2. číslo - listopad / prosinec 2015

Transkript

2. číslo - listopad / prosinec 2015
1
2
Obsah
Úvodní sloupek
Úvodní slovo, s. 4
Venku sněží,
Z našeho života, s. 5
Kultura, s. 9
Kluci sobě, s. 12
projedu se na saních.
Na oknech je mráz,
všude kolem hodně zimních krás.
Děti sněhuláky stavějí,
s. 13
ve sněhové závěji.
Recepty, s. 18
Svět sportu, s. 19
15
Všude je sníh,
Absolventský speciál,
Rozhovory, s. 15
10
vánek je tam svěží.
Venku mrzne velice,
nosíme teplé čepice.
Rukavice na sebe,
ať nás ruka nezebe.
Připravme si saně,
Zajímavosti ze školní
a naskočme na ně.
družiny, s. 20
Na zimu se těšíme,
Vzkazy, s. 21
na ledě si bruslíme.
Brzy budou Vánoce,
Vyrob si , s. 23
Z říše zvířat, s. 24
zase jednou po roce.
Copak asi dostanu,
když teď zlobit přestanu.
Vánoční koncert, s. 25
Co nadělí Ježíšek,
Vánoce jinak, s. 27
možná nový kožíšek.
Vánoční soutěž, s. 28
Co nás čeká příště, s. 32
28
3
Jakub Hrazdíra, 6. třída
ÚVODNÍ SLOVO
Ahoj všichni!
Vítáme vás u našeho druhého vydání časopisu Přemysl. Doufáme, že jste byli s první dílem spokojeni
a bude se vám líbit i druhý. V dnešním díle najdete spoustu zajímavých věcí. Článek o letošních
absolventech, o vánočním koncertě, rozhovor s paní učitelkou Pokorovou, rozhovory s žáky naší školy,
příspěvky do vánoční soutěže, informace ze světa sportu a úvodem i pár informací o otevření naší mateřské
školky. Doufáme, že si naplno užijete vánoční prázdniny, a budeme se na vás těšit v roce 2016.
Otevření mateřské školy
Jistě všichni víte, že se na pozemku naší školy staví nová budova školky. Chtěly jsme se dozvědět víc, a tak
jsme zamířily rovnou do kabinetu naší paní ředitelky a zeptaly se jí na pár otázek.
Eli a Dimi: Proč jste se rozhodla postavit školku?
Paní ředitelka: Postavit školku se rozhodl pan starosta. Já jsem to jen dostala za úkol.
Eli a Dimi: Kolik budete nabírat dětí?
Paní ředitelka: Zatím jen 28 dětí do jedné třídy.
Eli a Dimi: Budete nabírat nový personál?
Paní ředitelka: Určitě. Paní učitelky a paní provozní.
Eli a Dimi: Kdy máte v plánu školku otevřít?
Paní ředitelka: 1. března 2016
Eli a Dimi: Těšíte se na to, že budete nová ředitelka školky?
Paní ředitelka: Já nebudu nová, budu stále stejná. Budeme prostě základní škola a mateřská škola.
Když už jsme v tom byly, zaskočily jsme i za paní zástupkyní Mazálkovou, která nám řekla také pár
zajímavých informací. Ta nejdůležitější je, že přihlášky se budou vydávat 4. ledna a odevzdávat 12.
ledna. Takže kdo víte o nějakém budoucím školkáčkovi, honem pro přihlášku ať je pro něj místo.
Dimitra Papadopoulu a Elizabeta Vuová 9.A
4
Z NAŠEHO ŽIVOTA
Tomáš Vymazal, 5. B
5
Z NAŠEHO ŽIVOTA
Xside DANCERS
Ahoj všichni, připravila jsem si pro vás rozhovor s naším tanečním trenérem. Můžete si zde přečíst kousek
z jeho života ohledně tancování. Kdyby vás zajímalo víc, jak ohledně jeho, tak ohledně naší skupiny, přijďte
za mnou a zeptejte se.  ♥
Já: Ahoj Kapi!
Kapi: Čuus :-)
Já: Jak dlouho děláš tanec?
Kapi: 20 let (Ano, už jsem tak starej - smích)
Já: Myslíš že bys mi mohl popsat svou taneční historii?
Kapi: Jasně. Chodil jsem do hudební výchovy, kde jsme dělali plesové předtančení a poté jsme se začali
věnovat takovým modernějším stylům. Tehdy se to nijak nejmenovalo jako hip hop, street dance, disco nebo
něco takového, prostě byla nějaká moderní hudba, devadesátky žejo, a na to jsme začali trsat. Pak přišlo to,
že s děckama jsme si po základce založili skupinu a začali jezdit na soutěže. Ty soutěže nebyly pod žádnou
organizací jako je teď CDO, prostě jenom tak. Později ty soutěže byly myslím pod Sokolem nebo tak.
Potom jsem nastoupil na střední školu, mimo jiné jsem do toho hrál ještě fotbal a hokej a basketbal, takže
bylo na mně, čemu se budu věnovat a vybral jsem si tanec už jen proto, že když jsem se byl podívat na jedné
letní škole v Luhačovicích, nabídla mi jedna z vedoucích taneční skupiny Diskoteam, jestli bych se k nim
nechtěl přidat. Tak jsem začal chodit do toho Diskoteamu pod TS Victoria, kde jsem tancoval dva roky. Pak
mi přišla nabídka z jiné taneční skupiny, která nesla název Ego, a tam jsem strávil devět a půl roku. Získal
jsem tam veškeré možné tituly od Mistra republiky po Mistra světa a pak v roce 2006 jsem nějak tu
spolupráci rozvázal a založil si Xside DANCERS.
Já: A historie Xsidu?
Kapi: S Xsidem jsme začali po těch základkách ve středu města mít pronájmy a tak, kde jsme se tak nějak
zdrželi, pak jsme zhruba po pěti letech začali trénovat na sálech u Dynamiku, odtud jsme šli na sály do
Danzy, no a odtud jsme udělali velký přestup, což teď bude ten rok a půl, kdy jsme si zařídili studio tady.
Já: Jak tě vlastně napadl název Xside?
Kapi: To už si úplně nepamatuju, ale vím, že mám někde schovaný historický papírek, když jsme seděli
a navrhovali jména. Všichni chtěli nějaké přesmyčky jako třeba move2you, dance4you a další (ty skupiny
teď existují) a já jsem přemýšlel, co bych tam mohl dát, a najednou mě napadlo, že se neřadíme pod určitý
taneční styl, jako třeba jen street dance, jen disco nebo tak, ale že ty styly nějak spojujeme, že jsme taková
nestranná skupina, tak tam vzniklo to X jako křížek a strana je anglicky side, takže je z toho Xside
a DANCERS už bylo i trochu ovlivněno tím, co jsem viděl jinde, a líbilo se mi to.
