mateřská škola speciální - MŠ, ZŠ a Praktická škola České

Transkript

Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola,
České Budějovice, Štítného 3
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
Příloha J:
Š
Škkoollnníí vvzzdděělláávvaaccíí pprrooggrraam
m pprroo ppřřeeddšškkoollnníí vvzzdděělláávváánníí
MATEŘSKÁ ŠKOLA SPECIÁLNÍ
Č.j. MZPCB/00488/2014
Platnost od 1.9.2014
ŠVP MŠ speciální byl projednán ve školské radě dne 29. 8. 2014.
Školní vzdělávací program pro mateřskou školu speciální
Obsah
1. Úvod ................................................................................................................................................ 2
2. Cíle vzdělávání ................................................................................................................................. 3
3. Vzdělávací obsah ŠVP PV ................................................................................................................. 4
4. Podmínky předškolního vzdělávání ................................................................................................. 5
4.1. Charakteristika školy .................................................................................................................... 5
4.2. Podmínky vzdělávání ................................................................................................................... 5
4.3. Životospráva: ............................................................................................................................... 6
4.4. Psychosociální podmínky:............................................................................................................ 6
4.5. Organizace: .................................................................................................................................. 6
4.6. Spoluúčast rodičů ........................................................................................................................ 7
5. Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti dětí (§ 29 Školského zákona) : ......................................... 8
5.1. Bezpečnost dětí ........................................................................................................................... 8
5.2. Zdraví dětí .................................................................................................................................... 8
5.3. Prevence sociálně patologických jevů ......................................................................................... 9
6. Vzdělávací obsah............................................................................................................................ 10
6.1. Vzdělávací oblasti....................................................................................................................... 10
6.1.1.
Dítě a jeho svět ...................................................................................................................... 10
6.1.2.
Dítě a jeho psychika ............................................................................................................... 14
6.1.3.
Dítě a ten druhý ..................................................................................................................... 19
6.1.4.
Dítě a společnost ................................................................................................................... 21
6.1.5.
Dítě a svět .............................................................................................................................. 23
7. Integrované bloky .......................................................................................................................... 26
7.1. Podzim: ...................................................................................................................................... 26
7.2. Zima ........................................................................................................................................... 27
7.3. Jaro ............................................................................................................................................ 27
7.4. Léto ............................................................................................................................................ 28
8. Aktivity školy .................................................................................................................................. 29
9. Hodnocení a evaluační činnosti v MŠ speciální ............................................................................. 29
Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, České Budějovice, Štítného 3
-1-
1. Úvod
Předškolní vzdělávání je podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,
středním, vyšším, odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) součástí vzdělávacího systému České republiky. Je určeno pro děti ve věku od 3 let do zahájení povinné školní docházky a realizováno v mateřských školách.
Předloţený školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále jen “ŠVP
PV“) byl vypracován v souladu s rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní
vzdělávání, s ohledem na děti, které budou tuto mateřskou školu navštěvovat, tzn:
dětí se zdravotním postiţením, kombinovanými vadami, mentálním postiţením a poruchou autistického spektra. Mezi hlavní úkoly a cíle vzdělávání těchto dětí patří
osvojení základních klíčových kompetencí a tím také získání předpokladů pro jejich
celoţivotní vzdělávání, které jim umoţní se snáze a spolehlivěji uplatnit v jejich osobním a pracovním ţivotě. Poskytování předškolního vzdělávání je veřejnou sluţbou.
Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání je uveřejněn na přístupných
místech (v prostoru mateřské školy a v I. poschodí budovy školy ve Štítného ul. 3, Č.
Budějovice) a na www stránkách školy.
ŠVP vychází ze zásad RVP, splňuje základní podmínky pro tvorbu školního vzdělávacího plánu pro předškolní vzdělávání, tzn. obsahovou strukturu, informační okruhy, vzdělávací cíle, ale zároveň respektuje odlišnosti dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, je upraven podle podmínek nastavených moţnostmi, schopnostmi a
zdravotním stavem dětí. Respektuje dostatečnou otevřenost a volnost k tvoření plánů.
Vzhledem k tomu, ţe tento školní vzdělávací program je určen pro děti se speciálními potřebami, je zapotřebí vyuţívat specifických metod, dále je moţné rozsah a
intenzitu poskytované školské sluţby u kaţdého dítěte konzultovat se SPC, dětským
psychologem, případně ošetřujícím lékařem.
ŠVP speciální využívá speciální metody práce.
Do výchovně vzdělávacích činností ve všech oblastech zařazujeme metodu basální
stimulace, AAK – augmentativní alternativní komunikace, VOKS – výměnný obrázkový komunikační systém, piktogramy, podle zájmu rodičů můţeme zařadit reflexní terapii, rehabilitační cvičení apod.
Velice důleţitá je zde také spolupráce mezi jednotlivými pedagogy, pravidelná
spolupráce s rodiči, citlivý přístup k dětem i jejich zákonným zástupcům a respektování jejich potřeb a přání. Školní vzdělávací program je utvářen v souladu
s obecnými normami a nároky, jeho jednotlivé sloţky a detailní vypracování budou
průběţně doplňovány s respektováním na vývojové, speciální potřeby a moţnosti
dětí. Bude kladen důraz na tvorbu TVP a individuální vzdělávací plány pro jednotlivé
ţáky.
-2-
2. Cíle vzdělávání
Rozvíjení rozumových schopností
- rozvíjení slovní zásoby
- poskytovat dětem dobrý vzor
- odstraňovat nevhodné výrazy
- učit děti naslouchat a soustředit se
- podněcovat děti k dotazům
- umět vhodnou formou říci ne
- srozumitelně vyjádřit svá přání, city, postoje, poţadavky, názory
- zvyšovat úroveň verbálního projevu
- vést děti k základní orientaci v prostoru a čase, základním matematickým
úkonům
Rozvíjení estetického cítění
- spojovat řeč s rytmem a pohybem
- vyuţívat jednoduchý hudební doprovod
- vést děti k péči o ţivotní prostředí MŠ a okolí
- seznamovat se s pohádkou, rozlišovat dobré a špatné
- podněcovat k improvizaci a dramatizaci
- vést děti ke zvídavosti, prostřednictvím encyklopedií, časopisů, obrázkových knih
Rozvíjení pracovních dovedností
- vést děti k sebeobsluze, snaze o estetický vzhled
- vést ke smyslu pro pořádek
- učit kulturu stolování
- podporovat fantazii
- zařazovat hry s různými i netradičními materiály
- učit uchopit tuţku, nůţky
- seznamovat a podněcovat ke konstruktivním dovednostem
Rozvíjení tělesné zdatnosti
- dbát na správné drţení těla
- zařazovat pravidelné tělovýchovné chvilky
