2/2012 - Hornické listy

Transkript

HORNICKÉ listy
časopis zaměstnanců Skupiny SD  ročník XX.  číslo 2
ZLATÝ PERMON
POTŘETÍ PRO SD – DNT
editorial
Milí čtenáři,
už potřetí přibude na sošce Zlatého Permona od akademického
sochaře Michala Moravce mosazný
štítek s logem SD – DNT. V letech
2008, 2009 a 2011 nenašly DNT
v kategorii hornická činnost prováděná povrchovým způsobem
přemožitele a staly se nejlepšími
v oblasti bezpečnosti práce v českém hornictví. Radostné události – slavnostnímu předání prestižní
ceny Zlatý Permon – se věnujeme
v rubrice Hlavní téma. O tom, že
heslo Bezpečnost práce je naše
priorita není v případě Severočeských dolů pouhou frází, se dočtete také v článku Počty pracovních
úrazů u nás nerostou. Všem, kteří
se zasloužili na obou našich těžebních lokalitách o vynikající výsledky
v oblasti bezpečnosti a hygieny práce, upřímně gratulujeme.
Věřím, že vás zaujmou také další
pravidelné rubriky. V Severočeských dolech pracuje řada činorodých a šikovných lidí. S jedním
z nich, řidičem rýpadla Mirkem
Bednaříkem, se seznámíte v rubrice
Profil. Pokračujeme také v mapování velkostrojů nasazených v SD. Tentokrát představujeme nejvýkonnější
tuzemský zakladač ZP 10 000/Z 81
a jeho úžasnou posádku. Protože
na jaře jsou naše rekultivace nejhezčí, nemohou stát stranou našeho zájmu. V aktuálním čísle najdete
informace o dlouhodobé spolupráci
s Českou zemědělskou univerzitou
v Praze při obnovování funkcí krajiny
po těžbě na Tušimicku. A co říkáte
vyvěšení čtyřiceti ptačích budek na
tamější výsypce Merkur?
Milí čtenáři, máj patří mezi nejkrásnější měsíce. Přeji vám krásné
voňavé jaro a koncem června se těším na další shledání nad stránkami
nových Hornických listů.
Tomáš Vrba
šéfredaktor
obsah
3 slovo ředitele
Jiří Postolka
4 hlavní téma
Zlatý Permon pro DNT
strana 4
6 aktuality
Předseda dozorčí rady SD a.s. navštívil DB
Zkrápění v DB jede opět naplno
Známe letošní Čézary
Přemístění uhelných odtahů v DB
Jak se probouzel březenský drak
12 svět dolů
Fárali jsme s generálním ředitelem
Počty pracovních úrazů v SD nerostou
Revize TC 2 na 2. skrývkovém řezu lomu Libouš
18 pracovní den
Velikonoční noční směna
na odstavené porubní frontě DNT
strana 18
20 profil
Mirek Bednařík
22 velkostroje pro povrchové dobývání
ZP 10 000/Z 81
26 informace
Jak se daří obnovovat funkce krajiny na Tušimicku
Neobvyklé cvičení hasičů DNT
O účinnějších uhelných elektrárnách v Ženevě
30 naši zaměstnanci
Ohlédnutí Oty Tomana
strana 20
33 pomáháme
Základní škola Duhová cesta v Chomutově
34 hornické tradice
36 z míst kde žijeme
Březno včera, dnes a zítra
Na zkušené v Porýní, Limbursku a EP
40 z odborů
Jaroslav Vrba
strana 34
41 sport
42 tip na výlet
Skanzen Veselý kopec
HORNICKÉ listy 2/2012
časopis zaměstnanců Skupiny SD
VYDAVATEL: Severočeské doly a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba REDAKCE: Svatava Brožíková ADRESA
REDAKCE: Hornické listy, 5. května 213, 418 29 Bílina, e-mail: [email protected], [email protected] REDAKČNÍ RADA: Předsedkyně: Jaroslava Šťovíčková;
členové: Vladimír Andrášek, Vladimír Budinský, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rudolf Kozák, Jiřina Leónová, Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek,
Pavel Vocásek. Číslo registrace MK ČR E 13126 TISK: TISKÁRNA K&B, s. r. o. Pro SD a. s. zajistil INFO-PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 2/2012: 30. 4. 2012
UZÁVĚRKA ČÍSLA 3/2012: 25. 6. 2012. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.sdas.cz a intranetu SD a. s.
Příslušnost k velké a silné energetické skupině
je výhodou, kterou musíme maximálně využít.
Milé kolegyně a milí kolegové,
je tradicí Hornických listů, že finanční
ředitel vždy na jaře nového roku shrnuje
ekonomické výsledky roku uplynulého
a hodnotí, čeho se podařilo dosáhnout
a jaké nové úkoly před námi stojí. Této
tradice chci využít i já, a to přesto, že
hodnotím rok, který se uzavřel dva měsíce před mým příchodem do společnosti Severočeské doly a. s., kde jsem od
1. března letošního roku převzal vedení
finančního úseku. Možná právě proto,
že jsem průběh roku 2011 v Severočeských dolech sledoval z pozice mateřské
společnosti ČEZ, dokážu objektivně
ocenit úspěšné zvládnutí všech problémů a naplnění cílů, které byly vytyčeny
akcionářem a vedením společnosti.
Severočeské doly a. s. uzavřely rok
2011 jako největší hnědouhelná těžební
společnost s uspokojivou mírou zisku,
dobrou finanční pozicí a korektními
vztahy se zaměstnanci a zákazníky.
Rok 2011 byl rokem rekordní těžby na
obou lokalitách. Odbytová těžba uhlí
přesáhla 25,1 mil. t, a na DNT i DB to
znamenalo nejvyšší dosaženou těžbu
za dobu existence společnosti. Rekordní těžba přispěla k vysoké úrovni tržeb, které přesáhly 10,8 mld. Kč
a sledovaný ukazatel provozního zisku před odpisy (EBITDA) se přiblížil
k hodnotě 4,8 mld. Kč. V průběhu roku
se rovněž dařilo udržet pod kontrolou
provozní náklady (tzv. OPEX). Čistý zisk společnosti tak díky vysokým
tržbám na straně jedné a dobré kontrole nákladů na straně druhé překonal
2,5 mld. Kč. Významným momentem
roku 2011 bylo zprovoznění nového rýpadla KK 1 300/K 111 na Dolech Bílina.
Tato investice s hodnotou 1,7 mld. Kč
přitáhla i velkou mediální pozornost.
Celkové investiční výdaje společnosti
pak za celý rok dosáhly 4,3 mld. Kč.
Severočeské doly a. s. jsou ale také
společností, která se právě nachází
v citlivém období významných investic,
v prostředí růstu cen vstupů a složité
právní regulace evropského energetického trhu. Obhájit naši současnou pozici znamená neusnout na vavřínech, ale
hledat nová řešení a nové postupy. Čerpat musíme z vlastních zkušeností, ale
i ze zkušeností a příležitostí, které nám
nabízí zázemí Skupiny ČEZ. Příslušnost
k velké a silné energetické skupině je
výhodou, kterou musíme maximálně
využít. Z dobrých ekonomických výsledků společnosti přitom netěží pouze
její vlastník, obchodní partneři a zaměstnanci. Právě dobrá ekonomická
kondice vytváří předpoklady k zodpovědnému přístupu k ochraně a obnově
životního prostředí a zahlazení následků
těžební činnosti. Na rekultivace a péči
o krajinu jsme jen v loňském roce vydali
přes 0,5 mld. Kč. Projekty „Pomáháme“
a „Kraj s lepší vyhlídkou“ a desítky milionů, kterými společnost v minulém roce
podpořila sociální, kulturní, zdravotnická a školská zařízení v regionu potvrzují,
že společenská odpovědnost je nám
vlastní.
Pohled na dosažené ekonomické výsledky ukazuje, že rok 2011 byl pro naši
společnost i celou Skupinu SD velmi
úspěšným. Pokud však budeme chtít
rok 2012 společně uzavírat se stejným
uspokojením a hrdostí, čeká nás letos
hodně práce. Naším cílem zůstává dlouhodobé zvyšování hodnoty firmy a udržení finanční stability. Cesta k tomu
vede přes pečlivé zvažování výdajů
a hledání cest k maximální vnitřní efektivnosti. To ostatně vyplývá i ze stabilizačního projektu Skupiny ČEZ „NOVÁ
VIZE“, jehož součástí je např. zapojení
Severočeských dolů a. s. do projektu
Design-to-cost pro optimalizaci investičních výdajů. Chceme za „rozumné“
peníze pořizovat jen to, co opravdu potřebujeme. Jak úspěšně zvládneme rok
2012 a jak dobře využijeme potenciál
dosavadních úspěchů a příležitostí, které nám přináší členství ve Skupině ČEZ,
záleží na nás všech. Držím nám palce.
Zdař Bůh!
Jiří Postolka
místopředseda představenstva
a finanční ředitel
2/3
slovo ředitele
hlavní téma
DNT JIŽ POTŘETÍ ZÍSKALY ZLATÉHO PERMONA
– SYMBOL VYNIKAJÍCÍ ÚROVNĚ BEZPEČNOSTI
Ti, kteří se nejvíce zasloužili o získání Zlatého Permona 2011: (zleva) Pavel Smatana, ředitel pro výrobu DNT; Petr Kašper, předák směny na PÚ ÚDUT;
Vlastimil Myška, předák směny PÚ skrývka; Miloslav Kuba, vedoucí PÚ; Marek Herčzík, inspektor BHP a PO; Miloslav Šimek, vedoucí úseku ÚDUT;
Miroslav Svoboda, předák strojní údržby PÚ LOM a Milan Novotný, závodní lomů SD
1
2
3
Zlatý Permon – cena za bezpečnost
v hornictví
Již deset let se cena v několika kategoriích, vždy za uplynulý kalendářní
rok, uděluje subjektům podléhajícím
dozoru státní báňské správy jako projev uznání za dosažení vynikajících
výsledků v oblasti bezpečnosti práce.
Ocenění se týká subjektů, v jejichž
čele stojí závodní dolu, závodní lomu,
anebo jim na roveň postavený vedoucí
pracovník. Za vynikající výsledky v oblasti bezpečnosti práce a provozu za
rok 2011 propůjčil Český báňský úřad
putovní cenu Zlatý Permon v pěti soutěžních kategoriích těmto subjektům:
I. kategorie – hornická činnost prováděná hlubinným způsobem – hlubinný důl: ALPEX, P.B.G, Sp. Z o.o.
II. kategorie – hornická činnost
prováděná povrchovým způsobem – uhelný lom: SD – DNT
III. kategorie – hornická činnost prováděná povrchovým způsobem –
lom, těžba písku nebo štěrkopísku:
Českomoravský cement, a. s. nástupnická společnost
IV. kategorie – činnost prováděná hornickým způsobem, včetně těžby
nafty (subjekt nad 51 zaměstnanců): MND a. s.
V. kategorie – hornická činnost prováděná hornickým způsobem
(subjekt do 50 zaměstnanců):
Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s., divize Těžba, sekce
Kamenolom.
Všechny oceněné subjekty představovaly v roce 2011 to nejlepší v oblasti
bezpečnosti práce v českém hornictví.
18. duben, Informační centrum SD:
slavnostní předání Zlatého Permona
pro DNT
Zatímco v minulých ročnících probíhalo předání cen v pražském sídle
Českého báňského úřadu, letos přináší ceny vítězům jednotlivých kategorií
předseda úřadu Ivo Pěgřímek se svým
doprovodem. Místem předání Zlatého
Permona pro DNT se stalo Informační centrum v chomutovském sídle SD.
Slavnostnímu aktu, jehož organizace se
ujal úsek strategie a komunikace pod
vedením ředitele Vladimíra Budinského,
byl přítomen také primátor města Chomutova Jan Mareš. V soutěži bodovaly
DNT od roku 2008 už třikrát, tj. od roku
vytvoření útvaru výrobního ředitele, kde
veškerou agendu oblasti bezpečnosti
práce zastřešuje závodní lomů SD Milan Novotný. Řekl nám: „Statistika počtu
registrovaných úrazů v DNT tuto pozitivní skutečnost potvrzuje. Stačí porovnat
například počet registrovaných úrazů
v roce 2006 (celkem 21) s loňským rokem, kdy bylo dohromady za provozy
skrývky a lom 14 registrovaných úrazů.
Ani v jednom případě nebylo příčinou
vzniku pracovního úrazu porušení předpisů ze strany zaměstnavatele, ale selhání lidského faktoru či nedostatečně
odhadnuté riziko. Kromě počtu úrazů
hodnotící komise soutěže porovnávala počty zameškaných směn z důvodu
evidovaných úrazů nebo počet mimořádných událostí podléhajících ohlášení státní báňské správě. Také v těchto
kritériích DNT obstály a zaslouženě už
potřetí získaly putovní cenu Zlatého
Permona.“
text: Tomáš Vrba, foto: Tomáš Vrba, Miloš Žihla
1 Jako jednotlivec významně se podílející na vynikajících výsledcích bezpečnosti práce byl předsedou ČBÚ
Ivem Pěgřímkem vyznamenán Miloslav Šimek, vedoucí provozního úseku úprava a drtírna uhlí DNT.
2 Hodnotu Zlatého Permona ocenil i chomutovský primátor Jan Mareš.
3 Nechyběl přípitek na současné a budoucí úspěchy v oblasti bezpečnosti
v hornictví, (zleva) Vladimír Budinský, Ivan Lapin a Ivo Pěgřímek.
4/5
Lom Libouš – DNT má za vynikající výsledky v oblasti bezpečnosti práce
v roce 2011 Zlatého Permona. Prestižní cena za bezpečnost v hornictví je
udělována od roku 2002 subjektům podléhajícím dozoru státní báňské správy.
Zřizovateli soutěže jsou Český báňský úřad, Odborový svaz pracovníků
v hornictví a Odborový svaz Stavba ČR. Během desetileté historie soutěže
se jedná už o třetí vítězství DNT (2008, 2009 a 2011). Cenu předal 18. dubna
v Informačním centru Severočeských dolů generálnímu řediteli Ivanu Lapinovi
předseda Českého báňského úřadu Ivo Pěgřímek. Slavnostnímu vyhlášení
výsledků kategorie hornická činnost prováděná povrchovým způsobem
– uhelný lom byli přítomni členové představenstva, závodní lomů SD
Milan Novotný, ředitel pro výrobu DNT Pavel Smatana a inspektoři BPH
a PO z DNT. Potěšující bylo, že na druhém místě se umístil lom Bílina.
aktuality
SD – 1. strojírenská
dokončila rekonstrukci
zauhlování
Elektrárny Tisová
Na konci dubna, po dvou měsících zkušebního provozu, úspěšně ukončila dceřiná společnost
SD – 1. strojírenská významnou zakázku realizovanou mimo Skupinu
SD: rekonstrukci zauhlování Elektrárny Tisová. Práce na zprovoznění
dlouhodobě nepoužívané dopravní
cesty paliva z příjmového podzemního hlubinného zásobníku až do
kotelny či skládky paliva probíhaly ve dvou etapách od 1. července 2011 do 1. března 2012.
Západočeská elektrárna zajišťuje kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Zauhlování hlubinného
zásobníku a drážní přeprava je od
začátku letošního roku v kompetenci SD – Kolejová doprava. Palivo přivážené vagony se zde ukládá
do rekonstruovaného hlubinného
zásobníku, odkud je vyhrnováno
čtyřmi vyhrnovacími vozy a pásovými dopravníky distribuováno přímo do elektrárenské kotelny, nebo
na skládku paliva. Všechny rekonstruované celky byly navrženy tak,
aby minimalizovaly tvorbu nálepů
z dopravovaného materiálu.
Předseda dozorčí rady navštívil DB
Necelý měsíc po svém jmenování
předsedou dozorčí rady SD Tomáš Indra fáral na Dolech Bílina. Při zevrubné
prohlídce těžby a úpravy bílinského uhlí
byl doprovázen Vladimírem Budinským,
ředitelem strategie a komunikace, a Jiřím Nerudou, výrobním ředitelem SD.
Seznámení s jedním z nejhlubších evropských hnědouhelných lomů začalo
na obligátním místě – vyhlídce Jižní
svahy, odkud je dokonalý přehled o aktuálním stavu v lomu, ale také o situaci
v předpolí. Tomáš Indra se seznámil
s budoucím postupem lomu a snahou
o konečnou korekci limitu těžby tak,
aby lom Bílina mohl zásobovat nejen právě budovaný nadkritický zdroj
o výkonu 660 MWe sousední Elektrárny Ledvice až do roku 2050. Exkurze
Tomáš Indra a Stanislav Razák
v kabině rýpadla KU 300.40/K 102.
pokračovala mimo jiné zastávkou u rýpadla KU 300.40/K 102 v uhelném řezu.
Vedoucí řidič Stanislav Razák přiblížil
zajímavosti svého stroje. Fárání na DB
pokračovalo na Radovesické výsypce.
„Severočeské doly vnímám jako jeden
z nejvýznamnějších podnikatelských
subjektů v Ústeckém kraji. Úspěšné fungování SD je v zájmu obyvatel
kraje. Přesvědčil jsem se o profesionálním přístupu k těžbě, rekultivacím
a k ochraně životního prostředí. Je
mi známa společenská odpovědnost
SD, podpora rozvoje sousedních měst
a obcí. Počítám, že brzy navštívím také
druhou těžební lokalitu – DNT,“ uvedl
předseda dozorčí rady Tomáš Indra.
Zkrápění v DB jede opět naplno
Jakmile se venkovní teplota ustálila
v hodnotách nad bodem mrazu, byl
v ledvické úpravně zprovozněn systém
zkrápění. Letos všech 500 trysek osazených na 150 zkrápěcích rampách začalo
účinně omezovat prašnost, a to po celé
trase uhlí úpravnou, tj. od hlubinných zásobníků až po drobný prodej a skládku
mouru, už 28. března. Zkrápění přesypů
pásových dopravníků uhelných odtahů
se přidalo 16. dubna. Důlní komunikace
opět zaplnila celá flotila kropících cisteren. Boji proti prachu je v DB tradičně
věnována velká pozornost.
