Diagnostické a terapeutické přístupy

12 Diagnostickda terapeutickd piistupy
12.1Vymeeeni pejm& dicgnostitr*, diag*62a, diagnostiela*iinnost, diagnosticlc{
metoda
SpecidlnEpefugogickd diqnostika mfiieme ji ch6patjako systernpoznatkfi,zamEieqichna
moinosti a prostiedky poan6vini individurilnichvlastnos€jedince, aa odhalovini podstatqich
souvislosti, kter€ jsou piidinou tEchto vlastnosti, SouEasnEtvofi v-ichodisko pii
individualizevan€m pragramu prisobeni na diagrostikovan6ho jedince, kteri mi
optimalizovatjeho vjvoj a uplatndniv iivot6.
Diagnostikar*ni jen testovdnia diagndm nenigiidilerw ruilepkaDiagada mfiie bjt ctripanajako vfsledek procesu diagnostiky,, kte* zatrnuje komple>mi
posouzeniexistujieihostavu.
Diagnoza mii piedev5im vyznam pro domluvu mezi odborniky a je nejenom v oblasti
etopedickg a{lefitosti interdisciplinirni a podili se na ni piedev5im speciilni pedagogetoped,psycholog popiipad6psychiatr,sociilni pracormika dal5iodbornici,
Diagrwfiie*n Einnastje souhrnoperaci,postupfra technik,jejichZ cilemje stanovitdiagn6zu
a to podle konkretniho cfle, kterFm mriZe bft napi. urieni shrpnd.ryooje, zji5tdni pfidin
odchyloviri vfvcje od normy, zji5tdni podstaty, podminek a piidin individurilnichrozdilfl,
progn6za.
Diagnostichrtneodeje
soustavapodndtri irkohi, otazek a situaci, *terd evokuji projeveni
typickj'ch znakfrdovolujicich bliie charakterizovat zkoumaaouosobu nebojeji jist6 stranky
ve smyslu diagn6zy. Je to exaktni zprisob vdouci ke zji5fovini jev&, faktri a jejich
souvislosti.
Dva zakl&ti diagnostickiWSfitW:
1. Klinickf- nenivazaqi piisnj.mi pravidlS nem6statistic\i z6Had,je pruZnj..
zpriscbyvy5etieni.
2. Testavf- pouXvastandardizovand
83
Test je takovf mdiici nistroj, kterf je definovan jako vzorek chovani, je ziskan za
standardnichpodminek,jsou stanovenavdtlinou kvantitativni pravidla sk6rov6nipro vzorek
chov6ni.
Psychometrick6vlastnosti psychodiagnosticlefchmetod:
a
objektivita
o
standardizace
o
reliabilita
o
validita
Klinickd metody:
1. Pozorov6ni
2. Rozhovor
3. Anamn6za
4. Ana$za spontinnichproduktri
Testov6metedy:
1. Vjvojov6 Skily
2. Inteligenini testy a soubory
3. Testyspecifrlniehwhopnosti analostia dovednosti
4. Projektivnimetody
5. Neuropsychologick€souborya metody
6. Kresebn€techniky
7. Dotazniky
8. Testyosobnosti
9. Posuzovaci5k6lv
Mdli bychom zd&razcit,ie k psuXvrini inteligenEnichtestti a soubor&a testfr osobncstije
nezbytndkompletni magisterskdvzdElini v oboru psychologie.Musime si uvddomit u v$eeh
qi5e uvedenfchmetod, ie izolovandpouXti sebelep5iho
di4gaostick€honistroje nepovolanou
84
osobouby mohlo piin€st vice Skodya mohlo by vytistit v neadekvitni z6vdry, o po5kozeni
klientanemluv6.