- postupné zvládání přirozených cvičení
- hry proti agresivitě dětí
- zařazovat psychorelaxační prvky, jógová cvičení, kalanetika
- vyuţívat pobyt venku, s nejrůznějšími pomůckami
Podněcování emotivní a etické složky osobnosti
- vycházet z citových potřeb dítěte
- vhodným a vlídným jednáním vzbuzovat kladné vlastnosti a potlačovat záporné
- motivovat pochvalou, povzbuzením, pohlazením, projevením zájmu
- pěstovat toleranci, náklonnost, vstřícnost
- trénovat snášenlivost, zvídavost, činorodost v souladu se sociálním cítěním
- terapie objetí
-3-
3. Vzdělávací obsah ŠVP PV
Obsah předškolního vzdělávání představuje hlavní prostředek vzdělávání dítěte
v mateřské škole. V ŠVP PV je vymezen tak, aby slouţil k naplňování vzdělávacích
záměrů a dosahování vzdělávacích cílů; je formulován v podobě „učiva“ a „očekávaných výstupů“, a to pouze obecně, rámcově.
Vzdělávací obsah se stanovuje pro celou věkovou skupinu společně, tj. pro děti ve
věku od 3 do 6 (7) let. Je formulován tak, aby odpovídal specifice předškolního vzdělávání. Vzdělávací obsah je členěn do několika vzdělávacích oblastí, je zachováno
integrované pojetí respektující přirozenou celistvost osobnosti dítěte i jeho postupné
začleňování se do ţivotního a sociálního prostředí. Jednotlivé oblasti, resp. jejich obsahy, se vzájemně prolínají, prostupují, ovlivňují a podmiňují a ukazují tak na neustálou přítomnost všech oblastí.
Vzdělávací obsah je v ŠVP PV uspořádán do pěti vzdělávacích oblastí: biologické,
psychologické, interpersonální, sociálně-kulturní a environmentální. Tyto oblasti jsou
nazvány:
1.
Dítě a jeho tělo
2.
Dítě a jeho psychika
3.
Dítě a ten druhý
4.
Dítě a společnost
5.
Dítě a svět
Rizika
Přesně pojmenovaná moţná rizika, která mohou ohroţovat úspěch vzdělávacích
záměrů, srozumitelně upozorňují pedagoga na to, čeho by se měl vyvarovat. Konkrétní rizika jsou definována pro jednotlivé vzdělávací oblasti a zařazena ke konkrétním oblastem.
-4-
4. Podmínky předškolního vzdělávání
4.1. Charakteristika školy
Mateřská škola speciální (dále MŠ) je součástí MŠ, ZŠ, a PrŠ České Budějovice,
Štítného 3 a podléhá téţ jejímu ředitelství. Je zřízena pro děti se zdravotním postiţením, prioritně pro výchovu a vzdělávání dětí s mentální retardací všech stupňů, dětí
s autismem a kombinovanými vadami
Mateřská škola speciální je otevřena od 1.9. 2014. Je umístěna v přízemí budovy
se dvěma prostornými třídami s cílovou kapacitou 16 dětí. Třída a herna jsou světlé,
rozčleněné na části, vytvořena jednotlivá centra aktivit, jedna třída je v odpoledních
hodinách vyuţívána k odpočinku dětí. Mateřská škola vyuţívá velkou zahradu, která
je vybavena tělovýchovným nářadím pro rozvoj tělesné zdatnosti dětí, pískovištěm.
Děti jsou přijímány do mateřské školy na základě zápisu dětí do MŠ dle zákona
č.561/2004. Rodiče mohou zapsat své děti v průběhu celého školního roku. Mohou
kdykoliv po dohodě navštívit MŠ, je jim umoţněna prohlídka školy a podány informace o naší činnosti.
Třída je od začátku školního roku heterogenní.
Zahradu kontroluje školník pravidelně před pobytem dětí na školní zahradě.
Všechny vnitřní i venkovní prostory splňují hygienické i bezpečnostní předpisy.
4.2. Podmínky vzdělávání
Věcné podmínky:
Výuka je zajištěna pedagogickými pracovníky s příslušnou kvalifikací (učitelky MŠ,
asistent pedagoga).
Prostor, který děti vyuţívají je rozčleněn do dvou částí - třídu a hernu, které se dále dělí na jednotlivá centra aktivit.
Nábytek odpovídá normám. Centra jsou vyuţívána během celého dne k individuálním či skupinovým hrám, činnostem. Děti se samy spolupodílejí na výzdobě školy,
mají místo, kde si mohou vystavit své výrobky. Vybavení hračkami odpovídá počtu
dětí. Dobře odvětrané šatny dětí, jsou prostorově vyhovující, nachází se při vstupu do
budovy.
V kaţdém centru mají děti v dosahu nabídku pomůcek, které mohou potřebovat ke
vzdělávací činnosti, nebo si půjčují pomůcky (např. obrázky, knihy, přírodniny, atd.)
z jednotlivých kabinetů školy.
-5-
4.3. Ţivotospráva:
Naše mateřská škola speciální je otevřena od 1.9. 2014 jako jednotřídní
s kapacitou do osmi dětí. V příštím roce se předpokládá otevření druhé třídy. Pedagogové pracují s věkově smíšeným kolektivem 3-7 let.
Strava je zajišťována externě ze smluvní školní jídelny, která zajišťuje vhodnou
skladbu jídelníčku. Ve škole je přípravna, výdejna a jídelna. Dětem je poskytována
plnohodnotná, vyváţená strava, zajištěn pitný reţim během celého dne. Komunikují
s personálem, pokud jim to jejich mentální úroveň dovolí.
Děti mají dostatek pohybu ve třídách i na zahradě MŠ. Pobyt venku v dopoledních
i odpoledních hodinách je realizován denně s přihlédnutím k přírodním podmínkám.
Za mírného deště nebo sněţení pouţívají pláštěnky a gumové holínky, které si dodají
rodiče.
Odpolední odpočinek u dětí je 30- 60 minut, dále je dle individuálních potřeb a
moţností dětí krácen.
4.4. Psychosociální podmínky:
Nově příchozí děti se postupně adaptují na nové prostředí na základě individuálního přístupu učitelky ke kaţdému dítěti a adaptačního plánu. Respektujeme individuální potřeby dětí i rodičů. Děti se podílejí na spoluvytváření pravidel potřebných pro
vzájemné respektování. V ranních činnostech je dán prostor kaţdému dítěti dle jeho
vlastní volby a moţností na seberealizaci. Práce v kruzích povede děti k sebeuplatnění, tvořivosti, zkoumání, bádání, poznávání atd.
Předškolní vzdělávání je uskutečňováno ve všech situacích a činnostech, které se
v průběhu dne vyskytnou. Spontánní i řízené aktivity jsou vyváţené, v takovém poměru, který odpovídá individuálním potřebám, moţnostem a zájmu dětí. Vycházíme
ze znalosti dětí, jejich speciálních potřeb, konkrétní ţivotní a sociální situace. Volnost
a osobní svoboda dětí je vyváţena s nezbytnou mírou omezení, které vyplývá z potřeby dodrţovat v MŠ potřebný reţim.
Při všech činnostech se pedagogové věnují neformálním vztahům dětí ve třídě a
podporují vzájemnou důvěru, ohleduplnost, zdvořilost, pomoc a podporu. Vztahy mezi dospělými i dětmi jsou partnerské.
4.5. Organizace:
Denní řád je dostatečně pruţný, umoţňuje reagovat na individuální potřeby, moţnosti a zájmy dětí. Učitelky se plně věnují dětem a jejich vzdělávání. Poměr spontánních a řízených činností je v denním programu vyváţený, a to včetně aktivit, které
jsou organizovány nad rámec běţného programu. Dětem je poskytován dostatečný
prostor i čas pro spontánní hru, pokud to jejich mentální úroveň dovolí.
-6-
Jsou podněcovány k vlastní aktivitě a experimentování. Je respektováno jejich
pracovní tempo i zájem o činnosti. Vytváříme podmínky pro individuální i skupinové
činnosti. Dostatečně dbáme na jejich soukromí.
MŠ je přizpůsobena dětem se specifickými vzdělávacími potřebami. Správně stanovený reţim dne pomáhá předcházet přetěţování dětí, střídáním činností je aktivizuje, vytváří základní sociální a kulturně hygienické návyky, kladně ovlivňuje jejich
duševní a tělesný rozvoj.
Reţim dne vychází ze specifických potřeb dětí a individuálních psychických a poznávacích procesů, je podmíněn důleţitými aspekty:
- často střídat činnosti různého dynamického charakteru
nepřetěţovat děti, současně však maximálně vyuţít všechny činnosti
pro rozumový, tělesný a citový rozvoj dětí
- časté opakování a procvičování naučeného
- maximálně vyuţívat moţnost individuální práce s jednotlivcem
- vyuţívat speciální formy práce s dětmi při rehabilitaci, reedukaci, kompenzaci
- respektovat zvýšenou potřebu odpočinku a relaxaci dětí se speciálněpedagogickými potřebami
4.6. Spoluúčast rodičů
- vytváření spolupráce s rodiči
- důsledné respektování vývojových zvláštností dětí, spoluvytvářet společenství dětí,
nabízet podnětné prostředí
- učit rodiče sledovat informace na nástěnce
- učit rodiče důleţitosti pravidelné docházky dětí do MŠ
- informovat o moţnosti a významu odkladu školní docházky
- více osvěty týkající se umisťování nemocných dětí do kolektivu
- neformální schůzky a rozhovory s rodiči, motivační přístup, průběţné hodnocení
chování, společné naplňování potřeb dítěte
- seznámit rodiče s tím, ţe se jejich děti lépe zapojí do kolektivu i v ZŠ, mají lepší
výsledky neţ ty, které nenavštěvovaly MŠ
- nabídnout setkání s rodiči na informativních schůzkách na začátku školního roku,
v průběhu školního roku, k projednání školního plánu, dlouhodobé koncepce školy
- zajistit poradenský servis ve SPC, PPP, apod.
- nástěnky pro rodiče - informace o akcích v MŠ i mimo ni, o změnách a přáních
-7-
5. Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti dětí (§ 29 Školského
zákona) :
5.1. Bezpečnost dětí
z důvodů zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí má MŠ povinnost poučit
