plemena - Katedra genetiky,šlechtění a výživy hospodářských zvířat

Informace k tématům:
-
Zootechnická taxonomie
Exteriér HZ
Kondice HZ
Konstituce
Ranost
Genové zdroje
Rozdělení plemen dle prošlechtění
Hlavní zdroje:
Základy obecné zootechniky, Majzlík, Hofmanová, Vostrý, 2012 – ČZU Praha
Obecná zootechnika, Hajič, Košvanec, Čítek, 1995, JU, Č.B.
Obecná zootechnika (cvičení), Hajič, Košvanec, 1998, JU, Č.B.
wikipedia
zootechnická taxonomie
zootechnická taxonomie - navazuje na zoologickou
druh
plemeno = rasa
v rámci plemene určujeme:
ráz
chov
(kmen)
Obecnou taxonomickou jednotkou
je POPULACE
= skupina (plemeníků a plemenic)
vzájemně se pářících jedinců
podílejících se na genofondu
Plemeník – vybraný (komisionálně)
samec k plemenitbě (s licencí k
připouštění či inseminaci)
linie
rodina
jedinec
Plemenice – vybraná samice
k plemenitbě
Plemeno = rasa
Plemeno je základní taxonomická jednotka:
- populace hospodářských zvířat téhož druhu
-
stejného fylogenetického původu
-
s charakteristickými morfologickými znaky a fyziologickými vlastnostmi
(užitkovostí)
-
které se za standardních podmínek dědičně přenáší na potomstvo
populace musí být dostatečně početná
(zajištění reprodukce bez nutnosti příbuzenské plemenitby nebo křížení =
připařování jiným plemenem)
Taxonomické jednotky uvnitř plemene:
Ráz
- skupina zvířat téhož plemene, vzniklá na velkém okrsku území,
při plemenitbě preference určitých znaků nebo vykazující vlivem
klimatologických podmínek vznik charakteristických odlišností - velikosti,
zbarvení;
Chov
- skupina zvířat vykazující odlišnosti spojené s konkrétním místem chovu
Kmen
- skupina zvířat s výraznými odlišnostmi v zevnějšku, pocházející po
vynikajícím plemeníkovi (zejména koně).
Linie
Menší populace zvířat určitého plemene schopná samostatné reprodukce,
vyznačující se určitými charakteristickými znaky a vlastnostmi
a)
genealogická (krevní) linie odvozená od jednoho společného předka
plemeníka - zakladatele, výčet samčích potomků, bez ohledu na
morfologickou, fyziologickou podobnost (např. pro sestavení
připařovacích plánů), označená dle zakladatele, příslušníci linie nesou
název zakladatele a odlišují se číslem.
b)
plemenná = chovná linie, cílevědomě vyhraněná, geneticky
vyrovnaná skupina zvířat ze společného předka – k němu
příbuzensky blízká. Linie trvá cca 4-5 generací od vzniku – buď
zaniká nebo přechází v linii genealogickou.
Jiné formy linií – dle metody plemenitby
c)
inbrední – vytvořena záměrnou příbuzenskou plemenitbou; koeficient
intenzity příbuzenské plemenitby (Fx) je 37,5% a více.
d) izogenní linie – skupina s vysokou genetickou podobností, koeficient
příbuzenské plemenitby (Fx) je 90 % a více (zde monozygotická dvojčata,
dělení embrya a embryotransfery)
e)
syntetická linie – vznikla kombinací chovných linií i linií různých plemen
f)
tester linie – vznikla méně intenzivní příbuzenskou plemenitbou; užívá se
k testaci dosahování maximálního heterózního efektu (u drůbeže a prasat)
Rodina
•
Skupina samičích zvířat pocházejících z matky zakladatelky
(nepřesahuje zpravidla rámec chovu)
•
Vzniká v rámci plemenné linie
•
užití zejména u multiparních zvířat (prasata)
•
skupina vlastních sourozenců
•
matka – dcera – vnučka
•
polosestry
JEDINEC
nejnižší taxonomická jednotka v zootechnice
NÁZVOSLOVÍ
Čistokrevné zvíře – příslušnost k plemeni („potvrzení o původu“ až 5 generací předků
stejného plemene), produkt čistokrevné plemenitby (páření jedinců stejného
plemene). Evidence = plemenné knihy
Plnokrevníci = čistokrevní teplokrevníci (dlouhodobě prošlechtěn na určitou
vlastnost natolik, že ji nelze přikřížením jiného plemene vylepšit):
např. anglický plnokrevník (jezdectví - dostihy)
Příměs cizí krve je vyloučena, uzavřená plemenná kniha.
Uzavření plemenné knihy = lze připsat pouze potomka jehož oba rodiče jsou zde zapsáni
Polokrevnik – produkt páření plnokrevníka s koňmi neplnokrevnými
Exteriér hospodářských zvířat
Exteriér zvířat
• Exteriér - souhrn vnějších morfologických znaků a vlastností zvířete – vnější
projev stavby a činnosti tkání, orgánů a partií těla zvířete (vnější forma
fyziologických funkcí)
• K exteriéru počítáme zbarvení a pokryv těla.
