journal 3/2010

JOURNAL
LAFARGE CEMENT
3/2010
obsah
str. 6-9
str. 16–17
str. 18-19
LAFARGE CEMENT JOURNAL
číslo 3/2010, ročník 7
vychází 4x ročně, toto číslo
vychází 30. 09. 2010
vydavatel: Lafarge Cement, a. s.,
411 12 Čížkovice čp. 27
IČ: 14867494
tel.: 416 577 111
fax: 416 577 600
www.lafarge.cz
evidenční číslo: MK ČR E 16461
redakční rada: Ing. Michal Liška,
Mgr. Milena Hucanová
šéfredaktorka: Blanka Stehlíková – C.N.A.
fotografie cementárny na titulu: Jan Hodač
fotografie uvnitř časopisu: Archiv Lafarge
Cement, fototéka Skupiny Lafarge,
Lucie Šancová, Xella CZ, s.r.o., Stanislav
Rožánek SKD Průmstav – stavby a. s.,
prof. Ing. Emanuel Kula, CSc., V. Šimon,
Tomáš Trégl, fotospoust.cz,
http://de.adademic.ru, Lukáš Málek,
http://www.skogskyrkogarden.se,
KGK-WWA Photo, archiv Blanky Stehlíkové
design: Luděk Dolejší
Tento časopis je neprodejný,
distribuci zajišťuje vydavatel
str. 12–13
str. 14-15
Aktuality
Lafarge aktuálně
1-3
Téma
Niels Ledinek: Musíme být ještě více orientovaní
na snižování nákladů
4-5
Technologie
Technologické limity zateplování
prefabrikovaných domů
6-9
Materiály
Portlandský cement s vápencem CEM II/A-LL 52,5 R
10-11
Referenční stavba
Cementy Lafarge pro bytový projekt
12-13
Zajímavá stavba
První panelák v Česku
14-15
Ekologie
Biodiverzita bezobratlých v lesních ekosystémech
Krušných hor
16-17
Stavebnictví a EU
Chrám chmele a piva se pootevřel
18-19
Konstrukce mostů
Odvážná individuální řešení i prefabrikace
20-21
Stopy architektury
Skandinávská inspirace
pro meziválečnou architekturu
22-23
Betonové unikáty
Beton pro Expo v Šanghaji
24-27
Lafarge v síti
Lafarge na facebooku
28-29
Summary
str. 24–27
29
úvodník
Vážení čtenáři našeho Journalu,
před uzávěrkou vždy usilovně přemýšlím, co do úvodníku napsat. Tentokrát mě
nenapadá nic moc optimistického. Svazy průmyslu i stavebnictví bijí na poplach, ve
stavebnictví chybí práce, mluví se o nevyhnutelném krachu mnoha stavebních firem.
Některé z veřejných zakázek ministerstvo dopravy škrtá, a navíc byla pozastavena
i příprava nových akcí. Statistiky hovoří o „určitém“ poklesu stavební výroby v roce
2009 (o 1–3 %). Pro letošní rok sice odhadují pokles o 4–6 %, nicméně pro příští rok
navozují mírný optimizmus.
Podíváme-li se na to prostřednictvím konkrétnějších čísel a konkrétního výrobku,
tedy cementu, dostaneme poněkud odlišný obrázek. Z oficiální statistiky Svazu
výrobců cementu vyplývá, že celkový prodej cementu v ČR v roce 2009 ve srovnání
s rokem 2008 poklesl o 17 %. Tentýž svaz odhaduje další pokles tuzemských prodejů
v letošním roce, a sice o dalších cca 15 %. Situace v roce 2011 z dnešního pohledu
mnoho nadějí na radikální obrat k lepšímu nedává.
Z uvedených čísel dá se tedy vyvodit, že krize ve stavebnictví ještě nedosáhla svého
vrcholu či spíše dna. Dojde k tomu nejspíš až v příštím roce a období stabilizace,
by mohlo nastat rok poté. Jakákoliv současná prognóza je dost na vodě, protože
zahrnuje mnoho neznámých.
Jak se k tomu my postavíme?
Je jasné, že máme jen minimální možnost ovlivnit objem prodejů. Prosté snižování
ceny nic neřeší, protože ani velmi levný cement si na sklad nikdo, kdo ho
nepotřebuje, nekoupí.
Řadu služeb, které šetří náklady nám i vám, jsme již zavedli a spolehlivě fungují.
Jmenujme just in time dodávky 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, samoobslužnou
nakládku volně loženého cementu, služby naší laboratoře při optimalizaci vašich
receptur na výrobu čerstvého betonu, nové výrobky, nabízející stejné užitné
vlastnosti avšak nižší cenu.
Nadále se budeme soustřeďovat na vývoj nových výrobků a optimalizaci skladby
stávajících s cílem nám i vám dále snižovat výrobní náklady. Náš nový portlandský
cement s vápencem, CEM II/A-LL 52,5 R, který je od poloviny roku 2009 součástí
výrobkového portfolia, výborně obstál ve zkoušce času. Jeho vlastnosti se osvědčily
zejména u producentů pórobetonu. CEM II/A-LL 52,5 R představujeme na str. 10–11.
Další oblastí je zvyšovaní stability hlavních kvalitativních parametrů cementu
a snižování směrodatných odchylek, což by vám mělo umožnit dále optimalizovat
vaše receptury, a tím opět snižovat náklady. Jsme připraveni s kýmkoliv z vás velmi
úzce spolupracovat.
Lafarge se v období této krize celosvětově zaměřuje na snižování nákladů
a zvyšování užitných i kvalitativních vlastností výrobků tak, aby z krize vyšel
stabilnější a silnější. A my se snažíme a budeme snažit o totéž.
Ing. Ivan Mareš,
generální ředitel a předseda představenstva
Nejlepší výrobce stavebnin roku 2010
Slavnostním vyhlášením výsledků dne
16. 9. 2010 v Černé Hoře vyvrcholil už
třetí ročník soutěže Nejlepší výrobce stavebnin roku, který proběhl pod heslem
„Udržitelný rozvoj ve stavebním průmyslu v ČR“. Soutěž se opět konala pod záštitou Svazu podnikatelů ve stavebnictví,
Ministerstva průmyslu a obchodu a ÚRS
PRAHA, a. s., mediálním partnerem je
časopis Stavebnictví.
Cílem této soutěže bylo představit odborné i laické veřejnosti nejmodernější
výrobní provozy a závody průmyslu sta-
vebních hmot v České republice s jejich
progresivními výrobky pro stavebnictví
a další oblasti použití a ukázat, že i výroba stavebních hmot a materiálů může být
ohleduplná, šetrná k životnímu prostředí
a přitom moderní a úsporná. Společnost
Lafarge Cement, a. s., která se letos podruhé soutěže Nejlepší výrobce stavebnin
roku zúčastnila, byla opět nominována
mezi nejúspěšnější účastníky a získala
Cenu poroty. Navázala tak na předchozí
úspěch v loňskem roce, kdy se stala vítězem teto soutěže.
2010 | LC JOURNAL | 1
aktuality Lafarge
Den otevřených dveří
V sobotu 19. června mohli všichni zájemci
o hlubší poznávání svých průmyslových
sousedů opět navštívit cementárnu. Den
otevřených dveří, který se nesl ve znamení tématu „Cementárna a životní prostředí“, proběhl po dvouleté přestávce. Cílem
akce bylo srozumitelnou formou představit investice do provozu, které postupně
pomohly snížit vliv průmyslové činnosti
na životní prostředí na co nejnižší úroveň,
a ukázat směr, kam se moderní vývoj ve
výrobě cementu ubírá. Zároveň byly přiblíženy partnerské projekty, které jsou
cementárnou dlouhodobě podporovány.
Kromě nové haly na sekundární paliva si
návštěvníci mohli prohlédnout typy paliv,
které se dnes jako alternativa k fosilním
palivům hojně využívají. Speciální prostor byl věnován kontinuálnímu emisnímu monitoringu, po jehož představení si
opravdu každý mohl porovnat momentální stav emisí s platnými limity. Na rozdíl
od let minulých seznamování s procesem výroby zavedlo návštěvníky přímo
do mozku cementárny – řídicího střediska, kam se sbíhají veškeré informace
a odkud operátoři ovládají výrobní proces
pomocí počítačů.
Pomáháme lidem
postiženým
povodněmi
Nové stránky Milešovky
Do konce září letošního roku uvede
obecně prospěšná společnost Milešovka do provozu zrekonstruovaný web
www.milesovka.cz. Atraktivní podoba
stránek nabídne informace nejen o Milešovce, ale také o celém Českém středohoří a společnosti, která se o revitalizaci
vrcholu stará již od roku 1997. Uživatelé
stránek naleznou na webu www.milesovka.cz mnoho turistických informací,
jako jsou například podrobné itineráře,
cíle a další služby. Největším lákadlem
se nejspíš stane online kamera, prostřednictvím které budou návštěvníci
moci sledovat panoramatický rozhled
z Milešovky. Pro zájemce o výlet budou
na webu připravena základní meteorologická data, tj. teplota, směr a rychlost
větru. Nová verze umožní data pružně
obměňovat.
Stejně tak jako vloni cementárna pomáhala po ničivých letních povodních, tentokrát na Liberecku. Po poradě s krizovým
štábem Libereckého kraje finanční pomoc
zamířila přímo obyvatelům městečka Hejnice a obce Nová Ves nedaleko Chrastavy,
jejichž domy a zařízení patřily po srpnových záplavách k nejzdevastovanějším.
Pomoc pro občany byla bezprostředně po povodních nabídnuta starostům
obce a městečka a s jejich asistencí bylo
jednotlivým obyvatelům rozděleno na
450 tisíc Kč.
Zúčastněte se soutěže
Lafarge Invention Awards 2010!
LAFARGE
INVENTION AWARDS
2010
Do you think
outside the Box?
2 | LC JOURNAL | 2010
Pokud jste výzkumník, podnikatel, vynálezce, vědec nebo člen výzkumného týmu
a máte projekt, který by přinesl nový
výrobek, průmyslový postup, stavební
technologii nebo službu, zúčastněte se
soutěže Lafarge Invention Awards 2010!
Lafarge vám může pomoci, aby se váš
invenční nápad stal skutečností! Tvůrčí
projety spojené se stavebními materiály:
kamenivem, cementem, betonem, sádrou
a zaměřené na udržitelné stavebnictví se
mohou přihlásit do 15. října 2010. Pro tři
vítěze je připraveno třikrát 20 000 EUR.
Více informací naleznete na http://www.
lafarge-inventionawards.com/index_
en.html)
Kontakt: [email protected].
Skupina Lafarge napomáhá k prosazování udržitelného stavebnictví a věnuje
více než 50 % svého ročního rozpočtu na
výzkum problematiky udržitelného stavebnictví.
Pololetní výsledky
Multibat
v novém
Ve druhém čtvrtletí se zvýšily prodeje
Skupiny Lafarge o 2 % na 4,463 milionu
eur, provozní příjem se zvýšil o pět procent na 836 milionů eur, výnosnost tržeb
se zvýšila o 60 základních bodů na 18,8
procenta. Během prvního pololetí se snížil
prodej o tři procenta na 7,712 milionu
eur, provozní příjem se snížil o 5 procent
na 1,072 milionu eur a výnosnost tržeb se
snížila o 30 základních bodů na 13,9
procenta. K tomu Bruno Lafont dodává:
„V druhé čtvrtině roku značně poznamenané nestálým ekonomickým podnebím, se
snižujícími se objemy na mnoha trzích, ale
s ranými znaky zlepšení na některých rozvinutých trzích, Lafarge zaznamenal spolehlivý provozní výkon a stálé příjmy. Omezení investic a prodej nestrategických aktiv
pokračuje. V prvním pololetí to bylo ve
výši 350 milionů eur a už v roce 2010
bychom měli překonat hranici 500 milionů
eur, tedy dříve než bylo původně v plánu.“
V září se do prodeje dostává maltovinové pojivo Multibat PLUS v novém obalu.
Moderní design spojuje grafické prvky
Skupiny Lafarge s původní podobou
třicetikilového pytle. Jedná se zejména
o modifikaci loga, která byla vytvořena
speciálně pro obaly. Nově je také Multibat PLUS certifikován podle harmonizované normy ČSN EN 413-1 a nese tedy
označení CE. Tento krok kromě jiného
umožní i uplatnění tohoto výrobku na
zahraničních trzích.
Prodej v Malajsii
Skupina Lafarge získala 141 milionů Eur
za prodej minoritního podílu v Lafarge
Malayan Cement Berhad o objemu 11,2 %
akcií. Lafarge si ponechal manažerskou
kontrolu v malajských aktivech a zůstává
majoritním vlastníkem s jednapadesátiprocentní držbou akcií v LMCB. Čistý výnos
141 milionů eur bude zahrnut do programu omezení investic a prodej nestrategických aktiv pro rok 2010, jenž byl
představen v únoru.