Je samodejmg ie v.i$e uveden6testov€ metody se vztahuji piedev5imk diagnostick6prici
vpodminkich praccvi5t', kteri jsou piimo ktomuto fdelu frzena ( pedagogicko
psychologick6poradny, stiediskaqichovnd p€ie, diagnostickditstavy, psychiatrick€l€debny,
v€znice,apod.). Napi. specirilnipedagogpoufivi testov6 metody k diagnosticespecifickych
poruchudeniv podmink*chpedagogickcpsychologick6poradny.
Je aezbytnd se tak€ zrninit o pedagogickddiagnosticeve vfchovnS rrrd5kivaciho procesu.
M61a by blit
piedpoHadem integracg ziskivi informace nejen o irovni vddomosti a
dovednostidit€te. ale takd o jeho komunikativnichschopnostech,sociabilitE,piizprisobivosti
apod. Jednou z podminek a takC pomricek integraceje individufrlni qichovnf pla4 ktery
umoifiuje jedinci postupovatv souladusjeho piedpoHadya moZnostmi.
Jak ui bylo uvedeno, stanoveni diagn6zy mi piedev5im vyanam pro domluvu mezi
odborniky. V soudasn6mSkolsk€rnsyst6muje v nEkteqich piipadech piiddleni diagp6zy
nutn6, zdravotn[ handicapovan6dit6 mA nirok na zqi5enf normativ odstupiovany podle
zivahrosti diagnozy. Mezi odborniky neni jednotqi niu;or na integraci ddti s poruchami
chovini, piedeviim ve stariim Skolnimv€ku. Nazory proti t€to integraciargumentujiobtiiemi
pii vypracovini individuihiho planu a zv165tdjeho naphiovini, drilefiti je takd motivace a
chovini ditdte kterdje jiZ v tomto v6ku obtifod ovlivritelnd.
12.2Institucg kter6 sezam{Fuji na diagnostikujedincc v etopedick6msyst6mu
Vzhledem k zam€ieni tohoto textu se zninime o t€ch institucich kterd pracuji s ddtmi a
adolescentya jsou soudiistisystdrnupedagogickopsychclcgick6hoporadenstvive Skolswia
pracujev nich speciiLlnipedagog6i etoped.
Pedagogickopsychologickdporadna
Tvoii souidsf syst6mupedagogickopsychologick6hoporadenstviv resorhrtvtSUf. Zamdiuje
se na Hienty vEkevd kategorie od 3 do 19 let. Je ziHadni a nejroz5iienEj*iporadenskou
institucive Skolstvi.
Jeji dinnost se zamdiuje na komplexni psychologickou,speciiln6 pedagogickoua soci6,lni
diagnostiku,orieatovanouna zjiSfovini poruch udeni a chovfuria dal5ichprobl6mrive vivoji
osobnosti,vfchovy a vzd€livani dEtia ml6deie.
85
Poradny poskytuji poradenske psychokorel*ivni, reedukadnia terapeutick€ sluiby nejen
instituce.
ddtema mlideii, aletakd pracuji s rodidi, Skolamia kontaktuji dal5izainteresavan6
VPPP pracujici speciilni pedagogse zarndiujepiedev5imna diagnostikuspecificlqichporuch
udeni kter€ semohouiasto vyslqitovats poruchamichovini a navzijem spolusouvisi.
Na tento vjanamnf momefit se mfiie zam&it ve w€ reedukadnidinnosti,piedev5imv oblasti
koncentracepozornosti,praecrmihotempa,unavitelnostia podobnE.Tak6je nedilrou soud6sti
timu, pokud na pracoviStirealizuji terapeutick€skupinypro ddtl napi. s poruchamichov6ni
nebojin6 fo*y price s timito ddtmi.
Stiedisko vf chovnEp6Ee
Jsouto zai:ulenitvoiici soud6stsystdmupedagogickopsychologickdhoporadenstvia spadajici
pro qfkon preventirmEvychova€pede.Poskya{i v5estrannouodbornou
pod Skolski zaYlur:ern
peli dEtems rizikem ii s projevy poruch *hovini a negativnichjevri v sociilnim qivoji, tak6 i
ddtem propuit6nfm zristavni vfchovy pfi jejich integraci do spolednosti.Piedstavuji tedy
piechod mezi poradensh.imizaiizenimi a speci6lnimiv.ichovnfnni zadizenillaipro u.ikon
irstawrineboochranndqichovy.