• Interiér - lze zjistit např. po porážce či pitvě zvířete
Exteriér – výslednice spolupůsobení faktorů:
Vnitřních (genetických): druhová a plemenná příslušnost, genotyp, pohlaví, věk
Vnějších (negenetických): výživa, ošetřování (ustájení), pohyb, pracovní využívání
zvířete, klima
Zejména u koní – zřejmý vztah mezi stavbou těla a využitím či výkonem.
Při posuzování exteriéru zvířat využíváme těch znaků a vlastností, které
mají vztah k interiéru zvířat – užitkovosti pro něž je zvíře chováno.
Hlavní ukazatel pro výběr k chovu je u hospodářských zvířat je jejich užitkovost (resp. PH).
Exteriér nemá být cílem, ale prostředkem k dosažení vysoké užitkovosti a
konstituční zdatnosti.
U zvířat oblíbených a okrasných (psi, kočky okrasní ptáci, okrasné rybky) je
možno exteriér (s důrazem na estetické hledisko) považovat za hlavní
užitkovou vlastnost.
• Hodnocení exteriéru:
Hodnotitel by měl brát v úvahu psychické a fyziologické vlastnosti – individualitu
zvířete, rovněž by měl přihlédnout ke kondici a věku zvířete.
Méně závažné nedostatky v exteriéru mohou být vykompenzovány vysokou
užitkovostí.
Cílem hodnocení exteriéru nemá být pouze kritika vad posuzovaného jedince, ale je
nutno si všímat i jeho předností.
Změna v exteriéru – např. metody selekce
Upevnění znaku v populaci – např. čistokrevná plemenitba včetně selekce
Radikální změna v exteriéru – např. křížení včetně selekce
Metody posuzování exteriéru
• Principem každého hodnocení exteriéru je srovnání hodnoceného
zvířete s ideálem „plemenným standardem“.
• Zvíře posuzujeme jako celek (z přijatelné vzdálenosti)
- v klidu a v pohybu
• Následuje hodnocení jednotlivých partií
Metody subjektivní (starší metody – význam trvá):
- slovní popis
- značkový klíč
- bodové systémy
Metody objektivní: - měření, vážení, fotografování, kamerování….
Metoda kombinovaná: - lineární popis (moderní metoda)
•
Nejen posuzovatel exteriéru zvířat se musí této „umění - dovednosti“ dlouhodobě
cvičit učit, ale i zvíře musíme, k úkonům spojených s předvedením svého
exteriéru přivykat – připravovat.
•
Zvíře musí být čisté, suché, ošetřené paznehty, kopyta, upravené hřívy, ocasní
žíně, vyčesanou srst, mírně nakrmené, neunavené, zvyklé na vodění
ošetřovatelem na vhodné předváděcí pomůcce:
•
uzda - kůň
•
ohlávka - hříbata, telata, jalovice, krávy, berani
•
kožený obojek - kozy
•
předváděcí tyč - plemenní býci
•
proutek - volně prasata
•
zvyklé na jiné prostory než stáj
•
musí umět zaujmout „základní postoj“ pro předvádění, hrubou chybou je např.
odklánění hlavy od posuzujícího.
Drůbež a kožešinová zv. se nepředvádějí, ale vystavují (ohrady, klece, voliéry)
Exteriér
• Výraz vysoké výkonnosti
• Výraz plemenné příslušnosti
• Výraz pohlavní příslušnosti
• Výrazem souladnosti a harmonie stavby těla
• Ukazatel zdravotního stavu (kondice), konstituce, věku
Exteriér
•
Výraz vysoké výkonnosti (ne vždy platí)
(hodnotíme stupeň vývinu souboru znaků charakterizujících užitkové
zaměření zvířete – užitkový typ)
Exterierové znaky (tělesná stavba) charakterizují obecně užitkové zaměření,
neurčí však kvantitu a kvalitu produkce.
Habitus (složka konstituce)
-
souhrn zevních tvarů jedince podmíněný jejich morfologickou stavbou a
fyziologickou reaktivností.
Typy:
• Dýchací (respiratorní)
- odvozený slabošský;
- odvozený mozkový;
• Zažívací (digestivní)
• Svalový (muskulatorní) – přechod mezi dýchacím a zažívacím.
