spolupráce.
Koordinační dohody upravuje § 16 zákona o Policii ČR. Cílem koordinačních dohod je:
- zlepšit a prohloubit možnosti vzájemné kooperace obcí a Policie ČR,
- zkoordinovat plnění úkolů Policie ČR v oblasti veřejného pořádku s plněním
působnosti obcí v oblasti místních záležitostí veřejného pořádku a naplnění principů
community policing.
V koordinační dohodě však nejde a nemůže jít o jakýkoliv druh přenášení výkonu
státní správy či samosprávy. Místní záležitosti veřejného pořádku totiž spadají na straně obcí
do samostatné působnosti [do samosprávné působnosti] a na straně Policie ČR, resp. státu,
pod výkon státní správy, jakožto součást ochrany veřejného pořádku obecně. Je proto třeba
nezaměňovat pojem koordinační dohody podle tohoto ustanovení s tzv. koordinačními
veřejnoprávními smlouvami, jakožto jedním ze základních druhů veřejnoprávních smluv.
Součástí koordinační dohody tak mohou být například následující ujednání z oblasti
extremismu:
a) obecné stanovení společné vůle k prohloubení koncepční i praktické spolupráce při
řešení problémů sociálně vyloučených lokalit a s tím spjatého boje proti extremistické
činnosti,
b) koordinace činnosti při konání extremistických akcí, před, po akci, informace médiím
apod.
c) výměna informací mezi Policií ČR, obcí a dalšími zainteresovanými subjekty
d) vymezení možnosti vytváření a stanovení pravidel společných hlídek obecní policie a
Policie ČR, včetně stanovení postupu v případě konfliktů jejich úkolů či způsobu
koordinace a velení společným hlídkám
6.7.4. Prvotní a neodkladná opatření obecní policie na místě události
Strážník obecní policie v přímém výkonu služby „tzv. na ulici“ se k informacím o
podezření ze spáchání, páchání nebo přípravy rasově motivované trestné činnosti může
zejména dozvědět :
-
vlastní činností za využití své osobní a místní znalosti v obvodu působnosti obce,
-
Nahlášením od občanů, institucí, svědků, poškozených.
45
-
Nenadálou přítomností na připravované nebo již probíhající události, shromáždění,
demonstraci, hudební produkci apod.
Při zjištění informací o přípravě nějakých aktivit extremistů, a to jak vlastní činností,
nebo nahlášením je nejvhodnější o nositeli takovéto informace co nejdříve vyrozumět
k dalšímu opatření státní policii.
-
Může se jednat o výskyt různých tiskovin ke svolání k setkání extremistů, hudebních
vystoupení apod.
-
Nahlášení od občanů o připravovaných akcích, pronájmech sálů, pohyb v místech
většího soustředění nepřizpůsobivých občanů, kolem jejich objektů apod.
Od občanů, kteří takovouto informaci podávají a nechtějí vyčkávat příjezdu státní
policie je pokud možno nutné zjistit a předat státní policii :
-
identifikaci oznamovatele a spojení,
místo, čas konání akce, kdo akci pořádá,
místa výskytu – objektů, počet osob, jejich popis, registrační značky vozidel,
další osoby, které o akci mají povědomost,
zda má nebo viděl nějaké tiskoviny, propagační materiály k této akci.
Mezi základní prvotní obecná opatření strážníků obecní policie na místě události by
mělo patřit :
1. Okamžitě vyrozumět svého nadřízeného k zajištění co nejrychlejšího příjezdu státní
policie k přijetí vlastních opatření, popřípadě dle charakteru události i k zajištění
záchranné služby,HZS k zabránění případným škodlivým následkům.
2. Poskytnutí případné první pomoci zraněným
3. Uzavřít místo činu, události
4. Zajistit, podchytit svědky události, SPZ motorových vozidel pohybujících se nebo
stojících v okolí místa činu, události.
5. Zajistit ochranu stop a věcných důkazů
6. Zajistit případné pronásledování pachatele.
7. Pokud to není nezbytně nutné, tak na místo činu nevstupovat. Pokud tam vstoupí, tak
přesně pak uvést státní policii kde se přesně pohyboval, jaké činnosti tam prováděl, na
co šahal apod.
8. V případě, že kdy může docházet k rychlým změnám na místě činu, události před
příjezdem státní policie (IZS) natočit chod těchto změn např, mobilním telefonem.
Jedním z nejdůležitějších prvotních opatření je uzavření, zajištění místa činu, události,
tak aby do příjezdu státní policie, pokud možno nebyly zničeny žádné stopy, zejména materiální a to zejména daktyloskopické, trasologické, mechanoskopické, chemické, biologické,
pachové, věcné (listinné) a balistické.
Dalším z nejdůležitějších opatření je podchycení nositelů paměťových stop, to je to co
člověk vidí, vnímá a pamatuje si. Zde je nutno neprodleně podchytit osoby pohybující se na
místě činu, události nebo v jeho okolí, protože tyto stopy bývají většinou nejdůležitější
k dokumentování trestné činnosti extremistů, k jejich chování, popisu, oblečení, k jejich verbálním a motorickým projevům.
46
V praxi bývá někdy problém, že nositelé paměťových stop, nejsou vždy ochotni vypovídat proti extremistům a to buď z obavy z jejich následné msty, ale také v některých případech se sympatií k extremistům, že tito za ně řeší problémy, které sami pociťují
k nepřizpůsobivým občanům a to zejména když se jedná o romy.
6.7.4.1 Nejzákladnější minimum kriminalistické nauky o stopách
Kriminalistická stopa je každá změna na místě kriminalisticky významné události,
která je v příčinné souvislosti s touto událostí, existuje nejméně od svého vzniku do zjištění a
je vyhodnotitelná současnými kriminalistickými metodami a prostředky. Rozhodujícím
předpokladem pro odhalení události, objasnění a zjištění objektivní pravdy v trestním řízení je
nezbytné, aby byly stopy nalezeny, byla zjištěna informace v nich obsažená a bylo možné
podle ni prokázat jejich souvislost s událostí.
Zákonitosti vzniku stop mají situační charakter, projevují se jako tendence, jsou
závislé na momentálních podmínkách.
Stopy se uchovávají v materiálním prostředí a ve vědomí lidí jen po určitou dobu, pak
zanikají a to zejména:
a) objektivním působením vnějších vlivů, jako je déšť, vlhko, suchu, sníh, větry apod.
b) vlivem přirozených vnitřních vlastností hmotného nositele stopy např. v elastické
hmotě zanikne původní vtisk, svědek zapomene okolnosti trestného činu apod.
c) úmyslným odstraněním, zničením stop zainteresovanou osobou, pachatelem, jako je
např. setření otisků prstů, sypání pepře apod.
d) neúmyslným odstraněním či poškozením stop nezainteresovanou osobou, poškozeným,
svědkem, kdy z nevědomosti např. uklidí místo činu, pohybuje se po místě činu před
ohledáním.
e) neprofesním předběžným zajištěním místa činu a i samotným neprofesním ohledáním
místa činu a zajištěním stop
Význam kriminalistických stop
Kriminalistická stopa je nositelem kriminalisticky relevantních informací. Vyhledání,
zajištění, zdokumentování a vyhodnocení kriminalistických stop je předpokladem získání
odpovědí na základní kriminalistické otázky.
47
Základní kriminalistické otázky:
Kdo? - Kdo je pachatel, spolupachatel, poškozený, pohlaví pachatele apod.
Co?
- Co se stalo, jde o trestný čin, nešťastnou náhodu, sebevraždu
Kdy? - Kdy došlo ke spáchání skutku, co nejmenší čas rozmezí
Kde? - Kde došlo ke spáchání skutku, přesné vymezení místa události
Jak? - Jak došlo ke spáchání skutku, způsob jednání, průběh události
Čím? - Čím došlo ke spáchání skutku, nástroje a jejich použití
Proč? - Proč došlo ke spáchání skutku, zjištění motivu, vymezení okruhu podezřelých
osob
Kriminalistické stopy dělíme na dvě základní skupiny:
a) PAMĚŤOVÉ STOPY, které vznikají ve vědomí člověka, jsou fixovány na jeho mozkovou
hmotu, jejich základem jsou vjemy a využívají se zejména při výslechu, prověrce výpovědi na
místě, rekonstrukci, rekognici a zejména pak v oblasti portrétní identifikace
b) MATERIÁLNÍ STOPY vznikají v živé i neživé přírodě vzájemným působením jednotlivých
objektů mimo mozkové hmoty a dělíme je na 4 základní skupiny:
1. stopy, které odrážejí vnější strukturu objektu, který tvořil (např. stopy daktyloskopické,
mechanoskopické, balistické, stopy písma psacích strojů atd.)