Maji vdt5inou pobytovf' a ambulantnirisek- V ambulantnimirseku pracuje qinr, obvyHe ve
sloZeni etoped, psycholog, sociilui pracovnik a ten se mimo iilrit zabyvei diagnosikou.
Etoped se ve sv€ diagnostickddinnosti zamdiuje u Hienta piedevlim na irrovei socii.'lnich
postojri, systdmhodnot a zijmri, irrovei socializacea piizpisobivost, tak6 jeho informadni
irovef,. Ve wd zprivE, kteri je souiasti komplexni zprivy takd formuluje doporudovand
postupy.
Diagnostickf fstav
Diagnostic\i irstav,jak ui napovid6jeho nazev,mi za rikol diagaostikovatddti a ml6dei.,ti.
vyietiit je po strancezdravotni, psychologick6, pedagogick€a soci{lni a doponrdit dal5i
postup,respektivenawhnoutumistdnido zaiizeniristavnidi ochranndqichory, popi. dal5ich.
Vdt$ina Hientri je po dvoum€sidnimpobyfu umist'ovina do zaiizeni irstaviri vfchovy. Takd
zdeje etopeddlenemodborn6hotymu.
Speciilni pdagcg * etcped se mriie poditet na tyrnov€ spolupnici pii diagnosticedEti a
ml6deie napi. v krizovdm c,entru,ledebn6komunitd,ddtskemodddlenipsychiatrickdledebnyzde se vyjadiuje piedeviim kurovni qichovn€ vzddlivaciho procesuve 5kole,a take vjinfch
zairz,ernch.
86
12.3Terapeutickd piistupy v etopedick6praxi
Jejist€ pozitiwri a pfinosng Ze terapie v poslednichletechserychleroz5iiuji i do etopedick6
pril(e a stivaji se nedilnou soudastiodborn€ pnlce napi, ve stiediscich v.ichovnd pede,
vychovnj,ehristaveh ddtskychdomovech,ledebnj'chzaiizenic[ jsou seudisti qiehovn6hai
procesu.
vzddl6rvaciho
Tento pojem mi vehni Sirolcf rczsah mdli bychom si jej nejdiive rozddlit, q4ezit
a
definovat.
Uvddomujemesi, ie terapieje cbecnypojema znameniledbu.
Z velk€ho pytle, ve kf,er6mse ociti terapie jako obecnf pojein" si mfiieme vytihneme
psychoterapii, socioterapii a expresivni terapii. Urditd by se na$lo i jin6 vhodndjli a
praktidtEjli d6lffi, ale piedpoHidime ie pro naSepotieby uvedeni do t6matu, moZnosti
profesionilni orientacespecialnichpedagogri-etopedria posk5rtnutizikladnich inforlnaci to
postadi.
Psychoterapie
vyuXvini psychologich.ich prostiedk& kterapii, kdosaieni
prosp[Snezmdny pii poruchich vyvoje dlovEka (Kratochvil, 1997). Terapeutickdddni je
Psychoterapii rozumime
zakotveno na jedn6 strand v pfisobeni terapeut4 na druh€ stranE ve spoatinnim nebo
vlivuirmysln€mpfizprisobeniseHientaterapeutick6nru
Terapeut vychin z uriitd teorie vaitini struktury, ddjov€ a vyvojov€ dynamikyv organismu,
osobnosti a spoledens\ich vztazich Hienta a uXvi prostiedkri psychologickdhoprisobeni
k podnicenitakovj,chzrnEn,kter6 piispEjik obnovenizdrarfch pomEnivtdchto oblastech.