Známe letošní Čézary
GŘ Ivan Lapin předal letošním Čézarům diplomy
(zleva: Marta Šedivá, Leopold Zelenka a Antonín Poborský).
Jména tří držitelů prestižního ocenění Čézar 2012 ze Skupiny SD
už nejsou tajemstvím. 27. března převzali od generálního ředitele SD
Ivana Lapina diplomy „Čézar 2012“. V květnu pojedou spolu
s dalšími nejlepšími zaměstnanci celé Skupiny ČEZ na tradiční
Víkend Čézarů, tentokrát do Českého Krumlova.
Leopold Zelenka, technik PM
elektro, odbor péče o majetek DNT,
Marta Šedivá, vedoucí laboratoře
DB, odbor řízení a kontroly jakosti
a Antonín Poborský, vedoucí úseku přepravy z SD – Autodoprava, se
mohou letos radovat ze získání ceny
Čézar. Tradiční ocenění nejlepších
zaměstnanců Skupiny ČEZ se uděluje od roku 2005. Každoročně se vybírá z téměř 30 tisíc lidí Skupiny ČEZ
zhruba čtyřicet těch, kteří dosáhli
výjimečných pracovních výsledků.
Pravidelně se mezi nimi objevují také
zástupci SD. Letos jim bude cena předána na tradičním Víkendu Čézarů
18. – 20. května v nádherném Českém
Krumlově. Oceněným zaměstnancům
upřímně gratulujeme. Letošní Čézary
z SD čtenářům představíme důkladněji v příštím čísle Hornických listů.
text a foto: Tomáš Vrba
 Od 1. března 2012 byl jmenován
finančním ředitelem SD Jiří Postolka, který je zároveň místopředsedou
představenstva SD.
 Dosavadní finanční ředitel Jiří Zahradník přešel na pozici ředitele úseku správa. Nově zřízený úsek správa je
tvořen odborem informačních technologií, odborem vnitřního auditu a odborem majetkových účastí.
 Od 1. dubna 2012 došlo ke sloučení
úseku nákup s úsekem obchodním.
Ředitelem rozšířeného úseku obchod
byl jmenován Jan Kalina.
 Dalším úsekem v organizační struktuře SD je od 1. dubna úsek strategie
a komunikace, vedený ředitelem Vladimírem Budinským, který se zároveň stal členem představenstva SD.
 Představenstvo SD je sedmičlenné:
Ivan Lapin, předseda, Jiří Postolka, místopředseda; členové: Vladimír Budinský, Miroslav Eis, Jan Kalina, Jiří Neruda a Jiří Zahradník.
 Organizační struktura SD se skládá
z osmi úseků: úsek GŘ, úsek strategie a komunikace, úsek finanční, úsek
správa, úsek výrobní, úsek technický,
úsek obchodní a úsek personální.
 K 1. dubnu došlo také k některým
změnám v čele dceřiných společností
Skupiny SD, kdy ředitelem společnosti Prodeco byl jmenován Petr Vorlíček
a řízením SD – Komes pak pověřen
Pavel Vaňas.
Bezpečnost práce v Severočeských dolech
Přehled počtu pracovních úrazů na SD v kumulaci od počátku roku 2012:
leden
až
duben
Počet evidovaných úrazů
2012
2011
DB
24
27
DNT
25
Správa a.s.
SD celkem
Rozdíl
Počet úrazů se záznamem
Rozdíl
2012
2011
-3
8
7
1
21
4
12
7
5
0
1
-1
0
1
-1
49
49
0
20
15
5
Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce.
6/7
PERSONÁLNÍ ZMĚNY VE SKUPINĚ SD
aktuality
SD – KOMES PRODAL
VÝŠKOVOU BUDOVU
Dceřiné společnosti SD – Komes, a. s. se podařilo prodat třetí nejvyšší administrativní budovu v ČR.
Pětadvacetipatrová, 96 metrů vysoká budova v centru Mostu se začala
stavět v 70. letech, dokončena byla
v roce 1984 a sloužila jako reprezentativní sídlo tehdejšího ředitelství
koncernu SHD – Severočeských
hnědouhelných dolů. Po rozpadu
SHD se proměnila v nájemní kancelářskou budovu. Od 30. března se
stala majitelem třetí nejvyšší výškové
budovy (v žebříčku ji předstihly dva
mrakodrapy na pražské Pankráci)
firma SaS ENERGO.
KU 800.8/K 77
je připraveno
na přílet čápů
PĚTILETÝ BŘEZENSKÝ
ŽELEZNIČNÍ TUNEL
Nejdelší železniční tunel v Česku
si 1. dubna připomněl pět let provozu. Březenský tunel se nachází
na trati Žatec – Chomutov, kde byl
vybudován jako součást sedmikilometrové přeložky trati u Března. Se
svými 1 758 metry se stal nejdelším
tuzemským železničním tunelem,
když připravil o rekord jen o pár metrů kratší Špičácký tunel na Šumavě
z roku 1878. O svůj primát by však
měl brzy přijít. Už v roce 2015 má
být dokončen tunel na železničním
koridoru Praha – Cheb, a to v úseku
mezi Plzní a Rokycany, jehož délka
podle plánů čítá čtyři kilometry.
Neobvyklý domov pro čápy je připraven na rameni protizávaží vysloužilého
rýpadla KU 800.8/K 77 odstaveného na
montážním místě v Březně. Už loni na
podzim sem bylo do výšky 52 metrů jeřábem usazeno speciálně vyrobené čapí
hnízdo (kovová konstrukce vystlaná větvemi). Letos v březnu pak na doporučení
ornitologa chomutovského zooparku
bylo postříkáno vápnem. Tento postup
by měl u čápů vyvolat pocit, že v hnízdě
je trus a bylo tudíž už v minulosti použito pro vyvedení mladých. Nevšedního
úkolu se ujal mechanik Jaroslav Podlaha, do jehož pracovní náplně odstavený
rekordman patřil až do konce roku 2010,
kdy definitivně ukončil svůj provoz na
tušimické skrývce. Jaroslav Podlaha za
asistence objektivů fotografů bravurně
vyběhl všechny schody až k otočnému
jeřábu umístěnému na nejvyšším místě
rýpadla – na rameni protizávaží. Horní
úroveň sloupu jeřábu je ve výšce 52 m.
Přípravě hnízda pro uhnízdění čápů byl
přítomen také ornitolog Petr Hora. Podle tohoto odborníka je rýpadlo dostatečně vysoké, aby se mohlo stát čapím
Mechanik Jaroslav Podlaha ve výšce
52 metrů připravil čápům uhnízdění.
Úpravám byl přítomen ornitolog
z chomutovského zooparku Petr Hora.
domovem. Čápi mají rádi otevřenou
krajinu a vodní plochy. To vše se v okolí
industriální památky KU 800.8/K 77 nachází. Všichni aktéři odvážné výškové
operace věří, že si čápi hnízdo vyhlídnou
a odchovají zde mladé.
Zajímavý pohled se naskytl v dubnu na kolesová rýpadla K 10 000/K 74
a KK 1 300/K 111 na bílinské skrývce.
Během báňské přípravy dalšího skrývkového řezu a rozšiřování těžby do Severních svahů těžily oba velkostroje
v těsném sousedství. Rýpadla spojuje
nejen dodavatel – Prodeco (dříve Vítkovice), ale také řada výjimečných parametrů. K 10 000/K 74 je od roku 1978
největším v tuzemsku vyrobeným a používaným rýpadlem výkonnostního technologického celku TC 3 (teoretický výkon 10 000 m3 sypané zeminy za hodinu,
hmotnost 6 088 t). Nejnovějším českým
rýpadlem pro TC 2 uvedeným do provozu vloni je KK 1 300/K 111 (teoretický
výkon 5 500 m3/h, hmotnost 4 977 t).
Setkání gigantů
V tušimické drtírně přibudou další samočinná hasicí zařízení
Objekty hnědouhelných třídíren a drtíren jsou z hlediska požární ochrany specifické, neboť se zde v uzavřených prostorách vyskytuje množství uhelného
prachu. Navíc se jedná o pro provoz povrchového dolu strategické místo, kterým prochází veškerá uhelná produkce
určená elektrárnám. V ústřední drtírně
uhlí v Tušimicích neustále usilují o zlepšení požární ochrany. Loni zde instalovali na části dopravních cest pásových
dopravníků speciální systém MicroDrop® a tři větve linek elektrické požární
signalizace. Letos by rádi tato zařízení
protivýbuchové a požární ochrany rozšířili do dalších objektů drtírny. Samočinné vodní hasicí zařízení MicroDrop®
tvoří speciální přesné sprchovací trysky
v tlakovém rozsahu od 4 do 12,5 barů
a patří mezi nízkotlaká hasicí vodní zařízení. Slouží k oddělení požárních zón na
samostatné celky. V případě poplachu
se systém aktivuje a spustí ventil příslušné zóny, kde byly indikovány plameny.
Ventilová stanice otevírá přívod hasicí
vody k tryskám. Hašení zóny probíhá do
doby, než je ručně uzavřeno obsluhou.
Oddělení požárních zón na samostatné
požární úseky přispívá k minimalizaci
škod a brání přenosu požáru do dalších
částí objektů drtírny. Po rozšíření počtů
samočinného hasicího zařízení budou
chráněny pásové dopravníky směřující
od povrchových zásobníků přes rozdělovací stanice až po nakládací zásobníky
tušimické drtírny.
Přemístění uhelných odtahů v DB
Směnový mechanik Milan Huml ukazuje
trysku jednoho z hasicích zařízení.
Přeložka uhelných odtahů na úbočí
Jižních svahů probíhá po etapách, aby
nebyl omezen jejich provoz. První nově
situovaný odtah byl zprovozněn loni
v listopadu. Teď probíhají intenzivní práce na přeložení dalších dvou odtahů.
Remontáž a přemístění stávající DPD
šíře 1 200 a 1 600 mm, včetně transportu poháněcích stanic, realizují dceřiné
společnosti Prodeco a SD – Rekultivace. Součástí rozsáhlé investiční akce je
také dodávka nových středních dílů DPD
a elektrorozvoden, i se související kabeláží řízení. Se zprovozněním nových tras
DPD se počítá do konce letošního roku.
Díky přemístění uhelných odtahů bude
možné zkapacitnit vnitřní výsypku.
8/9
aktuality
aktuality
Začala veřejná jednání o závěrečné korekci limitu těžby pro DB
Mezi dlouhodobé strategické
záměry Severočeských dolů patří
konečná korekce limitu těžby pro
lokalitu Bílina, která by umožnila
odtěžit zhruba 100 milionů tun
nejkvalitnějšího nízkosirnatého uhlí
vhodného pro teplárenství, ale i pro
nový, právě budovaný nadkritický
zdroj Elektrárny Ledvice. Svůj
záměr představili zástupci SD
16. dubna zastupitelům sousední
obce Mariánské Radčice.
Severočeské doly zahájily dlouhotrvající legislativní proces, který by umožnil korekci limitů těžby pro lom Bílina.
Jedná se o technickou korekci, nikoliv
o prolomení limitů těžby z roku 1991.
Postupu lomu Bílina nebrání žádné lidské obydlí. V rámci schváleného povolení hornické činnosti bude v lomu Bílina
probíhat těžba minimálně do roku 2030.
Díky dlouhodobé perspektivě mohla být
postupně obnovena dobývací technika
a realizována účinná ekologická opatření. Závěrečná korekce limitu by umožnila
dotěžit zhruba 100 milionů tun uhlí vhodného pro teplárny a pro nový nadkritický zdroj o výkonu 660 MWe sousední
Elektrárny Ledvice. Strategické cíle lomu
Bílina na zastupitelstvu v Mariánských
Radčicích představila delegace SD ve
složení: Vladimír Budinský, ředitel strategie a komunikace, Miroslav Eis, technický ředitel, a Antonín Vincenc, vedoucí
odboru investic a technického rozvoje.
Prezentovala a diskutovala stav výstavby ochranných opatření eliminujících vliv
dobývacích provozů na život obyvatel
obce Mariánské Radčice. S jejich realizací se začalo v dostatečném předstihu
před přiblížením budoucí těžební linie.
Dokončena již byla ochranná zelená stěna tvořená nosnou ocelovou konstrukcí.
Mezi další ochranná opatření bude patřit retenční nádrž na severovýchodním
okraji obce, která bude plnit funkci nejen
ekologickou, ale také krajinotvornou.
Filmová premiéra v Chomutově
Produkce: SD a. s., Hlavní role: KK 1 300 a Pepa „Kabát“ Vojtek
Slavnostní premiéra zábavného dokumentu o rýpadle
KK 1 300/K 111, nejnovějším velkostroji bílinské
skrývky, se uskutečnila 5. března v chomutovském
kině Svět. Přítomen byl také hlavní protagonista
filmu – slavný rocker Pepa Vojtek.
O natáčení filmu, které probíhalo na
DB během loňského podzimu, jsme na
stránkách Hornických listů již informovali. I když je film určen zejména malým
návštěvníkům Informačního centra SD,
své první představení širokému spektru
diváků si odbyl ve skutečném kině. Premiéra byla spojena s besedou tvůrců –
kameramanem a režisérem Jaroslavem
Voborným a zpěvákem Pepou Vojtkem.
Bonusem k předvedenému filmu byla
veselá prezentace příhod z natáčení.
Frontman skupiny Kabát navíc přidal
několik písní z muzikálů, ve kterých
právě účinkuje. Celý program připravila
a moderovala Renata Malíková, specialistka úseku strategie a komunikace.
Mohutný aplaus zaplněného sálu byl
neklamným signálem, že se dílo podařilo. Film můžete vidět v Informačním
centru SD v Chomutově (www.infocentrumsdas.cz).
Podle pranostiky vylézají na svatého Jiří hadi a štíři. V sobotu 28. dubna
se k nim přidal ještě březenský drak
Severus. Tak byl pokřtěn vysloužilý rekordman tušimické skrývky – kolesové
rýpadlo KU 800.8/K 77. O jeho probuzení se přesvědčilo přes 1 500 návštěvníků, převážně rodin s dětmi, kteří zde
strávili odpoledne plné her a soutěží.
Nechybělo ani opékání buřtů, nebo
facepainting (u dětí tolik populární malování na obličej). V permanentním obležení zvídavých dětí byli také členové
hasičského záchranného sboru DNT,
kteří zde představovali svoji techniku.
Vyvrcholením bylo vystoupení zpěvačky Petry Černocké. Představitelka
filmové čarodějnice Saxany zaujala
děti, jejich rodiče i prarodiče. Zahájení už druhé sezony expozice ojedinělé
industriální památky se vydařilo. Nyní
budou moci zájemci o setkání se symbolem moderní povrchové těžby navštívit KU 800.8/K 77 každou sobotu.
Výpravy vychází z vrátnice Severočeských dolů v Březně vždy v 10:00, 13:00
a 14:00 hodin. Vstup je samozřejmě
zdarma. Vítaní jsou dětští návštěvníci,
pro které je zde připravena hornická
pohádka O březenském draku Severusovi a kulisy a příběhy ze života tohoto
velkostroje. Výjimečný dobývací stroj
se stává vyhledávanou turistickou
atrakcí, kterou navštěvují lidé z celé
České republiky.
10/11
Jak se probouzel březenský drak,
neboli KU 800.8/K 77, ze zimního spánku
svět dolů
DNT – PRVNÍ SKRÝVKOVÝ ŘEZ
Obchodního ředitele Jana Kalinu zaujaly gigantické rozměry
kolesového rýpadla SchRs 1 550.1/K 109.
DNT – HOMOGENIZAČNÍ SKLÁDKA
Přímo v depu skládky seznámil Pavel Smatana Ivana Lapina a Jana Kalinu
s možnostmi řízené homogenizace vytěženého uhlí.
DNT – ZÁMEČNA SD – 1. STROJÍRENSKÉ
Ředitel SD – 1. strojírenská Josef Zetek spolu s Jaroslavem Ticháčkem,
vedoucím tušimického provozu, představili celé spektrum činností
údržby a oprav dobývací techniky pro DNT.
FÁRALI JSME
S GENERÁLNÍM
ŘEDITELEM
Jakmile to nabitý pracovní program generálního ředitele
umožnil, Ivan Lapin se s kolegy z topmanagementu vypravil na obě těžební lokality Severočeských dolů. Během dvou
dnů se zblízka seznamovali s moderní povrchovou těžbou
a úpravou uhlí. Stranou zájmu nezůstaly ani rekultivované
plochy.
Lom Libouš – DNT
Návštěva generálního ředitele Ivana Lapina a jeho doprovodu začala na vyhlídce, odkud je dokonalý pohled na zhruba 40 km2 provozních ploch DNT. Role průvodců se ujali ti
nejpovolanější: Jiří Neruda, výrobní ředitel SD, a Pavel Smatana, ředitel pro výrobu DNT. Trasa fárání pokračovala ve
směru postupu těžby. Přes odstavenou porubní frontu, kde
se dokončuje vyuhlení a hlavní porubní frontu, až na nejnovější lokalitu Libouš II – sever. Uhlí těžené ze tří lokalit má
značný rozptyl kvalitativních parametrů, proto se musí míchat
na homogenizační skládce. Tím se docílí rovnoměrné kvality
požadované elektrárnami. Sousední rekultivovaná výsypka
12/13
DB – UHELNÝ LOM
Pavel Dolejší představuje manažerovi útvaru obchodu
Danielu Krylovi (vlevo) a Janu Kalinovi kvalitní bílinské uhlí.
DB – PÁTÝ SKRÝVKOVÝ ŘEZ
Na pozadí bílinského uhlí (zleva)
Jiří Neruda, výrobní ředitel SD, Ivan Lapin,
generální ředitel SD, a Pavel Dolejší, ředitel pro výrobu DB.