2. stopy, které odrážejí vnitřní strukturu objektu, který je vytvořil (stopy biologické,
chemické, stopy využívané při technické expertize atd. )
3. stopy, které odrážejí funkční a dynamické vlastnosti objektu, který je vytvořil (stopy
hlasu, chůze, ručního písma)
4. stopy, které obsahují sdruženou informaci o objektech, kterými byly vytvořeny ( stopy
vytvořené krví, trasologické stopy obuvi)
Mimo mnoho dalších rozdělení stop uvádíme pro informaci ještě následující :
a) Z hlediska mechanismu jejich vzniku:
•
chemické (jedy, toxické látky)
•
tepelné (působení vysokých teplot)
•
exploze (dráty, budík, hodinky, část baterie, část trhaviny)
•
biologické (rostlinný a živočišný původ - kůže, vlasy, mrtvola, moč )
•
hnilobné: - oxidační (tlení) - za přístupu kyslíku
•
redukční (hnití) - bez přístupu kyslíku
•
pachové (uvolňování částic z nějakých látek)
•
skvrny (jakékoliv barevné změny na objektech)
•
věcné (veškeré předměty, které byly zanechány na místě činu
•
stopy nekolejových dopravních prostředků
48
•
mikrostopy jsou slabě viditelné nebo prostým okem neviditelné stopy (částečky
hmoty), které Ize nalézt odhalit jen pomocí speciálních laboratorních postupů a
prostředků.
b) Z hlediska oborů kriminalistické a expertízní činnosti:
Trasologie je obor kriminalistické techniky, který se zabývá vznikem, vyhledáváním,
zajišťováním a zkoumáním stop bosých nohou, stop obuvi, stop různých dopravních
prostředků a stop dalších objektů podobného druhu pokud se nejedná o stopy mechanické
nebo daktyloskopické. Svou náplní pokrývá identifikaci osob, věcí i zvířat.
Daktyloskopie je nauka o obrazcích papilárních linií vytvořených na vnitřní straně
článků prstů, na dlaních a na prstech nohou a chodidlech a o stopách, v nichž jsou papilární
linie zobrazeny.
Fonoskopie se zabývá možností identifikace osob podle hlasu, případně i možnostmi
identifikace věcí podle zvuků, které vydávají při svém použití.
Kriminalistická odorologie se zabývá zkoumáním a identifikací osob a věcí podle
pachu.
Kriminalistická balistika je obor kriminalistické techniky, který se zabývá
mechanismem výstřelu, pohybem střely v hlavni zbraně, dráhou střely při letu na cíl a
destrukčními účinky střely v cíli. Kromě toho zkoumá funkčnost zbraní a střeliva a
povýstřelové zplodiny.
Mechanoskopie je obor kriminalistické techniky, který se zabývá vznikem,
vyhledáváním, zajišťováním a zkoumáním nástrojů, stop, které tyto nástroje vytvořili a
mechanismem jejich vzniku. Základním úkolem mechanoskopie je identifikace nástrojů, které
vytvořily jednotlivé stopy.
Význam zkoumání stop
Zkoumání stop z místa činu, nebo události má velký význam pro objasnění události,
neboť umožňuje vytvářet si určitou věrohodnou představu:
a) o okolnostech, za kterých došlo k události (např. pachatel při krádeži vloupáním přesně
věděl, kde se věc jeho zájmu nachází, nebo ji musel hledat, o čemž svědčí vytažené zásuvky,
pootvírané dveře skříní, zpřeházené věci apod., nebo zde došlo před usmrcením oběti k
zápasu mezi pachatelem a obětí, o čemž svědčí povalené židle aj.);
b) o počtu pachatelů (o čemž svědčí např. množství odcizených věcí, jejich rozměr a váha),
popř. i o některých fyzických a psychických vlastnostech pachatele (např. o jeho výšce, síle,
mrštnosti nebo zda není stižen nějakou psychickou úchylkou, o čemž může svědčit brutalita, s
jakou byl čin proveden, nepochopitelné ničení věcí atp.);
c) o druhu a specifice nástrojů, které použil ke spáchání tr. činu, o čemž svědčí stopy po
nástrojích a jiné;
d) o způsobu spáchání tr. činu (např. stopy svědčící o způsobu vniknutí do objektu, řemeslnost
provedení činu apod.);
e) o příčinách a pohnutkách spáchání tr. činu, o okolnostech, které napomohly spáchání tr.
činu (např. nenalezly se stopy násilného otevření zásuvky psacího stolu, z něhož byla
odcizena finanční částka, což svědčí o tom, že psací stůl nebyl uzamčen apod.;
49
f) o možném fingování tr. činu (např. nenalezly se stopy o přítomnosti cizí osoby na místě
vloupání, jen rozbité okenní sklo, což mohl způsobit poškozený sám aj.).
To vše umožňuje vytvořit verze např. o tom, jak k tr. činu došlo, kdo ho spáchal apod. a v
dalším postupu se zaměřit na potvrzování nebo vylučování těchto verzí
7. Doslov
Cílem této studijní opory bylo seznámit strážníky obecní (městské) policie s těmi
nejzákladnějšími informacemi a pojmy, které se vztahují k problematice extremismu. Při
tvorbě bylo využito jak vlastních praktických zkušeností, tak i odborné literatury, která se
vztahuje k této problematice. Vše, co je v této studijní opoře uvedeno a není pokryto odkazem
na autora nebo zákon je výhradně osobním nebo právním názorem zpracovatelů a není tedy
závazné.
50
Seznam použité literatury
1. ABELLA, A. a Scott GORDON: Hitlerovi agenti, Tajné teroristické spiknutí A. Hitlera proti USA, Nakladatelství Deus, 2005, ISBN 80-86215-70-9.
2. Bedürftig, F.: Třetí říše a druhá světová válka – lexikon německého nacionálního socialismu 1933 – 1945. Prostor, Praha 2004, ISBN 80-7260-109-1.
3. CRHA, Luděk: Zločinecké motorkářské gangy. Odborná studie, vlastní výzkum, Olomouc 2013
4. Danics, Š., Kamín, T.: Extremismus, rasismus a antisemitismus. PA ČR, Praha 2005.
5. DVOŘÁK, V. (2007). Extremismus, rasově motivovaný extremismus a jeho projevy
mezi dětmi a mládeží v malém městě. Bakalářská práce. České Budějovice: PF JČU a
FM VŠE.
6. Fredrickson G. M.: Rasismus. Jiří Bouchal – BB/art, Praha 2003, INBN 80-7341-1245.
7. HERCZEG, Jiří. Trestné činy z nenávisti. 1. vyd. Praha: Nakladatelství ASPI, a.s.
2008. ISBN 978-80-7357-311-9.
8. CHARVÁT, J. Současný politický extremismus a radikalismus. Praha: Portál, 2007
9. CHMELÍK, J. a kol. : Extremismus, Aleš Čeněk s.r.o, Plzeň 2012. ISBN 978-80-7380376-6
10. CHMELÍK, J. a kol. Rukověť kriminalisty. Plzeň: Aleš Čeněk s.r.o, 2005. ISBN
80-8689836-9.
11. CHMELÍK, J.: Extremismus a jeho právní a sociologické aspekty. Linie Praha a.s.
2001 ISBN 80-7201-265-74-8.
12. JANDOUREK, J.: Sociologický slovník. Portál, Praha 2001.
13. MAREŠ, M. a kol.: České militantní neonacistické hnutí (aktuální trendy) Brno: analýza pro Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor bezpečnostní politiky, 2011.
14. MAREŠ, M.: Symboly používané extremisty na území ČR v současnosti. MV ČR
,Praha 2006.
15. MAREŠ Miroslav, Josef SMOLÍK a Marek SUCHÁNEK. Fotbaloví chuligáni. 1. vydání. Brno: Barrister & Principal, 2004.
16. MAREŠ,M.: Soudobý pravicový extremismus v ČR. OBSS MU, 2009, také MV ČR
Praha 2004.
17. Ottovo nakladatelství: Německé insignie. Ottovo nakladatelství, s.r.o., divize Cesty,
Praha 2003.
18. SUCHÁNEK, J. KONRÁD, Z. : Vybrané kapitoly úvodu do kriminalistiky a kriminalistické techniky, Armex .
19. VEGRICHTOVÁ, B.: Extremismus – činnost bezpečnostních složek. PA ČR, Praha
2012.
20. VEJVODOVÁ, P. (2008). Autonomní nacionalismus. Diplomová práce. Brno: FSS
MU.
