borůvkovo–filmové listy
Transkript
borůvkovo–filmové listy
borůvkovo–filmové listy 4 5 7 Rozhovor: Alena Mihulová Dotazník: Radka Piskačová Válka skončila? 8 Rudolf Hrušínský 8 Wojciech Smarzowski 10 English friendly page b r. ram Fr a Sm → n t b o L et et i š e k r o an n V v 21 ov í ki lá é n .3 y no čil a tě 0 sa dy Letní filmová škola Uherské Hradiště pátek 31.07.2015 Dý m 8 Mix Stane se Smích skončil? Připadá vám, že o něčem tak strašném, jako byla druhá světová válka, se nedá žertovat? Že když jde o nácky, všechny hned přejde smysl pro humor? Už řada tvůrců dokázala, že válečným hrůzám se dá čelit i smíchem (aspoň poté, co už skončily). A že i z válečných filmů či seriálů můžou pocházet zábavné hlášky. Třeba tyhle: Ejzenštejn v Guanajuatu Německý plukovník: „Toho vašeho herce jsem jednou viděl ve Varšavě na jevišti. To, co provedl Shakespearovi, my teď provádíme Polsku.“ (Být, či nebýt) Herr Flick: „Předvedu vám gestapácký tanec. Levačkou vykročit vpřed a pak ji zpátky dát hned, hodně nahlas zařvat a taky šermovat! A jenom škrtnout sirkou a město vypálit a potom bude všude klid! Ááá, Himmler, Himmler, Himmler!“ (Haló, haló!) Vypravěč: „Onoho jasného rána v květnu 1940 francouzská armáda ustupovala, podle mluvčího hlavního velitelství, nejlíp. Žádná armáda před ní nikdy neustupovala tak dobře a hlavně tak rychle.“ (Kam se poděla sedmá rota?) Adolf Hitler: „Vyhodit, degradovat, zavřít!“ (Zítra vstanu a opařím se čajem) Soutěž Válka možná ještě neskončila, ale naše soutěž o pěkné filmové tašky a další LFŠ ceny končí právě dnes. Pokud tedy nechcete propásnout možnost slavně zvítězit, pořádně si přečtěte následující dvě otázky a správné odpovědi nám zašlete na [email protected]. Když budete mít při slosování krapet štěstí, pošleme mail i my vám – s instrukcemi, jak a kde si vyzvednout svou výhru. 1. Jaký tanec spolu tančí manželé Zborští v první vzpomínkové scéně filmu Pravdivý konec velké války, který uvidíte dnes od 12.00 ve Sportovní hale? 2. Kdy oficiálně skončila druhá světová válka? a) 8. 5. 1945 b) 9. 5. 1945 c) 2. 9. 1945 Anketa Kdo by měl hrát v připravovaném filmu Anthropoid zrádce Karla Čurdu? Petr Willert fotograf Myslím, že by ho mohl zahrát Brad Pitt. Má zkušenosti s válečnými filmy, navíc hrál i v Hanebnejch panchartech, takže už ho nic nemůže překvapit. Anna Horká studentka Já bych obsadila nějakou ženu. V hradeckém Klicperově divadle hraje žena i Richarda III., tak proč ne Čurdu. Dobrý obličej by na to měla Simona Babčáková. Ostře sledovaná digitalizace Ejzenštejn v Guanajuatu ↓ Kino Mír / 12.00 Nad smyslem digitálního restaurování starých snímků a budoucností klasického promítání v kině se zamýšlí krátkometrážní dokument Adama Oľhy. Kromě něj se v rámci cyklu Arzenál producenta Radima Procházky můžete těšit i na snímky Příchozí z temnot a Nová věčnost. (bb) ↓ Kino Hvězda / 20.30 Nenechte si ujít předpremiéru nejnovějšího titulu Petera Greenawaye zachycujícího deset dní, které otřásly sovětským režisérem Sergejem Ejzenštejnem při natáčení dokumentu Ať žije Mexiko! Greenaway chytře využívá střihové skladby, a snímek (na fotce nahoře) tak funguje jako svébytný komentář a polemika s Ejzenštejnovými principy, které jsou nebozí studenti filmových škol nuceni obdivovat hned od první přednášky. Originálně pojatý snímek, soustředící se především na milostnou aféru tvůrce a jeho průvodce, soutěžil na Berlinale a vyvolává silné reakce všeho druhu. (klk) Manon Meurt, Už jsme doma ↓ Kolejní nádvoří / 19.30 Jeden z největších objevů poslední doby na domácí scéně, kapela Manon Meurt, svým sympatickým rockem odkazuje k subžánru shoegazingu inspirovanému Radiohead a Sigur Rós i ke klasičtějším skupinám 90. let typu The Cranberries nebo Manic Street Preachers. Dvě holky a dva kluci z Rakovníka rozezní Hradiště o půl osmé. Na ně pak naváže sestava Už jsme doma (na fotce), která letos slaví třicet let na scéně. Pokud jde o stylovou charakteristiku, sami o sobě říkají, že hrají něco mezi Sex Pistols a The Residents. Zkrátka trochu jiný punk. (bb) LFShow ↓ Šapitó Letní poloha / 21.00 Zajímá vás, jak dopadl první ročník soutěže pro pozorné diváky a aspiranty na dramaturgy? Přijďte se podívat na finále, ve kterém se utká deset nejlepších účastníků, již po celý festival pilně odpovídali na záludné otázky týkající se uváděných filmů. Vítěz klání dostane možnost pro příští, 42. ročník LFŠ navrhnout svou vlastní sekci. A kdyby snad tápal, jestli se má zaměřit spíš na retro krváky, nebo na mongolskou kinematografii, určitě ocení i vaši fundovanou radu. (bb) 2 Odborný program Němá kapela Zabelov Group Běloruský akordeonista Roman Zabelov a český bubeník Jan Šikl vytvářejí v rámci svého originálního projektu za pomoci samplů, efektů a syntezátorů snové cinematické skladby, žánrově oscilující mezi ambientem či minimal music a moderními groovy a lámanými rytmy. Dvojice oslovila veřejnost jako support skotské skupiny Hidden Orchestra a mezi kritiky je označována za jeden z alternativních Android Váš hlas a obraz Hradiště Pozvánka na: Buranteatr – Příběhy nečekaných konců Letní filmová škola Uherské Hradiště @lfskola letnifilmovaskola iOS Letní filmová škola Uherské Hradiště Foto: Pavel Nesvadba 3 Už se blížíme do finále! První ze dvou bodů dnešního odborného programu v Redutě 2 se jmenuje Kino za školou: inspirativní příklady práce s mladým publikem a spolupořádá ho Kancelář Kreativní Evropa – MEDIA. Dozvíte se, jak dostat filmy do školy, co žákům pouštět anebo jak můžou kina získat peníze na dílny pro děti. Inspirační seminář začíná v 11.00. Druhým bodem odborného programu je přednáška Cannon Films – hokynáři s láskou k filmu, v níž Jiří Flígl představí „továrnu na brakové sny“, jíž je věnována letošní sekce půlnočních delikates. Na konkrétních ukázkách Flígl představí béčkovou velkovýrobnu producentů Golana s Globusem, kteří se výrazným písmem zapsali do dějin Hollywoodu. Třeba i filmem Cyborg – režisérký sestřih (na fotce). Začátek je v 17.30. (šk) objevů loňského roku. „Zabelov Group jsou příjemným osvěžením české elektronické