Merkur svědčí o vysoké úrovni rekultivačních činností SD.
Návštěva týmu GŘ na lokalitě DNT pak skončila v tušimickém provoze SD – 1. strojírenské, který prezentoval ředitel
Josef Zetek.
Lom Bílina – DB
Fárání do provozu lomu Bílina začalo pohledem z Jižních
svahů, odkud je nejlépe vidět zhruba 9km porubní fronta. Poté
se Ivan Lapin se svým doprovodem seznámil s právě probíhajícím přemísťováním uhelných odtahů. Ředitel pro výrobu
DB Pavel Dolejší podrobně vysvětlil i zdejší obtížné geologické podmínky více než 200metrového nadloží. Nechybělo ani
setkání s tím nejcennějším – slojí nízkosirnatého bílinského
uhlí, kterého zde loni vytěžili nejvíc v dosavadní historii. A jaké
dojmy si odnesl generální ředitel Ivan Lapin? „Viděl jsem příkladně rozfárané moderní uhelné lomy, setkal se s odborníky
nejrůznějších profesí. Oceňuji také vysokou úroveň rekultivací.
Zcela určitě jsem nebyl v provoze naposledy.“
V nejobtížnějším místě bílinské skrývky u rýpadla K 2 000/K 101,
které zde úspěšně zvládá hojný výskyt pískovcových
těžko rozpojitelných poloh.
DB – PRVNÍ SKRÝVKOVÝ ŘEZ
Ivan Lapin diskutoval se členy posádky Josefem Tobkem a Romanem Houdkem
o jejich velkostroji – největším kolesovém rýpadle v ČR,
které je v provozu už od roku 1978.
svět dolů
Počty pracovních úrazů u nás v SD nerostou
Zatímco podle statistik pracovních úrazů v ČR výrazně
přibývá, v Severočeských dolech se díky důsledným
prověrkám a kontrolám bezpečnosti práce zachovává
bezpečné a nezávadné pracovní prostředí s minimálním
počtem úrazů a následně zameškaných směn. Mimo jiné
se tak daří plnit náročná kritéria pro udělování Zlatého
Permona – Ceny za bezpečnost v hornictví. Letos ji už
potřetí v kategorii povrchových uhelných dolů za rok 2011
získal lom Libouš (DNT). Na druhém místě se umístil lom
Bílina (DB). Úrovni bezpečnosti práce a ochraně zdraví při
práci je věnována v SD trvalá pozornost. Od roku 2008
zajišťuje celou tuto agendu závodní lomů SD ve spolupráci
s vedoucími oddělení BHP a PO na obou těžebních lokalitách.
Neradostné sledování
českých statistik
pracovních úrazů
Každých 80 minut je v Česku zaznamenán závažný pracovní úraz, každý
druhý den někdo na následky takového úrazu zemře. V roce 2011 počty
vzrostly téměř o polovinu, a to hlavně
ve stavebnictví, ve zpracovatelském
průmyslu, v dopravě. K nejohroženějším profesím patří řemeslníci, opraváři,
řidiči nákladních automobilů, nekvalifikovaní dělníci, obsluha strojů a zařízení.
K úrazům dochází nejčastěji u lidí ve
věku 51 až 55 let. Při těžbě surovin byly
v loňském roce evidovány 4 případy
smrtelných úrazů, zatímco ve stavebnictví 27.
Zpráva o stavu pracovní úrazovosti
na SD za rok 2011
Každoroční zpráva obsahuje souhrnné statistické údaje, a to v porovnání
s rokem předchozím. Za rok 2011 bylo
v SD celkem evidováno 116 pracovních
úrazů oproti 145 v roce 2010, tedy s rozdílem – 29. Přitom počet úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny činil 37, tj. o 15
méně než v roce 2010. A hlavně: v roce
2011 nedošlo v SD k žádnému smrtelnému úrazu. Meziročně se však zvýšil
počet zameškaných kalendářních dnů
z titulu pracovního úrazu: v roce 2011
to bylo 3 765 dnů, zatímco v roce 2010
o 303 méně. Nejvíce pracovních úrazů
mělo příčinu v nepředvídatelném riziku
práce nebo v selhání lidského činitele.
Jedno z řady školení BP v Bílině vede inspektor Vladimír Herškovič.
Prověrky, kontroly
a školení
Během roku se na všech pracovištích DNT i DB provádí celá řada prověrek bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci vyplývajících ze Zákoníku práce
a z opatření výrobního ředitele. Prověrky mají stanovený harmonogram
i složení komisí. Navíc se dělají ještě namátkové kontroly dodržování bezpečnostních předpisů. Probíhají také kontrolní prověrky ze strany OBÚ v Mostě,
bez závažnějších zjištění.
Základní školení bezpečnosti práce
pro vedoucí pracovníky úseků se provádí jednou ročně. Inspektoři odboru BHP
a PO a členové zkušební komise školí
také předáky, členy požárních hlídek,
Inspektor BP Karel Schejbal (vpravo) při veřejné prověrce na vnitřní výsypce DB
kontroluje za přítomnosti mechanika Jiřího Macháčka funkci drtiče kamene.
14/15
Souhrnné statistické údaje o vývoji pracovní úrazovosti
v SD a. s. celkem za rok 2011 a porovnání s rokem 2010
Počet úrazů
Počet
evidovaných
úrazů
2010
Počet úrazů
s prac. nesch.
nad 3 dny
Rozdíl
2011
2010
2011
Rozdíl
DB
86
72
-14
32
22
-10
DNT
58
43
-15
20
14
-6
Správa a. s.
1
1
0
0
1
+1
SD celkem
145
116
-29
52
37
-15
Průměrný počet zaměstnanců
2010
2011
Rozdíl
DB
1 739
1 758
+19
DNT
1 337
1 330
-7
Správa a. s.
389
385
-4
SD celkem
3 465
3 473
+8
preventisty a techniky, včetně přezkušování u odborné komise. Pracovníci
externích firem se proškolují zpravidla
jednou za dva roky.
Počet zameškaných kalendářních dnů z důvodu pracovního úrazu
Úrazový zpravodaj
a informační tabule
Aby se zaměstnanci SD mohli podrobněji seznámit s vývojem pracovní
úrazovosti, každý měsíc vychází Úrazový zpravodaj. Také v Hornických listech
pravidelně vycházejí informace o počtech úrazů. U hlavních vstupů do areálů DNT a DB jsou umístěny informační
tabule, které nepřetržitě podávají zprávu o stavu bezpečnosti práce na dané
lokalitě.
Marek Herčzík, inspektor BP provozu lom DNT,
u informační tabule úrazovosti.
2010
2011
Rozdíl
DB
2 525
2 678
+153
DNT
937
1 074
+137
Správa a. s.
0
13
+13
SD celkem
3 462
3 765
+303
Četnost pracovních úrazů
Z evidovaných
úrazů
2010
2011
DB
5,11
4,10
DNT
4,34
3,23
Správa a. s.
0,26
SD celkem
4,18
Rozdíl
Z úrazů s prac.
nesch. nad 3 dny
Rozdíl
2010
2011
-1,01
1,84
1,25
-0,59
-1,11
1,50
1,05
-0,45
0,26
0,00
0,00
0,26
+0,26
3,34
-0,84
1,50
1,06
-0,44
Procento pracovní neschopnosti
Z evidovaných
úrazů
2010
Rozdíl
2011
Z úrazů s prac.
nesch. nad 3 dny
2010
Rozdíl
2011
DB
0,40
0,42
+0,02
0,40
0,42
+0,02
DNT
0,20
0,22
+0,02
0,20
0,22
+0,02
Správa a. s.
0,00
0,01
+0,01
0,00
0,01
+0,01
SD celkem
0,27
0,30
+0,03
0,27
0,30
+0,03
svět dolů
Po vytvoření režimované části
závěrných svahů na hranici
severní demarkace rýpadlem
SchRs 1 320/K 110 na posledním
porubním pásovém dopravníku
207 druhého skrývkového řezu (SŘ)
dnem 1. března začala náročná
revize tohoto technologického
celku (TC 2). Rýpadlo přejelo podél
tří porubních dopravníků 207, 281
a 282 na připravené montážní
místo (MM) východně od bývalého
PD 251 – jižní křídlo, respektive
jižně od poháněcí stanice (PS)
282, pod vedením mechanika
velkostroje Jaroslava Podlahy. MM
bylo vybráno hlavně z důvodu
přístupnosti a sjízdnosti dopravních
cest pro autodopravu po dobu revize
a dále z hlediska odvodnění pláně
v případě nenadálých dešťů. Přejezd
rýpadla k MM probíhal i v nočních
směnách a překonal celkem 2 204 m.
Po důkladném vyčištění stroje
a úpravě pláně rýpadlo najelo na
vytyčené MM v pondělí 5. března.
Hlavní akcí po dobu odstávky (1. března až 14. dubna) byla změna vedení
dopravních linek – otočení dálkové pásové dopravy (DPD) přes severní závěrné svahy. Tímto koncepčním řešením
směrování nadložních hmot se uvolnil
prostor pro nutný postup rýpadel uhelného lomu na lokalitě Libouš II – sever.
Dalším přínosem je, alespoň v prvotní fázi, zkrácení dopravní vzdálenosti
těženého nadloží. Doposud se těžené
hmoty na S2 přepravovaly na vnitřní
výsypku na vzdálenost 6 859 m pomocí
tří porubních dopravníků, čtyř odtahových dopravníků a jednoho zakládacího dopravníku. Po otočení dopravních
linek se natěžené nadloží dopravuje na
vzdálenost 4 406 m počínaje PD 283 na
Revize TC 2 na 2. skrývkovém řezu
lomu Libouš – změna směrování
nadložních hmot
porubní straně a konče PD 286 na straně zakládací. S postupující těžbou se na
porubní straně dále přiřadí remontované PD 282 a 281, a na straně zakládací
po vějířovitých přestavbách PD 286 se
přiřadí PD 284.
Přesuny poháněcích stanic (PS)
a kompletní výstavba PD spojená
s modernizací řídícího systému (ŘS)
jsou značně náročné nejen časově, ale
i z hlediska organizace a řízení práce.
Přípravné práce na výstavbě proto probíhaly již na přelomu roku 2011–2012
na odtahových dopravnících PD 225,
227 a zčásti PD 226. Dále se připravovalo lože pro PD 285 a proběhla modernizace shazovacího vozu (SV 33),
kde byly kompletně provedeny nové
Přesun poháněcí stanice PS 283 na transportním voze TV 200-L
do nového postavení – severní části porubní fronty.
elektroinstalace včetně rozvodny, dále
nezbytně nutné strojní práce a hydraulika pro napínání pásku. Zhotovitelem
byla dceřiná společnost SD – 1. strojírenská, a. s. a dodavatelem elektročásti
firma Elektroprim Koutník, a. s.
Pro zajištění budoucí vzájemné kompatibility PS proběhla (a probíhá na PS,
které budou postupně zařazovány do
těžby) po dobu revize obnova řídícího
systému (ŘS) PS. Stávající ŘS ZAT 2000
se nahradil novým moderním systémem
A-B (Allen-Bradley). Doplnila se technologie řízení na sdruženém dispečinku
Březno a upravilo se a doplnilo připojení
rýpadla a zakladače do ŘS DPD a dispečinku. Takto modernizované PS budou vzájemně unifikované mezi 2. SŘ
Zakládací PD 286 s modernizovaným shazovacím vozem SV 33
a zakladačem ZP 6 600/Z 80.
16/17
Michal David roztančil
a rozezpíval Chomutov
Rýpadlo SchRs 1 320/K 110
na montážním místě v jižní části
porubní fronty.
a 3. SŘ. Pokud by se v budoucnu uvažovalo se záměnou PS mezi jednotlivými skrývkovými řezy, musely by se PS
na 1. SŘ ještě hardwarově dovybavit,
protože jsou staršího systému A-B.
Na rýpadle SchRs 1 320/K 110 proběhlo broušení zejména kulové dráhy
a rekonstrukce dopadového lože pásu
C3. Dodavatelem bylo Prodeco, a.s.
a zhotovitelem SD – 1. strojírenská, a.s.
Dílčí technické problémy se řešily operativně a neměly podstatný vliv na předpokládaný datum ukončení prací.
Ke konci ranní směny 12. dubna rýpadlo začalo přejíždět do nového těžebního záběru – hloubkového řezu západně od remontovaného PD 283 a začalo
se pak 14. dubna zahlubovat severním
směrem. ZP 6 600/Z 80 zahájil zakládání úpadního výsypkového stupně severním směrem podél remontovaného
PD 286.
Je třeba zmínit, že s ohledem na velice
stručně popsanou náročnost prací neprobíhalo vše hladce, avšak tým všech
zúčastněných pracovníků, a to nejen na
samotné revizi, udělal pro úspěch této
výjimečné akce skutečně maximum.
Všichni věří, že v začátcích těžby bude
provozní doba na odladění případných
poruch minimální.
text a foto: Pavel Filingr
Chomutovská sportovní hala tančila 30. března v rytmu hitů
Michala Davida. Známý český zpěvák a skladatel zazpíval
své největší hity i novinky z alba Čas vítězství. Znovu
dokázal, že je hitmakerem pro všechny generace. Koncert
byl především pro zaměstnance Severočeských dolů.
„Do Chomutova jsem se moc těšil. Mám rád tento kraj. Publikum je
tu skvělé. Navíc jsem chtěl tak trochu
pomoci s probouzením březenského
draka,“ usmívá se Michal David. Na
koncertě zazněly takové hity jako například Každý mi tě lásko závidí, My
máme prima rodiče a Nonstop.
Michal David byl druhým z koučů ze
soutěže Hlas ČeskoSlovenska, který
v březnu vystoupil v Chomutově. Tím
prvním byl rocker Pepa Vojtek. Ten
přijel na premiéru filmu o velkorýpadle
KK 1 300, v němž má hlavní roli. Před
tím, než se film stal součástí programové nabídky Informačního centra Severočeských dolů, viděli ho jako první
diváci nového chomutovského kina
Svět. „Pepa je bezvadný kouč i bezvadný kluk. Muzice rozumí, takže i jako
kouč ví, co má dělat a jak se má chovat.
Vím, že je z Teplic, a tak si myslím, že
Seveřani mají skvělé želízko v ohýnku,“
chválí sedminásobného zlatého Slavíka a kolegu ze šoubyznysu Michal
David. V posledních deseti letech se
Michal David ubírá převážně k muzikálové tvorbě. V roce 2002 uvedl v divadle Broadway svůj první muzikál Kleopatra, který měl více jak 1 200 repríz
v Čechách a na Slovensku. Uveden byl
též v jihokorejském v Soulu, kde se už
odehrálo přes 200 představení. Následovaly další velmi úspěšné muzikály Tři
mušketýři, Angelika a Kat Mydlář. „Na
příští rok připravuji muzikál Mata Hari.
Bude to takový swingový, nebo kabaretní muzikál. Je to proto, že Mata Hari
byla špionka z 1. světové války, takže
retro se tam musí objevit. Kromě toho
připravuji turné, které se bude jmenovat Michal David klasik. Pojede ho se
mnou symfonický orchestr. Bude to
velmi elegantní záležitost. Nebudeme
hrát po halách, ale v divadlech nebo ve
filharmoniích,“ prozrazuje plány Michal
David. Reportáž z koncertu najdete na
www.infocentrumsdas.cz.
text: Renata Malíková
foto: Pavel Rakušan
Velikonoční noční
na odstavené porubní frontě DNT
Obsluha technologického celku
odstavené porubní fronty:
(zleva nahoře) Tomáš Lončík,
Pavel Šácha, Petr Kristek, Jiří Dobda,
(zleva dole) Jiří Nechanický,
Josef Kovanda a Ladislav Nedvěd.
Ani o velikonočních svátcích se na DNT nezastavila kolesa rýpadel. Během noční směny Velikonočního
pondělí jsme se o tom přesvědčili na lokalitě zvané odstavená porubní fronta. Osmičlenná parta
obsluhy technologického celku složeného z rýpadla KU 300.22/K 76, tří PVZ a DPD nepřetržitě pracuje
na vyuhlení této lokality. Jaké tedy byly letošní fárací Velikonoce v západní části lomu Libouš?
Pracujeme o Velikonocích,
ale i o jiných nocích
Směna posádce rýpadla KU 300.22/
K 76 a řidičům okolních PVZ začala před
půl šestou večer, kdy vyjeli od centrálních šaten v Tušimicích. Fakt, že je sváteční den, není pro nikoho nic mimořádného. „Konkrétně naše směna D sloužila
i o posledního Silvestra,“ upřesnil klapkař Josef Kovanda. Osmikilometrová
cesta celým lomem až na západní okraj
ilustruje jeho pohyb během čtyřiceti let
intenzivní těžby. Trasu lemují vzrostlé rekultivace někdejšího lomu Merkur. Když
byli všichni na místě – u jediného kolesového rýpadla odstavené porubní fronty,
následovalo rychlé střídání s předešlou
směnou. Řidič Petr Kristek si znaleckým
okem všiml příčného sklonu své třístovky. V kabině, kde jeho odhad potvrdily
i přístroje, rozhodl: „Začneme úpravou
pláně, pak budeme těžit.“ Optimální
pojezdovou rovinu včetně odvodnění
zajistil řidič žlutého buldozeru Jiří Nechanický, který v této lokalitě pracuje
od roku 1978, nejdéle z celé party. „Pamatuji ještě těžbu na lomu Merkur. Vloni se odsud odtransportovalo rýpadlo
KU 300.9/K 64 a my tady teď těžíme
sami. Ke konečnému douhlení daného
dobývacího prostoru by mělo dojít letos,
během posledního kvartálu. Pak se nachystáme k transportu na hlavní porubní
frontu.“ Technologický celek na odstavené porubní frontě už jako jediný zásobuje homogenizační skládku po šestikilometrovém třetím uhelném odtahu.
Letos by tady měli vytěžit zhruba 2 mil. t.
