Untitled

Transkript

Untitled
www.comicscentrum.cz
Kliknutím navštívíte
internetové stránky
Comics Centra.
Překlad z angličtiny
Dana K rejčová
Lettering
M artin T rojan
Šéfredaktor, barevné korekce, grafická úprava
Václav D ort
Redakce překladu
K amil B ernášek
Redakce překladu a jazykové korektury
R ichard K líčník
Distribuce
Jitka F ialová
Předtisková příprava
C omics C entrum
Navštivte naše internetové stránky: http://www.comicscentrum.cz
nebo naši prodejnu: Jana Masaryka 29 (vchod z Americké ul.) Praha 2, 120 00
T elefon: 296 302 570, 296 302 571, FAX: 296 302 573
Z anglického originálu M idnight Nation, vydaného nakladatelstvím Top Cow v roce 2003,
českou verzi v y da l : M a rt i n T roja n 3 -J a n , J a na M asa ry k a 29, 120 00 P r a h a 2
D ru h é u pr av e n é česk é v y dá n í © 2009
V y t išt ě no v TISK ÁRN Y HAV LÍČKŮ V BROD, a. s.
ISBN 978-80-86839-38-7
© 2004, 2009 Top Cow & Comics Centrum. Všechna práva v yhrazena. Žádná část této knihy nesmí bý t
reprodukována nebo jinou formou publikována bez přímého písemného souhlasu autorů.
Midnight Nation™ its logo and all related characters are ™ & © 2004 J. Michael Straczynski and Top Cow
Productions Inc. All Rights Reserved. The entire contents of this book are ™ and © 2004 Top Cow Productions Inc.
Originally published by Top Cow Productions Inc. None of the contents of this book may be reprinted in any form
without the express written consent of J. Michael Straczynski, Marc Silvestri or Top Cow Productions Inc.
O B­S A H
str. 1 Obál­ka pro č.1: „Ži­vot v ma­te­riál­ním svě­tě“
exkluzivní obálka evropského vydání
Ga­r y Frank, Ja­son Gor­der a Dan Kemp
str. 6 Pů­vod­ní obál­ka souborného vy­dá­ní: „Kra­ji­na půl­noč­ních stí­nů“
Ga­r y Frank, Jo­nat­han Si­bal a Matt Mil­la
str. 7 „Kra­ji­na půl­noč­ních stí­nů“
str. 271 Do­slov: „Me­di­ta­ce v krajině půl­noč­ních stí­nů“
J. Mi­cha­el Strac­z yn­ski
str. 274 „Drahocennosti“
J. Mi­cha­el Strac­z yn­ski, Michael Zulli
str. 287
Galerie obálek
Vy­mys­lel a na­psal
J. Mi­cha­el
Strac­zyn­ski
Kres­ba tužkou
Ga­ry Frank
Kresba tuší
Jo­nat­han Si­bal & Ja­son Gor­der
Bar ­v y
Matt Mil­la
, Ava­lon Stu­dios
J. Gor­de­ro­v i s tu­ší po­má­hal
Jay Leis­ten
Barevné efekty
Ava­lon Stu­dios Dan K emp & Jus­tin Pon­sor
HLÁ­ŠE­NÍ Z MÍSTA ČINU:
Hla­va k se­ve­ru, no­hy
k ji­ho­zá­pa­d u, ohnu­té
v ko­le­nou, ru­ce
zkří­že­né na bři­š e.
Bez dokladů.
,
Obět zřej ­m ě při­v ed ­l i
do ulič ­k y a do­n u­t i­l i
klek­n out. Je­d en čis­t ý
prů­s třel hrudníku.
Vy­p a­d á to na po ­p ra­v u.
Mož­n os­t i: vraž­d il
gang, nevydařený
ob­c hod s dro­g a ­m i,
vy­d í­r á­n í.
Muž, čer­n och, 20-25 let,
175 cm, hně­d é oči.
