Dopravní výchova v zahraničí

Transkript

Dopravní výchova v zahraničí
1
Obsah
Str. 3
Belgie
Str. 7
Dánsko
Str. 10
Finsko
Str. 14
Francie
Str. 20
Irsko
Str. 23
Itálie
Str. 27
Německo
Str. 32
Nizozemí
Str. 41
Polsko
Str. 44
Rakousko
Str. 55
Slovinsko
Str. 59
Švédsko
Str. 61
Velká Británie
Str. 68
Přehled iniciativ v oblasti bezpečnosti silničního provozu dětí v zahraničí
Str. 69
Str. 74
Oblasti intervencí, které jsou společné státům s nejnižším počtem a následky
dopravních nehod dětí
Instituce zapojené do problematiky bezpečnosti dětí v silničním provozu
v zahraničí
Ústřední orgány státní správy zodpovědné za bezpečnost dětí v silničním
provozu v zahraničí
Zapojení dětí do plánovacího procesu v oblasti bezpečnosti silničního provozu
v zahraničí
Financování iniciativ v oblasti bezpečného pohybu dětí v dopravním prostředí
z rozpočtu státu
Obsah plánů zvýšení bezpečnosti z hlediska okruhů intervence
Str. 75
Belgie – příklady vizuálů zaměřených na bezpečnost dětí v silničním provozu
Str. 97
Příklady zahraničních výchovných materiálů
Str. 70
Str. 71
Str. 72
Str. 73
2
Belgie
Dopravní výchova (DV) – celkový stav
Každá ze tří hlavních belgických národních komunit (Vlámská, Francouzská a Německá) má
vlastní organizaci vzdělávání. Výuka DV se v jednotlivých oblastech Belgie liší. Na rozdíl od
Valonie (francouzská oblast) je díky charakteru krajiny ve Flandrech (Vlámská oblast) velice
populární cyklistika.
Flandry:
Dopravní výchova je povinná ve všech mateřských, základních i středních školách. Z tohoto
důvodu by DV měla také být součástí osnov pedagogických fakult.
Není stanoven minimální počet vyučovacích hodin vyhrazených pro DV. Výnos ministerstva
školství uložil pro každý vzdělávací stupeň cíle DV. Školy musí těmto požadavkům vyhovět.
Výuka je realizována v dopravních lekcích (praktických/teoretických) samotnými učiteli, ale
též prostřednictvím intervencí externích učitelů (viz dále). DV je realizována na stále více
školách díky rostoucí aktuálnosti tohoto problému.
Francouzská komunita (Brusel a Valonie):
V roce 1997 byl vzdělávací program upraven výnosem pro francouzskou komunitu. Po
povinné osmileté školní docházce (6-14) musí žáci projít „testy způsobilosti“. Na konci
středního vzdělávacího stupně (18) musí žáci splnit určitý počet „konečných cílů“.
DV není součástí průběžných ani konečných vzdělávacích cílů. Navrhuje se začlenit částečně
do tělesné výchovy. Učitelé, kteří mají zájem mohou pořádat kurzy cyklistiky a hovořit o
dopravních pravidlech. Podobně se dá pracovat i v jiných předmětech (francouzština,
přírodověda).
Tyto obecné programy jsou předávány do vzdělávací sítě francouzské komunity, kde jsou
vypracovány konkrétnější vzdělávací programy, které mohou být přímo aplikovány učiteli.
Katolická vzdělávací soustava (ve francouzské části nejvýznamnější) zahrnuje DV do
programu základní školy a pro střední školství zařadila kurz „dopravní prostředky“ v rámci
technického vzdělávání.
Kromě toho je dopravní vzdělávání více nebo méně přítomné v mimokurikulárních aktivitách,
např. aktivity mládežnických organizací, cyklistické kurzy, dopravní hřiště atd. Navíc existují
vzdělávací akce v rámci „týdne zranitelných účastníků silničního provozu“ (květen), „týden
hromadné dopravy“ (září).
Většina mateřských a základních škol je v oblasti DV aktivní. Složitější je situace na středních
školách, kde v očích každého učitele je jeho předmět ten nejdůležitější a DV se většinou
realizuje v rámci jednodenního projektu.
3
Německá komunita (východní distrikty):
Na základním stupni je DV dotována půl hodinou (týdně). Na středním stupni není ve
vzdělávacím programu, ale školy na požádání navštěvují zástupci federální policie.
Kdo učí DV?
Většinou je za výuku odpovědný učitel.
Další činitelé: obecní, městská (vlastní vzdělávací centrum), a federální policie
obecní pracovníci prevence
zástupci asociací (např. APPER/VOBFW, Fietsesbond, Fédémot…
Podíl vlády
Flandry:
Ministerstvo školství pouze stanovuje povinnosti a cíle DV. Pokud jsou tyto plněny
kontroluje ve školách inspekce. Není zvláštní rozpočet určený pro DV.
Francouzská komunita (Brusel, Valonie):
Ministři školství se nepodílejí na aplikaci programů bezpečnosti provozu ve školách, protože
ty nejsou právně závazné. Ministři však projekty bezpečnosti provozu podporují. Není
vymezen roční rozpočet, ale vládní kabinet nebo správní úřady dotují sdružení, které zajišťují
DV na školách.
