Pečeť víry - duben, květen a červen 2014

duben, květen a červen 2014
Bohoslužby
v našich sborech:
NEDĚLE
Tlučná – od 8,30 hod.
Plzeň – od 10 hod.
Horní Bříza – od 18 hod.
(každou druhou neděli)
  
Kdo má Syna, má život;
kdo nemá Syna Božího,
nemá život.
1. Janův 5:12
  
Z OBSAHU
TOHOTO VYDÁNÍ
Dr. Dobson – Ukázňování
dětí na veřejnosti
Citáty C. S. Lewise
Kdo uvěří a přijme křest …
Velikonoce v Rochlově
Mezinárodní konference
pastorů v Peru
Rozpis zpívání dětí ZŠML
Neformální setkání –
pozvání
VBS/LBŠ 2014 – pozvání
Krugovi – dobrovolníci z USA
12 nej pasáží – Přísloví 3:5
Svět po Velikonocích /pokr./
SVĚT PO VELIKONOCÍCH
Vždyť nás má ve své moci láska Kristova - nás, kteří jsme pochopili,
že jeden zemřel za všecky, a že tedy všichni zemřeli; a za všechny zemřel proto,
aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sami sobě, nýbrž tomu, kdo za ně zemřel i vstal.
A tak od nynějška už nikoho neposuzujeme podle lidských měřítek.
Ačkoli jsme dříve viděli Krista po lidsku, nyní ho už takto neznáme. Kdo je v Kristu,
je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové! To všecko je z Boha, který
nás smířil sám se sebou skrze Krista a pověřil nás, abychom sloužili tomuto smíření.
2. Korintským 5:14-18
Milí přátelé – v Kristu spoluúčastníci nového stvoření!
Tak a už je po Velikonocích. Další svátek v církevním kalendáři je za
námi. Který nás čeká dál? … Ale, ale, ale. O čempak to tu mluvím? Jsou snad
Velikonoce opravdu jen jedním z řady svátků, opakujících se v každoročním
cyklu? Před pár dny jsem dostal dodatečné velikonoční přání, aby má služba
vám byla požehnaná i během „dosvitu“ či „doznívání“ velikonočního vítězství.
Skutečně ale velikonoční vítězství doznívá? Přestává svítit v tomto světě?
A co v našich životech? Je snad vystřídáno jinými událostmi? Nemyslím si, že
tomu tak je, nebo že by to tak mělo být.
Naopak. Velikonoce si zaslouží být neustále v centru naší pozornosti,
v centru našich životů! Nejde ale o to „slavit svátky“, ale spíš mít neustále na
paměti, že události Velikonoc jsou počátkem nového světa, nového stvoření,
nového řádu (viz píseň č. 355 – „pod jeho panstvím nový řád“)! Zkrátka, svět
po Velikonocích je jiný; je v mnoha směrech nový, a už nikdy nebude, jako byl
dřív. Kristovo vzkříšení toho tolik změnilo! A dodnes mění i nás! Ano, je to
doslova přelomová událost v dějinách lidstva. A to, jak my žijeme každý náš
den, ukazuje, že skutečně je přelomem také v našem životě! Vždyť díky
Kristově smrti a vzkříšení jsme byli také my přivedeni ze smrti do života!
Podívejme se dnes
podrobněji na text
z Pavlova 2. listu do
Korintu. Uvidíme, jak
Velikonoce změnily
Pavla a jak Pavel
chtěl, aby změnily i
jeho čtenáře. A mezi
ně patříme i my…
(zbytek kázání
pastora Krákory
najdete na str. 6)
1
Dr. Dobson – Koutek pro manželství a rodinu
UKÁZŇOVÁNÍ DĚTÍ NA VEŘEJNOSTI
Otázka: Můj tříletý syn se naprosto spolehlivě začne chovat jako spratek, jakmile vejdeme do
obchodního domu nebo do restaurace. Jako by věděl, že ho nebudu trestat před lidmi. Jak mám
na tuto jeho taktiku reagovat?