scény. Downtempo, ambient, nu-jazz a naprosto jedinečně využitý akordeon slibují skvělý doprovod němého filmu,“ láká hudební dramaturg LFŠ Zdeněk Blaha. Oním filmem bude dnes od 14.30 v kině Hvězda Hitchcockovo skvělé boxerské představení Světový šampión, o němž se dozvíte víc na straně 6. (ivp) Taguj #lfs2015 Windows Aktuální informace a program 41. letní filmové školy Uherské Hradiště najdete na www.lfs.cz. Pro návštěvníky je také letos připravena pohodlná mobilní aplikace LFŠ – Letní filmová škola vytvořená firmou Ackee.cz, s programem, novinkami a informacemi o filmech. Chcete zažít světovou premiéru? Tak se ve 20.00 zastavte v Divadelním stanu na představení souboru Buranteatr Příběhy nečekaných konců, adaptaci tří povídek anglického spisovatele Roalda Dahla, jehož tvorba je právě nečekanými konci pověstná. Konkrétně půjde o ztvárnění krátkých próz Skopové na porážku, A nyní mne zanechej v pokoji a Čubka. Jména téhle grupy se nelekejte, nejsou to žádní burani – název má prý evokovat „silný stepní vítr vanoucí si bez ohledu na okolí“, a tedy vůli dělat si věci po svém. Soubor založili v Brně absolventi Divadelní fakulty JAMU, v repertoáru mají kromě Roalda Dahla i další klasiky, včetně adaptace Hitchcockova mysteriózního thrilleru 39 stupňů. (šk) Rozhovor 4 Alena Mihulová: Na takovou roli čekáte třeba Všichni ji mají zaškatulkovanou coby vyjukanou okatou holku z filmu deset let Sestřičky, při jehož natáčení se Adéla Kabelková seznámila s budoucím manželem, režisérem Karlem Kachyňou. Role zdravotnic jsou jí osudné: ve svém posledním snímku Domácí péče, jenž byl uveden i na letošní LFŠ, zazářila jako obětavá ošetřovatelka Vlasta, která by se pro druhé rozdala, ale kvůli vážné nemoci se musí naučit pomoc i přijímat. Jaké byly vaše první dojmy ze čtení scénáře Domácí péče? Střídavě jsem se smála a brečela. Přála jsem si, abychom to takhle dokázali i natočit, aby to lidi, až budou vycházet z kina, cítili stejně jako já. Aby vnímali humornost a zároveň vážnost situace, v níž se Vlasta ocitla. Asi se to povedlo. Při premiéře na karlovarském festivalu si Domácí péče vysloužila desetiminutový potlesk vestoje. To mě šokovalo. Měla jsem toho přes ten den moc, řešila jsem ještě jiné natáčení, takže jsem byla unavená a v kině málem usnula. A najednou mě probral mohutný potlesk. V osvětleném sále stálo přes 1200 lidí a všichni tleskali. A já si říkala: Bože, je to pro nás pro všechny, pro celý štáb, ale hlavně pro mě! Užila jsem si to. V době, kdy jsem točila Sestřičky nebo Krávu, nebyly takovéto slavnostní premiéry ve zvyku, takže jsem nikdy nic podobného nezažila. 5 Jste si s hlavní hrdinkou Vlastou v něčem podobné? Taky jsem bývala samaritánka jako ona. Ale asi před deseti lety se ve mně něco zlomilo. A od té doby, když mi chce někdo pomoct, neříkám ne. Uvědomila jsem si, že není sobecké chtít dělat něco čistě jenom pro sebe. Snesla byste, obdobně jako Vlasta, vztah s mužem, kterého ve filmu ztvárnil Bolek Polívka? S takovým tím bodrým chlápkem, jenž své pocity skrývá za vtipkování? Vydržela bych spíš s Bolkem než s jeho filmovým Laďou. Možná kdybych byla mladá a vstupovala do manželství jako nepopsaný list, považovala bych takový vztah za normální. Přijala bych, že žijeme spíše vedle sebe než spolu, a byla bych nešťastná jen tiše. Laďa ovšem není úplně typ necitlivého postaršího chlapa. Bolek mu vdechl vnitřní křehkost, ostych a nespokojenost. Celý ten příběh je o nevyslovené lásce. Vlasta i Laďa si jedou tak dlouho po svých vlastních kolejích, že už problémy svého manželství přestali vnímat. Bavil se s vámi už Slávek Horák o další spolupráci na jeho příštích projektech? Když mi říkal, co by si chtěl zkusit, nebyly to věci úplně pro mě. Těžko natočíme Domácí péči 2. Na takovou roli čekáte třeba deset let, scénářů s podobně výraznými ženskými charaktery moc není. Pokud ale pro mě Slávek někdy v budoucnu nějakou úlohu mít bude, věřím, že si na mě vzpomene. Nedávno jste ale byla obsazena do chystaného britsko-francouzsko-českého thrilleru Anthropoid o atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Koho v něm budete hrát? Odbojářku Marii Moravcovou, která pomáhala parašutistům v Praze. Při zásahu gestapa pak spáchala sebevraždu. Sean Ellis si mě našel přes castingovou agenturu a pozval mě do Londýna. Jestli mi Domácí péče v něčem pomohla, tak je to odvaha. Předtím bych si nikdy netroufla ucházet se o roli v podobně velké produkci, navíc v angličtině! Teď jsem si ale řekla, že sice mluvím anglicky tak mizerně, že potřebuju tlumočníka, ovšem když mě chce pan Ellis vidět, tak že za ním dojedu. Snažila jsem se ho přesvědčit, že tím strašným jazykem opravdu nevládnu. Ale on mi pořád tvrdil, jak se na tu roli báječně hodím. Vaše dcera Karolína se, podobně jako její otec Karel Kachyňa věnuje režii. Dokonce o vás natočila tříminutový snímek Maminka. Byla na vás na place podobně tvrdá, jako se to tradovalo právě o Kachyňovi? Karolína toho má z mého manžela hrozně moc. Někdy, když se mnou mluví o svých nápadech, tak jsem ráda, že mám jen to svoje herectví, protože ty tvůrčí návaly bych asi neustála. Ale křičet, to ne, to ona neumí. Kachyňovi se říkalo „železnej dědek“, protože dokázal zařvat na kohokoli, kdo svou práci nedělal dobře. Všechny si známkoval. Když jsme natáčeli v zimě Sestřičky a kostymérky mi zapomněly připnout na podvazkové punčochy kamaše, tak křičel: „Kostýmy, to je čtyři minus! Ne, počkejte, to je rovnou čistá pětka!