Oči měl ote­v ře­n é,
upře­n é k ob­l o­z e. Ne­by­l a
v nich bo­lest. Jen ně­c o
me­z i údi­vem a pře­kva­p e­n ím.
dé šť mu padal Do očí
a zůstával v nich.
Z ně­ja­k é ­h o dů­vo­d u mi
to va­di­l o víc než krev.
Když do očí šplích­n e­te
vo­d u, mě ­ly by mrk­n out.
Ty­h le nem­r ka­l y.
Po ­r u ­č í­k u
G r eyi?
Pr á­v ě
vo­l a­l i z úřa­d u
ko­r o­n e­r a. Tro­c hu
se opoz­dí, asi
tak o dva­c et
mi­n ut.
Ja­ko ob­vyk­le si
ob­h líd­n u a za­pa­m a­tu­j u
kaž­d ý milimetr mís­ta ­č i­n u.
Bu­d u si to mu­s et dok ázat
vy­ba­vit za tý­d en ne­b o za
mě ­síc ne­b o za rok, po­k ud
se to tedy vů ­b ec do­sta­n e
k sou­d u. Ale vždy­c ky m ám
po ­c it, že mi unik­l o ně­c o
podstatného.
Tě ­l o by­l o stu­d e­n é a sm á­č e­n é
deš­těm. Kaž­dá mi­n u­ta na­víc
zna­m e­n a­l a, že bu­d e tě ž ­š í
ur­č it čas smr­ti po­d le
po ­smrt­n é ztuh­l os­ti a tep­l o­t y.
R á­n a už by­l a vy­my­tá ,
krev od­t ek­l a s vo­d ou,
kte­r á nej­s píš spl áchla
i vět­š i­n u dů ­k a­z ů.
sakra .
Ale těm... těm nic neunikne.
je to pro ně jako další
program v televizi.
sakra, je to pro ně
jenom jako další
blbost v bedně .
Vi ­d ě l n ě ­k do
n ě ­c o?
Ne.
Je­d en chl á­p ek
si mys ­l í, že asi ve
dvě , ve dvě pat­n áct,
sly­š el vý­s třel, ale
ne­n í si jis­t ej.
Pro­c h á­zím uli­cí, abych se
se­z n á­m il s oko­lím. To, od­k ud
oběť při­š la, by mi moh­l o
pro­z ra­dit, kdo ji sem přivedl.
P ř e­sta ň­te h á­dat
a vez­m ě­t e h o k vý­s le­c h u .
J e st­l i spal, tak h o u kli dn ěte,
ž e h o n e označíme jako svě dk a .
J e st­l i byl vzh ů ­r u , c h ci
vě ­d ět pro č .
N e ­ř í­k al ,
pro č by l
vzh ů­r u
v n e­d ě ­l i ve
dvě r á ­n o?
N e, pa­n e,
a si spal
a te n zvu k h o
vzbu ­d i l .
Mo­h l by to být
ně ­k do, kdo ně­c o ví.
Já n e­vim . . .
v š esti z de­s e­t i
pří­pa­d ů je prv­n í člo­v ěk, kte­r ý
n ám dá slu š­n ou in­f or­m a­c i, vrah.
sakra, uk ázalo se, že mý nej­l ep­š í
svěd­k ové by­l i vra­z i. Na­v yk­l á­da­j í spous­t u
nesmyslů, aby vá s sved­l i ze sto­p y.
Řek­n ou vám, že se to sta­l o ve dvě ,
aby­s te se ne­p tal, co dě­l a­l i
v jed­n u. Jas­n ý?
An o pan e,
po ­r u ­č í­k u .
po star á m
se o to.
Pak zah­líd­n u
svět­l o ba­ter­k y.
Dvak ­r át zab ­li ­k a­l o.
Nád­h e­r a.
Na­j ed­n ou je to
ja­ko z Bon ­d ov­k y.
ale tak y by to
mohlo být pět
chláp­k ů, co mi
vystřelí mo­z ek
z hla­v y. Ale
risknu to.
