Ing. Tomáš Medonos, Ph.D., Ing. Ladislav Jelínek, Ph.D.

Roztříštěnost půdní držby a její
implikace v českém zemědělství meta analýza
Tomáš Medonos a Ladislav Jelínek
ÚZEI Praha / Martin-Luther University Halle
Seminář ÚZEI, 1. říjen 2015
r. 1950
1980
Pramen: neznámý
Obsah přednášky: cíl přednášky, základní údaje o roztříštěnosti půdní držby v ČR,
představení analytických prací (1. pozemkové úpravy a kapitalizace podpor, 2. transakční
náklady roztříštěné držby a ekonomické projevy)
Cíle
 Identifikovat dopady stávající fragmentace
vlastnictví půdy a jeho rostoucí koncentrace na
zemědělství v těchto aspektech:
 vliv na ceny půdy a účinnost příjmových podpor v rámci
SZP
Jak uspořádání pozemků v krajině ovlivňuje kapitalizaci podpor v
pachtovném ze zemědělské půdy?
 vliv na restrukturalizaci zemědělského podnikání
Jak vlastnická struktura usnadňuje resp. zpomaluje přizpůsobovací
procesy?
Fragmentace:
Dopady na:
1.
VLASTNICKÝCH
TITULŮ
rostoucí náklady na administraci
(vč. veřejné správy), nároky na
obslužnost, nižší ochota vlastníků
vstupovat na trh tržní síla vlastníka
omezená, horší koordinace a
realizace žádoucích změn v krajině
X
obranná strategie, nižší míra
kapitalizace podpor
2. UŽÍVACÍCH
TITULŮ
vyšší transportní a logistické
náklady, složitější osevní
postupy
3. KRAJINNÉHO
USPOŘÁDÁNÍ
Vnitřní
Vnější
tendence k heterogennímu
krajinnému uspořádání
(mozaikovitost),
většinou pozitivní pro krajinnou
ekologii (délka hranic pozemků)
0
40%
50
35%
100
30%
150
25%
200
20%
250
15%
300
10%
350
5%
400
0%
450
Podíl na celkovém počtu vlastníků (levá osa)
Podíl na celkové výměře zem.půdy (levá osa)
Průměrná výměra v ha/vlastník (pravá osa)
> 100 ha
50 - 100 ha
40 - 50 ha
30 - 40 ha
20 - 30 ha
10 - 20 ha
9 - 10 ha
8 - 9 ha
7 - 8 ha
6 - 7 ha
5 - 6 ha
4 - 5 ha
3 - 4 ha
2 - 3 ha
1 - 2 ha
0,9 - 1 ha
0,8 - 0,9 ha
0,7 - 0,8 ha
0,6 - 0,7 ha
0,5 - 0,6 ha
0,4 - 0,5 ha
0,3 - 0,4 ha
0,2 - 0,3 ha
0,1 - 0,2 ha
ha
45%
0 - 0,1 ha
Vlastnická fragmentace z. p. v ČR
(ČÚZK 2011)
Ø 3,17
Jaký je rozsah fragmentace půdy v ČR?
 cca 1,2 mil. vlastníků ZP (bez zahrad, ČUZK)
 Ø 3,23 ha z.p./vlastník (2014, 2003:
2,85 ha, ČUZK)
 Ø 0,54 ha/z.parcela (2014,o 50 % méně oproti 2003:
1,07 ha, ČUZK)
 # 6,3 z.parcel/vlastník (2014, 3,19 v roce 2003, ČUZK)
 ¼ vlastníků má pozemky částeně nebo úplně bez
 Výměra podniků (ha)
2003
- PO:
- FO:
937
59
přístupu (pravděpodobně klesající tendence)
2013
837
60
 Ø počet náj. smluv/podnik PO (2009): 489
 LPIS 306 tis. půdních bloků
… ale dualita (malí vs. velcí) se prohlubuje
 Podniky se seskupují – 900 akvizic a fúzi (2001-2013)
 170 nových uskupení
 český, zahraniční, nezemědělský kapitál
 11 uskupení nad 10,000 ha
 175 podniků
 8 % z.p. (260,000 ha)
 Počet vlastníků zem. kapitálu, kteří rozhodují, se snižuje
 Motivem: stabilní a zvyšující se dlouhodobá ziskovost
sektoru
7
Zemědělství vykazuje dlouhodobě zisk
40 000
35 000
Provozní podpory (bez investičních)
Zisk/Ztráta odvětví
Čistá přidaná hodnota
30 000
mil. Kč
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
0
-5 000
8
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Zdroj: ČSÚ – SZÚ, Zelená zpráva
Ekonomika v podnikovém drobnohledu
12000
350
Zisk/ztráta na ha
8000
6000
300
Provozní dotace na ha
250
Provozní dotace na AWU
200
4000
150
2000
100
0
50
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
-2000
9
0
Zdroj: ČSÚ – SZÚ, Zelená zpráva
tis. Kč / AWU
Kč / ha
10000
 Pachtovné neustále roste - 2,5x v průměru
 Podpory 3x větší, část prosakuje vlastníkům ZP
Průměrné pachtovné za 1 ha pronajaté půdy podle výrobních oblastí (Kč/ha) v ČR
výrobní oblast
Kukuřičná
Řepařská
Bramborářská
Bramborářsko-ovesná
Horská
ČR
% z ÚCZP
Zdroj: FADN
10
prům.