“ Dal někdy na vaše rady? Během natáčení Krávy jsem měla čerstvě po absolutoriu herectví, a chtěla jsem mu proto ukázat, že jsem se na škole něco naučila a že mám právo mít na věci svůj vlastní odborný názor. O jedné scéně s Radkem Holubem jsem měla o dost jinou představu než můj muž. Tak mi v klidu řekl, dobře, zkusíme to, ale pro jistotu to vezmeme ještě jednou podle mě. Já si myslela, kdovíjak ten můj nápad není skvělý, ale když jsem to pak viděla při projekci, zmlkla jsem. Vůbec se to nedalo použít. Víme, že pro váš život byly zlomové Sestřičky, při jejichž natáčení jste se do sebe s Karlem Kachyňou zamilovali. Který další jeho film je pro vás osudový? Díky Láskám mezi kapkami deště jsem se dala na herectví. To jsme se ještě osobně neznali, ale když jsem v tom viděla Terezu Pokornou, tak jsem si řekla, že je taky malinká jako já, a když může být herečka ona, já taky. No jo, já vím, byla jsem dost naivní holka. ← Lifebox Alena Mihulová se dostala do světa filmu ve svých 17 letech, kdy vyhrála konkurz na roli v Sestřičkách. Snímek jí kromě celoživotního přátelství s Jiřinou Jiráskovou přinesl i budoucího manžela, režiséra Karla Kachyňu. S ním poté natočila i snímky jako Kráva či Smrt krásných srnců. Své osobní problémy a boj s alkoholem, které se dostavily po smrti jejího muže, naplno odtajnila v jednom z nejlepších dílů TV pořadu 13. komnata. Nyní je hvězdou tragikomedie Domácí péče – za svůj výkon v ní obdržela cenu na letošním karlovarském festivalu. Bratrstvo neohrožených: Radka Piskačová Zeptali jsme se lidí, kteří připravují Letní filmovou školu, na pár zvídavých, ale co si budeme zase nalhávat, jinak docela zbytečných otázek. Dnes je hostem rubriky tisková mluvčí LFŠ Radka Piskačová. Co je na vaší práci nejzábavnější? Brainstormingy s Janem Jílkem a Ivou Hejlíčkovou. U jakého filmu jste naposledy brečela? U filmu Tělo od Małgorzaty Szumowské. A u jakého jste brečela, ale stydíte se za to? Ve 32. týdnu těhotenství se za slzy stydět nemusíte, všechno svedete na hormony :). Kam v Hradišti po filmu na jídlo? Kamkoliv do stínu. Co je váš šestý smysl? Ženská intuice. Jaké by bylo vaše mafiánské jméno? Dueinunoita. Kdyby o vás natočila dokument Helena Třeštíková, jak by se jmenoval? Já doufám, že Manželské etudy po padesáti letech: Radka a Honza. Björk, nebo Amy? Björk. Chuck Norris, nebo Jean-Claude Van Damme? JCVD. Je Miroslav Donutil nespolehlivý vypravěč? Pro mě osobně je spolehlivý nevypravěč. Doporučujeme Ticho → Kino Reduta 1 / 11.30 Tzv. pokračovací válka Finska se SSSR se dostává do závěrečné fáze a na frontě potřebují dobrovolníky, kteří by pomáhali s odklízením těl padlých vojáků. Přijíždí proto dva kamarádi typu Vojty Kotka a Jirky Mádla – nabručený Eino a lehkomyslný floutek Antti, jehož jediným cílem je zapůsobit na mladé dobrovolnice Siiri a Jaanu. Jenže válka je oběma blíž, než by se na první pohled mohlo zdát – a pro válečné snímky netypicky komorní film graduje do dramatického finále. Estetikou i romantickým vyústěním může Ticho evokovat hollywoodský Pearl Harbor, byť ve střízlivější, severské podobě, a i proto ze sekce finských válečných filmů nápadně vystupuje. (bb) Mezi námi dobrý → Slovácké divadlo / 14.30 Dorota Masłowska je výborná polská spisovatelka a dramatička, která ve svých textech plných ironie, až sarkasmu komentuje, jak to u našich severních sousedů v současnosti vypadá. Soudě podle její dosavadní tvorby, to tam nevypadá nic moc. Režisér Grzegorz Jarzyna se pustil do nelehkého úkolu, a sice adaptovat její stejnojmennou hru pro film. Jako velmi prozíravé se jeví rozhodnutí přiznat divadelní stylizaci, čímž se tvůrce vyvaroval pasti, do níž podobné pokusy obvykle padnou – jsou ukecané a působí „jen“ jako nasnímání inscenace v reálných, nedivadelních kulisách. Mezi námi dobrý je jedním dlouhým rozhovorem tří žen – dcery, matky a babičky. Jejich neschopnost či neochota naslouchat jedna druhé dobře ilustruje současnou úroveň společensko-politických diskusí v Polsku. A nejen tam, povzdechne si nejspíš český divák. (klk) Světový šampiÓn → Kino Hvězda / 14.30 Tři ze svých němých filmů považoval sám Hitchcock za dost zdařilé na to, aby se k nim hlásil i za časů Vertiga a Psycha. Dva z nich jsou nepřekvapivě thrillery s aspoň jednou mrtvolou a aspoň jednou blondýnou. Ten třetí kupodivu vypadá jako boxerské (melo)drama, v němž dva urostlí muži soupeří v ringu i mimo něj o přízeň ženy. Ta si to ovšem vlastně ani nezaslouží, čímž se z romance stává cynický pohled na nestálé milostné vztahy. Ten navíc Hitch natočil s hravou invencí (schválně, v kolika různých podobách tu najdete kruh) a s propracovaným střihem, kterému se tleskalo už na premiéře. Vy dnes můžete bouřlivými ovacemi ocenit i hudební doprovod, jejž němému snímku obstará originální projekt Zabelov Group. (ivp) MY 2 → Klub kultury / 15.00 Třicetiletá Ema v podání Jany Plodkové uteče od svého manžela a azyl nalezne u svého gay kadeřníka, kterého zná jen zběžně. Jejich vztah se však začne pozoruhodně vyvíjet… Herec Ondřej Nosálek v úloze homosexuála byl natolik přesvědčivý, že prakticky několik měsíců po premiéře nedělal nic jiného, než že novinářům dokola opakoval, že gay opravdu není. Plodková zase dokazuje, že je jedním z nejvýraznějších českých hereckých talentů. Za filmem stojí dvě ženy: scénář napsala Radka Denemarková, která je známá především jako spisovatelka, a režie se chopila Slobodanka Radun. Dvě ženy-tvůrkyně je kombinace, jež pro českou kinematografii není typická. Ale měla by být! Za zmínku stojí i pozoruhodná vizuální stránka snímku, kterou lze interpretovat jako snahu hrdinů vidět své životy v líbivých barvách – a to za každou cenu, navzdory skutečnému stavu věcí. (klk) Adelheid → Kino Reduta 1 / 23.30 Scenárista a spisovatel Vladimír Körner je, co se týče válečné a poválečné tematiky, sázka na jistotu. V své druhé spolupráci s režisérem Františkem Vláčilem reflektuje vypjatou atmosféru pohraničí, kde se usazuje navrátivší se válečný veterán Viktor, aby zde spravoval majetek po největším německém pohlavárovi v okolí. Součástí zchátralého zámečku je i dcera nacistického důstojníka Adelheid. Právě s ní se chce citově otupělý Viktor sblížit, aby po prožitých hrůzách našel konečně klid a domov. Adelheid má však problém vpustit si do svého nitra i někoho jiného. Navíc čelí kolektivní ostrakizaci a pro všechny kromě Viktora je jen „tou sviňskou Němkou“. Rozbahněná studená krajina ilustruje emoční chlad obou postav, jejichž vztah nikdy nemůže dojít naplnění. (aka) 6 Perný den → Klub kultury / 23.59 Rok 1964, beatlemanie a do toho absurdní humor nastupující LSD generace. První z celkem pěti filmů s touto nesmrtelnou kapelou