Já: Je to náročné?
Kapi: Co přesně?
6
Z NAŠEHO ŽIVOTA
Já: Mít studio, skupinu, trénovat…
Kapi: No, tak kromě toho, že pracuju, tak u práce jestě studuju doktorát, do toho teda to studio, když přijdou
soutěže, tak stříhám hudbu, vybírám kostýmy, sestavuju choreografie, což teda dělám i na tréninky, potom
někdy soustředka, ještě bych se někdy měl věnovat té Barči, která to odnáší asi nejvíc, takže to vypadá asi
tak, že si napíšeme ,,uvidíme se večer.” Moc času není, no.
Já: Jak máte rozdělené taneční složky? Netrénuješ všechny sám, že?
Kapi: Tak já mám adults a adults 2, středy a čtvrtky vás - juniory, Barča má děti, mini a vás v pondělky a ty
nejmenší (baby) má Aneta Simajchlová. Pak máme kurz dancehallu, což má Karel, a zumbu, která se nám
teď taky rozrostla.
Já: Kde přesně trénujete?
Kapi: Tak přesná adresa je Jihomoravské náměstí 1, jinak to je v druhém patře budovy Slatinka.
Já: Kdyby někdo měl zájem, může přijít?
Kapi: Jasně, vítáme všechny. Kdo by měl zájem, ať se podívá na naše stránky www.xside.cz a přijde se
domluvit na studio za mnou nebo za Barčou.
Já: To bylo vše, děkuji, měj se.
Já děkuji Kapimu ještě jednou za rozhovor.
Barbora Mazlová, 8. třída
7
Z NAŠEHO ŽIVOTA
O fialové veverce
Žila byla jedna fialová veverka. Chodila do školy, byla hodná, ale jednoho dne spadla z okna a řekla, že
kvůli tomu nesmí do školy. A od té doby chodí do lesní školy. Je docela dobrá, může být učitelkou.
Terka Anh Thu Nguyen, 3. A
8
KULTURA
DĚTI RÁJE
V pátek 11. září 2015 proběhla premiéra muzikálu Děti ráje v Bobycentru Brno. Podílel se na ní majitel
scénáře, herec a zároveň producent Sagvan Tofi, režisér Radek Balaš, kterého jste mohli vidět v pořadu
Stardance a spousta dalších herců, tanečnic a rozhodně by se to neobešlo bez strojmistrů.
Příběh je o dvou lidech (Michal a Eva), kteří se do sebe zamilují. Jenže Michal Evu nemiluje jediný.
Zamiluje se do ní i DJ Tom. Je to zapletený příběh, do kterého jsou přidány písničky Michala Davida
(Nonstop, Děti ráje).
Dominik Červinka, 6.B
O Dominikově pěveckém, pohybovém a hereckém talentu není pochyb. Pozorovala jsem ho již v době, kdy
jsem ho učila. Ale vidět ho stát na ,,prknech, která znamenají svět“ byl ještě působivější zážitek. Informace
o tom, kdo ho k herectví přivedl, co se mu na něm líbí, a jakou roli v Dětech ráje vlastně hraje, vám
přinášíme v následujícím rozhovoru.
Domi, jakou roli hraješ v Dětech ráje?
Má role se jmenuje malý Čusbus a jsme přítel
hlavní postavy – Michala.
Jak ses k této roli dostal?
Je to složité. Manžel kamarádky mé mamky zjistil
na internetu, že se koná konkurz.
Co Tvé herecké začátky?
Byl jsem hroznej kopírák, protože Kuba (Jakub
Hrazdíra z 6.B) chodil do dramatického kroužku
k paní učitelce Balejové a já to chtěl taky
vyzkoušet. Abych byl pohybově nadaný, tak jsem
chodil k paní učitelce Pirochtové. Hrál jsem
i v Huse na provázku (Rozhádaná abeceda).
Jak konkurz probíhal?
Chtěli, abych jim zazpíval a zatancoval.
Jak se Ti pracuje se staršími kolegy?
Dobře, protože jsou starší a dá se s nimi mluvit.
Co se Ti na roli líbí?
Puberťácké hlášky 
Kdo je tvůj nejoblíbenější kolega?
Já mám rád všechny. Hlavně Dominiku
Richterovou, Barboru Březinovou, Veroniku
Jirouškovou, Braňo Poláka, Lukáše Vaculíka
a další.
Nejoblíbenější hláška?
,,Čas běží jako jelen, když je do …… střelen.“
Co Tě čeká v budoucnu?
Natáčení seriálu Četníci z Luhačovic (role kluka
z polepšovny). Není to ještě jisté, ale
pravděpodobně mě čeká role v muzikálu
Limonádový Joe.
Co bys chtěl dělat jako dospělý?
Až budu dospělý, chtěl bych vystudovat
konzervatoř a DAMU a stát se muzikálovým
hercem.
9
KULTURA
V muzikálu Děti ráje vystupuje i má kamarádka a úžasná tanečnice Barbora Březinová. Měla jsem tu čest
s ní vystupovat na několika tanečních akcích v Brně a v Praze. Rozhovor s ní si pro vás připravil Dominik
Červinka z 6.B.
Dominik: Jak dlouho tancuješ?
Barča: Pátým rokem?
Dominik: Jak jsi začínala?
Barča: Začínala jsem v taneční skupině B - fresh,
v roce 2010 jsem nastoupila pod vedením
Veroniky Dydíkové a tancovala jsem hip - hop
a house především, ale dalo mi to i základ fanku,
lokinu, popinu, zkusila jsem si i dance hall,
streetové styly a streetová odvětví.
Dominik: Jsi zadaná?
Barča: Ne. Nejsem.
Dominik: Kde studuješ?
Barča: Studuju umělěcké gymnázium Pavla
Křížkovského, kde studuji herectví a zpěv a jsem
tam osmým rokem.
Dominik: Jak jsi se dostala k muzikálu Děti ráje?
Dominik: Plánuješ jít na vysokou školu?
Barča: Choreografka Dětí ráje Leona Qaša
Kvasnicová přišla do skupiny AlaArt, kde
působím, a vyučovala zde workshop a řekla mi
o konkurzu na Děti ráje, který jsem poté
absolovovala, absolovovala jsem obě dvě kola,
kde jsem z brněnského kola postoupila do
pražského a oba dva jsem vyhrála a jsem tady.