Odpověď: Říká se, že mýval dokáže obvykle zabít i loveckého
psa, když ho dostane do jezera nebo do řeky. Prostě ho stáhne
pod vodu, dokud se pes neutopí. Také většina dalších zvířat by
dala přednost boji se svými přirozenými nepřáteli na půdě pro
ně výhodné. Podobně to funguje u malých dětí. Pokud se chtějí
vzepřít tátovi nebo mámě, raději si k tomu vyberou veřejné
prostranství, jako např. obchodní centrum nebo parkoviště.
Jsou dost chytré na to, aby věděly, že před lidmi jsou více „v bezpečí“. Vztekají se a mluví
hrubě a neuctivě, což by si nikdy doma nedovolily. Veřejné prostory poskytují bouřlivému
předškolákovi „taktickou výhodu“.
Možná jste jedním z rodičů, kteří padli do této léčky. Abyste nemuseli trestat dítě na
veřejnosti, bezděky jste vytvořili jakési „svatyně“, kde se obvyklá pravidla nevynucují. Je
téměř jisté, že je-li vaše dítě paličaté, bude se chovat útočně a neslušně právě v těchto
neutrálních zónách. Něco v dětech je téměř nutí k tomu, aby „testovali hranice“ v situacích,
kde rozhodnost rodičů je na vážkách.
Doporučuji proto, abyste vydali jasné a přísné varování ještě předtím, než vstoupíte
na ona veřejná místa. Své dítě upozorněte na to, že i tam platí stejná pravidla jako
doma. Pokud se přesto nebude chovat podle nich, prostě ho vezměte zpátky do auta, na
toaletu nebo za roh a tam učiňte stejná výchovná opatření jako doma. Chování dítěte na
veřejnosti se brzy dramaticky zlepší.
Dr. James Dobson je americký křesťanský psycholog a specialista na manželství a rodinu. Tento text pochází z brožurky
Parenting with Confidence (Na rodičovství s odvahou) a je upraven a publikován se svolením vydavatele, Family Talk
with Dr. James Dobson. Published with permission.
VYBRANÉ CITÁTY SPISOVATELE, HISTORIKA A OBHÁJCE KŘESŤANSTVÍ C. S. LEWISE
„Mým argumentem proti Bohu bylo to, že se svět zdá tak krutý a
nespravedlivý. Ale odkud jsem nabyl představy o spravedlivém
a nespravedlivém? Člověk nenazývá čáru křivou, pokud nemá představu o čáře rovné. S čím jsem srovnával tenhle svět, když jsem ho
nazýval nespravedlivým?“
„Přítomnost Boha můžeme ignorovat, ale nikde jí nemůžeme uniknout.
Svět je Jím doslova přeplněn. Všude chodí inkognito.“
„Věřím v křesťanství podobně, jako věřím, že vyšlo slunce: nikoliv jen
proto, že slunce vidím, ale i proto, že díky němu vidím všechno ostatní.“
„Objevíme-li v sobě touhu, kterou nic v tomto světě nemůže naplnit,
potom nejpravděpodobnější vysvětlení je, že jsme byli stvořeni pro jiný
svět.“
„Jediné věci, které si můžeme ponechat, jsou ty, které dáme svobodně
Bohu. O to, co se snažíme si nechat pro sebe, docela jistě přijdeme.“
2
  
Události a dění v našich sborech
  
„Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen.“
Několik Kristových oveček zaslechlo hlas svého Pastýře a přijalo v plzeňském Sboru sv. Pavla křest v Boží
jméno, aby získalo odpuštění hříchů a nový život v Kristu. V neděli 30. března byli pokřtěni sourozenci Vít
Hašek a Dorota Eva Hašková, oba žáci ZŠML. Na květnou neděli, 13. dubna, obdrželi požehnání křtu paní
Radka Maria Zemanová a s ní Antonín Marek Kočandrle /z KDG/ a jeho sestřička Justýna Radka Kočandrlová.
Na velikonoční neděli, 20. dubna, se dal pokřtít pan Miloslav Jan Beneš a jeho dcerka Kristýna Jana Benešová
/z KDG/. Všem těmto znovuzrozeným a přijatým do Boží rodiny ze srdce přejeme pevnou a ovoce-nesoucí víru
v našeho Spasitele a Pána, Ježíše Krista. On nám slíbil, že nás nikdy neopustí a nikdy se nás nezřekne!