znázorňuje jeden den v životě hudebních hvězd z Liverpoolu. Ty putují na koncert odehrávající se ve městě, jehož název po celou dobu Perného dne nezazní. Společně s nimi cestuje i Paulův potížistický dědeček a členové kapely se nejen kvůli němu dostávají do řady bizarních situací. Hravé, svěží dílko vedle absurdních skečů přináší i známé písně z repertoáru nejslavnější kapely všech dob. Snímek měl fungovat i jako jistý druh reklamy určené pro americké publikum, které se tehdy s Brouky teprve seznamovalo. Londýnské premiéry se pak účastnili i členové královské rodiny. Zaručujeme vám, že po Perném dni se popěvku A Hard Day’s Night jen tak nezbavíte! (aka) Program Kolik konců měla válka? Visegrádský horizont: Téma: Válka skončila? Iva Přivřelová Výročí sedmdesáti let od konce druhé světové války připomněla i Letní filmová škola. V pečlivém výběru patnácti snímků ze střední Evropy, které se vrací k období na konci nejhrůznějšího konfliktu v dějinách lidstva a bezprostředně po něm, nehledejte historické rekonstrukce. Spíše umělecká svědectví o tom, jak válka poznamenala psychiku lidí, již ji přežili. 7 Ve dnech, měsících a letech po květnu 1945 vypadala Evropa úplně jinak než před válkou. Odsuny obyvatel a příchody nových, země s posunutými hranicemi, to všechno zamíchalo tradicemi, podobně jako výměna jedné totality za druhou. I se střední Evropou té doby je spojeno trauma tak silné, že má mezi filmaři ohlas dodnes – jak letos v Hradišti ukázala třeba Růžena z roku 2011, zařazená do retrospektivy Wojciecha Smarzowského (o níž píšeme více na straně 8). Způsobů, jakými podali jednotliví filmaři bezprostřední následky válečného běsnění, ukázala sekce Visegrádský horizont: Téma: Válka skončila? celou řadu. Točila se dramata o návratech obětí i vojáků do jejich domovů, které ovšem mezitím zmizely (Návrat domů, Krajina po bitvě), o těžkých začátcích na nových místech (Adelheid, Právo a pěst), o chaosu rozbitého světa (Někde v Evropě, Desátník a ti druzí), režiséři zpochybňovali černobílé rozdělení na vítěze a poražené (Kočár do Vídně), oběti a viníky (Ať žije republika). „Důležitá pro nás byla kvalita filmů, nevybírali jsme žádné kuriozity, ale prostě to nejlepší,“ podotýká Aleš Říman, jenž měl v rámci dramaturgického týmu této sekce na starosti československé snímky. „Ukázal jsem i na klenoty jako Adelheid nebo Kočár do Vídně. A plné sály v Hradišti dokázaly, že tyto tituly pořád táhnou,“ dodává Říman, který ale do programu zařadil třeba i méně známou Kachyňovu Cukrovou boudu. Ta pochází, podobně jako Jakubiskova balada Sedím na konári a je mi dobre z 80. let, drama Návrat domů natočil Martin Frič už v roce 1948, další vybrané československé filmy vznikly v 60. letech, díky liberalizaci komunistického režimu nejvíc otevřených novým pohledům na druhou světovou válku. Dějiny píšou vítězové Maďarskou kinematografii reprezentuje drásavé drama o dětech bez domova Někde v Evropě natočené už dva roky po válce, dále tragikomický snímek z 80. let Salva pro černého buvola, a především komedie o vojákovi ochotném střídat uniformy i názory podle potřeby Desátník a ti druzí z roku 1965, jež se na poválečný zmatek a morální Sedím na konári a je mi dobre (režie: Juraj Jakubisko) → sobota 01.08. / Klub kultury / 15.00 dilemata, která přinesl, dokázala podívat satiricky. I to, že jsou data premiér snímků navázána zpravidla na období politických uvolnění, naznačuje, že „horkou“ druhou světovou válku brzy vystřídala válka studená. „Dějiny píšou vítězové, takže o válce se v různých letech hovoří pokaždé jinak. Třeba dnes přešla spíš v show – jako ve Městě 44,“ myslí si filmový teoretik a dokumentarista Stanisław Zawiśliński z Polska. I jeho zemi v sekci zastupují jak ikonické snímky (Popel a démant), tak méně známé tituly, k nimž se české obecenstvo snadno nedostane (Slunce vychází jednou za den). K válce se polští režiséři díky dřívějšímu politickému tání začali vracet už v polovině 50. let. „Tedy už i po roce 1945 vznikla první vlna filmů o válce, ale ty rychle zestárly. Toto téma je pak hlavně spjaté s tzv. polskou filmovou školou, ovlivněnou italským neorealismem. Její představitelé často válku sami ve velmi mladém věku zažili,” říká dramaturg Petr Vlček s upozorněním, že na rozdíl od Československa, kde se točilo i za protektorátu, v Polsku za války kinematografická produkce stála. Fenomén Popel a démant Ikonický titul tzv. polské filmové školy Popel a démant režiséra Andrzeje Wajdy se stal hitem už v době své premiéry v roce 1958 a diváky nepřestal fascinovat dodnes. Jeho hlavní hrdina, pohledný mladý odbojář Maciek, v něm má za úkol po oslavě německé kapitulace zastřelit komunistického politika. Je tak trochu zvláštní, že se film na konci 50. let vůbec dostal do kin. „Bylo to v období politického tání, snímek taky vychází z už tehdy velice slavné knihy,“ říká polonista Petr Vlček. Román Jerzyho Andrzejewského poprvé vyšel už v roce 1948, ve Wajdově adaptaci se ale odrazila i doba, která následovala. „Ve 40. letech by Maciek takhle vypadat nemohl, nebyl by tak světácký a určitě by nenosil tmavé brýle, jež pak ve filmu obhájili jako pozůstatek jeho pobytu v kanálech za varšavského povstání. Zbigniew Cybulski ho zahrál současněji,“ podotýká Vlček. Snímek dodnes poutá nejen Cybulského uvolněným výkonem připomínajícím styl Actor’s studia, který mu zajistil popularitu a přezdívku „polský James Dean“, ale i množstvím silných symbolických obrazů – třeba ve scénách v rozbořeném kostele s obráceným Kristem, smrtelného objetí dvou reprezentantů rozděleného poválečného Polska, zapalování panáků vodky za mrtvé, opilého tance na polonézu v rozladěném podání unavených muzikantů, umírání na smetišti… S cenzurou Popel a démant problém neměl nikdy. „Komunisté si jistě Maciekovo dilema, zda komunistu zabít, či ne, interpretovali po svém. A navíc – když se film proslavil v zahraničí, neslo jim to nemalé zisky,“ uzavírá Vlček. (ivp) Program Letní kino Smetanovy sady: Zapomenutý nezapomenutelný Rudolf Hrušínský Když Jiří Menzel ve své povídce pro snímek Dalších