Barča: Určitě ne hned po studiu, protože bych po
studiu ráda odjela a věnovala bych se tanci
a zpěvu v zahraničí a ráda bych odjela do Prahy,
protože tam mám spoustu lektorů, se kterými bych
ráda měla další hodiny tance.
10
KULTURA
nadevšechno a chtěla bych jednou hodně dokázat.
Nicméně, když volný čas mám, vyplním ho opět
tréningem. Ráda plavu, dělám jogu, chodím se
svým psem na procházky, miluju zvířátka.
Dominik: Když jsi zmínila, že miluješ zvířátka,
jsi vegetariánka, nebo ne?
Barča: Ano, jsem vegetariánka asi 5 let, moc ráda
bych se jednou dostala i k veganství, což pro mě
zrovna teď není nejvhodnější, neboť potřebuji
hodně energie. V mojí kabelce byste nenašli nic,
co je testováno na zvířatech, opravdu si to hlídám.
Dominik: A nebojíš se, že když budeš ta veganka
a nebudeš jíst maso, že nebudeš moci tancovat?
Barča: Ne, nebojím, protože bílkoviny se dají
získat i z jiných zdrojů.
Dominik: Kolik máš doma zvířat?
Barča: Mám 2 vodní želvy, psa a kocoura. Mezi
zvířaty jsem vyrůstala, měli jsme potkany,
opravdu miluju hlodavce.
Dominik: Ty jsi zmínila, že studuješ i herectví,
hraješ tedy někde?
Barča: Teď úplně nehraju, spíš hrajeme jen menší
představení ve škole.
Dominik: Jak se vidíš za 20 let?
Barča: Chtěla bych pracovat v cirkusu, ať už jako
akrobatka nebo klaun.
Dominik: Co ráda děláš ve volném čase?
Barča: Tak já se hlavně snažím žádný volný čas
nemít, protože miluji svou práci, miluji ji
Moc ti Barčo děkuji za velmi příjemnou chvíli strávenou s Tebou při našem rozhovoru. Jsem moc rád, že
jsem také absolvoval konkurz na Děti ráje a mohl se tak s Tebou vůbec seznámit. Jsi moc fajn holka, která
má velké cíle a určitě ses stala mým vzorem. Doufám, že mnoho mých vrstevníků teď pochopí, že když se
člověk něčemu věnuje naplno a s láskou, může to někam dotáhnout. Přeji Ti moc štěstí a budu se těšit, že se
třeba opět potkáme na prknech, co znamenají svět.
Dominik Červinka a Nela Pirochtová
11
KLUCI SOBĚ
Tank M4 Sherman
Je to americký tank ze druhé světové války. Byl zařazen do výroby v roce 1941. Němci ho přezdívali
,,Sporák Tommi“, protože po zásahu granátem lehce vzplanul.
Pojmenován byl po americkém generálu Shermanovi. Byl vyráběn v obrovských počtech. Slabiny prvních
Shermanů byly nepříliš výkonný kanón a tenký pancíř.
U dalších verzí těchto tanků se konstruktéři pokusili vylepšit jejich špatné
vlastnosti.
Vzniklo
mnoho
vylepšených
verzí,
například
těžce
pancéřovaný M4A3E2 Jumbo. Na konci války se do bojů dostala také
verze M4A3E8, která měla úplně nový podvozek, „velkou“ věž T23
a kanón ráže 76 mm s úsťovou brzdou. Tato verze se zúčastnila také bojů
v korejské válce, kde Shermany doplňovaly modernější tanky M26
Pershing (Více v dalších dílech). Významného bojového nasazení se Shermany dočkaly mimo jiné
v řadách Izraelských obranných sil, kde také prodělaly různé modernizace.
Americké tanky M4 Sherman se dočkaly mnoha obměn. Jednou z variant tanku byl britský Sherman Firefly,
vyráběl se i v několika různých variantách vybavených plamenometem. K tanku se často připevňovaly
i konstrukce k ničení minových polí nebo raketové nosiče T34 Calliope. Pro vylodění v Normandii byla
zkonstruována speciální obojživelná verze Sherman DD. Ta byla vybavena vnějším ochranným pláštěm
a dvěma lodními šrouby na zádi, díky nimž se tank mohl pohybovat po vodní hladině rychlostí až 7 km/h.
Verzí tanku M4 Sherman bylo postaveno mnoho, a přestože tento tank nebyl z technického hlediska
nejlepším tankem druhé světové války, vyhrál ji na západní frontě. Celkem bylo vyrobeno kolem 50 000
kusů všech verzí.
Shermany kvůli své mobilnosti a rychlosti měly velkou výhodu na bojišti, která byla podpořena velkým
počtem vyrobených kusů.
Tanky M4 používaly americká i ruská armáda při osvobozování Československa v roce 1945.
K nejznámějším městům osvobozeným tanky M4 patří Plzeň. Rudá (ruská) armáda používala tanky M4
například při osvobozování Brna.
V roce 2015 se v České republice nacházejí tři exempláře tanku M4 Sherman. Jeden je vystaven
v areálu Zoologické zahrady Plzeň, další dva ve Vojenském muzeu Lešany.
Adam Ševčík, 5. B
12
ABSOLVENTSKÝ SPECIÁL
Letos, jako každým rokem, máme na škole nějaké deváťáky. Každý z nich se rozhoduje o střední škole nebo
nějakém gymnáziu - každopádně o tom, co bude dělat dál. A povím vám, není to nic lehkého. Bohužel nám
nic jiného ani nezbývá a v dubnu máme přijímací zkoušky, popřípadě talentové zkoušky, které jsou v lednu.
Rozhodla jsem se zeptat pár svých kamarádů, deváťáků, jak to všechno vnímají oni:
„Nevím, pořád se cítím jako malý dítě, myslím, že si to každý musí zažít. Utíká to tak rychle, že to ani
nevnímám, ale když už si to uvědomím, tak je dobrý pocit být nejstarší.“ – Viktorie Velanová 9.A
„No, člověk se musí učit a učit, jinak bude mít např. v matematice problémy. Máme tolik hodin, že není čas
na volné aktivity a koníčky.“ – Jonáš Meister 9.A
„Je to jiný, ne že by nám učitele ulevovali, nebo že by se k nám chovali jinak než k ostatním děckám ze školy,
ale je to jiný pocit. Najednou má člověk více zodpovědnosti a musí se účastnit spousty akcí, aby si ten
poslední rok na škole co nejvíce užil. Najednou se začínají všichni více snažit, teda aspoň co se týče učení,
všichni si jsou vědomi toho, že na této
škole už dlouho nebudou, a proto se
mi zdá, že je to jiné. Ale i přes
všechny zodpovědnosti a "nevýhody",
které deváťák má, jsem ráda, že budu
absolventem zrovna této školy!“ –
Eva Stará 9.B
A nakonec vyjádření Honzy
Bystřického z 9.B
„Být žákem v devátém ročníku je asi
nejtěžší úděl na základní škole.
