AL-KÁIDA

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav
Seminář GPS III. ročník
AL-KÁIDA
Seminární práce
Jméno a příjmení:
Třída:
Datum:
1
Vojtěch Tůma
7. O
29. 1. 2016
Al-Káida
1. Základní informace
Al-Káidu lze označit jako militantní teroristickou organizaci, jejímž hlavním cílem je
zřízení tzv. chalífátů, což jsou čistě muslimské státy, na území Arabského poloostrova a
v dalších zemích Blízkého a Středního Východu. Mezi
své úhlavní nepřátele řadí především Spojené státy
americké, které viní z drancování arabského ropného
bohatství a snahy o dosažení rozhodujícího vlivu v této
oblasti. Na seznam jejích nepřátel se dále dostal např.
Izrael nebo jiné západní evropské země, především pak
Obrázek 1: vlajka Al-Káidy
Velkou Británii, která výrazně podporuje americké vojenské operace. Když se řekne Al-Káida,
všem by se určitě měly vybavit útoky konané 11. září roku 2001, při nichž dvě letadla, která
byla unesena právě touto organizací, narazila do budov Světového obchodního centra v New
Yorku.
2. Historie
a) Počátky organizace
Neví se, kdy přesně byla tato organizace založena, ovšem v drtivé většině případů se
objevují odhady, které ukazují na druhou polovinu 80. let minulého století – nejčastěji je pak
uváděn rok 1988. Její kořeny však sahají ještě o pár let zpět, konkrétně do doby, kdy se
v Afghánistánu začíná formovat odpor proti sovětské okupaci organizovaný arabskými
mudžáhidy (muslimové, kteří jsou angažováni v ideologickém a fyzickém boji), kteří se těšili
podpory ze strany USA. Po odchodu sovětských vojsk tak v zemi zůstaly velké skupiny
bojovníků, které byly velmi dobře vyzbrojeny a kvalitně vycvičeny v boji. S řadou z těchto
mudžáhidů se rozhodl navázat kontakt zámožný podnikatel ve stavebnictví Usáma bin Ládin a
nabídl jim místo v nově vznikající ryze islámské organizaci Al-Káida.
2
b) Začátek konfliktu s USA
Obrat ve vztahu k USA nastává krátce po irácké invazi do sousedního Kuvajtu v roce
1990. Saúdská Arábie se obávala přímého střetu s početnější iráckou armádou, bin Ládin proto
tehdejšímu králi Fahdovi nabídl pomoc svých mudžáhidů. Monarcha však jeho nabídku odmítl,
a místo toho povolil Spojeným státům zřídit na saúdském území vojenské základny, což bin
Ládina pochopitelně popudilo. Začal veřejně kritizovat královo rozhodnutí, za což byl nakonec
ze země vypovězen a v roce 1992 se uchýlil do exilu v Súdánu.
Tam Bin Ládin zpočátku pomáhal vládě pučistického generála Umara al-Bašíra, taktéž se
spojil s egyptským lékařem Ajmánem Zavahrím, jehož teroristická organizace s názvem AlDžihád se přetransformovala do jádra Al-Káidy. Poté, co se členové Džihádu neúspěšně
pokusili zavraždit vrcholné egyptské politiky, byli ze Súdánu vyhnáni. V květnu 1996 to samé
potkalo i bin Ládina, kterému saúdská vláda zrušila státní občanství a zabavila majetek.
c) Přesídlení do Afghánistánu
Novým útočištěm Al-Káidy
se stal Afghánistán. Důvod byl
prostý, tato země se po odchodu
Sovětů v roce 1989 zmítala v
bezvládí, moc postupně přecházela
do
rukou
členů
militantního
islámského hnutí Tálibán. Pro bin
Ládina se tak tento stát, který byl
izolován od ostatního světa, a
vládli v něm ideologicky spříznění
sunnitští islámští fundamentalisté,
Obrázek 2: Mapa - rozmístění organizace po světě
stal ideálním místem pro zřízení nového hlavního štábu. Bin Ládin zde formuloval hlavní
ideologické cíle organizace, jimiž byli zejména očištění islámských zemí od bezvěrců a vyhnání
všech zahraničních armád. Otevřeně vyhlásil válku Spojeným státům americkým a jejich
spojencům. V roce 1998 pak spolu se Zavahrím a dalšími islámskými vůdci vydal fatvu
vybízející muslimy k zabíjení Američanů a jejich spojenců kdykoli a kdekoli.