Výzkum a vývoj
Měsíc bezpečnosti práce
Bezpečnosti práce a ochraně zdraví je
celoročně v Lafarge Cement, a. s., věnována
velká pozornost. Život a zdraví jsou nejvyššími firemními hodnotami, proto nejdůležitějším cílem v této oblasti je samozřejmě nejen vyrábět bez úrazů a nehod,
ale i bez nebezpečných činností. Firma se
zaměřuje zejména na dlouhodobou změnu chování zaměstnanců i dodavatelů,
investuje velké prostředky jak do opatření, která činí výrobu a údržbu bezpečnější, tak do vybavení a nejlepších osobních
pracovních ochranných pomůcek.
Každoročně v červnu navíc přichází s aktivitami pro zaměstnance, které přispívají
ke zvyšování povědomí o důležitosti vlastní bezpečnosti. Základ letošnímu měsíci
bezpečnosti poskytla rovnice: čisté a přehledné pracovní prostředí = bezpečnější.
Celý závod byl rozdělen na několik oblastí, jejichž úklidem se zabývaly pracovní
skupinky. Dále byla zřízena školicí míst-
nost, která pomocí praktických pomůcek
mapuje pravidla, předpisy a dokumenty,
jež jsou pro všechny, kteří se pohybují
v provozu, závazné. Vybraní zaměstnanci byli hluboce proškoleni z poskytování
první pomoci a ze záchrany pracovníka
z výšky. Dále zástupci firmy 3M v areálu závodu předvedli špičkové svářečské
kukly. Také bylo zavedeno používání STOP
knížek – jednoduché a účinné posouzení a řízení rizik na pracovišti těsně před
vlastní prací.
Lafarge soustavně usiluje o pokrok
svou strategií výzkumu a vývoje a nyní
se navíc zapojila do podpory projektu
Novacem „Start-up“. Lafarge je prvním signatářem závazku na podporu
vývoje, jenž navazuje na londýnskou
Imperial College. Novacem fond bude
použit na vývoj technologie a produktu
založeného na oxidu hořčíku a určeného
pro stavební průmysl. Signatáři závazku,
v nominální hodnotě jednoho milionu liber
mají zájem také následně podpořit spoluúčast na financování „Řady A“. Tento nový
produkt bude také využit v novém poloprůmyslovém závodě, který bude postaven
vedle již existující cementárny. Signatáři
budou mít přednostní přístup k testování produktu a budou se účastnit studie.
I když Lafarge investuje značné obnosy do
vlastního výzkumu, zajímá se také o slibné
technologie externích firem. Proto podporuje v raném stádiu vývoje i Novacem.
Lafarge v Roce biodiverzity
Skupina Lafarge se hlásí k idejím celosvětového Roku biodiverzity. Ve svých
lomech se stará o zachování, případně
obnovení původních rostlinných a živočišných ekosystémů. Aby Lafarge důkladně
poznal, jak chránit planetu, podílí se na
řadě partnerství, dialogů a vědeckých studií, jejichž výsledky zavádí do praktické
ochrany druhů.
2010 | LC JOURNAL | 3
téma
Musíme být ještě
více orientovaní
na snižování nákladů
Když Niels Ledinek v polovině roku 2009 přebíral funkci ředitele
závodu, došlo k poměrně výraznému poklesu evropského trhu s cementem. Následující rozhovor se
proto zaměřuje na cestu, kterou Niels Ledinek zvolil pro eliminaci dopadů krize na provoz cementárny.
Tedy zda se podařilo najít tvořivý potenciál v zaměstnancích, rezervy v nákladech nebo dále optimalizovat
využití sekundární paliv.
Ze svých dřívějších pracovních pozic
máte bohaté zkušenosti s optimalizací cementářského provozu, a to z hlediska nákladů, účinnosti a efektivity.
Do jaké míry byly tyto zkušenosti
přenositelné do výroby v cementárně
v Čížkovicích?
Každý závod je samozřejmě unikátní
a má vlastní výzvy, ale já jsem se naučil,
že existují tři věci, které zásadně ovliv-
4 | LC JOURNAL | 2010
ňují prosperitu firmy: mít spolehlivé
a osvědčené postupy pro všechny důležité aktivity, dělat správná rozhodnutí
o zapojení kapitálových investic a nakonec asi nejdůležitějším faktorem je mít
silný tým zkušených a motivovaných zaměstnanců.
Na počátku svého působení v Lafarge
Cement, a. s., v době, kdy nikdo nevěřil
v rychlé překonání krize, jste si kladl
za cíl zachovat konkurenceschopnost
podniku. Jaká opatření jste pro adaptaci na nepříznivou situaci zavedl?
Kvůli krizi nebylo třeba udělat žádné
významné změny v podnikové strategii.
Je zřejmé, že v podmínkách klesajícího
trhu musíme být ještě více orientováni na
snižování nákladů než dříve. Tedy kromě
již zavedeného procesu stlačování variabilních nákladů jsme se ještě více zaměřili na snižování nákladů fixních.
Jedním ze způsobů, jak snížit pracovní kapitál, je redukce skladu náhradních dílů, což ovšem může vyvolat
prodloužení termínů oprav. Jak jste
ustáli toto riziko?
Myslím, že klíčovým slovem vaší otázky je
„risk“. Spolu s redukcí zásob náhradních
dílů je nezbytné provést velmi detailní
analýzu možných důsledků s tímto krokem spojených. V některých případech
to nebude mít žádný dopad, protože
máme možnost objednávek náhradních
dílů, které jsou vyřízeny ve velmi krátkém čase. V některých případech to sice
může vyvolat potřebu delšího času na
opravu, ale ten může být akceptovatelný
kvůli aktuálně nižšímu využívání kapacit
provozu. Naproti tomu v mnoha dalších
případech by to mohlo vést k nepřijatelné ztrátě ve výrobě. Pro tyto případy připravujeme různá řešení, jako například
sdílení náhradních součástek s okolními
závody či skladování součástek na konsignaci u dodavatele.
Oblastí, která skýtá prostor pro další
úspory, je také palivový mix. Jaké další možnosti pro využití sekundárních
paliv vidíte pro blízkou budoucnost?
Trh alternativních paliv je velmi dynamický, a proto je flexibilita podniku, tedy
jeho schopnost reagovat na tyto změny,
velmi ceněnou vlastností. Další zlepšování této flexibility je jedním z cílů závodu v příštích dvou až třech letech. Zavedení chloridového bypassu je jedním
z důležitých projektů podporujících tuto
strategii. Jeho instalace již byla schválena a do konce roku 2011 bude uveden do
provozu. Další související projekt, orientovaný na spalování paliv v kalcinátoru,
je v současné době prověřován naším
technickým centrem. Není pochyb o tom,
že sekundární paliva byla a budou velmi
důležitá pro udržení konkurenceschopnosti cementárny.
Jaké jsou po roce práce v Lafarge
Cement Vaše současné výzvy a jak
vypadají Vaše priority pro následující období, kam bude cementárna
směřovat?
Nejvyšší prioritou ve všech našich aktivitách zůstává především bezpečnost
práce. Naši zaměstnanci a dodavatelé si
zaslouží pracovat v bezpečném prostředí, které se stále snažíme zdokonalovat.
Kromě toho posilujeme povědomí našich
zaměstnanců a dodavatelů o bezpečnosti práce, aby sami sebe méně vystavovali
riziku. Abych byl konkrétnější, chceme
zůstat zcela bez nehod i v roce 2010,
a tak letos v prosinci oslavit 1000 dnů
bez úrazu.
Za druhé se zaměřujeme na dodávání
produktů, jež uspokojují naše zákazníky.
Určujícím parametrem je proto stabilita našich cementů. Pro dosažení stabilní kvality produktu musí být ustálený
celý výrobní proces, počínaje přípravou
suroviny přes palivový mix až po výpal
a mletí cementu.
Naším třetím cílem je pečlivě zvažovat
všechny náklady. Máme tři hlavní páky,
s kterými je možné pracovat: palivo, energie a fixní náklady. Například v roce 2011
očekáváme u cen energií kvůli zvýšení
DPH významné zdražení, jež nás přinutí dále optimalizovat jejich spotřebu. Co
se týče fixních nákladů nejvýznamnější
jsou náklady na údržbu. V letech nízkého používání pece a mlýnů máme více
času na méně údržbářských prací a díky
tomu máme příležitost pro optimalizaci
nákladů na údržbu. A v neposlední řadě
je naším cílem to, čemu říkáme „mistrovské zvládnutí výroby“, které lze definovat
jako snahu o co možná nejméně co možná nejkratších neplánovaných přerušení
našich výrobních procesů. Lafarge proto
vyvinula metodologii, která nám ve velmi
blízké budoucnosti pomůže tento parametr zlepšit.
Nacházíte nějaké rozdíly, nějaká specifika v české podnikatelské kultuře?
Myslím, že se musíme naučit lépe hájit
své zájmy a být méně skromní při prezentaci výsledků. Toto může být specifikum české podnikatelské sféry, jež se
v určitých situacích může stát velkou
nevýhodou.
Co Vás při práci s českými kolegy
překvapilo? Jaká jsou specifika českého obchodování?
Nemám rád, pokud lidé začnou vysvětlovat, proč něco není možné, ještě dříve,
než to zkusí. Naproti tomu si cením, když
jsou moji kolegové orientováni na řešení a přistupují k výzvám s pozitivním
postojem. Takto bych charakterizoval
většinu spolupracovníků. Často mě překvapí svou kreativitou a svými neočekávanými výsledky.
Zhruba před rokem jste český jazyk
ještě považoval za bariéru. Kam jste
se s češtinou posunul?
Možná je tato bariéra již o něco menší,
ale stále ještě existuje. Ve studiu českého jazyka nedělám velké pokroky hlavně
proto, že jde o těžký jazyk, a pak také
kvůli omezenému času, jenž mám pro
studium k dispozici. Jsem však odhodlaný pokračovat ve svém úsilí a doufám,
že mě lidé v mém okolí budou i nadále
podporovat.
Co Vám osobně pomáhá v této nelehké době při překonávání ekonomické
recese?
Tento závod a mé zaměstnání je pro mě
velmi důležité a má velký vliv na můj život. Na druhé straně se ale snažím, aby
okolnosti jako ekonomická krize neovlivňovala můj osobní život. Hlavně proto, že
to nemohu změnit.
2010 | LC JOURNAL | 5
technologie
Část I.
Technologické
limity zateplování
prefabrikovaných domů
Tepelně-technické vlastnosti obvodových konstrukcí významně
ovlivňují energetickou náročnost panelových domů. V současné praxi často dochází k podceňování
dimenzování zateplovacích systémů. Článek, který je rozdělen na dvě části, se zabývá návrhem optimální
tloušťky tepelné izolace z hlediska ekonomiky a energetické náročnosti.
Obrázek 1: Ekonomická optimalizace zateplení
méně kvalitní konstrukce (varianta 1a)
a kvalitnější konstrukce (varianta 1b)
Obrázek 2: Realizace kontaktního
zateplovacího systému o tloušťce 18 cm
Zateplovací systémy jsou v současnosti
navrhovány z pohledu ekonomické návratnosti vzhledem k minulým cenám
energií. Během několika let tak může
být tento způsob rekonstrukce zastaralý. V následujícím textu bude posouzena
ekonomická efektivita zateplení objektu
– jeho návratnost se zohledněním růstu
cen energie. Zvláštní pozornost je třeba
věnovat způsobu kotvení zateplovacího systému, protože optimální tloušťky
tepelné izolace z hlediska ekonomiky
nejsou v České republice doposud běžně
navrhovány.
nů u zateplování stěn se souvislou řadou
oken, jak je tomu u panelových domů.
Zateplování průčelních stěn minerální vlnou se pak odráží v navýšení ceny.
Pro štítové a boční stěny lze volit izolační
materiál zateplovacího systému mezi expandovaným polystyrenem a minerálními vlákny. Volnost je zde umožněna díky
nepoměrně menšímu či žádnému podílu
zasklení těchto fasád oproti průčelním
stěnám panelového domu. Z hlediska
ekonomického lze předpokládat preferenci podstatně investičně levnějšího
expandovaného polystyrenu proti minerálním vláknům.
Typy izolačních materiálů
Jako izolační materiál v kontaktních zateplovacích systémech se v současnosti
nejběžněji používá expandovaný polystyren a minerální vlna.