Vy jste
te n po l­da ,
co vy­š et­ř u­j e ,
kdo vo d­k ro u h
To ­b y ­h o?
O co
j de?
By ­l i jsme
k á­mo ­š i , u ž dlo u­h o.
Vy ­r ů s­t a­l i jsme
s po ­l u , ví­t e?
Jak se
jme ­n u ­j e ­t e?
co kdy bys mi to te da
ráčil vysvětlit! to tys mi n ěco
chtě l, ne? Jest­l i mi m á ­š co říct, tak to
řekni, protože já fakt nem ám r ád, když
mi mrzne prdel, mokne hlava
a n ě kdo mě vodí za nos. Kdo te­da
sejmul tvý ho ká­m o ­š e?
To voni.
Po l­d o­v é?
N e, n e li di
to v o n i.
do to h o
vá m n i c
neni.
mys­l e l jsem ,
ž e jste by ­l i
p ř á­t e ­l é .
To
jsme by­l i .
Ale n ijak mu
n e pomů ž u , kdy ž
sejmo u i m ě .
To­by. no
aspoň
m ám
jmé ­n o.
N e­m aj ji ­n ý
jmé ­n o. Ž á d­n ý
ji­n ý n e­p ot­ř e­b u­j o u .
Vš ic h­n i ta­d y ko ­l em
vě­dí, ko­h o mys­l í­t e,
kdy ž ř e k­n e­t e, ž e
na n ě ­k o ­h o
š á h ­l i vo n i.
An o.
By l to vá š
p ří­t e l?
Do b­r á . Tak c o
se sta­l o? Kdo vá m
za­b i l k á mo š e?
Čí oc h r a­n o u?
To ­b y
k š e f ­t o ­v al , ví­t e, cr ack
a dal ­š í svi n s­t vo. Za­č al to
d ě­lat ve ve l­k ým a zač ínal
si o so b ě mo c myslet,
ví­t e? Za­č al d ě ­l at po­t í­ž e
Jae ke­r o­v i a dal­š ím ta­d y
ko ­l em , c o jso u po d
vo c h ­r a­n o u .
j enže Já to ne­vím. Co
tak­h le zajít n ě ­k am do te p­l a,
k de si mů ­ž em v kli­d u
pro­m lu ­v it, a...
Vo tom ­h le
my n e­m lu­v í­m e ,
č é č e , n e ve n ­k u
a n e v n o ­c i .
N e­m lu­v í­t e
o č em? Ko ­h o
na ­š tval? Ja­m aj­č a­n y?
Ko ­l um­b ij­c e?
N e­bo. . .
To­m u ne­v ě ­ř im.
Chla­p e, ži­j e ­š
rov­n ou upro­s třed
to ­h o vše­h o
a ví­š ku­l o­v ý.
. . . pro b o ha . . .
šel po nich? seš bl ázen,
velinský? vždyť víš, že vždycky
narazíme u divnejch aut na místě činu.
Myslej si, že máme moc práce
s mrtvejma a nestaráme se
o rychlou jízdu.
...dostali n ás,
ty vši­v ý mi­z e­r o­v é. nebyl
čas ani zalehnout ...
Vr á­tím
se tam dnes­k a
ve­č er, vy­s lech­n u
pár li ­d í a uv i­d ím,
co z nich
dostanu.
Je­d en
sy­č ák za­b i­l
druhýho. Ten­h le
tej­d en je to os­m ej
dealer. Vlo ­n i tou ­h le
do­b ou jsme mě ­l i prů­m ě r
se­d um. to považuju
za pokrok. Proč si
ne ­n a­j deš n ě­j a­k ou
sku­t eč­n ou oběť,
n ě­k o­h o, ko­h o to
ne­m ě ­l o po­t k at?
Dob­r ý.
Ale proč se tak
na­m á ­h at?
Ve­lin­s ký je ex­–ma­r i ­ňák, kte­r ý rád
dě­lí vraž­d y na dob­r é a špat­n é.