Hlavní činitelé DV
Pro celou Belgii:
Belgický ústav bezpečnosti provozu
Vývoj a distribuce výukových materiálů pro školy, které se věnují DV. Podporuje spolupráci
s ostatními sdruženími, komerčními společnostmi, atd., které mají záměr vytvářet výukový
materiál/aktivity. Poskytuje informace rodičům (bezpečnost dětí v autě, dopravní výuka,
alternativní způsoby dopravy do školy (než autem).
Federální policie:
Belgická federální policie má zvláštní službu pro prevenci a výuku na školách. Pokud o to
kterákoliv škola požádá, policisté přicházejí do škol, aby zvyšovali povědomí žáků o
bezpečnosti dopravy, na základním i středním stupni.
Flandry:
Vlámská nadace pro dopravu
4
Vývoj a distribuce výukových materiálů, logistická podpora školám, které mají zájem podílet
se na DV. Organizují vlastní aktivity, i ve spolupráci s partnery.
Langzaam Verkeer
Původně výzkumná ústav pro silniční infrastrukturu, ale stále více se zaměřující na
bezpečnost provozu. Aktivní člen Vlámské nadace pro dopravu. Snaží se zapojit do DV
pořádáním akcí a vydáváním materiálů.
Fietsersbond
Asociace vlámských cyklistů. Plní též vzdělávací funkci, např. upozorňuje na místa častého
výskytu smrtelných dopravních nehod.
Francouzská komunita:
Pro Velo
Cyklistické asociace propagující cyklistiku. Organizují výcvikové kurzy jízdy na kole i pro
dospělé.
APPER, Fédémot a celá řada dalších.
Systém DV
Neexistuje strukturovaný systém.
Využití médií v DV
Tradiční výuka dopravních předpisů je stále více nahrazována komplexní DV. Existují také
materiály týkající se hromadné dopravy a mnoho aktivit v rámci systému hromadné dopravy.
Je stále potřeba vytvořit materiál/aktivity pro mateřské školy, speciální školy a pro přípravu
učitelů. Probíhá projekt pro budoucí učitele. Obzvláště pro speciální vzdělávání není dostatek
materiálů: značně se liší jednotlivé složky speciálního školství a tím také jejich specifické
potřeby. Chybí též dostatek materiálů pro kolečkové bruslaře. Teprve od ledna 2004 mají
status účastníků silničního provozu. V současné době je vypracována příručka pro tuto
skupinu.
Obecné shrnutí
Vzdělávání, projektování a zavádění do praxe musí jít ruku v ruce.
5
Strategické směrnice
DV musí korespondovat se skutečným každodenním dopravováním a musí vycházet z reality
skutečného prostředí. Kromě teoretického základu je nutný výcvik základních dovedností a
návyků v kontrolovaných situacích a v reálné dopravě. Konečným účelem by vždy mělo být
vyvinutí pozitivních postojů ve prospěch bezpečnosti provozu.
Kromě bezpečnosti provozu je třeba též dbát na výuku mobility.
Je nutná lepší spolupráce školy a rodičů. Lepší koordinace aktivit různých sdružení. Více
pozornosti by se mělo věnovat přípravě budoucích učitelů.
6
Dánsko
„Folkskole“ je dánská obecná základní a nižší střední škola. Zahrnuje většinou všechny
ročníky od předškolních až po 9. – 10. ročník. DV v Dánské „Folkskole“ je povinná. Před a
po povinné školní docházce (7 – 16 let) je DV realizována v menší míře.
Dánská rada bezpečnosti silničního provozu (DRBSP) je polostátní organizace: rada
soukromých organizací, ale více než s 50% účastí státu.
Rada je hlavním činitelem DV:
vyvíjí vzdělávací materiály,
tvoří centrum sítě DV,
distribuuje materiály přímo do škol za subvencované ceny,
je hlavním dodavatelem vzdělávacích materiálů a know how.
Předškolní
0 – 3 let: DV není poskytována. DRBSP rodičům poskytuje různé brožurky o bezpečném
usazení dětí v automobilech a cyklistických sedačkách.
3 – 6 let: 92% dánských dětí v této věkové skupině navštěvuje mateřské školy. Pouze
nemnoho mateřských škol nabízí DV jako nepovinnou aktivitu – DBSP nabízí několik
materiálů pro mateřské školy. V příštích letech bude DBSP navazovat na úspěšný pilotní
projekt z roku 2001. Jeho cílem je kvalifikace jednoho z pracovníků mateřské školy, aby se
stal vedoucím DV.
3 – 6 let staré děti doma: DRBSP automaticky nabízí členství v Dětském dopravním klubu.
Členství je placené a navštěvuje ho asi 25% dětí z této věkové skupiny.
Povinná škola
6 – 17 let: V prvním ročníku DV není povinná, ale dle našich odhadů je vždy poskytována.
Po dobu devítileté povinné školní docházky je DV povinná, ale není stanoveno v jakém
rozsahu a kterých ročnících. Je součástí mezikurikulárních témat a není jasné jaký podíl
v nich DV tvoří (např. „Naše město“).
Mimo povinnou školu
15 – 16 let: Každý má možnost účastnit se výuky jízdy na mopedu. Kurzy navštěvuje asi 30%
dětí z této věkové skupiny.