respiratorní
habitus
mléčný užitkový typ
skotu
Lichoběžníkový obrys trupu
digestivní až
muskulatorní habitus
masný užitkový typ skotu
Obdélníkový obrys trupu
Habitus – respiratorní - dýchací
(např. mléčná plemena skotu, anglický plnokrevník, nosná plemena drůbeže,
dojná plemena ovcí)
Dýchací – respiratorní habitus - skotu
temperament sangvinika
dlouhý, plochý hrudník,
dlouhá a plochá žebra – široko od sebe, k páteři šikmo postavená,
nápadné délkové rozměry, štíhlé tvary,
ušlechtilá tělesná stavba,
velká kapacita plic a srdce,
čilý metabolismus,
jemná kůže,
Mozkový (cerebrální) habitus
•
•
•
•
•
•
•
je vedlejším habituálním typem
nižší končetiny, kratší trup
nápadně vyvinutá lebeční část hlavy s širokým, vysokým čelem
výrazné, reaktivní oko
energické pohyby
menší energie svalová
vysoký stupeň inteligence, vynikající učenlivost
(lipický kůň, arabský plnokrevník, plemena loveckých psů – výmarský ohař)
Slabošský (astenický) habitus
•
•
•
•
•
•
•
•
je přešlechtěným habitem dýchacím
odpovídá mu slabý, příliš reaktivní, méně rovnovážný temperament
úzký hrudník se sklonem k zaškrcení
nedostatečné hloubkové a šířkové rozměry
nedostatečná funkční kapacita některých orgánů
slabé osvalení
příliš tenká kůže
sklon ke slabošskému habitu vykazují někteří jedinci ušlechtilých
plemen (např. jersey)
Habitus – digestivní - zažívací
(pl.chladnokrevných koní, klasická kombinovaná plemena skotu – český
strakatý skot; starší plemena prasat, plemena drůbeže - kočinka )
Skot – habitus digestivní
temperament - flegmatik
relativně krátké tělesné partie
vystupňovaný vývin v šířkových, hloubkových a
zejména obvodových rozměrech
relativně nižší končetiny
kolmo k páteři postavená žebra
relativně malá kapacita srdce a plic
intenzivně vyvinutá zažívací soustava
pomalejší metabolismus
Svalový (musculatorní) habitus
• přechodný typ mezi dýchacím a zažívacím habitem;
• nenese vyhraněný plemenný ani nervový typ;
• převažuje sangvinik;
• nápadně zvýrazněné osvalení.
ušlechtilá masná plemena prasat (např. duroc, pietrain…)
skotu (např. belgický modrobílý, limousine, charolais..)
ovcí (texel …)
Těsnější vtah mezi exteriérem a užitkovostí nacházíme u specializovaných
plemen než u plemen s kombinovanou užitkovostí
Užitkový typ
zvíře s dokonale vyjádřenými znaky charakterizujících užitkové zaměření;
• Užitkové zaměření:
a) specializovaná plemena
(šlechtěno na jeden užitkový směr)
b) kombinovaná
(šlechtěno na více užitkových směrů)
plemena se specializovanou užitkovostí
• šlechtěná na jeden užitkový směr, vysoce specializovaná produkce,
• nebezpečí přešlechtění a degenerace,
• méně odolná k nepříznivým vlivům,
• vhodné pro intenzivně hospodařící podniky;
• vysoce náročná na podmínky prostředí (ošetřování - výživu);
plemena s kombinovanou užitkovostí
šlechtění na dva i více užitkové směry (žádný není nadměrně vyvinut),
větší přizpůsobivost k podmínkám – pevnější tělesná konstituce,
proti specializovaným plemenům mají nižší úroveň užitkovosti – širší chovatelské
uplatnění
• Pokud jeden směr mírně převládá (v názvu převládá směr uvedený na druhém
místě) – sádelno-masný typ prasat, mléčno-masný, maso-mléčný skotu atd.)
Rozdělení plemen dle užitkovosti :
Skot:
• Plemena dojná (mléčná):
holštýnsko-frízský skot, jersey, ayrshire
• Plemena masná (produkce masa): charolais, aberdeen – angus,
hereford, limousine, belgické modrobílé
• Plemena s kombinovanou užitkovostí
(zpravidla jeden směr mírně převládá – záleží na linii):
-
maso-mléčná : český strakatý skot, simentálský skot
mléčno-masná: některé linie český strakatý skot
Rozdělení plemen dle užitkovosti prasata:
Plemena masná (vysoký podíl masa v jatečném trupu):
• Klasický masný užitk, typ: bílá ušlechtilá prasata a typ landrase,
(bílé ušlechtilé - otcovská linie), české výrazně masné, hybridi OL 87,88,89,99)
• Výrazně masné - pietrain, belgická landrase, duroc
• Bekonový typ - dánská landrase (porážka 90 kg)
Plemena sádelná
(produkce sádla, špeku )
- starší
užitkové typy plemen:
berkshire, střední bílé anglické – rané plemeno,
mangalica – pozdní plemeno
Plemena s kombinovanou užitkovostí
(zpravidla jeden směr mírně převládá – záleží na linii):
- sádelno-masná, maso-sádelná:
- anglické velké bílé a od něj odvozena národní bílá plemena (hybridi)
Tržní typy - dle hmotnosti při porážce:
V ČR – prase výsekové : lehké - 105 – 110 kg
těžké - 115 – 120 kg
Rozdělení plemen dle užitkovosti: OVCE
• Plemena dojná (vynikající mléčnost): východofrízská ovce, awassi, lacaune, assaf
Plemena masná (produkce masa): (plodnost >140 % , přírůstky jehňat v odchovu
>300 g /den, produkce vlny odpovídá standardu): suffolk, charolais, kent, texel
• Plemena vlnařská (vynikající produkce vlny), dle kvality vlny, počtu střiží:
australské merino, jihoafrické merino
• Plemena velmi plodná:
romanovská ovce (velmi plodné plemeno plodnost
250 – 350 % ), finská ovce, východofrízská ovce
• Plemena kožichová (produkce kůže): romanovská ovce, vřesůvka
• Plemena kožišinová (produkce kožišiny např. perzián) – karakulská ovce
• Plemena s kombinovanou užitkovostí:
(plodnost >140 % , přírůstky jehňat v odchovu 240 g /den, produkce vlny odpovídá standardu)
Vlna – maso – (mléko): zušlechtěná valaška, šumavská ovce, cigája
Rozdělení plemen dle užitkovosti: KONĚ
dle temperamentu:
Teplokrevná plemena –
původ především z plemenné skupiny koní
orientální nebo i kříženci s plemeny západní skupiny:
koně lehčí tělesné stavby a živého temperamentu
Využití pro jezdectví (dostihy…), zápřež (kočárová, klusácké dostihy)
starokladrubský kůň, lipický kůň
Plnokrevníci = čistokrevní teplokrevníci
(dlouhodobě prošlechtěn na určitou
vlastnost natolik, že ji nelze přikřížením jiného plemene vylepšit):
- anglický plnokrevník (jezdectví - dostihy), arabský plnokrevník
Chladnokrevná plemena
– pocházejí z plemenné skupiny koní západních :
koně mohutní, těžcí, klidný temperament.