Špat­n á smrt je podle něj
pat­n ác­ti­l e­tá bí­l á dív­k a za­sa­ž e­n á
zblou ­di ­l ou kul­kou při pře­pa­de­n í
ve ­č er­k y.
C o to,
sak­r a , by­l o?
Kdo to byl?
vi d ě ls je?
pta l jsem...
Dob­r á smrt je, když
je­d en pře­k up­n ík drog za­b ije
druhýho. O jed­n o­h o
kri­m i­n ál­n í­k a na uli­c i míň.
Her­g ot...
a to by ­l a no­vá
kra­va­ta.
A ta­k y jí.
po ­ř ád Jí.
a In­farkt ni­k de,
zrovna když ho
po­t ře­b u­je­te.
Tys to­h o
chla­pa ne­v i ­d ěl. Byl
vy­d ě­š e­n ej. N ě­k o­h o
ta­k o­v ý­h o ne­v ys­t ra ­š í
pár blb­c ů, co si
ho ­n í tri ­k o.
a do
hajzlu . . .
Mož­n á . Ale
hlav­n ě se do to ­h o
moc ne­z a­h rab. Má š
na sto­l e dal­š í dva
pří­p a­d y a ty ma­j í
před­n ost,
ja s­n ý?
"a šel si po
nich?"
Tak jo,
dob­ř e. N ej­d řív
se po­s ta­r ám o ty
mrt­v ý bě ­l o­c hy.
He­l e, můj
zdroj tvr­dí, že
stří­l el chlap pod
ochra­n ou. Mož­n á m á­m e ve
mě s­t ě n ě ­k o ­h o no­v ý ­h o. jedna
mrtvola je houby proti tomu,
co by n ás mohlo čekat, pokud
doj de na vá lku gangů. Mě ­l i
by­c hom se do to­h o dát dřív,
než se n ám to vy­m kne
z ru­k ou. Mu ­s í­m e zj is­t it,
kdo j e ten
Jaeker...
No tak,
sly­š í­m e o tom
po ­ř á d, a nic. Tihle
gr áz­l o­v é se po­ř ád
vy­ta­h u­j ou, ja­k ý maj
ko ­n e­x e, ochra­n u
a kdo­ví­c o.
To ­h le jsem
ne ­ř ek.
Máš
prav­d u,
pro­m iň . To­h le
jsi ne­ř e ­k l.
ale myslel si to tak,
pomyslím si, ale neřeknu
to. Proč bych
se měl h ádat.
Můj tá­ta ří­k á­val:
„na vraž­dách
je dob­r ý to,
že člo­v ěk ni­k dy
ne­z ů ­sta­n e
bez pr á­c e.”
A po ně­ja­k é do­b ě
jste už v pod­sta­tě
vi ­d ě li všech ­n o.
. . . B o­ž e , já
b u du . . .
ale Tu a tam
ješ­tě ně ­c o dok áže
pře­kva­pit.
Mys­lím, že je tu
všech­n o, ale ne­dí­val
jsem se úpl­n ě vš u­d e,
ví­t e? Já ...
Ten kluk se
tře­s e. Ješ­t ě
ni­k dy nic
ta­ko­v é­h o ne­vi­d ě l.
To je v po­ř ád­k u,
já ta­k y ne.
Ehm... Dvě
paže , useknuté
v z ápě stí a v lokti,
překřížené na židli. jedna
oddě len á ruka zabalen á
v l átce na jídelním stole.
noha strčen á napůl
v z áchodě . a další kusy
všude kolem. Ako­r át,
ehm, jsme ne­n a­š li
oči...
. . . Bo­ž e. . .
J e ­n om
mi po­v ě z­t e ,
c o jste
na­š e l.
Kde j e
h la­v a?
Tá m­h le .
Vy­j du na chod­b u
na­d ý­c hat se čer­s t­v é ­h o
vzdu­c hu. Teh­d y si to­h o
všim­n u. Chod­ba je
pr ázd­n á . Ni­k de ni­k do.