Po povinné školní docházce
+ 16 let: Tato věková skupina je z času na čas oslovována prostřednictvím kampaní. DV není
pravidelná.
7
Kdo učí DV?
Předškolní:
Zaměstnanci mateřských škol mohou poskytovat DV. Jen málo z nich ji ve skutečnosti
provádí, není povinná a oni nejsou školeni či vzděláváni, aby ji prováděli.
Povinná škola:
Výuku zajišťují učitelé. Hlavní odpovědnost za její realizaci nesou třídní učitelé. Obvykle je
DV v nevelké míře zastoupena v jejich přípravě v pedagogických institutech a fakultách
(zhruba 2 – 6 hodin během studia).
Kontaktní učitelé, odpovědní za materiály k DV a školní iniciativy, tvoří celonárodní síť,
velmi užitečnou pro spolupráci DRBSP a škol. Mnoho z těchto učitelů se zúčastnilo
třídenních kurzů o dětech a dopravě pořádaných DRBSP.
Pracovníci policie: mohou při DV asistovat a často to dělají. Pravidelně přispívají jako externí
učitelé v nižších ročnících a ve vyšších asistují pří testech jízdy na kole.
Podíl vlády
Ministerstvo školství odpovídá za osnovy a směrnice DV. Také stanovuje minimální cíle,
definující co mají děti na různých stupních školní docházky znát a ovládat. Školy jsou
financovány orgány samosprávy.
Hlavní činitelé
Ministerstvo školství je nejdůležitější činitel – stanovuje cíle a směrnice DV.
Ministerstvo spravedlnosti má ústřední pozici, protože financuje větší část aktivit bezpečnosti
silničního provozu DRBSP.
DRBSP je nejaktivnějším činitelem na poli DV. Vyvíjí plány, aktivity, materiály: je ústřední
organizací co se týče dětí a DV.
Policie hraje velice aktivní roli v jednotlivých školách. Policisté navštěvují na pozvání školy
ve svém okrsku.
Kontaktní učitel je důležitým prostředníkem mezi DRBSP a školou.
Rodiče a místní správní orgány jsou také nezbytnými asistenty při realizaci DV.
Sítě DV
DRBSP jako centrum sítě, spolupracující se školami, policií a místními a krajskými úřady.
8
Shrnutí akcí pro DV
Dětský dopravní klub – jehož členy je asi 25% dětí ve věku 3 – 6 a půl let.
DV dobře probíhá v menších třídách a v 6. třídě v souvislosti s testy jízdy na kole. Na vyšším
středním stupni je však veliká mezera a zůstává tak největším námětem k řešení.
Učitelé by měli být lépe školeni, motivováni a informováni o DV. Domnívají se, že ve
vyšších ročnících nezbývá na DV dostatek času.
Po ukončení povinné školní docházky již DV není povinná.
Problémem zůstává, že DV je sice povinná na základní škole, ale bez stanovené časové
dotace.
Využití médií pro DV
DV je médii dobře pokryta. Je možný výběr a materiály jsou vyučujícími hodnoceny jako
vhodné.
Větší zapojení rodičů.
Méně dětí v autech, více dětí s vlastními zkušenostmi v dopravě.
Větší míra DV ve vyšších ročnících.
Větší motivace učitelů a jejich školení v rámci DV.
9
Finsko
DV v mateřských školách, předškolních zařízeních a souhrnných školách je součásti systému
DV, který pokrývá všechny období života. V tomto systému spolupracují různé veřejné a
dobrovolnické organizace, pro něž byly vypracovány vhodné programy a materiály.
V mateřských školách je realizace obsahu vzdělávaní dětí v raném věku prováděna dle
směrnic, které se zabývají i DV a bezpečným pohybem. Z hlediska právního statutu jsou
směrnice spíše doporučeními.
Cíle předškolního (6 let) a souhrnného vzdělání (7 – 16) jsou formulovány v národním
kurikulu. Národní kurikulum je norma, tzn. Úřady samosprávy a školy je musí plnit. DV je
v něm zahrnuta. V DV pro tyto věkové skupiny se angažují i různé dobrovolnické organizace,
např. rekreační a sportovní organizace a policie.
Na vyšším středním stupni není DV zmiňována jako samostatná entita. Je součástí
obecnějších témat o bezpečnosti. Na některých středních školách je možné navštěvovat
volitelný kurz vycházející z teoretické části řidičských zkoušek.
Tradičně se DV zaměřuje na výuku předpisů. Tento způsob přístupu k DV však poskytuje
pouze mechanický obraz dopravy. Studentům neposkytuje dostatečné schopnosti potřebné
k bezpečnému jednání v komplexních, interaktivních situacích. Vedle výuky založené na
učení předpisů se v poslední době klade důraz na výuku bezpečnostních funkčních modelů a
rozeznávání a vyhýbání se nebezpečným situacím. Výchozím bodem se v poslední době stala
cesta do školy a prostor každodenního pohybu dětí. Ústřední myšlenkou je mapování
nebezpečných lokalit (spolupráce studentů, rodičů a učitelů) a zaměření výuky na tyto
studentům známá prostředí. Výuka se tak stává konkrétnější a také rodiče jsou více zapojeni
do problematiky bezpečnosti pohybu svých dětí.