Využití pro tah, nošení břemen – práce polní a lesní,
norický kůň, českomoravský belgický kůň, slezský norik,
Užitkové vlastnosti koní:
• Výkonnost koní
• Masná užitkovost – koňské maso je velmi blízké hovězímu
(výkrm mladých koní nevhodných k dalšímu chovu)
Kůže, žíně, mléčná užitkovost (cca 140 dní, cca 1500 l) koňský hnůj
Rozdělení plemen dle užitkovosti: drůbež
klasické rozdělení :
Plemena nosná (produkce vajec) -
leghornka bílá, vlaška koroptví (kur),
khaki cambell (kachna)
Nosné hybridy – (velkochovy): Shaver, Hisex Brown, Tetra, Lohman,
- Moravia SSL, Dominant
Plemena masná
(produkce masa) – plymutka, kornyška (kur),
- pekingská kachna,
- plemena hus, krůt, holubů
Masné hybridy: (velkochovy) brojlerová kuřata: Ross, Hybro, Cobb, Lohman,
brojlerová kachňata, krůťata
Plemena s kombinovanou užitkovostí (maso-vejce): rodajlendka, hempšírka,
wyandotka, sasexka
Plemena okrasná:
hedvábnička
Plemena sportovní: asijská bojovná plemena (kohouti)
Exteriér
• Výraz vysoké výkonnosti
• Výraz plemenné příslušnosti
• Výraz pohlavní příslušnosti
• Souladnost a harmonie stavby těla
• Ukazatel zdravotního stavu (kondice), konstituce, věku
Plemenné znaky:
Souhrn typických morfologických, fyziologických a psychických znaků
a vlastností, kterými se příslušníci jednoho plemene odlišují od jiných plemen;
Plemenný typ:
zvíře s dokonale vyjádřenými typickými znaky plemene
Plemenný standard:
souhrn požadavků na vlastnosti zvířat v dané etapě šlechtění - konkrétní
požadavky na úroveň užitkovosti, exteriéru.
Chovný cíl
souhrn požadavků na významné morfologické, fyziologické, psychické
vlastnosti plemene, vytýčený pro dlouhodobý zušlechťovací proces;
Vlastnosti plemene
Vyrovnanost plemene –
vnější tělesné znaky jedinců (exteriér) vykazují jednotnost v rámci plemene,
fyziologické (užitkové vlastnosti) – určitá variabilita mezi jedinci plemene.
Snaha šlechtitelů o vysoký stupeň homogenity plemene:
- vyrovnanost v exteriéru, produkci i kvalitě produktů
(vyrovnanost je nutná i z hlediska organizace chovu)
Vyšší vyrovnanost je mezi jedinci specializovaných plemen
než u plemen s kombinovanou užitkovostí
Genetická proměnlivost jedinců plemene –
výběrem vhodných jedinců vzniklých vhodnou plemenitbou - schopnost
zvířat zvyšovat svoji produktivitu,
Na vzniku plemen se podílí :
- podmínky prostředí
- člověk
Pokud člověk o plemena nepečuje (neudržuje je - zanikají)
•
Dle registru FAO Global Data Bank je k dispozici
cca 7616 plemen hospodářských zvířat, cca 20 % plemen je ohroženo
vyhynutím
(citace: I. Majzlík, 2012)
Zamezení zániku, udržení a rozvoj tzv. národních plemen
podporuje ČR dotacemi tzv.
Genové zdroje – genové rezervy (od 90. let)
Podle stupně ohrožení plemene rozlišujeme:
Plemeno - ohroženo vyhynutím:
Počet plemenic 100 – 1000 nebo s počtem plemenných samců od 5 – 20
nebo plemeno jehož rozsah se blíží nebo mírně přesahuje 1000 jedinců
(při klesajícím trendu).
.
Plemeno – kriticky ohroženo vyhynutím:
Počet plemenic je nižší než 100 nebo s počtem plemenných samců
menším nebo rovno 5, nebo celkový rozsah populace je mírně nad 100
jedinců (při klesajícím trendu).