Když do­j de k vraž­d ě v ta­k o­v ém
do­m ě , br­zy je všu­d e pl­n o zvě davců,
kte­ř í se chtě­jí po­dí­vat a zjis­tit,
jak to oběť schy­ta­l a. Jen­ž e dnes­k a
ne. To­h le je ji­n é. Jsou vy­d ě ­š e ­n í.
Pot­l a­č u­ju ne­vol­n ost
a vra­cím se do­vnitř.
doch ází mi, že budu
muset všechny ty kusy tě la
spočítat, abych zjis­til,
jest­li ně ­c o ne­c hy­bí.
I s tě­m i šr á­my,
s od­ř íz­n u­t ý­m i víč­k y a bez
očí jsem po­z nal mu ­ž e,
s kterým jsem mluvil
potom, co za­b i ­li To­by­h o.
Leg­r ač­n í je, že
těs­n ě před­tím, než
tu led­n i ­c i ote­v řu,
m ám tu­š e­n í,
ko­h o v ní na­jdu.
Moc mlu­vil.
Měl prav­d u,
když se bál.
Co sak­ra
udě­la­li s je­ho
oči­m a ?
Půl ho­di­n y na­to, když li­di
od ko­r o­n e­r a od­k lí­z e­jí
zbyt­k y, se po­ř ád ješ­tě
sna­ž ím si to se­s u­mí­r o­vat.
Moc mlu ­vil. Vrah mě l na
mys ­li oběť, ale bru­ta­l i­ta
zlo­č i­n u a zpr á­va by­ly
ur­č e­n y ta­k é ja­ko va­r o­vá­n í
pro ostatní.
následující dva dny jsem str á­vil na­po­j e­n ý na
me­zi­r e­s or­tní iden­ti­f i­k ační databázi zlo­č in­c ů.
Ten­to­k r át mě Ve­lin­s ký ne­o b­t ě ­ž o­val. dva podobné
nevyřešené případy uka­z o­va­ly na stej­n é ­h o vra­h a.
Dal ­š í pří­pad by znamenal masového vra­ha
a to Ve­lin­s ký ne­c htě l, ne ve svým okrsku.
Pro­to se ni­k do ne­p ři­š el
po ­dí­vat. Bo­jí se, že by si
ně kdo mohl vyložit jejich
zvě davost jako solidaritu,
a to by ne­by­l o pro­s pěš­n é jejich
zdra­ví. Ne ­d o ­k á ­ž u se
ale zba­vit po ­c i­tu, že způ­s ob,
ja­k ým by­ly ku­sy tě ­l a
rozmístě ny, ně­c o zna­m e­n á ...
Ach můj
Bo­ž e...
Co­ž e?
M ám to.
Je to ta kový
žertík. slovní
h říčka .
A co
ta hla­va
v led­n ič ­c e?
By­l o to ja­ko se vším ostat­n ím.
Dva stej­n é či­n y jsou sho­da n á­h od,
tři už by byly hob­by. Mu­s el jsem
to za­r a­z it dřív, než se z to­h o
opravdu ně čí hob ­by sta­n e.
Stej­n ě ja­ko u prv­n í­h o
pří­pa ­d u ne­zajistili
tech­n i­c i žádný důkazní
materi ál, žád­n é otis ­k y,
sto­p y, nic. Ale to
jsem če­k al. Ta­k y nic
o n ic h. Žád­n é zmín­k y
o gan­g u, ani kul­tur­n í
odkazy, nic.
Ne­vím, to je...
mo­m ent... stu­d e­n á
hla­v a. zach o­v at si
chladnou hlavu!
paže
překřížené na
židli – pažení.
Tak jsem zkusil něco jiného.
pustil jsem se po jediné stopě ,
kte­r ou jsem mě l. Jmé­n o Jaeker
ne­b o Jayker ne­b o Jay Kerr.