dítě o vhodném chování v prostředí MŠ i na akcích mimo ni (řídíme se pravidly bezpečného chování, která jsou dětem stále vštěpována). Jestliţe se i přesto chová dítě
tak, ţe ohroţuje zdraví své, spoluţáků a jiných osob, má škola právo omezit účast
dítěte na společných školních akcích (hry, výlety a pod…).
všichni pedagogičtí pracovníci a provozní zaměstnanci mají povinnost dbát na
bezpečí všech dětí v MŠ bez ohledu na rozdělení ve třídách.
je povinností rodiče při příchodu do MŠ dítě předat učitelce (v ţádném případě
poslat do třídy, aniţ by učitelka rodiče spatřila)-sdělením učitelky zákonnému zástupci „ přebírám dítě“ MŠ nese za dítě odpovědnost. To samé nastává v případě vyzvedávání, kdy učitelka sdělením „předávám dítě“ ukončuje zodpovědnost MŠ. (Rodič
také dává příklad dítěti, ţe se s učitelkou pozdraví.)
při společných akcích s rodiči v MŠ a na školní zahradě po ukončení oficiálního
programu zodpovídají za bezpečnost svých dětí zákonní zástupci. Rovněţ
z bezpečnostních důvodů si škola vymiňuje právo ve výjimečných případech omezit
pobyt pověřené osoby, která přivádí a vyzvedává dítě, v prostorách MŠ v průběhu
dne (zejména na zahradě) na nezbytně nutnou dobu. Přítomnost dalších osob je
moţná pouze po předchozí dohodě se zástupcem školy.
MŠ vede evidenci úrazů dětí, k nimţ došlo při vzdělávání a činnostech s ním
spojených, vyhotovuje záznamy o úrazech a řídí se vyhláškou č. 64/2005Sb o evidenci úrazů dětí, ţáků, studentů.
z bezpečnostních i hygienických důvodů není přípustný vstup a pobyt psů a
jiných domácích zvířat v prostorách MŠ včetně zahrady (znečišťování, moţnost neţádoucího kontaktu s dětmi).
5.2. Zdraví dětí
- do MŠ lze přivést pouze dítě zdravé, které nejeví příznaky onemocnění, či infekce
(kašel, rýma, průjem, zvracení, teplota,..). Totéţ se vztahuje na děti po úrazu (zlomenina,..). Při opětovném nástupu dítěte do MŠ si můţe učitelka vyţádat potvrzení od
ošetřujícího lékaře prostřednictvím zákonného zástupce.
- Vzhledem k ochraně zdraví ostatních dětí můţe učitelka i v případě opakovaného
podezření na infekční onemocnění, vyţadovat potvrzení od lékaře, ţe dítě je způsobilé ke vzdělávání.
- Výskyt kaţdého infekčního onemocnění v rodině je zákonný zástupce povinen neprodleně ohlásit MŠ (neštovice, ţloutenka, mononukleóza,..).
- Při náhlém onemocnění dítěte jsou rodiče ihned telefonicky informováni a jsou povinni si dítě co nejdříve vyzvednout ze MŠ.
- Dítě je přiměřeně svému věku z domova připraveno na samostatné zvládání základních hygienických návyků a dodrţování osobní hygieny (mytí rukou, čištění nosu,
-8-
samostatnost na WC.). Škola pak zodpovídá za dodrţování hygienických zásad, za
mikroklimatické podmínky (osvětlení, větrání,…). Tomu učitelky přizpůsobují oblečení
dětí. Dbají na dodrţování pitného reţimu dětí, denní pobyt venku uzpůsobují klimatickým podmínkám, nutné oblečení i do deště.
-V průběhu předškolního vzdělávání mají rodiče povinnost hlásit kaţdou změnu
zdravotního stavu dítěte s ohledem na celodenní pobyt dítěte v kolektivu.
5.3. Prevence sociálně patologických jevů
- V této oblasti působíme na děti všech věkových skupin dle našeho minimálního
preventivního programu, viz příloha k ŠVP PV.
-9-
6. Vzdělávací obsah
6.1. Vzdělávací oblasti
6.1.1.
Dítě a jeho tělo
Vzdělávací oblast: Dítě a jeho tělo
Dílčí vzdělávací cíle
 získat kladný vztah ke
svému tělu
 respektovat odlišnosti
vlastního těla i odlišnosti druhých
 pečovat o své tělo a
chránit své zdraví
 připravit
dítě
po
stránce fyzické a psychické na školní reţim
 rozvíjet
a
uţívat
smysly
 zvládnout
hudebně
pohybové, výtvarné a
pracovní činnosti přiměřené věku
 prevence specifických
poruch učení
 komplexní
příprava
na psaní
 přijímat zodpovědnost
za své věci a péči o
ně
Vzdělávací nabídka
Očekávané výstupy
1. POHYBOVÉ, HUDEBNĚ
POHYBOVÉ A SPORTOVNÍ
ČINNOSTI:
napodobování pohybu, pohyb
s hudbou, rytmický pohyb,
rozvoj zrakového, sluchového,
hmatového, čichového a chuťového vnímání
správná koordinace
pohybů
zvládnutí prostorové
a pravolevé
orientace, vnímání
hudby a rytmu,
týmová a kolektivní
práce,
2. SEBEOBSLUŢNÉ ČINNOSTI
A PÉČE O TĚLO:
převlékání, činnosti podporující
základní hygienické návyky,
sebeobsluţné činnosti se
zaměřením na zvládnutí
základních návyků pro stolování
programy: preventivní výchova,
primární protidrogová prevence
činnosti zaměřené na poznání
vlastního těla a jeho částí
3. GRAFOMOTORICKÉ
ČINNOSTI:
systematické uvolňování ruky
v různých polohách
hry a cviky pro správné drţení
tuţky
uvolňovací a grafomotorické
cviky řazené od jednoduchých
k sloţitějším – zachycení
prostoru, tečkování, houpavý
pohyb, vertikální a horizontální
čáry, krouţivý pohyb, ovál,
kombinace čáry a kruhu,
geometrické tvary, zuby, horní a
dolní oblouk, vlna, horní a dolní
klička, osmička, psaní v řádku,
správné drţení těla
a dýchání,
zvládnutí základních
sebeobsluţných
činností a
hygienických
návyků,
samostatnost,
základní poznatky o
zdraví škodlivých
činnostech,
zvládnout
pojmenovat základní
části těla, části hlavy
a ruky, dokázat
pojmenovat některé
orgány
vnímat růstové
rozdíly a zdravotní
odlišnosti
osvojení si
základních
grafomotorických
dovedností –
uvolněné zápěstí a
ruka připravená na
psaní, zapojení
- 10 -
Vzdělávací oblast: Dítě a jeho tělo
jednoduché jednotahovky,
činnosti zaměřené na správné
sezení při psaní a organizaci
pracovního místa
všech smyslů do
činnosti
4. VÝTVARNÉ A PRACOVNÍ
ČINNOSTI:
činnosti seznamující děti
s různými výtvarnými a
pracovními materiály a
technikami
práce s papírem – trhání,
vytrhávání, skládání, ohýbání,
vytváření různých papírových
předmětů a zvířat, stříhání,
vystřihování, lepení atd.
kreslení, malování, práce
s vodovými a temperovými
barvami, práce s prstovými
barvami, se suchým pastelem,
voskovkami, tuší, atd.
práce s keramickou hlínou a
modelínou
práce s látkou, vlnou
práce s ostatními materiály –
dřevo, kámen, vosk, písek,
pěna, atd.
rozvoj jemné motoriky navlékání, provlékání, přebírání
a třídění, hry s kostkami,
stavebnicí, montáţní a
demontáţní činnosti, kombinace
různých činností,
činnosti v různých polohách – na
pracovním stole, na zemi, ve
stoje atd.
skupinové výtvarné a pracovní
činnosti
rozpoznat základní
výtvarné a pracovní
náčiní a zvládnutí
manipulace s nimi,
orientovat se ve
výtvarných a
pracovních
činnostech stříhání,
lepení, trhání atd.
- 11 -
Dítě a jeho tělo
Děti velice rády poslouchají písničky (např. Dádu Patrasovou aj.), které doprovázejí
pohybem a tancem. Velice často také hrají za pomoci paní učitelky loutkové divadlo,
u kterého se učí nové písničky a říkanky.
Rozpracováváme a do činností dětí v mateřské škole zavádíme prvky speciálně pedagogické metody „ Metoda dobrého startu“ (dále jen „MDS“).
MDS sleduje rozvoj psychomotoriky ve všech aspektech v součinnosti se sférou
emocionálně motivační a sociální, přispívá k rozvoji řeči. Cvičení MDS u dětí
s normální psychomotorickou úrovní rozvoj aktivizují, u dětí s poruchami vývoje upravují nepravidelně se rozvíjející funkce.
Pro děti zajišťujeme besedy s odborníky (např. poskytování 1. pomoci při drobném
poranění, co víme o svém těle, aj.), pořádáme soutěţe (kreslení zdravého talíře plného dobrot, koláţe, modelování ovoce a zeleniny aj.). Spolupracujeme s policií ČR,
která pravidelně pro naše děti organizuje besedy na téma dopravní výchovy a objasňuje dětem formou her a pohádek pravidla silničního provozu apod.
Oblasti správného stolování se věnujeme teoreticky v oblasti výchovy ke zdravému
ţivotnímu stylu i prakticky při jídle. Děti si povídají o tom, proč vlastně jíme a pijeme
kaţdý den, seznamují se s jednotlivými druhy potravin, učí se znát potravinovou pyramidu. Pracují s tématem Můj jídelníček (seznámení s druhy potravin, kolikrát denně
můţeme který druh potravin jíst, sestavování zdravého jídelníčku..), atd.
Důleţitou kapitolou je dodrţování pitného reţimu- diskutujeme s dětmi o tom, jaké
nápoje pijí a kolik toho za den vypijí. Mohou pracovat s dětskou kuchařkou, ve které
se učí orientovat podle obrázků, na jednoduchých příkladech se seznamují
s dodrţováním pracovního postupu - příprava svačiny- mazání chleba, zeleninového
salátu, příprava na pečení bábovky… V oblasti stolování se učí dodrţovat základní
hygienické návyky, seznamují se a učí se pojmenovávat předměty denní potřeby.
Děti rády malují, pracují s hlínou v keramické dílně. Velice oblíbenou činností je i
práce s korálky. Děti pracují buď samostatně či ve skupině. Snaţíme se o to, aby
větší děti pomáhaly maličkým. Ze svých výrobků mají děti vţdy velkou radost, často
je darují někomu blízkému či jimi vyzdobí svou třídu.
Rizika