3
3. Organizační struktura
Al-Káida je organizovaná velmi promyšleně a efektivně. Základními jednotkami ve
struktuře sítě jsou tříčlenné buňky operující takřka po celém světě. Jejich členové znají
navzájem pouze sami sebe a svého velitele. Velitelé stojící nad nimi jsou v kontaktu vždy pouze
s dalšími třemi buňkami. Tento systém pokračuje až k samotným špičkám a vrcholnému vedení
celé organizace. Výhoda této struktury je především v jejím utajení a je opravdu velmi obtížné
provést infiltraci zvenčí. Když už se podaří odhalit a dopadnout člena Al-Káidy, většinou může
prozradit jen kolegy z buňky a přímého velitele. Není-li dopaden velitel, další stopy mizí.
Tento systém se v praxi osvědčil, o čemž svědčí i relativně malá úspěšnost lovu na špičky
velení
Al-Káidy.
Je běžné,
že členové
uvedených buněk pracují po dlouhou dobu jako
tzv. „spící agenti“, což znamená, že nevyvíjejí
žádnou vlastní teroristickou činnost a žijí ve
společnosti naprosto skrytě. Teprve v případě
potřeby, např. po několika letech je terorista
aktivován a provede předem dohodnutou práci.
Ke komunikaci používají členové Al-Káidy
moderní
technologie,
domlouvají
se
i
Obrázek 3: organizační struktura Al-Káidy
prostřednictvím
internetu
v
zašifrovaných
zprávách, jež lze jen stěží rozkódovat.
4. Příklad teroristického útoku
Teroristickou akcí, která Usámu bin Ládinovi získala nejvíce pozornosti před 11. zářím,
byly útoky na velvyslanectví Spojených státu amerických v Dar es Salaamu (Tanzánie)
a Nairobi (Keňa) ze 7. srpna 1998. Útoky proběhly symbolicky v den 8. výročí příjezdu
amerických vojsk do Saúdské Arábie. Výbuch v Nairobi zabil 213 osob a podle odhadu bylo
dalších přibližně 4000 osob zraněno. Výbuch v Dar-es-Salaamu zas tak ničivý nebyl, zabil 12
osob a zranil jich 85. Paradoxem je, že i když byly útoky primárně namířeny na Američany,
naprostou většinu zabitých tvořili místní obyvatelé. Vzhledem k nestabilní situaci okolních
zemí, jimiž jsou např. Somálsko, Rwanda či Uganda, se Keňa a Tanzánie ukazovaly být
vhodným místem pro přípravu a realizaci teroristických útoků. Vymáhání práva v zemích této
4
oblasti bylo velmi problematické, působilo zde řada místních zločineckých organizací, hranice
byli velmi slabě kontrolovány a existovalo zde napětí mezi místními křesťany a muslimy. To
vše pro teroristy vytvořilo velice úrodnou půdu.
Al-Káida sledovala americká velvyslanectví a připravovala půdu pro útok. V
květnu 1998 jeden z teroristů v Nairobi pronajal dům s garáží, aby bylo kde vyrábět bomby.
Další z nich koupil bílý nákladní vůz jako vozidlo pro bombový útok. V červnu 1998 si teroristé
pronajali dům asi 6 kilometrů od velvyslanectví v Dar-es-Salaamu. Komponenty pro výrobu
bomb byly přepravovány skrytě v pytlích s rýží. V bombě určené pro Nairobi byl
použit Trinitrotoluen, dusičnan hliníku a hliníkový prášek. Výbušninu teroristé umístili do
dvaceti dřevěných beden a naložili do nákladního vozu.
