I Jaroslav Marsa Už slyším ty hlasy, které mě posílají

Komentáře

Transkript

I Jaroslav Marsa Už slyším ty hlasy, které mě posílají
Jaroslav Marsa
Už slyším ty hlasy, které mě posílají kamsi do nenávratna s tím, ať si nechám svoje rady pro sebe a neradím vám,
lidem, kteří domácí zabíjačky znají daleko lépe, kteří zabíjačky prožívali a mnozí ještě prožívají. Proto raději
předesílám, že jsem o zabíjení nejen četl, ale také jsem se v této obci zúčastnil asi 15 – 20 zabíjaček. Vždy se jednalo o
prase a konalo se to u Horkých v čp. 36, také u Srbů v čp. 50. A ještě něco si dovoluji podotknout: člověk je tvor, který
zapomíná a tak je dobré mu občas připomenout něco z toho, co se odehrávalo již dávno a těm mladším dát na vědomí,
aby si uvědomili rozdíl mezi povolováním zabíjení před půlstoletím a dneškem.
Dnešní pohled člověka na prasátko, které si vykrmí, je celkem jasný. Chce ho mít co nejtěžší a zdravé až do poslední
chvíle, kterou je obvykle den domácího zabíjení. Nikdo nikomu nebrání, aby si čuníka vykrmil a ani mu neklade žádná
byrokratická omezení. Prostě a jednoduše: máte-li chuť do krmení, máte-li chuť do práce, máte-li přiměřený chlívek a
čím krmit a zajistíte-li vepříkovi dostatečnou péči, máte vyhráno a dočkáte se.
Protože neumím a tudíž v žádném případě nechci podrobně popisovat způsoby zpracování masa a vnitřností pašíka,
soustředím se jen ve stručnosti hlavně na činnost, která tomu bezprostředně předchází a ještě stručnější budu při popisu
porážky.
Začínám několika definicemi, trochu ze široka a čistě v teoretické rovině.
A co je to useň?
Vyčiněná kožka převážně savců, zbavená při činění vlasu, laicky se jí říká kůže. Činění usní je chemická operace, při
níž se surová kůže, zbavená chlupů (tzv. holina), mění na useň. Správně vyčiněná useň je odolná vůči vlhkosti a vodě,
Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008
I
Domácí zabíjačka.
odolává vyšším teplotám než holina, odolává účinkům bakterií a enzymů, působení slabých kyselin a zásad, má trvalou
pružnost, ohebnost, pevnost a správný omak.
Mezi základní vlastnosti usní patří také její pevnost a ta záleží na tom, ze kterého zvířete je useň připravena, jak staré
bylo zvíře, ze kterého místa na těle zvířete pochází a na mnoha dalších faktorech.
Usně se rozřezávají na mnohé tvary. Nejjadrnější a nejpevnější je krupon.
Co je to krupon?
Střední, nejhodnotnější část usně, zbavená krajů, tj. např. břišních částí. Tolik nám řekne ten nestručnější významový
slovník.
Teď již tedy víme, která část kůže našeho prasátka je nejkvalitnější.
Omračování.
Zvíře je usmrceno ztrátou krve po předchozím omráčení. Důvodem pro omráčení je ochrana zvířat proti týrání,
usnadnění manipulace se zvířaty, zajištění bezpečnosti pro řezníka a okolostojící a dosažení dobrého vykrvení.
Vzhledem k tomu, že krev je vhodným prostředím pro růst mikroorganismů, je třeba, aby při následující operaci vykrvení - ze zvířete vyteklo co možná nejvíce krve. Proto se obvykle uchovává v činnosti krevní oběh, který je řízen
centry v prod1oužené míše; při správném omráčení nejsou tato centra zasažena. Pouze v případě, že je zajištěna
bezprostřední návaznost omráčení a vykrvení (prodleva max. jednotky sekund), je možné zvíře místo omráčení usmrtit jde však o speciální moderní způsob použite1ný při splnění určitých podmínek.
Omračovat lze mechanicky (tupý úder do hlavy nebo prostřelení čelní kosti speciální pistolí s vázaným projektilem),
elektricky a chemicky (působením oxidu uh1ičitého, který vyvolá dokonalou narkózu). Prakticky se u nás na jatkách
obvykle omračuje bud’ pomocí porážecí pistole s vázaným projektilem (skot) nebo elektrickým proudem (prasata)
pomocí kleští nebo speciálně řešených omračovacích pastí. Používaná napětí jsou velmi rozdílná; s ohledem na ochranu
zvířat by však měla být vyšší než 400 V. V podmínkách domácí zabíjačky se převážně uplatňuje omráčení tupým
předmětem nebo pomocí pistole.
Vykrvení.
Ihned po omráčení následuje vykrvení, čímž dojde k usmrcení zvířete a zároveň se z těla odstraní krev. Dokonalost
vykrvení má význam pro údržnost i vzhled masa. Vykrvuje se buď ve visu nebo vleže, přičemž se napíchne tzv.
hlavový kmen, nebo se přeřízne krční tepna a krev volně vytéká do podstavené mísy. Při porážce se vyžaduje co
nejkratší doba mezi omráčením a vykrvením (řádově jsou to jednotky sekund). Vedle dosaženi dobrého stupně vykrvení
má zkrácení doby mezi omráčením a vykrvením vliv i na rozvádění stresových hormonů s krví po těle. Při opožděném
vykrvení je hormonální informace krevní cestou dopravena do svaloviny, vyvolá zde urychlení glykolýzy a způsobí
vznik myopatií.
Ošetření povrchu těla.
Povrch těla poražených zvířat je kryt kůží, kteră se musí dále buď odstranit, stáhnout nebo ošetřit tak, aby byla zbavena
z větší části mikrobiální kontaminace. U skotu se stahuje celá kůže, u drůbeže se nestahuje vůbec, u prasat se buď
nestahuje, nebo jen částečně (krupon).
U prasat předchází vlastnímu stažení kůže napaření a odstranění štětin. Paří se bud’ celý povrch těla nebo jen některé
části, a to nejčastěji ponořením do horké vodní lázně. Odštětinování pak zajišťuje řezník nebo jeho pomocníci za
pomoci kovových zvonků s ostrou hranou. Povrch těla může být dočištěn opálenim.
Stahování kůže (kruponu), pokud je nutné nebo nařízené, musi probíhat šetrně, aby se kůže příliš nevytahala,
nepoškodila a nedocházelo k vytrháváni svaloviny a tukové tkáně z podkožnich vrstev; zároveň je nutné zajistit, aby se
neznečistil povrch masa. Provádí ho řeznik (kruponář) ostrým nořem.
*********
V tomto bodě si dovolím navodit vám atmosféru padesátých let, jejichž část – do měnové reformy - byla poznamenána
lístkovým přídělem potravin. Uvolněnější šedesátá léta v žádném případě neodnesla byrokracii panující kolem
povolování, kontrol a odevzdávání produktů domácích porážek.
Povídání, sice krátké, ale výstižné, napsal neznámý pisatel a mně se tak líbilo, že vás s ním seznámím. Dokážete ho
časově zařadit? Hodí se, podle vás, spíše do období po 1.světové válce nebo po druhé?
Citát (viz http://pismak.cz/index.php?data=read&id=104119):
Spíš ráno jsme na roráty spěchali, po škole knížky hltali nebo hry všelijaké zkoušeli, ale bylo víc povinností jak zábavy.
Často, byť malý byl, večer šel k řezníkovi do fronty postát. Potom na střídačku syn starší neb děvče, až nakonec z rodičů
nad ránem poslední střídající se masa dočkal. Náklaďák přijel po ránu a pak kus po kuse řezník odsekával flaksu, ať
hospodyně chtěla či nechtěla. Na čas systému lístků v té době už dávno zapomněli, leč příděl i tak byl omezen a k flakse
ještě kus salámu, pokud nějaký byl. Ber jak je, jinak nemáš nic.