Kdo učí DV?
Hlavní odpovědnost za DV mají rodiče, zaměstnanci mateřských škol a učitelé předškolních
zařízení a souhrnných škol. Učitelé mají povinnost poskytovat studentům DV.
Policie se podílí na DV jako zdroj. Obsah a kvalita účasti policie se v různých krajích liší.
V rámci různých tematických akcí a kampaní se na DV podílí i další organizace jako
například autoškoly. Jejich účast, stejně jako účast policie je založena na bázi úsilí
dobrovolníků.
Podíl vlády na DV
Národní kurikulum potvrzuje Národní výbor pro vzdělání. Cíle a hlavní obsah DV jsou
v kurikulu formulovány spolu s vymezením předmětů v kterých by měla DV figurovat. Úřady
samosprávy odpovídají za implementaci cílů a obsahů formulovaných národním kurikulem ve
10
skutečné výuce. DV nemá vyhrazený vlastní rozpočet, ale je zahrnuta do celkového rozpočtu
na vzdělání.
Hlavními činiteli jsou úřady samosprávy a školy. Ostatní aktéři, jako policie, organizace a
komunity se podílejí převážně na pravidelných kampaních, tematických dnech a akcích.
Finanční investice se různí podle povahy a rozsahu akce, ale obecně jsou dosti malé.
Liikenneturva hraje klíčovou roli, jako výrobce vzdělávacích materiálů o dopravě. Některé
materiály jsou dotované, jiné bezplatné. Liikenneturva se také podílí na rozvíjení cílů, obsahů
a metod DV. Navíc spolupracuje s univerzitami a nabízí jim asistenci při seznamování učitelů
s DV. Materiály k bezpečnosti silničního provozu navíc vydávají i nakladatelství učebnic,
různé organizace a některé korporace.
Systémy DV
Národní výbor pro vzdělání schvaluje cíle a obsahy výuky realizované samosprávními úřady a
školami. Ty jsou podporovány místními organizacemi, sdruženími rodičů, policií a
autoškolami.
Liikenneturva je v kontaktu jak s centrální, tak krajovou administrací a asistuje samosprávním
úřadům a školám v praktické realizaci DV.
DV je realizována rozličnými metodami podle různých věkových skupin a skupin účastníků
silničního provozu. Kromě základní problematiky samostatného pohybu se aktivity vztahují
na zvláštní situace, jako pohyb ve tmě nebo na mokré vozovce, používání cyklistické přílby a
dětských bezpečnostních sedaček. Při propagaci bezpečnosti dopravy je rozhodující podpora
rodinám. Rodina, jako jednotka, nabízí nové perspektivy pro oblast bezpečnosti silničního
provozu. Je důležité, aby rodiny dostávaly dostatek relevantních informací v životních fázích,
které vyžadují nové informace a přizpůsobení. Takovými momenty jsou například bezpečná
přeprava novorozenců, nebo nácvik chůze do školy po bezpečné trase u prvňáčků. Informace
týkající se bezpečné účasti dětí v silničním provozu jsou rodičům poskytovány v ucelené
formě ve třech samostatných fázích: před narozením dítěte, při jeho návštěvě zdravotního
střediska ve čtyřech letech a na začátku školní docházky. Pro všechny fáze byly vyvinuty
materiály, které jsou každoročně distribuovány téměř všem rodinám s dětmi z odpovídajících
věkových skupin.
Zahrnutí dopravní problematiky také do zdravotnických služeb je pozitivním příkladem
spojené odpovědnosti za blahobyt dítěte. Kromě toho se začalo i se školením zaměstnanců
mateřských škol a zdravotnických zařízení. Bezpečnost dopravy předškolních dětí je úzce
spojena plány bezpečnosti dopravy různých úřadů samosprávy a s úsilím spolupracujících
administrativních skupin. To je způsob propagace činnosti pro bezpečnost dopravy u různých
sektorů (vzdělání a prostředí).
Hlavním plánem pro DV je odklon od teoretického a pasivního učení k činnostem
aktivujícím učitele i žáky. Efektivní metodou, jak zapojit studenty, učitele i rodiče do
11
hodnocení bezpečnosti pohybu je mapování nebezpečných lokalit na cestě do školy. Přináší
navíc informace o problematických momentech, které mohou být předloženy autoritám
odpovědným za dopravní prostředí – a mohou tak být odstraněny. Závadou programu je, že
dosud není obecně rozšířen. Také status DV na vyšším stupni stření školy je velmi nízký,
přestože byly zavedeny funkční metody, pro mládež zajímavé, jako například návštěva mladé
osoby postižené v důsledku dopravní nehody. V souvislosti s dospívajícími by se též měl větší
zřetel klást na výcvik řidičů mopedu.
Využití médií pro DV
Materiály pro DV zahrnují všechny věkové skupiny a skupiny účastníků silničního provozu.
Pro různé účely existují různé typy materiálů: průvodce, soupravy materiálů, video a
elektronické studijní materiály. Materiály pro nejmladší věkovou skupinu jsou zaměřeny na
jejich rodiče. Materiály pro dospívající používají nové přístupy – vycházející z emocí a
zážitků.