Rozdělení plemen podle stupně prošlechtění:
- primitivní
- přechodná (zušlechtěná, krajová)
- kulturní (ušlechtilá)
I. Primitivní plemena
• rozhodující působení přírodních podmínek přírodní selekce
- převažuje
• malý zásah chovatele;
• otužilá – venkovní odchov
• nízká užitkovost i variabilita
• častěji malý nebo velmi velký
tělesný rámec
• odolná, skromná na výživu
• dlouhověká
• pevné zdraví - velká rezistence vůči
chorobám
• tvrdá konstituce
• pozdní dospělost (pohlavní i tělesná)
• výborné mateřské schopnosti
Např. mongolský kůň,
shetlandský pony, uherský
stepní skot, mangalica,
valaška, racka
II. Přechodná (zušlechtěná, krajová) plemena
•Vznik z plemen primitivních větší vliv člověka na utváření
vzhledu a užitkovosti
• užitkovost vyšší než u
primitivních plemen
• skromné, odolné, dokonale
přizpůsobené místním
podmínkám vzniku
• krajová (rustikální) plemena
podíl na tvorbě kulturních
plemen - zdrojem vitality,
zdraví a pevné konstituce
GENOVÉ rezervy
Např. kůň huculský, česká červinka,
přeštické černostrakaté prase, česká
zlatá kropenka, valašská ovce
(zušlechtěná)
III. Kulturní (ušlechtilá) plemena
• cílevědomá šlechtitelská práce;
a) Vznik převážně selekcí – např. arabský kůň, jerseyský skot, romanovská ovce
b) Vznik křížením plemen a užitkových typů s následnou selekcí :
(anglický plnokrevník, červenostrakatá plemena skotu, bílá plemena prasat…..)
Plemena intenzivních chovů
• maximálně vystupňovaná užitkovost;
• vysoká plodnost;
• ztráta přizpůsobivosti
• jemná konstituce, horší rezistence
k chorobám (tendence ke zhoršování)
• zvýšené nároky na prostředí, krmení a ošetřování !
Genové zdroje
Úmluva o biologické rozmanitosti, v Rio de Janeiru v červnu 1992,
(ČR ratifikuje r. 1993)
FAO - OSN
V ČR zákon („O šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat“)
č. 154 / 2000 Sb. a prováděcí vyhláška a rozhodnutí Mze:
Národní referenční středisko pro uchování a využití genetických zdrojů HZ
(sídlo VÚZV Uhříněves)
- Rada genetických živočišných zdrojů
Od roku 2012 nová verze „Národního programu zvířat“
(poskytování státních dotací – chovatelská sdružení vedou plemenné knihy)
(naplňování programu péče o genetické zdroje)
Centrální banka genetických zdrojů :
Banka semene ČMSCH a.s. - Hradíštko pod Medníkem
Nejdůležitější důvody, proč je všeobecně třeba uchovat regionální plemena
1. Tato plemena představují tradiční, historicky podložené hodnoty určitého teritoria,
zvířata jsou spjata s kulturou a sociálními vlivy této krajiny.
2. Většinou se jedná o populace s jedinci konstitučně tvrdými, mimořádně pevného zdraví
a odolnosti, plně naplňující pojem interakce genotypu a prostředí
3. Existence původních genotypů hospodářských zvířat představuje v některých vyhraněných
regionech "krajinotvorný prvek" s eventuálně příznivými dopady na agroturistiku.
4. U genetických zdrojů nešlechtěných na extrémní produkci je výjimečně dobrý předpoklad
pro prosazení se v ekologické produkci potravin.
5. Termín „Genetické zdroje nebo Genové rezervy" je používán pro ohrožená plemena
právě proto, že takováto plemena mohou být zdrojem dosud, na současné úrovni
genetiky, nepoznaných genů, jejichž ztrátě je potřeba zabránit.
6. Péče o genetické zdroje je i naplňováním Úmluvy o biologické rozmanitosti, přijaté v Rio de
Janeiru v červnu 1992 a následně ratifikované i ČR v roce 1993.
Genové zdroje: (od r. 1992)
•
skot : - česká červinka
prase: - přeštické černostrakaté
- český strakatý skot
•
ovce : - šumavská
- valašská
•
koně: - starokladrubský
nutrie: - stříbrná a vícebarevná
- huculský
- slezský norik
- českomoravský belgický
koza: - bílá krátkosrstá bezrohá
- hnědá krátkosrstá bezrohá
králík : český strakáč, český albín, český červený, český luštič,
český černopesíkatý, moravský modrý, moravský bílý hnědooký
Ryby: - kapr obecný, lín obecný, vyza velká, jeseter malý,
pstruh duhový, pstruh potoční, sumec velký, síh peleď, síh maréna
Drůbež : - česká slepice zlatě kropenatá;
- česká husa
Včela medonosná - plemeno kraňské (Apis mellifera carnica Pollmann, 1879)
Exteriér
• Výraz vysoké výkonnosti
• Výraz plemenné příslušnosti
• Výraz pohlavní příslušnosti
• Souladnost a harmonie stavby těla
• Ukazatel zdravotního stavu (kondice), konstituce, věku, kondice
•
•
Čím primitivnější plemeno – tím více vystupňovaný pohlavní dimorfismus !