Měl-li však doma kdos pár slepic, husu či králíka a, nedej Bože, snad prasátko! Pak sádlo, či vejce a krupon bylo
zapotřebí odevzdat státu. Ten chudý byl a každý kus komisař venkovský prozkoumal, do lejster zapsal. Bývalo králíků
dost a otec v neděli jednoho k obědu obětoval, kůži zpeněžil. Byly i husy, slepice a nějaké vajíčko. Matka načerno vyšila
pár šátků či zástěru a koupila mouku, cukr do koláčů. Tak ani k vánocům nebylo třeba nákupů. Ať si chce kdo chce
Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008
II
Domácí zabíjačka.
vyprávět o stromku, ty nebyly v rodinách, leč později. Když bohatší u hajného ozdobu vánoc koupili, otec můj pokaždé
pár dnů před Štědrým dnem, spíš až v týž den z lesa malý stromek ukradl. K tomu napodruhé přinesl dubec, soušku, aby
vedle trochy lignitu z přídělu bylo čím v kamnech zatopit. (Konec citátu.)
Abych vás nenapínal pokud se týče položené otázky: kdo typoval dobu před padesáti léty, ten uhodl.
* ** * * * *
Podívejme se na své prasátko z jiného úhlu, než jsme dnes zvyklí, z pohledu chovatele v padesátých a šedesátých letech
20.století a zabrusme spolu jen nakrátko i do let válečných a jim předcházejících.
Nejen po druhé světové válce, ale již dlouho před ní, byly domácí porážky zvířat svátkem pro rodinu. A co si budeme
povídat! Největší pochoutkou pro nás, Čechy, je vepřové a z toho titulu byla zabíjačka vepře ta nejdůležitější ze všech
možných. K rodinné slavnosti, které předcházely docela náročné přípravy, byli pozváni i blízcí příbuzní. Kdesi jsem
zaslechl, že pouze při zabíjačce člověk pozná, kolik má vlastně příbuzných a známých.
Nejen chovatel, ale také stát se svým způsobem staral o kvalitu masa. Zaznamenal jsem, že již koncem 19.století byli
v obcích určováni tak zvaní prohlížitelé masa, jejichž hlavní povinností bylo prohlédnout porážené zvíře a pak i maso a
zamezit porážce příp. konzumaci masa ze zvířat nakažených nebo nemocných. Ve Spomyšli se 15.prosince 1897 vedení
obce dohodlo, že ponechá ohledávání masa na představenstvu obce. Počátkem října 1908, tedy před sto léty, byl přijat
návrh pana Karla Štolce (čp. 23), aby výkon prohlídky masa a dohlídky při porážce byl ponechán panu starostovi, příp.
obecním starším po řadě jdoucím.
Komplikace s chovem a zabíjením domácích hospodářských zvířat nastaly v průběhu války 1939-1945 a po ní, kdy bylo
zemědělství (i průmysl) rozvrácené válkou a byl všeho nedostatek.
Už v listopadu 1939 došel z Okresního úřadu v Roudnici do obce přípis Porážka vepřů – poučení, počátkem února roku
následujícího přípis Sběr tuku z mimojatečných a domácích porážek, za několik dní nato se do obce dostaly porážkové
listy a formuláře hlášení domácích a nutných porážek.
8.července 1940 došla do obce zpráva, že bývalý šrtm. Josef Hovorka je prohlížitelem jatečného dobytka i pro Spomyšl.
24.března roku 1942 požaduje roudnický okresní úřad data o nucených porážkách zvířat v roce 1941. Vedení zdejší
obce sděluje, že bylo nutně poraženo 11 prasat, které byly uznány k požívání, v jednom případě je řízení pozastaveno
(Řáda Josef).
Pan Jan Podrápský hlásí 17.06.1942 na obecním úřadě domácí porážku a je povinen odevzdat 3 ½ kg škvařeného sádla.
Okresní úředníci zaslali v září 1942 do obce předpis o evidování neschválených domácích porážek a zadržení masa.
Týž měsíc dostala obec sdělení, že je úředně stanovena nejnižší živá váha dobytka pro porážky, 27.října 1942 došla
další úprava snížení váhy u hovězího dobytka na 250 kg.
Do Roudnice, konkrétně sběrně tuků firmě Kelldrich, musí představitelé obce pravidelně hlásit povolené domácí
porážky. Například v říjnu 1942 to bylo u těchto lidí: Macek Lad., Pokorný Lad. a Leger Vilém – všechny 3 bez tuku,
Dobruský a Šrytr. Současně obec téže firmě hlásí odvedení sádla z domácích porážek u Ant. Růžičky a Václava
Tošnera.
Počátkem prosince 1942 zasílá OÚ Spomyšl Statistickému úřadu do Prahy statistiku o porážkách koz a vepřů. –
Poraženo bylo 26 koz a 5 vepřů, ale, bohužel, není uvedeno za jaké období.
Devátého února 1943 přišel do obce z Okresního úřadu přípis o zmenšení prohlížitelských obvodů (veterinářských).
Uplynul týden a Spomyšl zasílá do Roudnice žádost pana Josefa Víška ml., který v té době provozoval v obci řeznickou
živnost, za prohlížitele.
Pro starší občany jistě není žádnou novinkou, že za války byly obce povinny zasílat různá měsíční hlášení, mezi něž
patřil výkaz o domácích porážkách vepřů, koz a ovcí a výkaz o stavech hospodářských zvířat a drůbeže v jednotlivých
domech, včetně hlášení o jejich úhynu. Rovněž není žádným objevem, že z domácích porážek se platily poplatky, které
pak obec jednou měsíčně odesílala do Roudnice. Např. za domácí porážky v lednu 1943 odvedla do státní kasy 555,30
K, za únor 1943 částku 103,50 K, za srpen obnos 55,80 K.
V květnu 1943 předávají obecní radní panu Maškovi přípis z Roudnice, který se týkal odevzdávání kostí z domácích
porážek. Proč panu Maškovi? Protože právě on byl určeným orgánem, který v té době schvaloval porážky.
V listopadu 1943 zabíjeli občané Kulhánek, Srba, Šeba, Fišer, Veltruská a Tichota. Poslední měsíc roku 1943 se konaly
porážky u občanů ing. Sobotky, Kindla, Černého, Vršovské, Šmejkala, Macka, Sankota, Nešvery, Uhrové, Šeby Ant.st.,
Růžičky, Buttona, Viktorina, Šeby Václava a Karase. Hlášení o porážkách šlo pochopitelně do sběrny tuku Kelldrich v
Roudnici.
Zpřísnění pro schvalování domácích porážek došlo do obce čtyři dny před koncem roku 1943. Podle něho může být
domácí porážka za dodržení platných předpisů schválena jen tomu pěstiteli, který má splněny dodávky na 80%.
Na Silvestra 1943 požádali pánové Josef Dobruský a František Pokorný o povolení domácí porážky vepře pod paušální
váhou 125 kg. – Porážky byly povoleny proti úřednímu odvážení zabitých vepřů. Tutéž žádost podává v lednu 1944 pan
Václav Švec (čp. 103).
Tak, jak Němci prohrávali jednu bitvu za druhou a fronta se z východu blížila k Československu, ztráceli okupanté
zdroje potravin na Ukrajině. Protektorátní území Čech a Moravy se stalo hlavním dodavatelem masa, obilí, mléka,
cukru, krmiva pro koně a dalších zemědělských produktů. Vysocí protektorátní úředníci nařídili, aby se v každé obci
ustavila hospodářská rada, která měla posuzovat každého zemědělce, zda mohl splnit předepsané dodávky. Bujel černý
Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008
III
Domácí zabíjačka.
trh a drahota. Úřední cena sádla na potravinové lístky činila 21,60 korun za 1 kg, ale na černém trhu se platilo i přes
1000 K. Podobně se platilo za 1 vejce – až 10 K, za kilo masa se platilo 500 K, ačkoliv dle lístků stálo 17 K. To vše by
nám moc neřeklo, kdybychom si neuvědomili, že průměrný měsíční plat byl tehdy kolem 1600 K. Příděly potravin na
potravinové lístky nestačily a proto si obyvatelstvo pomáhalo všelijak, aby uživilo svou rodinu i sebe. K hospodářským
zákazům a omezením přidali Němci přísné tresty za černé porážky.