Případné meziloží a skrývku zakládají
prostřednictvím výklizového PVZ 1 do
již vyuhlených částí odstavené porubní
fronty. Během dnešní noční směny se
těžilo výhradně uhlí.
Noční porada s revírníkem
Směna běžela tak, jak měla. Koleso
rýpadla se zastavilo jen dvakrát, a to
kvůli nutným přestavbám technologie
celku vyvolaným postupem rýpadla
v uhelném řezu. Pro další, tentokrát neplánované zastavení provozu, se řidič
Petr Kristek rozhodl ve čtyři ráno. „Z figury vyvěrala voda, která byla odčerpávána dvěma ponornými čerpadly do jímky. To není nic neobvyklého, ale když se
utrhla část figury řezu, operativně jsem
zavolal revírníka směny Josefa Baránka.“
Revírník dorazil za pár minut. Po důkladné obhlídce rozhodl o úkroku KU 300.22
od místa skluzu způsobeného průsakem
vody a následném pokračování v těžbě.
„Maximální bezpečnost posádky a techniky je pro nás na prvním místě,“ konstatoval revírník Baránek, který se sem vrátil ještě nad ránem před koncem směny.
To už všichni připravovali předání pracovišť kolegům z denní směny. Petr Kristek
pak směnu zrekapituloval při zápisu do
provozního deníku velkostroje.
Od podzimu bude těžba
na odstavené porubní frontě
jen historií
Během zpáteční cesty k šatnám vzpomínala posádka na nejrůznější momenty
hornického života na jejich lokalitě, třeba
na střety s chodbami bývalého hlubinného dolu Ludmila. Uvědomili si, že letošní jaro jsou zde s rýpadlem naposledy. „Až přestaneme těžit, budou tu jen
zakladače a potom voda velkého jezera,“
zjednodušil pohled do budoucnosti na
Tušimicku elektrikář Jiří Dobda.
18/19
pracovní den
18:05
20:00
Řidič doplňkové mechanizace Jiří Nechanický
se svým buldozerem nejdřív upravoval pojezdovou pláň
a odvodnění pro rýpadlo KU 300.22/K 76.
První plánovaná přestavba KU 300.22/K 76 a dvou PVZ,
které spojují rýpadlo s DPD. Zajištění kabelů
si vzal na starosti Tomáš Lončík, zámečník a střídač řidiče.
22:00
23:20
Bezproblémová noční těžba uhlí na odstavené porubní frontě.
Nedílnou součástí technologického celku na odstavené porubní frontě
jsou také tří PVZ. Řidičem PVZ 15, který distribuuje uhlí
na třetí uhelný odtah nebo skrývku na vnitřní výsypku, je Ladislav Kříž.
04:15
05:05
Sesuv části řezu si vyžádal operativní poradu
řidiče rýpadla Petra Kristka (vlevo)
s revírníkem Josefem Baránkem.
Zápisem provedeným do deníku velkostroje
končí noční velikonoční směna, (zleva) elektrikář Jiří Dobda,
zámečník Tomáš Lončík a řidič rýpadla Petr Kristek.
profil
Dva světy Mirka Bednaříka:
kabina řidiče rýpadla a fotbalová branka
Vždy optimisticky
naladěný Mirek Bednařík
je nejen spolehlivým
řidičem kolesového
rýpadla KU 300.40/K 102
odtěžujícího uhelnou sloj
v lomu Bílina, ale stále
aktivním fotbalistou. Zatímco
v Dolech Bílina má za
sebou více než dvacetiletou
praxi – od zámečníka
pasovky přes obsluhu PVZ
až po řidiče rýpadel – jeho
bohatá brankářská kariéra
je mnohem delší. Potěšující
je, že „Bedna“, jak mu
říkají přátelé, navzdory
přibývajícímu věku zatím
brankářské rukavice
pověsit na hřebík nehodlá.
Mirek Bednařík
řidič rýpadla KU 300.40/K 102
Vyučený stavební klempíř působí v DB od roku 1987. Začínal jako zámečník
DPD na Radovesické výsypce. Jako řidič ovládal nejen PVZ, ale také kompaktní rýpadlo K 650.3/K 108. Už sedm let je řidičem rýpadla KU 300.40/K 102. Pozoruhodná je jeho celoživotní láska k fotbalu. Jako talentovaný brankář úspěšně prošel od žákovských družstev, přes II. Národní ligu až do prvoligové Dukly
Praha. Několik sezon byl uznávanou posilou řady mužstev okresního přeboru.
Věnoval se také trenérství a výchově fotbalového potěru. Nestárnoucí Mirek
Bednařík nyní chytá za FK Hostomice, starou gardu AC Teplice a FK Teplice.
Zaměstnancem Dolů Bílina jste přes
dvě desítky let. V jakých provozech
jste působil?
V Dolech Bílina jsem začínal v roce
1987, na tehdy ještě aktivní vnější Radovesické výsypce, jako zámečník
DPD. Později jsem prošel dalšími různými pozicemi, mimo jiné jsem byl řidičem PVZ. Členem posádky jsem byl
prvně také jako zámečník. Po získání
oprávnění řidiče velkostroje jsem první zkušenosti s jeho ovládáním získal
na zdejším jediném kompaktním rýpadle K 650.3/K 108, které v obtížných
podmínkách začišťuje hlavu uhelné
sloje. Později jsem přesedlal na větší
KU 300.40/K 102, kde jsem dodnes.
Pocházíte z hornické rodiny?
Ne, nikdo z rodičů na šachtě nepracoval, ale s hornictvím jsem přišel do styku
už jako dítě. Narodil jsem se totiž v Hrdlovce, jedné z důvodu těžby uhlí zaniklých obcí na Teplicku. Moje rodná obec
se nacházela mezi Osekem a Duchcovem. Žili jsme i s prarodiči na velkém
statku. Okolí Hrdlovky bylo poddolované okolní hlubinnou těžbou. Pamatuji
si, že nebylo ničím výjimečným, když
se někde propadl kus silnice. Z důvodu
postupující povrchové těžby Hrdlovka
v roce 1975 zanikla. To mi bylo jedenáct
a s rodiči jsme se přestěhovali do paneláku v Oseku. Nebrali jsme to nijak tragicky, věděli jsme, že uhlí je potřeba. Já
už v tu dobu měl plnou hlavu fotbalu.
Fotbal je vaší celoživotní láskou. Můžete brankářskou kariéru
zrekapitulovat?
S fotbalem jsem začínal v jedenácti
letech v Oseku. Ještě před vojnou jsem
to zkusil mezi dospělými v Litvínově. Pak
jsem putoval přes druholigovou Duklu
Tábor až do pražské prvoligové Dukly.
Trénoval jsem společně s Láďou Vízkem,
nebo Petrem Radou. Jako brankáře mě
vedl Ivo Viktor, mimo jiné mistr Evropy
z roku 1976. Během mého působení,
kde jsem hrál sice jen přáteláky, jsem se
hodně naučil. Vše jsem pak využíval po
celou sportovní kariéru. Ta byla opravdu pestrá: VTJ Žatec, FK CHZ Litvínov,
FK VTŽ Chomutov až po Lokomotivu
Bílina. Poté jsem přestoupil do Viktorie
Ledvice. Okresní a krajské přebory jsem
Brankář Mirek Bednařík likviduje neproměněnou šanci soupeře.
20/21
Nejtypičtějším představitelem horníka v moderním povrchovém dole
je určitě profese řidiče rýpadla. Můžete představit váš velkostroj a práci řidiče?
Naše KU 300.40/K 102 je rýpadlo
střední velikosti. Bylo uvedeno do provozu v roce 1988. Řada KU 300 se řadí
mezi rýpadla s výsuvovým kolesovým
výložníkem. V Severočeských dolech
je tento typ početně nejrozšířenější.
Pracuje jich tady celkem deset, z toho
šest je nasazeno v lomu Bílina. My
s tím naším právě odtěžujeme uhelnou
sloj v prostoru mezi dvěma tektonickými zlomy – Bílinským a Viktorií. Námi
vytěžené uhlí putuje odtahem – zhruba
osmikilometrovou trasou – přes Jižní
svahy až do ledvické úpravny. Z pozice
řidiče můžu konstatovat, že třístovka
se díky používání moderního vybavení,
jako jsou joysticky či dotykové obrazovky, dobře ovládá. Taky je důležité,
aby posádka byla dobrá parta, jak je
tomu u nás.
Horník Mirek Bednařík
na svém rýpadle KU 300.40/K 102.
hrál i v barvách SFK Meziboří, Baník
Hamr a FK Zabrušany.
Kolik šancí soupeřů skončilo ve vaší
náruči? Jak nejdéle jste nedostal gól?
Tak to nemám přesně spočítané, ale
v mé nejlepší sezoně 1992–1993 jsem
v brance FK Chemopetrol Litvínov po
jedenáct zápasů v řadě nedal soupeřům
žádnou šanci. Celkem to bylo 1 025 bezbrankových minut.
Existují nějaké paralely mezi fotbalovým brankářem a řidičem rýpadla?
Určitě se hodí dobrá fyzická kondice.
Možná i vyvinuté periferní vidění prostoru před brankou a ve figuře uhelného
řezu. Také na rýpadle jsme parta chlapů, kteří se na sebe můžou spolehnout,
stejně jako by to mělo být u fotbalového
manšaftu.
Kdo podle vás ze současných hráčů
nejlépe chytá?
Jednoznačně Petr Čech. Sleduji ho už
od jeho plzeňských začátků. Fandím mu
a už se těším na televizní přenosy z červnového ME.
A kde můžeme vidět vás, kde v současné době hrajete?
Jsem už veterán, ale stále mě baví
hrát. I když mě v poslední době postihly
různé zdravotní problémy. Mám operovaná kolena, zlobí mě výrůstky na krční
páteři, ale když mám volno, jdu chytat za
FK Hostomice, kde střídám o generaci
mladšího brankáře. Se starou gardou si
užívám v dresu AC Teplice.
text: Tomáš Vrba
foto: Tomáš Vrba, Miloš Žihla
velkostroje pro povrchové dobývání
HORNICKÉlisty 2/2012
Každý ze čtyřiceti velkostrojů nasazených v Severočeských dolech je něčím zajímavý. Zakladač
ZP 10 000/Z 81 je dodnes výjimečný
v řadě kategorií, navzdory tomu, že
byl uveden do provozu už v roce 1977.
Jedná se o jediný exemplář, který byl
vytvořen pro výkonnostně největší technologický celek v tehdejším
Československu – TC 3, kde doplňuje kolesové rýpadlo K 10 000/K 74
a dálkovou pásovou dopravu šíře
2 200 mm. V době svého vzniku to
byl moderní technikou a inovativními
řešeními našlapaný technologický
celek – u zakladače šlo o inovovaný
kráčivý podvozek, vysokou rychlost
dopravních pasů, či o kamery s obrazovkami informujícími o toku materiálu na stroji. Pozoruhodný je také
fakt, že ZP 10 000/Z 81 sám vytvořil
celé těleso vnější výsypky Pokrok.
Během osmadvaceti let zde uložil
nepředstavitelných 260 mil. m3 zemin
z prvního skrývkového řezu lomu Bílina. Seznamte se blíže s unikátním
velkostrojem, jeho schopnou posádkou a zajímavou historií.
Vývojová cesta k nejvýkonnějšímu
technologickému celku TC 3
Na konci 50. let se stále zvyšovaly
požadavky na těžbu hnědého uhlí, které
bylo možné splnit pouze větší produktivitou. Praxe ukázala, že při diskontinuální těžbě, kde odtěženou skrývku odvážely železniční vagony, docházelo ke
značným prostojům dobývací techniky.
Proto padlo v revíru rozhodnutí přejít na
kontinuální technologii těžby s dálkovou
pásovou dopravou. Už v roce 1962 byl
uveden do provozu první technologický celek ve složení: korečkové rýpadlo,
DPD a první zakladač vyvinutý pro
zakládání z dálkové pásové dopravy
ZP 1 500 (teoretický výkon 1 500 m3/h).
Tento zakladač průkopník, stejně jako
jeho výkonnější nástupce ZP 5 500
stvořila teplická projekční kancelář Vítkovic (nyní Prodeco). V roce 1968 byl vítkovické projekční kanceláři zadán státní
úkol vyvinout technologický celek s teoretickým výkonem 10 000 m3/h. Vzhledem k tomu, že Uničovské strojírny, v té
době výhradní tuzemský dodavatel
kolesových rýpadel, byly zcela zaneprázdněny výrobou a zprovozňováním
prvních rýpadel řady TC 2 – KU 800,
byly Vítkovice pověřeny nejen vývojem
ZP 10 000/Z 81:
nejvýkonnější zakladač v ČR
1
2
3
Jak vznikal největší
zakladač v revíru
Od roku 1974 pak probíhala montáž
dílů zakladače na Pitrlinku. U zakladače
bylo použito mnoho novátorských technických řešení. I když jeho podvozek
vycházel z již odzkoušených typů podvozků ZP 1 500, 2 500 a korečkového
rýpadla RK 400, byl do značné míry inovován. U ZP 10 000 je podvozek tvořen
čtyřmi zdvihovými válci uspořádaných
do tří skupin tak, že dva nejvíce zatížené válce se propojí a pracují jako jeden.
Oproti běžně používaným podvozkům
byl upraven i způsob směrování. Směr
kráčení podvozku se neprovádí otáčením opěr, ale kolmo na sebe uloženými
posuvnými válci. Dalším originálním řešením pro snížení hmotnosti stroje bylo
použití předepnutých táhel v tažné části spojovacího mostu. Neobvyklá byla
také rychlost pásu zakládacího výložníku 8,7 m/s a rychlost pásu spojovacího
mostu 6,2 m/s, přičemž dopravní pásy
jsou široké 2 000 mm. Zajímavostí je
také možnost zakládání během kráčení. Podvozek a otáčení se vždy ovládají
samostatně. Horní stavba se otáčí na
kulové dráze o úhel ±100°. Montáž nejvýkonnějšího zakladače ZP 10 000 byla
dokončena v plánovaném termínu na
konci roku 1977. O svůj titul tento stroj
přišel až v roce 1985, kdy Vítkovice vyvinuly zakladač ZPD 13 000 o výkonu
13 000 m3/h určený pro Radovesickou
výsypku. V roce 2003, po zastavení provozu na této výsypce, byl ZPD 13 000
sešrotován. Až na housenicový podvozek spojovacího mostu, který od té doby
používá právě ZP 10 000/Z 81 namísto
původního kráčivého.
Tak šel čas na ZP 10 000/Z 81
Než byl v roce 1981 uzavřen lom
Pokrok, ukládal ZP 10 000/Z 81 nevelké objemy do prostoru lomu Emeran
u ledvické elektrárny. Těžiště jeho práce
bylo spojeno právě s vnější výsypkou
pojmenovanou po uzavřeném hnědouhelném lomu v sousedství Duchcova.
1 Nový zakladač opustil montážní místo Pitrlink
v prosinci 1977. 2 Zakládací výložník o délce 120 m.
3 Poslední kubíky na vnější výsypku Pokrok byly
uloženy 28. února 2010.
22/23
zakladače, ale také jeho partnera – obřího rýpadla. Pouze bezobslužná dálková
pásová doprava pocházela od renomované západoněmecké firmy Weserhütte.
velkostroje pro povrchové dobývání
V letech 1982 až 2010 sem zakládal zeminy z prvního skrývkového řezu, tvořené převážně monotónními jíly, v menší
míře písky a sprašemi. Už v roce 1987
zaplnil ZP 10 000/Z 81 zbytkovou jámu
lomu Pokrok a začal přesypávat okolní terén. V roce 1992 byla po dohodě
s městem Duchcovem omezena činnost zakladače v nočních hodinách
(od 22 do 06 hodin mimo provoz). Pro
snížení hlučnosti byl zakrytován pohon
výložníkového a spojovacího pásu. Rok
1995 byl ve znamení plánované generální opravy. V letech 1995 (oproti zakladači byla plánovaná generální oprava
K 10 000/K 74 delší) a 1996 (prasklá
hřídel kolesa K 10 000/K 74) bylo na
první skrývkový řez dočasně nasazeno
rýpadlo KU 800.17/K 105, aby zakladač
nepřerušil činnost. 28. února 2010 ukončil zakládání na vnější výsypce Pokrok.
hodiny. Těší mě, že jsem na tomto výjimečném stroji mohl zanechat také otisk
mé vlastní práce. S kolegy Františkem
Opltem a Miroslavem Říhou jsme zde
zrealizovali několik zlepšovacích návrhů,
které se v provoze osvědčily,“ vzpomíná
Ladislav Troják. Miroslav Vavřička doplňuje: „Myslím, že na Z 81 jsme po celá
léta dobrá parta. Posádka se podílela
na řadě vylepšení, která vedla k lepšímu
ovládání stroje. Napadá mě rekonstrukce sýpky č. 2 nebo kabiny středového
přesypu. Postavili jsme si také novou
manšaftku, rozšířili kabinu řidiče tak,
abychom měli lepší přehled při zakládání. A upravili jsme také indikace kráčení.“
4
6
ZP 10 000/Z 81 na jaře 2012
Od konce února probíhá přímo na
nejvyšší etáži vnitřní výsypky oprava
kulové dráhy o průměru 16 m, kdy se po
Technické parametry ZP 10 000/Z 81
Teoretická výkonnost
10 000 m3/h
Vzdálenost osy shazovacího bubnu od osy otáčení
135,2 m
Otočnost zakládacího výložníku
±100°
Hmotnost / Výška / Délka
2 920 t / 54 m / 236 m
HORNICKÉlisty 2/2012
Po přetransportování pokračuje v zakládání na vnitřní výsypce.
Více než tisíckrát jsem vyšlapal těch
130 schodů do kabiny řidiče
To může směle tvrdit řidič Miroslav
Vavřička. Je členem posádky už od montáže zakladače v roce 1977. Jen o pár
měsíců méně zde působí Ladislav Troják, hydraulikář a zástupce řidiče. „Prožil jsem tady celý profesní život. Bydlím
v Duchově, v hornickém paneláku. Dříve
jsem na náš zakladač viděl z okna bytu.