deset minut II. (2002) sestříhal záběry z filmů Rudolfa Hrušínského od veseloher z 30. let až po hercův poslední snímek Noc rozhodnutí (1993), zachytil pomíjivost lidského života i – dovolme si trochu patosu – věčnost kinematografie. Štěpán Kučera Totéž se povedlo Letní filmové škole v sekci Letní kino Smetanovy sady: Zapomenutý nezapomenutelný Rudolf Hrušínský, která deseti snímky představuje široké rozpětí nejenom jednoho velkého herce, ale zároveň celého československého filmu. Nejstarším titulem sekce je Hrušínského režijní počin a možná první domácí filmová parodie Pancho se žení (vznikl už za války, Program Visegrádský horizont: Retrospektiva: Wojciech Smarzowski Iva Přivřelová Přát divákům před snímky polského režiséra Wojciecha Smarzowského (na fotce) příjemnou podívanou by bylo poněkud škodolibé, a tak to po dobu Filmovky nedělal ani dramaturg Petr Vlček, který pro festival jeho snímky vybral. Smarzowského díla jsou většinou hodně drsná, často groteskní, ale vždycky působivá. Vlček ho dokonce považuje za nejzajímavějšího polského tvůrce současnosti. „Smarzowski točí o polské společnosti novým způsobem. Rezignuje na romantickou tradici, kterou představoval Wajda a další velcí mistři tamní kinematografie,“ vysvětluje Vlček. „Ukazuje věci, jež se dřív nemohly nebo nechtěly ukazovat, a předkládá je s upřímností, otevřeně a mrazivě.” Čest a sláva velkému herci do kin šel v roce 1946), nejnovějším je již zmíněná televizní inscenace Noc rozhodnutí, v níž tou dobou už těžce nemocný Hrušínský ztvárnil prezidenta Emila Háchu. „Prvním kritériem bylo předvést herectví Rudolfa Hrušínského v co nejširším spektru poloh a žánrů,“ vysvětluje dramaturg sekce, publicista Jaroslav Sedláček. „Mou snahou bylo také neopakovat režiséry, s nimiž Hrušínský spolupracoval. Chtěl jsem ukázat co nejširší paletu režijních přístupů. A když jsem vedle sebe měl na výběr například od Karla Kachyni notoricky známý film Pozor, vizita! a jeho prakticky neznámou Naději, raději jsem sáhl po ní.“ 60. léta, kdy se v českém filmu zrodila i Naděje (1963), jsou v sekci nejhojněji zastoupenou dekádou. Patří sem také televizní Waterloo (1967), historický snímek Čest a sláva (1968), oceněný na festivalu v Benátkách, nebo slavný Spalovač mrtvol (1968). Noc rozhodnutí (režie: Pavel Háša, 1993) → sobota 01.08. / Letní kino Smetanovy sady / 21.30 A proč se vlastně sekce jmenuje Zapomenutý nezapomenutelný Rudolf Hrušínský, když obsahuje i filmy proslulé – vedle zmíněného Spalovače třeba kriminálku Po stopách krve (1969) nebo Hrušínského velký filmový návrat po nucené odmlce Dým bramborové natě (1976)? „Ve své době byl pan Hrušínský nesmírně uznávaný, obdivovaný a všeobecně známý. Ale nehrál v žádném seriálu, který by televize zas a znova opakovala, a mám pocit, že povědomí o něm a jeho výjimečnosti jaksi vymírá,“ říká Jaroslav Sedláček. Doufejme tedy, že i milovníci seriálů si po letošní LFŠ Rudolfa Hrušínského najdou. Upřímně, otevřeně a mrazivě Z režisérova díla by Vlček doporučil hlavně Dům hrůzy, groteskní thriller o vyšetřování několika vražd, který se vrací do časů před vyhlášením výjimečného stavu v prosinci 1981 a po něm. Film o lidech topících se v bahně, sračkách a alkoholu funguje také jako temná alegorie tehdejší polské společnosti. Domácí kritika Smarzowskému vyčítá, že je někdy příliš doslovný. Polští diváci takový problém, zdá se, nemají. Režisérova atraktivní, formálně zajímavá díla s nepřehlédnutelně dynamickým střihem totiž patří u našich severních sousedů k těm nejnavštěvovanějším. Na příběh o zkorumpovaných policistech s názvem Dopraváci přišlo do kin dokonce víc lidí než na Wajdův životopisný snímek Walesa: člověk naděje ze stejného roku. Smarzowski přitom původně nestudoval režii ani scenáristiku – na filmové škole v Lodži absolvoval obor kameraman. Do jeho režijního debutu od té chvíle uplynulo čtrnáct let – šlo o dnes už kultovní ironický pamflet s názvem Svatba z roku 2004, v němž vesnický zazobanec vdává svou jedinou dceru a vyžaduje dostatečně okázalou veselku. Vztahy mezi postavami nejsou ale tak jednoznačné, jak by se mohlo zdát na první pohled… „Smarzowski se hodně věnoval i televizní a seriálové tvorbě, natáčel ekvivalenty české Ulice a Ošklivky Katky. Když se ho ptali proč, říkal, že se tím živí, aby pak mohl dělat pořádné filmy – jaké chce a s kým chce,“ vysvětluje Vlček. V titulcích Smarzowského snímků se zpravidla opakuje několik jmen včetně herce Bartłomieje Topy, který mnohdy zastává i úlohu producenta. Oceněné poválečné drama z osidlování Mazurska Růžena, jež Smarzowski natočil nezvykle podle cizího scénáře, však sem na Filmovku doprovodil jiný jeho producent – Włodzimierz Niderhaus. Sám Smarzowski přijet nemohl. Natáčí zrovna válečné drama o volyňském masakru. 8 Stalo se Od Vernea k chytrým telefonům „Náš film je pocta Karlu Zemanovi a zároveň pocta kinematografii jako takové,“ řekl režisér Tomáš Hodan v kině Hvězda při distribuční premiéře svého dokumentu Filmový dobrodruh Karel Zeman. „Také to pro nás bylo ohlédnutí za 20. stoletím. Sledujeme s nadšením, jak se doba včetně technologií pořád mění,“ dodal v narážce na to, že jeho snímek kromě kin vstupuje i do digitální distribuce, takže ho lze legálně stahovat. Proto také společně se Zemanovou dcerou Ludmilou, producentem Ondřejem Beránkem a dramaturgem Martinem Polákem pokřtili Filmového dobrodruha politím chytrého telefonu. Samotný snímek však přibližoval starosvětský půvab Zemanova díla, kde si kouzlo a dobrodružství zachovaly ten význam, jaký si pamatujeme z verneovek. (šk) 9 Ztraceni po Mnichovu Přednáškou Český film IV: 1938–1945 uzavřel Jaroslav Sedláček svou letošní sérii povídání o raných dekádách naší kinematografie. Věnoval se arizaci barrandovských studií a celého tuzemského filmu, způsobům, jakými se čeští tvůrci vyrovnávali s německou okupací, i nástupu nových talentů, včetně Otakara Vávry či Františka Čápa. Sedm válečných let bylo poznamenáno poklesem počtu natáčených snímků, ale zároveň růstem kvality – za což domácí kinematografie „vděčila“ i tomu, že tvůrci