V lednu 1944 zabíjeli občané Tošner Josef, Suchý Karel, Macák Václav a Dobruský Oldřich. V únoru hlásí obec do
Roudnice porážky u občanů: Rožec Rudolf, Nietsche Anton, Srba Ladislav, Fišer Josef, Vaňura, Horká, Turek (čp. 4) a
Šrytr. V březnu zabíjel m.j. také pan Josef Rybák. Počátkem dubna provede obec vyúčtování porážek z března a
Zemskému úřadu v Praze odesílá 92,70 K, podobně za porážky v květnu 1944 zasílá tamtéž 76,50 K.
V květnu došly do obce oběžníky č. 406 – 408 datované 18.5.1944, které se týkaly dodávkové povinnosti sádla při
domácích porážkách vepřů, stanovení paušálu při domácích porážkách vepřů a nové úpravy povolování domácích
porážek vepřů.
V 67.zásobovacím období nebylo v obci poraženo ani jedno prase, za 68. a v 69.období bylo hlášení zasláno jako
obvykle firmě Kelldrich, počet porážek není znám.
17.listopadu zaslal Okresní úřad v Roudnici přípis s pokyny o stahování vepřů z domácích porážek. Pokyny byly
vyvěšeny pro veřejnost.
V březnu 1945 zasílá obec hlášení o 9 porážkách prasat za 72. zásobovací období
Přišel očekávaný konec války a čas poválečný, ale opatření v přídělovém, lístkovém zásobování, zavedená Němci,
neměla ještě dlouho ztratit svoji platnost. Den po pražském povstání hlásí obec firmě Kelldrich do Rce domácí porážky
v 79. (4.) zásobovacím období.
Počátkem listopadu 1945 sděluje obec do Roudnice, že MNV je svolný, aby se domácí porážky konaly v sobotu
odpoledne.
V lednu 1946 došel z Roudnice do obce přípis o povolování domácích porážek a o odvádění sádla z domácích porážek.
K projednání se musel předseda MNV Šourek dostavit na ONV v Roudnici 26.01.1946 v 9 hodin.
Roudnická firma Kelldrich, sběrna tuku, dostává hlášení o porážkách ve Spomyšli i počátkem února 1946, na ONV do
Roudnice zasílá obec vyúčtování poplatků vybraných za domácí porážky a také tam zasílá peníze vybrané za prohlídku
masa z domácích porážek.
V lednu 1947 posílá ONV v Roudnici přípis o odvodu sádla z domácích porážek. Za půl roku poté přišel do obce
oběžník č. 265, který mluví o revizi odvodu sádla z domácích porážek. První listopadový den téhož roku přišel přípis o
domácích porážkách vepřů v souvislosti s plněním dodávek a v polovině prosince pak oběžník, zabývající se hlášením
trestních případů při neplnění dodávek.
V roce 1948 a dalších zasílá vedení obce některé žádosti občanů o povolení domácí porážky k rozhodnutí do Roudnice.
Tak se stalo s žádostí paní Rozálie Vorlové v prosinci 1948 i s žádostí Jaroslava Šípala v únoru 1949.
V březnu 1949 byly žadatelům Boženě Tiché, Karlovi Levému a Václavu Plickovi povoleny domácí porážky se
sníženým množstvím odvedeného sádla.
Koncem listopadu roku 1951 vydává ONV v Roudnici pokyny k podávání žádosti o povolování domácí porážky a
volném prodeji masa.
Dne 11.ledna 1952 přišel do Spomyšle přípis z Ministerstva potravinářského průmyslu o stahování kůží s prasat při
domácích porážkách. Koncem srpna 1952 se ozývá ONV v Roudnici a píše o zahajovaných kurzech na kruponování
vepřů.
Zde mohu poznamenat, že jako člověk konající veterinární službu při domácích zabíjačkách ve Spomyšli, je zmiňován
pan Václav Boreček (žil v domě čp. 111) a také pan Antonín Růžička (žil v čp. 94).
Od října 1952 bylo nařízeno, že se musí stahovat kůže z vepřů při domácích porážkách (krupon), aby se ušetřily drahé
dovozy ze zahraničí, a její odvádění na jatky. Za 1 kg se platí 30,- Kčs, dodávka 3 ½ - 10 kg. Kruponování se provádí
na místech porážek, tzn. u majitelů vepřů.
Tímto aktem se stát stává majitelem levně získané, ale velice kvalitní suroviny, která je v následujících rocích
zpracovávána v kožedělných závodech na boty, kabely a všechny sedlářské potřeby. Pro stát je to finančně velmi
výhodné.
Domácí porážky v roce 1953 a v letech dalších by!y povolovány vždy až po splnění dodávkové povinnosti. Krupony z
domácích porážek vepřů odváděny po celý rok 1953.
Protože zdaleka ne všechny odevzdávané krupony měly dobrou kvalitu, přistupovaly mnohé Okresní národní výbory k
nařízení, aby kruponáři odevzdávali kůže sami a vzali na sebe veškerou odpovědnost za kvalitu kruponů. Za kůže mají
dostávat po 6 Kčs za 1 kg. Je-li nepořezaná, dostanou prémii 30 haléřů, t.j. 6,30 Kč/kg. Pak-li je poškozena, je určena
cena 5 — 6 Kčs.
Aby se zlepšila práce kruponářů, byla v okresech dokonce vyhlášena soutéž o nejlepší z nich, jako odměna bylo
vyznamenání většími premiemi.
V roce 1955 se stále pokračuje s kruponovaním v místech porážek, za 1 kg kůže se platí 8 Kčs, premie za kvalitní
kruponovaní a tím i kvalitní kůži jsou zrušeny přesto, že poškozené kůže jsou pak bezcenné a státu nepomohou v
získávání deviz vývozem koženého zboží.
V roce 1956 je stále za 1 kg kůže 8,- Kčs. Kruponáři pracují nejen na jatkách, ale i v soukromí, kde se kruponuje více,
ježto je to pro zemědělce výhodnější.
Od roku 1958 jsou kruponáři dle nových směrnic považováni za samostatné mistry a tím podléhají dani z obyvatelstva.
U kruponářského mistra, který kruponoval na domacích porážkách 128 vepřů, byla za rok 1958 vypočtena daň Kčs
Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008
IV
Domácí zabíjačka.
900,-.
Třídy kruponů:
I. tř. - bezvadný - hodnocen 8 Kčs za 1 kg (krupon má rozdílnou váhu od 2 - 9 kg),
II. tř. - poškozený při práci (pořezáním), nebo přírodními vadami: strupy, vyrážky a podlitiny – hodnocen 3,50 Kčs/kg.
Návrh na osvobození od kruponování domácí porážky může vydat pouze veterinární 1ékař s dodatečným schválením
orgánu ONV.
Vedle kruponů pro sedlářské a pro obuvnické úče1y se část kruponů používá k výrobě souprav pro motoristy.
Dnem 1.října 1959 vydalo Ministerstvo financí „Přímou instrukci pro výkonné orgány národních výborů“ ve věci
správních poplatků za povolení domácích porážek a za provedení veterinárně zdravotní prohlídky prasat. Mimo jiných
údajů se zde uvádí, že poplatek za zdravotní prohlídku prasat při domácích porážkách se platí 7 Kčs a že povolení
porážky se od 1.října 1959 platí správní poplatek 20 Kčs. Oba poplatky, které se boudou platit kolkovými známkami,
budou vybírat výkonné orgány MNV. Tím odpadl dosavadní způsob placení poplatku za veterinární služnu přímo
veterináři. Poplatky byla povinna platit jak JZD, tak i jejich členové, soukromí zemědělci a jiní uživatelé zemědělské
půdy.
Rovněž v roce 1960 byly domácí porážky vepřů povolovány až po splnění dodávkové povinnosti. Třídění kruponů a
jejich cena zůsta1y na úrovni roku 1958 a 1959.
V některých částech republiky se v důsledku reorganizace krajských národních výborů zača1y krupony doručovat do
Jednoty - lidového spotřebniho družstva - sběr krupony.
Suroviny se zpracovávají v kožedělných podnicích a zhotovuje se z nich kořená bižuterie, kožené boty za Kčs 39,-,
obleky na motorky, hrubší na sedlářské potřeby pro JZD. Z porážek se odvádi 5 kg kostí Sběrným surovinám.