U plemen skotu - dojná plemena výraznější pohlavní dimorfismus
(ve srovnání s masnými plemeny)
Obecně samci:
- širší, kratší a hrubší hlava a krk
(býci zátylek - tukovitě vazivový, hřebci na krku tukový hřeben)
(kly kanců, kyrys – zesílení kůže hřbetu)
- mohutnější středotrupí, větší tělesný formát a hmotnost
- zakrnělé mléčné žlázy,
- živější temperament – bojovnější,
- silnější a hrubší hlas
- pestřejší zbarvení – (kohouti – větší hřeben, ostruhy)
Kastráti: (čím dříve kastrace, tím nevýraznější dimorfismus)
- bývají vysocí, nohatí – neharmoničtí
- pozdní ukončení růstu, menší osvalení, sklony k tučnění
Inersexualita – býčice - freemartinismus
Exteriér
• Výraz vysoké výkonnosti
• Výraz plemenné příslušnosti
• Výraz pohlavní příslušnosti
• Souladnost a harmonie stavby těla
• Ukazatel zdravotního stavu (kondice), konstituce, věku, kondice
• Souladnost a harmonie stavby těla
- Podmíněna tvarem těla (obrysem těla a proporcionalitou)
- Jednotlivé partie mají být v přiměřených vzájemných proporcích i k celku
- Poměr výškových, šířkových a délkových rozměrů různých částí těla
- Harmonie závisí na užitkovém typu, věku a podmínkách chovu
Vliv věku na harmoničnost
kopytníci: (kůň, skot, ovce, koza):
po narození: dobře vyvinuté končetiny a
relativně méně vyvinutý trup
intenzivně narostlé výškové rozměry
prasata, šelmy a hlodavci:
po narození: relativně lépe vyvinutý trup,
méně končetiny
Silueta mláďat promítnuta
do siluety dospělého jedince
poruchy růstu a vývinu
Embryonalismus
•
•
•
např. důsledek nedostatečné výživy matky
(nedostatečná výživa plodu v těle matky)
slabý vývin končetin, krátká hlava, nízká hmotnost
Infantilismus
•
•
•
např. důsledek nedostatečné výživy mláděte po narození
nevyvinuté šířkové a hloubkové rozměry
nohatost, přestavěnost, slabá kostra
Exteriér
• Výraz vysoké výkonnosti
• Výraz plemenné příslušnosti
• Výraz pohlavní příslušnosti
• Souladnost a harmonie stavby těla
• Ukazatel zdravotního stavu (kondice), konstituce, věku, kondice
Zdraví
- svěží vzhled
- přiměřená reakce na podněty
- narůžovělá sliznice – přiměřené prokrvení bez patol. výtoků
- chřípí teplé, suché
- mulec, rypák studený a vlhký
- kůže bez zánětů, dekubitů, patolog. pigmentace
- srst lesklá, hustá přiléhavá, hladká (viz plemen. standard)
- přiměřená teplota a dechová frekvence
- kondice vzhledem k užitkovosti a plem. standardu (kachexie, ztučnění)
- paznehty, kopyta nepřerostlá, bez zánětů a poškození
KONSTITUCE
Konstituce je stupeň zdraví daného jedince jako výsledek anatomické struktury a
fyziologické činnosti tkání a orgánů těla. Navenek se projeví určitým stupněm
reaktivnosti na okolí a různou odolností vůči škodlivým vlivům.
(Bílek, 1933)
Posuzování konstituce – hodnocení adaptibility, odolnosti vůči zátěži (stresu)
Praktické znaky dobré konstituce:
- přiměřená užitkovost
- zdraví
- dlouhověkost
Některé stresory: - transportní stres
- psychosociální stres
- alimentární stres
- stres z pracovního zatížení
Péče o konstituci - interakce genotypu a prostředí:
optimalizovat životní podmínky, trénink, selekce dle KU (kontroly užitkovosti),
KDZ (kontroly dědičnosti zdraví),
KONSTITUCE
Temperament
Komplexe
nervová složka
fyziologická složka
Habitus
tělesná stavba
Konstituční typy:
• Tvrdý = zdravý = silný = pevný
•
Hrubý
• Lymfatický
• Jemný
• Slabý
Obecně:
Konstitučně jemní bývají jedinci plemen – kulturních (= ušlechtilých)
Konstitučně tvrdí bývají jedinci plemen – primitivních a zušlechtěných
Adaptační nedostatečnost hrozí zejména u kulturních plemen (v intenzivních
chovech), pokud nejsou chována v optimálních podmínkách.
Temperament
síla vzruchu
a útlumu
rovnováha
podnětu a
útlumu
rychlost
měnlivosti
reakce
sangvinický
velmi silný
rovnovážný
živý
učenlivý, přizpůsobivý
= optimální
flegmatický
silný
rovnovážný
klidný
reflexy a reakce
pomalejší
přetrvávají
(masná plemena,
chladnokrevníci)
velmi silný
nerovnovážný
velmi živý
(nervózní)
hůře ovladatelná, při
zátěži podléhá
neurózám
slabý
nerovnovážný
pomalý
(apatický)
málo učenlivé,
hůře ovladatelné a
přizpůsobivé,
typické pro kastráty
(vůl, valach)
Typ
cholerický
melancholický
jiné hodnocení
Habitus
-
souhrn zevních tvarů jedince podmíněný jejich morfologickou stavbou a
fyziologickou reaktivností.