denní reţim nevyhovující fyziologickým dětským potřebám a zásadám zdravého ţivotního stylu

nedostatečný respekt k individuálním potřebám dětí (k potřebě pohybu, spánku, odpočinku, látkové výměny, osobního tempa a tepelné pohody, k potřebě
soukromí, apod.)
 omezování samostatnosti dítěte při pohybových činnostech, málo příleţitostí
k pracovním úkonům

nerespektování rozdílných tělesných a smyslových předpokladů a pohybových
moţností jednotlivých dětí
 neznalost zdravotního stavu a zdravotních problémů dítěte
- 12 -

omezování spontánních pohybových aktivit, nepravidelná, málo rozmanitá či
jednostranná nabídka pohybových činností

absence či nedostatek řízených pohybových aktivit vedoucích k osvojení nových pohybových dovedností

nevhodné prostory pro pohybové činnosti a nevhodná organizace z hlediska
bezpečnosti dětí

dlouhodobé statické zatěţování bez pohybu, uplatňování nevhodných cviků a
činností, nevhodné oblečení při pohybových činnostech
 nedostatek či zkreslení elementárních informací o lidském těle, o jeho růstu a
vývoji,
o funkcích některých částí a orgánů, o zdraví i moţnostech jeho ohroţení,
způsobech ochrany zdraví a bezpečí
 nevhodné vzory chování dospělých v prostředí mateřské školy

nedostatečně připravené prostředí, nedostatečné vybavení náčiním, nářadím,
popř. nedostatečné vyuţívání vybavení a dalších moţností apod.
- 13 -
6.1.2.
Vzdělávací oblast: Dítě a jeho psychika
 rozvoj řečových a komunikačních schopností a
dovedností
 kultivovaný a smysluplný
mluvený projev
 odstranění individuálních
logopedických obtíţí
 seznámení a správná
výslovnost jednotlivých
hlásek abecedy

rozvoj a upevňování
smyslového vnímání
 rozvoj a podpora vztahu
a zájmu o učení a získávání nových informací a
poznatků
 rozvoj cíleného řešení
problémů
 vést k soustředěné pozornosti na daný úkol
 rozvoj paměti a pozornosti
JAZYK A ŘEČ
dechová a artikulační cvičení, gymnastika mluvidel,
sluchové a rytmické hry se
slovy, slovní hádanky,
smyslové říkánky, rýmovačky, rozhovor, vyprávění
vlastních záţitků a zkušeností, přeříkávání slov, vět
a krátkých textů, napodobování intonace, mluvený
projev na dané téma
s pomocí obrázků, poslech
a převyprávění krátkého
textu, sledování dětských
televizních programů, filmů, divadelních vystoupení,
malovaná a prstová říkadla
– zapamatování a přednes,
práce s knihou, seznámení
dětí se sdělovacími prostředky, individuální odstraňování logopedických
obtíţí hrami a říkadly, seznámení dětí
s jednotlivými písmeny
abecedy, procvičování jejich výslovnosti a rozpoznání jejich tvarů (tiskací),
rytmické slabikování slov a
říkadel, cvičení ke slyšení
počátečních a koncových
hlásek ve slově, rozpoznávání, zda daná hláska je
ve slově obsaţena, rozpoznávání dlouhé a krátké
slabiky, sestavování děje
z jednotlivých částí
v logickém sledu, dramatizace, práce s maňáskem a
loutkou
správné dýchání a artikulace při mluveném
projevu, přirozené uţívání spisovné řeči při
hrách i běţné komunikaci, respektování sociokulturních řečových
odlišností, rozšiřování
slovní zásoby, schopnost vést rozhovor,
vyjádření vlastní myšlenky, sledovat reakci
druhého, schopnost
spontánně reagovat,
sledovat vyprávění,
zvládnout převyprávět,
pochopit souvislosti a
vztahy v textu, zvládnout rozpoznat a napsat vlastní křestní
jméno (tiskacími písmeny), zvládnout rozpoznat a napsat některá písmena abecedy
(tiskací – pouze orientačně), orientace
v knize,
rozlišování počátečních a koncových hlásek ve slově, vnímání
dlouhých a krátkých
hlásek ve slově a jejich rytmizace, zvládnout popsat obrázek,
zapamatování a reprodukce krátkých textů, básní, říkadel, písní,
vědomě pracovat na
daném úkolu a úkol
dokončit,
přemýšlet nad daným
problémem, schopnost
- 14 -
 upevňování a rozvíjení
matematických představ
 orientace v číselné řadě
1–5