Příklad: z nejtěžšího poraženého vepře o hmotnosti 250 kg vážil krupon 9 kg, z nejmenšího vepře o hmotnosti přes 70
kg vážil krupon 2 kg. Živnost kruponářská je dále zdaněna jako daň z obyvatelstva, za rok 1960 platil solidní
kruponářský mistr daň kolem půl druhého tisice Kčs.
Také v roce 1961 byly domácí porážky vepřů povolovány po splnění dodávkové povinnosti. Družstevníci na tom byli
lépe: první prasátko mohli zabít bez ohledu na splnění dodávek, na druhou zabíjačku musela být splněna dodávka
masová; u soukromého sektoru musela být na první zabíjačku splněna dodávka hned na celý rok (hovězí i vepřové). Do
konce února se povolovaly zabíjačky s ohledem na minulý rok, ale podmínkou bylo splnění dodávky v předchozím
roce. Když soukromý zemědělec nesplní dodávku masa, není mu zabíjačka povolena. S platností od 1.ledna 1961 byl
správní poplatek za povolení porážky stanoven zákonem č. 160/1960 Sb. na 25 Kčs za 1 prase. V tomto roce se již začal
projevovat nedostatek krmiv a proto se kruponářští mistři začali stále častěji setkávat s lehčími vepříky. Právě pro
nedostatky v zajišt’ování krmiv se prasata mohla krmit nejdéle jeden rok. Cena kruponů zůstává stejná: krupony
bezvadné v ceně 8,- Kčs a méněcenné v ceně 3,50,- Kčs. Z porážek se odvádí 5 kg kostí Sběrným surovinám.
Kruponářská živnost je stále zdaněna jako daň z obyvatelstva.
Zákon č. 154/1961 Sb. nařizoval, že prohlídku masa při domácí porážce zajišťuje okresní veterinární zařízení zpravidla
prodtřednictvím prohlížitelů masa domácích porážek a o prohlídku musí požádat chovatel nejpozději 3 dny před dnem
porážky.
O dva roky později, k 1.červenci 1963, nabyla platnosti vyhláška č.48/1963 Sb. V ní se některé pokyny opakují, např.,
že domácí porážka se může provést jen tehdy, má-li k ní chovatel povolení MNV. Rozdíly v podmínkách udělení
povolení zůstávají i nadále, osoby, které nejsou uživateli zemědělské půdy, mají povolenu pouze jednu porážku v
kalendářním roce. Soukromé osoby a členové JZD nemusí odevzávat škvařené sádlo z první porážky v roce, ale až z
každé další a to ve váze 5 kg. Převzetím sádla jsou pověřeny sběrny sádla a sádlo jim musí chovatel dodat do 7 dnů po
porážce. Z poraženého prasete jsou chovatelé povinni dát stáhnout kůži, která musí být ihned zbavena tuku, opatřena
razítkem, zvážena a jakostně ohodnocena.
Úleva pro chovatele přišla zavedením vyhlášky č. 100/1965 Sb., která rušila povinný odprodej sádla státu. V
uvolněných společenských poměrech roku 1968 byla vydána vyhláška č. 156, která se zabývala veterinárním
vyšetřením domácích porážek. Požadavek na vyšetření musel být nahlášen nejméně 7 dní a prohlídka provedena do 3
dnů před porážkou (prohlídka za živa) a provádět ji směl odborně způsobilý veterinární pracovník za úplatu 36 Kčs (za
prase a sele) včetně cestovního paušálu.
V dalších letech zůstává situace kolem domácích porážek prakticky na stejné úrovni: chovatel nemusí odevzdávat sádlo,
musí odevzdávat kůži (krupon). O povinném odevzdávání kruponu jsem našel poslední záznam ve vyhlášce č.145/1978
Sb., která prodlužuje účinnost předchozích opatření do konce roku 1981.
***** *
Abych byl konkrétní, zkusím vám přiblížit administrativní akce nutné pro zajištění zabíjačky v padesátých a šedesátých
letech u nás, ve Spomyšli, a pokusím se o stručnou informaci o tom, co je třeba doma připravit před zabíjačkou.
Když se hospodář rozhodl zabít vepříka, musel mít k tomu nejprve souhlas MNV. Vydal se tedy na úřad a požádal o
povolení k porážce. Od úředníka obdržel povolení (na příslušném tiskopise), který koncem padesátých let měl formu
třídílné skládačky, která se vyplňovala přes kopírovací papír. Všechny díly vyplňoval úředník na MNV, díl první byl
určen pro žadatele, díl druhý pro potřebu MNV a díl třetí pro ONV. Tyto tiskopisy se v různých obdobích vyskytovaly s
drobnými odchylkami. Pak žadatel o povolení porážky zaplatil stanovený poplatek a obdržel také čtyřdílný tikopis
zvaný “kruponka”, který byl povinen pravdivě vyplnit podle instrukce na rubové straně dílu A.
Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008
V
Domácí zabíjačka.
Jak si můžete sami ověřit, žádost byla podána 5.ledna 1960, porážka plánována na 10.ledna 1960, vyplněné není množství
vyškvařeného sádla, které se mělo odevzdat, byl určen kruponář a vše bylo podepsáno výkonný m orgánem MNV.
Na zadní straně tiskopisu, která byla určena pouze pro záznamy MNV, je v tomto případě vylepeno 5 kolků v celkové
hodnotě 27 Kčs, kolky jsou znehodnoceny kulatým razítkem Rady MNV ve Spomyšli, okr.Roudnice.
Ještě před zabíjačkou měl být porážený kus odborně prohlédnut, zda netrpí nějakou chorobou a měla se dostavit určená
osoba, v jednu dobu to byl pan Boreček, která na místě určila, kolik škvařeného sádla byl hospodář povinen odevzdat
státu. A nebyla to žádná maličkost; z některého dobře krmeného pašíka byla stanovena dodávková povinnost až 10 kg
škvařeného sádla. Není tedy divu, že se český člověk proti takovýmto praktikám v duchu bouřil a vyhledaval různé
způsoby, jak si pomoci. Jednim ze způsobů byl nákup levnějšího margarinu a jeho přidávání do sádla, které bylo pak
odevzdáno.
Když uvážíte, kolik starostí dalo drobnému zemědělci (a nejen jemu), aby prasátko vykrmil, aby mu nezahynulo, bylo
zdravé a při těle, pak každé kilo odevzdaného sádla znamenalo poměrně velký odvod ve prospěch státu, který se vůbec
nijak nepřičinil o růst vepříka, naopak, různými způsoby házel klacky pod nohy všem jeho držitelům. A to ještě nebylo
všechno! Bylo tady i tzv. kruponování, tj. odnětí části kůže ze hřbetu prasátka a jeho odvod státu; byl tady také, již ne
tak boIestivý, odvod 5 kg kostí z každého poraženého prasete.
***** *
V krátkosti se spolu
můžeme podívat na tzv.
,,kruponku”. Jednalo se o
tiskopis,
který
měl
zpočátku formu soutisku
dílů A, B a C (tisk 1958).
〈
Později (tisk 1960) je
jednalo celkem o 4 listy
ve
formě
bločku.
Originál pro Středočeský
průmysl masný, n.p.
Úvaly, má rozměry 70 x
155 mm. Jednotlivé listy
čtyřdílné kruponky jsou
označeny
ve1kými
písmeny A až D.
Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008
VI
Domácí zabíjačka.
Kruponka A — byla určena majiteli porážky (k domácí porážce vepře) a uvádělo se na ní číslo domácí porážky, dále
adresa majitele vepře, den provedení porážky, adresa kruponáře, hmotnost kruponu, jednotková cena a celková cena za
krupon. Tento díl po vyplnění zůstal majiteli vepře.
Na druhé straně kruponky A bylo poučení pro držitele domácí porážky, které je pro mne úsměvné; všemocný a
vševědoucí úředník od kancelářského stolu radí hospodářům, jak se starat o prase. Doslova se tam píše: S ohledem na
dobrý zdravotní stav prasete a získání bezvadného kruponu při příští domácí porážce je třeba dokrmované prase
udržovat v čistotě na vhodné podestýlce a nezavšivené.