Dokonce jsem jeden čas chodil do práce
pěšky, až na zakladač mi trvalo jen čtvrt
demontáži osmi horních i osmi spodních
segmentů dráhy opravuje také ocelová
konstrukce stoličky, na které se po létech provozu objevily praskliny. Všechny
segmenty kulové dráhy se ve strojírně
opracovávají frézováním, kdy se prohlubuje drážka pro koule dráhy o 6 mm.
Oprava kulové dráhy probíhá paralelně
s plánovanou revizí, která se tentokrát
týká opravy obou sýpek, štítu střední
stavby nebo výměny girlandových lan
dopravní linky. 120metrový výložník
začne chrlit další kubíky skrývkového
nadloží v polovině června.
4 Řidič Miroslav Vavřička v nezvykle prostorné kabině velkostroje (23 m 2). 5 Předák elektrikářů Miroslav
Říha. 6 Hlavní kráčivý podvozek má vnější průměr 33 m. 7 Vedoucí řidič Petr Civín má stále plné ruce práce.
Právě přináší z dílen SD – 1. strojírenské nové díly převodovky pohonu výložníkového pásu. 8 Místo původního
kráčivého podvozku spojovacího mostu slouží od roku 2003 podvozek housenicový. 9 Opracované segmenty
kulové dráhy jsou připraveny k namontování. 10 Z ramene protizávaží ve výšce 40 m mají Miroslav Vavřička
(vlevo) a Ladislav Troják dokonalý výhled celou vnitřní výsypku.
8
10
24/25
5
7
9
informace
Jak se daří obnovovat funkce krajiny
po povrchové těžbě hnědého uhlí na Tušimicku
Severočeské doly uspořádaly 20. března v chomutovském Městském divadle společně s odbornými týmy
České zemědělské univerzity a Jihočeské univerzity další z pravidelných pracovních schůzek. Pedologický
a biologický monitoring se provádí soustavně na obou lokalitách SD. Březnová schůzka se zaměřila na
výsledky monitoringu území DNT v roce 2011. Pozvání využili představitelé sousedních obcí a další hosté.
Rekultivace jako nástroj
obnovy funkcí krajiny
Garant semináře za Severočeské
doly Vratislav Ondráček, který vede
odbor přípravy území a rekultivací, vyzdvihl význam odborné spolupráce
s pracovišti ČZU v Praze a JČU v Českých Budějovicích pro optimální vývoj
funkčních parametrů krajiny v závislosti na rozvoji rekultivací. Snaha o co
nejpřirozenější novou krajinu je Severočeskými doly zdůrazňována i při veřejném projednávání dalšího postupu
těžební činnosti lomu Libouš a dokumentace hodnocení vlivů na životní
prostředí (EIA). První pedologické a biologické průzkumy zahájili pracovníci
ČZU už počátkem 90. let na výsypce
Pokrok v DB.
Program schůzky zahrnoval všechny
části monitoringu realizované v roce
2011 na DNT (od pedologie, přes botaniku, fytopatologii, hydrobiologii až
po sledování návratu zajímavých ptáků
a energetickou bilanci povrchu krajiny)
a vyjasnil rovněž plány pedologického
a biologického průzkumu území DNT
na rok 2012. Program doplnila prezentace Katalogu posttěžebních biotopů s převažujícími mimoprodukčními
Vyhodnocení výsledků
monitoringu na Tušimicku
Pokud jde o půdní vlastnosti rekultivovaných ploch DNT, charakteristiky
a analýzy půdních vzorků potvrzují, že
vlastnosti rekultivovaných půd víceméně odpovídají vlastnostem přirozených
Organizátoři seminářů Jarmila Suchardová
a Vratislav Ondráček z OPÚR SD v debatě
s pravidelným účastníkem - starostou
Droužkovic Milanem Živným.
I po odchodu do důchodu monitoring rekultivované
krajiny na Tušimicku dál sleduje Jindřich
Náprstek (vlevo). Na snímku s kolegy z SD Jiřím
Siřištěm (uprostřed) a Milanem Fraštiou.
funkcemi, který pro SD zpracovala firma R-Princip Most.
rostlých půd v dané oblasti. Doporučuje se hnojení fosforem, kypření, úprava vodního režimu, organické hnojení
a volba plodin snášejících těžší půdy.
Botanický průzkum shledává vesměs
dobrý stav staršího rekultivačního lesa
(výsypka Merkur) a hodnotí samovolný
vývoj na lokalitě Prunéřov se svažitými
a velmi rozmanitými plochami. Fytopatologové se dlouhodobě zabývají zdravotním stavem rekultivačních výsadeb
a vlivy nejrůznějších chorob, škůdců,
sucha, mrazových poškození, přesvětlení či přemokření. Péče SD, tedy trvalá
diagnostika a včasná opatření, se tady
vyplácí. Hydrobiologický výzkum vodních ploch a vodotečí na území DNT zaznamenává návrat biologických hodnot
hydrofauny. Byly prezentovány tabulky
počtů nalezených druhů ptáků, kteří
vyhledávají specifická stanoviště. Dálkový průzkum Země umožňuje satelitními snímky sledovat účinnost rekultivací. Podpoře biodiverzity pomáhají
zásady tvorby biotopů, významných
jak pro ochranu přírody, tak pro zvýšení estetických hodnot nové krajiny.
Neobvyklé cvičení
hasičů DNT
V březnu se uskutečnila jednorázová akce vyvěšení 40 ptačích budek,
při které zajišťovali hasiči DNT technickou pomoc. Akce se provedla
se souhlasem vedoucího oddělení přípravy území a rekultivací
SD Vratislava Ondráčka a Jiřího Hráčka, vedoucího oddělení
rekultivací DNT. Odborný dozor během celodenní práce zajišťovali
pracovníci oddělení rekultivací Martin Kroupa a Petr Wendl.
Vyvěšení budek na rekultivacích DNT
doporučili odborníci z České zemědělské univerzity, protože v mladých výsadbách nemají drobní pěvci hnízdící
v dutinách dostatek příležitostí k nalezení vhodného místa pro rozmnožování.
Jde především o sýkorky. Naší nejmenší
sýkorkou je sýkora modřinka a největší je
sýkora koňadra. Vyvěšené budky proto
byly zhotoveny ve dvou velikostech, které těmto druhům vyhovují. Nejdůležitější
je průměr vletového otvoru, který má
Zavěšování jedné z budek na rekultivaci Merkur.
mít pro modřinku 28 mm a pro koňadru
30 mm. Větší a agresivnější koňadra se
tak do malého otvoru nevejde a slabší
modřinky mají větší šanci budku uhájit.
Za největšího nepřítele drobných pěvců hnízdících v budkách se považují
strakapoudi, kteří dokáží svým zobákem
vletový otvor budky rozšířit a vejce či
mláďata zlikvidovat. Proto byly všechny
vyvěšené budky ochráněny oplechováním vletového otvoru ocelovým plechem.
Všechny budky byly rovněž impregnovány ekologickou lazurou, stříška pak
má silnou lepenkovou izolaci proti dešti.
Odnímatelné dno umožňuje každoroční čištění budek. Z mnoha existujících
způsobů připevnění budek na kmen bylo
zvoleno jedno z nejšetrnějších – zavěšení
pomocí drátěné smyčky volně obtočené
kolem kmene. Strom není poškozen obvyklým zatloukáním hřebíků do kmene.
Na radu odborníků byly budky rozmístěny na rekultivacích Merkur, Prunéřov
a Severní svahy podél hlavních obslužných komunikací. Během hnízdní sezony
2012 bude sledována obsazenost budek
členy univerzitního týmu, který na tomto území provádí biologické výzkumy již
Jedna ze čtyřiceti ptačích budek na rekultivacích DNT.
vzdělávací úkol. Několik budek bylo proto umístěno v blízkosti již zbudovaných
vyhlídek pro veřejnost a při exkurzích
bude přítomnost budek a drobných pěvců na rekultivovaných plochách odborně
vysvětlována.
V závěru pracovního dne poděkoval
koordinátor univerzitního týmu všem zúčastněným za velkou pomoc. Akce rovněž přispívá i k dobré propagaci činnosti
Severočeských dolů a pomáhá k dosažení jejich hlavního cíle při ochraně životního prostředí, kterým je krajina s lepší
budoucností.
text a foto: Jiří Cibulka
26/27
po několik let. Cenné výsledky poskytne
i pozorování Josefa Círla, dispečera autodopravy DNT, který je úspěšným amatérským ornitologem a má vynikající znalost
území DNT. Vyvěšení budek se aktivně
zúčastnil a jeho rady byly velkou pomocí.
Za jednotku hasičů DNT se do celodenní práce zapojili Milan Koiss a Jiří Šebek, pro které to bylo skutečně fyzicky
náročné cvičení – manipulace s těžkým
žebříkem a lezení po něm, nutná obratnost při upevňování budek. Shodou
náhod došlo i na test řidičských dovedností posádky těžkého automobilu s hasičskou stříkačkou. Uváznutí automobilu
bylo ale bravurně zvládnuto a vůz se po
odlehčení z rozmoklého terénu vyprostil.
Kromě odborných zásad umísťování ptačích budek (vletový otvor nemá
být směrován západním směrem jako
ochrana proti převládajícím větrům) zajistili pracovníci oddělení rekultivací DNT
i to, aby některé budky plnily i budoucí
informace
O účinnějších uhelných elektrárnách v Ženevě
Skupina expertů OSN pro čistší
výrobu elektřiny z uhlí považuje
za jednu ze svých priorit
energetickou bezpečnost,
což v regionu Evropské
hospodářské komise znamená
zajištění energetických
dodávek splňujících požadavky
poptávky bez nadměrného
zatěžování ekonomiky a občanů.
Uhlí přitom představuje
součást řešení a zvyšování
účinnosti v elektrárnách
efektivně snižuje i emisní
náročnost sektoru energetiky.
Evropská
hospodářská komise OSN
sídlí v Ženevě
V ženevském Paláci národů působí
Evropská hospodářská komise OSN,
která však kromě Evropy zahrnuje
i USA, Kanadu, Izrael a všechny státy
vzniklé po rozpadu Sovětského svazu,
včetně států středoasijských. Zásadní
role Skupiny expertů pro čistší výrobu
elektřiny z uhlí spočívá na ženevském
fóru ve zkoumání příležitostí, technologií a finančních požadavků čistší elektroenergetické produkce. Uhlí a ostatní fosilní paliva stále hrají v Evropě
i ve světě jednu z hlavních rolí. Uhlí je
významný zdroj a bude se ještě dlouho v rozumném energetickém mixu
využívat. Na pravidelných zasedáních
se v Ženevě experti z členských států
informují o aktuálním stavu uhelného průmyslu a energetiky. Například
v USA se z uhlí vyrábí 50 % elektřiny.
Ačkoli 36 států USA přijalo zákon předepisující určitý objem (mezi 10 a 30
procenty) dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů, jejich širší uplatnění
stále vyžaduje značné dotace z federálního rozpočtu. Jaderná energetika
stagnuje, nově se staví pouze dvě
Hnědouhelná elektrárna Niederaussem v německém Porýní
má blok BoA 1 000 MW s účinností přesahující 43 %
a postaví další blok BoAplus 1 100 MW s účinností nad 45 %.
elektrárny, a to jako regulované utility se silnou státní pomocí. Nedávné
objevy a exploatace ložisek břidličného plynu zvýšily zásoby plynu v USA
o více než 40 % a ceny se mohly v posledních letech snížit téměř o polovinu. Základním palivem však zůstává
uhlí – zásobuje 1 100 tepelných elektráren. Rozšiřování jejich parku však
brání tlak nových energetických regulací. V Ruské federaci byla přijata
nová energetická strategie a navržen
generální plán rozvoje uhelných, plynových a jaderných elektráren. Uhelný
průmysl má od dubna 2011 schválený
dlouhodobý program rozvoje do roku
2030. Roční těžba se pohybuje kolem
330 mil. t, z toho se 116 mil. t vyváží.
Experti z Polska vycházejí ze státní
energetické politiky do roku 2030. Jak
známo, uhlí v polské produkci elektřiny a tepla hraje naprosto dominantní
roli (90 %) a zajišťuje energetickou
nezávislost země. Instalovaný výkon
tepelných elektráren dosahuje celkem 36 000 MW, a to s průměrnou
účinností 37,9 %. Budoucnost polské
energetiky je značně determinována
energetickými a klimatickými směrnicemi EU.
Zlepšování účinnosti výroby
elektřiny v uhelných elektrárnách
jako klíčové téma expertů OSN
Za Českou republiku navrhl zlepšování účinnosti uhelných elektráren jako
téma aktuálního pracovního plánu expertů Vladimír Budinský, ředitel úseku
strategie a komunikace SD a. s. Návrh
se setkal se značným ohlasem a aktivním zapojením expertů zejména z Itálie,
USA, Polska, Ukrajiny, Ruské federace
a asociace EURACOAL. Experti si v Ženevě připomněli, že rok 2010 byl rokem
nejvyššího zaznamenaného nárůstu
emisí skleníkových plynů a diskutovali
o možné roli obnovitelných energetických zdrojů, o nezbytnosti dotací pro jejich uplatnění a o dopadech na investice
do nových uhelných elektráren. Shodli
se na tom, že výhodnost nákladů investovaných do zvyšování účinnosti stávajících uhelných elektráren (vyjádřená
v EUR/t redukovaných emisí CO2) je větší než finanční výhodnost určitých dotací do obnovitelných zdrojů. O tom, jaká
je ekonomicky racionální cesta do energeticky udržitelné budoucnosti a zda je
uhlí součástí této cesty, budou experti
v Ženevě diskutovat opět na podzim.
Už přes dva roky vyvíjí své aktivity zejména v okolí lomu Bílina iniciativa STOP PRACH, jejíž založení
iniciovaly na konci roku 2009 Severočeské doly a. s. a šest měst a obcí dotčených těžbou hnědého
uhlí. Za tu dobu se uskutečnilo šest konferencí, na kterých se postupně projednávaly a posléze
i začaly řešit nejpalčivější problémy týkající se znečištění ovzduší suspendujícími částicemi.
Šestá konference, respektive veřejné
zasedání společného monitorovacího
výboru iniciativy STOP PRACH a Protiprašného projektu Severočeských
dolů a. s. proběhla 19. dubna v Kulturním domě Stromovka, kde členy a další
hosty přivítal starosta Braňan Vlastimil
Krupka. Připomenul, že iniciativa zajistila měření, určovala priority, aby posléze přijala akční plány pro jednotlivá sídla, jejichž realizace pomůže odstranit
zdroje lokálního znečištění.
Zástupci Severočeských dolů a. s.,
technický ředitel Miroslav Eis a ředitel
strategie a komunikace Vladimír Budinský, zhodnotili plnění opatření zakotvená v Protiprašném projektu, který má
společnost zpracován na základě požadavku Ministerstva životního prostředí k rozhodnutí povolení hornické činnosti do roku 2030. „Máme před sebou
76 podmínek, které musí naše společnost postupně splnit. Jejich hodnocení
předkládáme jednou ročně krajskému
úřadu a konferenci STOP PRACH. Jsou
to malá, ale i velice nákladná opatření.
Konkrétní kroky směřující za zlepšením
životního prostředí našich měst a obcí.
V žádném nejsme ve skluzu, naopak
některé realizujeme v předstihu a současně operativně reagujeme a řešíme
problémy, které se vyskytnou za provozu, případně jsme na ně upozorněni ze
Ledvická starostka Zdeňka Fritscherová při diskusi.
Hostitel konference Vlastimil Krupka (vlevo) s představiteli SD
Vladimírem Budinským a Miroslavem Eisem.
strany obcí či veřejnosti,“ uvedl Vladimír
Budinský.
„Za velmi důležité považujeme zrušení provozu skládky mouru Ledvice, a to
do konce roku 2012, která je častým
zdrojem znečištění města a sousední obce Chotějovice. Ve dvou etapách
do poloviny roku 2015 zajistíme přesunutí nakládky uhlí do vnitřní části lomu
a přímé napojení dopravy na silnici I/16.
Ještě letos bude realizován pás ochranné zeleně pro město Lom a dokončena
1. etapa budování ochranného valu pro
město Ledvice. V loňském roce jsme
opatřili kryty odtahové uhelné pásové dopravníky v celkové délce 2 400
metrů. Dokončena byla rovněž stavba
ochranné stěny podél vlečky Úpravny
uhlí Lednice,“ doplnil ředitel Eis.
Setkání moderoval člen řídícího výboru Lubomír Paroha, který shrnul dosavadní průběh aktivit iniciativy STOP
PRACH. „V rámci naší kampaně nazvané Jak správně topit či netopit jsme
navázali kontakt s Informačním centrem
VŠB v Ostravě, které nám pro obyvatele Duchcova a Braňan zajistilo velmi
zajímavou prezentaci použití různých
druhů paliva v krbových kamnech přímo před očima veřejnosti. Množství
zachycených částic na filtru demonstrovalo rozdíly v použitých palivech. Tuto
osvětovou metodu bychom rádi letos
zopakovali na dalších místech. V Duchcově a Braňanech byla v rámci této
kampaně vyhlášena rovněž dětská výtvarná soutěž. Chtěl bych poděkovat řediteli společnosti Ekoefekt Pavlu Vrbovi
za darování automatického kotle na uhlí
do Braňan, kde ho obecní úřad přidělil rodině, která by na nový kotel těžko
dosáhla. Na tento čin reagoval další
výrobce, který kotel dává k dispozici
městu Duchcov. Podařilo se nám podat
žádosti o dotace na snížení emisí z vytápění domácností v Ledvicích, kde se
k připojení na teplovod zavázalo 103
domácností, na pořízení čisticích vozů
a na náhradu současného uhelného
zdroje kotelny v Braňanech za nízkoemisní uhelný zdroj. Na dalších akcích
z plánu se pracuje,“ hodnotil aktivity Lubomír Paroha.