Mnoho materiálů je založeno na přístupu zaměřeném na akci, v mnohých je vzdělávací obsah
spojen s jinými předměty nebo místními podmínkami a prostředím.
Materiály nejsou pro školy drahé a často jsou zadarmo. Kromě tištěného materiálu se využívá
informačních technologií. Na internetu lze najít materiály DV pro profesionální vychovatele a
rodiče a také webovou stránku pro děti. Školy mají možnost odebírat elektronické noviny.
Hlavní témata DV ve Finsku
DV je součástí národního programu bezpečnosti silničního provozu. V programu se klade
důraz na rozvoj celoživotního systému DV a posílení DV na školách. Program prohlašuje
dopravu jako součást vzdělávacích činností a potřebu posílení asistence rodičů. Měla by se
také zvýšit spolupráce dětských zdravotnických středisek a škol.
Letošní národní kurikulum dává DV nové příležitosti. Je dostatek materiálů, ale pokud nebude
pozice DV dostatečně silná, mohla by být v učební praxi zastíněna ostatními tématy. Silnou
pozici by měla DV zaujmout i v oblasti přípravy učitelů.
Aby se zvýšila bezpečnost dopravy dětí a mládeže, je třeba souhrnný program. Tento program
vedle DV zahrnuje ostatní klíčové oblasti, jako zlepšení bezpečnosti dopravního prostředí,
legislace, rozvoj bezpečnosti vozidel a bezpečnostního vybavení a propagace jejich používání.
Takový holistický přístup je také zdůrazněn v nedávné zprávě OECD, Keeping childern safe
in traffic, OECD, 2004.
Ve zvyšování bezpečnosti dopravy dětí je role dospělých rozhodující. Kromě rodičů a učitelů,
ovlivňuje bezpečnost dětí zásadním způsobem chování řidičů a proto by vzdělávací aktivity
měly být zaměřeny i na ně.
12
Situace DV v předškolních zařízeních a souhrnných školách ve Finsku je dobrá, protože DV
je začleněna do národního kurikula. Na druhé straně, pozice DV na středních školách musí
být nezbytně posílena. V konečné fázi, realizace DV záleží na učitelích. Je důležité, aby
učitelé dostávali více podpory v oblasti dopravní problematiky i v souvislosti s jejich
základním i doplňujícím studiem.
13
Francie
Celkový stav DV
První akcí KBP je osvědčení prvního vzdělávání o bezpečnosti provozu APER, které je
povinné a týká se dětí mezi 3-11 lety. Začalo v říjnu 2000 a má při ukončení základní školy
(3-11) za úkol posoudit znalosti z bezpečnosti provozu (znalosti a chování).
APER se zaměřuje na didaktický kurz, jehož cílem je:
- znalost: výuka pravidel bezpečnosti, jejich zvážení
- návyky: učit se návyky, které napomáhají předvídat nebezpečné situace a zpracovávat
informace
- chování a přístup: naučit se dodržovat pravidla a jiné lidi
S postupujícím věkem se tyto tři cíle stále více zaměřují na složitější dopravní situace; tyto
cíle se týkají šesti témat:
1. procházet se, sám či s doprovodem a identifikovat různá dopravní prostředí (chodníky,
chodníčky, známé a neznámé dopravní prostředí týkající se dopravního prostoru,
nebezpečí a účastníky silničního provozu)
2. chovat se jako spolujezdec, tak abych předešel úrazu
3. jet na kole, dodržovat pravidla silničního provozu
4. znát, vybrat si a používat ochranné pomůcky
5. znát a rozumět pravidlům silničního provozu
6. poskytnout základní první pomoc
Dopravní výchova (DV) není samostatný předmět. Týká se matematiky, fyziky, biologie,
občanské nauky, atd. Tímto způsobem je i začleněna do školních osnov od roku 2002.
Aby bylo možné zajistit vzdělávání učitelů v oblasti DV dostává každý francouzský učitel
výukový dokument; tento dokument navrhuje každé věkové skupině:
-
vzdělávací cíle (chůze po chodníku sám či s přáteli)
znalosti a návyky
výukové situace zajišťující dosažení zmíněných cílů: tzn. vyjít s žáky na ulici a
objevovat nebezpečné oblasti za deště nebo zhoršené viditelnosti
uvedení všech výukových situací do školního programu
Učitelé ohodnotí žáky v závěrečném vysvědčení.
Třikrát (v 6, 8 a 10 letech) se hodnotí dopravní způsobilost žáků jako chodců, spolujezdců a
cyklistů.
Zde jsou požadavky:
Když jsem chodec
Jdu po straně
1. na ulici vím, kam se dívat
14
2. na ulici vím, co poslouchat
3. poznám a jsem schopen pojmenovat jednotlivá místa, vozidla a účastníky provozu
4. vím, jak jít na straně: sám či s doprovodem
Přecházím ulici
5.
6.
7.