Kruponky B, C a D — byly potvrzeny sběrnou kruponů, přičemž díly B a C byly vráceny kruponáři. Kruponka B se
odevzdávala MNV, kruponka C zůstala kruponáři.
Na druhé straně kruponky B, která byla určena pro povolovací úřad (MNV), bylo poučení pro sběrnu kruponů, na druhé
straně kruponky C určené pro kruponáře bylo poučení pro kruponáře.
***** *
Abychom si připomněli používané tiskopisy v celé jejich “kráse”, pokusil jsem se je zkompletovat tak, aby patřily k
jedné zabíjačce. Jak vidno, papíry se týkají porážky prasete pana Václava Duchoslava čp. 35.
Na vyobrazení vidíte vyplněné Povolení pro domácí porážku ze dne 20.12.1958 (řezník pan Víšek, podepsán
předseda MNV Šafařík), porážka je povolena za podmínky, že bude odevzdáno 7,5 kg škvařeného sádla do sběrny
v Horních Beřkovicích.
Vlevo je Kruponka – díl B, na níž stojí, že porážka byla provedena kruponářem Víškem dne 20.12.58 a krupon o
hmotnosti 7 kg byl odevzdán do sběrny v Roudnici n.L. a kruponáři bylo za něj vyplaceno 56 Kčs.
Jako poslední je uveden doklad ze dne 7.ledna 1959 z Horních Beřkovic o odevzdání předem určeného množství
škvařeného sádla, což v tomto případě bylo 7,5 kg.
Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008
VII
Domácí zabíjačka.
***** *
Příslušný úředník na MNV byl povinen vést seznam domácích porážek, který vypadal asi takto (je zobrazena pouze 1
strana tiskopisu):
***** *
MNV byl také povinen čtvrtletně hlásit na ONV do Roudnice a ten zase Krajskému NV do Ústí n. Labem počty
poražených kusů prasat. Předkládám kopii výkazu za I.čtvrtletí roku 1958 a protože je v originále tato kopie dost
nečitelná (napsaná obyčejnou tužkou), opíši vám počty poražených kusů: JZD III.-IV.typu 0 kusů, členové JZD
(záhumenkáři) 20 kusů, jednotlivě hospodařící rolníci s výměrou půdy od 0,10 ha 32 kusů a bezzemci a ostatní 27
kusů. Celkem bylo v obci v průběhu prvních tří měsíců roku 1958 poraženo 79 prasat.
Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008
VIII
Domácí zabíjačka.
***** *
Jak jsem již v předchozím textu uvedl, není účelem tohoto povídání radit co a jak připravovat před zabíjačkou a jak
postupovat při ní. Každý řezník má svoje postupy, svoje návyky, určitý stupeň znalostí a zkušeností, určitě také jinou
chuť při kořenění pokrmů. Proto jen heslovitě, jak jsem to poznal z vlastní zkušenosti:
Několik dní před zabíjačkou bylo třeba upéci neslazený kynutý plát nebo veku (z hladké mouky, vody, soli a droždí)
nebo koupit housky do jelit a jitrnic. Housky musely do zabíjačky mírně oschnout. Bylo třeba zajistit špejle a na jednom
konci je oříznout do špičky, aby dobře posloužily k zašpejlování jitrnic a jelítek. Současně se musela koupit nebo sehnat
vepřová střeva, měchýře a papírová střeva na tlačenky. Nesměla se podcenit příprava koření.
Z náčiní se musely připravit mlýnky na maso, vidličky, cedníky a kbelíky, bez velkých hrnců na vaření masa a misky
nebo pekáče na zachycení krve by to také nešlo. Ne nezbytnými byly tyče a háky na zavěšení masa.
Den před porážkou bylo vhodné připravit necky, kde se bude prase pařit, kladku k zavěšení poraženého vepře a také
důkladně vydrhnout štoček, takový větší dřevěný vál s postranními stěnami. Bylo vhodné prase den před porážkou
krmit pouze ráno, aby nemělo střeva příliš plná, a zajistit mu dostatek pitné vody. Hospodyně umlely nebo v hmoždíři
utloukly pepř, nové koření, hřebíček a kmín, promnuly a prosily majoránku, oloupaly a pokrájely asi 1 kg cibule a
usmažily ji na sádle dorůžova, prolisovaly nebo utřely stroužky asi ze 4 paliček česneku, uvařily přiměřené množství
krup (přebraly je, vypraly v několika vodách, uvařily doměkka za častého míchání, aby se nepřipálily, uvařené
propláchly dvakrát ve studené vodě, aby se odplavil šlem. Aby vše probíhalo k úplné spokojenosti, musela mít
hospodyně připravené nejen křehké nakládané okurky, hořčici a chléb, nýbrž také nějaké sladkosti a koláče, nemluvě o
vejmrdě – ochucené směsi strouhaného křenu s jablky.
V den porážky je třeba včas zajistit dostatek horké vody. K osvěžení přítomných dospělých je skoro nezbytné připravit
nějaký silnější alkoholický nápoj, někdy rum, někdy slivovici, vodku apod. Dospělí si mezi sebou rozdělili práci, každý
pomáhal řezníkovi podle svých možností a znalostí. Řeznické náčiní si sebou přinesl řezník.
Tak mohl začít den, pro každou rodinu zcela výjimečný.
Po podřezání čuníka bylo důležité zachytit krev do čisté mísy a promíchávat ji, třeba rukou nebo vařečkou. Vymíchanou
krev je třeba mírně osolit a uložit na chladném místě. Je třeba zajistit, aby žádná krev nezůstala v těle, proto se její
zbytky odstraňují z těla tzv. pumpováním přední nohou. Celá akce musí proběhnout co nejrychleji, hrozí sražení krve.
Po vykrvácení se prase omylo studenou vodou a pak pařilo, již položené v neckách, vodou teplou 60°C, maximálně
90°C. Pro lepší zbavení štětin se prase posype bednářskou smolou, jemně drcenou. Po napaření se prase zbavuje štětin
posouváním řetízku. Zvonkovou škrabkou se dokončí odstranění štětin z ostatních částí. Háčkem na zvonku se odstraní
paznehty z nožiček. Pak se prase vyjme z necek, odstraní se oči, uvolní jazyk a šlachy u zadních nohou pro zavěšení.
Částečně ještě v neckách a také po zavěšení se prase „oholí“, tzn., že se pomocí ostrých nožů (někteří řezníci používají i
žiletku) důkladně zbaví všech zbytků štětin. Po zavěšení se prase důkladně opláchne studenou vodou.
Po naříznutí břišní dutiny se vyňaly vnitřnosti, játra a všechny orgány a prase se opět opláchlo studenou vodou. Po
očištění a rozdělení se postupně odsekávalo nebo odřezávalo maso. Celek byl rozseknut na dvě půlky, hlava se také
půlila, oddělilo se sádlo a ledvinky, vyňal se mozek. Pak se maso rozbouralo na jednotlivé části, což se provádělo po
vychladnutí půlek na pracovním stole – štočku.
Kýtu oddělil řezník rovným sekem nebo řezem kolmo na páteř mezi bederní obratle od předku, hlavu nařízl před krčním
obratlem tak, aby u ní nezůstalo žádné maso z krkovice. Od ušního boltce pak řízl podél oblouku spodní čelisti, nesměl
však porušit žvýkací sval u hlavy.
Trup, již bez hlavy a kýty, položili pomocníci řezníkovi kostmi na stůl, který kruhovým řezem tvaroval plec. Tento řez
spojil s řezem, kterým přerušil povrchové prsní svaly. Plec odtažením a přeříznutím vaziva oddělil od trupu. Z trupu
řezem oddělil bok. Pečeni odseknul tak, aby žebírka nebyla delší než 3 cm. Bůček oddělil rovným podélným řezem od
Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008
IX
Domácí zabíjačka.
hrudní části. Pak odřízl pupeční část a hrudní špičku zbavil krvavého ořezu. Od boku oddělil lalok před prvním žebrem
tak, aby rukojeť kosti hrudní zůstala při boku.