Nově stanovené požadavky požární normy ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb na šíři požárně odolných zón mezi
jednotlivými okny prakticky vylučují
použití klasických fasádních polystyre-
6 | LC JOURNAL | 2010
Ekonomika zateplení
Tloušťka tepelné izolace musí být navržena tak, aby splnila požadavky současně
platné normy ČSN 730540-2007. Aby bylo
po zateplení panelového domu dosaženo
doporučených hodnot součinitele prostupu tepla, je zapotřebí na obvodové
zdivo přidat tepelnou izolaci o tloušťce
9–14 cm v závislosti na typu konstrukce
Ilustrační foto
– aplikace minerální
vaty
dané panelové soustavy. Při rekonstrukcích budov do pasivního standardu se
používají tloušťky izolantu kolem 30
i více cm. Tyto postupy ovšem vedou ke
zvyšování investičních nákladů.
Běžné fasádní tepelné izolace se vyrábějí v tloušťkách do 20 cm, což je také
limit pro jednovrstvou izolaci. Tato hranice nepřináší žádné významné zvýšení
nákladů, protože i kotvení vrstev probíhá
standardními metodami. U větších tlouštěk je nutno použít dvě vrstvy izolantu. Z tepelně-technického hlediska je to
výhodné, neboť dojde k potlačení tepelných mostů mezi deskami izolantu, nicméně investiční náklady stoupají. Nakolik je vhodné použít vícevrstvou izolaci
z ekonomického hlediska, závisí na několika faktorech, a to zejména na původním
součiniteli prostupu tepla dané konstrukce, aktuální ceně energie, ceně kompletní
skladby zateplovacího systému a izolantu, na tloušťce, při které je nutné použít
další vrstvu, a na aditivních nákladech
pro aplikaci další vrstvy.
Pro konkrétní podmínky lze použít optimalizační výpočet tloušťky izolace, do
kterého vstupuje cena zateplení, cena
ušetřené energie, klimatické podmínky
i vývoj cen energie a cena investovaných
peněz vyjádřená diskontem. Výpočet je
zde ukázán pro dvě varianty původní
konstrukce (varianta 1a, b) a tři varianty
aktuálních cen energie (varianta 2a, b, c).
Pro zateplení se zde počítá s konstantní
investiční částkou na m2 aplikovaného
zateplovacího systému. Ceny standardních tlouštěk systémů byly stanoveny dle
podkladů firem zabývajících se zateplováním, dle zrealizovaných rozpočtů a dle
statistických stavebních rozpočtových
tabulek. Pro nadstandardní zateplení byl
proveden odborný odhad ve spolupráci
se společnostmi provádějícími zateplení. V ceně těchto systémů se odráží vyšší
pracnost, riziko nové technologie a nárůst ceny materiálu.
2010 | LC JOURNAL | 7
technologie
Výpočetní varianty
V první variantě je proveden výpočet optimální tloušťky tepelné izolace pro různé
tepelně-technické vlastnosti původní konstrukce – sendvičového štítového panelu
VVÚ ETA – při ceně energie 650 Kč/GJ. Ve
variantě 1a je uvažována tloušťka vnitřní
tepelné izolace tohoto panelu 40 mm a ve
variantě 1b 80 mm, viz tabulka 1. V druhé
variantě je provedeno porovnání optimální tloušťky izolace při různých cenách
tepla (varianta 2a, 2b, 2c).
Optimální tloušťka izolantu
Efektivní tloušťka tepelné izolace je zde
hodnocena pomocí dvou ekonomických
ukazatelů – prosté návratnosti a NPV (net
present value – čistá současná hodnota).
Vhodnějším ukazatelem je NPV, který
zohledňuje hodnotu peněz v čase. Časová řada 20–30 let, po kterou hodnotíme
investice typu zateplení, je totiž natolik
dlouhá, že je krajně nevhodné časovou
hodnotu peněz zanedbat.
Součinitel prostupu tepla původní konstrukce U [W/m2K]
varianta 1a
varianta 1b
Z výpočtu vyplývá, že z ekonomického
hlediska je pro obě varianty původní
konstrukce (varianta 1a, b) nejvýhodnější tloušťka izolantu mezi 12 a 20 cm
(obrázek 1). Po překročení hranice 20 cm
dochází ke skokovému nárůstu ceny. Křivka prosté návratnosti má velmi plochý
tvar, což svádí k tvrzení, že je prakticky
stejně výhodné použít jakoukoliv tloušťku mezi 12 a 20 cm, což podává zkreslený obraz o ekonomické efektivnosti. Dle
Cena izolace
0,89 W/m2.K
2
0,52 W/m .K
Cena tepla
základní cena
800
Kč
cena za 1 cm tloušťky izolantu na 1 m
15
Kč
skok ceny při tloušťce
20
cm
200
Kč
2
varianta 2a
450
Kč/GJ
velikost skoku ceny
varianta 2b
650
Kč/GJ
Vnitřní a vnější okrajové podmínky
varianta 2c
1000 Kč/GJ
venkovní výpočtová teplota te
–13
°C
průměrná vnitřní výpočtová teplota tis
20
°C
diskont
3
%
průměrná teplota během otopného období tes
4,3
°C
růst cen energie
2
%
počet dnů topného období
225
dní
doba hodnocení
30
let
Ekonomické parametry
Tabulka 1: Vstupní parametry pro výpočet limitní tloušťky zateplení
z hlediska ekonomické efektivity pro dvě varianty původní nezateplené
konstrukce a tři varianty cen tepla
8 | LC JOURNAL | 2010
vhodnějšího ukazatele NPV je optimální
tloušťka izolace 20 cm pro obě varianty
původní konstrukce, po skokovém navýšení ceny zisk mírně klesá (obrázek 1).
Křivka NPV stoupá strmě až po tloušťku
zateplení 12 cm, poté její nárůst není tak
významný. Ekonomická efektivita zateplení mezi 12 a 20 cm se příliš neliší, proto je vhodné použít k zateplení tloušťku
izolace v tomto rozmezí (obrázek 2).
V případě zateplení méně kvalitní původní konstrukce (varianta 1a) je NPV kladná
i při menších tloušťkách tepelné izolace
a investice má tedy smysl. U kvalitnější
původní konstrukce (varianta 1b) je NPV
investice záporná pro jakoukoliv tloušťku izolace menší než 4 cm (obrázek 1).
Výsledný součinitel prostupu tepla při
tloušťce zateplení 20 cm je 0,18 W.K-1.m-2
pro případ méně kvalitní původní konstrukce (s tloušťkou vnitřní izolace panelu 40 mm) a 0,15 W.K-1.m-2 pro případ kvalitnější původní konstrukce (s tloušťkou
vnitřní izolace 80 mm).
Ve druhé variantě je proveden výpočet
optimální tloušťky tepelné izolace při
třech různých současných cenách tepla
(450 Kč/GJ, 650 Kč/GJ a 1000 Kč/GJ) pro
součinitel prostupu tepla původní konstrukce 0,89 W.K-1.m-2. Vyhodnocení bylo
provedeno stejně jako ve variantě 1 podle ukazatele NPV.
Pro variantu s předpokládanou nejnižší
cenou tepla (varianta 2a) vychází opět
nejvýhodnější tloušťka izolace v rozmezí
12 a 20 cm (obrázek 3). Při aplikaci druhé vrstvy zateplení dochází ke skokovému nárůstu ceny. Cena ušetřené tepelné
energie při použití větší tloušťky izolantu nemůže v tomto případě pokrýt zvýšené náklady do větší tloušťky izolace,
protože je cena energie příliš nízká. Pro
variantu s nejvyšší cenou tepla (varianta
2c) není skokový nárůst ceny při aplikaci
druhé vrstvy tak významný v porovnání
s cenou za ušetřenou energii, a proto je
optimální tloušťka izolace co největší,
tedy v tomto případě 30 cm. Křivka NPV
je strmější v rozmezí tloušťky izolantu
12 až 20 cm při vyšších cenách energie
(2c), a proto je ekonomicky výhodnější
aplikovat vyšší tloušťku zateplení (20 cm)
především v oblastech, kde je cena energie vyšší.
Literatura
[1] Základní přehled tepelně izolačních
materiálů, dostupné
z http://istavitel.cz.
[2] ČSN 73 0802. Požární bezpečnost
staveb – Nevýrobní objekty. Praha: Úřad
pro technickou normalizaci, metrologii
a státní zkušebnictví, 2009.
[3] ČSN 73 0540-2:2007. Tepelná
ochrana budov – Část 2: Požadavky.
Praha: Úřad pro technickou
normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví, 2005.
[4] ČSN 73 0540-3. Tepelná ochrana
budov – Část 3: Návrhové hodnoty
veličin. Praha: Úřad pro technickou
normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví, 2007.
[5] ČSN EN 1991-1-4 (720035). Zatížení
větrem. Praha: Český normalizační
institut, 2007.
[6] ČSN 73 0580–1:2007. Denní
osvětlení budov – Část 1: Základní
požadavky. Praha: Úřad pro technickou
normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví, 2007.
[7] ČSN 73 0580–2:2007. Denní
osvětlení budov – Část 2: Denní
osvětlení obytných budov. Praha: Úřad
pro technickou normalizaci, metrologii
a státní zkušebnictví, 2007.
[8] Doc. Ing. J. Řehánek, DrSc.,
Ing. V. Valenta, kolektiv: 4xE o tepelné
izolaci budov. 1. vyd. Praha: CKAIT-CEA,
2004. 252 s. ISBN 80-86769-25-9.
EkoWATT - Lucie Šancová, František
Macholda, Jan Antonín, Petr Vogel,
Petr Kotek, Gabriela Krajcarová
ATELIER P.H.A. - Hana Gattermayerová
(část technologie zateplení)
Článek vznikl jako výstup výzkumného
projektu VAV-SP-3g5-221-07 – Komplexní
rekonstrukce panelových domů
v nízkoenergetickém standardu.
Obrázek 3: Ekonomická optimalizace zateplení při uvažované ceně tepla 450 Kč/GJ (varianta 2a),
650 Kč/GJ (varianta 2b) a 1000 Kč/GJ (varianta 2c)
2010 | LC JOURNAL | 9
materiály
Portlandský cement
s vápencem
CEM II/A-LL 52,5 R
V předchozích dvou letech uvedla společnost Lafarge Cement, a. s.
na domácí i exportní trh několik nových výrobků – cementů pevnostních tříd 32,5 a 42,5. Jednalo se
především o balené cementy a cementy pro výrobu transportbetonu. Na konci roku 2008 tým pracovníků
podílejících se na vývoji nových výrobků zahájil práce na nové „padesát-dva-a-půlce“. Projekt byl velmi
ambiciózní, protože nový výrobek neměl za cíl pouze částečně nahradit stávající portlandský cement
CEM I 52,5 R, ale měl především přinést zlepšené užitné vlastnosti pro určité oblasti použití.
Aplikace
Projekt vývoje nového cementu pevnostní třídy 52,5 R byl podpořen několika
různými důvody. Na jedné straně byly
měnící se požadavky odběratelů na některé parametry cementu a jeho užitné
vlastnosti, jakožto reakce na změny jejich
technologických procesů, surovinových
základen či dalších podmínek. Na druhé
straně pak byly environmentální aspekty – částečná náhrada velmi rozšířeného portlandského cementu CEM I 52,5 R
jiným cementem stejné pevnostní třídy,
který však bude šetrnější k životnímu
prostřední díky nižším vyprodukovaným
emisím oxidu uhličitého. Dalším důvodem pak byla snaha o doplnění portfolia
výrobků určených na export do sousedního Německa o cement pevnostní třídy
52,5 pro specifické oblasti použití.
Zaměření na CEM II/A-LL – tedy portland-
10 | LC JOURNAL | 2010
ský cement s vápencem, podporovalo
mnoho rozličných faktorů. K dispozici
byly zkušenosti z předchozího vývoje CEM II/A-LL 32,5 R. Důležitou roli
z pohledu výroby hrála dostupnost surovinových zdrojů a fakt že tyto suroviny
byly již v Lafarge Cement používány.
Nebylo tudíž nutné dodatečně investovat
do nových skladovacích a manipulačních prostředků a technologie dávkování.
Zapomenout nelze ani na míru použitelnosti – z pohledu užití nového cementu
v betonu je důležitá právě široká použitelnost tohoto cementu pro různé stupně
vlivu prostředí dle změny Z3 k ČSN EN
206-1. V neposlední řadě zde byly i dobré
zkušenosti jak s výrobou, tak i použitím
tohoto druhu cementu u sesterských společností v zahraničí, které potvrzovaly, že
se jedná o správnou volbu.
Jednou z cílových technologií pro uplatnění nového cementu byla i výroba autoklávovaného pórobetonu. Tato technologie se od ostatních cement-zpracujících
procesů výrazně odlišuje. Hydratační
reakce cementu zde probíhají za zcela
jiných podmínek jak z hlediska teplotního profilu, tak i přítomnosti dalších kinetiku ovlivňujících látek. I vlastní poslání
cementu je v této technologii odlišné od
klasické „betonařiny“.