2001-03
2004
2007
2012
1 085
1 229
1 524
1 962
1 064
1 246
1 528
2 115
499
537
756
1 228
343
466
658
1 158
227
350
466
860
696
815
1 079
1 538
1,3%
1,5%
1,7%
2,5%
2013 / prům.roč
2013
prům ní tempo
(2001-03) růstu
2 066
1,90
6,3%
2 263
2,13
7,1%
1 357
2,72
8,7%
1 305
3,81
12,6%
976
4,31
15,3%
1 656
2,38
8,0%
2,7%
 Podpory 3x větší, část prosakuje vlastníkům ZP
80%
Podíl pachtovného na provozních dotacích (%)
Kukuřičná
70%
Řepařská
60%
Bramborářská
50%
Bramborářsko-ovesná
40%
Horská
30%
20%
10%
0%
11
Zdroj: FADN
 Dynamicky rostoucí význam příjmu z BPS dosahující 5 % z
celkové zemědělské produkce
6000
6,0%
Tržby z prodeje elektřiny z BPS a jejich význam na celkové zemědělské
produkci
mil. Kč
5000
5,0%
4,0%
4000
3,0%
3000
2,0%
2000
1,0%
1000
0
0,0%
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Tržby z prodeje elektřiny z BPS (mil. Kč)
Podíl tržeb z BPS na celkové zemědělské produkci (veškeré) %
Podíl tržeb z BPS na celkové zemědělské produkci (podpořené) %
12
Zdroj: Databáze Albertina, ČSÚ – SZÚ, CZBA
Podíl na zem. produkci
7000
Podpory průsakem zvyšují i kupní cenu půdy
Další příčiny růstu:
 Postupné ukončování prodeje státní půdy
 2Snaha podniků o koupi půdy (zabránění průsaku)
2
cen
zemědělské
půdy (Kč/m ) podle různých z
č/m Vývoj
) podle
různých
zdrojů
podíl
vlastní
půdy z 10,7
% na 28 % (17 % u PO a 52 % u FO)
 vstupem nezemědělského kapitálu 2012
(IS) / prům.ročn
2004 2008 Databázový
2011 2012zdroj
2013
Roční nárůst cen zem. půdy 2004-2013
ÚZEI- obchodní
smlouvy
7,4
9,8
9,1 10,9
4,2 státní
6,1 půdy
6,4 podle
6,6 § 7x
Prodej
PGRLF
3,8
4,7 11,3
- 11,7
2004
1,57
3,03
2004
2008 2011 2
í tempo
růstu
7,4
9,8
8,0%
5,8% 6,1
4,2
6,4
14,9%
3,8
4,7 11,3
Zdroj: ČSÚ; ÚZEI; PF ČR; SPÚ; PGRLF
13
Případová studie 1 - Kapitalizace podpor ve vztahu
k uspořádání pozemků (pozemkovým úpravám)
Cíl studie: Prozkoumat podnikové a místně specifické
faktory a jejich vliv na růst pachtovného (včetně role
pozemkových úprav)
Závisle prom.: pachtovné/ha
ČPH bez podpor
B - jednotná platba na plochu (SAPS) (ha)
G - ostatní plošné podpory (ha)
C - podpory vázané na zvířata (ks/VDJ)
F - podpory LFA (ha)
D - podpory vázané na vstupy (ha)
A - podpory vázané na produkci (t)
E - environmentální podpory (ha)
proc. podíl dokonč.KPÚ v k.ú.
prům. ÚCZP
proc. podíl najaté z.p.
proc. podíl podniků PO v k.ú.
dummy - podnik PO
hodnota celkové produkce
proc.podíl RV na celkové produkci
konstanta
N
F-test
R2
-
2001-2003
Odhad,
jednotky regresní t-test sign.
koef.