Psychologickdprostiedky jsou takov6 podnEty,kter€ pisobi piedev5im svou proiltkovou
kvalitog, tj. s\rjm vyanamem.Tim se psychoterapieodli5ujeod jiqich terapeutic\ich modalit,
v nichZ rystupuji do popiedi jako iriinn€ sloiky jejich podn€tovd kvality fyzikilni nebo
chemick6a biologickd.
Na druh6 strand bjvi
psychoterapie odli5ovina od socioterapig
jejii
iriinek je
zprostiedkovfurterapeutic$m ovlivndnimvn6j5ihoprostiedi spoleiens\ich vazeha interakci
Hienta. Protoie tyto znrdnypirsobi nejvdtii mdrou na Hienta pqychologicky,je obti?rd tyto
oblasti terapie nevz6jemohranidit. Stejn€mriie platit vjistd miie i pro pomdr psychoterapie
87
vudi ledebn€, speciilni pedagogrce,v t6 mi psychoterapieulohu jedn€ z vdtliho poitu
nipravqich metod.
Psychoterapieje interdiscipli*irni
obor, nebod zasahujedo niznfch oblasti mediciny,
psychologie i jinfch oboni. V soudasnddobE nerni psychoterapiejednotnou, obecn6
piijimanou teorii, ale zahrnuje piibliind l0 ziHadnich uznivaqich piistupri ii syst6mri.
(Kratochvil, 1997). Katdi
z tdchto smdni m6 svou vlastni ucelenou teorii osobnosti,
etiopatogenezeporucl1 obsahuterapie a terapeutick6hoprocesu i propracovan6metody a
technikyledbya qicvikov6 programy,kterd z piisluind teorie vychazeji.
Je nutnd zdriraznit, ie pnlci kvalifikovandho psychoterapeutapiedchi{ei absolvovdni
vfcviku, supervizea zkoulky, a pak lze ziskatv tomto oboru speciilni kvalifikaci.
Jak uvidi Kratochvil {1997}, pokus o Hasifikaci sou6asqichteoretickych piistupri s sebou
nutndnesezjdnodu5ujici schematizaci.
nutn6; soudasndsmdryserozdEluji:
Z hlediskadidaktick€hoje v5akschematizace
l. hlubinn6psychoterapie
2. dynamicki psychoterapie
3. rogersovskipsychoterapie
4. kognitiYnipsychoterapie
5. komunikadnipsychoterapie
6. Gestaltterapie
7. behaviorrilnipsyehoterapie
8. existencii.{nia humanistickipsychoterapie
9. jin6 piistupy
10.elektick6a integrativnipojeti
mfiZeprobihatindividuilni, skupiaovouaeborodinnouformou,
Psychoterapie
jednotliqfonismdryzabyvat.
Podrobndjisenebudeme
Socioterapie
Socioterapieje terapeutick€vyuffvini sociilnich aktivit a uspoiidini urdit6ho sociilniho
prostidi s cilem zlepiit soci6{nidovednostia zdatnosta rozvijet vztahy mezijeho tdastniky.
Tomuto pojeti je blizkj' pojem l6Ebyprostiedim a piedstavujeziHad l€Ieba€hospoledenstvi.
88
Socialndterapeutic\i systdmje kontextem zrn€ny, do kter6ho je 4ravidla takd zadlendna
psychoterapie.
Psychoterapie a socioterapie se vzijemnd doplfluji , potencuji, umociuji, do jiste miry i
piekr,.fuaji.Jakuvidi Langmeier{2000), pojemsocioterapienenidosudustdlenf.
Probih6-li cileni psychoterapiev piesn6 vymezenfch dasov-ichisecictr, hodinich nebo
sezenictr,lze ffei, ie socioterapiese uskutedilujepii vedker6dalSi dinnosti b,Ehemceldho
Xvota spoledenswi.
Patii tedy do ni vSechnyb#nd sociilni aktivity,
sportovni 6innost, piiprava na
5ko1u,Hubovi dinnostapod.