21. PETRÁČKOVÁ, V., KRAUS,J. a kol. Akademický slovník cizích slov. Academia,
nakladatelství AV ČR, Praha 2000. ISBN 80-200-0982-5
22. JANKŮ, L. Právní minimum pro členy Antikonfliktních týmů Policie České republiky. OBP MV ČR, Praha 2011.
23. Metodický materiál EXTREMISMUS, NSS, Brno 2009
24. Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích
25. Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
26. Zákon č. 273/2008 Sb. o Policii ČR
27. Zákon č. 361/2008 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
51
28. Zákon č. 40/2009 Sb., § 311 – Teroristický útok.
29. Zákon č. 553/1991 Sb. o obecní policii.
30. Zákon. č 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů
31. Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2002. Ministerstvo vnitra ČR, Praha 2003.
32. Manuál pro obce k zákonu o právu shromažďovacím, MV ČR, 2009.
33. Strategie boje proti extremismu. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2009.
34. Mezinárodní úmluva OSN o odstranění všech forem rasové diskriminace č. 95/1974
Sb.
35. Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., ze dne 16.12.1992 o vyhlášení listiny základních práva a svobod jako součást ústavního pořádku ČR.
36. Ústavní zákon ČNR ze dne 16.12.1992 č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
Internetové zdroje:
1. http.://cz.wikipedia.org./wiki/ Mimořádná událost (on-line 20.10.2013).
2. http.://slu.cz/math…management/ Mimořádné-události-a-mimořádné-situace.ppt (online 20.10.2013)
3. http://cs.wikipedia.org/
Intranet ÚOOZ SKPV Praha
4. http://cs.wikipedia.org/wiki/Terorismus (on-line 11.6.2013)
5. http://widerstandstreetart.wordpress.com/page/84/ (on-line 23.10.2013)
6. http://www.policie.cz/clanek/informace-o-extremismu-v-cem-spociva-hrozbaextremismu.aspx (on-line 11.6.2013)
7. RiotPoint – Znalosti jsou síla! [online]. [cit.16.10.2013]. Dostupné z:
http://riotpoint.wordpress.com/2013/07/10/policiste-v-civilu/
8. http://www.policie.cz/clanek/narodni-kontaktni-bod-pro-terorismus.aspx
9. http://blog.gnwp.cz/
10. http://greenaction.cz/
11. http://wwry.antifa.cz/cz//
12. www.yahoo.com
https://www.google.com/
52
Příloha č. 1
Nejvíce preferované
aktivitě.
LEDEN
− 5.1. 1919
− 18. 1. 1941
− 18.1.
− 27. 1.
− 30. 1. 1933
ÚNOR
− 13. 2. 1945
−
−
−
−
14.2.
17.2.2008
23.2. 1930
25.2.
BŘEZEN
− 15. 3. 1939
− 29. 3. 1899
− 30. 3. 2004
DUBEN
− 4. 4.
− 8. –16. 4.
− 15. 4. 1948
− 20. 4. 1889
− 26.4.
− 30. 4. 1945
KVĚTEN
− 1933
− 8. 5. 1945
− 10. 5. 1941
− 14. 5. 1948
− 16. 5. 1999
− 27. 5. 1942
kalendářní rizikové dny (data), které využívají extrémisté k výraznější
založení NSDAP
První transport plzeňských Židů do koncentračního tábora.
pietní akt za zavražděného Jana Kučeru
Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti
Adolf Hitler jmenován říšským kancléřem
Bombardování Drážďan angloamerickým letectvem, neonacistické
akce v Drážďanech. Dobytí Budapešti Sovětskou armádou neonacistické setkání v Budapešti
výročí úmrtí generála Radoly Gajdy
Kosovo, jednostranné vyhlášení nezávislosti na Srbsku
Smrt Horsta Wessela, kultovní postavy nacismu
Vítězný únor
Nacistická okupace ČSR
Zavražděna Anežka Hrůzová v Polné. Za vraždu byl neprávem
odsouzen Žid Leopold Hilsner
Smrt Romana „Elmara“ Skružného
Mezinárodní den Romů
Židovský svátek Pesach (datum se určuje podle hebrejského
kalendáře)
Smrt Radoly Gajdy. Obvykle připomínána v Praze na Olšanech
příznivci nacionalistické Vlastenecké fronty.
Narození Adolfa Hitlera
Narození Rudolfa Hesse
Smrt Adolfa Hitlera (možné kolize se „svátkem čarodějnic“)
Adolf Hitler vyhlásil 1. květen za „Den národní práce“, proto i
neonacisté pořádají prvomájové demonstrace.
Porážka Německa ve 2. světové válce, neonacisté den chápou jako
závazek tuto porážku odčinit nebo jako vzpomínku na padlé.
Let Rudolfa Hesse (neonacistická ikona) do Velké Británie s údajným
„mírovým“ poselstvím
Vznik státu Izrael (možnost ohlášených nebo i spontánních
demonstrací se zastřeným účelem „za mír“, „proti válce“ apod.)
Smrt Miloše Reha
Atentát na Reinharda Heydricha
53
ČERVEN
− 21./22. 6.
− 27. 6. 1945
− 30. 6. 1934
ČERVENEC
− 20. 7. 2001
SRPEN
− 11. 8. 1957
− 17. 8. 1987
− 21. 8. 1968
− 23.8.1927
ZÁŘÍ
−
−
−
−
−
1.9. 1939
11.9.2011
24. 9.1993
28. 9.
30.9.1938
ŘÍJEN
− 10.10.
− 25.10.2008
− 28.10.1918
− 28.10.1922
− 30.10.1932
LISTOPAD
− 11.11.1923
− 9.11.1925
− 9.11. 938
− 17.11.1939
− 17.11.1989
− 20.11.1975
− 25.11.1931
PROSINEC
− 12.1992
− 8.12.1984
− 10.12.2006
Letní slunovrat (starogermánská tradice)
Smrt Emila Háchy
„Noc dlouhých nožů“ v nacistickém Německu
Vražda Roma Oty Absolona ve Svitavách, využíváno jako připomínka
justičního omylu na soudem odsouzeném vrahovi – neonacistovi
Vlastimilu Pechancovi.
Narození Iana Stuarta Donaldsona
Smrt Rudolfa Hesse (v neonacistické terminologii „poslední oběť 2.
světové války“)
Okupace ČSSR státy Varšavské smlouvy
výročí popravy anarchistů
Začátek II. Světové války
Teroristický útok na USA
Smrt Iana Stuarta Donaldsona
Výročí úmrtí sv. Václava – den české státnosti
Mnichovská dohoda
rozsudky Norimberského tribunálu
Smrt Jana Strička
Vznik Československé republiky
Pochod fašistů v čele s Benitem Mussolinim na Řím
Narození Romana „Elmara“ Skružného
Neúspěšný pokus NSDAP o nacistický puč v Mnichově – využíváno
jako vzpomínka na padlé v nacistickém a neonacistickém hnutí
Založení jednotek SS.
v Německu, a k němu připojenému Rakousku a v tzv. Sudetech se
uskutečnil protižidovský pogrom, tzv. „křišťálová noc“
Nacistická protistudentská represe, výročí událostí v Janově tzv. „Bitva
o Janov“ (2008) – spojeno se vzpomínkovými pochody
Pád komunismu, možnost demonstrací kritizujících polistopadový
režim
Smrt Francisca Franca
střelba četnictva do dělníků ve Frývaldově (dnes Jeseník)
Smrt Daniela Hejdánka
„Den mučedníků“ („Martyrs’ Day“), zabití neonacistického teroristy
Roberta J. Matthewse z organizace The Order agenty FBI
Smrt Augosto Pinocheta
54
− 21./22.12
Zimní slunovrat (starogermánská tradice)
Příloha č. 2
Slovníček pojmů
Aktivismus (z lat. activus = „činný, aktivní“) označuje intenzivní prosazování určitých cílů z
přesvědčení, z osobní motivace v nejrůznějších oblastech společenského života.
Autonomní nacionalismus (dále jen AN) se začal profilovat na začátku 21 století jako původně německý koncept v rámci neonacismu. Představuje organizační a strategickou změnu,
která odráží potřeby současných krajně pravicových uskupení. Do popředí se v České republice začal dostávat od roku 2004, výrazně však až od roku 2007, kdy vzniká většina skupin
hlásících se k tomuto neonacistickému konceptu. Odlišnost AN od ostatních neonacistů spočívá ve způsobu projevu, agitace a image. Ideologické pojetí zůstává nezměněno. AN mají
povahu organizace. Každá skupina jedná podle vlastního uvážení bez existence nadřízeného
centrálního orgánu. Základem jsou malé lokální buňky neformálního charakteru, bez pevné
struktury a hierarchie. Buňka je tvořena osobami ve věku od 18-25 let v počtu kolem 25 členů. Podstatou celého konceptu volné organizační struktury je ztížit identifikovatelnou skupin,
zlepšení utajení, zamezit infiltraci do skupin státními orgány a vytvořit skupiny, které jsou
rychle mobilizovatelné a akční. AN zdůrazňují neformálnost a neorganizovanost heslem
„Členství na základě účasti“. To znamená, že se členem stává každý, kdo nějakým způsobem
podporuje činnost AN. Klasickým projevem je účast na demonstraci. Hlavní důraz je kladen
na sepjetí s městem a boj na ulici.