Ne­v ě ­d ě l jsem, jak se to pí­š e,
tak jsem zku­s il všech­n y
mož­n os­ti.
ruka
zabalen á v kusu
l átky... ru čník.
noha
v z áchodu znamen á
noha v hajzlu...
invalilda.
ob­čas m á­m e
štěs­tí. Ale štěs­tí
a jmé­n o na vydání
za­ty­k ače ne­s ta­č í.
AR­L AN JAEKER
mů žu už...
M ů ­ž u u ž
Jis­t ě .
jít?
J d ě­t e si
NA­R O­Z EN: 7.3.1962
V ÝŠ­K A: 188 CM
VÁ­H A: 99 KG
VLA­S Y: HNĚ­D É
OČI: ZE­L E­N É
o d­p o ­č i ­
n o ut.
Dí­k y, ale
te ď už asi
ni­k dy nedokážu
usnout.
Teď jsem mě l sto­p u,
kte ­r ou jsem mo­h l
sle ­d o­vat. ulevilo
se mi. Mož­n á se
i tro­c hu vy­s pím.
svět za­s e za­č í­n al
dá­vat smy­s l.
To se mi lí­b i­l o.
AD­R E­S A:
417 S. MA­D I­S ON AVE.
BY T 3
ZÁ­Z NAM O ZA­TČE­N Í:
NA­PA­DE­N Í S VRAŽEDNOU ZBRA­N Í
VY­D Í­R Á­N Í
KRÁ­DEŽ AU­TA
PO­KUS O LOU­PEŽ
OZBRO­JE­NÁ LOU­PEŽ
KLA­DE­N Í OD­PO­RU PŘI ZA­T Ý­K Á­N Í
VAN­DA­LIS­MUS
NA­PA­DE­N Í
Co se mi ne­lí­b i­l o
byl fakt, že jsem
stá­le ne­m ěl tu ­š e­n í,
kdo jsou ti oni.
Když do­kon­č u­j u zprá­v u
a po ­sí­l ám ž á ­d os t
o vy­h le ­dá ­n í pří­pad­n ých
dal ­š ích za­t y­k a­č ů
na Jaeke­ra, už sví­tá . By­l o
by fajn, kdy­by mi pro
jed­n ou štěs­tí vy­d r­ž e­l o.
Už před půl ro­k em
jsem jim ře­k l, aby
mi pře­sta­li po ­sí­l at
ka­ta­l og spodního
pr ádla. co sarah
odešla, už to
ne­n í ta­ko­vá zá­ba­va.
Vzb u ď
se .
My
o vl­ku...
Dostali jste se
na konec ukázky.
Je
č a s.
Do
h á­j e . . .
Tak se po­dí­vá­m e...
nep­r oš­vihl jsem žád­n é
ali­m en­t y, ne­m ám
na­r o­z e­n i­n y a Sa­r ah
ni­k dy ne ­po­sí­l a­l a
dopisy z dovolené.
„ A h oj Da ­v i­d e,
js em v p o­ř á d­k u.
Ja k s e m á š? U ž s e s
tr oc h u s e b ra l? ”
Víc než nepříjemnosti,
teď po­t ře­b u­j u spr­c hu.
Jak ří­k á­val můj tá­ta,
dob­r é zpr ávy mů ­ž ou
po­č kat a špat­n é
ne a ne zmi­z et.
Do ve­č e­r a pro mě
nej ­s píš stej­n ě
ne­b u­dou nic mít.
Kru­c i­n ál... dnes­ka
jsem si měl
vsa­dit. Ur­č i­tě
bych vy­h r ál...
Po ­r u ­č í­k u
Greyi, ta­d y je
Loui­s e z ar­c hí­v u,
mys ­l e­l a jsem, že to bu­d e­t e
chtít vě­d ět. Na ­š li jsme
za­t y­k ač na Jaeke­r a
vy­d a­n ý v Seat­t lu.
Ne­c h ám vám ho
na sto ­l e.
Celý příběh
si můžete přečíst
kliknutím sem.
www.comicscentrum.cz
Kliknutím navštívíte
internetové stránky
Comics Centra.