Socioterapeutemje tedy ten pracormiktymu, ktery s Hienty Zije v zaiir;erl po celou dobu
bdhemjejich aktivnihodennihoiivota.
Zbdhrych kaidodennich iinnosti vystupuji strukturovan€j5iaktivity, kter6 jsou zilefitosti
cel6ho spoledenstvii limu, zejm6napravidelni setkini komunity. Yrcholnfmi akcemieeldho
spoleienstvi, kterd maji zv165tnisocioterapeutich.ivj'znarn, jsou slavnosti,qflety, kulturni
akce apod. Na pomezi socioterapiea psychoterapieje pak iada strukturovanychaktivit,
expresivnitrapig pracovni a d.innostniterapig niane formy nicvikovd a trdninkov6terapie,
2000)rehabilitace,ziXtkovf pedagogika(Spita in Langnneier,
Socioterapeuticli systdmtak zvy5ujecilenoupsychoterapiinapi, qichovqich
Mfiieme v podstatdkonstatovat,Ze v n6kterychetopedic\ich za&'tzenrc)a
irstavech stiediscichvychovn6 peie se v podstatEvytvffi leiebnd spoldcenstvi-terapeuticki
komunita v Sir$imslova smyslu.Mezi hlavnijeji prineipy patii aktivni podil Hientft na lddeni
di resocializaci,vytvoieni oboustranndkomunikace,kolektimost a socid.lniudeni. Klienti,
ktefi se v tomto leiebndmspoledenswisdruiuji, opouJtiji na jistou dobu sv6 privodni ilvotni
spoledenstvia cilerftje vyfvoiit spoledenstvianEny a piendstdosaZenouzrnEnudo ptvodniho
prostiedi.
V tom mfiieme vid€t i lilavni vy"nam socioterapiea zqfraziovat jeji, ndkdy nedoceiovanou,
rilohujak v ldebn6m procesu,tak i v etopedickdprod.
Expresivni tcrapie
Expresivniterapieneboterapievyrazuv sobdzahrnujiv5echnyqresivni
Warni,
*mnaticW, muzikslni, taneini slovesniapod
89
amiletW iinnosti-
Pojmy expnesca vjraz shodnEoznaduji specifickytyp lids[ich aktivit, ve kteqich dlovEk
vicem6n6 sponti.nnEs drirazem na formu projevu vyjadiuje sv6 vnitini psychick€ stavy,
dojmy, pocity, mlady a s nimi spjatd zkulenosti nebo poaatky. Exprese je soudisti
mezilidsk{ komunikace,aleje to komunikaceodli5naod piirczene ieii, piestoie se k ni dasto
tdsn€ piimyk6. V expresirrnimprojevu sice dlov€k o mnohdmvypovidS"zqimenave vztahu
k sobd sam€4 ale svou vjpov€d ndokiie piesni konaolovat a dokonce o mnohajejich
vyzramechani nevi. Spi5eneZo qi'anamysezajimi o formu svdhovfrazuJinimi slovy, vice se zamdiujena to, jak se "yjadfujq nel na to, co vyjadfuje.NEkdy tdmto
projev&m nerozumime tak jednoznadn€,jak projevrim matei5tiny. Piesto ale na n6s
emocioniiln€prisobi,iasto velmi siln€. I prchavdexpresivnigestoiasto iekae o dlovdkuvice,
neZmnohoslov a Eastotak6 mnohemsilnEjinei slovapfisobina wdho adres6ta.