Poprvé v životě rozhodujeme o naší
budoucnosti, nikdy jsme to nedělali, je
to něco nového a s tím spojené
psychické vypětí. Tímto rokem většina
z nás určí podobu svého nastávajícího života. Aby toho nebylo málo, musíme, ale spíš sami chceme,
organizovat, či se spolupodílet na školních akcích. Je to náš poslední rok, a proto do toho chceme dát
maximum, ať máme na co vzpomínat. Naše devítka má pověst jako žádná předtím. Učitele nás mají ve velké
oblibě a můžu potvrdit, že tento vztah je vzájemný. Mně osobně bude nejvíce chybět rodinná atmosféra naší
krásné malé školy s dlouhou tradicí, která by tu nebyla bez skvělého vedení školy, báječných učitelů
a dokonalého kolektivu žáků. Přemyslák navždy zůstane v mé paměti jako jedno z nejkrásnějších období
života a budu se sem, a to ne jen v myšlenkách, dlouho vracet.“
Doufám, že nám přejete štěstí do dalších let, Eli 9.A
13
ABSOLVENTSKÝ SPECIÁL
Tento školní rok pořádají deváté třídy svůj absolventský ples, na kterém jim bude hrát skupina Shadeless
Raven. Proto jsme se rozhodli představit tuto kapelu v našem časopise.
Ahoj!
Jsme kapela Shadeless Raven a byli jsme pozváni na
váš školní ples, který se bude v únoru konat. Abychom
vám ale nebyli úplně neznámí, tak vám odpovíme na
několik nejčastěji kladených otázek. Avšak úplně
neznámí vám nejsme, Verču Vackovou už většina z vás
zná  .
Jaký styl hrajete?
Hrajeme metal, eventuálně heavy metal s prvky
folk metalu, je to trochu věda  . Samozřejmě
hrajeme vlastní tvorbu, hrát cizí písničky nás nijak
nebere, vystupovat pouze pod svým jménem už od
začátku je lepší tah.
Kdo vymyslel název?
Naše jméno nám dalo docela zabrat. Vlastně ne
moc dlouhou dobu se jmenujeme Shadeless
Raven, předtím jsme byli Chronicle of Fallen
Spirit, ale to je moc dlouhý a těžce
zapamatovatelný název, tak jsme to prostě
změnili.
Kdo všechno v kapele je?
Popravdě kapela ještě není úplně stálá, ale
prozatím jsme 4 – Roman (kytara), Oskar (zpěv,
flétna), Sváťa (bicí) a Verča (baskytara).
Ze začátku to byla docela sranda, bylo nás 7 nebo
dokonce 8 mám pocit, ale to se nedalo, 4 nebo 5
lidí je ideální počet. Z úplně původního složení
jsme vlastně zůstali nakonec 3, Romča, Verča
a Oskar. Navíc nám nedávno odešel bubeník, ale
naštěstí se nás Sváťa nelekl a začal s námi hned
hrát, takže jsme za to rádi.
Vaše oblíbená písnička?
Úplně nejoblíbenější snad ani nemáme, dobře se
nám na rozehrání hraje Heaven’s burning, ale
jinak vyloženě nejoblíbenější nemáme.
Máte nějaký vzor?
Co se vzoru týče, tak ten asi ani nemáme, spíš
bychom chtěli být někdy v budoucnu vzorem pro
ostatní  Tvorbu se snažíme mít prostě originální.
Jaké věkové složení kapely je?
Tohle je takové úsměvné téma. Mezi nejmladším
a nejstarším členem je skoro 10 let rozdíl, ale
ničemu to nevadí, rozumíme si i tak.
Tak od nejmladšího – Verči je 15, Oskarovi je 18,
Romčovi je 23 a Sváťovi 24, ale vážně to ničemu
nepřekáží, v hudbě se na věk nehledí 
Kde jste vystupovali?
No ták… Hihi. Nevystupovali jsme zatím nikde,
snad už jen kvůli nestálé sestavě kapely bylo
obtížné sehrát se tak, abychom s tím mohli někde
vystupovat. Takže ples bude naše premiéra.
Kdy kapela vznikla?
Kapela vznikla na jaře roku 2015 takovou jednou
velkou náhodou. Dala nás dohromady jedna
slečna, která nás opustila jako úplně první… ach,
ta ironie.
A nevadí Verči, že je jediná holka?
No jo, na to se mě lidi ptávají často.
Opravdu mi to nevadí  . Jsem nejmladší
a nejmenší člen kapely, ale že bych s tím měla
problém? To ne, jen často schytávám vtipy na můj
účet, ale o to radši s klukama hraju.
14
ROZHOVORY S ŽÁKY
GYMNASTKA KAROLÍNA HEPNAROVÁ
Sedmiletá Karolína Hepnarová z 2.B se věnuje sportovní gymnastice. Vidět jsme ji mohli na loňské
závěrečné besídce, kde předvedla svou sestavu na písničku od Kate Perry Roar. Během rozhovoru byla
velice milá a na všechny otázky mi s přehledem a nadšením odpověděla.
Káji, od kolika let se věnuješ sportovní
gymnastice?
Tři roky ji dělám a bude mi 30. ledna osm lettakže od pěti let.
Kolik máš doma medailí?
Doma mám 7 zlatých, 2 stříbrné a 1 bronzovou
medaili.
Máš i svůj oblíbený závodní dres?
Mám nejradši celý modrý dres se stříbrem a
kamínky.
Kdo Tě k tomu přivedl?
Moje kamarádka Saša, která chodila na
gymnastiku.
Co rodiče?
Podporují Tě?
Jo. Chodí se
mnou na každý
závod.
Pamatuješ si svou první hodinu?
Ano. Sedli jsme si do tureckého sedu a dělali jsme
lehké cviky.
Kolikrát týdně máš trénink?
Čtyřikrát týdně 2,5 hodiny.
Co na to říkali
tví spolužáci a
paní učitelka,
když Tě
viděli?
Spolužáci říkali, že jsem dobrá a že se jim to
líbilo, paní učitelka říkala: ,,Super!“ 
Kde trénujete?
Na Kounicové.
Baví Tě to?
Jo!