měli víc času si svá díla promýšlet a cítili potřebu vydat ze sebe to nejlepší na podporu české kultury. Sedláček účastníkům přednášky mimochodem doporučil i chystaný snímek Petra Zelenky Ztraceni v Mnichově, který se k válečné etapě vrací a vedle chytrého filmu o filmu prý nabídne i nový výklad jednání prezidenta Beneše. (šk) Kouzelník Boris Jako na představení kouzelníka, který se rozhodl potěšit zvídavé diváky a prozradit jim své fígle, si připadali návštěvníci přednášky Filmové triky bez počítače, tabletu a myši. Trikový výtvarník Boris Masník, za práci na Akumulátoru 1 nominovaný na Českého lva, provedl publikum historií filmových švindlů od geniálních iluzí Georgese Mélièse až po moderní sci-fi a na konkrétních ukázkách z vlastní tvorby předvedl, jak na plátně kouzlit. „Většina klasických filmových technologií je dnes přežitá, ale jsou triky, které se používají pořád – ty, jež nezávisí na technologii, ale na nápadu a lidském talentu,“ vyjádřil Masník tezi, která se prolínala celou jeho přednáškou. (šk) Beseda s Ludmilou Zemanovou Dcera Karla Zemana, spisovatelka, ilustrátorka a autorka animovaných filmů Ludmila Zemanová představila na LFŠ tvorbu svého otce i vlastní projekty. Už odmala se pohybovala ve filmových ateliérech a později se na Zemanových snímcích i podílela. V emigraci pak natočila úspěšný krátký animák Lord of the Sky, v němž se inspirovala indiánskými legendami. „Otec se hrozně bál, že se v Kanadě nedostanu k filmu. Byl proto nesmírně šťastný, že mám možnost točit,“ prozradila Ludmila Zemanová. Ta se dále věnovala i knižní ilustraci. Její trilogie Epos o Gilgamešovi obdržela řadu prestižních cen a byla zakoupena v půlmilionovém nákladu mexickým státem, který ji zahrnul do školních osnov. „Táta vždy tvrdil, že ilustrátorů je hodně, ale lidí schopných dělat film málo. Když jsem mu ukázala své knihy, rozbrečel se, protože konečně pochopil, že potřebuju dělat i vlastní věci,“ doplnila Zemanová. (aka) a pusu od programové ředitelky festivalu Ivy Hejlíčkové a co po něm první řada kina Hvězda, obsazená jeho kamarády, hodila konfety. S cenou v ruce pak odešel uvádět Wellesův Proces. Zbytek kina Hvězda zůstal na distribuční premiéru digitalizované verze Zemanovy verneovky Vynález zkázy. (ivp) Zmrzlina v dobrých rukou ↗ Za dlouholetou spolupráci s filmovými kluby i LFŠ dostal včera Výroční cenu AČFK dramaturg České televize Michael Málek (na fotce). „Děkuju moc asociaci, že si vzpomněla, ale i lidem, kteří mají rádi film,“ řekl poté, co dostal sošku zmrzliny od ředitelky Filmovky a předsedkyně AČFK Radany Korené, kytku Hitchcockovský math rock Sice jako skupina vznikl mathrockový Červen celkem nedávno, na Letní filmové škole si ale Štěpán Drbohlav a Pavel Ryska vysloužili ovace hodné zavedené kapely, jež vyprodává stadiony. Pomohl jim k tomu i atraktivní titul Příšerný host, němý, ale napínavý a působivě vyprávěný thriller Alfreda Hitchcocka o podnájemníkovi podezřelém ze sériových vražd blondýn. Publikum ve Hvězdě ocenilo hlasitý doprovod filmu v podání Červnu bojující proti divácké únavě, střídání hudebních nálad podle scén nebo až fyzické nasazení nejen při akčním útoku lůzy ke konci filmu. (ivp) divadlo. „Třeba ve sportovní hale to moc nejde, ty židle vám prostě nedovolí usnout,“ prozradil nám náš zdroj. Jen tak si zazevlovat během dne ale můžete díky hippie atmosféře Filmovky téměř kdekoli. Mluvíme především o Smetanových sadech. Pokud to teplotní podmínky dovolí, není nic snazšího než se svalit na trávník. Anebo si vyčíhat prázdné houpací sítě, o něž je ale docela bitka. Návrat do dětství si díky jedné z nich vyzkoušela například šedesátiletá místní rodačka Hana: „Podobnou jsme měli doma, chtěla jsem si to zase zkusit.“ Natáhnout se můžete i na fatboyích v kavárně Respekt. Nevěříme, že si je po tomto zážitku nebudete chtít pořídit domů. Životní požitkáři vyznávají po nočním spánku ještě menší dopolední prochrupnutí. Na to je ideální plácek s koberci a polštáři před pojízdnou čajovnou. Když budete mít štěstí, narazíte na potulného kytaristu, který vás příjemně uklimbá. „To už malíř pochopil, že se dívka vrtí. Tupý předmět uchopil, umlátil ji k smrti,“ znělo například včera Smetanovými sady. A pokud už jste přebrali a nepamatujete si, kdeže to oficiálně bydlíte, můžete se v některém z nočních stanů opřít o od piva ulepený stůl takzvaně „na Supermana“. Chill-out Kde si schrupnout mezi filmy Adéla Kabelková Jasně, jste milovníci finské kinematografie, užíváte si Hitchcockovy němé filmy a poctivě nakoukáváte Berlínskou školu. Jenže počasí, osmý odchodový panák a stání ve frontě na palačinku jednoho unaví. Pokud to chcete zabalit rovnou v sále, doporučujeme kino Hvězda nebo Slovácké English friendly WHAT TO SEE Silence → Kino Reduta 1 / 11.30 The Continuation War between Finland and Russia gets to the final phase and the army needs volunteers to take away the dead soldiers. Two friends, grumpy Eino and reckless Antti, enrol in. With its aesthetics and a romantic finale, Silence may resemble the Hollywood’s Pearl Harbor, though kind of a northern style. No Matter How Hard We Tried → Slovácké divadlo / 14.30 Dorota Masłowska is an exceptional author and dramatist, who in her sarcastic texts comments on the current situation in Poland. The film director Grzegorz Jarzyna got down to adapting the same name theatre play for silver screen. Lengthy dialogue of a daughter, a mother and a granny, namely their inability or unwillingness to listen, illustrates the today’s standard of socio-political discussions in Poland. The Ring → Kino Hvězda / 14.30 The third title Hitchcock really liked from his silent films is a boxer (melo)drama, in which two well-built men fight in ring, and for a favour of a woman. The lady actually doesn’t deserve it, and thus the romance turns into a cynical comment on unstable relationships. Hitch made it with playful invention and fine cut, for which he was rewarded right after the premiere. You may add ovations to the original accompanying music project Zabelov Group. A Hard Day’s Night → Klub kultury / 23.59 Year 1964, Beatlemania, and an absurd humour of the uprising LSD generation. The first of the five Beatles’ features depicts one day in the lives of the Liverpool music stars. Fresh and spirited movie abounds with absurd jokes and many well-known songs of this most famous band in the world. The film was initially meant to be something like a commercial for the US audience that hadn’t heard much about The Beatles at that time. Upcoming events Manon Meurt, Už jsme doma → Kolejní nádvoří / 19.30 The rock band Manon Meurt draws inspiration from Radiohead and Sigur Rós, or the 90s Manic Street Preachers and The Cranberries, and refers to the subgenre of shoegazing. The evening programme will go on with Už jsme doma, who celebrate thirty years of being on the scene. They characterize their music genre as something between Sex Pistols and The Residents. In short, kind of a different punk. Eisenstein in Guanajuato → Kino Hvězda / 20.30 Don’t miss the pre-premiere of Peter Greenaway’s new film depicting ten days that shook the Soviet film director Sergei Eisenstein during making of his documentary ¡Que viva México! Greenaway utilizes smart cuts and thus the film functions as a distinctive commentary and disputation with Eisenstein’s principles. The original movie focusing on the hero’s love affair with a male guide in Mexico contested at Berlinale and provoked a lot of reactions. Alena Mihulová: It was a once-in-a-ten-year opportunity Everyone remembers her as a young timid girl from The Nurses, where she first met with her future husband Karel Kachyňa. Characters of nurses became crucial to her. In Home Care she performs the role of a dedicated nurse Vlasta, who would give others the shirt off her back, but owing to her severe illness, has to learn how to accept help from others. Adéla Kabelková Do you have anything in common with Vlasta? I used to be compassionate like her. But ten years ago, the things changed overnight. When someone offers me help today I don’t refuse anymore. I’ve realized that doing something just for yourself is not selfish. ask for an English role in such a big production! Have you and Slávek Horák already discussed collaboration on his upcoming projects? He told me about his plans, but that’s not the right stuff for me. I doubt that we’ll make Home Care 2. It was a once-in-a-tenyear opportunity. There are not so many scripts with similarly strong female characters. Your daughter Karolína is a film director just like her father Karel Kachyňa. She even made a short about you – My Mum. Is she as strict as her father was said to be? Karolína is in many ways like her father. Sometimes, when she talks about her plans, I’m glad I’m only an actress as I wouldn’t be able to bear those bursts of creativity. Thankfully, she doesn’t shout at people. Kachyňa was called “an iron codger”, because he shouted at everyone who didn’t do his work well. He marked people as well. Recently, you’ve got a cast in a planned thriller Anthropoid about the assassination of SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich. Who will you be starring? Marie Moravcová, a freedom fighter who helped the paratroopers in Prague. Sean Ellis found me via a casting agency and invited me to London. I must admit that Home Care gave me a lot of courage. Before that I’d been too shy to We know that The Nurses was a milestone in your life as you fell in love with each other. Which other Kachyňa’s film was crucial to you? I enrolled to study acting thanks to Love between the Raindrops. At that time, we didn’t know each other personally. But I saw Tereza Pokorná and thought – if such a tiny girl might be an actress, why not me? I know I was really naive back then. 10 Kecy po dvou deci Babi, hele, neměla bys po těch letech konečně vrátit všechny ty kožichy a šperky, cos ukradla sudetským Němcům? inz_LFS_100x128 CB:Sestava 1 23.7.2015 Interesantní úvaha, Honzíku. A tu chatu v pohraničí, kam tak rád jezdíš, jim taky vrátíme? 12:32 Stránka 1 Dopito Sportovní tipy Klára Kolářová KREATIVNÍ EVROPA DÍLČÍ PROGRAM MEDIA Fénix (DE, PL, 2014) – distribuce podpořena programem Kreativní Evropa MEDIA Podpora evropské kinematografie a audiovizuálního průmyslu PODPORA PRODUCENTŮ – vývoj projektů filmových a televizních a projektů pro digitální platformy – vývoj videoher – televizní koprodukce DISTRIBUCE – distribuce zahraničních evropských filmů – podpora obchodních zástupců PROPAGACE / FESTIVALY – přístup na evropské a zahraniční trhy – audiovizuální festivaly VZDĚLÁVÁNÍ – vzdělávací programy pro audiovizuální profesionály PRÁCE S PUBLIKEM / FILMOVÁ VÝCHOVA – spolupráce evropských projektů filmové výchovy – propagace a uvádění evropských filmů na různých distribučních platformách ONLINE DISTRIBUCE – služby Video on Demand KINA – sítě kin / Europa Cinemas KOPRODUKČNÍ FONDY – podpora mezinárodních koprodukčních fondů www.kreativnievropa.cz www.ec.europa.eu/creative-europe Kreativní Evropa Ve sportovní hale, kde sídlí naše redakce, visí na nástěnce celá řada pěkných motivačních tělovýchovných citátů. „Zamezte opruzeninám z delší jízdy na kole – pomůže vám vazelína,“ nabádá jeden leták. „Na cvičení jen sportovní podprsenku. Stop nežádoucím otřesům!“ doplňuje druhý. Užitečná je i rada, jak se chovat na „schwinn cyclingu“: „Pokud jste na lekci poprvé, nebojte se sednout naproti instruktorovi – lépe uvidíte na techniku jízdy. Stud není na místě!