V závěru byli účastníci seznámeni
s meteorologickou situací v uplynulé zimě a s návrhem nového zákona č.
86/2002 Sbírky o ochraně ovzduší, ke
kterému směřovala největší část diskuse.
text: Václav Sedlák
foto: Tomáš Vrba
28/29
Iniciativa STOP PRACH přináší konkrétní výsledky
naši zaměstnanci
Původně zámečník se zájmem o malování,
s přetrvávající touhou po profesním vzdělávání
a vědění, a to i o malířské technice vlámských mistrů
Do Úpravny uhlí Ledvice
nastoupil Jan Matěják v roce
1995 po absolvování Středního
odborného učiliště v Mostě
jako provozní zámečník. Roku
2006 dostudoval při práci
Strojní průmyslovou školu
v Mostě a po roce zahájil na
UJEP v Ústí n. L. bakalářské
studium. Po jeho ukončení
pokračuje s magisterským
studiem na Fakultě výrobních
technologií a managementu,
obor strojírenská technologie
– řízení výroby. Letos by
měl předložit diplomovou
práci a studium ukončit.
Vedle bezproblémově vykonávané
práce v provozním úseku Úprava uhlí
(PÚ ÚU) se nyní Jan Matěják věnuje
strojní konstrukci, mimo studia ho zaujalo malování. Hlavně malování, ne
kresba, ho bavilo již v dětských letech.
V období dospívání ho zajímaly malby
impresionistů. Když ale po několika
letech prvně navštívil drážďanskou
Jan Matěják při malování.
Údržba (mazání ložisek) pásového dopravníku D5a. Práce se vykonává každé pondělí,
když je úpravna mimo provoz. Pásových dopravníků je v PÚ UU přes dvě stě.
Každé pondělí se jich maže několik podle mazacího plánu ročních oprav.
galerii, nedokázal se odpoutat od tří
obrazů vlámských mistrů. Pokoušel
se postupně zjišťovat, jakou technikou
jsou olejové obrazy dělány. Samosebou, že onu vrstvenou techniku začal
zkoušet také. Tato malířská technika
vyžaduje především mnoho trpělivosti.
Plátna, která lze zakoupit, mají již na
sobě vrstvu šepsu, přesto plátno není
dokonale hladké, takže je nutné přidat
2 až 4 vrstvy šepsu a modelovací pasty, která se na plátno nanese. Při každé
vrstvě se modelovací pasta paletovým
nožem rozetře do všech stran, aby byl
povrch plátna dokonale hladký a textura plátna téměř nepatrná. Zasychání
plátna chce svůj čas. Před samotnou
tvorbou si naznačí tužkou či uhlem
rozvržení malby. Teprve pak pokračuje
s olejovou barvou. Po zaschnutí olejové barvy (trvá i několik dnů), pokračuje
na obraze dále.
Ptáme se, zda obrazy, především
zátiší, Jan Matěják prodává? Odpovídá,
že spíš ne, ale když, tak je cena taková,
že v podstatě pokryje náklady. Také se
mimochodem dozvídáme, že za pomoci internetu se Jan seznamuje s více
skutečnostmi o malířské technice, ale
Jedna z prací Jana Matějáka.
také o názorech na jeho práce, ovšem
i to, že v Evropě o tento druh malby
není zájem takový, jaký je v USA. Pokud by čtenáře zajímalo více informací
o „malířském koníčku“ Jana Matějáka,
nejen publikované ukázky, lze se podívat na www.matejakart.com.
text a foto: Svatava Brožíková
a archiv PÚ ÚU
V pondělí 30. dubna, po dlouhých devětatřiceti letech, ukončil
své aktivní působení na Dolech Bílina, jimž zasvětil celý svůj
profesní život, pan Ota Toman. Ještě předtím, než odešel na
zasloužený odpočinek, jsme se strojním mechanikem, téměř
legendou Provozu lom, prožili poslední pracovní den.
„Pamatuji si přesně na 1. říjen roku
1973, den mého nástupu na skrývku
tehdejšího velkolomu Maxim Gorkij. Začínal jsem jako pasař na vůbec prvním
rýpadle KU 800.1/K 59, které v té době
mělo daleko ke spolehlivosti pozdějších
strojů této výkonové řady,“ vzpomíná
Ota Toman na začátky moderní povrchové těžby na Bílinsku. Během posledního pracovního dne se často ohlížel za
téměř čtyřiceti uplynulými lety, ale nikdy
s nostalgií. „Zatím to neprožívám. Vím,
že končí jedna životní etapa a začíná další, ale na to, jak budu skutečně spokojený v důchodu, se mě zeptejte až tak za
půl roku.“ Pan Toman je zkušený praktik,
a tak vše v jeho pracovním programu
běží jako na drátkách. V kanceláři je
s ním nástupce Luboš Calda. Spolupracují několik let a vše si postupně předávali v uplynulých dvou měsících. Nad
rámec běžných pracovních povinností
jako je ranní raport, jednání se zástupci
SD – Autodoprava a SD – 1. strojírenská,
přibyly záležitosti spojené s ukončením
pracovního poměru: předání výstupního listu a přesměrování počítače na
nového uživatele. Je pondělí, den pravidelné preventivní odstávky Provozu lom
a Ota Toman naposledy sfáral do lomu.
U rýpadla KU 300.15/K 70, kde provádí
posádka s partou z SD – 1. strojírenské
opravu korečků, pokračujeme v našem
bilančním rozhovoru. „Poté, co jsem
opustil KU 800.1, jsem přešel ze skývky na lom, a to jako revírník. Zhruba po
roce a půl následoval další přestup na
pozici mechanika velkostrojů. Tenkrát
jsme měli k dispozici menší počet rýpadel. Zažil jsem ještě K 1 000, které začišťovalo uhelnou sloj. Nad ní byly tenkrát
pouhé tři skrývkové řezy. Po propojení
jižního a severního křídla lomu v jednotnou porubní frontu jsem se stal strojním
mechanikem úseku lom, vlastně až dodnes. Staral jsem se o to, aby fungovala
strojní část našeho úseku. Tvoří ji 7 rýpadel, 11 PVZ a 2 zakladače. Nesmím
zapomenout ještě na 2 skládkové stroje
a 42 poháněcích stanic DPD,“ s přehledem vypočítává zítřejší důchodce Ota
Toman. Odpoledne po posledním raportu se vrátil do své kanceláře. Ze zdi
sundal fotku vnuka a jedinou další věcí,
kterou si odnesl, byla oprýskaná letitá sklenička. „Z téhle duritky piju kafe
odjakživa. Mám ji tady celých devětatřicet let. A teď z ní budu popíjet doma
KU 300.15/K 70 je jedním ze sedmi rýpadel
Provozu lom, o jejichž provozuschopnost
se strojní mechanik Ota Toman pečlivě staral.
Rozloučení s Pavlem Dolejším,
ředitelem pro výrobu DB.
30/31
Ohlédnutí Oty Tomana
a vzpomínat“. Celý den panu Tomanovi
volají jeho kolegové, aby se rozloučili
s člověkem, kterého si váží a se kterým
rádi spolupracovali. „Oficiální rozlučku
jsem uspořádal nedávno v Korbetě. Potěšilo mě, že přišli všichni.“ Krátce před
koncem pracovní doby se šel Ota Toman rozloučit s ředitelem pro výrobu DB
Pavlem Dolejším a tím uzavřel své aktivní působení na šachtě. Jaké má další plány? „Naštěstí mám dost koníčků.
Baví mě auta a motorky, hlavně můj veterán moped Jawa Stadion z roku 1962.
Manželka je už také v důchodu, tak počítám, že také budeme víc na chalupě
v jižních Čechách.“ Panu Tomanovi přejeme do další životní etapy pevné zdraví
a splnění všech činorodých plánů.
jubilanti
JUBILANTKA
HELENA KUBELÁKOVÁ
Paní Helena pochází z Kadaně,
její máma byla švadlena, táta kovář. Helena se učila prodavačkou
a v mládí ráda sportovala. Poměrně
brzy se jí narodilo dítě, dcera.
Aby jako prodavačka nemusela
pracovat i o víkendech a dítěti se
mohla ve volnu věnovat, šla pracovat na blízkou šachtu do měřictví.
Vždyť tehdy na šachtě pracoval i její
otec, který se z kováře stal v dolech
zámečníkem.
Od měřičů odešla do střediska,
které se jmenovalo Provoz péče
o pracující. Středisko po změně
doby bylo zrušeno a paní Kubeláková nastoupila do skladu v Málkově.
Na její práci jsme se zeptali jejího současného nadřízeného, pana
vedoucího správy ÚDUT. Jeho názor publikujeme kompletní: „Hela,
to je opravdu poklad, na dolech je
skutečně čtyřicátý rok. K nám do
ÚDUT přišla v roce 2003, když šla
naše skladnice do důchodu. Když
jsem zjistil, že Hela Kubeláková je
‚volná‘, tak jsme ji okamžitě vzali
k nám a byla to výhra. Hela je naprosto soběstačná, zkušená, pracovitá,
pořádná, prostě žádné výtky. Když
se vloni rušilo středisko Povrch,
převzala i sběr a výdej montérek do
prádelny a opět samé plus. Jinak
jako člověk je veselá, spolehlivá,
nekonfliktní, prostě ‚bezva ženská‘,“
říká její současný nadřízený.
Její dcera je nyní zdravotní sestra, syn vystudoval střední zemědělskou školu, šel na vysokou a je
dnes magistr. – A jaké má teď paní
Kubeláková zájmy? Vedle vlastních
dětí také vnučku. A když zbyde
čas, upřednostňuje četbu, hlavně
pak detektivek, ale i tzv. „červenou
knihovnu“.
Jubilanti Skupiny SD
březen – duben
Pracovního jubilea dosahují v DB:
20 let Vrábel Petr
Matoušek Zdeněk
Zaoral Vladimír
Filip Pavel
Dragoun Petr
Lancová Růžena
30 let Johanovský Václav
Brabenec Jiří
Fridrich Pavel
Bidlo Vladimír
Frélich Pavel
provozní zámečník
mechanik úseku
elektrikář velkostroje
řidič PVZ
vážná
vedoucí řidič velkostroje
vedoucí výroby
řidič velkostroje
strojník v úpravně
strojník v úpravně
Pracovního jubilea dosahují v DNT:
20 let Vaško Dušan
30 let Kulhavý Miloslav
Wohlštát Jindřich
Sala Jaroslav
Birner Miroslav
Dašek Miloslav
40 let Kubeláková Helena
technik PM strojní
řidič pracovních strojů
řidič velkostroje
mistr
skladnice
Pracovního jubilea dosahují ve Správě SD:
30 let Chlapcová Jana
mzdová účetní
Zahradník Jiří
ředitel úseku správa
PS – SJ
PS – DDM
PS – DDM
PL – TU
PL – TU
PL – ÚU
PS – SS
PS – správa
PL – TU
PL – ÚU
PL – ÚU
OPM
PÚ – DDM
PÚ – ÚDUT
PÚ - LOM
PÚ – DDM
PÚ – SKRÝVKA
PÚ – ÚDUT
personální odbor
úsek ředitele správa
Pracovního jubilea dosahují v SD - Autodoprava, a. s.:
20 let Cibulka Eduard
autoelektrikář
Handl Ivo
vulkanizér
30 let Morávek Miroslav
řidič SMV
Kolafa Milan
řidič SMV
40 let Stránský Jaroslav
řidič SMV
provoz Tušimice
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Tušimice
Pracovního jubilea dosahují v SD – Kolejová doprava, a. s.:
20 let Kára Jaroslav
pochůzkář – zámečník
Kühnel Karel
vlakvedoucí – vedoucí posunu
provoz Tušimice
provoz Tušimice
Pracovního jubilea dosahují v SD – 1. strojírenská, a. s.:
20 let Petráš Miroslav
vulkanizér
Ohnoutka Petr
vulkanizér
Blecha Jaroslav
vulkanizér
Špadrna Marek
soustružník kovů
Kučera Pavel
30 let Babčaník Jan
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Tušimice
provoz Tušimice
Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly,
tak vedení dceřiných společností mnoho spokojenosti
a za odvedenou práci vyslovuje poděkování.
Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb
V České republice
přibývá soukromých
vysokých škol, středních
škol, dokonce i škol
mateřských. Procházíte-li
se Chomutovem, v ulici
Havlíčkova, naproti
příjemným bytovým
domům, cestou míjíte
nádherný rozsáhlý areál,
který už při pohledu působí
jako školská budova,
vzniklá v předválečném
období. Ve vašem odhadu
se mýlit nebudete.
V úterý 27. března jsme školu navštívili.
Už štuková výzdoba v hlavním vchodu
budovy dala vědět, že školní budova
vznikla v době první republiky. Základní
školou DUHOVÁ CESTA, s. r. o., nás provází Jana Himmlová, zástupkyně paní
ředitelky Petry Jandové. Jana Himmlová
je zástupkyní pro školní družinu a volnočasové aktivity. Zástupkyní ředitelky pro
vzdělávání je Alena Grée. Průvodkyně
nám sdělila, že škola má nyní dvě první
třídy, v každé je 13 žáků, jednu 2. třídu
se 14 žáky a jednu třetí třídu se 16 žáky.
Zakladatelky počítají s tím, že ZŠ bude
Třída, která volila moře.
Návštěva redakce v chomutovské
ZÁKLADNÍ ŠKOLE DUHOVÁ CESTA
Každá třída je vymalována tak,
jak si zvolili žáci.
Třeťáci chtěli džungli.
devítiletá, ale časem jistě přibude i škola
mateřská.
Na opravu školy a úpravu tříd mělo
trio zakladatelek jeden měsíc a jedenáct
dní. Samy by to však nezvládly – pomáhalo na sto lidí, včetně některých žáčků.
Děti nic neničí, což vysvětlují tím, že říkají: „Je to naše škola!“ Vždyť si mohly dokonce vybrat, jak budou vypadat jejich
třídy. Tak najdete třídu jako moře, Mexiko, třeťáci upřednostnili džungli, atd. Je
příjemné, že na chodbě jsou sady skříněk a každá skříňka patří jednomu žáku.
Paní zástupkyně Himmlová říká: „Je
dobře, že třídy nemají vysoký počet žáků.
Takto se kantoři mohou žákům věnovat
individuálně, využívat netradiční výukové metody, volit skupinové vyučování
a podobně. A protože jde o školu pro
rozvoj nadání, spolupracujeme s Centrem nadání v Praze i s Pedagogickopsychologickou poradnou jak v Chomutově, tak v Kadani. Rovněž jsme se
stali pilotní školou v projektu Ústeckého
kraje Atletika pro děti.“ V budoucnu budou upraveny i venkovní prostory pro atletiku, stejně tak přibydou pozemky, aby
se žáci mohli rozvíjet i v environmentální
oblasti. A je možné, že vznikne i venkovní učebna.
Nejen sportem a klasickým vzděláváním škola žije. Například paní
Interaktivní tabule využívaná při matematice.
zástupkyně pro vzdělávání, A. Grée,
vede pěvecké sbory Sluníčka a Happy
Smile. Se zpěváčky jezdí i na různá vystoupení a soutěže. Škola se také letos
zařadila do celostátní výtvarné soutěže
„Komenský a my“. Žák 3. třídy vyhrál
jedno z 1. míst v jeho kategorii, takže ZŠ
DUHOVÁ CESTA, s. r. o., Chomutov, začíná být známa i celostátně.
Pro zajímavost – anglický jazyk se vyučuje již od první třídy. Při vyučování je
využívána i interaktivní tabule, která byla
pořízena díky Severočeským dolům.
32/33
pomáháme
hornické tradice
Letošní krušení ozdobilo setkání hornických měst
Letošní tradiční jarní
Chomutovské slavnosti
přilákaly ve dnech 20. až
22. dubna hodně přes tisíc
lidí, kteří se přišli pobavit,
k velice pestrému kulturnímu
a společenskému programu.
Své umění jim nabídli
nejen profesionálové, ale
také amatérské skupiny
a občanská sdružení.
Program probíhal nejen na
Husově náměstí a náměstí
1. máje, ale i v městském
parku a v atriu SKKS.
Ozdobou už 17. slavností se tentokrát stal 16. ročník Setkání hornických
a hutnických měst ČR, proto převzaly
název Chomutovské krušení. Zahájení
proběhlo už v pátek, kdy si hosté mohli prohlédnout pamětihodnosti města
a spolu s obyvateli obdivovali večerní
světelnou show.
Přesně 59 různě početných delegací hornických měst, obcí a spolků, ve
slavnostních a dobových uniformách
či krojích z ČR, Slovenska, Německa
a Polska, absolvovalo v sobotu průvod centrem Chomutova vyzdobený
vztyčenými prapory a zástavami. Pět
měst si sebou přivezlo řízné kapely, které hrály do kroku i k dobré náladě přihlížejících diváků. Hezký ráz
Za představiteli Ústeckého kraje a statutárního města Chomutov
pochodovala delegace Severočeských dolů a. s.
Na historické prapory přibyla další stuha,
u pravidelných účastníků setkání už šestnáctá.
průvodu dodalo na 150 malých permoníků z mateřských a základních škol
a několik alegorických vozů, kterými
Oživení průvodu zajistilo pět kapel hornických měst, nepočetnější přijela
z příhraničního saského města Annaberg-Buchholz.
se prezentovaly některé chomutovské
školy a občanská sdružení. V průvodu
nechyběli zástupci Ústeckého kraje
v čele s hejtmankou Janou Vaňhovou,
delegaci pořadatelského statutárního
města Chomutov vedl primátor Jan
Mareš a početné zastoupení Severočeských dolů a. s. předseda představenstva a generální ředitel Ivan Lapin.