Tak bylo zatím připraveno jen hrubě opracované maso, které se muselo dále upravovat. Některé části masa řezník dělil
na menší části, také je odstraňoval například od velkých kloubů a tučných ořezů pro další použití. Jednotlivé části pak
kuchařka – paní domu - využívala v kuchyni pro přípravu nejrůznějších pokrmů, např. na partičku. Řezník také provedl
úpravu vepřové kýty, ponechal ji buď s kostí nebo bez kosti, to podle přání. Od plece oddělil nožky.
Pak se již řezník věnoval přípravě střev na jelítka, jitrnice a tlačenky a přípravě masa na tyto pochoutky, guláš a ovar.
Používal k tomu, spolu se svými pomocníky, různé vhodné nástroje, jako nože, sekáče, pilky na kosti, ale také mlýnky a
mixéry.
Střívka musel řezník v den porážky zbavit obsahu, vyčistit, vyprat a vymnout v jedlé soli a znovu vyprat, aby se zbavila
střevního pachu. Někdy k tomu používal elektrickou pračku. Po vyčištění střívka nakrájel na přiměřeně dlouhé díly pro
další použití. K dalšímu použití připravil také žaludek a močový měchýř, čištění probíhalo obdobně jako čištění střev.
Tenké střevo používal řezník na jitrnice, tlusté střevo na jelita, močový měchýř a žaludek na tlačenku. Začínal
přípravou jitrnic, pokračoval přípravou jelítek a nakonec plnil tlačenky.
Mezitím se v kotli vařila ovarová polévka, bílá nebo i „černá“ s přídavkem krve, v ní pak jitrnice, jelita a tlačenky.
Bylo-li místo, čas a střízlivý ochotný člověk, pak nakonec v kotli probíhalo škvaření sádla, které musely zručné ruce
žen nebo mužů předtím nakrájet na drobné kousky.
Ilustrační snímky:
1.prase vykrvené a visící
2.prase vyvrhované
3.prase zbavené tuku
4.části prasete
5.zpracování uvařených
vnitřností a první ochutnávka
***** *
Snad mne nebudou žijící a pozůstalí pranýřovat, když si dovolím uvést na závěr tohoto povídání soupis lidí ze
Spomyš1e, kteří zabíjeli své vepříky nebo kozy v první polovině šedesátých let minulého století. Jsou to již více jak
čtyři desetiletí staré události a tak jsem uvážil, že by se jejich zveřejnění nemuselo nikoho osobně dotknout. Soupis
nemusí být úplný, protože zachovaný materiál, který jsem musel zpracovat, byl v hrozném stavu, zaprášený, zčásti
nečitelný, zčásti nepřesný v provedení zápisů o jednotlivých porážkách. Některá příjmení obyvatel jsou v soupise
zkomolena.
Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008
X
Domácí zabíjačka.
1961:
poř.
jméno
datum
hlášení
1. Kučera Mirosl.
31.12.1960
2. Došek Josef
31.12.1960
3. Duchoslav Václav
03.01.1961
4. Tyle Jiří
06.01.1961
5. Černý Václav
06.01.1961
6. Plocková
07.01.1961
7. Srbová Vlasta
06.01.1961
8. Kacerovský Mir.
13.01.1961
9. Duchoslav Zd.
13.01.1961
10. Borečková Růž.
14.01.1961
11. Patoč
16.01.1961
12. Srba Ant.
20.01.1961
13. Srba Bedř.
21.01.1961
14. Šeba Václav
21.01.1961
15. Šafařík Fr.
21.01.1961
16. Černý Jos.
22.01.1961
17. Dobiáš Josef
22.01.1961
18. Podlaha
20.01.1961
19. Bureš Václ.
20.01.1961
20. Šeba Ant.
26.01.1961
21. Macák Jos.
27.01.1961
za leden 1961 vyplaceno 75,60 Kčs.
datum
porážky
01.01.1961
01.01.1961
04.01.1961
07.01.1961
08.01.1961
08.01.1961
07.01.1961
14.01.1961
14.01.1961
15.01.1961
17.01.1961
21.01.1961
22.01.1961
22.01.1961
22.01.1961
22.01.1961
22.01.1961
22.01.1961
22.01.1961
27.01.1961
28.01.1961
druh
zvířete
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vyplaceno
(Kčs)
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
nález
poř.
datum
porážky
01.02.1961
02.02.1961
04.02.1961
04.02.1961
12.02.1961
12.02.1961
16.02.1961
19.02.1961
19.02.1961
22.02.1961
26.02.1961
28.02.1961
druh
zvířete
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vyplaceno
(Kčs)
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
3,60
nález
datum
porážky
05.03.1961
04.03.1961
07.03.1961
12.03.1961
15.03.1961
19.03.1961
26.03.1961
02.04.1961
druh
zvířete
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vyplaceno
(Kčs)
nález
datum
porážky
24.09.1961
02.10.1961
druh
zvířete
vepř
koza
vyplaceno
(Kčs)
jméno
datum
hlášení
31.01.1961
01.02.1961
03.02.1961
03.02.1961
11.02.1961
11.02.1961
15.02.1961
18.02.1961
18.02.1961
21.02.1961
25.02.1961
27.02.1961
1. Šafařík Václ.
2. Švecová Anna
3. Legerová Mar.
4. Turek Ant.
5. Šmejkal Al.
6. Macáková L.
7. JZD
8. Šourek Vl.
9. Vršovská Mar.
10. Jůra Stan.
11. Kacerovský A.
12. Borecký Jar.
za únor vyplaceno 43,20 Kč
poř.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
poř.
1.
2.
jméno
Poláček Jar.
Macek Vl.
Svoboda M.
Tichota Boh.
Rybák Jos.
Janouškovec J.
Cibulka V.
Zuska Jan
Švecová Marie
pro p. Patoče
jméno
Plicka Václ.
Budková Marie
datum
hlášení
04.03.1961
06.03.1961
11.03.1961
14.03.1961
18.03.1961
25.03.1961
01.04.1961
květen 1961
červen 1961
datum
hlášení
24.09.1961
02.10.1961
Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008
XI
řezník
Husák Václav
Srba B.
Víšek J.
Víšek J.
Husák V.
Víšek J.
Srba B.
Víšek J.
Víšek J.
Svoboda Václ.
Srba B.
Víšek J.
Víšek J.
Husák V.
Husák Jaroslav
Husák V.
Kolman J.
Víšek J.
Srba B.
Husák Václ.
Víšek
řezník
Srba B.
Faust
Srba
Víšek J.
Víšek J.
Srba
Víšek
Víšek
Srba B.
Srba B.
Srba B.
Srba B.
řezník
Srba
Husák Václ.
Srba Boh.
Srba Boh.
Srba Boh.
Víšek
Víšek
Víšek
nález
řezník
Víšek
Domácí zabíjačka.
3.
4.
poř.
1.
1.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
Šmejkal Alois
Tyle Jiří
22.11.1961
25.11.1961
22.11.1961
25.11.1961
koza
vepř
jméno
datum
hlášení
07.12.1961
07.12.1961
09.12.1961
09.12.1961
09.12.1961
09.12.1961
12.12.1961
12.12.1961
16.12.1961
17.12.1961
17.12.1961
17.12.1961
18.12.1961
16.12.1961
16.12.1961
19.12.1961
19.12.1961
21.12.1961
29.12.1961
23.12.1961
26.12.1961
27.12.1961
28.12.1961
30.12.1961
31.12.1961
31.12.1961
31.12.1961
datum
porážky
07.12.1961
10.12.1961
09.12.1961
10.12.1961
10.12.1961
10.12.1961
12.12.1961
12.12.1961
druh
zvířete
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
2 kozy
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vyplaceno
(Kčs)
datum
hlášení
datum
porážky
01.01.1962
01.01.1962
01.01.1962
01.01.1962
06.01.1962
06.01.1962
06.01.1962
10.01.1962
13.01.1962
13.01.1962
13.01.1962
20.01.1962
20.01.1962
20.01.1962
20.01.1962
21.01.1962
26.01.1962
28.01.1962
28.01.1962
28.01.1962
29.01.1962
30.01.1962
druh
zvířete
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vyplaceno
(Kčs)
Duchoslav Václ.
Turek Mir.
Viktorin Oldřich
Janouškovec Jos.
Šeba Ant.