Tyto specifické podmínky při zpracování
cementu se odrazily i v procesu vývoje
nového CEM II/A-LL 52,5 R. Běžné metody
měření a sledované parametry se ukázaly
jako nedostatečné pro účely této technologie. Do laboratoře musely být zavedeny
upravené či nové metody měření, jejichž
výsledky lépe korespondovaly s technologickými parametry výroby pórobetonu.
Podmínky výroby pórobetonu však nelze
v laboratoři simulovat.
Pro ověření proto musela být provedena
řada provozních testů přímo při reálné
výrobě autoklávovaného pórobetonu.
V této fázi vývoje začali do hry, ale i určitého rizika vstupovat i výrobci pórobetonu, se kterými jsme na vývoji spolupracovali.
Nutno přiznat, že výsledky prvních testů
nebyly nikterak optimistické a rozhodně
nenaznačovaly rychlou výhru. Další vývojové práce, laboratorní zkoušky a optimalizace technologie výroby cementu však
nakonec vedly k dosažení požadovaných
vlastností, což se prokázalo při výrobních testech přímo na technologii výrobců pórobetonu.
Vytvrzený
pórobeton před
zabalením
Vývojové stimuly
Vlastní fáze vývoje obohatila projektový
tým nejen o širší znalosti z oblastí uplatnění našich cementů, ale odhalila i další
doposud skryté chování našich surovin
a výrobků. Při výrobních průmyslových
testech byla často zdolávána hranice
běžně dosahovaných parametrů a řada
výsledků tak může sloužit k dalšímu
vývoji.
CEM II/A-LL 52,5 R je od poloviny roku
2009 součástí výrobkového portfolia
Lafarge Cement, a. s. Po více než ročních
zkušenostech s výrobou tohoto typu
cementu můžeme konstatovat, že fáze
vývoje byla zvládnuta dobře a zvýšené
náklady spojené s množstvím a náročností testů se rozhodně vyplatily.
Ing. Tomáš Drašar
Vjezd do závodu
v Chlumčanech
Při vývoji CEM II/A-LL 52,5 R spolupracovala firma Lafarge
Cement, a. s. s předním výrobcem pórobetonu, firmou Xella CZ,
s. r. o. O krátký komentář procesu vývoje a dosaženého výsledku
jsme požádali Ing. Petra Trhlíka, technologa jednoho z výrobních
závodů, které se na testech podílely.
Na cement používaný při výrobě pórobetonu
jsou kladeny jiné požadavky, než na cement
používaný při výrobě betonu.
K nejdůležitějším kritériím při výběru
dodavatele cementu k výrobě pórobetonu
patří požadavek na rychlé dosažení plastické
pevnosti.
Jde o to, že po 3 hodinách musí být
pórobetonový blok dostatečně zatuhlý, aby
mohl být přenesen na kráječku. Zároveň
nesmí být plastická pevnost příliš vysoká,
aby se dal blok nakrájet a dále opracovat.
Při provozních zkouškách nového cementu
jsme vycházeli ze zkušeností s používaným
cementem CEM I 52,5 R.
K zatuhnutí pórobetonového bloku na
požadovanou plastickou pevnost je totiž
kromě množství vyvinutého hydratačního
tepla cementu důležitá i rychlost, kterou se
hydratační teplo vyvíjí.
Všechny tyto požadavky splňuje i nový
cement CEM II/A-LL 52,5 R.
Přesto jsme postupovali při provozních
zkouškách velice obezřetně, protože zkoušky
u nás probíhaly za plného provozu.
Jakákoliv i menší odchylka od parametrů
deklarovaných výrobcem mohla způsobit
nemalé finanční škody a nebo dokonce
i zastavení výroby.
Provozní zkoušky a následující výroba
potvrdily, že se výrobci podařilo dosáhnout
kýženého cíle a vyvinout cement, jež je
vhodný pro výrobu pórobetonu a jehož výroba
je zároveň šetrnější k životnímu prostředí.
Nový CEM II/A-LL 52,5 R používáme dnes
k výrobě celého sortimentu, to znamená
nejen k výrobě tvárnic a příčkovek, ale
i k výrobě vyztužených prvků jako jsou
například překlady.
Po ročních zkušenostech s tímto cementem
jsme nenarazili na žádné provozní či jiné
problémy.
2010 | LC JOURNAL | 11
referenční stavba
Snímek z realizace
stavby z jara
letošního roku
Vizualizace stavby
Cementy Lafarge
pro bytový projekt
Komfortní obytný komplex Rezidence Na Skřivánku, na jehož stavbu
byly použity cementy z Lafarge Cement, a. s., splňuje nároky na moderní bydlení, pružnou dopravu do
centra Ústí nad Labem a umístění v klidné čtvrti se vzrostlou zelení.
Opěrné rámy
jednostranného
bednění obvodových
stěn, které byly
betonovány proti
záporové stěně tedy
pod úrovní okolního
terénu z vodotěsného
betonu nahrazujícím
hydroizolaci
Budova kopíruje
svažitý terén, je proto
postavena ve dvou
úrovních
12 | LC JOURNAL | 2010
Rezidence Na Skřivánku nabídne tři desítky nadstandardních bytů a šedesát podzemních garážových stání, které budou
nepřetržitě střeženy pomocí moderních
hlídacích elektronických prvků EZS, EPS
a CC. K zabezpečení areálu přispěje také
stálá služba na recepci v přízemí domu.
Stavba, na níž se uplatňují nejmodernější
technologie, musela respektovat vzrostlou zeleň na místě.
Stavebně technické řešení
Stavba je založena na velkoprofilových
pilotách spřažených se základovou železobetonovou deskou. Nosnou konstrukci
domu tvoří železobetonový skelet doplněný železobetonovými a cihelnými stěnami.
Rovněž vnitřní a vnější schodiště a výtahová šachta jsou monolitické železobetonové konstrukce. K bednění monolitů bylo
použito bednění systému PERI. Budova je
Údaje o stavbě
Betonáž stropní
desky nad třetím
podzemním podlažím
fasádně členěna na tři půdorysně uskakující sekce a dvě úrovně kopírující spádovitý terén, sekce jsou navzájem konstrukčně
i technicky propojené. Bezbariérový obytný dům má celkem devět podlaží. Ve třech
suterénních úrovních je situováno celkem
60 garážových stání a 30 sklepních kójí.
Dům má i 6 vnějších parkovacích stání pro
návštěvy na vlastním pozemku při ulici
Bělehradská. Šest nadzemních podlaží je
rozděleno na 30 bytových jednotek různých velikostí, od 2+kk po 4+kk, včetně
pěti mezonetových bytů.
Použití betonů
Vzhledem k geologickým podmínkám
byla spodní stavba navržena jako tzv.
bílá vana, tj. z vodotěsného betonu. Pro
zajištění maximální vodotěsnosti byly do
betonu přidány těsnící přípravky a skleněná vlákna. „Většina betonů byla vyrobena v betonárně SKD Průmstav a část
dodala betonárna Skanska Trmice,“ uvedl
stavbyvedoucí Stanislav Rožánek z SKD
Průmstav – stavby, a. s. Návrh technologického postupu a složení betonové
směsi pro spodní stavbu byl proveden na
základě PD. Celkem bylo použito 1418 m3
betonu třídy C25/30. Betonáž stropních
desek probíhala od časného jara letošního roku. Kvalita čerstvé betonové směsi
musela odpovídat nárokům ČSN, použit
byl beton třídy C25/30. Technologie betonáže byla navržena v klasické podobě,
dopravu zajišťovaly autodomíchávače,
ukládání probíhalo standardním způsobem.
Celková spotřeba betonů na budovu dosáhla 2620 m3. Betonárna SKD
Průmstav – stavby a. s. spotřebovala na
míchání betonů celkem 720 tun cementu
CEM II/A-S 42,5 R z Lafarge Cement a. s.
Vybavení domu
Dům je vytápěn moderním systémem
podlahového vytápění s kotelnou umístěnou v podzemním podlaží, s vlastním
měřením odběru topného média pro
každý byt samostatně včetně vlastního
ohřevu TUV přímo v bytě, 16 bytů je nadstandardně vybaveno i krbovou vložkou.
Větší bytové jednotky jsou vybaveny
dvěma koupelnami. Všechny byty mají
lodžii nebo balkon. Fasáda kombinuje
odkryté zdivo s bílou omítkou. Budovu obíhá vydlážděná cesta, jejíž úroveň
vyrovnávají schodiště a která ústí k soukromé obslužné komunikací z ulice Pod
Školou, s výjezdem do ulice Bělehradská.
Pro návštěvníky bude sloužit šestimístné parkoviště přimykající se k budově.
V blízkém okolí se nacházejí všechna
potřebná zařízení občanské vybavenosti
– školní, obchodní i kulturní.
Název stavby: Rezidence Na Skřivánku
Projektanti/architekt:
akad. arch. Daniel Barták
a Ing. Igor Bobro
Investor: Petr Kendík
Zhotovitel: SKD Průmstav – stavby, a. s.
Zahájení stavby: 1. 9. 2009 (není
uveden čas zemních prací)
Zastavěná plocha: 987,615 m2
Rozměr stavby: 22,05x49,9*19
Spotřeba betonů: cca 2620 m3
Osazení startovací
výztuže pro sloupy
třetího podzemního
podlaží
Betonáž základové
patky pod věžní jeřáb
2010 | LC JOURNAL | 13
zajímavá stavba
První panelák v Česku
Výstavba panelových obytných budov se v České republice datuje od
poloviny padesátých let až do sametové revoluce. Od devadesátých let se již u nás panelové domy téměř
nestavějí. Přesto paneláky stále tvoří v Česku značnou část bytového fondu – je zde kolem 1,2 milionu
panelových bytů, v nichž žijí více než tři miliony lidí.
První panelák
neměl plochou
střechu, ale
sedlovou střechu
s mírných sklonem
a s ozdobnou
římsou
Pohled na dům
od západu
Přibližně 700 000 panelových domů je
starších 35 let. Tyto domy byly původně
projektovány pro životnost zhruba 40 let,
podle odborníků by však nosné konstrukce mohly vydržet ještě dalších 50 let.
Montovaný skeletový
dům v Ďáblicích
První prototyp panelového domu v Praze ovšem známé betonové bloky příliš
nepřipomíná. Třípodlažní budova se sedlovou střechou, která stojí v ulici U Prefy dodnes, byla postavena v Ďáblicích
a do provozu byla uvedena v roce 1955.
Vzniklo zde dvanáct velmi prostorných
bytů 3+1 o výměře téměř 100 m2. Budova
využívá tehdy nově vyvinutý konstrukční systém, takzvaný skeletopanel, jehož
autorem byl architekt Miloslav Wimmer.
Projekt podal v roce 1948 a použil v něm
takzvaný typ T16, který v typizované
výstavbě umožňoval realizaci velkorysejších vnitřních prostor. Při výstavbě byla
použita řada objevných konstrukčních
řešení. Vzorový montovaný skeletový
14 | LC JOURNAL | 2010
dům v Ďáblicích je výsekem z vícepatrového zastavění představujícího tři
charakteristická podlaží – přízemí, jedno
mezipatro a poslední patro se střechou.
Šlo o montovaný obytný dům s železobetonovým nosným skeletem, jemuž byla
cele přisouzena nosná funkce. Stěnové
panely, a to vnitřní i vnější, mají pouze
funkci tepelně a zvukově izolující.
Založení stavby
Výstavba prototypu se potýkala s názory,
že konstrukce je na hranici lability a bydlení v takovém domě by nebylo bezpečné.
Zkoušky i názor odborníka však potvrdily jedenáctinásobnou bezpečnost skeletu. Stavba byla založena z jedné třetiny
přímo ve skále, ze dvou třetin na zasypaném starém lomu. Proto byly dvě třetiny
stavby založeny na studnách zakotvených až na původním skalním dně lomu.
Na studnách byl proveden monolitický
rošt se základovou deskou. Do roštu byly
zakotveny L profily pro přivaření prvních
sloupů.
Konstrukční řešení
Konstrukčně jde o trojtrakt se vzdáleností os sloupů 5,85 m v krajních polích
a 3,15 m ve středním traktu. Osová
vzdálenost rámu je 3,60 m, konstruktivní výška je 3 m. Vlastní skelet je složen
z jednoho typu sloupů a dvou typů průvlaků. Tuhý styčník je vytvořen svařením
úhlových želez přivařených k armatuře
jak sloupu, tak průvlaku. Na strop bylo
použito dvou druhů stropních panelů
– kostlánkových, vážících 270 kg na 1 m2,
a kasetových o váze 170 kg/m2. Protože
bylo dosaženo hladkého čistého povrchu, omezila se konečná úprava pouze na
bílení a malování.