Anarchismus hnutí, které zdůrazňuje naprostou svobodu jednotlivce a naprosté uplatňování
svobodné vůle. Z těchto důvodů anarchisté odmítají vše, co proklamované svobodě brání (autoritu, disciplínu, pořádek a povinnosti). Anarchismus je řazen k tzv. levicovému politickému
extremismu. Počátek anarchismu jako hnutí je datován na konec 19. století, kdy ve Francii
vznikl směr anarchismu – anarchosyndikalismus, který je založen na myšlence autonomních
pracovních a politických jednotek – syndikátů. Jejich předchůdcem mělo být odborové hnutí.
Autonomní scéna Souhrn hnutí a organizací s různými ideologiemi s nejextrémnějšími názory. Tyto skupiny jsou vysoce militantní a v zahraničí jsou považovány za hlavní nositele ultralevicového teroru. Smíšením nejrůznějších ideologií došlo v autonomním hnutí k vytvoření
zcela nekonzistentního programu, který lze charakterizovat jako, boj proti německému (fašistickému) imperialismu, snaha o odstranění kapitalistické společnosti, boj za ochranu přírody a
zvířat,boj za lidská práva a obranu Autonomní scénu doplňují některé ekologické aktivity.
Militantní ekologové a ochránci zvířat se angažují ve společných iniciativách autonomního
hnutí. Některé jejich vystoupení mají charakter až teroristických akcí. Rovněž vystupují na
aktivitách registrovaných ekologických a ochranářských iniciativ. Při akcích těchto ekologických aktivit zpravidla dochází k porušování zákona. Výrazné jsou jejich vystoupení proti výstavbě a provozu jaderných elektráren. Za nejagresivnější z ochranářských aktivit lze označit
ochránce zvířat.
55
A.C.A.B. Zkratka používaná napříč krajně pravicovým i levicovým politickým spektrem, vč.
fotbalových chuligánů a tvoří slogan „All Cops are Bastards“, v překladu „Všichni poliši jsou
bastardi“. Původně se jednalo o název písně britské hudební skupiny 4-skin.
Antifa Název vznikl zkrácením německého slova Antifaschismus. Používají jej některé
antifašistické skupiny – jejich název je pak doplněn jménem města či regionu, kde operují.
Antifašistické skupiny obvykle zastávají takzvaný militantní antifašismus.
Anti-Antifa Neonacistická kampaň, která vznikla v Německu a je uplatňována i v ČR. Její
příznivci monitorují osoby vystupující proti neonacismu, příslušníky ultralevice, lidskoprávní
aktivisty, aktivity etnických a imigrantských organizací, novináře, policisty, politiky a snaží se
o jejich diskreditaci.
Antifašistická akce (AFA) Organizace, která reprezentuje radikální antifašistický odpor. V
ČR byla založena v roce 1996, proti neonacismu postupuje různými způsoby – od politické a
kulturně-politické agitace až po přímé násilí.
Antisemitismus Rasová nenávist, nesnášenlivost a předpojatost vůči Židům jako etnické
skupině, který může mít různé podoby – osobní nenávistí počínaje a institucionalizovaným
antisemitismem konče. Extrémním případem antisemitismu je nacistický antisemitismus,
který vedl k holocaustu evropských Židů. Navázal na starší formu nesnášenlivosti vůči Židům
na náboženském základě – antijudaismus.
Barvy (u MC) – Klubová vesta, která patří mezi základní identifikátor příslušnosti
k motorkářskému gangu nebo klubu obecně. Barvy hrají nejdůležitější roli.
Black block – image původně od osmdesátých let používaná levicovými radikály, uplatnila se
zvláště na demonstracích proti globalizaci od roku 1999. Spočívá v černém oblečení a
vytváření takzvaných „černých bloků“, které mají ztížit policistům identifikaci
demonstrujících. Dnes je využívána i neonacisty v rámci autonomního nacionalismu v
Německu, v ČR a na Slovensku.
Blood & Honour byla zamýšlena jako rozsáhlá a výkonná distribuční síť rasistických a
neonacistických materiálů mezi mládeží. Svým názvem navazuje na heslo Hitlerjugend.
Organizace užívá různou symboliku v kombinaci původních nacistických symbolů s
neonacistickými novotvary. Název je zašifrován do číslic 28 – druhé a osmé písmeno abecedy.
Bolševismus Pojem objevující se na druhém sjezdu ruské sociálně demokratické strany roku
1903, kde označoval skupinu Leninových stoupenců, která při hlasování dosáhla většiny. Dále
označuje strategii a taktiku leninismu a stalinismu, popř. obecně celé komunistické hnutí.
Combat 18 – mezinárodní teroristická síť, ozbrojené křídlo britské neonacistické organizace
Blood & Honour. Její členové útočí především na přistěhovalce, homosexuály a příslušníky
levice. V ČR se objevilo od poloviny devadesátých let několik pokusů etablovat C 18, k
teroristickým akcím však zatím nedošlo.
Československá anarchistická federace (ČSAF, dříve ČAF) Neregistrovaná organizace,
fungující na principu dobrovolnosti, v níž rozhoduje členská základna, neboť neexistuje centrální orgán. ČSAF usiluje a vybudování svobodné a bez státní socialistické společnosti. Ve
své programové rétorice se striktně vyhýbá termínu třídního boje.
56
Demagogie V moderní době působivé a klamné řečnické vystupování, využívané k získání
vlivu, politické podpory a moci. Místo věcného zdůvodňování působí hlavně na předsudky a
emoce posluchačů, k čemuž slouží polopravdy, překroucené argumenty, logické klamy, falešné sliby, vyvolávání strachu a podobně.
Diskriminace Postoje a způsoby chování, kterými jsou znevýhodňováni nebo ponižováni lidé
na základě své příslušnosti k určité skupině. Odmítání práva na rovný přístup bez ohledu na
osobní vlastnosti jedince pouze na základě jeho připsaných charakteristik: např. jeho rasy,
pohlaví, věku, sociálního původu, příslušnosti k určitému regionu.
Ian Stuart Donaldson Britský neonacistický skinheads a člen/zakladatel rasistické hudební
skupiny Skrewdriver a neonacistické organizace Blood & Honour (Krev a čest). Zemřel při
autonehodě v roce 1993. Stál u zrodu hudebně-politického směru White Power Music, užíváno ve zkratkách WPM nebo WP.
Etnikum Výraz pochází z antické řečtiny, v níž ethos znamenal kmen, rasa, národ. Dnes se
tento výraz stal ústředním v teorii multikulturní výchovy a užívá se k členění lidstva. Jde o
členění na různě velké skupiny pomocí toho, že se definují totožnosti a odlišnosti jejich členů.
Etnicitu určují zjevné a subjektivní komponenty - např. rasa, jazyk, kultura, sociální struktura.
Mezi subjektivní patří např. etnická identita.
Environmentalismus (z anglického environment – prostředí) Politická ideologie, jejímž
ústředním tématem je vztah lidstva k životnímu prostředí, usilující o změnu společenských,
politických a ekonomických mechanismů, které životní prostředí poškozují. Počátky environmentalismu jako politické teorie se kladou do 60. let 20. století, kdy vědci a publicisté začali poukazovat na hrozící populační explozi. Svým objektem je blízký vědnímu oboru environmentalistika, která se zabývá vztahy mezi přírodou a společností, případně ekologii, která
se zabývá vztahu mezi organismy a prostředím.
Etnická skupina (označovaná též pojmem etnikum), která má společné dějiny, zvláštní kulturní znaky (jazyk), mentalitu a práci, příslušníci etnické skupiny mají povědomí sounáležitosti a vědomí odlišnosti od jiných společenství lidí a jsou spojováni názvem etnika. Etnická
skupina žije zpravidla v početné menšině v rámci jiného společenství. Například v České republice romské etnikum.
Fašismus (italsky fascismo) v užším a původním smyslu označuje italský fašismus, politické
hnutí vedené Benitem Mussolinim, které ovládalo Itálii v letech 1922 až 1943. Již ve 20. letech 20. století se však označení rozšířilo na příbuzná politická hnutí, strany a státní režimy v
jiných zemích, a stalo se tak označením typu politické ideologie. Typickými rysy fašistických
ideologií jsou mimo jiné vypjatý nacionalismus, autoritativní a charismatické vůdcovství,
militarismus, kult modernity, mládí a síly jakož i silná ekonomická role státu, často chápaného korporativisticky.