Dne 7. srpna 1998 dopoledne nákladní vůz s výbušninou přijel k zamčené zadní bráně
velvyslanectví v Nairobi a zastavil. Z auta vystoupil spolujezdec a žádal strážného, aby otevřel
bránu. Se svou žádostí neuspěl. Strážný řekl, že nemá klíč od brány a po nezdařeném pokusu o
telefonát začal utíkat pryč od brány. Řidič dvakrát vystřelil z pistole otevřenými dveřmi auta na
prchajícího strážného, ale ani jednou netrefil. Spolujezdec, stojící vedle auta, v panice začal
házet ruční granáty. Hodil celkem čtyři a
začal rychle utíkat od auta. Následně došlo
k výbuchu. Budova, která stála těsně vedle
velvyslanectví,
se
zřítila.
Budova
velvyslanectví sice zůstala stát, ovšem byla
značně poškozena. Tato událost vedla
k nařízení, které zajišťovalo okamžité
zvýšení zabezpečení amerických institucí
Obrázek 4: trosky budovy velvyslanectví v Nairobi
ve světě.
Jako odezvu na útoky prezident Bill Clinton schválil operaci nazvanou Infinite Reach. 20.
srpna 1998 Američané zaútočili raketami na cíle v Súdánu a Afghánistánu, z jejich válečných
lodí bylo odpáleno více než 70 raket Tomahawk. Podle tvrzení USA došlo ke zničení
výcvikových
táborů
teroristů
v
Afghánistánu
a
chemické
továrny Al-
Shifa poblíž Chartúmu v Súdánu, v níž se údajně měly vyrábět produkty potřebné pro výrobu
nervového plynu pro teroristy. Americké velvyslanectví v Nairobi bylo nakonec přesunuto z
centra města do jiné oblasti.
5
5. Smrt Usámy binbin-Ládina
Posuneme se o několik let dopředu a zaměříme se na jeden z asi nejvýznamnějších
momentů v dějinách této organizace, jímž je smrt jejího lídra Usámy bin-Ládina. Na stopu
tohoto teroristy tajné služby přivedl kurýr Abu Ahmed al-Kuwaiti, jehož služeb bin Ládin
dlouhodobě využíval, a o kterém se agentům CIA během roku 2007 zmínili vězni držení ve
věznici na Guantanámu. V roce 2009 se jim podařilo sledovaného muže vystopovat až do
severního Pákistánu. V srpnu roku 2010 je pak kurýr dovedl k samotné rezidenci Bin Ládina,
neobyčejně rozlehlému domu o velikosti 279 m2. Tato rezidence byla rozlohou osmkrát větší
nežli okolní domy, avšak neměla telefonní či internetové připojení pevnou linkou. Naopak dům
byl dobře zabezpečen: přístup byl chráněn dvěma branami a zdmi o výšce 4 až 5 metrů. Během
září 2010 začínala v CIA narůstat jistota, že v domě bydlí právě Bin Ládin.
Dne 1. května 2011 oznámil americký prezident Barack Obama v přímém přenosu
televizní stanice CNN, že byl bin Ládin zabit při cílené operaci ve svém sídle u Abbottábádu,
ležícím v blízkosti pákistánské vojenské akademie, asi sto kilometrů severně od pákistánské
metropole Islámábádu. Celá přestřelka v rezidenci trvala 40 minut. Při akci, na které
spolupracoval tým zvláštních tajných amerických sil, byl Usáma bin Ládin střelen do hlavy a
do hrudi. John Brennan, vrchní
poradce prezidenta Spojených států
amerických pro oblast terorismu, na
tiskové konferenci řekl, že speciální
komando, které v Pákistánu zabilo
Usámu bin Ládina, nemělo rozkaz
ho přímo zabít. Mezi raněnými ani
mrtvými nebyl nikdo z útočícího
komanda. To tam vysadily čtyři
Obrázek 5: bin Ládinovo sídlo v Abbottábádu
americké vrtulníky. Bin Ládinovi strážci po nich začali střílet ze střechy, přičemž jeden z
vrtulníků spadl. Sám bin-Ládin se poté zapojil do přestřelky, při níž byl kromě něj zabit ještě
jeden z jeho synů. Američané pak teroristovo tělo, které bylo svrženo do moře, pohřbili
v souladu s islámskými tradicemi do 24 hodin od chvíle, kdy skonal.