Stěny a střecha
Vnitřní stěnové panely jsou 16 cm silné a jsou vytvořeny 14 cm silnou dutou
keramikou s centimetrovými povrchy
škvárobetonu, spojené škvárobetonovou
voštinou. I tyto prvky byly ihned ve výrobě opatřeny základním bílením a malbou.
Vnější stěny jsou tvořeny výplňovými
První panelák
v Česku stojí
v pražských
Ďáblicích v ulici
U Prefy
Bydlet v panelu
Šedivá odlidštěná paneláková sídliště,
která za totality zaplevelila česká města,
se stala typickou charakteristikou
tehdejšího režimu. Hradby
nízkopodlažních monobloků prostřídané
dvanáctipatrovými věžáky sice řešily
vleklou bytovou krizi, ale nikdy se nestaly
vlídným místem k životu, proto také
byly nazývány pouhými noclehárnami.
A to přesto, že jejich výstavba byla
vedena bohulibými úmysly: jednak
snahou o zprůmyslnění procesu výstavby
bytových domů a zvýšení produktivity
práce, jednak nutností významně
zvětšovat rozsah bytové výstavby.
panely. Na vnější vrstvu byla použita
betonová vrstvička o síle 1,5 cm, která
je určena k ochraně panelu proti vnější dešťové vodě a současně umožňuje
architektonické ztvárnění povrchu. Vnitřní vrstva je provedena z duté keramiky
z děrovaných cihel, nosná voština zaplňující spáry mezi cihelnými vložkami
je ze škvárobetonu. Vnitřní vrstva silná
6,6 cm je z pilinového betonu. Z celkového objemu tvoří ve stěně dutá keramika 47 %, pilinobeton 30 %, škvárobeton
16,2 % a beton 6,8 %. Mezibytové příčky
jsou provedeny v síle 16 cm z duté keramiky. Mají stejné vlastnosti a složení jako
vnitřní stěnové panely. Bytové příčky
byly na prototypu provedeny ze sololitových konstrukčních desek. Povrch byl
upraven malířsky. Tyto příčky byly osazeny pokusně. Střecha byla železobetonová
o nízkém spádu. Jako nosné konstrukce
se použilo běžných příhradových nosníků a běžných stropních panelů.
ré využívaly konstrukce z montovaných
panelů. První pětipodlažní dům s označením G40 byl postaven v roce 1953 ve
Zlíně, tehdejším Gottwaldově. V Praze
byly velkopanelové stavby bez skeletu
použity poprvé na Pankráci, na sídlišti
Na Zelené lišce (1954 až 1955).
Zdroj: Wimmer Miloslav: Panelové domy
s montovaným skeletem, Práce, Praha
1956 a internet
Panelový dům z roku
1955 pokrývala
omítka, na snímku je
dům po rekonstrukci
„G“ systém
Další prototyp pětietážového skeletu
byl s některými modifikacemi postaven
v pražských Dejvicích. Skeletopanelových domů však bylo nakonec postaveno
jen několik a dále se v tomto typu výstavby nepokračovalo, i když tyto konstrukce
dosahovaly nižší váhy než jiné typy. Železobetonový skelet byl totiž drahý a chyběla kapacita a technologie k masové
výrobě. Dále se proto využívaly systémy
označené písmenem G (Gottwaldov), kte-
2010 | LC JOURNAL | 15
ekologie
Biodiverzita bezobratlých
v lesních ekosystémech
Krušných hor
Krušnohorský regionální projekt „Betula“, který vede
prof. Ing. Emanuel Kula, CSc., se zpočátku (1986) zaměřil na studium fauny v porostech břízy (Betula
pendula Roth). Od té doby se za podpory Akciové společnosti Lafarge Cement jeho akční rádius rozšířil
na další krušnohorské dřeviny. V relativně malém území děčínského Sněžníku, které bylo
v 60.–70. letech pod silným imisním vlivem, bylo v porostech břízy v průběhu 25 let (1986–2010)
zachyceno 100 druhů křísů a 200 druhů ploštic zpravidla sajících na rostlinách, 45 druhů kovaříků,
105 druhů střevlíků, 150 druhů nosatců, 50 druhů užitečných slunéček, více než 200 druhů pestřenek
(obr. 1), 20 druhů mravenců, 20 druhů čmeláků a přes 300 druhů včel, vos, kutilek, 270 druhů pavouků
a další stovky druhů oživující lesní ekosystémy, včetně zcela nového druhu mouchy květilky (Phorbia
kulai Acland).
Obr. 1: Pestřenky rodu Eristalis
neublíží, podobají se včelám,
čímž se chrání (foto E. Kula)
16 | LC JOURNAL | 2010
Změny v lesních ekosystémech, které
nastaly při řešení imisní situace (založeny
porosty náhradních dřevin – bříza, jeřáb,
olše, modřín, smrk pichlavý), se odrazily
nejen ve zvýšené diverzitě dřevin, zvláště listnatých, ale i v druhovém spektru
bylinného podrostu (256 druhů). Tato
skutečnost měla vliv i na vysokou diverzitu motýlů zachycených světelným lapačem na děčínském Sněžníku (1 270 druhů
– 37,6 % ze žijících v ČR).
Ve sledovaném období se objevili i škůdci, kteří ale ohrozili zdravotní stav břízy,
např. mandelinka bázlivec vrbový, housenky drobnokřídlíka březového, píďalky bukové, pouzdrovníčka stromového,
jejichž vývoj byl v rámci projektu studován a obranný zásah byl realizován na
principech integrované ochrany lesa.
S ústupem imisní zátěže dochází k revitalizačnímu procesu v lesním prostředí,
přičemž půda musí být i opakovaně vápněna. Obavy některých biologů a ekologů
z negativního dopadu vápnění na změnu
diverzity půdní a epigeické (na povrchu
žijící) fauny bezobratlých vyvolala potřebu výzkumem tento názor potvrdit nebo
vyvrátit.
Vápnění – hrozba
nebo požehnání
V modelovém území Krušných hor (Lesní
správa Litvínov) probíhá od r. 2003 šetření, ze kterého vyplývá, že bezprostřední reakce fauny na vápnění s odstupem
jednoho roku po aplikaci vápnitého dolomitu nenaplnila obavy z destrukce zoocenózy. Poznatky o reakci půdní a epigeické fauny v horizontu pěti let po aplikaci
vápnitého dolomitu ukázaly, že nedochází ani při jedné z aplikovaných dávek
diverzity u žížal a dále pozitivně reagovaly zvyšujícím se zastoupením stonoženky a stonožky. Mírný pokles ve výskytu
vykázaly larvy kovaříkovitých (drátovci)
působící v půdě jako škůdci na kořenovém systému. Dle očekávání se projevil
pokles početního zastoupení půdních
pancířníků, jejichž druhová diverzita
zůstala zachována. Vápnění neohrozilo
na půdním povrchu žijící střevlíky, drabčíky, pavouky a sekáče.
Od roku 2007 dochází k rozšíření
výzkumných aktivit zaměřených na sledování druhové diverzity korunové fauny v Krušných horách, nejprve smrku
pichlavého (2007), jeřábu ptačího (2008),
olše lepkavé (2009) a aktuálně i modřínu
opadavého.
i o housenkách vyvíjejících se na této dřevině v pupenech a na jehlicích. Na žádné
ze studovaných dřevin nebyl tak početně
zastoupen rusec laponský jako na smrku
pichlavém. Ke zvlášť zajímavé se řadí fauna kůrovců smrku pichlavého. Lýkohub
smrkový (Dendroctonus micans Deg.) je
největším kůrovcem žijícím ve fauně ČR
(9 mm) a je obecně řazen mezi vzácněji
se vyskytující zástupce škůdců smrku
ztepilého. V Krušných horách jsme zjistili, že je jediným druhem hmyzu, který
dokáže napadnout zdravý i 30letý smrk
pichlavý a v průběhu 2–3 let jej usmrtit.
Fauna jeřábu je překvapivě bohatá (334
druhů), ale pouze mandelinka pětitečná
(obr. 2) jej ohrožuje holožírem. Mimořádně zajímavá se jeví aktivita slunéčka
Obr. 2: Mandelinka
pětitečná (vlevo)
i její zeleně zbarvená
larva (vpravo) ožírají
intenzivně listy
jeřábu
(foto V. Šimon)
Obr. 3: Bázlivec olšový
vykusuje do listů olše
otvory a s larvami
v průběhu vegetační doby
může způsobit i holožíry
(foto V. Šimon)
(1,5–3–6 t.ha-1) k zásadní změně v diverzitě živočišné složky a zoocenóza zůstává
relativně stabilní. V tomto období se projevila v některých případech očekávaná
pozitivní reakce spočívající ve výrazném
nárůstu početního zastoupení a druhové
Smrk pichlavý a jeřáb
Korunová fauna smrku pichlavého (Picea
pungens Engelm.) je proti očekávání relativně bohatá (262 druhů) a ovlivňuje ji
přítomnost pavouků (54), nosatců (19),
kovaříků (15), slunéček (15), ploštic (43)
atd. Například 18 druhů blanokřídlých
žeroucích jehlice (pilatky, hřebenule,
ploskohřbetky) odpovídá fauně smrku
ztepilého, ale doposud tyto informace
ve světě zcela chyběly. Nové jsou údaje
Chilocorus renipustulatus Scr. lovícího
kořist ne v korunách, ale výhradně na
kmenech jeřábu.
Olše lepkavá se řadí k dřevinám se širokým druhovým spektrem hmyzu, který
je na tuto dřevinu potravně vázán. Ze
zachycených nosatců, ploštic, křísů jsou
pro olši nejnebezpečnější mandelinky
(4 druhy) (obr. 3), které od jara tuto dřevinu svým žírem na listech ohrožují. Při
studiu fauny olše jsme mezi 19 druhy
slunéček kromě invazního slunečka Harmonia axyridis (Pall.) obohatili poznání
fauny ČR prvonálezem slunéčka Novius
cruentatus (Muls.)
Navzdory působení imisí v krušnohorském regionu se fauna bezobratlých
ukázala jako adaptabilní s tím, že její
druhová diverzita se změnila a s probíhající revitalizací stanovištních podmínek této oblasti lze očekávat i posun
v diverzitě této fauny. Dlouhodobé sledování může reakci fauny a změny v jejím
složení úspěšně zmapovat,“ informoval
prof. Ing. E. Kula, CSc. z Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.
2010 | LC JOURNAL | 17
stavebnictví a EU
Nejnápadnější novou
stavbou v Žatci je
rozhledna, která
má jednak působit
„… jako chmelový
maják, jenž dokáže
přitáhnout zájem lidí
o unikátní dochované
chmelařské
památky“, jak píší
autoři projektu, ale
také má dotvářet
panorama více
než 40 komínů
historických
chmelařských staveb,
foto: fotospoust.cz
Chrám chmele a piva
se pootevřel
V Žatci vzniká za podpory evropských strukturálních fondů největší
turistický projekt Ústeckého kraje nazvaný Chrám chmele a piva. Revitalizace průmyslového Pražského
předměstí má pomoci Žatci získat zápis do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. První dvě
etapy realizace projektu byly završeny a veřejnosti zpřístupněny o posledním prázdninovém víkendu.
Těžko byste pro podobný projekt, jakým
je Chrám chmele a piva, hledali vhodnější místo. Čím je pro pivaře Plzeň, tím je
pro světové pivovarníky Žatec. Chmel se
v žatecké oblasti pěstuje odjakživa, přesněji tedy zřejmě od 11. století.
Myslíme jen na to, že chmel …
V 18. století již celá Evropa věděla, že nejlepší chmel je žatecký. Od 70. let 19. století se žatecký chmel vyvážel už také do
Ameriky a od roku 1901 do Japonska. Ve
30. letech 20. století bylo v Žatci 53 balíren a sušáren chmele a 161 firem, které se zabývaly jeho prodejem. Žatecký
chmel se stal měřítkem kvality a ceny
všech ostatních chmelů na evropských
i zámořských plodinových burzách.
Období prosperity dalo v Žatci vzniknout unikátnímu komplexu chmelařských budov, uliček a průmyslových
čtvrtí spojených se zpracováním chmele
a s pivovarnictvím. Dnes je tento kom-
18 | LC JOURNAL | 2010
plex součástí žatecké městské památkové rezervace.
… a turistika jsou naše zlato
Až na čtvrtý pokus získalo město Žatec
dotace od Evropské unie na vybudování
velkorysého projektu, jehož hlavím cílem
je záchrana a revitalizace Pražského
předměstí a jeho centrální části, náměstí
Prokopa Velikého. Projekt se týká 85 unikátních chmelařských objektů.