Je5tdirdinnEjli je expresivnitvorba, v dile tvrirce nejenomoslovuje druhd lidi, ale s6m se
potkrivri s obrazem vlastni tviie., v ndm v koncentrovan6podobd mriZe pozn6vat skrytd
strinky vlaSniho nitra" miie jim porozumdt,pokusit se o jejich iidouci ovlivndni. To jsou
ostatnddrivody,proEje expresirrniprojev tolik drileXtf v l6EbiVychodiskem expresejsou jen m6lo uv&omovan6 emodni projevy, kter6 mime spolednd
sjiqimi Xvodichy. Na tdto prvotni irovni
se expreseprojevuje hlavn6 prostiednictvim
bezdddn6cimiky a pantomimiky.Na vy55i urovni se expres€stivi skuteinou tvorbou a
projewje se ve form*ch vftvarnfch, dramatickyclr, poetich.ictr, hudebnich, ale takd
v obl6kini, fieeni, tpravich interi6rft apod. NejdokonalqjSimprojevem expresivityje um6ni
(Slavik,2002).
Ne nihodou vinujeme pozornost obecndjiimu rimci expresivity, mime za, to, Ze pr6vd
v oblasti expresivnichterapii je tdii5td price etoped4 protoie miie pracovats emocioni{nim
proXvinim.
Jak6jsou druhy expresivniterapie?
A*Aerapie- mfiieme ji charakterizavatjako ledbu psychiky prostiednictvim vitva*tfch
aktivit.
Dramderapie-je metoda,kter6 krom€ verbalizacepouXvi i neverbiLlnipohybovdprostiedky,
symbolickougestikulacia improvizadnihru v roliMuzikotuapie je price s hudbou, rytmy, zvuky a t6ny. Mriie navazovatna pohyb nebo
vytvarnoutvorbu
90
vychizi z piedpoHadu,Zetdlo a mysljsou vzajemndpropojeny.
piispivi k lepiimu vnimeni tdl4 sm€iuje k nalezenivlastniho taoce a oteviri prostor pro
Tenedni a pahybovd wqie-
pochopenia profiv6ni sebesamai druhlich(poetickd t*apie)- vyuXvi mohosti setkat se prostiednictvim poezie a
liter6rnichdEls proiltky dnrhfch i s vtastnimiprohtky a div6 mohost seo nEpoddlit-
Biblioterqie
Odborn6 spolednosti,tcerd vydivaji standardynebo akredituji vzdElandlidi v expresivnich
terapiich se v na$i zemi postupndrodi . Vzd6livini v t€to oblasti je na rtwrych stupnich
vjvoje. Napiiflad v arteterapii garantuje deski arteterapetrtickf asociace dlouhodoby
arteterapeuticbfv$,cvik,poiidri krritkodobd 1r:rnzya semin6ie.Arteterapii lze vystudovatna
n€kterfch vyso\ich Skolich u nis, piedev5im pedagogickich tfakult6ctu at iil jako
bakaliiskd studiumnebov rimci celofivotnihovzd€l6vani.
Literatura:
Praha.Port6[,1997.ISBN 80-7178-779-7.
KRATOCI{ViL, S. Z*kldy psychoterapie.
LANGMEIE& J. a kol. Ddtski psychoterapie-Praha:Portil, 2000. ISBN 80-7178381-1.
pIpEKOVA f., ViffOVn,
M. Terapieve specidhrdpdagogicke pti.
Brno: Paido,
2001.rsBN 80-7315-010-7.
SLAVIK J. Arteterapie a artefiletika. In Valent4 M. a kol. Piistupy kvzd6l6v6ni
cizincriv dn. Olomouc:UP, 2m3- ISBN 80-24+0586-5'
niceN, p. , KREreinova,
o.
a kol. Ddtskd klinicks
Praha: Grada,
1995.ISBN 80-7169-168-2.
Stafidflrdy pro pedagogicke a psychologichi testovani, Praha: Testcentrurn,2OAl.
rsBN 80-86471-07-1.
SVOBODA M. a kol. PsyehffiiagnastikadEti a fuspivaiicich Praha:Port6l, 2001.
ISBN 80-7178-545-8.
ZELINKOVA O. Pedagagiclaidiagrystika a individudlnivzdildvaciprogrsm. Praha:
Port61,2001.ISBN 80-71?8-544-X.
91