Co se Ti nejvíce
líbí?
Nejvíce se mi líbí
špicary na
hrazdě.
Chtěla by ses tomu věnovat i v budoucnu?
Ano.
Máš nějaký sen?
Ano, mám. Že jednou budu slavná gymnastka.
Ráda bych skákala na hrazdě.
Jsou tréninky někdy bolestivé?
No, někdy, ale přežijeme to. 
Jezdíš na soutěže?
Teď jsem vyhrála první místo ve čtyřboji
(kladina, prostná, přeskok, bradla).
Nela Pirochtová
15
ROZHOVORY S ŽÁKY
ADAM ŠEVČÍK
Pro druhé číslo časopisu Přemysl jsem se rozhodl vyzpovídat svého spolužáka Adama Ševčíka, který
skládá modely.
Já: Adame, jak ses k tomu dostal?
Adam: Dostal jsem se ke skládání modelů
tak, že jsem jezdil k babičce, kde si táta
předtím skládal své modely. Já si s těmi
modely hrál. V první třídě jsem díky tomu
postavil svůj první model.
Já: Co byl Tvůj první model?
Adam: Můj první model byla loď Santa
Maria a pomáhal mi s ní táta.
Já: Kolik modelů už jsi poskládal?
Adam: Poskládal jsem přibližně 10 – 20
modelů.
Já: Pomáhá Ti s nimi táta?
Adam: Někdy mi pomáhá s těmi těžšími modely.
Já: Barvíš si modely sám?
Adam: Ano, barvím.
Já: Co bys doporučil pro začátečníky?
Adam: Pro začátečníky bych doporučil letadla od značky
Směr.
Já: Co Tě na tom nejvíc baví?
Adam: Nejvíc mě na tom baví to, že je to o zručnosti a je to
piplačka.
Ondřej Strapáč, 5. B
16
ROZHOVORY S UČITELI
Rozhovor s paní učitelkou Pokorovou
Pro druhé číslo časopisu Přemysl jsme se rozhodli vyzpovídat velmi oblíbenou paní učitelku Pokorovou.
Rozhovor s ní připravil Štěpán Trunda z 6. B.
Jak Vás napadlo stát se paní učitelkou?
Jaký je váš nejoblíbenější předmět?
Jezdila jsem na tábor s dětmi už od střední školy
jako praktikantka a později jako vedoucí a tam mě
práce s dětmi nadchla. Není to práce nudná. Každý
den je s nimi jiný.
Můj oblíbený předmět je dějepis, ale
nejoblíbenější předmět je ruština. Ruština je moje
srdeční záležitost.
Co nejvtipňejšího jste během Vaší práce zažila?
Nejvtipnější asi bylo, když se mi jeden žák
schoval do skříně nebo pod stůl, anebo když si
žáci vyměnili celé třídy.
Umíte dětem i nadávat?
Co Ty na to Štěpáne?
Mírným, ale velice osobitým způsobem. Až se
nám to někdy líbí, pokud to není na mě.
Jak Vás dokáží dojmout Vaši žáci?
Když mi občas za můj výkon zatleskají.
Který z kolegů Vám přijde sympatický?
Velmi sympatická mi přijde třeba paní učitelka
Pirochtová. Nastupovaly jsme stejně a já si
myslím, že ten věkový rozdíl není poznat.
Jak ráda trávíte svůj volný čas?
Na Přemysláku? 
Volný čas? Ve školství? Doma nejraději se svými
psími mazlíčky a s nejroztomilejší vnučkou na
světě. Pravidelně máme také koktejlové dýchánky
s paní učitelkou Pirochtovou a Lausovou.
Jak dlouho učíte?
Jakou barvu máte nejraději?
Více jak 5 let.  (Chichi. Paní učitelka se směje
velice ráda.)
Černou, neboť zázračně zeštíhluje. Nebo že bych
to nepotřebovala?
Na které škole se Vám líbilo nejvíce?
17
RECEPTY
Domácí Rafaelo
Ingredience:
250 g
100% tuku
150 g
mletého cukru
1
vanilkový cukr
250 g
sušeného mléka
1 dcl
vody
Z připravených ingrediencí připravíme směs. Ze směsi uděláme kuličky. Doprostřed dáme mandli a obalíme
v kokosu.
Klára Matýsková, 5.B
18
SVĚT SPORTU
Rozhovor s panem učitelem Kovářem
V druhém čísle našeho časopisu přinášíme krátký rozhovor s naším učitelem tělesné výchovy, Mgr. Petrem
Kovářem.
Hned na začátku se Vás musím zeptat, čím jste chtěl být, kromě učitelství?
Mým přáním bylo věnovat se trenérství.
Jaké jsou Vaše nejoblíbenější sporty?
Především basketbal, volejbal a samozřejmě lyžování.
Byl jste na základní, střední a potom vysoké škole členem nějakého sportovního klubu?
Ano, hrál jsem basket za brněnský oddíl.
Navštívil jste někdy s basketem zahraničí?
Ano, dvakrát Francii.
Jaký je Váš nejoblíbenější klub?
Určitě Barcelona.
Váš největší úspěch ve sportu?
2x Akademický mistr v basketu.
Poslední otázka, jak jste se vlastně k basketbalu dostal?
Díky své mamince, která jej hrávala velmi dobře a vlastně mě k tomuto sportu přivedla.
Děkujeme Vám za rozhovor a přejeme hodně pracovních a sportovních úspěchů.
Shaquiri a J.P.
Samozřejmě všem učitelům, žákům a zaměstnancům školy přeje naše sportovní rubrika pohodové vánoční
svátky a nový rok.
19
ZAJÍMAVOSTI ZE ŠKOLNÍ DRUŽINY
Poutníkovo putování
Jedno podzimní odpoledne si děti z 1. tříd školní družiny vyzkoušely orientaci ve venkovním prostoru. Po
vyznačené trase, po fáborcích, šly v okolí školy a kostela. Po cestě měly za úkol sledovat dopravní značky.
Měli jsme i možnost pozorovat policisty na křižovatce, kde řídili dopravu.
Na jaře nás čeká podobná výprava, ale již delší a s úkoly.
Vychovatelky D. Hasoňová a K. Kamešová
Sáčkodrakiáda
K podzimu neodmyslitelně patří pouštění draků, na vítr jsme čekali několik týdnů a v listopadu už pořádný
vichr přiletěl. Děti si vyrobily draky, tentokrát z igelitových sáčků. Vítr si pohrával s našimi "draky", děti se
náramně bavily, někteří draci nevydrželi nápor větru a uletěli...
Užili jsme si obrovskou legraci.