Z Regionálního operačního programu
soudržnosti Severozápad, priority 4
Udržitelný rozvoj cestovního ruchu,
oblasti podpory Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu
projekt získal přes 211 milionů korun,
tedy zhruba 92,5 % z celkových uznatelných nákladů. Ke krytí celkových nákladů projektu, které se blíží 245,5 milionu
korun, přispěl žadatel, státní rozpočet
a občanské sdružení, předfinancování
poskytlo město Žatec. Projekt si dále kla-
de za cíl nejen získat pro soubor chmelařských a pivovarnických objektů v Žatci zápis do knihy kulturního dědictví
UNESCO, ale také podpořit celou chmelařskou oblast a město Žatec jako vyhledávanou turistickou destinaci, zvýšit příjmy
města a celého kraje z turistického ruchu
a povzbudit zaměstnanost v regionu, kde
nouze o pracovní příležitosti pravidelně
překračuje celostátní průměr.
Druhá etapa
Projekt Chrám chmele a piva se v hlavě
městského architekta Jiřího Vaníčka začal
rodit už koncem 20. století. Občanské
sdružení, založené v roce 2001, je jedním z produktů snahy o prosazení celého
záměru. Úsilí a trpělivost zaujatých lidí
přinesly růže. Revitalizovaná část Žatce
vrůstá do struktury města a současně
se stává přitažlivou turistickou atrakcí. Totální opravu navíc podstoupí řada
objektů, na něž by domácí prostředky
Se sousedním objektem
Regionálního informačního
centra je rozhledna propojena
spojovacím ocelovým
příhradovým tubusem ve tvaru
nepravidelného komolého
jehlanu, foto: Tomáš Trégl
výšky 29 m nad zemí. Vnější tubus věže
je tvořen rámovou konstrukcí přikotvenou k vnitřnímu tubusu.
Při jízdě ve výtahu cestující zhlédnou
trojrozměrný film, který vyvolává dojem
letu nad Žatcem v balónu. „Dělají se 3D
kina a 3D filmy. Ale 3D výtah je jediný
v Evropě,“ říká Milan Nygrýn, obchodní
ředitel firmy AV Media, která výtah s projekcí vytvořila.
Pivovar a restaurace ještě letos
Projekt Chrám chmele a piva se začal
uskutečňovat v roce 2009. V rámci projektu bylo rozšířeno Pivovarnické muzeum, na konci srpna bylo zpřístupněno
nevystačily, nebo by se rekonstruovalo
víceméně nahodile bez vzniku jedinečně
propojeného komplexu.
Chrám vzniká v sousedství již fungujícího Muzea chmele a piva. Do renovovaného historického skladu a balírny chmele
je umístěno Informační centrum Žatecké
chmelařské oblasti. Ve vyšších podlažích
vznikla expozice zaměřená na netradiční propagaci celého chmelařského regionu s využitím multimediální techniky
v kontrastu s tradičními a původními
chmelařskými nástroji, stroji a dalšími
cechovními rekvizitami. Součástí expozice je bludiště mezi chmelařskými žoky.
Labyrintem doplněným velkoformátovými fotografiemi a prostorovými projekcemi se návštěvník dostane až k „pokladu“,
obrovské křišťálové chmelové šišce.
Věž je situována v jižní straně náměstí
Prokopa Velikého na okraji velké dlážděné plochy. Vstupní objekt je 40 m vysoký
kvádr o půdorysných rozměrech nosné
konstrukce 6,1 x 6,1 m. Kvádr zakončuje
symbolická chmelnice v podobě 7 ocelových tyčí přikotvených ke střeše věže ve
výšce 38,4 m. Střecha slouží zároveň jako
vyhlídková plošina.
Samotné těleso věže tvoří dva v sobě
umístěné tubusy. Nosný vnitřní tubus
má ocelovou příhradovou konstrukci. Je
opláštěný a slouží jako šachta pro atypický výtah pro max. 20 návštěvníků, který
vyváží skupiny na vyhlídkovou lodžii do
Novou turistickou
atrakcí je
i chmelařský orloj,
foto: fotospoust.cz
bludiště z chmelových žoků a erbovní síň
chrámu. Restaurace s vlastním minipivovarem, nazvaná podle jedné z nových
atrakcí – pivního orloje, bude zpřístupněna ještě letos na podzim. Dokončena
je i rozhledna s výtahem, jež ale čeká na
zářijovou kolaudaci.
Celý projekt revitalizace náměstí Prokopa Velikého bude dokončen v příštím
roce. Tato etapa zahrnuje rekonstrukci
renesanční sladovny a revitalizaci klášterní zahrady v blízkosti celého areálu,
jež poskytne klidovou oázu a místo pro
hry dětí.
Bludiště chmelových žoků je
součástí Muzea chmele a piva,
foto Petr Stuna
2010 | LC JOURNAL | 19
konstrukce mostů
Odvážná individuální
řešení i prefabrikace
60. léta 20. století v mostním stavitelství
V šedesátých letech 20. století byla ve světě realizována řada
pozoruhodných mostních děl všech konstrukčních typů. Z materiálů se znovu uplatnila ocel.
V Československu stejně jako v jiných technicky vyspělých zemích začal od padesátých let předpjatý
beton vytlačovat z mostního stavitelství železobeton.
Ždákovský most
přes Orlickou
přehradu na Vltavě
V sedmdesátých letech se zde stavělo
téměř 90 % všech mostů z předpjatého
betonu, který přinesl nové konstrukční možnosti. Výška průřezu konstrukce
z předpjatého betonu odpovídá zhruba
polovině výšky konstrukce ze železobetonu a je srovnatelná s výškou ocelové
konstrukce. Dalším typem materiálově
konstrukčního řešení, které se výrazně uplatnilo v 60. letech, byly spřažené
ocelobetonové mosty.
Europabrücke
Příkladem světové realizace typické pro
sledované období je trámový most Europabrücke překonávající alpské údolí
řeky Sill na silnici E 45 mezi Innsbruckem a Brennerem. Byl vystavěn v letech
20 | LC JOURNAL | 2010
Detail
Žďákovského mostu
1960–63. Ještě několik let po svém dokončení byl s výškou pilíře 190 m nad dnem
údolí nejvyšším mostem v Evropě. Délka
hlavního mostu je 657 m, celková délka
přemostění pak 820 m. Rozpětí jednotlivých polí mezi železobetonovým pilíři je 81,0 m, 108,0 m, 198,0 m, 108,0 m
a 2 x 81,0 m. Mostovka je tvořena ocelovým
komorovým nosníkem o výšce 7,7 m.
Prefabrikace v Československu
V Československu probíhal od padesátých
let vývoj prefabrikovaných dílců. Nejprve
se používaly dílce tvaru prostých nosníků, spojované příčným předpětím. Pro
menší rozpětí byly dílce předem předpjaté s dutým průřezem nebo spřažené
s průřezem obráceného T a s dobeto-
nováním mezer mezi trámy. Pro rozpětí 9 až 30 m byly dodatečně předpjaté.
Pro velká rozpětí (do 50 m) se vyráběly
nosníky dodatečně předpjaté s vylehčeným průřezem ve tvaru T. Vývoj nosníků
vedl počátkem 60. let k celostátní typizaci dodatečně předpjatých dílců. Nosníky
s dutým průřezem označeným KA byly
určeny pro rozpětí 9 až 21 m, širokopřírubové nosníky I pak pro rozpětí 24 až
30 m.
Československo drželo v této dekádě krok se světovým vývojem, a tak se
i u nás začaly pro mosty větších rozpětí
uplatňovat také staticky neurčité soustavy – spojité nosníky a rámy – prováděné
monoliticky nebo ze segmentů letmo,
vysouváním nebo na skruži.
podílel také profesor František Faltus
z pražské techniky.
Nosnou konstrukci tvořil plnostěnný
dvoukloubový oblouk s podepřenou
mostovkou. Části mostu mezi břehy a pilíři byly řešeny jako trámové. 541 metrů
dlouhá mostovka byla navržena jako
spřažený nosník, pohyblivě uložený na
pilířích. Niveleta mostu sledovala údolnicový oblouk a plynule tak navazovala
na obě části silnice svažující se směrem
k nádrži. Při stavbě byla užita metoda letmé montáže.
Most byl uveden do provozu v roce 1967,
poté na něm probíhala pouze pravidelná údržba, první opravy si vyžádal až
v 90. letech 20. století. Rozpětím svého
oblouku 330 m byl Žďákovský most po
několik let největším mostem svého konstrukčního typu na světě. O jeho stavbě
a dokončení referovala řada odborných
zahraničních časopisů. V roce 1987 byl
zapsán do státního seznamu kulturních
památek.
Pohled na alpský
most Europabrücke
z východu
Nové technologie v praxi
Metoda letmé betonáže byla použita
u dvojice silničních mostů přes Otavu
a Vltavu u Zvíkovského podhradí. Vltavský most je 253 m dlouhý, stojí na třech
pilířích, výška prostředního je 75 m. Stavba mostu byla započata ještě před napuštěním Orlické přehrady a dokončena již
při vzedmuté hladině. Mosty byly uvedeny do provozu v roce 1963.
Předpjatý beton se uplatnil na dálničním
mostu přes Sázavu u Poříčí nad Sázavou
navrženém jako vzpěradlový rám z předpjatého betonu o délce 108 m a šířce
15,2 m.
Systém samonosné svařované výztuže
pro obloukovou konstrukci u mostu
byl poprvé v Československu použit na
mostu Závodu míru ve Zbraslavi z let
1962–65. Hlavní pole představuje oblouk
o světlosti 86 m, krajní pole pak sdružené
rámy 3 x 14,1 m a 3 x 16,35 m. Obloukovou konstrukci tvoří dva parabolické
pasy o šířce 3,6 m, na nichž je uložena
mostovka prostřednictvím stojek vzdálených 10 m.
Z pražských mostů pro toto období
můžeme uvést branický železniční most.
Železobetonový most šířky 14 m a celkové délky 910 m je tvořen 15 poli, z nichž
každé má rozpětí 53,5 metru. Výška nad
hladinou řeky je 19 m. Stavba spojující
Malou Chuchli a Braník byla uvedena do
provozu v roce 1964.
Branický most, také zvaný Most Inteligence,
má šířku 14 metrů, je tvořen 15 poli
s rozpětím 53,5 metru, celkové převýšení mezi
konci mostu je 6 metrů, celková výška nad
hladinou Vltavy 19 metrů. Chodník pro pěší je
umístěn uprostřed mezi kolejištěmi.
Žďákovský most
V roce 1958 byla zahájena stavba mostu
přes Orlickou přehradu na Vltavě na silnici spojující Tábor a Plzeň. Projekt Žďákovského mostu, pojmenovaného po jedné z osad zatopených vodou přehrady,
byl vypracován v Hutním projektu Praha
pod vedením Josefa Zemana. Stavba mostu rekordního rozpětí představovala pro
autory velkou výzvu a přivedla je k řadě
nových pokrokových řešení, která byla
přínosem pro další rozvoj mostního stavitelství. Na řešení některých detailů se
Most Závodu míru ve Zbraslavi je první
obloukový most na světě postavený metodou
samonosné svařované výztuže (bez potřeby
bednění). Most vystavěl podnik Stavby silnic
a železnic podle projektu ing. J. Tvrzníka. Jeho
prvními uživateli byli cyklisté účastnící se
Závodu míru.
2010 | LC JOURNAL | 21
stopy architektury
Skandinávská inspirace
pro meziválečnou
architekturu
Život na drsném a chladném severu Evropy nebyl nikdy snadný,
a tak není divu, že urbanizace postupovala pomaleji. Ve vývoji skandinávské architektury hrála roli také
jistá izolovanost od hlavního kulturního dění v Evropě. Teprve ve 20. století došlo v souvislosti se vznikem
moderních států k bouřlivému rozvoji architektonické tvorby. Na mezinárodní scénu se skandinávská
architektura dostala díky jedinečné syntéze racionálního a organického přístupu meziválečné moderny.
Vilu Damman
postavil norský
architekt
Arne Korsmo
v Oslu v roce 1930
Obytný soubor
Bellavista Housing
vyrostl v letech
1933–1934
podle projektu
dánského architekta
Arne Jacobsena
v Klampenborgu
(Dánsko)
Společnou charakteristikou skandinávského přístupu je vnímání organického
spojení mezi lidmi, přírodou a stavbami.
Za každým projektem se skrývá respekt
k tradičním materiálům a citlivý přístup
k místnímu kontextu. Krajinné podmínky
se na Severu staly rozhodujícím prvkem
urbanismu.
Průkopnické
nemocniční zařízení
Mottem nejznámějšího představitele
skandinávské architektury Alvara Aalta
bylo: „Každá budova, každé architektonic-
22 | LC JOURNAL | 2010
ké dílo je symbolem, který nám má ukázat, že chceme zde na zemi vystavět ráj
pro obyčejné smrtelníky.“ Zhmotněním
této orientace se stalo protituberkulózní
sanatorium postavené ve finském Paimiu,
v odloučené oblasti vhodné k léčbě plic.