Kč/ha
Kč/ha
Kč/ha
Kč/ha
Kč/ha
Kč/ha
Kč/ha
Kč/ha
%
Kč/m2
%
%
Kč/ha
%
-
0,0086
-0,0131
0,0022
0,0298
0,2462
0,0451
-0,0429
99,917
1,971
-0,7132
-144,23
0,0002
1,941
-157,30
1020
127,55
0,6231
4,49
-0,57
0,08
1,69
5,67
2,34
-0,07
24,31
3,02
-1,52
-4,98
0,48
3,60
-2,33
0,000
0,568
0,932
0,092
0,000
0,020
0,943
0,000
0,003
0,128
0,000
0,628
0,000
0,020
0,000
2004-2008
Odhad,
regresní t-test sign.
koef.
0,0076
0,1184
-0,0532
0,0280
0,0913
0,0212
0,2267
0,0240
1,1629
129,12
4,565
-1,0250
-92,435
0,0008
1,0394
-499,17
1700
188,55
0,6269
4,66
5,78
-1,79
1,18
5,57
0,53
8,29
2,22
2,70
29,72
6,07
-2,23
-3,36
2,47
1,68
-6,13
0,000
0,000
0,074
0,239
0,000
0,594
0,000
0,026
0,007
0,000
0,000
0,026
0,001
0,014
0,094
0,000
0,000
Dokončené pozemkové úpravy zvyšují úroveň pachtovného – tím mohou
paradoxně zrychlit míru kapitalizace podpor;
Ale, silnější pozice podniků (zastoupení) PO na obhospodařované výměře v
regionu snižuje nájemné.
Závěr z PS1
 Podniky velmi silně vnímají stupeň konkurenčního prostředí při
nákupu i nájmu zemědělské půdy
 tj. 93% podniků hodnotí míru konkurence na trhu se zem. půdou
silnou nebo velmi silnou (VZ 2011).
 Pozitivní dopad odbourání transakčních nákladů spojených s
uspořádáním pozemků (tedy provedení KPÚ) může na druhé
straně urychlit přeliv plateb do cen pachtovného.
 Do pachtovného se promítaly v největší míře
 podpory vázané na hodnotu produkce ve výši 22 %
 SAPS s více jak 11 %
 LFA platby s 9%
Případová studie 2
Dopady zlepšování mobility zemědělské půdy v NČS
Cíl studie: Jak transakční náklady vyplývající z
různé vlasntnické a uživatelské fragmentace
ovlivňují strukturální změny v regionu
Fragmentace vlastníků v modelu
(Kelermann, Sahrbacher, Jelinek, Happe 2009):
 Účinky (nerovné) uživatelské a vlastnické fragmentace na
restrukturalizaci farem,
 Čím větší je uživatelský blok, tím vyšší transakční náklady pro
vlastníka pozemku v něm umístěném (např. 2000 Kč/parcela nacházející
se uvnitř 10ha půdního bloku),
 Modelovaná struktura farem na Vysočině,
 Simulovaná politika před a po vstupu do EU (do 2013).
Využívaná zemědělská půda podniky právnických a fyzických osob (modelová
projekce)
35000
PO s TN
30000
PO bez TN
půda (ha)
25000
20000
15000
FO bez TN
10000
5000
FO s TN
0
1
3
5
7
Zdroj: Kelermann, Sahrbacher, Jelinek, Happe 2009
-
9
11
13
roky
15
17
19
21
23
Fragmentace – a tím přítomnost TN - jednoznačně snižuje množství transakcí s
půdou.
Bez TN (oproti scénáři s TN) by podniky PO snížily výměru ve prospěch IF ve
sledovaném období přibližně o 14 %.
25
Průměrná velikost PO (ha)
1260
1240
1220
PŘI existenci transakčních
nákladů
Půda (ha)
1200
1180
BEZ existence tr.
nakladů
1160
1140
1120
1100
1
3
5
7
9
11
13
roky
15
17
19
21
23
Zdroj: Kelermann, Sahrbacher, Jelinek, Happe 2009
-
Při existenci transakčních nákladů dochází ke stabilní, resp. mírnému růstu
obhospodařované výměry PO.