Varta Josef
Macek Ladislav
Fišerová Marie
Borecký Jar.
Šrytr Josef
Tichota Boh.
Plicka Václ.
Horký Josef
Cibulka
Černý Václ.
Šmejkal Alois
Svoboda Mirosl.
Srba Ladisl.
Barcal Josef
Tyle Antonín
Hruška Josef
Rybák Josef
Viktorinová
Došková M.
Gregor Zd.
Hošková Růž.
Hajzlerová
Víšek
nález
řezník
Víšek
Víšek
Víšek
Víšek
Husák
Novotný
Huák Václ.
Srba B.
Srba B.
Srba B.
Víšek
Husák
Víšek
Srba B.
Srba B.
Srba B.
Víšek
Srba B.
Srba B.
Srba B.
Víšek
Srba B.
Víšek
1962:
poř.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
jméno
Podlaha
Macák Josef
Sankot Alois
Kučera Mirosl.
Plocek Frant.
Víšek Václav
Točín Ant.
Puchnerová
Turek Ant.
Srba Bedřich
Legerová Marie
Duchoslav Václ.
Tyle Jiří
Kopecká Emilie
Černý Josef
Kolmanová
Kokoška
Kacerovský
Šourek Vl.
Rechcígl J.
Borecká
Šafařík Fr.
Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008
XII
nález
řezník
Víšek
Víšek
Korbel
Husák
Víšek
Srba B.
Víšek
Srba
Víšek
Víšek
Srba
Víšek
Srba
Srba
Husák
Kolman
Srba
Srba
Víšek
Víšek
Svoboda
Husák
Domácí zabíjačka.
23. Jura
31.01.1962
vepř
za leden 1962 vyplaceno 118,80 Kč (v průměru tedy ca 5,15 Kč)
poř.
jméno
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
datum
hlášení
datum
porážky
02.02.1962
03.02.1962
03.02.1962
04.02.1962
06.02.1962
09.02.1962
10.02.1962
11.02.1962
11.02.1962
11.02.1962
15.02.1962
18.02.1962
21.02.1962
23.02.1962
24.02.1962
25.02.1962
druh
zvířete
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vyplaceno
(Kčs)
datum
hlášení
28.02.1962
02.03.1962
03.03.1962
05.03.1962
08.03.1962
10.03.1962
10.03.1962
16.03.1962
05.04.1962
02.05.1962
07.09.1962
27.09.1962
01.12.1962
08.12.1962
15.12.1962
15.12.1962
16.12.1962
22.12.1962
25.12.1962
28.12.1962
29.12.1962
30.12.1962
datum
porážky
01.03.1962
04.03.1962
04.03.1962
06.03.1962
09.03.1962
11.03.1962
11.03.1962
17.03.1962
05.04.1962
02.05.1962
08.09.1962
28.09.1962
01.12.1962
08.12.1962
15.12.1962
15.12.1962
16.12.1962
22.12.1962
26.12.1962
28.12.1962
29.12.1962
druh
zvířete
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
koza
koza
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vyplaceno
(Kčs)
datum
hlášení
31.12.1962
02.01.1963
03.01.1963
04.01.1963
05.01.1963
05.01.1963
05.01.1963
06.01.1963
datum
porážky
01.01.1963
03.01.1963
04.01.1963
05.01.1963
05.01.1963
05.01.1963
05.01.1963
06.01.1963
druh
zvířete
vepř
koza
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vyplaceno
(Kčs)
Doubravský Ol.
Tůma
Poláček Jar.
Kulhánek V.
Šafařík Václ.
Uher Fran.
Duchoslav Z.
Janouškovec
Macáková
Srba Bohum.
Šebová Marie
Borecký Jar.
Burešová Jar.
Macek Vlad.
Nicek Václ.
Zusková
poř.
jméno
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
Patoč V.
Šmejkal
Tichota
Svoboda
Husáková
Šeba Ant.
Cibulka V.
Viktorin Ol.
Barcal
Došek Jos.
Cinybulk J.
Patoč Vinc.
Plicka Václ.
Cibulka Josef
Borecký
Levý Karel
Hošek J.
Švec Karel
Srba Ladisl.
Rybák Josef
Barcal Josef
Gregor
Srba
nález
řezník
Husák
Víšek
Srba
Husák
Srba
Dvořák
Víšek
Víšek
Srba
Srba
Husák
Srba Boh.
Srba Boh.
Husák
Husák
Víšek
nález
řezník
Srba
Víšek
Srba
Srba
Husák
Husák
Víšek
Víšek
Husák
Srba
Víšek
Víšek
Srba
Víšek
Srba B.
Svoboda V.
Srba B.
Srba B.
Srba B.
Víšek
1963:
poř.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
jméno
Varta Josef
Kučera Mirosl.
Doubravský F.
Týle Jiří
Duchoslav Zd.
Černý Václ.
Plocek Frant.
Černý Josef
Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008
XIII
nález
řezník
Srba Boh.
Husák V.
Husák V.
Víšek
Víšek
Husák V.
Víšek
Husák V.
Domácí zabíjačka.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
40.
41.
42.
43.
44.
45.
46.
47.
48.
49.
50.
51.
52.
53.
54.
55.
56.
57.
58.
59.
60.
61.
62.
Turek Ant.
Duchoslav V.
Srba Boh.
Srba Bedř.
Hnízdilová
Šourková M.
Hejslerová M.
Šrytrová Zd.
Legerová Mar.
Kolman Kar.
Došková A.
Puchner F.
Macák Josef
Šafařík V.
Macáková L.
Šmejkal
Hruška
Kulhánek
Švecová A.
Cibulka V.
Viktorin A.
Zusková M.
Poláčková M.
Macek Jar.
Šebová M.
Burešová J.
Rechcígl
Husák V.
Tichota
Šeba Anton.
Horký Josef
Borecký Jar.
Borečková Růž.
Cibulka V.
Janouškovec
Švecová
Šafařík V.
Točín O.
Patoč V.
Duchoslav Z.
Srbová Blaž.
Cinybulk
Borecký
Janouškovec
Tichota
Patoč
Plicka Václ.
Dobiáš J.
Glegor Zd.
Viktorin
Vinař Oldř.
Hnízdilová R.
Barcal Josef
Točín
11.01.1963
12.01.1963
12.01.1963
12.01.1963
16.01.1963
17.01.1963
18.01.1963
18.01.1963
20.01.1963
20.01.1963
23.01.1963
23.01.1963
23.01.1963
25.01.1963
26.01.1963
26.01.1963
26.01.1963
26.01.1963
29.01.1963
29.01.1963
07.02.1963
08.02.1963
09.02.1963
09.02.1963
12.02.1963
13.02.1963
15.02.1963
16.02.1963
16.02.1963
21.02.1963
24.02.1963
02.03.1963
02.03.1963
07.03.1963
08.03.1963
24.03.1963
26.03.1963
29.04.1963
09.05.1963
08.12.1963
12.12.1963
14.12.1963
14.12.1963
15.12.1963
15.12.1963
19.12.1963
21.12.1963
23.12.1963
23.12.1963
27.12.1963
27.12.1963
29.12.1963
29.12.1963
31.12.1963
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
koza
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
koza
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
beran
vepř
vepř
koza
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
Víšek
Víšek
Srba.
Víšek
Dvořák
Víšek
Víšek
Víšek
Srba B.
Kolman
Srba
Puchner
Srba
Srba B.
Srba B.
Víšek
Víšek
Husák
Panoška
Víšek
Víšek
Víšek
Srba B.
Husák
Husák
Srba B.
Víšek
Víšek
Srba
Husák
Husák
Srba
Svoboda
Svoboda
Srba
Víšek
Srba
Víšek
Srba
Husák
Srba
Víšek
Srba
Srba
Srba
(bratr)
Víšek
Víšek
Srba
Víšek
V roce 1963 poraženo v obci při domácích porážkách 57 vepřů, 4 kozy a 1 beran, celkem 62 kusy.
Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008
XIV
Domácí zabíjačka.
1964:
poř.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
40.
41.
42.
43.
44.
45.
46.
47.
48.
49.
50.
51.
52.
53.
54.
55.
56.
jméno
Duchoslav Václ.