Stavba je právem pokládána za pionýrské
dílo mezinárodní nemocniční architektury, které se stalo vzorem pro mnoho
zdravotnických zařízení na celém světě.
Základem projektu bylo jednoznačné
funkční členění a tedy oddělení traktů
určených personálu a pacientům. Sestry, lékaři a zaměstnanci sanatoria získali ubytování separované od léčebného
provozu. Lůžkový dům navrhl Aalto jako
štíhlý, vysoký blok, který vybíhal do křídla s terasami. Pokoje uspořádal lineárně
a maximálně je otevřel slunci a vzduchu.
Vybavení přizpůsobil dlouhodobému
pobytu pacientů v zařízení.
Aaltova města a vesnice
Sanatorium Paimiu postavené v letech
1929–1933 dovedně kombinuje
funkční prvky a opatření na podporu
psychické pohody pacientů. Pokoje jsou
orientované na jih a mají panoramatický
výhled na lesnatou krajinu. V interiéru
jsou důsledně užívány tlumené teplé
barvy navozující pocit světla, stěny jsou
hlukově izolované. Jedinečný systém
hygienického zařízení a potrubí snižuje
na minimum hluk způsobený vodou,
která tak méně vyrušuje
Počátkem třicátých let Aalto navrhl vilu
Mairea, jeden z nejobdivovanějších
rodinných domů moderní architektury.
Pro město Jyväskylä a jeho okolí navrhl
sedmdesát budov, z nichž bylo sedmatřicet realizováno. Po rusko-finské válce
a službě v armádě čekala Aalta funkce
v úřadu pro poválečnou rekonstrukci a rozvoj měst. Prvním na řadě bylo
totálně zničené Rovaniemi v Laponsku,
pro něž projektoval celou moderní část.
Zakládala se řada nových měst pro Finy
přicházejících z Karélie zabrané Ruskem.
Jedním z nich bylo i Säynätsalo, kde vyvrcholil jeho zájem o projekty velkých stavebních celků. Centrem Säynätsalo, malého ostrůvku ležícího na jezeře Paijanne,
je radnice, která integrovala i obchody
a kulturní instituce. V letech 1930–1950
Aalto vystavěl bezpočet obytných domů,
továren, knihoven, vysokoškolských kolejí a výstavních pavilonů.
Woodlandský hřbitov
Pro Woodlandský hřbitov ve Stockholmu
navrhl hlavní kapli a krematorium architekt Erik Gunnar Asplund. Krematorium,
které umístil do sousedství vodní plochy,
zahrnuje trojici pohřebních kaplí s běžným technickým vybavením. Obřady se
konají zároveň ve všech třech svatyních
naráz, proto byly mezi ně umístěny zahrady a místnosti určené k čekání, aby
nebylo narušeno ničí soukromí. Spolu
s architektem Sigurde Lewerentzem na-
Vila Mairea od A. Aalta kombinuje
moderní materiál, jako je bíle
omítnutý beton, s tradičními
finskými stavebními materiály,
kterými jsou kámen a dřevo
vrhli vznešený pohřební komplex včetně jeho detailní výzdoby. Woodladský
hřbitov je úspěšným příkladem „umělé“
kulturní krajiny, která obsahuje původní
terén a přírodní vegetaci spolu s propracovanou architekturou, jenž dohromady
vytváří vhodné místo pro pohřební rituály. Vytvořen byl nový design, který ovlivnil vzhled hřbitovů po celém světě. Roku
1994 byl Woodlandský hřbitov zapsán na
seznam UNESCO.
Skandinávská
meziválečná moderna
Meziválečná moderna v Norsku, Dánsku
a Švédsku, to není jen A. Aalto a E. G.
Asplund, ale třeba Sverre Fehn a Jørn
Utzon nebo Arne Jacobsen, který včlenil
do okolí Kodaně obytné budovy, sportoviště a rekreační zařízení. Mezi jeho nejslavnější díla patří bytový komplex Bellavista
v Klampenborgu (1933–1934), divadlo
Bellevue (1935–1936) a radnice v Århuse
(spolu s E. Möllerem) a v Søllerødu (spolu
s Flemmingem Lassenem). Arne Korsmo
postavil domy přizpůsobené severskému
klimatu, z nichž největší ohlas získala
vila Damman (Oslo) z roku 1930. Počínaje
rokem 1930 oživuje světovou architekturu export skandinávských podnětů: Aalto
pracoval ve Spojených státech, ve Francii,
v Německu a v Iráku. Představitel národního finského romantismu Eliel Saarinena,
jehož mytologické stavby čerpaly motivy
ze světa severské flóry a fauny, pracoval
ve Spojených státech. Dánští architekti
– Utzon působil v Austrálii a Jacobsen
v Anglii, Německu a v Pákistánu, Fin Reima Pietilä se vydal do Indie a Kuvajtu.
Skandinávský impuls tak zahájil novou
fázi ve vývoji moderní architektury.
Půdorys plicního sanatoria v Paiminu
ukazuje, jak na protáhlou lůžkovou část
navazuje spojovací budova k druhému
hlavnímu traktu, kde se nacházejí
terapeutická zařízení
2010 | LC JOURNAL | 23
betonové unikáty
Francouzský
pavilon pro EXPO
2010 v Šanghaji
projektoval architekt
Jacques Ferrier
Beton pro Expo
v Šanghaji
Plejáda nejroztodivnějších kreací – od tradicionalistických přes
uměřeně střízlivé až k futuristickým, tak by se v daly kostce charakterizovat národní pavilony na Expu
2010 v čínské Šanghaji. Ten český patří mezi střízlivější, je spíše uměřeně elegantní, zatímco například
Francie vsadila na ekologii a láká návštěvníky do parku s vertikálními zelenými stěnami. V praxi tak
materializuje ideu světové výstavy: Lepší město, lepší život.
Vertikální zahradní
prvek francouzského
pavilonu
24 | LC JOURNAL | 2010
Orientální korunou nazývají čínský národní pavilon, na užší základně stojící
komolý jehlan v tradiční rudé barvě, hostitelé Expa. Indický pavilon vychází z domácí architektonické tradice a evokuje
starobylý maháradžův palác, zatímco
thajský stánek zase připomíná jakousi pagodu a do pákistánské expozice se
vstupuje masivními palácovými vraty,
střeženými dvěma orientálně zdobenými
věžemi. Finský pavilon zaujme geometricky jednoduchým ledově elegantním
tvarem, španělská expozice vypadá jako
hromada obřích proutěných košíků. Futuristicky vyhlíží izraelský pavilon, který
tvoří dva k sobě se vinoucí geometrické prostorové tvary oblých boků, jeden
v barvě pouštního písku, druhý prosklený. Rajskou zahradu s palmami na střeše
nese pavilon Saudské Arábie a prezentuje
tak názorně propojení městské architektury s přírodou. Symbiózu mezi městem
a krajinou symbolizuje také švýcarský
pavilon, který obé kombinuje v dokonalém souladu.
Síť z extrémně pevného betonu
I když Francouzi vsadili na zeleň, vizuální dominantou pavilonu je betonová síť
tvořící fasádu budovy. Pavilon jednoduchého vzhledu v nitru budovy skrývá
ohromnou francouzskou zahradu. Obklopena vodou vypadá, jako kdyby plavala.
Navíc malé fontánky a jezírka ochlazují
prostor, iluzi zahrady pak navozuje zpěv
ptáků i květinová vůně. Stavba je jakoby zavěšená na vodním zrcadle – pavilon je situován na vodní ploše. Zvnějšku je obtažen gigantickou betonovou
síťkou z extrémně pevného betonu, která
vytváří dojem krajkového závoje a tvoří
jakousi vnější fasádu budovy. Zdi jsou
ze speciálního pórovitého betonu, který
mnohem lépe tepelně izoluje než běžné
materiály. Integrální součást francouzské prezentace tvoří krajina. Pavilon je
ozdoben nejen zahradami na terase, ale
i architektonicky velmi zajímavým prvkem, jímž jsou vertikální zahrady, osázené nejrůznějšími rostlinami. Koncept
francouzských zahrad připravila společ-
nost TERagency. Na vrcholu střechy jsou
umístěny solární panely. Celá budova je
tak příkladem architektonických inovací. Expozice byla zamýšlena jako ukázka
energetické úspornosti i nejnovějších
technologií.
„Francouzský pavilon je výjimečný svou
podobou a použitou technologií. Je příspěvkem pro udržitelný urbanistický
rozvoj jedné z největších metropolí na
planetě. Náš pavilon využívá nejpokrokovější stavební materiály a technologie
chránící životní prostředí. Je zářným
příkladem účinného využívání energie
a techniky recyklace materiálů,“ řekl o expozici prezident Nicolas Sarkozy.
Soutěže na ztvárnění tohoto stánku se
účastnilo 49 kreativních týmů, nejlepší
čtyři dokonce na náklady pořadatelů strávily dlouhé týdny v Šanghaji. Jury nakonec vybrala návrh architekta Jacquese
Ferriera, který je mj. také autorem Hypergreen Tower, projektu pro Skupinu Lafarge. Stavět se začalo v listopadu 2008.
Francouzský pavilon ilustruje svět, kde
příroda a výstavba kráčejí v páru a tvoří
podstatu nového urbanismu. Jako odpověď na hlavní téma Expa „Lepší město,
lepší život“ je francouzská výstava postavena na konceptu Města smyslů (Ville
Sensuelle). Na čestné místo je vyzdviženo
šest smyslů: chuť, hmat, sluch, zrak, čich
a rovnováha/ pohyb. Ve „městě smyslů“
mohou návštěvníci vidět, cítit, ochutnat,
slyšet a dotknout se nenapodobitelné
atmosféry Francie. K tomu přispívá řada
videoprojekcí, pohyblivé obrazy, nepravidelné ohraničení prostoru a vlnění
vodní hladiny. Návštěvníci si připomenou klasické francouzské filmy i další
atributy sladké Francie – jídlo, parfémy,
víno. Prostor je doplněn zvukovými efekty, typickými pro francouzská města, což
navozuje iluzi, že se návštěvník nachází ve Francii. Duch Francie připomenou
i mistrovská díla musea d’Orsay v Paříži,
která jsou umístěna na zdech: Cézanne,
Gaugin, Manet…
Detailní snímek
betonové sítě
obtažené kolem
francouzské výstavní
budovy v Šanghaji
2010 | LC JOURNAL | 25
Lafarge materiály pro Expo
Lafarge se stala největším dodavatelem
sádrokartonu na Expo 2010, když
dodala 60 % spotřeby tohoto materiálu
– 510 000 m2 sádrokartonových desek
pro 17 pavilonů a budov na Expu 2010;
Dominantní prvek
francouzského
pavilonu je gigantická
betonová síťka
z extrémně pevného
betonu, která vyvolává
dojem krajkového
závoje a tvoří vlastně
vnější fasádu budovy
Pohled na ukotvení
betonové síťky
Ductal® a PLAtec® ve
francouzském pavilonu
Partnerem francouzského pavilonu je
společnost Lafarge. Pod názvem Město
smyslů expozice ztělesňuje vizi o inovativní a trvale udržitelné architektuře.
Tato vize je vlastní i společnosti Lafarge,
která chce být klíčovým hráčem na poli
odolných konstrukcí a nabízet materiály
a technologie výstavby s nízkou ekologickou stopou.
V interiéru pavilonu je prostor věnovaný
Skupině Lafarge, která zde prezentuje své
aktivity v Číně, své inovativní produkty
a stavební řešení adaptované na problematiku čínských měst a přizpůsobené
životnímu prostředí. Prostor společnosti Lafarge vybízí k dotýkání. Je proveden z materiálu Ductal®, což je vysokopevnostní beton, a z materiálu PLAtec®
(sádrové desky určené k dekorativním
účelům a dokončovacím pracím). Stavba
s velkorysou výměrou 8 000 čtverečních
metrů spolkla 37,5 milionů eur, přičemž
náklady na vlastní pavilon činí 22 milionů eur, vybavení interiérů a scénografie
přišla na dalších 7 milionů eur.
ƒ pro francouzský pavilon Lafarge
dodala 5000 m2 materiálu PLAtec®;
ƒ pro čínský pavilon vyrobila
200 000 m2 sádrokartonových desek;
ƒ pro výstavní muzeum 100 000 m2
sádrokartonových desek;
ƒ PLAtec® dodala pro
nízkoenergetický Eco-house,
ƒ sádrokarton PLAtec® putoval
do španělského, ruského,
australského, italského, polského
a dánského výstavního pavilonu.