postupné citové osamostatňování
schopnost sebekontroly
a ovládání svých emocí
vytvoření
přátelských
vztahů v rámci třídy, vytváření pocitu sounáleţitosti v třídním kolektivu
schopnost respektovat a
tolerovat sociální a rasové odlišnosti
rozvoj a kultivace vlastního projevu a estetického cítění
2. POZNÁVACÍ SCHOPNOSTI A FUNKCE,
PŘEDSTAVIVOST A
FANTAZIE, MYŠLENKOVÉ OPERACE
spontánní hra, volné hry,
sestavování celku – puzzle
dokreslování podle předlohy, logické dokreslování
hry a činnosti k rozvoji
smyslového vnímání
hledání rozdílů, protikladů
a shodných znaků
třídění, vyřazování, zařazování předmětů podle
určitých pravidel
poznávání barev
seznámení se se základními geometrickými tvary –
kruh, čtverec, obdélník,
trojúhelník
logické střídání předmětů,
barev, zvuků atd.
činnosti podporující prostorovou orientaci – nad, pod,
před, za, na vedle, mezi,
nahoře, dole
činnosti podporující osvojení pravolevé orientace
logické spojování dvojic
pomocí her a příkladů se
orientovat v číselné řadě 1
- 5 (10)
hry pro rozvoj logického
myšlení, soutěţe
práce s hlavolamy, rébusy
činnosti umoţňující dítěti
orientovat se v čase, dějové řazení příběhů a událostí
vyjádřit moţná řešení,
zvládnout obhájit svůj
názor, umět rozpoznat
a pojmenovat předměty kolem sebe i
v blízkém okolí,
schopnost orientovat
se časoprostorově,
chápat a uţívat prostorové pojmy (nad,
pod, za, atd.), chápat
a uţívat časové
pojmy, posloupnost
děje, orientace
v týdnu, znát jednotlivé dny v týdnu, rozpoznat pracovní dny a
dny volna, orientovat
se v kalendářním roce
– roční období, narozeniny, svátky,
orientovat se v číselné
řadě 1 – 10,
rozumět a uţívat
pojmy – více, méně,
stejně,
řadové číslovky - první, druhý, poslední
samostatná i
skupinová práce,
osamostatňování se
od rodiny
zvládnutí vyhodnocení
situace a přizpůsobit
k ní své chování
vytvoření podnětného
a přátelského prostředí ve třídě
pokusit se uvědomovat si své moţnosti a
své limity (slabé i silné
stránky)
vytvoření kladného
vztahu k sobě samému, k ostatním,
k přírodě i k věcem,
které mě obklopují
- 15 -
1. SEBEPOJETÍ, CITY,
VŮLE
samostatná a skupinová
volná hra
hry, umoţňující rozvoj vůle, vytrvalosti, sebeovládání
hry a činnosti zaměřené na
vztahy v rodině a přátelství
činnosti podporující vnímat
příjemné i nepříjemné pocity
vnímat a projevovat, co
cítím – soucit, strach, radost, stesk atd.
podporovat ohleduplnost a
pomoc vůči slabším, zdravotně oslabeným, starým
lidem, sociálně a kulturně
znevýhodněným atd.
zvládnout a vyjádřit
své proţitky – slovně,
výtvarně, hudebně
atd.
respektovat a chápat
potřeby druhých
zvládnutí a
respektování pravidel
a podmínek souţití –
v rodině, ve škole,
v kolektivu vrstevníků
atd.
dramatizace různých ţivotních situací a různých typů
chování a jejich hodnocení
Četbou pohádek, poslechem příběhů a vyprávěním tak rozšiřujeme vyjadřování jazykem, který děti pouţívají, snaţíme se rozšiřovat jejich slovní zásobu, učíme je, ţe si i
tím, co říkají, obohacují svůj emocionální ţivot. Své pocity a řeč se také snaţíme vyjádřit mimikou, hrajeme loutková divadla, pro rozvoj slovní zásoby máme vytvořené
různé didaktické hry.
Do výchovně vzdělávací činnosti učitelka také často zapojuje loutkové divadlo, kdy si
loutky s dětmi povídají.
Formou her se snaţíme upozorňovat na správné vyvozování hlásky a procvičovat ji.
Učitelka vede děti k ohleduplnosti a vzájemné spolupráci. Výrobou dárečků či výstavou obrázků reagují děti na významné dny v roce, pořádají společné besídky, soutěţe aj. Formou vyprávění, četbou knih, encyklopedií a sledováním příběhů se dozvídají o ţivotě dětí v různých zemích.
Učitelce se daří vytvářet dostatek příleţitostí k získání nových informací a poznatků.
Učí děti vyjadřovat svůj názor a přiměřeně k věku i zhodnotit si svou činnost.
Paní učitelka zadává úkoly, při kterých děti spolupracují, a v činnostech jim podle
potřeby pomáhá. Snaţí se, aby kaţdé dítě zaţilo úspěch a mohlo si vybrat činnost
dle svého zájmu, důsledně dbá na dodrţování slušného chování.
- 16 -
Děti si tak osvojují učivo zábavnou formou, postupně se učí komunikovat a zapojovat
se do diskuse, pracovat ve skupině a respektovat druhého, při řešení problému poţádat druhého o pomoc.
Rizika
 prostředí komunikačně chudé, omezující běţnou komunikaci mezi dětmi i
s dospělými

málo příleţitosti k samostatným řečovým projevům dítěte (spontánním i řízeným) a slabá motivace k nim
 špatný jazykový vzor

vytváření komunikativních zábran (necitlivé donucování dítěte k hovoru, nerespektování dětského ostychu vedoucí k úzkosti a strachu dítěte)

časově a obsahově nepřiměřené vyuţívání audiovizuální, popř. počítačové
techniky, nabídka nevhodných programů (nevhodná volba či časté a dlouhodobé sledování pořadů televize, videa apod.)
 nedostatečná pozornost k rozvoji dovedností předcházejících čtení a psaní
 omezený přístup ke kníţkám

nedostatek příleţitostí k poznávacím činnostem zaloţeným na vlastní zkušenosti
 převaha předávání hotových poznatků slovním poučováním a vysvětlováním
 příliš racionální, hotový a uzavřený výklad světa

omezený prostor pro vyjádření a uplatnění představivosti a mimoracionálního
poznávání

převaţující důraz na pamětní učení a mechanickou reprodukci, málo názornosti i prostoru pro rozvoj fantazie

zahlcování podněty a informacemi bez rozvíjení schopnosti s nimi samostatně
pracovat

málo příleţitosti a prostoru k experimentaci a exploraci a samostatnému řešení
konkrétních poznávacích situací
 nedostatek porozumění a ocenění úspěchu či úsilí

nedostatek času a prostředků pro spontánní hru, k jejímu rozvinutí a dokončení

málo vlídné, nevstřícné, strohé, nelaskavé a málo přátelské prostředí, kde dítě
nenalézá dostatek lásky a porozumění
 nedostatek moţností projevovat vlastní city, sdělovat citové dojmy a proţitky a
hovořit o nich

nepřiměřené nároky na dítě, časté negativní hodnocení, kdy dítě opakovaně
proţívá pocit selhání
 nedostatečné uznání a oceňování úsilí či úspěchu dítěte
 jednání, které dítě pociťuje jako křivdu a vnímá jako násilí
- 17 -

spěch a nervozita, omezování moţností dítěte dokončovat činnost
v individuálním tempu, nevhodné zásahy a přerušování činností dětí dospělými
 stresy a napětí, nejistota, nedostatek ochrany a osobního soukromí

nevhodné vzory a modely chování (netaktní komunikace, nedostatek sociálního cítění, ohleduplnosti a tolerance, necitlivé vztahy a postoje okolí)
 nedostatečná motivace dětí k jejich sebevyjádření a sebeuplatnění

málo podnětů a aktivit podporujících estetické vnímání, cítění, proţívání a vyjadřování
- 18 -
6.1.3.
Dítě a ten druhý
Vzdělávací oblast: Dítě a ten druhý

seznámení se základními
pravidly
slušného chování
 rozvíjet
schopnost
komunikovat se svými
vrstevníky
i
s dospělými
 rozvoj sociálního cítění
 rozvoj verbálních i
neverbálních komunikačních schopností
 ochrana
osobního
soukromí, bezpečí ve
vztahu k druhým dětem i k dospělým
 získat pozitivní vztah
k naší škole
přirozené verbální i neverbální
aktivity ve vztahu k vrstevníkům
i k dospělým,
hudební, výtvarné i dramatické
činnosti podporující rozvoj komunikačních dovedností,
aktivity podporující vytváření
vztahů přátelství a kamarádství
v kolektivu třídy,
skupinové činnosti zaměřené na
podporu kolektivní práce a respektování se v rámci dané
skupiny,
činnosti zaměřené na poznávání
sociálního prostředí, ve kterém
dítě ţije – rodina – členové rodiny a vztahy mezi nimi, škola,
kolektiv dětí atd.,
činnosti podporující schopnost
ochránit své soukromí – podpora zdravého sebevědomí,
četba příběhů,
sledování televizních programů
pro děti, podporující obezřetnost
při setkávání s cizími lidmi,
navazování vztahů s ostatními
dětmi školy, společné akce a
společná vystoupení
.
osvojení si základních pravidel slušného chování –
pozdravit, poděkovat, neskákat do
řeči, omluvit se atd.
přirozené navazování kontaktu mezi
dítětem a vyučujícím, navození pocitu vzájemné důvěry,
přirozeně a bez zábran komunikovat s
druhými dětmi, navazování přátelství,
uvědomovat si svá
práva, ale i povinnosti, dokázat si své
postavení obhájit a
tolerovat postavení
druhého, respektovat sociální a kulturní odlišnosti mezi
dětmi, ale i mezi
dospělými,
schopnost spolupráce ve skupiněpodřídit se, respektovat názor druhého,
ovládat své emoce
chovat se obezřetně
při setkání
s neznámými lidmi
zvládnutí některých
dětských her – respektování pravidel
hry
- 19 -
Dítě a ten druhý
V této oblasti si děti neustále upevňují dodrţování pravidel školního řádu, dbají na
správný pozdrav, oslovení a poděkování. Velký důraz klade učitelka na kladný vztah
mezi dětmi, vzájemnou úctu a toleranci, potlačování násilí, pomoc slabším kamarádům.
Děti se účastní aktivit, které probíhají buď pravidelně či příleţitostně.
S ţivotem a lidmi kolem nás se seznamují četbou příběhů a pohádek. Povídají si o
roli svých maminek, o rodině, o svých nejbliţších, o povolání rodičů. Společně oslavují svátky dětí. Hrají si na malíře, malují svého kamaráda apod.
Společně oslavují významné dny v roce. Pravidelně obměňují nástěnky a vystavují
své výkresy, pořádají výtvarné soutěţe. Velice oblíbené jsou u dětí jednoduché stolní
hry (Pexesa, Člověče, nezlob se, Krteček jde do školy, Berušky, puzzle, stavebnice
atd.). Při této činnosti se učí děti nepodvádět, učí se ovládat své chování, učí se vyhrávat i prohrávat a respektovat pravidla hry.
Při besedách s policií, lékaři či hasiči se dozvídají mnoho nového o jejich povolání a
zásadách správného chování.
Rizika