Vychovatelky Kamešová a Hasoňová
20
VZKAZY OD BÝVALÝCH SPOLUŽÁKŮ
Ahoj lidi!
Na mé současné škole se mi líbí to, že jsem našel přesně to, co jsem hledal.
Fyzicky náročná škola, kde je ale i normální studium na úrovni. Mám 8 hodin
tělocviku týdně - 2 hodiny karate, 2 hodiny juda, 2 hodiny řecko-římského zápasu
a 2 hodiny normálního tělocviku. Mám rád všechno. Sice mi vše nejde dle mých
představ, ale snažím se makat, co to dá. Z předmětů, co máme ve škole, se mi líbí
právo a matematika. Ovšem mezi nenáviděné předměty patří technika
administrativy - psaní všemi deseti. Jen pro představu, z prvního ročníku propadá
14 lidí v tomto předmětu. A co z toho plyne? Nejdřív musíte mít postavené pořádné
základy (vzdělání ze základní školy), a pak můžete pokračovat dál. Jestli vás to
nebaví, kanály umí kopat každej …
Chcete něco vědět? Život je boj. Kdo se bije za pravdu a nedá se strhnout
davem lidí, co to vzdali, tak ten vyhraje. Naší zbraní není meč ani sekera, ale slova,
mozek a pravda. Ať si říká kdo chce co chce... Raději budu nenáviděn za to, jaký
jsem, než milován za to, jaký nejsem, jak už někdo přede mnou řekl. Výběr školy je
hodně důležitý, protože je to první krok do života a dospělosti. Nenechte se strhnout
názory rodičů, kamarádů nebo někoho jiného. Dělejte to, co vás baví. Proč, ptáte
se? Protože vás to přece baví a je to vaše rozhodnutí !!! Neživte jen tělo, živte i
duši. Hodně štěstí do života.
Lukáš Neuman, Bezpečnostně - právní akademie Brno, 1. ročník
21
VZKAZY OD BÝVALÝCH SPOLUŽÁKŮ
Ahoj všichni!
Tímhle bychom vás chtěly všechny pozdravit. Pro někoho jsme trošku
známější, pro někoho jsou na fotce úplně neznámé tváře. Ať je to jakkoliv,
doufáme, že se všem daří. Nám se daří, dalo by se říct, celkem dobře.
Jestli jste si někdy říkali, že máte na základce málo času, tak až přijde ta velká
změna, kdy přejdete na střední, teprve ho budete mít málo. Těch dní, kdy se jen
učíte a máte toho až nad hlavu, přijde ještě mnohem víc. Budete mít mnohem
míň času na kamarády a na své koníčky. Tak si to teď pořádně ještě užívejte.
Nebude to vůbec nic jednoduchého, ale zvládáme to my, zvládnete to i vy.
Nám se na základce moc líbilo, našly jsme si tam spoustu kamarádů, prožily
jsme krásných devět let, moc rády na to vzpomínáme a děkujeme všem, kteří na
tom mají i jen malou zásluhu. Děkujeme moc učitelům, kteří s námi měli trpělivost
a úspěšně nás dovedli až na konec devítky. Ne všechny jsme měly v oblibě,
samozřejmě, ale teď už se nad všemi konflikty jen pousmějeme a vzpomínáme
na všechno jen v dobrém. Rády se za vámi zase někdy přijdeme podívat,
zavzpomínat, jen tak si popovídat.
Přejeme všem krásné prázdniny, krásné Vánoce, šťastný nový rok a ať se
vám všem daří ve zbylém školním roce a nejenom v něm. Učitelům taky, ať máte
hodně trpělivosti se všemi a všem taky přejeme hodně úspěchů jak ve škole, tak
ve všem co vás baví.
Tak se teda mějte co nejlépe,
Tereza Holbíková a Eleni Sachnidu.
22
VYROB SI 
LES
Potřebuješ:
- nůžky
- papír (čtvrtku)
- žlutou lepicí pásku
- tmavě modrou barvu
- trochu černé barvy
- štětec
- samozřejmě vodu
Vezmi si papír a nalep na něj pásku tak, aby tvarem připomínala stromy. Potom vše přetři tmavě modrou
barvou. O stromy se neboj. Přetři je také! Až výkres uschne, pásku opatrně strhni. Na bílé stromy namaluj
černě pruhy.
MÁŠ HOTOVO !
23
Z ŘÍŠE ZVÍŘAT
TLAPIČKY
Národní výstava Brno
V sobotu dne 9.1. 2016 se na brněnském výstavišti (BVV) uskuteční ,,Národní výstava psů“. Výstava začne
v 7:30 hodin.
Program:
7:30 – 9:00 přejímka psů
9:30 – 14:00 posuzování v kruzích
11:00 – 13:00 předkolo ml. vystavovatel
14:30 – 17:00 přehlídky soutěže
Pořádá: Moravskoslezský kynologický svaz
Na internetu si můžete najít stránku ,,Národní výstava Brno“, kde si můžete najít kontakt a jak kam poslat
přihlášku. 
A dnes tu máme dvě plemena psů: NĚMECKÝ OVČAK a SIBIŘSKÝ HUSKY
NĚMECKÝ OVČÁK
Německý ovčák je plemeno psa, které pochází z Německa, Jde o nejrozšířenější plemeno psů na světě a
nejrozšířenější služební plemeno - v ČR se používá nejvíce jako policejní, záchranářský a nebo vodící pes.
SIBIŘSKÝ HUSKY
Sibiřský husky je velmi hbitý zdatný pomocník, který je oddaný svému pánovi. Málo štěká, ale rád vyje. Pes
je nejoblíbenější v USA a Kanadě, kde většinou žije ve studených oblastech. Husky se dožívá až 13 let.
Lůca a Rézi
24
VÁNOČNÍ KONCERT
Vánoční koncert
aneb Naladili jsme se do vánoční nálady už 15. prosince
Ani jsme se nenadáli, nastal prosinec a s ním adventní čas, ke kterému patří mj. i tradiční vánoční koncert
naší školy. Už během listopadu se pilně nacvičovalo v jednotlivých třídách. Pak už přišla doba nácviků
a zkoušek v tělocvičně.
V úterý 15. prosince kolem půl čtvrté odpoledne začali ke škole přicházet první rodiče a jak se čas blížil
ke čtvrté hodině, dav houstnul a houstnul. Během několika minut se v 16 hodin tělocvična téměř zcela
zaplnila nedočkavými diváky a koncert začal.
Dimitra Papadopoulu a Tomáš Opluštil
se ujali průvodního slova.