Typy HABITU:
• Dýchací (respiratorní)
- odvozený slabošský;
- odvozený mozkový;
• Zažívací (digestivní)
• Svalový (muskulatorní) – přechod mezi dýchacím a zažívacím.
Komplexe
• po nervové složce nejdůležitější komponenta konstituce;
• vrozený i získaný způsob fyziologických funkcí organismu;
• určuje reaktivnost organismu na okolí;
• projevuje se větší nebo menší odolností vůči nákazám a zátěžím
vnějšího prostředí.
Komplexe
• Posuzování komplexe – hledisko intenzity metabolismu (asimilačních a
disimilačních) pochodů ve tkáních:
• Komplexe se zvýšenou oxidační činností – zvýšené disimilační
(rozkladné) pochody, v dospělosti nezvyšuje hmotnost - produkce
(mléka, práci) na úkor tělesných tkání – (odpovídá habitu dýchacímu)
• Komplexe se sníženou oxidační činností – zvýšené asimilační (skladné)
pochody, v dospělosti ztučnění zvyšování hmotnosti – (odpovídá habitu
výkrmovému)
• Komplexe s průměrnou oxidační činností – vyrovnané asimilační a
disimilační procesy (výdej energie se rovná přibližně příjmu) – tuk se v
dospělosti neukládá – (odpovídá habitu svalovému)
1. Konstituce – tvrdá
(např. jedinci plemen česká červinka, přeštické prase, arabský plnokrevník, plemena s
kombinovanou užitkovostí: český strakatý skot, zušlechtěná valaška, suffolk)
Konstituce tvrdá, zdravá, silná, pevná:
harmonická tělesná stavba;
přiměřeně silná, dobře vyvinutá kostra;
pevná hřbetní linie;
přiměřená hloubka hrudníku;
pevné spěnky; tvrdá a silná rohovina;
pevné šlachy a vazy; čisté, výrazné klouby;
středně silná, elastická kůže;
hustá, lesklá, hladká srst;
čilý metabolismus;
zvířata dobře zužitkují potravu;
vysoká výkonnost;
dobrá schopnost aklimatizace;
živý temperament;
vystupňovaný mateřský pud u plemenic a pohlavní pud
u plemeníků;
dlouhověkost;
celkově zdravý výraz.
2. Konstituce hrubá
-
vystupňovaná konstituce tvrdá;
-
středně silná kostra; silně vyvinuté, méně
jadrné svalstvo;
-
silná kůže; hrubé husté chlupy;
-
bezvýrazné tvary na hlavě;
-
nezřetelné klouby;
-
horší zhodnocení krmiva;
-
pomalý metabolismus, sklon k tučnění;
-
mohutná tělesná stavba;
-
nižší skutečný užitek, než jaký slibuje
exteriér
Kříženka skotu a zubra
3. Konstituce lymfatická
-
vystupňovaná hrubá konstituce;
-
silná, ale málo pevná kostra;
silná, měkká, houbovitá kůže;
malá pohyblivost;
velmi pomalý metabolismus;
nápadný sklon k tučnění;
apatický temperament;
nízká odolnost;
(např. masné plemeno slepic kočinka)
4. Konstituce jemná -
ušlechtilá plemena mléčná, masná, nosná
slabá, ale dostatečně pevná kostra; pevné svalstvo;
celkově jemná a ušlechtilá tělesná stavba;
nápadně se rýsující tělesné obrysy (suchá těl. stavba);
pevné šlachy a vazy;
velmi jemná, tenká, elastická kůže;
jemné, hebké, přiléhavé chlupy;
velmi čilý metabolismus;
velmi živý temperament;
menší odolnost;
vysoké nároky na ošetřování a podmínky prostředí
5. Konstituce přejemnělá, slabá
-
slabá kostra a v důsledku toho exteriérové vady;
-
nedostatečné šířkové a hloubkové rozměry;
-
přestavěnost tělesné stavby;
-
tenké, slabé končetiny;
-
málo vyvinuté svalstvo;
-
nápadně tenké chlupy a kůže;
-
špatné zužitkování krmiva;
-
vysoká náročnost na podmínky prostředí, malá odolnost;
-
neuspokojivá užitkovost;
-
není typická pro plemeno, spíše pro jedince v rámci ušlechtilých plemen.
Přešlechtění - degenerace
• Zhroucení organismu – snížení životaschopnosti následkem
chybného šlechtění.
Ke zhoršení konstituce může dojít i vlivem dlouhodobě uplatňované
(mnoho generací) příbuzenské plemenitby (inbreeding).
Inbrední deprese
Snížení hodnot znaku (nejprve reprodukčních, zhoršení konstituce) u potomků úzce příbuzných
jedinců. Jev je vyvoláván déletrvající příbuzenskou plemenitbou, ke které dochází především
v početně malých populacích. Malý počet jedinců v populaci a příbuzenské křížení vedou k
neodvratnému poklesu genetické rozmanitosti populace.