Velikonoce v Rochlově
Na velikonoční pondělí 21. dubna mohli návštěvníci akce „Velikonoce na bylinkovém
panství v Rochlově“ slyšet Boží velikonoční poselství. Zhruba čtyřicet lidí, kteří přišli na
prohlídku areálu, si v zámecké kapličce nejprve poslechlo píseň „Šly zrána ke hrobu“ –
o ženách, které marně „hledaly živého mezi mrtvými“. Potom měli všichni přítomní
možnost nechat k sobě promlouvat Božího Ducha – skrze slyšení úryvku z Janova
evangelia (kapitola 20) a slova zamyšlení. Bylo o tom, jak vzkříšený Pán Ježíš přinesl
pokoj shůry svým vystrašeným učedníkům, nové poslání svým rozpačitým apoštolům
a pevnou víru pochybujícímu Tomášovi. Kéž i vám přinese to samé!
<<< Originální poutač zvoucí k poslechu Božího slova v kapli. 
(PK)
Předprázdninové zpívání dětí ZŠML
Neděle 18. května 2014 od 10 hod. – zpívají žáci 2.A + 2.B
Neděle 25. května 2014 od 10 hod. – zpívají žáci 1.A + 1.B
Neděle 1. června 2014 od 10 hod. – zpívají žáci 3.A + 3.B
Neděle 8. června 2014 od 10 hod. – zpívají žáci MŠ Klubíčko
Neděle 15. června 2014 od 10 hod. – zpívají žáci 4.A + 4.B
Neděle 22. června 2014 od 10 hod. – zpívají žáci 5., 6.,7., 8. a 9.ročníku /závěr školního roku/
Mezinárodní konference pastorů v Peru
Celosvětová konference luteránských pastorů, sloužících v církvích, které jsou členy „Sdružení konfesijních
evangelických luteránů“ /CELC/, se koná jednou za tři roky v různých zemích světa. Letos setkání ve dnech
30. května – 2. června pořádá luteránská církev v peruánské Limě. Za naši Českou evangel. luteránskou církev
by se měl kongresu zúčastnit pastor Krákora. Jeho úkolem je mj. vypracovat a přednést referát na téma
„Posvěcení – nový život křesťana podle první tabule Božího Zákona“. Ať ho Bůh provází!
3
Pravidelná neformální setkání
Pravidelná neformální setkání pro křesťany i hledající se konají vždy poslední neděli v měsíci od 18 hodin
„u Krákorů“ na adrese U Vlečky 627, Tlučná (směrem na Nýřany). Koncem března jsme se věnovali mj. potřebě
Božího slova k duchovnímu životu a prosbě „neuveď nás v pokušení“ v modlitbě Páně. Na konci dubna jsme
hovořili např. o nadpřirozených darech, ale také o Boží výzvě růst tam, kde jsme, a s tím, co máme. Každé
setkání je jiné a jeho náplň není předem daná – necháváme prostor Pánu Ježíši, aby nás vedl a obohacoval
podle vůle našeho Otce.
Budeme rádi, když se přidáte. Pozvat můžete také ty, o kterých víte, že by z takového setkání mohli mít
prospěch. Pohoštění je zajištěno formou „každý něco přinese“. Další informace a potvrzení účasti – u pastora
Petra Krákory (tel. 723 237 679), popř. u jeho ženy Gábiny (tel. 602 562 782).
Aktivity dobrovolníků z USA
Od poloviny března pracují a sdílí se s námi dva dobrovolníci z USA, manželé Bill a Faith Krugovi. Vedle
pomoci při výuce angličtiny a křesťanské výchovy na ZŠML připravují každé pondělí a čtvrtek pro děti prvního
stupně tzv. „Odpolední biblický klub pro děti“ (od 14 do 15 hodin). Na setkání „klubu“ dochází až 10 dětí,
zejména z 2. až 4. třídy. Krugovi také vedou středeční výuku konverzační angličtiny (od 17h.) a následnou
biblickou hodinou v angličtině (od 18h.). Dá-li Pán, budou u nás Krugovi požehnaně působit do 15. června.