Písní Panis Angelicus, jejíž název by se
dal přeložit jako Andělský chléb, zahájil
Dominik Červinka z 6. B vánoční koncert.
Dominikovi pomohl i andělský chór v podání
Terezy Strapáčové, Jany Bruzlové, Ilony
Tauberové a Jany Vaňkové. Dominika
doprovázela na klavír naše bývalá žákyně
Veronika Vacková, která se ujala klavírního
doprovodu i u některých dalších písní.
Slovo Vánoce pochází z německého
Weinachten, což v překladu znamená svatá
noc. Vánoce jsou u nás známé jako den, kdy se narodil Ježíšek a obdarovává dárky. Na to se nejvíc těší
všechny děti, jejich rozzářené oči nad dárečky patří k nejkrásnějším okamžikům pro všechny rodiče i blízké.
O tom, jak se těší na Vánoce, zazpívali všem prvňáčci z 1. A v písni Sláva, jsou tu Vánoce.
Vánoce se neobejdou bez vánočního stromečku, tato tradice také pochází z Německa. Svůj původ má
však v dávné historii, kdy si lidé dávali chvojí na obydlí jako ochranu před vším zlým. Větve jehličnanů se
staly symbolem věčného života. K vánoční výzdobě patří i typické barvy Vánoc – červená, zelená a zlatá.
Zelená znamená narození, červená krev a zlatá příslib věčného života. Žáci 3. A si připravili píseň Barvy
Vánoc. Pak jsme si poslechli Vánoční koledu, v podání žáků 5. A, a potěšili se kouzelným tancem
sněhových vloček Little snowfakes, který zatancovaly děti z 2. A.
Předvánoční čas je plný příprav a očekávání. Sára Winklerová ze 4. A složila báseň o tom, jak prožívá
vánoční dny ona a žáci ze 4. A zazpívali a zahráli na flétny dvě známé vánoční koledy.
Štědrý večer je nejočekávanějším dnem v roce. Prvotní myšlenka obdarovávání o Vánocích, která se
zrodila již ve středověku. Dárky měly sloužit k upevnění rodinných vztahů. Kouzlo dětských Vánoc si
v sobě každý nese po celý život a rád se k němu v dospělosti vrací. Žáci z 1. B zarecitovali a zazpívali
o Štědrém večeru. Píseň o kouzlu tohoto dne si připravila třída 3. B.
25
VÁNOČNÍ KONCERT
Když se snědla štědrovečerní večeře a rozdaly dárečky, byl čas ke štědrovečernímu čarování – jako je
rozkrajování jablíčka, lití olova, pouštění lodiček v ořechových skořápkách a dalších zvyků. Nesměl chybět
ani zpěv vánočních koled. Jednou z nejslavnějších koled je Tichá noc od Franze Xavera Grubera, kterou
zazpívaly děti 2. B.
Nejkrásnější svátek celého roku – Vánoce slaví na světě miliony lidí. Každý národ má svoje vánoční
zvyky. Někde naděluje dárky Santa Claus, jinde čarodějnice Bafana či Děda Mráz. Jedno mají ale Vánoce
společné na celém světě – lásku, pohodu a klid. Píseň Světové Vánoce od Zdeňka Svěráka zazpívali žáci
4. B, 5. A a 6. A + B. Přidali i další píseň stejného autora Tajná místa.
K Vánocům patří neodmyslitelně i pohádky, na které se těší malí i velcí. Mezi nejoblíbenější pohádky
patří Popelka. Pohádkový tanec na hudbu z této pohádky zatancovali žáci 5. B. Potom už zněly další
známé koledy, které si připravili páťáci a šesťáci. Sedmáci a osmáci přidali anglický spirituál Michael
Row.
Koncert se pomalu chýlil ke svému závěru a obecenstvo si poslechlo blok vánočních písní: Přijde den,
We Three Kings a Last Christmas v podání žáků 8. a 9. tříd se sólistkami: Nikolou Hakenovou z 1. A,
Terezou Strapáčovou, Kristýnou Haltmarovou, Denisou Zlatkovskou, Vendulou Fuksovou z 8. třídy
a Dimitrou Papadopoulu a Ilonou Tauberovou z 9. tříd.
Nechybělo i malé překvapení, které si připravili naši učitelé a zazpívali kánon Magnificat a píseň
Adama Michny z Otradovic: Střelec a magnét.
Při poslední písni O Vánocích jsme se rozloučili s obecenstvem a popřáli všem hodně zdraví, štěstí, lásky,
spokojenosti a mír v duši nejen o Vánocích, ale po celý další rok.
Celý koncert měl svoji reprízu v pátek 18. prosince, tento koncert uspořádali žáci sami pro sebe.
Jarka Balejová
26
VÁNOCE JINAK
Jakub Hrazdíra z 6. B pro vás napsal netradiční humornou vánoční povídku s prvky hantecu.
Nazdar, já jsem Lóza, jsem bezdomovec, který bydlí ve velké popelnici s manželkó Marfušó a se synem
Lózikem.
Můj nepřítel je moje tchýně. Nenávidí mě od té doby, co jsem si vzal její dceru Marfušu. Od té doby mi taky
dělá všechny naschvály, a proto ji také nenávidím. Když jsó Vánoce, tak vám povyprávím, jak jsem prožil
loňské Vánoce.
Bylo 15. prosince a já jsem se probudil u své popelnice. Vzpomněl jsem si, že mám nakópit nějaké dárky
pro Marfušu, Lózika a tchýni Melisu. ,,Ale kde na ty dárky mám vzít peníze." řekl jsem si. Šel jsem proto na
brigádu do místní vánočně naladěné hospody. Hospodský byl můj starý známý, takže jsme se lehce
domluvili. Obsluhoval jsem, když v tom najednó rozrazí dveře moje tchýně s vánoční čepkó a začla na mě
řvát: ,,Lózo, ty staré skunku plesnivé, dones mi dobró whisky!" Lekl jsem se a nalil jsem jí do whisky
projímadlo. Dal jsem jí whisky a ona na mě zase začala řvát: ,,Lózo, kdes tak dlóho byl, už tady čekám tak
dlóho, že ani zaplaceno nedostaneš!" Vytrhla mi whisky z ruky, odešla a zabouchly se za ní dveře hospody.