Levý Karel
Legrová Marie
Srba Boh.
Srba Bedřich
Švecová Marie
Šourková
Šeba Antonín
Bureš Václav
Týle Jiří
Hošková Marie
Plocková
Došková Anna
Turek Ant.
Svoboda Mirosl.
Šrytrová Zd.
Šmejkal Alois
Černý Václ.
Hruška J.
Dobruský Oldř.
Švec Václ.
Borečková Růž.
Budková Mar.
Cibulka Václ.
Tůma
Šafařík
Šebová Marie
Nicek Václ.
Borecký Jar.
Hajslerová
Macek
Srbová Blaž.
Janouškovec
Horký J.
Hruška J.
Duchoslav Zd.
Tichota Boh.
Varta Josef
Patoč
Dobruský O.
Borečková
Bohana Stanislav
Patoč Vinc.
Plicka Václ.
Chladimová
Cinybulk J.
Varta Josef
Fišerová Marie
Janouškovec J.
Borecký Jar.
Duchoslav Zd.
Barcal Josef
Viktorin
Kolman J.
Hošková J.
Gregor Zd.
Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008
datum
hlášení
04.01.1964
04.01.1964
09.01.1964
11.01.1964
12.01.1964
12.01.1964
12.01.1964
17.01.1964
17.01.1964
18.01.1964
18.01.1964
12.01.1964
12.01.1964
24.01.1964
datum
porážky
druh
zvířete
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
koza
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
25.01.1964
25.01.1964
26.01.1964
26.01.1964
02.02.1964
03.02.1964
06.02.1964
07.02.1964
08.02.1964
08.02.1964
13.02.1964
14.02.1964
16.02.1964
22.02.1964
23.02.1964
23.02.1964
27.02.1964
22.03.1964
12.04.1964
11.04.1964
18.04.1964
26.04.1964
08.05.1964
22.06.1964
25.07.1964
29.07.1964
28.07.1964
29.09.1964
11.10.1964
13.10.1964
29.10.1964
06.11.1964
09.11.1964
11.11.1964
12.11.1964
12.11.1964
13.11.1964
17.12.1964
18.12.1964
25.12.1964
27.12.1964
XV
vyplaceno
(Kčs)
nález
řezník
Víšek
Víšek
Srba B.
Srba B.
Víšek
Svoboda
Víšek
Husák V.
Srba Boh.
Víšek Josef
Srba B.
Víšek J.
Srba B.
Víšek
Srba
Víšek
Víšek
Husák
Víšek
Husák
Panoška
Svoboda (Jevin.)
Husák
(Lužec)
Víšek
Srba
Husák
Husák
Srba Boh.
(švára)
Husák
Srba
Víšek J.
Husák
Víšek
Víšek
Srba
(sám)
Husák
Svoboda
Srba
Srba
Srba
Husák
Kapitán (?)
Srba
Víšek
Srba
Víšek
Srba
Víšek
?
Srba
Víšek
Domácí zabíjačka.
57.
58.
Švec Karel
Rybák Josef
27.12.1964
29.12.1964
vepř
vepř
Svoboda
Srba
V roce 1964 poraženo v obci při domácích porážkách 57 vepřů a 1 koza.
1965:
poř.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
jméno
Šmejkal Alois
Černý Mir.
Tyle Jiří
Levý Karel
Švecová Mar.
Černá Vlasta
Plocková Anna
Srba Ladis.
Šourková
Svoboda mir.
Šeba Ant.
Došková Anna
Duchoslav Zd.
Hnízdilová
Srba Boh.
Cibulka V.
Tůma V.
Legerová M.
Šafařík V.
Turek Mir.
Šrytrová Z.
Tichota B.
Hruška J.
Dobruská
Horký Jos.
Točín Ant.
Bureš Václ.
Duchoslav Zd.
Borecký Jar.
Srba Bedř.
Poláčková
Janoušek J.
Macek S.
Bohana Stanisl.
Plicková M.
Patoč Vinc.
Cibulka Václ.
Tůma J.
datum
hlášení
01.01.1965
01.01.1965
01.01.1965
02.01.1965
04.01.1965
04.01.1965
07.01.1965
08.01.1965
09.01.1965
10.01.1965
12.01.1965
15.01.1965
16.01.1965
17.01.1965
22.01.1965
23.01.1965
23.01.1965
24.01.1965
25.01.1965
30.01.1965
30.01.1965
31.01.1965
31.01.1965
31.01.1965
06.02.1965
06.02.1965
11.02.1965
13.02.1965
20.02.1965
20.02.1965
28.02.1965
28.02.1965
28.02.1965
21.03.1965
10.04.1965
17.04.1965
17.04.1965
15.05.1965
datum
porážky
druh
zvířete
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vepř
vyplaceno
(Kčs)
nález
řezník
Víšek
Husák
(sám)
Víšek
Svoboda
Husák
Víšek
Srba
Víšek
Srba
Husák
Srba B.
Víšek
Joura K.
Srba
(Lužec)
Víšek
Srba
Srba
Víšek
Víšek
Srba B.
Husák Jar.
Husák V.
Husák V.
Víšek
Srba
Víšek J.
Srba B.
Víšek
Srba
Víšek
Husa
Srba B.
Srba
(svatba 17.4.)
***** *
Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008
XVI
Domácí zabíjačka.
Přikládám kopie několika zachovaných ústřižků složenek, jimiž byl Okresním veterinárním zařízením Mělník placen
pan Antonín Růžička, Spomyšl čp. 94, za provádění prohlídek při domácích porážkách. Zachované ústřižky pocházejí z
let 1962 – 1965.
***** *
Abychom si dokázali uvědomit, v jakých dimenzích asi uvažujeme, vkládám doklad o stavu prasat v obci k 1.říjnu
1956.
Plemenné prasnice
(též kojící)
6-9 měsíců
Státní statky
JZD
V osobním
vlastnictví členů
JZD
Soukromníci
0,11 do 2,00 ha
Soukromníci
2,01 do 5,00 ha
Plemenní
kanci (starší
6 měsíců
s povolením
k připouštění)
starší 9
měsíců
při
nepři
puš
puš
tě
tě
né
né
12
6
7
3
při
puš
tě
né
-
nepři
puš
tě
né
-
-
-
-
-
-
1
Selata
do 8
neděl
Ostatní prasata
včetně prasnic
a kanců
z chovu vyřazených
celkem
8nedělní až Půlroční
méně než
a starší
půlroční
1
1
82
7
230
45
15
105
40
24
436
103
39
1
-
10
8
39
58
-
-
-
-
2
3
***** *
Ke zpracování tohoto krátkého pojednání mi posloužily údaje zveřejněné na internetových stránkách různých
společností a jednotlivců. Vřele jim děkuji za poskytnutý materiál. Nejdůležitější podklady jsem získal při třídění
písemných dokladů z “archivu” Obecního úřadu Spomyšl. Myslím, že pro příští generace obyvatel naší obce se tak
zachová popis události, který by jinak mohl být zapomenut nebo při ústním předávání z pokolení na pokolení
Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008
XVII
Domácí zabíjačka.
neúmyslně překroucen. Pro nás, žijící a pamatující popisovanou dobu, znamená dnešní povídání jen oživení vzpomínek
a připomenutí událostí, které neodmyslitelně patřily k našemu životu.
***** *
Vysvětlivky:
Myopatie DFD - nastává zejména u vyhladovělých a vyčerpaných zvířat, může však být i důsledkem opožděného
vykrvení, zejména u zvířat, která byla před porážkou vystresovaná a vytvořená kyselina mléčná přešla do krve.
Zásadním problémem je omezená údržnost takového masa. Při vyšším pH mohou snáze růst mikroorganismy, navíc, při
nedostatku sacharidů mikroorganismy metabolizují jiné náhradní substráty - zejména aminokyseliny - a působí
osliznutí, chuťové a pachové odchylky, tedy zkázu masa.
G1ykolýza - přeměna glukózy na jednodušší látky se ziskem energie. Při nedostatku kyslíku (např. v pracujícím svalu)
vzniká mléčná kyselina (viz laktát) a energetický zisk je poměrně malý.
Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008
XVIII
Domácí zabíjačka.

Podobné dokumenty