6
6. Ajmán Zavahrí
Po smrti Usámy bin Ládina se novým šéfem organizace Al-Káida stal Ajmán Zavahrí,
který se narodil 19. června 1951 v Káhiře do rodiny lékařů a učenců. Také on vystudoval v 70.
letech medicínu na Káhirské univerzitě a získal diplom z chirurgie. Hlavní ideolog Al-Káidy se
pohyboval mezi egyptskými radikály od roku 1966, kdy byl jako patnáctiletý zatčen za členství
v zakázaném Muslimském bratrstvu. Jeho členem byl až do roku 1973. Tehdy se stal vůdcem
organizace Nový džihád, která pravděpodobně stála za atentátem na prezidenta Anvara Sadata
a na sklonku tisíciletí, jak již bylo zmíněné, splynula s Al-Káidou.
Na počátku 80. let si odseděl tříletý trest za nelegální držení zbraně a od roku 1985 se
pohyboval v emigraci. Údajně odjel do Saúdské Arábie a následně do Pákistánu. Poté měl
pobývat v Dánsku, Švýcarsku, USA a Súdánu. Za vedení nelegální organizace a přípravu
násilných činů a vražd jej egyptský soud v roce 1999 odsoudil v nepřítomnosti k trestu smrti.
Interpol na něj téhož roku vydal mezinárodní zatykač a FBI jej zařadila na seznam 22
nejhledanějších teroristů světa. Na jeho hlavu je vypsána odměna 25 miliónů dolarů.
7. Současnost
V poslední době o sobě Al-Káida dala nejvíce vědět při útocích na luxusní hotel Radisson
Blu v metropoli Bamako v Mali a na kavárnu Capuccino s hotelem Splendid v centru
Ouagadougou, metropoli západoafrického
státu
Burkina
Faso.
U
prvního
jmenovaného útoku bylo zadrženo celkem
200 lidí, pokud ale rukojmí uměli recitovat
z Koránu,
byli
propuštěni.
Podle
malijského armádního velitele útok vedli
pouze dva ozbrojenci, kteří hotel, jenž je
velmi populární mezi zámožnými cizinci,
přepadli krátce po poledni. Obležení si
Obrázek 6: hotel Radisson Blu
nakonec vyžádalo 27 obětí, odpor nakonec utnuly malijské bezpečnostní síly doplněné o
příslušníky francouzských speciálních jednotek, jichž v této africké zemi působí zhruba 1000.
K útoku se přihlásila pod Al-Káidu spadající islamistická sekta Al-Murabitun.
7
Při druhém z útoků konaném v Burkině Faso tři až čtyři islámisté nejprve vtrhli do
kavárny Capuccino, v níž se v tu dobu pohybovalo asi 100 lidí, poté dokázali vniknout i do
hotelu Splendid. Po několika hodinách příprav zahájily místní jednotky zásah, logisticky je při
něm podpořili francouzští vojáci, kteří dorazili ze sousedního Mali. Akce, kterou komplikovala
skutečnost, že teroristé nastražili v hotelu výbušniny, skončila po deváté hodině. Bezpečnostní
síly osvobodily 150 lidí, z nichž 33 bylo zraněno. Mezi osvobozenými byl mimo jiné
burkinafaský ministr veřejných služeb, práce a sociálního zabezpečení. Zemřelo nejméně 29
lidí osmnácti národností. Zabiti byli čtyři teroristé, některé zdroje uvádějí, že dva z nich byly
ženy. K útoku se přihlásila Al-Káida v muslimském Maghribu (AQIM), která uvedla, že to byla
„pomsta Francii a nevěřícímu Západu“.