8.
vím, že nemohu přejít sám, vím, jak přejít (držím se ruky)
vím, jak přejít ulici sám
vím, že mám přecházet na přechodu
vím, jak někomu pomoci přejít
Bydlím ve složitém prostředí
v blízkosti
9. vím, jak předvídat nebezpečnou situaci
10. vím, jak rozlišit hřiště a dopravní prostor
11. vím, jak se pohybovat v mé obci
v neznámém prostředí
12. vím, jak předvídat nebezpečnou situaci
13. vím, jak si naplánovat cestu
14. vím, jak použít plánek, mapu
15. znám pravidla silničního provozu
16. vím, jak se zachovat v případě nehody
17. znám základy první pomoci
Když jsem cestující
18. vím, jak nastoupit a vystoupit z vozidla
19. neruším řidiče
20. vím, proč mám používat bezpečnostní pásy
21. vím, jak bych měl být připásán
22. vím, jak mám používat bezpečnostní pásy
23. znám a dodržuji pravidla pro spolujezdce
24. znám a dodržuji pravidla pro spolujezdce na jednostopých dopravních prostředcích
25. dodržuji rady dospělých ve školním autobuse
26. znám a dodržuji pravidla pro cestující ve veřejných dopravních prostředcích
27. chovám se slušně při čekání
Když jedu na kole, skate-boardu, kolečkových bruslích, atd.
28. vím, jak jet opatrně po chodníku a v pěších zónách
29. jezdím v místech odpovídajících druhu prostředku, jenž používám
30. udržuji rychlost, stabilitu a trasu
31. jezdím ohleduplně
32. vím, jak jet ve skupině
33. vyžaduji a používám ochranné vybavení
34. ověřuji si vybavení, které používám
35. ověřuji si bezpečnostní prvky dopravního prostředku
15
Znám pravidla pro:
36. vím, kde nesmím jezdit
37. vím, jak jezdit na pravé straně (levé pro Velkou Británii)
38. znám dopravní značky
39. znám přednost v jízdě na křižovatkách
40. včas dám znamení při odbočování
41. dodržuji pravidla silničního provozu
Podle návyků, které si žáci osvojí, škola buď udělí nebo neudělí APER, které se přenese na
střední školu.
Oficiální texty APER také zdůrazňují myšlenku „vzdělávací společnosti“, ve které hrají
důležitou roli rodiče, ale také „akademičtí referenti bezpečnosti provozu“ a partneři za
soukromého sektoru nebo jiná sdružení.
Další akcí je povinná ASSR 1 (školní osvědčení bezpečnosti provozu) pro 14-ti leté.
ASSR 1 hodnotí teoretické vzdělání z 5-tých tříd druhého stupně (13-15); provádí se pomocí
audiovizuálního vybavení. Jedná se o mnohovýběrový test v rozsahu 20 otázek (grafy a
schémata). Testujeme jejich schopnosti rozpoznat nebezpečí jako chodci, cyklisté, řidiči
mopedu a spolujezdci.
Žáci musí odpovědět správně alespoň 10 otázek z 20; mohou se testu zúčastnit kolikrát to
bude nutné.
Toto osvědčení je nutné pro BSR (povinný kurz pro řízení mopedů).
Na přípravu ASSR dostávají školy speciální brožurky.
Třetí povinnou akcí je ASSR 2 pro 15-17 leté, na stejném principu jako ASSR 1.
Osvědčení ASSR 2 je nezbytné pro získání řidičského průkazu ve věku 18 let.
Roku 2004 byly otázky ASSR 1 a ASSR 2 změněny, následkem čeho poklesl počet
úspěšných na polovinu.
Pro ty francouzské teenagery, kteří již nejsou studenty ve věku 16, existuje ASR (osvědčení
bezpečnosti provozu).
Další akce, nepovinné:
-
školky: informace ve třídách
střední školy: DV pro 11-ti leté a 13-ti leté (tematické aktivity doporučeny, ale ne
povinné)
mimoškolní
16
Otevřené školy, během prázdnin (z ministerstva sportu) pro 6-14 let.
Akce ministerstva spravedlnosti a organizací pro prevenci kriminality mládeže.
Aktivity Mladých komisařů bezpečnosti provozu.
Akce sportovních a kulturních organizací: činnost pro vzdělávání v bezpečnosti provozu
Cyklistické závody
Projekty „Label vie“ akce bezpečnosti provozu pořádané mladými lidmi, dotované státem
Historie
1997 – Uvedení ASSR
2002 – Uvedení APER pro děti 3-11
Největším problémem je účast rodičů.
Kdo vyučuje DV
Děti mezi 3-11 jsou vyučovány učiteli a různými organizacemi (policisté z „Prevention
Routiere“, vyučující různých organizací).
Za zmínku stojí, že policisté z „Prevention Routiere“ vyučovali 2 milióny dětí, avšak každé
dítě absolvovalo pouze 2 hodiny výuky; je na uváženou jestli jsou 2 hodiny dostatečné
v dlouhodobém měřítku; podle názoru francouzských výzkumných pracovníků to však není
výchova nýbrž memorování pravidel silničního provozu. Koncepce DV je příliš založená na
behaviorismu: vyučuje se pouze dodržování pravidel bez jejich vysvětlení; je to příliš
moralistické.
Je tu také alibismus ze strany učitelů, kteří argumentují tím, že do škol přicházejí policisté a
tudíž nemusí DV vyučovat.
Stále více mladých lidí jsou ve francouzských městech na pozicích referentů bezpečnosti
provozu.
Počáteční vzdělání v bezpečnosti provozu těchto pracovníků, však často není dostatečné.