Letní biblická škola – VBS 2014
Již 4. ročník Letní biblické školy (VBS/LBŠ) v americké angličtině pořádají
dobrovolníci z křesťanského Sboru sv. Jana (St. John’s) v Jeffersonu, stát
Wisconsin, USA, ve spolupráci s plzeňským Sborem sv. Pavla (zajišťuje zejm.
logistiku a propagaci) a Základní školou M. Luthera (poskytuje prostory). LBŠ
se koná v týdnu od 7. do 11. července 2014 a spíše než „škole“ se podobá
„příměstskému táboru“ – denně od 9 do 14 hodin je pro děti od 6 do 15 let
připravena výtvarná a rukodělná činnost, dále zpívání písní a chval, poslech
příběhů z Bible, nácvik scének, sportovní hry a soutěže – a to vše v angličtině
pod vedením rodilých mluvčí! Součástí LBŠ je i celodenní výlet, závěrečné
vystoupení pro rodiče, prarodiče a přátele v kapli, možnost neformálního
setkání dobrovolníků s rodiči dětí, atd. Pro děti je zajištěn pitný režim, ale
svačiny si nosí z domova. Cena je 500 Kč za dítě. Přihlášky jsou k dispozici u paní Boučkové, na lavici v předsálí
kaple a na nástěnce u vchodu do školy. Bližší informace rádi podají oba pastoři, Martin Vršecký a Petr Krákora.
//Zájemci z řad starších dětí s dobrou angličtinou jsou vítáni jako tlumočníci pro mladší a menší! Ozvěte se!//
Výsledky našich darů Bohu
Ve Sboru sv. Pavla v Plzni jsme za poslední 2 měsíce (březen a duben) společně darovali celkem 15 531 Kč.
Od křesťanů z USA jsme vedle pravidelné podpory obdrželi také peníze na letenku pro pastora Krákoru do
Limy v Peru na mezinárodní konferenci pastorů. Díky patří jim a také vám, kteří dáváte s vděčností, ochotou,
radostí, štědrostí a obětavostí. Pamatujte, že naše „dary Bohu“ odráží /nikoli zlepšují/ náš vztah s Bohem. (PK)
4
Možné odpovědi na otázky ke zvážení – 12 nejpopulárnějších pasáží /str. 5/
1. Proč důvěřujete lidem, kterým důvěřujete?
Odpovědi mohou být různé. Obvykle důvěřujeme lidem, protože se nám osvědčili jako důvěryhodní nebo mají
pověst důvěryhodných osob. Také důvěřujeme lidem díky vztahu, který s nimi máme.
2. Pojmenujte a seřaďte alespoň pět důvodů, proč důvěřujete Bohu.
Odpovědi mohou být různé. Někdo může zmínit Boží vlastnosti /všemohoucnost, vševědoucnost, moudrost, aj./
nebo Boží dílo /stvořil svět, utišil bouři, vzkřísil mrtvé, odpouštěl/. Také lze zmínit Boží sliby a Jeho vztah k nám.
3. Kdy je v životě nejtěžší uvádět toto přísloví do praxe?
Odpovědi mohou být různé. Obvykle je to těžší, když se nám daří a my máme sklon spoléhat na sebe a na to, co
máme a čeho jsme dosáhli. Právě v těžkostech se člověk nejčastěji obrací k Bohu. Bůh však stojí o celé srdce.
4. Přečtěte si 1. Korintským 1:18-2:16. Proč je mnohdy tak snadné spoléhat na svou vlastní rozumnost?
Odpovědi mohou být různé. Např. rádi máme věci pod kontrolou. Jsme pyšní a myslíme si, že v určitých situacích
to zvládáme sami. Svět kolem nás hlásá: ty sám můžeš ovládat svůj osud. Je s podivem, jak často chválíme
dětskou víru, ale potom Boží divuplnou moudrost chápeme jen jako něco, co je leda tak pro děti.
12 NEJPOPULÁRNĚJŠÍCH PASÁŽÍ /I./
Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej.
– Přísloví 3:5
První část série zamyšlení nad 12 biblickými pasážemi, které byly v roce 2012
nejčastěji vyhledány na internetovém portálu Bible Gateway ( biblegateway.com).