Federace sociálních anarchistů (FSA) – jde o českou sekci Mezinárodní asociace pracujících (MAP-IWA-AIT), která vznikla v roce 1997 jako neregistrovaná organizace odštěpením
politicky orientovaných anarchistů z ČSAF. Profiluje se jako radikální organizace s ideovou
orientací na anarchosyndikalismus. FSA operuje s myšlenkou postupného vniku malých propagandistických skupin (na pracovišti, v místě bydliště), které by měly vytvořit společnou
57
federativní organizaci, která by organizovala sociální boj. FSA založila anarchistické odbory a
Odborový svaz Rovnost.
Frakce rudé armády – evropská teroristická organizace vzniklá v roce 1968. Orientuje se na
teroristické útoky, kdy běžnými prostředky jsou i chladnokrevné vraždy.
Fundamentalismus Myšlenkový postoj charakteristický především vírou v doslovný význam
psaných textů, např. náboženských či politických.
Genocida Systematická a plánovaná likvidace nějaké etnické, rasové nebo politické skupiny.
Ghetto Vysoce segregovaná skupina lidí tvořená především jedinci náležejícími k jednomu
rasovému etniku nebo sociální skupině. Pojem je často používán pro označení prostoru (části
města), kde tito lidé žijí. Ve středověku se jednalo o městskou čtvrť obývanou židovskými
obyvateli. V současnosti se pojem užívá i pro části města, kde žijí sociálně slabší vrstvy, třeba
Romové.
Gang Neformální skupina složená z jedinců, kteří vyvíjejí společné aktivity, většinou nezákonné.
Good night left side (v češtině „dobrou noc levá strano“) Tato kampaň zahrnuje široké spektrum aktivit – letákové akce, demonstrace, propagační koncerty, nálepkové a plakátovací akce, pouliční násilí vůči ideovým nepřátelům, především proti antifašistické levici – Antifa,
Sharp atd. Vznikla jako odezva na levicovou kampaň Good night White Pride.
Hnutí Skupina nejméně tří osob v určité míře organizovaná a strukturovaná, která má alespoň
zřetelné kontury, společné postoje a orientaci.
Hooligans Menšina fotbalových příznivců, která vyhledává násilné střety s podobně
zaměřenými fanoušky soupeře.
Holocaust/šoa – systematické masové vyvražďování Židů nacisty v době druhé světové války
s cílem úplně vyhladit evropské židovstvo. Vyžádal si 6 000 000 obětí.
Hitlerjugend (Hitlerova mládež) Založená v roce 1926 Kurt Gruber. Původně byla známá
jako součást SA pod názvem Liga mládeže NSDAP. Vytváření nacistické mládežnické organizace souviselo s rozvojem organizací v celé Evropě v meziválečném údobí. Oficiálního
uznání dosáhla na Říšském kongresu NSDAP v roce 1926, kde ji Julius Streicher nazval „Hitlerova mládež“, což bylo hovorově zkracováno na HJ (Hájot). Hitlerova mládež užívala heslo
Blut und Ehre - „Krev a čest“.
Ideologie Propracovaná soustava názorů, postojů, hodnot a idejí s apologetickou nebo ofenzivní funkcí založenou na formulování politických, světonázorových nebo podobných zájmů
určité skupiny. V politické a společenské praxi se ideologie vládnoucí skupiny projevuje např.
ve formě filosofie, práva či morálky, obecně se skrze svou subjektivitu snaží o formulaci celkového výkladu společnosti a člověka jako takového.
Interkulturní společnost Interkulturní společnost aktivně podporuje vzájemné vztahy mezi
majoritou a minoritou. Tato společnost respektuje odlišnosti, podporuje vzájemnou toleranci,
rovnost příležitostí, konstruktivně řeší konflikty a aktivně předchází negativním předsudkům
58
a stereotypům. V zemích západní Evropy i v České republice je nedílnou součástí interkulturního vzdělávání.
interkulturního vzdělávání Výchova k lidským právům, toleranci a demokracii. V rámci
interkulturního výcviku (kombinace teorie s prožitkovým cvičením) je příprava jedinců na
práci v odlišném kulturním prostředí.
Islám Monoteistické náboženství založené prorokem Muhammadem v 6. stol. n. l. Je
významně ovlivněn židovstvím a křesťanstvím, jejichž prvky jsou obsaženy v posvátném
spisu koránu, a také lidovými představami. Stoupenci islámu věří v jednoho Boha, plní
povinnosti motlitby, půstu, almužny a poutě do Mekky.
Islamismus Politicky „Islamismus“ vyjadřuje nedemokratické a intolerantní pojetí islámu.
Neznamená to ale, že islám primárně motivuje k intoleranci a násilí, ale obdobně jako u
ostatních náboženství lze část dogmat vyložit intolerantně, což část jeho stoupenců činí.
Určitá část muslimů reaguje již po několik desítek let na sekularizaci muslimského světa a
modernizační kulturně-politické tendence ve světě obecně fanatickým prosazováním alespoň
některých islámských dogmat. Islamismus se může projevit i v rámci registrovaných
islámských organizací, i když to nemusí být se souhlasem jejich vedení. Islamistické buňky
mohou usilovat o „zatajení“ své činnosti v rámci registrované organizace a mohou vznikat i
při modlitebních centrech. Podporovat je mohou i islamistické nadace a velvyslanectví a tajné
služby.
Kališníci – na počátku devadesátých let dominantní část skinheadské subkultury v ČR hlásící
se k českému nacionalismu inspirovanému tradicemi husitství.
Komunistická strana Československa (KSČ) Ortodoxní frakce, která důsledně vychází
z ideologie marxismu-leninismu a deklaruje za svůj cíl nastolení „diktatury proletariátu“.
Činnost KSČ směřuje k nastolení systému, potlačujícího lidská práva a občanská práva a
svobody, neslučitelného s pluralitní demokracií a s koncepcí právního státu, tj. nadřazení
práva nad státem.
Komunismus Ideologický směr vycházející z marxistické filozofie, jejímž cílem je likvidace
třídní společnosti a nastolení diktatury proletariátu. Podmínkou uskutečnění je likvidace
soukromého majetku.
Konspirační teorie (spiklenecká teorie, teorie spiknutí) Původně neutrální označení pro
jakékoli tvrzení o kriminálním nebo politickém spiknutí. Termín ale časem nabyl pejorativního významu a je používán téměř výlučně pro odkazování na okrajové teorie (fringe theories),
které vysvětlují historické nebo současné události jako výsledek tajného spiknutí skupiny
mocných činitelů. Zastánci konspiračních teorií obvykle tvrdí, že touto skupinou jsou vlády,
tajné služby, mocné korporace nebo mezinárodní organizace, tajné spolky, představitelé určitých národů či náboženství nebo i mimozemské civilizace.
Multikulturalismus Stav společnosti, ve které vedle sebe žijí různé sociokulturní skupiny se
specifickými systémy institucí, tradic, postojů a hodnot. V tomto pojetí je pojmu
multikulturalismus užíváno neutrálně, koexistence různých skupin neznamená automaticky
přítomnost tolerance a respektu ve vzájemných vztazích. Je to proces, při kterém dochází k
výměně kulturních statků, k vzájemnému ovlivňování kulturních systémů a případně k
vytváření systémů nových.
59
Multikulturní společnost Multikulturní společnost je tvořena přítomností různých etnických,
sociálních a náboženských skupin. Menšiny v multikulturní společnosti jsou spíše pasivně
tolerovány než ceněny a rovnoprávně přijímány. Více než o interaktivní komunikaci a vzájemné předávání zkušeností se hovoří o asimilaci a integraci podle měřítek majoritní skupiny.
Migrace Přesuny lidí, migraci, je možné dělit do různých kategorií. Podle motivů se dělí na
nucenou a dobrovolnou. Dalším parametrem je překročení mezinárodně uznávaných hranic.
Každý člověk, který překročí hranice a zůstává v jiné zemi déle než rok, je migrantem. Pokud
překročí mezinárodní hranice a spadá do definice Ženevské úmluvy, je takový migrant uprchlíkem.
Menšina (minorita) Skupina s menším počtem členů, než má v téže společnosti skupina většinová. V jiném pojetí skupina, která je ve společnosti znevýhodněna na základě připsaných
znaků (barvi pleti, národnost, náboženské vyznání) jež jsou považovány ze strany příslušníků
většiny za méně hodnotné. Ochrana práv menšin je považována za jeden ze znaků vyspělé
demokratické společnosti.