Sdružení obětí dopravních nehod (jako např. MADD) také působí na školách a zdůrazňuje
následky dopravních nehod.
Svoji úlohu hrají také pojišťovny, i když kvalita jejich práce je různá; obvykle jejich školitelé
pochází z řad učitelů v důchodě, jsou staří a proto nejsou dynamičtí…
Ve školách také působí místní inspektoři bezpečnosti provozu.
Obecně vzato je vzdělání v DV všech těchto činitelů na nízké úrovni.
17
Úloha státu
Nejdůležitější roli hraje ministerstvo školství a hned nato ministerstvo dopravy.
Ministerstvo školství podporuje DV částkou okolo 600 000 Euro (brožurky a organizování
APER, ASSR).
Ministerstvo dopravy dotuje sdružení a akce jako např. „label vie“.
Jiná forma podpory je udělení volného času některým sociálním pracovníkům v různých
státních správách, kteří podporují bezpečnost dopravy, ale je nesnadné to vyjádřit finančně.
1) The Prevention Routiere (velmi bohatá! Je financována pojišťovnami a městy)
2) The Prevention MAIF (pojišťovna, která je dominantní ve francouzském školním
systému)
Její činnost je někdy povinná (v účasti na ASSR) a někdy dobrovolná.
3) Různé oblastní sdružení
Systém DV
Akademičtí referenti bezpečnosti provozu, výměna pomůcek, pořádání setkání, atd.
Síť autoškol (jako např. ANPERR, ACF, CER).
Sdružení obětí dopravních nehod (Ligue contre la violence routiere, foundation Anne
Cellier,atd.).
Shrnutí akcí v DV
Nejdůležitější v oblasti účasti dětí na silničním provozu je historický posun od mobility
chodců k mobilitě cestujících v automobilech. To se také odráží na úmrtnosti děti při
dopravních nehodách:
- v 50., 60., 70. letech bylo 7 dětí chodců a 3 automobiloví pasažéři z 10 zabitých při
dopravních nehodách
- dnes jsou 3 chodci a 7 automobilových pasažérů
Z toho vyplývá, že aktivity v bezpečnosti provozu nemohou být zaměřeny na chodce jako
v minulosti, ale více se týkat odpovědnosti rodičů.
Ačkoli víme hodně o dopravních nehodách chodců, největší nedostatky jsou dnes ve vlivu
rodičů, společnosti na vzdělání a dopravní nehody, vliv emocí a citů na účast při dopravních
nehodách a využití emocí v DV.
18
Obecné shrnutí
Teoreticky je DV součást Národní strategie bezpečnosti povozu a její cíle jsou předávat
znalosti, dovednosti a správný přístup.
Teorie a praxe však ne vždy funguje dohromady, např. většina učitelů stále vyučuje
bezpečnost chodců ve třídách v bezpečném prostředí, což je již považováno za překonané…
Nejlepší program existuje pro děti ve věku 6-14, takže máme dva velké nedostatky:
- 0-5, více bychom se měli zaměřit na tuto skupinu
- 15-17, přesně ve věku nejčastějších smrtelných nehod! (mopedy, automobilový
pasažéři vracející se z diskoték, atd.)
Hlavní otázky:
Měla by být DV vyučována učiteli nebo externími pracovníky?
Měl by to být samostatný předmět (s testy a známkami) nebo být součástí jiných předmětů?
Jak začlenit rodiče?
Atd.
Kladná stránka DV ve Francii je, že existuje oficiální text, bohužel však není používán
v praxi.
Další plus je, že stále více lidí pracuje v DV díky rostoucímu trhu, avšak často nevědí přesně
co dělat, pracují sami, a nesdílejí si navzájem svoje poznatky…
Je nutné dále vzdělávat učitele v DV, protože jejich znalosti tohoto oboru nejsou dostatečné.
Po zaškolení mohou vyučovat DV, jež není finančně náročná. Potřebujeme sjednotit kvalitu
DV a pracovníky DV profesionalizovat (nebo alespoň částečně).
Stále probíhá diskuse o tom , kdo by měl DV vyučovat; učitelé nebo externí pracovníci; jestli
má být DV začleněna do obecného vzdělání (jako občanská nauka) potom musí být
vyučována učiteli; pokud ne, pak ji může vyučovat i jiný pracovník.
Kdyby učitelé vyučovali více DV, potřebovali bychom mnohem méně externích
školitelů…..byli by pouze externí regulátoři.
DV bude mít jen mít jen nepatrný význam pokud nebudou osloveni rodiče, kteří mají největší
vliv na chování svých dětí v dopravním provozu.
Musíme přestat vnímat děti jen jako malé bytosti v dopravním nebezpečí, ale začít je učit
nápaditě.
19
Irsko
Celkový stav DV
Populace Irské Republiky dosahuje počtu 3,9 milionu lidí. Z toho 826 000 lidí je ve věku
mezi 4-18 rokem. Většina těchto lidí je po celou dobu vzdělávání v mateřské škole, na
základní a střední škole. Pro děti mladší 4 let nejsou oficiální osnovy. Národní rada pro
vzdělávání zpracovala dokument s názvem „Towards a framework for early learning“
(NCCA04). Tento dokument ukazuje možnosti a cíle vývoje dětí ve věku 0-6 let. Nezdá se
však, že by se v tomto dokumentu objevila strukturovaná dopravní výchova.