„Tati, tam si sednout nemůžeš. Ta židle unese jenom lidi do 100 kil.“
Pamatuji si živě chvíli, kdy jsem uslyšel tahle slova. A taky si pamatuji tu škálu
různých myšlenek, které mi následně probíhaly hlavou. Chtělo se mi vyletět na syna
se slovy: „Chceš říct, že táta je tlustej? Nejsi trochu drzej?“ Pak jsem se v mysli
obrátil směrem k té židli. Odstrčil jsem ji do rohu terasy a zamrmlal: „Dneska se
vyrábí pěkně mizerné židle.“ Nakonec jsem se myšlenkově přesunul k vlastní váze a
uzavřel jsem celou věc slovy: „Prostě jsem na tu židličku moc velkej.“
A co váha, kterou nosíme na „bedrech svých duší“ – nepůsobí i ona podobné reakce, jako v mém případě
má váha kolem pasu? Možná jsme se už jako malí naučili recitovat „Měli bychom se Boha bát, milovat Jej a
důvěřovat Mu nade všechno.“ (Lutherovo vysvětlení 1. přikázání). Také jsme slyšeli mnohokrát, že můžeme
náklad svých hříchů, starostí a problémů složit u nohou Ježíše. Co se jen mezitím přihodilo s tou naší dětskou
vírou? Jako by nám jiný hlas našeptával: „Tam si sednout nemůžeš. Tam své těžkosti nevyklápěj. To už tvůj
Bůh neunese.“ A my tomu hlasu možná dali i někdy za pravdu. Nejsme přeci děti, nebo ano?
Jako kdyby Bůh, u kterého jsme v minulosti – ať už jako děti nebo jako čerstvě obrácení křesťané – skládali
bez obav své starosti a trápení, na ně už nyní nestačil. Došli jsme k závěru, že je to „dětský Bůh“, jen pro malé
děti, pro dětské problémy, pro dětský svět. Má jen určitou nosnost a víc už neunese. A tak jsme začali hledat
„boha pro velké“. Pro velké lidi. Pro velké těžkosti. Pro svět velkých. Existuje nějaký takový bůh?
Jako když zkoušíte různé nové židle v obchodě s nábytkem, i my dost možná testujeme další možnosti.
Takový bůh potěšení nás na chvíli podrží. Ale dříve či později naše svědomí ztěžkne a větev potěšení se začne
pod námi ohýbat. Také bůh bohatství nám, zdá se nám, dodá dobrou bederní oporu. Ale než se nadějeme,
hrbíme se při počítání mincí a bankovek a bůh peněz a majetku nám působí spíš další bolesti, místo aby je
odstraňoval. Kam půjdeme teď? Vyzkoušíme chovat se rozumně. Ano, je tu vždy přitažlivý bůh rozumnosti.
Jako jemňounce počalouněné křeslo. Brzy se do něho člověk zamiluje. Sedí jako ulité, protože je navržené
námi a přímo pro nás. Vaše rozumnost se bude vždycky zdát správná vám. Moje rozumnost se bude vždycky
zdát správná mně. A v pohodlí této vlastní rozumnosti se může krásně usínat. Duchovně usínat.
Ovšem naše rozumnost nedokáže pojmout představu Boha, který dobrovolně opustí nebeský trůn, aby
usedl do bídy světa. Jaká to nerozumnost! Naše rozumnost nedokáže nikdy pochopit Boha, který se ochotně
podvolí Zákonu, ač stál vždycky nad ním a byl autoritou za ním. Jaká to nerozumnost! Naše rozumnost ani
nedokáže vystihnout Boha, který bezbranně zemře na kříži, ačkoli se mohl smrti vyhnout. Poselství o kříži je
zkrátka čiré bláznovství v očích naší rozumnosti.
Ale nás tohle bláznovství zachránilo. Je tou největší ukázkou a projevem sebeobětavé, nesobecké lásky. Je
tím, co sejmulo tíhu hříchu z našich beder, z našich duší. Je mocí Boží, ve které můžeme bezpečně spočinout
v životě. Je mocí Boží, ve které můžeme bezpečně ulehnout ve smrti.
Proto tak moc potřebujeme slyšet slova Boží moudrosti: „Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji
rozumnost nespoléhej.“ A nejen slyšet, ale také se jich ve víře držet.
P.S. Už jsem shodil pod 100 kil. 