Menšinová skupina Společenská skupina, jejíž příslušníci mají zpravidla snížený podíl na
politické a ekonomické moci a nižší sociální status. Může ovšem dojít k tomu, že skupina
s početní převahou nemá odpovídající podíl na moci a využívání zdrojů (např. v Jihoafrické
republice). Ve stejném smyslu se někdy používá pojem menšina.
Nacionalismus – Ideologie přehnaného národního vědomí, která snižuje hodnotu ostatních
národů, přičemž předpokládá, že lidstvo je rozděleno do národů s vlastním jazykem, kulturou
a územím. Z tohoto předpokladu vycházejí různá hnutí od národních obrození až po fašismus
či nacismus.
Nacismus (z německého Nationalsozialismus, česky národní socialismus) totalitní ideologie
propagovaná Adolfem Hitlerem a německou diktaturou prostřednictvím NSDAP (Národně
socialistická německá dělnická strana) v letech 1933–1945. Vychází z přesvědčení o
nadřazenosti bílé – árijské rasy a z hierarchického uspořádání státu se silným vůdcem.
Nacionální socialismus (z německého Nationalsozialismus, zkráceně Nacismus) Totalitní
ideologie oficiálně uplatňovaná v Německu v letech 1399 – 1945 v tzv. Třetí říši, později
Velkoněmecké říši, a to prostřednictvím NSDAP (Národně socialistické německé dělnické
strany) vedené A. Hitlerem. Nacistická ideologie kombinuje prvky socialismu, nacionalismu,
pangermanismu, fašismu, rasismu a eugeniky.
Neonacismus Ideologie, která se hlásí k odkazu nacistické „Třetí říše“, později „Velkoněmecké říše“. Hlavní pilíř tvoří obdiv k politice Adolfa Hitlera, agresivní nacionalismus („Nic
než národ“), nenávistí vůči Židům, cizincům, etnickým menšinám, homosexuálům a vůbec ke
všem, kteří se nějak liší. Neonacistický symbolika zčásti navazuje na původní nacismus, od
které přebírá část ideologie, symboliky a strategie, ale rovněž si vytváří vlastní uvedené prvky
činnosti.
Neofašismus Směr, který vznikl po druhé světové válce a navazuje na fašistickou ideologii.
Klade důraz na jazyk a národ. Neofašistické aktivity korespondují do značné míry s neonacistickými.
60
Národnost Příslušnost k určitému národu, když národem se rozumí historicky vzniklé společenství lidí, které se vyznačuje společnými dějinnými osudy, pospolitostí ekonomického života, specifickou kulturou a psychickými rysy a vědomím vlastní existence.
Národně demokratická strana Německa (Nationaldemokratische Partei Deutschlands –
NPD) – krajně pravicová strana v Německu, úspěšná v zemských volbách v Sasku v roce
2004 a Meklenbursku – Předním Pomořansku v roce 2006. Vznikla již v roce 1964, v druhé
polovině šedesátých let měla zastoupení v několika zemských parlamentech, pak byla
nevýznamnou okrajovou stranou až do znovusjednocení Německa. Od té doby vzrůstá její
vliv v hospodářsky méně vyvinutých oblastech.
Národně socialistická německá dělnická strana (Nationalsozialistische Deutsche
Arbeiterpartei – NSDAP) – německá politická strana, která vznikla 24. února 1920
přejmenováním Německé dělnické strany DAP. Její 25 bodový program stavěl na principu
antisemitského rasismu a vizi Velkého Německa, které se mělo stát světovou velmocí.
Prostřednictvím NSDAP zavedl Hitler v Německu nacistickou diktaturu (1933–1945). V roce
1945 byla Mezinárodním vojenským tribunálem během Norimberského procesu prohlášena
za zločineckou organizaci.
Náboženství Souhrn přesvědčení, postojů, symbolů a praktik založených na ideji posvátného
a sjednocujících příslušníky náboženské komunity. Posvátné vzbuzuje v člověku pocit bázně a
úcty.
Národní odpor Česká nejvýznamnější neonacistické hnutí vzniklé v roce 1998 a
představujícící volné uskupení lokálních neonacistických buněk. V rámci hnutí existují
proudy, které jsou více nakloněny tradičnímu německému pojetí nacismu. Jiné se zaměřují na
prosazování české identity v rámci celoárijského neonacistického působení. Používá různou
neonacistickou symboliku. Hlavním nositelem symbolu je, černá vlajka, což svědčí o vazbě
na koncept autonomního nacionalismu. Současně používá i říšskoněmeckou symboliku,
hlavně barvy tzv. trojakordu (červeno-bílo-černá) nebo účelově vlajku Československa z roku
1920 v bíločerveném provedení s bílým lvem, kterým vyjadřuje nesouhlas s barvami současné
české vlajky užívanou od roku 1921. Národní odpor používá modifikované podoby názvu
jako Svobodný Odpor, Svobodná mládež nebo Odpor. Hlavní náplní činnosti Národního
Odporu se stalo organizování a pořádání pravicově extremistických demonstrací, pietních
pochodů, projevů a WPM koncertů.
Náboženský fundamentalismus Snaha o návrat ke kořenům vlastní náboženské tradice. Je
spojován s doslovným přejímáním pramenů (bible, korán), s nechutí nebo nepřátelstvím vůči
moderní sekularizované společnosti, dodržováním tradičních náboženských rituálů a
životního stylu. Nejznámější formou je v současnosti islámský fundamentalismus a
fundamentalismus ortodoxních židovských komunit.
National Resistance Women Side (NRWS) Mezinárodní ženská neonacistická organizace,
která působí také v ČR. Významnou část její aktivity tvoří pomoc vězněným ultrapravicovým
aktivistům, tzv. „válečným zajatcům“. – POW.
Nazi - punk Malá část punkové subkultury, která se hlásí k neonacismu či extrémnímu
nacionalismu.
61
Organizace Společenství nejméně tří osob, které se vyznačuje určitou mírou organizovanosti,
dělby úkolů mezi členy, koordinovaností jejich činností, a tím i vyšší mírou efektivity činnosti
takového uskupení.
Patriotismus je společensko-politický postoj vycházející z emotivního kladného a podpůrného postoje jednotlivců či skupin k „otčině“ - domovině), kterou může být oblast nebo město,
obvykle se jí však míní národní stát nebo vlast, patriotismus pak lze ztotožňovat s českým
výrazem vlastenectví.
Politické přesvědčení - vychází z čl. 20 Listiny základních práv a svobod, podle něhož občané mají právo zakládat politické strany a politická hnutí, podle čl. 22 Listiny základních
práv a svobod zákonná úprava politických práv a svobod a její výklad musí umožňovat a
ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.
Politická mobilizace Plánované nebo i neplánované vtažení jednotlivců nebo skupin do
politických aktivit, hnutí a souvislostí
populismus Způsob politické komunikace, který usiluje o přímé oslovení politicky a ideologicky zaostalých nebo frustrovaných mas zpravidla s cílem získání jejich podpory pro určité
cíle. Organizuje takto izolované jedince proti stávajícímu politickému systému, nebo naopak
pro jeho podporu.
Pogrom (z ruského „gromiť“, громить ve významu „pustošit, drtit“) V původním významu
byly takto označovány rasové nepokoje zaměřené proti Židům, ke kterým docházelo často s
vládní podporou většinou v Rusku a východní Evropě. V přeneseném významu může pojem
označovat obecně krvavé masové pronásledování, vraždění skupiny obyvatel jiného náboženského přesvědčení nebo příslušníků jiné etnické skupiny.
Pozitivní diskriminace Politická opatření zvýhodňující v určitých oblastech (vzdělání, zaměstnanost) takové sociální skupiny, které byly v minulosti znevýhodněny (ženy, etnické
skupiny). V USA se pro pozitivní diskriminaci používá pojem afirmativní akce.
Propaganda (lat. propagare = rozhlašovat, rozšiřovat, rozmnožovat) Rozšiřování názorů
a informací za účelem vyvolání nebo zesílení určitých postojů nebo jednání. Je to systematické vytváření žádoucího společenského vědomí pomocí prezentování systematicky uspořádaných idejí, teorií, názorů, doktrín nebo ideologií. Součástí propagandy je tendenční vysvětlování a modifikace postojů podle aktuální situace a přesvědčování o správnosti propagované
myšlenky. Propagandu je třeba odlišovat od jiných forem prezentace, ovlivňování nebo manipulace s veřejným míněním např. propagace, agitace, reklama, osvěta a public relations.
Pluralismus Idea hlásající mnohost názorů a jejich soupeření, přičemž žádný z nich není
pokládán za ideální. Zasahuje do oblasti politiky, etiky a kultury. V politice je pluralismus
pokládán za charakteristický rys západní demokracie.
