Záchranný archeologický výzkum v Brně na

Záchranný archeologický výzkum v Brně na ulicích Vídeňská,
Vojtova a Vinohrady
V říjnu 2003 proběhl záchranný archeologický
výzkum v souvislosti s výkopy pro světelnou
signalizaci. Sledovány byly veškeré kopané rýhy
(pod vozovkou byly kabely vedeny vrtanými
prostupy).
Historie zkoumaného území
Území v minulosti patřilo k pravobřežní části
Starého Brna. Dnešní severní část Vídeňské ulice
představuje důležitý úsek vrcholně středověké
dálkové cesty spojující Brno s Vídní a rakouským
územím. Tato cesta získala na významu po roce
1333, kdy Jan Lucemburský nařídil kupcům
procházet cestou z Rakous na Olomouc přes
Obr. 1 – současný stav prostoru svatováclavského
Brno místo přes Měnín. Po roce 1727 byla v této
hřbitova.
trase postavena císařská silnice do Vídně.
Zástavba podél této cesty zasahovala až do roku
1780 jen ke kostelu sv. Václava, který stál v bezprostřední blízkosti nároží ulic Vídeňské a Vojtovy.
Existenci farního kostela lze doložit na počátku 14. století, jeho případné starší dějiny zůstávají
záhadou. Kostel byl zrušen při josefinských reformách roku 1784.
Archeologický výzkum
Křižovatka zmíněných ulic leží v blízkosti zaniklého středověkého farního kostela sv. Václava
a přilehlého hřbitova (obr. 1), z nároží Vojtovy a Grmelovy ulice jsou ze starší akce známy raně
středověké sídlištní nálezy. Očekávalo se tedy, že zemní zásahy naruší archeologické situace. V okolí
křižovatky Vídeňská – Vinohrady – Vojtova však musel být již v minulosti radikálně snížen terén
a nedochoval se zde holocénní půdní typ ani kulturní vrstvy. Kromě recentních inženýrských sítí
nebyly zaznamenány ani žádné výkopy zasahující do podloží, které tvoří kvartérní sprašová návěj.
Dokumentována byla novověká základová zdiva,
vymezující jižní a východní uliční čáru severního
nároží ulic Vinohrady a Vídeňská. Podle fotografie
z konce 19. století jde o zděný základ plotu okolo
někdejší obecné školy.
Nebylo zachyceno žádné zdivo ani případný
kosterní nález, které by mohly souviset se hřbitovem
a kostelem sv. Václava. Stojíme v tuto chvíli před
otázkou, kolik se z nich zachovalo.
Dobové
fotografie z počátku 20. století totiž nasvědčují tomu,
že původní terén v prostoru starobrněnského hřbitova
a při východní straně Vídeňské ulice ležel o několik
metrů výše než silnice, což však mohlo být
způsobeno i intenzivním planýrováním. Tuto otázku
by dnes vyřešil jen další archeologický výzkum, není
Obr. 2 – výkop rýhy pro inž. sítě.
však vyloučeno, že by už žádné zásadní poznatky
nepřinesl.
Vedoucí výzkumu: Mgr. Dana Zapletalová
Resumé
Im Oktober 2003 verlief eine Retungsgrabung im
Zusammenhang mit Aushüben für die Ampeln. Es
wurden neuzeitliche Grundmauerwerkfragmente
dokumentiert, die die südliche und östliche
Straßenlinie der Nordekke der Straßen Vinohrady
und Vídeňská abgrenzten. Es wurde kein Mauerwerk
oder Knochenfund festgestellt, die mit dem Friedhof
und der St. Wenzel-Kirche zusammenhängen
könnten, die dorthin situiert werden.
Obr. 3 – pohled do jednoho z výkopů pro inž. sítě.