Dokonce se roztříštilo okno. Po pěti dnech tvrdé práce jsem si vydělal dost peněz na dárky. 20. prosince
jsem šel nakópit dárky. Prošel jsem kolem náměstí a u kadibódy dlóhá řada až do silnice. Ozval se tchýnin
hlas: ,,Lózo, já Tě dostanu!!” Tchýně si asi lokla whisky, když šla dneska na nákup, a teď se od kadibódy
nemůže odlepit. Zasmál jsem se a pokračoval jsem v chůzi. Než jsem dorazil k obchodu, byl večer. Rychle
jsem nakópil pár dárků. Pro tchýni trojvrstvý toaletní papír, pro Marfušu prsten a pro Lózika falešné knír
s brélema. Měl jsem nakópeno a šel domů. Cestó jsem potkal opilého Lózika, který se motal dokola kolem
slópu. Vynadal jsem mu: ,,Lóziku co tu děláš, praské domů!" Lózík se na mě podíval a prášil domů.
Došel jsem domů, byl jsem tak unavený , že jsem usnul před popelnicí. Ráno jsem se probudil svázaný
u tchýně doma. Otočil jsem se a za mnou byla tchýně. Měla vrásčitý úsměv a zařvala na mě: ,,Tak jsem Tě
přece jen dostala Lózo. Prošvihneš Vánoce s rodinó a Marfuša se od tebe odstěhuje." Řekl jsem jí: ,,To
nemyslíš vážně!"
,,Ale myslím. Zůstaneš tady svázaný do Nového roku!” odpověděla tchýně a odešla. Po dvouch hodinách
jsem překósal provazy, kterými jsem byl svázaný. Sešplhal jsem po okapu dolů a pádil ke své popelnici.
Marfuša mě přivítala s radostí. Všechno jsem jí povyprávěl. Naštvala se na mě, co jsem její matce udělal.
Jinak to byly vydařené Vánoce.
27
VÁNOČNÍ SOUTĚŽ !!
V prvním čísle našeho časopisu jsme vyhlásili předvánoční soutěž. Přispívat jste mohli do tří kategorií –
Vánoční báseň, Vánoční pohádka a Vánoční přání. Všichni, kteří se soutěže zúčastnili, dostanou v lednu
2016 Řád zlatého Přemysla. Protože v kategorii Vánoční přání a Vánoční příběh se objevil vždy jen jeden
příspěvek, stal se jeho autor automaticky vítězem dané kategorie. V kategorii Vánoční báseň se sešly celkem
tři příspěvky, mezi kterými můžete zvolit svého vítěze.
A jak můžete hlasovat? Na papírek napište své jméno, svou třídu, název soutěžního příspěvku a připište
důvod, proč se vám příspěvek líbí. Papírek odevzdejte paní učitelce Pirochtové, nebo svému třídnímu učiteli
do 15. ledna 2016.
Všem účastníkům soutěže, Aničce Nosové z 2. B, Aleně Cimmerové, Nele Fliglové a Tereze Korcinové
z 3. B, Sáře Winklerové z 4. A, Valérii Mackové z 4. B a Adamu Ševčíkovi z 5. B, velice děkujeme za jejich
krásné příspěvky a navození vánoční atmosféry. Ceny vítězům jednotlivých kategorií předáme 22. ledna
2016.
Kategorie Vánoční báseň
Zimní čas
Snášejí se vločky k zemi,
Vlaštovky už odletěly,
krásnějšího pohledu není.
vystřídaly je vrány.
Rodiče jsou doma, je zimní čas,
Nikde neuvidíš včely,
když napadne sníh
vidíš jen prázdné lány.
sněhuláky budem stavět zas.
Je tu čas zimní,
Vyběhneme na zahradu,
patří k tomu sníh i led,
a já Ti dám dobrou radu,
je to krásná doba –
až Tě začnu koulovat,
zkrátka advent!
když utečeš budeš rád.
Valérie Macková, 4. B
28
VÁNOČNÍ SOUTĚŽ !!
Sára Winklerová, 4. A
29
VÁNOČNÍ SOUTĚŽ !!
Vánoce
K dyž venku padá sníh,
projedu se ráno na saních.
Pak mě volá máma domů:
,,Pojď pomoci obléci se vánočnímu stromu!”
Baňky, hvězda, dárečky,
na stole voní vánočky.
Máma peče kapra,
pro mě, tátu a bratra.
Cinky-linky zvoneček,
už je tady Ježíšek!
Já jsem dostal hračku,
robotickou pracku.
Máma dostala svetr,
který jsem sám pletl.
Tatínek byl rád,
dostal totiž frak.
Brácha nemá důvod brečet,
nemusí dnes v koutě klečet.
Sklidili jsme svoje dárky,
šli jsme se dívat na pohádky!
30
Adam Ševčík, 5.B
VÁNOČNÍ SOUTĚŽ !!
Kategorie Vánoční pohádka
Bylo nebylo, ale spíš bylo. Jednoho prosincového dne rodina Lorgova šla koupit kapra. Přišli domů.
Táta zašel vykuchat kapra. Maminka zajela do obchodu pro olovo, aby ho mohli večer vypalovat. Protože to
bylo 24. prosince, kdy se slaví narození Ježíše Krista Pána. Proto se rychle pustili do zdobení stromečku.
Najednou zacinkala trouba a kapr byl hotový. Potom se šli začít chystat, aby mohli začít slavit. Potom přišla
babička a usedli ke svátečnímu stolu. Každý si dal polévku a začali jíst kapra a bramborový salát. Potom šli
do kuchyně vypalovat olovo. Potom zazvonil zvoneček a pod stromečkem našli mnoho dárků. Potom si
zazpívali koledy. A potom se do dárků podívali a všem se vše vyplnilo. Potom si děti hrály s hračkami, co
dostaly. A Maminka s tatínkem? Ti se dívali na děti, jak si hrají s novými hračkami.
Alena Cimmerová, Nela Fliglová a Tereza Korcinová, třída 3. B
Kategorie Vánoční přání
Anička Nosová, 2. B
31
CO NÁS ČEKÁ PŘÍŠTĚ
Závěrem bych ráda poděkovala všem, kteří přispěli svými články a obrázky do druhého čísla našeho
časopisu. Autory titulní strany jsou Karolína Maršálková z 5. B a Lukáš Juřina z 6. B.
A na co se můžete těšit v příštím díle? Eliška Sedláčková a Kateřina Petrášová z 5. A pro vás chystají
rubriku Okno do historie. Jan Švach z 6. B vám přinese nejnovější informace ze světa házené, kterou
závodně hraje. Můžete se také těšit na rozhovory s novými učiteli na naší škole.
Jménem celé redakce časopisu Přemysl bych všem ráda popřála krásné prožití
vánočních svátků, pohádkové prázdniny a kouzelný nový rok 2016.
Nela Pirochtová
32

Podobné dokumenty