Průvod dorazil na náměstí 1. Máje,
kde všechny účastníky přivítal a slavnosti zahájil primátor Mareš. Pak už se
rozběhl zábavní program, ve kterém
nechyběly ukázky hornických tradic,
jako bylo svěcení tupláku nebo skok
přes kůži. Sobotní program pokračoval večerním průvodem s lucerničkami a lampionky a byl ukončen velkým
ohňostrojem. Neméně bohatý program
čekal na zájemce i v neděli.
„Mám radost, že jsem mohl v našem
městě přivítat při tradičních slavnostech tak početné delegace a představit jim zajímavosti a památky a ukázat
hostům, že Chomutov není jen průmyslovým a hornickým městem,“ uvedl
primátor Mareš. Ten prakticky celý rok
střežil na radnici požehnané světélko
patronky horníků svaté Barbory, které
loni převzal od starosty Chodova, aby
je tentokrát předal do úschovy primátorovi Kladna, které bude za rok pořádat Kladenské fedrování.
text a foto: Václav Sedlák
Bernd a Hilla Becherovi pocházejí
z Porúří, v 60. letech důležitého centra těžby černého uhlí a ocelářského
průmyslu. Oba byli fascinováni obrovskými industriálními komplexy, které
určovaly ráz krajiny a jejích obyvatel.
Své fotografie pořizovali na jaře nebo
na podzim, aby maximálně vynikla
užitková architektura průmyslových
objektů: těžní věže, zásobníky uhlí, vysoké pece a plynojemy. S německou
precizností vytvořili unikátní soubor fotografií, kdy první snímky vznikly zkraje
60. let a ty nejmladší nesou dataci roku
2000. Inventarizací řady objektů nejen z rodného Německa, Belgie, Francie, Británie, ale i USA vyjádřili úctu
© Bernd & Hilla Becher
DOLY, HUTĚ – stručně a výstižně
nazvaná expozice 97 jedinečných
černobílých fotografií Bernda
a Hilly Becherových je až do
3. června k vidění ve velké
galerii pražského Rudolfina.
Systematicky zdokumentovaný
soubor fotografií hlubinných dolů,
hutí, vysokých pecí a dalších
průmyslových staveb pořizovali
manželé Becherovi od 60. let
nejen v rodném Německu, ale také
ve Francii, Belgii, Británii nebo
USA. Pozoruhodné je, že výstava
snímků industriálních krajin
podobných té naší pánevní, se
těší značnému zájmu návštěvníků,
tedy nejen elitářské hrstky kritiků.
inženýrům a stavitelům průmyslových
staveb, kteří většinou zůstávají v anonymitě. „Hlavním cílem naší práce je
dokázat, že formy naší doby jsou formy
technické, i když kvůli formě nevznikly. Tak, jak se manifestuje středověké
myšlení v gotické katedrále, projevuje se naše epocha v technických
stavbách a aparaturách,“ uvedla Hilla
Becherová. Manželé Becherovi jsou
uznávaní evropští fotografové a bývají
považováni za průkopníky konceptuální fotografie, a to nejen díky souboru
Doly a hutě. Bernd Becher byl profesorem fotografie na düsseldorfské akademii, kde učil a ovlivnil celou generaci
německých fotografů. Portréty důlních
a hutních zařízení rozesetých po světě
jsou jedinečným tématem. Navíc, frontálním zachycením průmyslové objekty
povýšili na autonomní estetické objekty, připomínající průčelí středověkých
katedrál. Výstava 97 černobílých fotografií ukazuje podstatu účelové a ryze
funkcionální architektury, která měla
sloužit jen k výrobě. Objektivem Bernda a Hilly Becherových z ní vyzařuje
i něco krásného, co by se mělo zachovat. Úspěšné pokusy existují. Zdařile
se třeba využily původně industriální
objekty hlubinného dolu v belgickém
Genku. Kdo ví, třeba jednou něco podobného čeká i ledvickou úpravnu?
NOVÝ ŽIVOT DOLŮ V BELGICKÉM GENKU
Industriální památky se těší stále většímu zájmu. V německých revírech jsou návštěvníkům zpřístupněny vyřazené velkostroje povrchové těžby uhlí. V Belgii, kde
byla intenzivní stoletá průmyslová těžba
uhlí ukončena v 80. letech, sanují objekty
velkých hlubinných dolů. V limburském
Genku revitalizovali dva doly: Waterschei
a Winterslag. Zatímco v prvním probíhá ještě čilý stavební ruch, Winterslag
byl slavnostně 28. dubna zpřístupněn
veřejnosti. Do rozsáhlého komplexu
hlubinného provozu bylo vkusně implementováno moderní multikino, knihovna
a studovna vysoké školy. Podzemní parkoviště a kavárny jsou samozřejmostí. Na
své si přijdou také zájemci o hlubinné dobývání. Těžní věž se proměnila v rozhlednu, rozlehlá kompresorovna v ojedinělou
expozici. Bývalá šachta Winterslag – nyní
kulturní centrum C – Mine leží přímo ve
městě, stále obklopeno vysokými haldami, které připomínají slavnou hornickou
minulost 70tisícového Genku.
34/35
Estetika starých dolů a hutí
z míst kde žijeme
Březno těsně sousedí
s dobývacím prostorem DNT.
Osudy obce a hnědouhelného
lomu se prolínají přes
padesát let. V roce 1991,
kdy začaly platit upravené
územně ekologické limity
těžby v podkrušnohorských
hnědouhelných pánvích, se
definitivně potvrdilo, že do
budoucna už Březno není
těžbou ohroženo. Bezprostředně
zde začali realizovat řadu
ambiciózních projektů,
na kterých často s obcí
spolupracovaly Severočeské
doly. Obec se postupně
stala atraktivním místem
Chomutovska. Jaké to v Březně
bylo, je a hlavně bude, nám
prozradil ten nejpovolanější
– starosta Zdeněk Valenta.
Zdejší rodák, který stojí v čele
obce už druhé volební období.
Pane starosto, jako zdejší rodák můžete porovnávat. Jakou podobu a poměry v Březně pamatujete?
Narodil jsem se tady v roce 1956.
Pamatuji si staré Březno, ještě bez zástavby panelových bytovek, kde jsem
s ostatními dětmi sáňkoval. Vybavuji
si také oprýskané fasády domů a neudržované komunikace. A přestože se
nad osudem Března vznášela hrozba
likvidace možnou těžbou uhlí, pořád to
bylo naše Březno, na které jsme nedali
dopustit. Úprava těžebních limitů v roce
1991 pro nás byla jasným a šťastným
signálem k znovuobnovení Března. Věděli jsme, že obec či některá její část už
nebude do budoucna přímo dotčena
báňskými postupy.
O dění ve vaší obci jsou čtenáři Hornických listů pravidelně informováni.
Podařilo se vám vylepšit infrastrukturu, probudit kulturní a společenský
život. Za vaše obdivuhodné úsilí všestranného rozvoje jste byli po zásluze v roce 2010 oceněni Zlatou stuhou
v prestižní soutěži Vesnice roku. Vloni si pak návštěvu Března do svého
Březno včera, dnes a zítra
programu putování Ústeckým krajem zařadil prezident Václav Klaus.
Rozhlédneme-li se po obci, všude je
květinová výzdoba, upravené chodníky, zateplené sídliště bytovek. Březenské kulturní akce v čele s poutí
získaly proslulost v širokém okolí. Dá
se u vás vůbec ještě něco vylepšit?
Všechno se dá vylepšovat. Naším cílem je, aby Březno bylo příjemným místem k životu nejen pro místní, ale také
pro jeho návštěvníky. Chtěli bychom,
aby tady bylo všem dobře. Právě teď
dokončujeme mateřské centrum, které
bude další částí pomyslné osy škola školka. Mateřské centrum bude sloužit
jako zázemí rodičů. Vytvořili jsme ho
úpravou areálu tělocvičny základní školy.
Bude mít hernu pro děti, společenskou
místnost, kuchyňku, sociální zařízení
a také altán. Volbu vybavení i názvu centra necháme na místních rodičích. Počítáme, že nové prostory kromě malých
dětí a rodičů budou využívat také školáci jako letní učebnu, nebo sportovci
při pořádání nejrůznějších turnajů v tělocvičně nebo na hřišti. Rádi bychom okolí
centra upravili jako naučnou zahradu
s ukázkami rostlin typických pro různé státy světa. Práce pokračují také na
komplexním zateplení sídliště Zahradní, kde je dohromady pět panelových
domů. Během prvního pololetí by měla
být dokončena přestavba bývalé kotelny na hasičskou zbrojnici. V loňském
roce jsme začali s úpravou obecního
hřbitova. Letos budeme dál toto pietní
místo zvelebovat. Na další úpravu hřbitova jsme získali dotaci od Ministerstva
zemědělství ČR ve výši 435 tisíc korun.
Díky tomu provedeme do konce října
kompletní opravu celého obecního i národního hřbitova. Rekonstrukce se bude
týkat zdí, chodníků a přístupových cest;
nově bude postaveno kolumbárium.
Zvelebovat budeme také zmíněný národní hřbitov obětí druhé světové války,
kde jsou pochováni vězni z koncentračních táborů, kteří nepřežili vlakový transport - v dubnu 1945 skonali v Březně. Ve
výborné spolupráci se sochařem Václavem Krobem, jenž pro nás loni vytvořil
pískovcová Křídla lásky, budeme pokračovat při obnově důstojného památníku obětí transportu. V neposlední řadě
bych ještě zmínil i výstavbu technického
zázemí obecního úřadu. Konkrétně dostane garáž, dílnu a sociální zařízení, což
dosud našim pracovníkům starajícím se
o vzhled obce chybělo.
Obec Březno tvoří osm místních částí – Březno, Denětice, Holetice, Kopeček, Nechranice, Stranná, Střezov
a Vičice. Nesoustředíte veškerou pozornost na samotné Březno?
V žádném případě. Hned uvedu několik příkladů. Například obec Stranná.
Loni nám místní chátrající kostel Nejsvětější Trojice katolická církev darovala.
Rozpadající se svatostánek z roku 1842
je krásnou dominantou okolí. Jen má
smůlu, že není chráněnou kulturní památkou, na kterou by se daly získat přednostně dotace. My na opravu použijeme
mimo jiné i prostředky z darů od Severočeských dolů. S kostelem to myslíme
vážně. Máme zpracovanou kompletní
projektovou dokumentaci na celkovou
opravu. Zatím jsme demontovali staré
nefunkční lešení a odstranili z věže náletové břízy. Pevně věřím, že se nám letos
podaří opravit střechu a věž. Ve Stranné
také postavíme čističku odpadních vod.
Brzy se u vás bude veřejně projednávat dokumentace posouzení vlivů na
životní prostředí k pokračování těžby
na DNT v letech 2014–2029. V jaké
fázi se tento dialog nachází?
Už na konci minulého roku nás na veřejném zastupitelstvu představitelé vedení SD zevrubně seznámili s budoucím
postupem lomu Libouš. Po projednání
a diskusi, kde nám zástupci SD vysvětlili danou problematiku, vzalo zastupitelstvo balík dokumentace k záměru
postupu DNT v období 2014–2029 na
vědomí bez připomínek. Předpokládáme, že i v budoucnu budou zachovány
normy a limity prašnosti a hlučnosti. V případě jejich překročení budeme
jednat o možnostech snížení. V tomto
znění budou naše připomínky zapracovány také do dokumentace EIA. Pevně
věřím, že dobré sousedské vztahy mezi
obcí a těžaři založené na vzájemném respektu budou pokračovat i v budoucnu.
Nacházíme se vlastně historicky ve
finální fázi dobývání hnědého uhlí na
Chomutovsku. Za pár desítek let se
promění zbytková jáma lomu Libouš
v jezero, které budou obklopovat
rekultivované výsypky. Co si myslíte o proměně krajiny v okolí Března
v relativně blízké budoucnosti?
Představa Března nedaleko břehu
jezera je lákavá. Osobně si myslím, že
36/37
V Nechranicích pak proběhne výsadba
nové zeleně. Počítáme, že zde vysadíme
360 okrasných dřevin a ovocných stromů. Ty bych rád zdůraznil. Přáli bychom
si, aby to bylo jako dříve, kdy jste šel po
cestě a utrhl si ovoce. No a ve Střezově
jsme minulý rok za pomoci dotací vybudovali pěkné dětské hřiště.
Kostel na návsi ve Stranné
by se měl brzy dočkat opravy.
Zateplování panelových domů
na sídlišti Zahradní se právě dokončuje.
využívání hotového, čistou vodou napuštěného jezera, se mé generace už
příliš netýká. Jen bych si přál, aby se
počítalo nejen s rekultivací krajiny, ale
především s celkovou revitalizací našeho regionu, aby zde vznikaly nejen
rekreační, ale především průmyslové
a technologické zóny, kde by našla
uplatnění řada našich občanů tak, jako
ho dnes nachází v případě DNT.
Pro děti se toho v Březně dělá nejvíc.
z míst kde žijeme
Braňany: Dozrává čas k podání přihlášky do soutěže Vesnice roku
Mezi nejradostnější povinnosti starosty Braňan
Vlastimila Krupky patří vítání občánků.
Náš snímek je z první takové oslavy v letošním roce.
Obce kolem lomu Bílina se snaží vytvářet svým obyvatelům ty nejlepší
podmínky pro spokojený život. Netýká se to jen prosazování ekologických
opatření a upravenosti veřejných prostranství, ale i jejich vybavenosti
službami, nabídkou společenských, kulturních a sportovních akcí či dopravní
obslužnosti. Příkladem je obec Braňany, kterou od lomu dělí nedávno
dokončený ochranný val s čerstvě vysázenými dřevinami, na nějž naváže
východním směrem přes dva kilometry dlouhá bezpečnostní a ochranná stěna.
Braňany mají 1 243 obyvatel, o sto víc
než před dvěma volebními obdobími. To
svědčí o tom, že se tu rodiny nejen stabilizují, ale i rozrůstají. Základem je dobré bydlení v sídlišti, kde má obec v 27
objektech 387 bytových jednotek, jež
postupně rekonstruuje a upravuje. V posledních letech bylo v Braňanech postaveno 11 nových rodinných domků, několik i v osadě Kaňkov. Pro další výstavbu
obec vytváří potřebné podmínky včetně
inženýrských sítí.
„V obci jsou tři dobře zásobené obchody s potravinami a smíšeným zbožím, dostatečná kapacita je pro hosty
v restauracích. Máme poštu, kadeřnictví, zdravotnické středisko se službou
praktického a dětského lékaře a stomatoložky, která dokázala v krátké době
navázat kontakt s většinou rodičů žáků
zdejší mateřské a základní školy s cílem
zlepšit prevenci. Společenský život se
odehrává především v rekonstruovaném
kulturním domě, mládež vyplňuje volný
čas v některém zájmovém kroužku při
základní škole, jež má pro život obyvatel
nezastupitelné místo. V jejím sousedství
je víceúčelové sportovní hřiště s umělým
povrchem. Pro náročnější milovníky
kultury pořádáme časté návštěvy divadelních představení a pro ty, kteří touží
poznat region i vzdálenější pamětihodnosti a zajímavosti, organizujeme zájezdy. V tomto směru máme výhodu, že
v obci sídlí ochotný autodopravce. Téměř každý měsíc se v Braňanech koná
alespoň jedna slavnostní událost a vyvrcholením je v říjnu Braňanské posvícení.
Máme v plánu uskutečnit alespoň jednou v roce společenskou akci i v osadě
Kaňkov, která se nám také pomalu rozrůstá,“ shrnul ty nejzákladnější podmínky
pro život obyvatel starosta obce Vlastimil
Krupka.
Obecní úřad každý rok pořádá vítání
občánků, na které navazuje přijetí jubilantů starších 70 let. První letošní obřad
byl připraven pro šest novorozenců a 14
seniorů. V Braňanech působí fotbalový oddíl Mlékárna Braňany s družstvy
dospělých, dorostenců a žáků, žákovské házenkářské družstvo Baníku Most,
přičemž tým Sokolíků se věnuje rekreačnímu volejbalu a Braňanské vosy
hrají lední hokej. V obci je také jezdecký
klub a družstvo mladých hasičů, jež se
zapojuje do celoročního seriálu soutěží.
Mezi největší a také nejaktivnější spolky
v obci patří Klub seniorů, který sdružuje
65 členů a vyvíjí pestrou činnost. Hodně
pořadatelské a organizační práce po celý
rok odvádí kulturní komise při obecním
úřadu a sbor pro občanské záležitosti.
„Snažíme se vynakládat finanční prostředky účelně, aby přinesly užitek co
největšímu počtu obyvatel. Ve všech
obytných domech ve vlastnictví obce
byla vyměněna okna a dveře a zatepleny
půdní prostory. Zateplit se nám podařilo
i tělocvičnu u základní školy. Postupně
rekonstruujeme veřejné osvětlení a budujeme nové chodníky, u hřbitova plánujeme postavit parkoviště a vstup ve svahu vybavíme bezbariérovým přístupem.
Chceme udržet v Braňanech pořádek
a čistotu, proto prašnost na komunikacích snižujeme pravidelným strojovým
čištěním. Zájmem obce je, aby v dobrém stavu byly i soukromé domy a další objekty. Těm z majitelů, kteří nemají
po ruce dostatek finančních prostředků
na zvelebení a rekonstrukce, nabízíme
velice výhodné půjčky z fondu rozvoje
obce. To se týká i pořízení ekologického
a úsporného vytápění. Letošním příkladem snahy obce snížit emise z lokálních
topenišť bylo darování jednoho nového
automatického kotle početnější rodině,
která si nemohla dovolit koupi z vlastních prostředků. Braňany se po letech
vypracovaly mezi pěkné obce na Mostecku a myslím si, že by se v dohledné
době mohly přihlásit i do soutěže Vesnice roku,“ dodal starosta Vlastimil Krupka.
text: Václav Sedlák
foto: Václav Sedlák, Tomáš Vrba
Slavnostní atmosféru předání automatického
kotle u Láchů navodil akt střihání pásky,
kterého se ujali společně starosta obce
Vlastimil Krupka a dárce kotle Pavel Vrba.