“ Za poslední týden jsem nevykonala o moc víc fyzické aktivity než to, že jsem si došla pro kafe a zpátky, ale při pozorování návštěvníků Letní filmové školy jsem si sesumírovala několik tipů, kterými svůj život mezi kinosály i v nich výrazně zefektivníte, aniž byste se předřeli. A ani k tomu nepotřebujete vazelínu. Předně jde o to, nepřecenit své síly. Správný sportovec si svou energii rozumně rozdělí. Nedělá hrdinu, nesnaží se nakoukat všechny studentské filmy a nenechá se zlákat ani takovými anotacemi jako „opravdu dlouhé záběry“ nebo „meditativní pohled na jedince zasazeného v čase a prostoru“. Užitečná je i správná motivace. „Ještě jeden ten polskej film a pak jdem lejt,“ podporuje se jímavě parta kamarádů. Šli na polskej film a pak šli lejt. Nejdůležitější ze všeho je ale samozřejmě správná strategie a odhadnutí soupeře. „Já si sem prostě sednu,“ okomentovala lakonicky jedna divačka bundu a tašku na jinak opuštěném sedadle. Jsem ráda, že jsem se na LFŠ naučila, jak dosáhnout co nejlepších výsledků, aniž bych k tomu nutně potřebovala tu sportovní podprsenku. Filmové listy pro vás připravili: Klára Kolářová (šéfredaktorka), Iva Přivřelová (zástupkyně šéfredaktorky), Zbyněk Vlasák (editor), Barbora Bednaříková, Adéla Kabelková, Štěpán Kučera, Jan Škoda (redaktoři), Veronika Pleskotová (korektury), Irena Křiváková (překlad), Štěpán Malovec (grafika), Jaromír Hárovník, Štěpán Marko (sazba), Helena Fikerová, David Kumermann, Marek Malůšek (fotografové), Michaela Churavá (asistentka), Jakub Plachý (kresba komiksu), Adéla Kabelková, Klára Kolářová (scénář komiksu), Agentura NP (tisk). místo place název title sekce section úvod introduction host guest 08.30 Kino Hvězda Berberian Sound Studio S Pavel Sladký 08.30 Slovácké divadlo Vyvrhelové F Štěpánka Ištvánková 09.00 Kino Reduta 1 Cizinec I Michael Málek 09.00 Klub kultury Sampo F Michal Švec 09.30 Sportovní hala I Aleš Říman 10.00 Divadelní stan 11.00 Kino Hvězda 11.00 Kino Reduta 2 11.00 Slovácké divadlo Bandité v Miláně Workshop animovaného filmu 2. skupina Mirage Kino za školou: inspirativní příklady práce s mladým publikem Lupič 11.30 Kino Reduta 1 Ticho F 11.30 Klub kultury Falstaff I 12.00 Kino Mír Arzenál I. ↴ jazyk language el. české titulky el. české titulky el. české titulky el. české titulky DP V OP S Z min. země country 92 Velká Británie 2011 • 98 119 Finsko 1982 • 64 95 USA 1946 • 74 91 SSSR, Finsko 1959 • 60 95 Itálie 1968 el. české Štěpánka Ištvánková titulky hosté: J. Forejt, D. Tabakov, J. Ripplová, P. Kalandrová, L. Arbanová ad. el. české Jan Jílek titulky el. české Olaf Möller titulky el. české Iva Hejlíčková titulky hosté: Lucie Králová, Adam Oľha, Martin Švoma 95 Maďarsko, Slovensko 97 112 115 Německo, Rakousko Finsko Španělsko, Švýcarsko 94 2010 2011 • 62 1966 • 76 129 78 2015 129 Příchozí z temnot Z 26 Česká republika 2015 129 Nová věčnost Z 26 Česká republika 2015 129 V 85 Polsko 1957 107 Petr Vlček 60 152 DP 120 156 Kavárna Respekt Divadelní stan 14.30 Kino Hvězda 14.30 Slovácké divadlo Kraťasy ze Slamdance Večerníček slaví 50 – pocta Zdeňku Smetanovi Světový šampión hudební doprovod: Zabelov Group Mezi námi dobrý 15.00 Kino Reduta 1 Hrabě 15.00 Klub kultury MY 2 15.30 Kino Mír Ninjova nadvláda 15.30 Sportovní hala Šestý smysl 17.00 Kino Hvězda Zlato S Pavel Sladký 17.00 Slovácké divadlo Zrodila se hvězda I Iva Hejlíčková, Věroslav Hába 17.30 Kino Reduta 1 I Michael Málek 17.30 Kino Reduta 2 17.30 Klub kultury F jako falzifikát Cannon Films – hokynáři s láskou k filmu Kobry a užovky 18.00 Kino Mír Promrzlé kraťasy I Věroslav Hába, Zdeněk Blaha V Petr Vlček F Olaf Möller V I host: Ondřej Nosálek Jiří Flígl S Eva Chlumská OP V ↴ el. české titulky OP 13.00 F el. české titulky el. české titulky el. české titulky el. české titulky el. české titulky el. české titulky 1927 • 84 Polsko 2014 • 114 Finsko 1971 60 99 Česká republika 2014 109 93 USA 1984 • 85 108 USA 1999 • 96 108 Velká Británie 70 92 2013 • 94 111 Německo, Kanada USA 1937 • 77 85 Francie, Írán, NSR 1975 • 101 host: Jiří Flígl hosté: Lucie Žáčková, Jan Hájek 111 Petr Horák, Jakub Košťál 93 Česká republika 2015 • Finsko 2013 68 Fatima F 20 Finsko 2013 68 Vyšetřování F 7 Finsko 2013 68 Musím se starat o všechno? F 7 Finsko 2012 68 Je to jen jméno F 18 Finsko 2015 69 Poslouchej F 13 Finsko 2014 69 Na temných stezkách F 20 Finsko 2014 69 1965 Sportovní hala Desátník a ti druzí V 111 Maďarsko 19.00 Kavárna Respekt Finské krátké filmy OP 65 Finsko 19.30 Kolejní nádvoří DP 150 DP 60 20.30 Kino Hvězda 20.30 Slovácké divadlo Prázdniny S Pavel Sladký 21.00 Kino Reduta 1 Plán V host: Benjamin Tuček 21.00 Klub kultury Zrnko pravdy V host: Agnieszka Kwiatkowska 21.00 22.00 Šapitó Letní poloha Letní kino Smetanovy sady Sportovní hala RWE letní kino Masarykovo nám. 22.00 Divadelní stan LFShow AČFK Jan Jílek el. české titulky • 2015 • 91 2007 • 92 Česká republika 2014 106 Polsko 2015 75 L 95 Československo 1976 Někde v Evropě V 100 Maďarsko 1947 Pohádkář L 90 Česká republika 2014 Ejzenštejn Queer Party 23.30 Kino Hvězda Líza, liščí víla V Štěpánka Ištvánková 23.30 Kino Reduta 1 Adelheid V Aleš Říman Vynález zkázy 23.30 RWE letní kino Masarykovo nám. Slovácké divadlo 23.59 Klub kultury Perný den 23.59 Sportovní hala Cyborg – režisérský sestřih 23.59 Kino Mír LFŠ Midnight Party Othello AČFK el. české titulky 121 93 110 • 115 • 165 135 • 107 137 • DP el. české titulky 163 160 DP el. české titulky 107 150 Dým bramborové natě Štěpánka Ištvánková • Niz., Mexiko, Belgie, Finsko Německo 105 el. české titulky • 98 Maďarsko 2015 99 Československo 1969 78 Československo 1958 • 120 91 Maroko, Itálie 1952 • 75 AČFK Michal Surma 87 Velká Británie 1964 • 120 Jiří Flígl 83 USA 1983 • 87 • 165 240 Z – Zvláštní uvedení L– Letní kina OP – Odborný program DP – Doprovodný program Sobota 01.08. RANNÍ PROJEKCE Mrzout Kino Hvězda 08.30 Macbeth Slovácké divadlo 08.30 Klíč k určování trpaslíků Kino Reduta 1 09.00 Okno do dvora Klub kultury 09.00 Nejkrásnější manželka Sportovní hala 09.30 114 106 Iva Hejlíčková DP AČFK – AČFK uvádí 165 I I V – Visegrádský horizont 68 8 Manon Meurt, Už jsme doma Buranteatr – Příběhy nečekaných konců Ejzenštejn v Guanajuatu S – Spektrum 111 F Štěpánka Ištvánková I – Inventura 76 Ve výšce podpatků el. české titulky F– Fokus: Finsko 149 90 18.00 23.30 114 149 Česká republika 14.00 21.30 • 26 Pravdivý konec velké války 21.30 2014 180 Z Sportovní hala Divadelní stan 80 157 180 Ostře sledovaná digitalizace 12.00 20.00 rok year strana brožury brochure page čas time english friendly PÁTEK / Friday Veškerý program včetně odborného je veden v českém jazyce, případně tlumočen, projekce doprovází české titulky.