nedostatek pozitivních příkladů a vzorů prosociálního chování, málo vstřícné
postoje dospělých k dítěti i k sobě navzájem

nedostatečně
psychosociálně
"bezpečné"
s nedostatkem porozumění a tolerance
prostředí,
neautentické,
 nedostatek empatie, neposkytování empatické odezvy na problémy dítěte
 příliš ochranářské či příliš nevšímavé prostředí
 autoritativní vedení, direktivní zacházení s dítětem
 manipulace dítěte tzv. pozitivními prostředky (citovými prostředky, chválením
bez opodstatnění)
 nedůstojné jednání, zesměšňování, poniţování
 prostředí, které nabízí málo moţností ke spolupráci a komunikaci s druhým
 časté organizování soutěţivých činností a podporování nezdravé soutěţivosti

nejednoznačně formulovaná pravidla chování ve vztahu k druhému, nedodrţování přijatých pravidel, špatný vzor

nemoţnost spolupodílet se na volbě činností a témat, které se v mateřské škole realizují

nedostatečná pozornost tomu, jak dítě řeší své spory a konflikty s druhým dítětem
 příliš časté vystupování pedagoga v roli soudce

nedostatečný respekt k vzájemným sympatiím dětí a malá podpora dětských
přátelství
 soustředění pozornosti pouze na verbální formy komunikace
- 20 -
6.1.4.
Vzdělávací oblast: Dítě a společnost

vytváření si povědomí
o mezilidských morálních hodnotách
 orientování se ve světě lidí, kultury, osvojení si poznatků o
prostředí, ve kterém
dítě ţije
 seznámení
se
s národnostními rozdíly
 aktuální orientování
se v dění ve svém
okolí, ve městě, ve
státě
 rozvíjení
společenského a estetického
vkusu
přirozený pozitivní vzor vztahů a
chování,
spolupodílení se na společných
zábavách a aktivitách třídy a
školy – oslavy, kulturní programy, výtvarné, hudební a dramatické činnosti zaměřené
k určitým příleţitostem a akcím,
činnosti napomáhající dítěti lépe
se orientovat v různých společenských rolích – dítě, dospělý,
učitel, rodič, prodavač atd.,
osvojování si vlastních společenských rolí,
orientace v různých pracích a
zaměstnáních, mít povědomí o
náplni některých pracovních
činností, o pracovních nástrojích
a pomůckách
osvojit si základní
pravidla pro styk
s dospělými i se
svými vrstevníky,
získat vztah
k pomůckám, hračkám, věcem denní
potřeby, knihám,
penězům atd.,
vnímat umělecké a
kulturní představení,
sledovat ho, vyjádřit
vlastní názor, hodnotit své záţitky a
vyjádřit je, orientace
v zaměstnání svých
blízkých a získání
povědomí o tom, co
které zaměstnání
obnáší
V této oblasti učitelka upevňuje pozitivní vztah dětí k místu, kde ţijeme. Povídáním,
sledováním obrazových publikací, či pouţíváním jiného obrazového materiálu, či kazety, DVD aj. bydliště. Vyprávíme si o památkách jednotlivých měst a krajů.
S ţivotem a lidmi kolem nás se seznamují četbou příběhů a pohádek. Spolupracujeme s policií ČR, která pravidelně s dětmi beseduje na téma dopravní výchovy. Paní
učitelka pak na besedu naváţe didaktickými hrami s dopravní tematikou.
Formou vyprávění, četbou knih, encyklopedií, sledováním příběhů se dozvídají o ţivotě dětí v různých zemích.
Učí se základy slušného chování nejen k sobě navzájem, ale i k dospělým lidem kolem sebe. Vhodnou motivací paní učitelka vštěpuje dětem pravidla slovní i mimoslovní komunikace
Rizika

nedostatek estetických a etických podnětů a příleţitostí k jejich kultivovanému
proţívání a vyjádření
- 21 -
 přítomnost nevhodných, podbízivých a nevkusných podnětů
 nevhodný mravní vzor okolí (děti jsou svědky nespravedlivého, nezdvořilého,
hrubého, ironického, popř. agresivního chování, netolerantních, necitlivých či
nevšímavých postojů apod.) včetně nevhodných vzorů v médiích

příliš mnoho nefunkčních pravidel ve skupině, děti se nepodílejí na jejich vytváření, ne všichni je dodrţují (např. někteří dospělí)
 zvýhodňování a znevýhodňování některých dětí ve skupině
 schematické mravní hodnocení bez moţnosti dítěte vyjádřit vlastní úsudek
 nedostatek příleţitostí k nápravě jednání, které bylo proti pravidlům
 ironizování a znevaţování úsilí dítěte

potlačování autonomního chování dítěte v zájmu zkratkovitého dosaţení vnější disciplíny a poslušnosti

nevšímavost k nevhodné komunikaci a jednání mezi dětmi, přehlíţení neţádoucího chování některých dětí, schematické řešení konfliktů bez zjišťování
příčin jejich vzniku

chybějící informace o tom, jak se chránit před nebezpečím hrozícím od neznámých lidí