Vlivem déletrvající příbuzenské plemenitby - nárůst genotypů homozygotních kombinací alel
genů na úkor heterozygotních (heterozygotnost je měřítkem genetické variability v
populaci)
Odkrytí i tzv. genetické zátěže, kterou si nese každý z jedinců (některé recesivní alely genů
nesoucí genetická postižení, letální varianty genů, v heterozygotních kombinacích
zůstávají skryty, v homozygotních kombinacích se snáze projeví). Část mutací v
důsledku sbalancovaného genomu (vazba s geny příznivě působícími -preferovanými)
vlivem genové vazby může přežívat v heterozygotním genotypu.
Výsledkem je inbrední deprese (snížení užitkovosti, zvýšení frekvence genetických
chorob).
Kondice zvířat
aktuální stav (stupeň zmasilosti a ztučnění) daný úrovní výživy,
podmínkami chovu (ošetření) a zdravotním stavem
= i výsledek působení vnějšího prostředí
- Chovná (plemenná)
- Užitková (pracovní), Tréninková (závodní)
- Výstavní
- Žírná (výkrmová)
- Hladová
- Pastevní (skot)
1. Kondice chovná (plemenná)
• dobrý výživný stav;
• přiměřený temperament;
• harmonický zevnějšek;
• přiměřený vývin svalů;
• vyváženost tělesných funkcí;
• podmíněna plnohodnotnou
výživou a přiměřeným pohybem
• užitkovost velmi dobrá
• žádoucí u plemenných a chovných zvířat
2. Kondice pracovní (užitková)
• středně dobrý výživný stav;
• nižší zásoby podkožního tuku;
• krmná dávka bohatší na glycidy;
• vystupňováním pracovní kondice vzniká kondice závodní
(tréninková) (koně, chrti), která je podmíněná individuálním,
specifickým tréninkem, která je typická vysokou úrovní metabolismu,
• hubené svalstvo vtažené břicho
3. Kondice výstavní
• nadprůměrný výživný stav zvířete;
• pečlivé ošetřování;
• podmíněná zejména pečlivou úpravou předváděného či
vystavovaného jedince
• Reprezentace užitkového a plemenného typu
4. Kondice výkrmová (žírná)
• velmi bohatá výživa;
• Zaoblené tělesné tvary (ztučnění ve vyšším věku)
• u svalového habitu se projeví mohutným vývinem svalstva;
• u žírného habitu silnou vrstvou podkožního tuku a celkové ztučnění;
• Vhodná u zvířat ve výkrmu a k jatečným účelům
• Nežádoucí u plemenných a chovných zvířat
• opakem je kondice hladová, která je charakteristická špatným
výživným stavem, vyhublostí a sešlostí zvířat.
5. Kondice hladová
• Nežádoucí u zvířat
• charakteristická špatným výživným stavem, vyhublostí a sešlostí
zvířat.
• neměla by se vyskytovat u zdravých zvířat
Ranost hospodářských zvířat
Ranost:
1.
2.
schopnost rychlejšího růstu;
časnější ukončení vývinu;
•
•
•
dřívější pohlavní dospělost - dřívější dosažení chovatelské
dospělosti;
relativně kratší březost
relativně rychlejším stárnutí – nižší věk dožití
3. dřívější poskytování užitkovosti;
4.
vázaná na užitkový typ
•
•
•
často souvisí s muskulatorním nebo digestivním typem
(případně až lymfatickou konstitucí)
často spojena s dobrou výkrmností a časnějším a intenzivnějším
ukládáním rezervního tuku
v souvislosti s výše uvedenými body - raná plemena se lépe hodí pro
intenzivní metody výkrmu (při kvalitní výživě)
Za stejných podmínek a věku:
jatečná (výtěžnost) hmotnost raných masných plemen (hybridů) je vyšší
(než např.pozdních) a kvalita masa je lepší.
Ranost
schopnost rychlejšího růstu a časnějšího ukončení vývinu ve srovnání
s jinými plemeny (nebo jedinci, liniemi, rázy) i druhy, souvisí s užitkovými typy.
plemena: raná – středně raná – pozdní – velmi pozdní
Ranější: masná plemena skotu, ovcí, prasat; ale i např.vietnamské
svislobřiché prase, specializovaná plemena skotu s vysokou mléčnou
užitkovostí, chladnokrevná plemena koní).
Současná plemena (kulturní) hospodářských zvířat jsou obecně ranější
ve srovnání s primitivními plemeny či nedomestikovanými zvířaty.
Vnitřní činitele ranosti: dědičný základ a hormonální činnost
Vnější činitelé ranosti: úroveň výživy v mládí
znaky ranosti – ve vztahu k masné užitkovosti
•
•
•
•
relativně kratší končetiny;
široký, kratší hřbet;
výrazné objemové a hloubkové proporce;
typické pro masná plemena skotu, ovcí a prasat;
oxford down
Vztah ranosti a stupně prošlechtění plemen:
Ranost:
raná
Stupeň prošlechtění: (ušlechtilá)
holštýnský skot
bílé ušlechtilé
(středně raná, pozdní)
(zušlechtěná)
česká červinka
přeštické prase
velmi pozdní
(primitivní)
uherský stepní skot
mangalica
skotský náhorní skot