Oproti alternativnímu scénáři (bez transakčních nákladů) podniky PO ztratí v
simulovaném období přibližně v průměru 150 ha.
25
Pachtovné (€/ha), modelová projekce
300
FO s tr. nakl.
250
FO bez tr. naklady
Cena pachtu (€/ha)
200
150
PO s tr. naklady
100
50
0
1
3
5
7
9
11
13
roky
15
17
19
21
23
25
Zdroj: Kelermann, Sahrbacher, Jelinek, Happe 2009
-
Transakční náklady související se změnou uživatele pozemku snižují tempo růstu
pachtu u podniků právnických osob.
Podniky FO musejí vynaložit na získání dodatečné půdy vyšší nabídku, aby pokryly
vyšší TN, tím zvyšují cenu pachtu (přibližně až o 100 % oproti PO).
Závěr z PS2
 Transakční N., které zdražují nakládání (vyjmutí) a směnu
uživatele zvýhodňují stávající subjekty na půdě, protože v
(krátkém) období nemusí platit konkurenční výši nájmu.
 Celkové tempo růstu pachtovného poté závisí na vytvořené
přidané hodnotě z půdy: tedy na schopnosti ostatních
subjektů pokrýt v nabízené ceně nájmu také transakční
náklady.
 Přesto, transakční N. postupně tlačí se zpožděním pachtovné
nahoru a zprostředkovaně zvýhodňují vlastníky, jejichž
pozemky nejsou TN dotčené.
Souhrnné závěry
 (Přímé) platby, podpora diversifikace hospodářství (zejm.
bioenergetika), jak zemědělští tak zejména nezemědělští investoři
stimulují transakce s půdou;
 Transakční náklady spojené s různě fragmentovanými vlastnickými
a koncentrovanými uživatelskými tituly zpomalují nebo zdražují
objemy transakcí (včetně změn nájemců), ale nezastaví je.
 Modelové propočty ukazují, že velikostně menší (individuální)
hospodářství musejí v důsledku existence tran. nákladů platit vyšší
nájemné, aby získali nebo udrželi svoji půdu.
 Rostoucí podíl nezemědělského kapitálu do půdy může v delším
období vést k tomu, že bude neúměrně upřednostňován
krátkodobý zisk z půdy oproti zajištění (dlouhodobé) kvality půdy.
DĚKUJEME ZA POZORNOST
[email protected]
[email protected]
Studie
 Del Corall et. al (2011): nižší roztříštěnost půdy vyplývající z pozemkové
reformy zvyšuje zisk mléčných farem o 14%.
 Jabarin and Epplin (1994) analyzoval dopad fragmentace pozemků do
výrobních nákladů pšenice v Jordánsku.
 Nguyen et al. (1996), Wan and Cheng (2001) and Tan et al. (2010) zjišťoval
dopad fragmentace na produktivitu a technickou efektivnost farem
produkujících rýži v Číně.
 Kawasaki (2010) hodnotil náklady a přínosy plynoucí pěstitelů rýže z
fragmentace pozemků v Japonsku.
 Rahman and Rahman (2008) a Parikh and Shah (1994) se na příkladu
Bankladéše resp. Pákistánu zabývali vlivem roztříštěnosti půdy na
technickou efektivnost farem.
 Di Falco et al. (2010) analizovali jak se roztříštěnost projevuje v ziskovosti
bulharských farem.
 Latruffe, L. and Piet, L. (2013) studovaly vliv roztříštěnosti zemědělských
pozemků na výkonnost francouzských farem (v regionu Brittany).
 Sklenicka et. al. (2014) The Farmland Rental Paradox: Extreme land
ownership fragmentation as a new form of land degradation
Zdroje
 K. Kellermann, C. Sahrbacher, L. Jelinek and K. Happe (2006): Impacts of
an increasing land mobility in NMS – a case study of the Czech region
Vysočina. EAAE Seminar 28-29.06.2006, Praha
 Medonos, T. et. Al (2011). Nájemní vztahy k půdě a kapitalizace podpor v
cenách nájemného. Výzkumná zpráva z Výzkumného záměru Mze za rok
2009, (MZE 0002725101)
 Latruffe, L. and Piet, L. (2013): Does land fragmentation affect farm
performance? A case study from Brittany (WP Nr. 40), Factor Market
Project.