ƒ Výstavní prostor Lafarge ve
francouzském pavilonu reprezentující
„hmat – dotyk“ byl postaven
z vysokopevnostního betonu Ductal®,
který je zesílen skelnými vlákny.
Interiérový snímek
francouzské národní výstavy
Vizualizace
˝francouzského
pavilonu
26 | LC JOURNAL | 2010
betonové unikáty
Každý puk je na
osazen na bílém
podkladu pomocí
ocelových trnů
Interiér českého
pavilonu
Na čelní stěnu českého pavilonu otiskli
architekti ze studia SIAL pražské Staré Město
sestavené ze 40 000 hokejových puků, které
dohromady vytvářejí jednotlivé městské bloky
Plody civilizace
Český pavilon na světové výstavě Expo v Šanghaji patří
k návštěvnicky velmi úspěšným. Na ploše 2 000 m2 se rozkládá expozice pod názvem „Plody civilizace“.
Představuje imaginární urbanizovanou krajinu a provádí návštěvníky českou současností. Architektonický
návrh české expozice zpracovala liberecká architektonická kancelář SIAL architekti a inženýři.
Pro českou prezentaci v Šanghaji nebyl
postaven nový pavilon, ale byla využita
budova nabídnutá výstavištěm. Její výhodou je velkorysý vnitřní prostor bez
dělících zdí a sloupů. Budova je 48,5 m
dlouhá, 42,8 m široká a 12,15 m vysoká.
Základní stavební strukturou pavilonu
jsou rámy s horizontálním modulem 6 m.
Základní vnitřní skladbu tvoří ocelová žebra s výplní ze sádrokartonu. Celková váha
všech instalovaných ocelových konstrukcí
je cca 175 tun.
Hokejové puky na fasádě
Národní pavilon je k nepřehlédnutí již
z dálky. Na jeho čelní stěnu totiž otiskli
arch. Jiří Buček a jeho kolegové ze studia
SIAL jeden z nejkvalitnějších městských
celků v celosvětovém měřítku – pražské
Staré Město – sestavený ze 40 000 hokejových puků, které dohromady vytvářejí
jednotlivé městské bloky. Kompozice puků
osazených na bílém podkladu pomocí ocelových trnů dodává pavilonu prostorový
dojem živého a cenného výtvoru lidského
působení v průběhu staletí v centru Evropy – v Česku. Gumové puky jsou zároveň
významný vývozní artikl České republiky
a symbol našich světových sportovních
prvenství.
Město snů
Návštěvníky vede k hlavnímu vchodu tzv.
stuha – spirála, jejíž stěny je zvenku chrání
před nepřízní počasí a uvnitř slouží po-
mocí plazmových monitorů jako základní informační soustava nejen o vlastním
pavilonu, ale i o životě v České republice.
Kromě této cesty mají návštěvníci možnost
vstoupit zvláštním vchodem do obchodu
s upomínkovými předměty či do české
restaurace.
Těm, kdo vcházejí do českého pavilonu,
se otevírá pohled na město snů. Nad zvlněnou travnatou krajinou se vznáší město,
které z krajiny vyrůstá a nemůže se bez ní
obejít. Abstraktní město vytváří dvacítka
kubusů symbolizujících městské bloky.
Město je ve skutečnosti i v expozici tvořeno plody, které naše civilizace vytvořila
a jež naše sídla chrání. Ty jsou zarámovány v lehkých závěsných kubusech stejně,
jako architektura rámuje náš reálný svět.
Některé hranoly sahají až k zemi, jsou částečně otevřeny do prostoru. Každý blok
o rozměrech 4 x 4 metry má uvnitř jeden
plod civilizace, nápaditý exponát a vlastní
světelný a zvukový systém. Každý kubus
představuje v jiné formě jiný obsah – od
vědy, přes kulturu až po volný čas.
Návštěvníci v pavilonu měkce našlapují
v trávě nebo odpočívají na terénních vlnách a přitom pozorují pravidelnou síť
ulic nad hlavami. Mezi ulicemi se pohybují
a v blocích hledají a objevují plody civilizace – nápadité exponáty.
„Město představující lidskou civilizaci je
závislé na přírodních zdrojích. Je místem života, který bezprostředně souvisí s okolní krajinou. V českém pavilonu
připomínáme tuto spojenou a nevyhnutelnou dualitu vnitřním uspořádáním,“
říkají autoři expozice. Umělecké instalace
konkrétních výtvarníků vybírala autorka
ideového záměru Mgr. Lenka Lindaurová,
která sestavila tým převážně mladých,
avšak často již mezinárodně renomovaných tvůrců. Setkáme se zde se jmény jako
Lukáš Rittstein, Barbora Šlapetová, Jakub
Nepraš, Maxim Velčovský nebo Jakub Berdych. Velký zájem vzbudil Federico Díaz
svojí zlatou slzou ve tvaru obrovské kapky,
instalovanou pod názvem Czeknowlogy
– LacrimAu. Mezi nejobdivovanější součásti expozice patří jednoznačně, podle
očekávání, dvě originální bronzové plakety
pod sochou Jana Nepomuckého. Instalace
s názvem „Dotek štěstí“ je mezi návštěvníky tak populární, že čekají v dlouhé frontě,
aby si mohli „sáhnout pro štěstí“.
Dotek štěstí
2010 | LC JOURNAL | 27
Lafarge v síti
Profil Lafarge na facebooku má
pětitisícovou skupinu příznivců,
kteří „zatrhli“ „Líbí se mi“
Lafarge na facebooku
Počty účastníků společenského života na internetových sociálních
sítích den ode dne stoupají. I když facebook či twitter původně vznikly jako nástroje pro budování
privátních vztahů zdá se, že stále více firem a společností zde nachází „pevné místo“, kde privátní sítě
účelně splývají s firemními.
Od roku 2004, kdy byl facebook založen,
se stal celosvětovým fenoménem jak
ve společenském a kulturním životě, tak
i v oblasti korporátní. Dnes facebook
používá půl miliardy aktivních uživatelů po celém světě, a navíc zde je možné
nalézt 900 milionů různých „objektů“
(skupin, stránek, komunit), které jsou
k dispozici každému. Facebook již dnes
nabízí 70 jazyků, a přestože se v posledních letech několikrát změnilo uživatelské
rozhraní a zpřísnil se systém zabezpečení
osobních údajů, jeho obliba stále stoupá.
Kontinuální informační tok
Facebook funguje jako nástroj pro správu
osobní sociální sítě. Každý uživatel zde
28 | LC JOURNAL | 2010
má vlastní stránku – profil, a tu propojuje
se stránkami svých přátel – tedy překrývá
své vztahy reálného světa těmi digitálními. Jen málo účastníků využívá službu
k získávání nových kontaktů, protože se
spíše hodí k udržování a zkvalitňování
vztahů, které již uživatel má.
To ovšem neplatí pro zmíněné objekty.
Instituce a organizace zde totiž vytvářejí zvláštní verze svých webových stránek, aby mohly účinněji oslovovat své
příznivce. Průměrný uživatel facebooku
v současné době propojil svůj profil s 80
objekty. Naskýtá se zde tedy virtuální
prostor bez bariér, jenž přináší možnost
kontinuálního informačního toku mezi
organizacemi a jednotlivci.
english summary
Niels Ledinek became a plant director a year
ago. In those days he proposed the purpose
of keeping competitive strength of company.
After a year in function Niels Ledinek says:
“Due to the crisis there was no need to
make any significant changes on the plant’s
strategy. It is obvious that under this condition
of a declining market we have to be even
more oriented to cost reduction than before.
So besides continuing the efforts on variable
cost reduction we strengthened the focus on
also reducing fix cost.”
p. 4–5
Thermal properties of enclosure walls have
considerable impact on energy consumption
of block of flats. Nowadays the proposal of
insulation thickness in thermal insulation
composite systems is often underestimated.
The text on pages 6–9 is focused on proposal
of optimal thermal insulation thickness in
light of economy and energy performance.
p. 6–9
Skupina Lafarge vytvořila
svoje stránky na facebooku
v červnu minulého roku
Lafarge od června 2009
Lafarge svou stránku na facebooku založila v červnu roku 2009
a již sdílí informace a komunikuje s pěti
tisíci uživateli facebooku, jinak řečeno
našlo se již pět tisíc uživatelů facebooku, kteří mají rádi Lafarge. Pro připojení
do komunikace je totiž nutné zatrhnout
u profilu Lafarge „Líbí se mi“, aby mohla začít oboustranná komunikace mezi
uživateli a organizací. Tedy od přímého
propojení dělí všechny aktéry komunikace pouze jedno stisknutí tlačítka myši.
Lafarge svůj profil obratně využívá k prezentaci svých cílů a představení svých
plánů a hodnot veřejnosti. Během týdne
na svém profilu pravidelně nabízí hned
několik článků, videí a událostí z oblastí
architektury, ekologie, trvale udržitelného rozvoje a dalších. Tedy je zde patrný
velmi čilý ruch – články se uživatelům
objevují na jejich domácích stránkách
a díky tomu mohou velmi pružně a rychle reagovat. Nejběžnější a nejrychlejší
reakcí od čtenářů bývá ocenění „Líbí se
mi“, jež články z produkce Skupiny Lafarge zdobí v řádech desítek, stejně časté
bývají příspěvky do diskuse pod články,
jichž se účastní lidé z celého světa. Nadto
díky systému propojení jednotlivých profilů různých přátel každý uživatel může
dále přeposílat články, videa a události
do svých vlastních sociálních sítí – zprávy z Lafarge se mohou sociálními sítěmi
šířit jako „virální internetové odkazy“.
Komunikace tak přináší přímou odezvu
a umožňuje uživatelům prostřednictvím
virtuálního světa zůstávat ve spojení se
svou oblíbenou firmou nebo organizací.
Spojení s youtube,
dailymotion či twitterem
Druhou devizou virtuálního stánku
s informacemi, jež Lafarge spravuje na
internetu, je její schopnost rychlého
sdílení informací. Facebook umožňuje
společnosti Lafarge přímé propojení s jejím profilem na světoznámé internetové
televizi youtube.com i na dalších sociálních sítích jako dailymotion či twitter.
Vedle toho je zde možné nalézt všechny
důležité informace o Lafarge včetně odkazů na internetové stránky závodů společnosti Lafarge v jednotlivých zemích.
Nakonec každého příznivce jistě potěší
možnost diskuze nad vybranými tématy
či rozrůstající se sbírka fotek, jež obsahuje již šestnáct fotoalb a osm videí.
Comfortable housing estate Rezidence
Na Skřivánku where the Lafarge Cement,
Inc.‘s cements were used will offer thirty
above standard flats and sixty subterranean
parking places. Construction is based on
highprofile piles combined with basis by
concrete-steel board. Supporting structure
is made by concrete-steel skeleton together
with concrete-steel and brick-built walls.
Elevator shaft, indoor and outdoor stairs are
monolithic concrete-steel constructions as
well. As beam box of monoliths was used
the beam box of system PERI. The building
is divided into three sections by façade and
into two levels respecting steep land. The
sections are connected technically and also
by construction.
p. 12–13
The biggest tourist project of Ústecký region
called “Cathedral of hop and beer” has
been developing in Žatec with support of
European Structural Funds. The revitalization
of industrial Prague suburb is about to help
Žatec to get the inscription into list of World
cultural heritage UNESCO. First two stages
of realization – Museum of hop and beer
and observation tower with hop astrological
clock are successfully finished. Both of them
have been accessed to public since the last
weekend of summer holidays.
p. 18–19
The French Pavilion on Shanghai International
EXPO addresses the topic „Better City,
Better Life“ by offering a new type of
urban construction. It presents numerous
architectural innovations, including a lattice
and a „French-style” hanging garden. This
vision of urban development ties in with
that of Lafarge, which aims to be a key
player in sustainable construction, able to
offer construction methods with a reduced
environmental footprint. In a dedicated
area inside the pavilion the Group will
present innovative environmental-friendly
solutions, adapted to the problems faced by
Chinese cities. Lafarge is also presented in
other buildings of Expo as a supplier of the
510,000 m² of plasterboard used in 17 other
corporate and national pavilions including for
example China’s one.
p. 24–27
Lafarge created its facebook site in June
2009. Nowadays Lafarge has been sharing
information with more than 5000 users of
facebook. Throughout the week users can
find on Lafarge profile articles, videos and
events from the area of architecture, ecology,
sustainable construction and many others.
Facebook provides to Lafarge Group direct
connection with internet television youtube.
com and other social webs as dailymotion or
twitter.
p. 28–29
2010 | LC JOURNAL | 29
Materiály Lafarge
pro obytné projekty
Lafarge Cement, a.s.
411 12 Čížkovice čp. 27
tel.: 416 577 111
www.lafarge.cz