Prisoner of War (válečný zajatec) P.O.W. - Jako P.O.W., neboli váleční zajatci, jsou
označovány osoby napojené na neonacistické hnutí, které byly uvězněny za činnost
související s hnutím (typicky za propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod
člověka nebo za podněcování k nenávisti, hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny).
Za válečné zajatce se považují především z důvodu, že boj, který vedou, je skutečným
politickým bojem, určitou formou války proti „Systému“. Tito lidé jsou považováni za
62
nespravedlivě stíhané hrdiny.
Předsudek Emocionálně silně zabarvený úsudek o druhých osobách, skupinách nebo
záležitostech, který je možno jen obtížně změnit na základě nových zkušeností a informací.
Jde o druh stereotypu.
Rock against Communism – RAC - Pro antikomunistické působení hudby bílé síly („White
Power Music“) je využíván koncept „Rock proti komunismu“ („Rock against Communism“),
který inicioval zakladatel Blood & Honour Ian Stuart Donaldson.
Radikalismus – Mnohoznačný pojem v současnosti označující především politické postoje,
programy a praktiky, které požadují nekompromisně okamžitou změnu společenských poměrů nebo institucí. Radikalismus se nejčastěji vyskytuje v ideologiích a postojích extrémních
pravicových nebo levicových sil politického spektra.
Rasa - je skupina lidí lišící se od jiné různými typickými znaky, které se týkají vzhledu, barvy
pleti, vlasového porostu, tvaru nosu, rtů apod., rovněž temperamentu. Lidstvo se člení na 3
základní rasové skupiny - rovníkovou, indoevropskou a mongolskou. Dále do 30 různých
podskupin.
Rasismus – ideologie, která tvrdí, že lidské vlastnosti jsou biologicky – rasově podmíněné,
vlastnosti jednotlivých etnik jsou dané a neměnné, přičemž jednotlivé rasy nejsou rovnocenné,
hlásá nadřazenost jedné rasy nad ostatními.
Rasová diskriminace Výraz rasová diskriminace znamená jakékoli rozlišování, vylučování,
omezování nebo zvýhodňování založené na rase, barvě pleti nebo na národnostním nebo etnickém původu, jehož cílem nebo následkem je znemožnění nebo omezení uznání, užívání
nebo uskutečňování lidských práv a základních svobod na základě rovnosti v politické, hospodářské, sociální, kulturní nebo kterékoli jiné oblasti veřejného života.
RAHOWA zkratka slovního spojení „Race Holy War“, což v překladu znamená „Rasová
svatá válka“. Pro bílé rasisty a neonacisty označuje snahu ozbrojeného boje proti nebílým
rasám. Boj má být veden v celosvětovém měřítku za účelem rozsáhlých sociálních změn.
Pojem vznikl v rasistickém a neonacistickém prostředí USA a rozšířil se mezi neonacisty po
celém světě. Rahowě je blízký koncept „bílé revoluce“ - ozbrojeného boje bílé rasy proti
jiným. Heslem tohoto konceptu je „Bílá revoluce – jediné řešení“ („White revolution – the
only solution“).
Resistance Women Unity (RWU) Ženská neonacistické organizace působící v ČR.
Významnou část její aktivity tvoří pomoc vězněným ultrapravicovým aktivistům, tzv.
„válečným zajatcům“ – POW.
Revizionismus Směr usilující o změny, úpravu nebo nové pojetí stávajícího stavu nebo
názoru. Historický revizionismus usiluje o změnu výkladu dějin tak, že dochází překrucování
nebo popírání historicky doložitelných událostí. Významným projevem revizionismu je např.
popírání holocaustu.
R.I.P (Requiescat in Pace v překladu Odpočívej v pokoji) Zkratka užívána také současnými
neonacisty k vyjádření piety nad zemřelými osobami, které se proslavily v rámci nacistického
nebo neonacistického hnutí.
63
Samizdat (samo-vydáváno, rusky самиздат) Způsob, jakým občanští aktivisté obcházejí
cenzuru v represivních režimech, zejména v zemích východního bloku v době Studené války.Komunistické a podobné represivní systémy obvykle samizdat tvrdě potlačují a vydávající
disidenty soudí a vězní.
Sdružení - specifické formy organizace v podobě spolků, svazů, klubů a jiných sdružení.
Skupina - seskupení nejméně tří osob (nemusí mít žádnou organizační strukturu ani delší
trvání).
Svobodný nacionalismus – neonacistický proud, který je projevem decentralizace nacistické
scény. Vznikl v devadesátých letech v Německu. Umožňuje široké spektrum činností od
podpory politických stran až po teroristické aktivity. Je tvořen volnými lokálními a
regionálními buňkami. Jeho součástí jsou i autonomní nacionalisté.
SQUATT Squary znamená nelegálně, tj. bez svolení majitele obsazený objekt komunitou
nejčastěji mladých lidí. Jde o způsob společenského protestu, který se rozšířil na přelomu 70.
a 80. let 20. století v různých městech západní Evropy, zejména v Berlíně. Osazenstvo squattů
tvoří nejenom mladí nezaměstnaní, bezdomovci, imigranti, ale i mladí lidé intelektuálové,
kteří se chtějí zbavit vlivu rodičů. Často se ale stávají útočištěm narkomanů a kriminálních
živlů.
S.H.A.R.P. Anglická zkratka „Skinheads against racial prejudice“, česky „Skinheads proti
rasovým předsudkům“označuje levicově zaměřené skinheads, tedy krajně levicové uskupení
fungující jako protiváha pravicových skinheads, bojujících mj. proti neonacismu a neofašismu.
Stereotyp Běžně opakovaný a zjednodušený soubor většinou nelichotivých představ o příslušnících společenských skupin, vrstev, etnik apod., základ rasových a společenských předsudků, například stereotyp Němce, Žida, Roma, tchyně atd. Jsou velmi trvanlivé a člověk je
přebírá v dětství či v mládí od svého okolí, a to zejména o takových skupinách, s nimiž nemá
vlastní zkušenost.
Subkultura Kultura dílčí skupiny, která se více či méně odlišuje od převládající, většinové a
oficiální kultury. Příslušníci skupiny se mohou od většiny odlišovat sociálním postavením,
věkem, povoláním nebo regionem. Pojem se užívá např. při zkoumání životního stylu skupin
mládeže, určitých sociálních a etnických vrstev, protestních hnutí, hodnotových představ delikventů.
Sociální nerovnost Nerovnost v přístupu k důležitým společenským zdrojům a v disponování
s nimi. Obvykle se tento pojem používá v případě, že se týká větších skupin a má relativně
dlouhé trvání. Příčinami sociální nerovnosti může být např. státní regulace (v totalitní společnosti třeba zvýhodnění členů strany a jejich rodinných příslušníků), společenské poměry (rasová diskriminace, rodinné poměry) nebo osobní dispozice (zdravotní stav, inteligence).
Skinheads Hnutí, které se ve druhé polovině 70. let 20. století oddělilo od punk-rockové
subkultury ve Velké Británii a které zahrnuje jak skupiny orientované rasisticky, tak také
antirasisticky. Vnějšími znaky jsou např. vyholené hlavy, kožené boty, bombery.
64
Totalitarismus Způsob výkonu moci, při kterém si jedna strana nebo mocenská skupina
přivlastní monopol nad životem všech složek společnosti. Je zrušena svoboda projevu,
vytvořena mocná tajná policie a předložena jediná závazná ideologie.
Fotbaloví ultras Jejich primárním úkolem a cílem je na stadionu vytvořit bouřlivou scenérii a
atmosféru. Tyto ultras lze díky skladbě, rozdělit na poklidné a radikální, páchající násilnosti.
Je nutné podotknout, že se v České republice téměř nedělá rozdíl mezi termínem ultras a
hools.
Vyznání - je aktivní i pasívní vztah k určitému náboženství, jako všeobecné teorii a k výkladu
světa jako podávanému určitou církví. Pokud zákon uvádí pojem - osoba bez vyznání, jde o
osobu, která uvědoměle odmítá jakékoliv náboženství nebo víru.
Většina (knižně majorita) Znamená větší část (lidí nebo věcí), opakem je menšina (knižně
minorita). Pojem většina se často používá v souvislosti s hlasováním a rozhodováním. Při
hlasování o různých záležitostech (parlament, společníci právnických osob apod.) je vždy
definováno, jaká většina je potřeba k přijetí určitého rozhodnutí. V praxi se používá celá řada
typů většin. Většina bez přívlastku znamená vždy „více než polovina“.