8. Použité zdroje
1)
Otevřená encyklopedie Wikipedie [Online] 25. 1. 2016
https://cs.wikipedia.org/wiki/Al-K%C3%A1ida
2)
Novinky.cz [Online] 25. 1. 2016 http://tema.novinky.cz/al-kaida
3)
Otevřená encyklopedie Wikipedie [Online] 25. 1. 2016
https://cs.wikipedia.org/wiki/Us%C3%A1ma_bin_L%C3%A1din
4)
Otevřená encyklopedie Wikipedie [Online] 25. 1. 2016
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Atok_na_americk%C3%A1_velvyslanectv%C3
%AD_v_Nairobi_a_Dar-es-Salaamu
5)
iDnes.cz [Online] 25. 1. 2016 http://zpravy.idnes.cz/teroristicke-utoky-v-srpnu-1998v-keni-a-tanzanii-f5g-/zahranicni.aspx?c=981110_143703_zahranicni_toy
6)
Česká televize [Online] 25. 1. 2016 http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1268913jak-zemrel-bin-ladin
7)
iDnes.cz [Online] 26. 1. 2016 http://zpravy.idnes.cz/americke-komando-zabilo-binladina-pohrbili-ho-do-more-pda/zahranicni.aspx?c=A110502_064024_zahranicni_kop
8)
iDnes.cz [Online] 26. 1. 2016 http://zpravy.idnes.cz/usama-zil-pred-smrti-v-luxusnimsidle-bez-telefonu-prozradil-ho-kuryr-1eb/zahranicni.aspx?c=A110502_105147_zahranicni_ipl
9)
Otevřená encyklopedie Wikipedie [Online] 26. 1. 2016
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ajm%C3%A1n_Zavahr%C3%AD
10)
Novinky.cz [Online] 26. 1. 2016 http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/236392novym-sefem-al-kaidy-je-ajman-zavahri.html
8
11)
Česká televize [Online] 26. 1. 2016 http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1660060dalsi-utok-al-kaidy-na-hotel-v-africe-v-burkina-fasu-zemrelo-29-lidi
12)
Novinky.cz [Online] 26. 1. 2016 http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/392000-priutoku-al-kaidy-na-hotel-v-burkine-faso-zemrelo-29-lidi-mezi-teroristy-byly-izeny.html
13)
iDnes.cz [Online] 26. 1. 2016 http://zpravy.idnes.cz/utok-na-hotel-slendid-v-burkinefaso-dbq-/zahranicni.aspx?c=A160116_071902_zahranicni_cen
14)
Aktuálně.cz [Online] 26. 1. 2016 http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zive-boj-protiterorismu-15-1/r~fd410c2ca27211e5bfa90025900fea04/
15)
iDnes.cz [Online] 26. 1. 2016 http://zpravy.idnes.cz/prepadeni-hotelu-v-mali-0v5/zahranicni.aspx?c=A151120_102131_zahranicni_mlb
16)
iDnes.cz [Online] 26. 1. 2016 http://zpravy.idnes.cz/mali-vyhlasilo-po-teroristickemutoku-vyjimecny-stav-na-10-dni-p68/zahranicni.aspx?c=A151121_002705_zahranicni_zt
17)
Česká televize [Online] 26. 1. 2016 http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1622017utocnici-drzi-v-maliskem-hotelu-170-rukojmich
Obrázek 1: vlajka Al-Káidy ................................................................................................................................. 2
Obrázek 2: Mapa - rozmístění organizace po světě ........................................................................................... 3
Obrázek 3: organizační struktura Al-Káidy ....................................................................................................... 4
Obrázek 4: trosky budovy velvyslanectví v Nairobi .......................................................................................... 5
Obrázek 5: bin Ládinovo sídlo v Abbottábádu .................................................................................................. 6
Obrázek 6: hotel Radisson Blu............................................................................................................................. 7
9
10