Otázky ke zvážení /možné odpovědi viz str. 4/
1. Proč důvěřujete lidem, kterým důvěřujete?
2. Pojmenujte a seřaďte alespoň pět důvodů, proč důvěřujete Bohu.
3. Kdy je v životě nejtěžší uvádět toto přísloví do praxe?
4. Přečtěte si 1. Korintským 1:18-2:16. Proč je mnohdy tak snadné spoléhat na svou vlastní rozumnost?
Autor Joel S. Heckendorf je pastorem sboru Immanuel ve městě Greenville, stát Wisconsin, USA.
Joel S. Heckendorf, Proverbs 3:5 - The 12 most popular Bible passages accessed in 2012 through Bible Gateway, Forward in
Christ, Volume 101, April 2014, Copyrighted by WELS, Forward in Christ © 2009 Used with permission. (Použito se svolením.)
5
SVĚT PO VELIKONOCÍCH
- dokončení z úvodní strany
Jako Saul býval zapálený pro své farizejství. Jako apoštol Pavel byl zapálený pro Boží lid.
Jeho vášeň pro Kristovu církev je patrná ze všech jeho dopisů. Také sbor křesťanů v Korintu
mu ležel na srdci. Pro jeho duchovní prospěch byl ochoten snášet všelijaké útrapy. Také velmi
nerad způsobil korintským zármutek, když je v předchozím dopise napomínal; ale pak se
radoval, že jeho slova způsobila vítanou odezvu. Jak moc Pavel miloval své bratry a sestry
v Kristu, ukazují např. jeho slova v tomto 2. listě: „Naše srdce se vám otevřelo.“ „V našem
srdci nemáte nedostatek místa.“ „Mluvím k vám jako k svým dětem.“ „Máte v mém srdci
takové místo, že jsme spolu spjati ve smrti i v životě.“ (6:11-13, 7:3)
Apoštol Pavel na mozaice
z 8. století po Kr. a pohled
na ruiny starobylého
Korintu dnes
Jak to, že Pavel takto obětavě horlil pro Boží lid? Odpovídá na to on sám v úvodu
dnešního úryvku: „Vždyť nás má ve své moci láska Kristova.“ Podobně jako apoštol Jan, který
sám sebe ve svém evangeliu označuje jako „toho, kterého Ježíš miloval“, tak také apoštol
Pavel – ač nepatřil mezi původních dvanáct apoštolů – poznal, jakou láskou je Bohem milován. Pavel poznal, že Bůh
neposlal svého Syna na svět, protože byl na svět naštvaný, ale protože svět miloval. Pavel poznal, že Bůh svou lásku jen
nevyhlašuje někde nahoře na mráčku („Hej, vy tam dole, miluju vás a doufám, že to tam sami zvládnete, než se sejdeme
u mě doma!“). Bůh svou lásku demonstruje (prokazuje) tím, že sám v osobě Ježíše Krista snášel naši hanbu, naše ponížení
a přijal i naši smrt. A právě tato láska Kristova – tj. láska pro druhé, kteří ji nejsou hodni, ale kteří ji potřebují – Pavla nyní
„má ve své moci“, nebo doslova ho uchvacuje, svírá, svazuje, uvězňuje v sobě, tlačí na něho ze všech stran. Když Pavel
poznal Krista a moc Jeho vzkříšení, jeho farizejský svět se rozpadl na prach, a z něho povstal nový svět, ve kterém ho
Kristova láska den co den pevně držela a uchvacovala. A to je také první charakteristika „světa po Velikonocích“.