Na vyhlídce povrchového dolu Hambach.
Společnost Severočeské doly Chomutov uspořádala 24. až 27. dubna
již tradiční jarní studijní cestu pro 30 starostů a zastupitelů obcí
ze svého sousedství. Hlavním tématem bylo tentokrát hornictví
v euroregionu Máza-Rýn včera a dnes, návrat území po těžbě
do kulturní krajiny německého Porýní a belgického Limburska.
Program doplnila zajímavá návštěva Evropského parlamentu
včetně diskuse s europoslankyní Zuzanou Roithovou.
Porýnský hnědouhelný revír
Stojí vždy za návštěvu. Účastníci
cesty se letos podrobně seznámili se
současným stavem a výhledem těžby povrchového hnědouhelného dolu
Hambach, který z celkové revírní těžby
100 mil. t/rok produkuje 40 mil. t energetického uhlí pro tři elektrárny, včetně
optimalizovaných, tedy vysoce účinných bloků BoA. Pozornost vzbudila
hloubka dolu Hambach (v současnosti
Otevřená diskuse s europoslankyní
Zuzanou Roithovou.
kolem 370 m, počítá se s postupem až
do 450 m) a výška vnější vzorně lesnicky zrekultivované výsypky Sophienhöhe dosahující až 301,8 m. Zájem
vyvolaly i informace o projektu Terra
Nova, prezentují koncepci posílení
identity porýnského regionu s aktivní
povrchovou těžbou uhlí a využívající
probíhající procesy k vytvoření mimořádně atraktivní krajiny a vysílání ekonomických impulsů pro budoucnost.
Evropský parlament v Bruselu
Celý jeden den studijní cesty byl
věnován návštěvě Evropského parlamentu. Účastníci si prohloubili své
poznatky a představy o práci výborů
Evropského parlamentu, o posilování
jeho pravomocí a politického dohledu
nad ostatními orgány a institucemi EU.
Všechny zajímalo nové návštěvnické
centrum Parlamentarium vybavené
nejmodernější multimediální technikou. Očekávání určitě nezklamal
brífink a diskuse s europoslankyní
Zuzanou Roithovou. Účastníci získali možnost dalšího kontaktu s paní
Roithovou, která vysvětlila, jak může
europoslanec podpořit získání kvalifikovaných odpovědí evropských i národních institucí na dotazy týkající se
například evropských dotací.
Starostka a místostarostka města Ledvice
v areálu bývalého hlubinného dolu v Genku.
38/39
Na zkušené v Porýní, belgickém
Limbursku a Evropském parlamentu
Transformace území
po hlubinné těžbě uhlí
v Limbursku
Seznámení s využitím území po těžbě černého uhlí v těsné blízkosti města Genk, která skončila na přelomu
80. a 90. let, bylo velmi inspirativní.
Účastníci ocenili úspěšnost nové orientace průmyslové výroby, která i po
útlumu hornictví umožnila zachování
pracovních míst. Prostory bývalých
dolů (obklopené typickými haldami bez
řízené rekultivace) se stávají v Limbursku mimořádnou příležitostí k novému
multifunkčnímu využití i atrakcí pro turisty. Za nejpřitažlivější lze označit projekt C-Mine, který ke starým objektům
dolu Winterslag přidal nejmodernější
infrastrukturu.
z odborů
CO SE V DNT
PŘIPRAVUJE
ODBORÁŘŮM
V DNT vykonávají činnost tři odborové organizace. Ta, která se
jmenuje Odborová organizace Doly
Nástup Tušimice, zastupuje převážně zaměstnance skrývky a lomové
mechanizace, dále pak zaměstnance SD – Autodoprava, provoz Tušimice, a zaměstnance SD – 1. strojírenská, provoz Tušimice.
Připravují se domácí rekreace,
a to v rekreačních střediscích Sloup,
Mladotice, Holná a v chalupě Mlýny. Dětská rekreace se koná v LDT
Stvolínky.
Mimo rekreace v odborových
objektech poskytují odbory příspěvek na pobyty dle vlastního výběru
zaměstnanců z nabídky cestovních
kanceláří.
Odborová organizace Doly Nástup Tušimice vykonává pro členy
odborů i další činnost. Odborářům
nabízí zajištění vstupenek na místní
kulturní akce v Chomutově, Kadani
a v Klášterci nad Ohří. Pořádá zájezdy na muzikály do Prahy, letos
zájezd ke Dni dětí do Divadla kouzel
Pavla Kožíška, ke Dni matek (Den
matek je vždy druhou květnovou
neděli) připravuje akci. Dále se
odborová organizace soustředí na
podporu rehabilitace a sportu, a tak
organizuje nákup vstupenek dle
vlastního výběru odboráře na koupaliště a do rehabilitačních center.
Ilustrační snímek letní krajiny poblíž
Mladotic, kam odboráři jezdí na rekreace
a mnozí okolní lesy a louky znají dokonale.
SD – Autodoprava, a. s.,
a odborářský předseda Jaroslav Vrba
V dceřiných společnostech Severočeských dolů fungují také odbory.
Navštívili jsme podle abecedy první dceřinou společnost Autodopravu
a jejího odborářského předsedu. Nejprve jsme se ale zastavili v jedné
z dílen Autodopravy a zaslechli: „Vy jdete za naším Jarouškem?“
Víceméně žoviální oslovení i „přivlastnění“ mile překvapilo.
Krátce nato se setkáváme s Jaroslavem Vrbou. Po několika větách už víme,
že v Meziboří absolvoval Střední odborné učiliště, konkrétně pak obor mechanik opravář silničních a motorových
vozidel. V roce 1984 nastoupil jako automechanik do Dolů Bílina do dílny. Krátce
po nástupu odešel plnit svoji povinnost
zdravého mladého muže, prostě na dva
roky odešel na vojnu.
Když se po dvou letech vrátil, opět
pracoval jako automechanik, ale to už
také vstoupil do odborů. Nemůžeme se
nezeptat, proč za působiště volil právě
doly? Pan Vrba odpovídá: „Můj táta byl
havíř, dělal v Kohinooru, tedy na hlubině,
a tak mne nějak automaticky důl přilákal.“
Dělat automechanika nákladních vozidel,
počínaje tatrami, není práce právě jednoduchá a on ji dělal do prosince roku
2009. Tehdy byl totiž zvolen předsedou
odborové organizace, protože do důchodu odešel předseda minulý, pan Vladimír Svoboda. Od ledna 2010 nastoupil
do funkce nový předseda a ve funkci je
tedy Jaroslav Vrba jedno volební období.
Závodní výbor je devítičlenný a zasedá
jedenkrát za měsíc. Pan předseda se
jednak stará o finance, sleduje i sociální fond, jednou za týden přichází také
hospodářka, která je sice již v důchodu,
ale přesto je i nadále členkou odborů.
A předseda samozřejmě spolupracuje i s vedením SD – Autodoprava, a. s.,
a spolupráci oceňuje slovy „je velmi
dobrá“. O výsledcích hospodaření jsou
pravidelně členové výboru informováni.
Odborová organizace má 240 členů
(jednou za rok se koná konference), ale
i 60 důchodců, o které je také nutno se
starat, vždyť i oni mají možnost chodit
do plavecké haly, na kulturu apod. Rekreace odbory rovněž zajišťují v rekreačních střediscích Holná a Mladotice (ale
stejně tak se starají o samotná střediska, pravidelně zahajují sezonu a stejně
tak ji uzavírají, a to včetně pravidelných
inventur). Takže odbory mají práce až
přehršel. Nyní, ke konci března, se právě
připravují na volby.
Je čas na soukromí? „Moc rád jezdím
auty a taky hraju volejbal. Syny mám
dva, oba mají oblíbenou četbou. Onen
starší je geodet, ten mladší bude letos maturovat ve Střední průmyslové
škole Duchcov.“ A co zájmy? „Občas
si s manželkou poslechneme muziku,
mám rád jakoukoli, dokonce i filmovou
a já jsem schopen se zaposlouchat třeba i do operních árií, ale i té modernější
hudby. Mladší syn, který sem tam něco
přes počítač složí, má možná zájem po
rodičích.“
3. ročník oddílových závodů ve slalomu lyžařského oddílu TJ DNT
Lyžařský oddíl TJ DNT byl
založen v roce 1971 a od téhož
roku provozuje na Klínovci
sjezdovku s vlekem. V minulosti
LO pořádal celou řadu závodů
i na krajské úrovni. Po roce
1989 spolu s odrůstající
základnou pořádání závodů
zaniklo. V posledním období,
díky nové, již třetí generaci
mladých lyžařů, zájem o závodní
činnost opět nastal a tak se
letos konal již třetí ročník
a věříme, že nikoliv poslední.
V den závodů v sobotu 18. února
2012 panovalo příjemné zimní počasí. Nižší počet závodníků než obvykle
(z důvodu chřipkové epidemie), nemohl
předem vyhlášený termín třetího ročníku ovlivnit.
Závody měly pravou lyžařskou atmosféru, účast všech pořadatelů od
startéra až po časoměřiče a brankové
rozhodčí byla brána s plnou vážností
a profesionalitou. Výsledkem tedy nemohlo být nic jiného než všeobecná
spokojenost s příjemně prožitým dnem
všech přítomných. Slalom proběhl ve
dvou kolech se započítáním lepšího
času a zúčastnilo se ho 23 závodníků
rozdělených do šesti věkových kategorií. V letošním roce závodili všichni
na lyžích, nenašel se žádný odvážný
snowboardista.
Závod byl završen slavnostním vyhlášením výsledků. Vítězem byl nakonec každý, kdo se závodů zúčastnil,
i když stupně vítězů byly jen pro ty
nejlepší. O tom, že se závody vydařily, svědčí fotografie plné úsměvů dětí
a odhodlání pořadatelů závody každoročně opakovat.
LO TJ DNT je po celou dobu své
aktivní činnosti podporován finančními příspěvky od mateřské organizace,
po které nese také svůj název. Náš dík
za podporu patří samozřejmě i dalším
sponzorům, kteří nám rovněž umožňují
sportovní areál provozovat.
Proto oprávněně věříme, že příští
4. ročník závodů ve slalomu lyžařského
oddílu TJ DNT opět naváže na minulou
úspěšnou tradici a že nám bude zachována přízeň i ze strany všech současných sponzorů.
Lyžařský oddíl TJ DNT
Martin Šindelář zazářil v Praze
Pražský Hervis ½maraton, který měl obrovskou mediální podporu (a také obrovské startovné 1 200 Kč) a dokonce
31. března přímý přenos v TV na programu ČT 4 Sport, přilákal několik tisícovek běžců. Velkého úspěchu dosáhl
člen našeho týmu Martin Šindelář, který v čase 1:22:03 hod. doběhl v konkurenci 4 747 mužů na krásném 68. místě.
Klobouk dolů. Pro nezasvěcené – ½maraton obnáší opravdu poloviční trasu klasického maratonu čili 21 km
a 98 metrů. Příznivci aktivního pohybu: zkuste si, za jak dlouho tuto trasu ujdete nebo třeba ujedete na kole.
Tuto kulisu Praze závidí celý běžecký svět.
Tady jde již jen o jeden cíl –
dostat se do toho cíle.
Pavel Nedvěd se svým
podpůrným týmem byl
mocně oslavován.
Mezi lavinou téměř 5 tisíc běžců mužského pohlaví
Hervis ½ maratonu běžel s naším Martinem
Šindelářem mj. i věhlasný lékař MUDr. Pirk.
40/41
sport
sport
tip na výlet
6. ročník Poháru Peruna
S příchodem jara vyrážejí první
pupeny, květy, tráva, vylétají včelky a také se rojí ze všech koutů
cyklisté. Spousta, hlavně mladých,
jich má navíc závodní ambice či se
jen „hecují“, chtějí změřit síly mezi
sebou. Hlavně na horských kolech
a k tomu blíže do přírody. Opět letos v oblasti Chomutovska poslouží a zájemce přivítá organizované
i příchozí od dětiček po důchodce
na svých závodech již 6. ročník Poháru Peruna. Pohár má 10 závodů
a tím zahajovacím bude tradičně
5. května Perštejnské Giro. Tento
závod v okolí Perštejna se startem
na koupališti byl letos u dospělých
prodloužen na 45 km a zamíří nejen
dolů k Ohři, ale také nahoru do hor
až na Horní Halži. Takže nic lehkého na úvod. Co je však podstatné:
všude jsou zařazeny kategorie dětí,
od těch v předškolním věku. Přijďte
a přiveďte své ratolesti, opravdu se
jim to bude líbit.
Další závody se konají 2. června
v Bezručově údolí, 24. června v Kadani, 30. června na Prunéřovském
koupališti – zde od juniorů dokonce
pro zpestření jako triatlon.
Severočeská amatérská liga
Letos bude seriál silniční cyklistiky SAL pořádán podle hlavního
sponzora pod názvem SPINOLLO cup. Jedná se o internetového
prodejce cyklistického materiálu.
Inu peníze bohužel v dnešní době
rozhodují nejen o profesionálních
hokejistech, nýbrž i o amatérském
sportu.
Úvodním z 16 závodů byla 22.
dubna časovka jednotlivců z Louky do Braňan a zpět. Tým TJ DNT
posílil a po loňském 4. místě opět
usilovat o nejvyšší příčky hlavně
v týmové soutěži (vedle soutěže
jednotlivců v 6 věkových kategoriích se v každém závodě bodují 3
nejlepší do soutěže družstev). Soutěž pokračuje květnovými závody
Klášterecké okruhy (v průmyslové
zóně Klášterec), krutým stoupáním
do vrchu z Krupky na Komáří Vížku a Petlerskými okruhy, které jsou
zároveň letošním Mistrovstvím SAL.
text: Jiří Martykán
foto: TJ DNT
Skanzen Veselý
Na letošní jarní výlet vás pozveme
do skanzenu Veselý kopec na Vysočině, poblíž města Hlinsko. Pokud na
svých cestách z Čech na Moravu najdete chvíli času, odbočte z dálnice
a navštivte tento malý skanzen. Pokud
pojedete od Prahy, po hodině jízdy
V sousedství mlynáře.
kopec
z Prahy odbočte na Humpolec, odtud
dále přes Havlíčkův Brod na Hlinsko.
Ve Ždírci nad Doubravou zahnete doleva směrem na Trhovou Kamenici. Asi
po 10 kilometrech uhneme doprava
na vesnici Vysočina a zde na Veselý
Kopec.
Skanzen byl založen v šedesátých
letech minulého století a první návštěvníci sem zavítali v roce 1972. Skanzen
vznikl na místě původní osady Veselý
Kopec a navazuje na stavby zde přirozeným způsobem postavené. Počátek
osady spadá do první poloviny 16. století. V současné době skanzen prezentuje takřka třicet objektů.
Mezi jeden z nejzajímavějších patří mlýn z Oldřetic. Na jeho místě stával původně jiný mlýn, zbudovaný již
před rokem 1580. Ten však vyhořel.
Toto místo je však přímo předurčeno
k postavení mlýna. Proto po požáru,
z roku 1909 byl mlýn obnoven, pravda
až po sedmdesáti letech, kdy je sem
přenesen mlýn z Oldřetic. Uvnitř uvidíte kompletní zařízení mlýna, které je
plně funkční. Síla vodního toku, v tomto případě potoka, je používána nejen
k mletí obilí, ale i například k míchání
povidel.
Vodní mlýn.
42/43
Jednou ze staveb, která vás zaujme,
je čtrnáctiboká stodola ze Sádku u Poličky. Její počátek je datován kolem
roku 1680. Na první pohled budete
překvapeni její výškou a rozlohou, a tak
jako u všech staveb v areálu její autenticitou. Návštěvník má skutečně dojem,
že nahlédl do jedné z mnohých stodol
na Vysočině. V areálu však nejsou jen
stodoly a mlýny, ale uděláme si představu o vzhledu tehdejší vesnice. Proto
zde nalezneme, jako jednu z původních budov, i dům bezzemka, s malými
okénky a podlahou z ušlapané hlíny.
Světla vevnitř také moc není. Můžeme
se však také podívat na hospodářství
drobného rolníka z Lezníku u Poličky.
Jde o uzavřený hospodářský dvůr se
zajímavým interiérem tohoto zemědělce. Velká hospodářství jsou reprezentována statkem z Mokré Lhoty u Nových Hradů, s klasicistním průčelím,
které dává na odiv majetek původního
majitele. Ve vnitřních prostorách najdete expozici soukromého zemědělce.
Doporučujeme počkat při vstupu
do areálu na průvodce. Dozvíte se tak
spoustu zajímavých informací. Nic vám
však nebrání odpojit se od skupiny,
vychutnat si poetiku staveb roztroušených po stráních a počkat na další skupinu. Vaše děti mezi tím mohou nakrmit
ovečky, nebo kozy, protože v areálu
jsou i chována hospodářská zvířata.
Cestou zpět se zastavte ve Svobodných Hamrech, kde je další část
Typické stavení na Vysočině v minulém století.
skanzenu. Ta je věnována historii železárny, která zde existovala od konce
15. století. Dalším důvodem, proč se
zde zastavit, je Hamerská krčma. Nejen zde dobře vaří, ale i interiér je velmi
zajímavý.
V příštím tipu na výlet navštívíme muzejní noc v Drážďanech, která se chystá na první polovinu července. Čekají
na vás muzea otevřená od 17 hodin do
hodiny po půlnoci. Vše za jedno vstupné, včetně bezplatné dopravy. Můžete
si tak namíchat zážitek, v podobě návštěvy muzea parních lokomotiv, výroby automobilu Volkswagen Phaenton
a pohledu Sixtinské madony.
text a foto: Jan Říha

2/2012 - Hornické listy

Transkript

Podobné dokumenty

Jihovýchodní Asie (text pro iótu)

prosinec 2015 - Farnost Strážnice

zde

Suburbie jako domov

MHZ – přednáška 10