nedostatek příleţitostí k rozvoji uměleckých dovedností dítěte a k vytváření jeho estetického vztahu k prostředí, ke kultuře a umění
- 22 -
6.1.5.
Dítě a svět
Vzdělávací oblast: Dítě a svět
 získání
pozitivního
vztahu k přírodě a ke
svému okolí
 chránění přírody a
péče o ni
 osvojování si dovedností a poznatků potřebných k péči o okolí a o ochraně dítěte
před nebezpečnými
vlivy
 rozvíjení úcty k ţivotu
 vytváření povědomí o
vlastní sounáleţitosti
se světem, s ţivou a
neţivou
přírodou,
lidmi, společností a
planetou Zemi
 probouzení zájmu o
získávání nových poznatků a informací
rozpoznávat a sledovat změny
v přírodě – roční období, ţivá a
neţivá příroda, přírodní jevy a
děje, podnebí, počasí, ovzduší
činnosti vedoucí k orientaci v říši
zvířat – poznávat domácí zvířata, jejich zvuky, jejich přirozené
prostředí, jejich mláďata, čím se
ţiví, jak o ně pečovat, jejich uţitečnost pro člověka,
orientovat se mezi zvířaty volně
ţijícími a cizokrajnými, poznávat
jejich přirozené prostředí pomocí encyklopedií, knih,
poznávat některé rostliny, keře a
stromy ve svém okolí
vyuţívání darů přírody – ovoce,
zelenina, sběr lesních plodů
atd.,
seznámení dětí s potravinovým
řetězcem v přírodě,
činnosti podporující ochranu přírody – třídění odpadků, pečují o
svou třídu i své věci, atd.,
sledování ekologických pořadů
pro děti,
seznamování dětí s lidmi, kteří
se starají o zvířata, o přírodu –
besedy, činnosti podporující orientaci dětí v dopravních situacích – bezpečnost v dopravním
provozu, přepravování v autě,
doprava v hromadných dop.
prostředcích, seznámení a poznání základních dopravních
prostředků a k čemu slouţí,
chování na ulici, v dopravních
prostředcích, poučení o moţných nebezpečných situacích a
dostupné pomoci – policie, hasi-
orientace v ţivé a
neţivé přírodě,
rozpoznání základních druhů domácích zvířat a orientace v jejich prostředí,
uvědomění si vlastní zodpovědnosti za
prostředí, které mě
obklopuje, péče o
vlastní domácí zvířata,
orientace na ulici a
znalost základních
pravidel chování na
ulici, orientace, pomoc
v nebezpečných
situacích,
všímat si změn ve
svém nejbliţším
okolí
- 23 -
Vzdělávací oblast: Dítě a svět
či, záchranná sluţba,
práce s literárními texty, materiály, vyuţití encyklopedií, knih
atd. vyuţívání přírodního materiálu v estetických činnostech,
orientace v základních informacích o našem státu
Dítě a svět
V kaţdodenní výchovné práci dbá učitelka na správné pozdravení, oslovení, poděkování. Vede děti ke kladnému vztahu ke spoluţákům, vzájemné úctě, toleranci, potlačování násilí. Učí děti pomáhat slabším kamarádům a starým lidem.
Učitelka vede děti k tomu, aby si uvědomovaly, ţe někteří lidé se odlišují - fyzické
nebo psychické postiţení, učí se toleranci a schopnosti pochopit druhé.
Organizujeme besedy s Policií ČR – výchova dětí k toleranci v praktickém ţivotě,
odmítání rasismu, boj proti šikaně.
Povídáme si o zemích, které jsme navštívili, seznamujeme se s typickými jídly, způsobem ţivota.
Četbou, vyprávěním, pomocí didaktických her se děti dozvídají mnoho zajímavého o
světě kolem nás. Své znalosti si pak mohou ověřit v různých soutěţích (soutěţ
v poznávání zvířat, rostlin, obrázková lota a pexesa, výtvarné soutěţe aj.) Různými
výtvarnými technikami vytváří plošné a prostorové práce s přírodní tematikou.
V oblasti rozmanitosti přírody lze s ţáky zařazovat vycházky a sledování přírody
v terénu, sledují přírodu okny učebny nebo se se změnami přírody seznamují pomocí
naučných filmů na CD, prohlíţením obrazových publikací či ve výjimečných případech donesením kousku ţivé přírody do učebny. Vedeme děti k ochraně přírody, povídáme si o tom, jak se staráme o zvířata, o rostliny apod. Nedílnou součástí školního vzdělávacího programu je koncepce ekologické výchovy, jejímţ hlavním cílem je
vést děti k pochopení nezbytnosti ochrany přírody a chápání člověka jako její součásti.
Rizika

nedostatek příleţitostí vidět a vnímat svět v jeho pestrosti a změně, v jeho dění a řádu

nedostatečné a nepřiměřené informace, nedostatečné, nepravdivé nebo ţádné odpovědi na otázky dětí

jednotvárná, málo rozmanitá nabídka činností, málo podnětné, málo pestré a
málo obměňované prostředí, nebo prostředí nepřehledné, neupravené, neuspořádané, s nadbytkem hraček a věcí
- 24 -

výběr a nabídka témat, která jsou ţivotu dítěte příliš vzdálená, pro jeho vnímání a chápání náročná, která přesahují přirozenou zkušenost dítěte a nejsou
pro dítě prakticky vyuţitelná
 uţívání abstraktních pojmů, předávání „hotových“ poznatků
 převaha zprostředkovaného poznávání světa (obraz, film)

nedostatek pozornosti prevenci vlivů prostředí, které mohou být pro dítě nezdravé a nebezpečné
 nedodrţování pravidel péče o zdravé prostředí v provozu mateřské školy

špatný příklad dospělých (chování ohroţující ţivotní prostředí, neekologické
postoje, xenofobní chování, lhostejnost k problémům kolem sebe a neochota
podílet se na jejich řešení)

uzavřenost školy a jejího vzdělávacího programu vůči existujícím problémům a
aktuálnímu dění
Poznámka: Pedagog postupuje při vzdělávání dětí s maximálním zřetelem
k rozdílnosti jejich vzdělávacích potřeb tak, aby mohl uplatňovat individuálně optimální cesty a přístupy, improvizovat a průběţně kombinovat v rámci třídního programu.
Výše uvedené očekávané výstupy v materiálu ŠVP jsou konkretizovány a plněny individuálně u jednotlivých dětí.
- 25 -
7. Integrované bloky
Vzdělávací obsah ŠVP PV mateřské školy je rozdělen do tematických okruhů, které
jsou zakomponovány do integrovaných bloků a dílčích podtémat.
Integrované bloky nabízejí dítěti vzdělávací obsah v přirozených souvislostech
a vazbách. Vycházejí z přirozeného vývoje dítěte předškolního věku a z koncepce
mateřské školy. Dítě tak nezískává izolované poznatky a dovednosti, zkušenosti jsou
komplexnější, v logických souvislostech, pro dítě jsou snáze uchopitelné a prakticky
vyuţitelné. Tyto integrované bloky jsme zvolili na základě zkušeností, mnohaleté praxe pedagogických pracovníků. Učitelce slouţí jako východisko pro přípravu vlastní
vzdělávací nabídky. Tyto integrované bloky jsou různě, nestejnoměrně časově omezené a vztahují se logicky k určitým ročním specifickým děním. S kaţdým tématem
můţe paní učitelka pracovat podle aktuální potřeby, zájmu a přání dětí.
7.1. Podzim:
a) Svět kolem mne:

moje rodina, moje jméno a adresa, záţitky z prázdnin, jak půjdu do školy,
bezpečnost na silnici, co se sklízí na naší zahrádce a v sadě, na které ovoce a
zeleninu se těším, barvy kolem mne, barvy ročních období, dozrávání plodů,
poznáváme základní chuti ovoce a zeleniny všemi smysly
b) poznáváme barvy, tvoříme barvy, chceme barevnou třídu
c) Já a můj domov:

s čím si rád hraji doma, půjčujeme si hračky a jsme na sebe hodní

těšíme se na rodiče, kde rodiče pracují, kde bydlím

náš dům, prostory doma, jak se jmenují a k čemu slouţí

z pohádky do pohádky v pohádkovém světě, správné zacházení s knihou, láska ke knihám a literatuře

chodíš rád do divadla?, co se Ti v divadle líbí?, masky a dramatizace
d) Hrajeme si celý den:

co k čemu slouţí a kdo to pouţívá, předměty denní potřeby, hračky

tvary, barvy, materiál

co děláme celý den, časové pojmy, dny v týdnu, orientace v prostředí, prostorové představy

knihy a jejich vyuţití, které knihy mám doma, nejznámější pohádky, dramatizace pohádek a jejich hlavní postavy
e) Barevný podzim:

kdo létá a odlétá, pole, louky, lesy a plody pro lidi a zvířátka, co dělají, jak ţijí
zvířátka domácí, co dělají a jak ţijí zvířátka ve volné přírodě

i na podzim můţeme hrát hezké hry a pouštět draky, ale musíme se dobře oblékat, abychom nebyli nemocní, péče o své zdraví
- 26 -
7.2. Zima
a) Zima a zimní radovánky:

hrajeme si na sněhu a na ledu, teplé oblečení, vlastnosti ledu a sněhu, zimní
sporty, bezpečnost při hře i na cestě

předměty denní potřeby, pojmenování a způsob pouţití, orientace v prostoru a
na ploše, kdo hledá – najde

kdy co děláme, spojení časových představ s denními činnostmi, které děti pravidelně vykonávají
b) Čas sváteční, čas vánoční:

zvyky, tradice, oslavy, besídky, dárky pro přátele a nejmilejší doma

kdo na mne doma čeká, moje rodina, členové rodiny, co kdo doma dělá a jak
si doma pomáháme, co doma vaříme o svátečních dnech

základní suroviny pro přípravu jídla a pečení cukroví, poznáváme základní suroviny všemi smysly, štědrovečerní večeře, co mi doma chutná

vánoční pamlsky pro zvířátka, jak obdaruji zvířátka a proč
c) Věci kolem nás:

hudba, hudební nástroje

jak si budu hrát, sportuji pro své zdraví, posiluji svoje tělo, jak si chráním svoje
zdraví

dopraví prostředky a jejich účel, bezpečnost na silnici

jak chránit přírodu kolem sebe, park v nemocnici, zahrádku, sad, louky, les a
hory, jak chránit naši planetu
d) Kdo co dělá:

povolání, se kterými se děti setkávají, povolání, která jiţ dobře znají z domova,
význam práce pro jednotlivce i společnost, co dělají moji rodiče, co budu dělat
já, aţ budu veliký

co se z čeho vyrábí, materiály a jejich charakteristické vlastnosti

ochrana přírody, ochrana zdraví a léčení nemocných lidí nebo zvířátek a přírody

základní a mnoţstevní pojmy
7.3. Jaro
a) Voláme Tě – sluníčko:

jaro ve městě a na venkově, zvířátka a jejich mláďata, jak se chovat ke zvířátkům a jak o ně pečovat doma i v přírodě, moje nejmilejší zvířátko; zvířátko,
které mám doma, nebo které bych si přál

cyklus ţivota rostlin a péče o ně, stromy v lese a na zahradě

„Den Země“, ochrana ţivotního prostředí, jak se budu chovat k přírodě, kouř a
smog ve městě, zdravý vzduch v přírodě, co se v přírodě smí – a co se nesmí,
zdraví lidí a zvířátek
- 27 -

svátky jara, zvyky a obyčeje; co se děje, kdyţ jaro zaťuká, jaro v přírodě a jarní zvyky (Velikonoce)
b) Slavíme rozkvetlé svátky v květnu:

maminka má svátek, komu a jaké dárky a květiny dát k svátku

moje město a hlavní město naší republiky, naše republika má svátek

ohleduplnost k přírodě, kvetoucí keře a stromy, poznáváme a určujeme rozdíly

děti na celém světě mají svátek; stejné hry, ale různá barva pleti, různé druhy
oblečení, různá řeč, slavíme svátek v nemocnici
7.4. Léto
a) Přichází léto:

pojedeme na výlet do ZOO; cizokrajná zvířata, cestování a bezpečnost na
cestách, léto v přírodě a rozmary počasí, přírodní jevy a jejich označení (bouře, blesk, déšť, vítr), jak se správně zachovat, abych si ochránil svoje zdraví;
změny v počasí a v přírodě
b) Hurá, volají nás prázdniny:

nebezpečí ohně, dobrý sluha – zlý pán, nebezpečí štípnutí hmyzem, hmyz na
louce a v lese

vodní sporty a radovánky, nebezpečí ve vodě, voda a jejich dary, vlastnosti
vody

letní sporty a nebezpečí úrazů, první pomoc, co dělat, kdyţ se zraním
- 28 -
8. Aktivity školy
V průběhu školního roku zajišťuje škola různé vzdělávací, kulturní a společenské akce:

Besedy se členy Policie ČR, s Městskou policií

Besedy se členy Hasičského záchranného sboru

Besedy se členy RZP- první pomoc
9. Hodnocení a evaluační činnosti v MŠ speciální
Evaluací se rozumí průběţné vyhodnocování poskytovaného vzdělávání a jeho výsledků, které slouţí pro zkvalitnění činnosti školy. Evaluace se uplatňuje při tvorbě
Školního vzdělávacího programu, který je pravidelně analyzován a konfrontován s
třídními vzdělávacími programy. Analyzován je i běţný pedagogický proces a z výsledků jsou vyvozovány odpovídající závěry. Vnitřní evaluace probíhá na úrovni tříd,
tu provádí jednotlivý pedagog a na úrovni školy ji provádí celý pedagogický sbor.
Názory na hodnocení činnosti školy získávají pedagogičtí pracovníci průběţnými
pohovory s dětmi, jejich zákonnými zástupci a zdravotním personálem. Získané
informace vyhodnocujeme a vyuţíváme ke zkvalitnění své práce.
Evaluace a autoevaluace vychází z:
- Pozorování a opakované pozorování dětí (sledování a hodnocení jednotlivých pokroků).
- Pozorování herních aktivit dítěte.
- Rozhovorů s dětmi a s rodiči.
- Pedagogických porad.
- Hospitační činnosti ředitele.
- Analýz a hodnocení třídní i individuální dokumentace.
- Anket, dotazníků.
- Analýz ŠVP a podmínek školy.
Evaluace a hodnocení na úrovni Školního vzdělávacího programu
Provádíme 1x ročně (konec školního roku) na základě:
Formální a obsahové zpracování – úplnost a přehlednost
Naplňování cílů a záměrů ŠVP
Kvalita podmínek vzdělávání (předpoklady, okolnosti, situace)
Způsob zpracování a realizace vzdělávacího obsahu, obsahová a formální kvalita
tematických celků
Propojenost a soulad s RVP PV
Otevřenost ŠVP – rozvoj školy, zkvalitňování vzdělávání
Příspěvky rodičů (dotazníky, náměty) – 1x ročně
Hospitační činnost ředitelky
Průběh vzdělávání – pedagogický styl (metody a formy práce, metodické a diagnostické postupy)
-vzdělávací nabídka (TVP a naplňování, promyšlenost, plánovitost,
- 29 -
činností, naplňování cílů)
Výsledky vzdělávání – vzdělávací přínos u dětí – individuální pokroky
Evaluace a hodnocení na úrovni Třídního vzdělávacího plánu
Provádíme ji 2x ročně (pololetí, konec školního roku – IVP) na základě:
Zpětná vazba tematických částí:
- hodnocení po skončení kaţdé tematické části – zpětná vazba.
- průběţně vyhodnocujeme, jak zvolené činnosti napomohly naplnění cílů.
- průběţné zaznamenávání:
- nejsilnějších záţitků dětí
- co děti nejvíce oslovilo, zaujalo
- co se ten den naučily nebo dozvěděly nového
- jak zvolené činnosti napomohly k naplňování cílů, zda byly
pestré nebo jednostranné
- co se nepodařilo
Diagnostika dítěte
Vychází ze znalosti výchozího vývojového stupně dítěte, zdravotního stavu, míře postiţení a z očekávaných kompetencí RVP.
Pedagog sleduje rozvoj přiměřenému věku a zdravotním problémům kaţdého dítěte,
jeho pokroky a spolupracuje se SPC.
Průběţné zaznamenávání (pozorování dítěte).
Projevy dětí – popisně, empaticky, především pozitivně.
Potřeby dítěte, zájmy, talent.
Záznamy o dětech jsou důvěrné.
Autoevaluace (sebehodnocení vlastní práce učitelky)
Ústní hodnocení denních činností společně s kolegyní, jaké jsme pouţily metody,
prostředky, jaká byla komunikace, organizace, odezva u dětí, výsledky práce, plánování dalších postupů.
Zpětná vazba, kterou poskytuje vnitřní a vnější prostředí MŠ, především děti.
Plnění povinností, přínos pro školu.
Vlastní chování, komunikace a interakce – vlastní příklad dětem, vstřícnost, reakce
na potřeby dětí, práce s hlasem apod.
Schopnost týmové práce a spolupráce – tvorba TVP, vyuţívání evaluačních procesů,
spolupráce s rodiči.
Uplatnění dalšího vzdělávání v praxi.
2x ročně písemný zápis (pololetí, konec školního roku) – celkový průběh, zvolené
metody, formy, postupy a prostředky práce vzhledem k reakcím dětí a jejich vzdělávacímu přínosu.
Hodnocení podmínek výchovně vzdělávací práce.
Zpětná vazba od rodičů:
Denní rozhovory při předávání dětí.
Rozhovory při příleţitostných a organizovaných akcích.
Dotazník 1x ročně.
- 30 -
Další podněty vnější evaluace
Chování a vzdělávání dětí v základní škole – setkávání pedagogů ZŠ a MŠ, předávání informací.
Ohlasy po školních akcích a veřejných vystoupeních dětí.
Zájem rodičů o umístění dětí do mateřské školy.
Zjištění a hodnocení ČŠI a jiných kontrolních orgánů.
Využití získaných poznatků a závěrů
Získané výsledky vyjádříme formou závěrečné analýzy, ve které sledujeme:
- Cíl evaluace,
- shrnutí poznatků, informací a jejich následný rozbor,
- zjištění příčin nedostatků a hledání cest k jejich nápravě.
- 31 -

mateřská škola speciální - MŠ, ZŠ a Praktická škola České

Transkript

Podobné dokumenty

Lions Eye - Týden sociálních služeb

Silné stránky u dětí a jak s nimi pracovat Jak rozvíjet u dětí emoční

Podzim 2009 DOBNET ZPRAVODAJ