Proč ale ne každý je uchvácen Kristovou láskou? Pavel to vysvětluje, když pokračuje slovy: má ve své moci „nás, kteří
jsme pochopili, že jeden zemřel za všecky, a že tedy všichni zemřeli; a za všechny zemřel proto, aby ti, kteří jsou naživu,
nežili už sami sobě, nýbrž tomu, kdo za ně zemřel i vstal.“ Většinou nemáme problém přijmout za své, že Ježíš zemřel na
kříži za nás všechny, na místě nás všech, jako zástupce nás všech. Nahradil nás všechny, protože všichni jsme zhřešili
a všichni jsme byli daleko od Boží slávy. A to, co každého z nás čekalo, vytrpěl Ježíš za nás. Všichni jsme tedy zemřeli, když
Kristus zemřel. Pro Boha to tak bylo. Avšak horší už to bývá s přijetím té druhé části „Boží skutečnosti“, která vysvětluje
důvod a cíl velikonočních událostí. „A za všechny zemřel proto, aby ti, kteří jsou naživu (kteří žijí), nežili už sami sobě, nýbrž
tomu, kdo za ně zemřel i vstal.“
Jako každý, kdo přišel do tohoto světa přirozeným způsobem, i my jsme kdysi žili sami sobě. Takový sklon dodnes
máme ve svém těle. Chtěli jsme být svými vlastními bohy, kteří se musí o sebe postarat, kteří se musí prosadit, kteří se
musí uspokojit, kteří musí uspět, kteří si musí učinit v tomhle světě jméno. Proto ale pro nás není smysl Velikonoc v tom, že
si jednou za rok připomeneme, co se kdysi přihodilo za branami Jeruzaléma. Velikonoce mají pro nás trvalý cíl: totiž nežít
už sami sobě a pro sebe, ale žít Tomu, kdo nezůstal mezi mrtvými – živému Ježíši, živému Bohu, živému Pánu! Středem
našeho života jsme kdysi byli my a naše starost o to, jak si vedeme, jak se nám daří, jak to zvládáme. Ve světě po
Velikonocích se ale do centra dění dere vzkříšený Kristus. A my žasneme, když vidíme, jak si v našem životě vede On, jak
náš svět zvládá On. Druhá charakteristika „světa po Velikonocích“ tedy je ta, že v něm nežijeme už sami sobě a svému
prospěchu, ale Tomu, který přináší prospěšný život všude tam, kde vládla bezútěšná smrt.
Nakonec pak na svět po Velikonocích hledíme jinýma očima. Když nás – zemřelé a oživlé v Kristu – má ve své moci
Kristova láska, pak tato láska (jako nové víno v nových měších) v nás pracuje a mění všechno, včetně naší optiky. O tom
píše Pavel dále ve svém dopise toto: „A tak od nynějška už nikoho neposuzujeme podle lidských měřítek. Ačkoli jsme dříve
viděli/znali Krista po lidsku, nyní ho už takto neznáme.“ Od chvíle, kdy Pavel přestal vidět Krista „podle těla“ – jen jako
chudého syna tesaře, který se prohlašoval za Božího Syna, ale špatně skončil, a začal Ho vidět jako vítězného Pána,
vyvýšeného nad celým tvorstvem i nad jeho životem, začal Pavel hledět také na svět kolem sebe jinak, s jinou optikou. Když
viděl Krista jinak, začal vidět i druhé jinak. Nově neposuzoval ostatní „podle těla“, po lidsku: podle jejich původu, vzezření,
bohatství, zásluh, možného přínosu, schopností. Ve „světě po Velikonocích“ Pavel posuzoval druhé nově, „podle ducha“.
Co to znamená? Zaprvé Pavel viděl lidskou potřebu Krista na každém kroku. Viděl lidskou potřebu smíření s Bohem,
které Kristus získal pro každého. A Pavel tu také rozpoznal svou úlohu: totiž sloužit tomuto smíření, zvěstovat toto smíření,
prosit a domlouvat: „Dejte se smířit s Bohem!“ Věřte evangeliu o Kristu! Zadruhé Pavel viděl lidskou proměnu v Kristu na
každém člověku. Každý, kdo uvěřil a dal se pokřtít, byl pro Pavla „nové stvoření“! Pavel věděl, že když v Kristu nalezl Otec
zalíbení, pak i každý, kdo je v Kristu, se líbí Bohu. Je novým stvořením, které patří do nového světa – světa po Velikonocích!
I my v tomto povelikonočním světě horleme pro Boží lid, protože nás má ve své moci Kristova láska. V tomto
povelikonočním světě žijme pro Krista, tak jak On žije nyní v nás. V tomto povelikonočním světě hleďme na druhé v jejich
potřebě Krista, případně v jejich novém postavení v Kristu. Zkrátka v tomto povelikonočním světě žijme jako ti, kdo spolu
s Kristem již přešli ze smrti do života. (1. Janův 3:14) Amen.
(PK)
6
Vydává Česká evangelická luteránská církev, Školní nám.1, Plzeň, 318 05, www.luterani.cz, e-mail: [email protected]..