White power (koncept bílé síly) - Koncept WP - „bílé síly“ v neonacistickém a rasovém
prostředí je ideou „třetí cesty“ s nacionálně - revolučním a rasistickým charakterem. Obecně
však nemusí „white power“ značit nadřazenost bílé rasy, ale pouze její specifičnost, z velké
části je však s tímto konceptem spojen i koncept rasové nadřazenosti.
White power music Proud tzv. „bílé síly vázaný na neonacismus. Tento koncept v
neonacistickém a rasistickém prostředí znamená ideu „třetí cesty“ s nacionáln revolučním a
rasistickým charakterem. Z velké části je White Power spojen i s konceptem rasové
nadřazenosti bílé rasy. Za zrodem tohoto konceptu stojí britský neonacista Ian Stuart
Donaldson), který je považován za zakladatele hudebně politického směru White Power
Music.
White Pride World wide - (v překladu „Bílá hrdost po celém světě" nebo „Bílá pýcha celého světa“). Slogan vznikl v USA a odtud se rozšířil i do dalších „bílých“ zemí. White Pride
("Bílá hrdost" nebo "Bílá pýcha"), zkráceně WP. Jedná se o slogan, který je užíván „bílými
nacionalisty“ pro vyjádření pozitivního vztahu ke svému původu a dědictví svojí rasy.
Xenofobie (z řeckého xéros – příchozí, a fóbos – bázeň, úzkost). Představuje strach z toho,
co přichází z ciziny, z cizího prostředí, mimo vlastní sociální útvar. Xenofobie je spojena
s velmi silným heterostereotypem (způsob posuzování jiných na základě tradice své etnické či
národnostní skupiny). Je základem různých nenávistných ideologií, jako je rasismus, šovinismus, nacionalismus, fašismus apod. a také nejníže položenou základnou problémů minorit a
jejich napětí vůči většinové společnosti. Z xenofobie pramení pronásledování cizinců a stojí
v pozadí vytváření segregovaných území. Vzrůstá, když se sociální útvary ocitají v sociální,
ekonomické či politické krizi nebo kritické či nesrozumitelné situaci.
ZOG – Zionist Occupation Government – neonacistické označování vládních struktur, které
popisují jako organizace ovládané sionisty, resp. Židy a považují za ně všechny vlády euroamerických státu, OSN, NATO.
65
Zin (z anglického fanzine, jakožto zkratky fan magazine - fanouškovský časopis) Periodikum
nekomerčního charakteru vydávané fanoušky určitého oboru (hudebního stylu, sportu atp.),
kterým se periodikum v plné míře zabývá. V drtivé většině se jedná o nízkonákladové, „podomácku" vyráběné časopisy (či webové stránky) vydávané čistě za účelem sdělování a vyměňování informací o předmětu fanouškovského zájmu. Distribuce tištěných zinů probíhá
většinou na bázi známostí, často i z důvodu ilegálního obsahu.
Zpochybňování holokaustu (též popírání holokaustu) Akt popírání genocidy Židů během 2.
světové války, tzv. holokaustu. V mnoha státech světa je tento akt trestným činem.
66
Příloha č. 3
Pomůcka pro strážníky obecní policie k rozeznávání extremistické symboliky
Nacistická symbolika
Hákový kříž
Říšská orlice
Německá válečná říšská vlajka
z let 1933 – 1935
Vlajka Německa
z let 1935 - 1945
Nacistický železný kříž
Znak Waffen SS
Stranická orlice (NSDAP)
Říšská válečná vlajka
z let 1935 – 1945
Znak SA
Totenkopf (smrtihlav)
Znak NSDAP
Vlajka Německa
z let 1933 - 1935
Vlajka gdaňské domobrany SS
67
Runy
Černé slunce
Hákový kříž
(svastika)
Sig Rune
Sluneční kruh
(Sonnenrad)
Vlčí hák
Triskele
Odal Rune
Odal Rune
Triskele
Leben Rune
Todes Rune
Neonacistická, rasistická a skinheadská symbolika
Keltský kříž
David Lane – 14 slov
Symbolika neonacistické organizace
Blood&Honour
Skrewdriver
Symbol rasistické organizace
Ku-klux-klan
Symbol konceptu
„Bílá revoluce – jediné řešení“
Blood&Honour
Symbol rasistické organizace
Ku-klux-klan
Symbol konceptu
„Bílá síla“
Symboly neonacistické teroristické
organizace Combat 18
Příklad zneužití jižanské vlajky rasistickou
organizací Ku-klux-klan
Rahowa
(Rasová svatá válka)
Symbol neonacistické WPM
hudební skupiny
Ku-klux-klan – typické znaky
68
Symbolika české neonacistické organizace
Národní odpor
Symboly šovinistické neonacistické organizace
Wotan Jugend
Symbolika autonomního nacionalismu
Československá vlajka z roku 1920
Vavřínový věnec
(výchozí zdroj skinheadské symboliky)
Symbol SHARP
(Skinheads Against Racial Prejudice)
Skinhead
Vavřínový věnec
Symbolika Oi! skinheads
(kryptogram Adolf Hitler)
Symbol Trojan Skins
(Tradicionalističní apolitičtí a nerasističtí skinheads)
Skinheads - ACAB
Logo Red and Anarchist Skin Heads
(R.A.S.H – ultralevicoví skinheads)
Symbolika krajní pravice proti ideovým odpůrcům
Jeden ze symbolů
neonacistické kampaně GNLS
Jeden ze symbolů
protižidovské kampaně
Jeden ze symbolů
protikomunistické kampaně
Jeden ze symbolů
odporu proti státu a
jeho složkám
Jeden ze symbolů boje
proti policii
Jeden ze symbolů
kampaně Anti-antifa
69
Symbolika krajní prvavice na podporu vězněných osob
Kampaň ženské neonacistické
organizace na podporu
válečných zajatců P.O.W
Symbolika kampaně P.O.W.
Anarchistická a krajně levicová symbolika
Anarchistické „A“ v kruhu
Anarchofeminismus
Znak ČSAF
Anarchistická vlajka
Anarchistický černý kříž
Národní anarchistické hnutí
Logo Antifašistické akce
Anarchistický černý kříž
Anarchosyndikalistická vlajka
Anarchosyndikalistická
hvězda s kočkou
Logo anarchistické federace
Anarchosyndikalistická vlajka s „A“ v kruhu
Symbol squattingu
Modifikovaný symbol
squattingu
Krajně levicová symbolika proti ideovým odpůrcům
Jeden ze symbolů kampaně
GNWP
„Pojď bojovat bílá sílo“
70
Symbolika militantního evironmentalismu
Symbol Země především!
Earth First!
Symbolika Fronty osvobození
Zvířat (ALF)
Earth First!
Fronta za osvobození zvířat ALF
Symbol Ulice Lidem!
(Reclaim the streets)
Fronta za osvobození zvířat ALF
Příklady využití/zneužití původní symboliky extremistickými subjekty
Nacistická propaganda vs RWU
Nacistická symbolika vs neonacistická
Nacistická propaganda vs DS
Nacistická propaganda vs DS
Jižanská vlajka vs rasistická symbolika
71
Tato studijní opora byla vytištěna v rámci projektu:
Podpora dalšího vzdělávání příslušníků bezpečnostních složek v Jihočeském kraji:
CZ.1.07/3.2.08/02.0046
Projekt je zaměřen na podporu a přípravu celkového řešení problematiky dalšího vzdělávání strážníků obecních (městských) policií. Jejich vzděláváním dojde ke zvýšení jejich
profesních kompetencí. Záměrem projektu je vytvoření specifických kurzů dalšího vzdělávání, které jsou zapotřebí k prohloubení kvalifikace strážníků MP a vzdělávací programy, které
budou sloužit jako specializační a prohlubující vzdělávání. Celkem bude v rámci projektu
vytvořeno 19 vzdělávacích programů, zaměřených na legislativu v profesi strážníků MP,
osobní rozvoj a komunikaci, ochranu životního prostředí a na témata zaměřená na krizové
situace a jejich řešení. Ke dvanácti vzdělávacím programům, které nejsou zaměřeny na legislativu, budou vytvořeny studijní opory. Ty budou předávány cílové skupině a prostřednictvím webových stránek projektu i široké veřejnosti. Prostřednictvím vzdělávacích programů
se budou setkávat nejen strážníci MP JčK, ale také strážníci a jejich velitelé, což napomůže
týmové spolupráci MP.
Program byl realizován Vysokou školou evropských a regionálních studií, o. p. s.
v Českých Budějovicích pro strážníky MP.
Tento text je určen pro potřeby výše uvedeného projektu a bude sloužit jako studijní
opora při vzdělávacím programu. Text neprošel jazykovou úpravu.
72
73
74
75

10 - Extremistické projevy

Transkript

Podobné dokumenty