Irský základní a střední školský vzdělávací systém odkazuje na to, že bychom se měli zmínit
a popsat aktivity dopravní výchovy. V Irském vzdělávacím programu jsou obsažena témata
známá jako: sociální, personální vzdělávání a vzdělávání pro zdraví. (SPHE).
SPHE má program s různými tématy, která jsou určena pro osoby různých věkových skupin.
Tento program byl představen v novém základním vzdělávacím programu v roce 1999.
Specifické akce jako „Držení za ruku“ když přecházíme silnici, jsou obsahem témat pro
každou věkovou skupinu. I když je zde obsaženo mnoho aspektů týkající se osobní
bezpečnosti, tato problematika je pochopitelně široká. Specifické učení, které vychází
z dopravní výchovy není rozsáhlé.
Na druhé straně je v Irské Republice mnoho dostupných akcí pro děti týkající se bezpečnosti.
Většina z těchto akcí je řízena z místních úřadů. Každé hrabství v Irské Republice a mnoho
dalších urbanistických oblastí a metropolitních oblastí má určeného člověka zabývajícího se
dopravní výchovou. Ve většině oblastech, zvláště na venkově, jsou tyto pozice na zkrácený
pracovní úvazek. Tito místní úředníci propagují dopravní výchovu. Tyto aktivity jsou
většinou zaměřeny na děti školou povinné.
Shrnutí dopravní výchovy ve školách , předškolních zařízeních jako jsou školka a jesle
V předškolních zařízeních není strukturovaná dopravní výchova. Dopravní výchova existuje
jen v národním vzdělávacím programu pro základní školy (od roku 1999). V novém
vzdělávacím programu vydaném tento rok je dopravní výchova obsažena v předmětu SPHE.
Cíle vzdělávaní tohoto předmětu jsou široké a podle zkušeností není dopravní výchova
dostatečně upřednostňována.
V základním vzdělávání je dopravní výchova zastoupena jen nepatrně. Není určen význam
dopravní výchovy. Obecně je dopravní výchova začleněna v CSPE a SPHE. Překrytí těchto
dvou předmětů je diskutováno mezi učiteli.
Ačkoli jsou k dispozici rozmanitá média a některé akce jsou na tuto problematiku zaměřeny,
je zřejmé, že oslovení cílových skupin je neúspěšné. Jen jedna z deseti základních škol
pracuje v programu „ Staying alive“.
Rok 2004 je přelomovým pro mnoho základních škol. Tento rok jsou aktivity rozděleny na
juniory 12-15 let a seniory 16-18 let. Více škol se tedy dopravní výchovou zabývá. Speciálně
kursem začínajících řidičů.
20
Kdo učí DV
Učitelé vyvíjí svoji vlastní iniciativu při prosazovaní programů ( Be safe a nebo Staying
alive). Jiné programy jsou řízeny s asistencí pracovníka pro bezpečnost a členy policejního
sboru známých jako „ AN GARDA SÍOCHÁNA“ Obecně jsou prosazovány programy pro
děti, s výjimkou Dublinu, kde řídí dopravní výchovu na svých školách rada pro
bezpečnost města Dublin.
V rámci SPEH a SCPE byl vytvořen doškolovací kurz pro učitele vyučující dopravní
výchovu. Náš výzkum ukazuje, že by v tomto doškolovacím programu mělo být zahrnuto
učivo dopravní výchovy. Někteří učitelé, kteří jsou zapojeni v programu „správný start“
„Cyklistické akce“, se zúčastňují výchovného tréninku v Dublinu předtím, než je tento
program představen ve školách.
Podíl vlády
Hlavní agenturou, zabývající se dopravní výchovou, je Rada pro národní bezpečnost ( NSC).
Tato agentura byla založena v prosinci v roce 1987 pod názvem (Corporate Bodies).
Rada byla dotována z grantu z oddělení pro dopravu, Irské pojišťovací společnosti a
dotována z různých sponzorství.
Místní úřady v Dublinském regionu (Rada města Dublin) od roku 1975 rozbíhá úspěšný
vzdělávací program pro děti Dublinu. Školy se řídí programem rady pro bezpečnost.
Hlavní činitelé
Ústředním člověkem, který podporuje učitele v dopravní výchově, je úředník pro bezpečnost
v každé městské radě a v každém hrabství. Tyto posty jsou převážně na zkrácenou pracovní
dobu a úředníci pracující i na jiných úkolech, ať už v radě nebo mimo ni. Tento pracovník
formuje spolupráci mezi místními školami a sdružením pro bezpečnost. V některých
regionech rozvíjí úředníci individuální program. V jiných pomáhají školám, aby byly úspěšné
v programu úspěšného tréninku.
An Garda Síochána (Irská policie) byla založena v roce 2001 jako prostředek k upozornění na
potřebu pro větší bezpečí a opatrnost mezi všemi účastníky silničního provozu. Zástupci
policie navštěvují školy, aby diskutovali na téma dopravní výchovy. Tato jednotka byla
založena v Dublinu a úzce spolupracuje s Městskou radou Dublin v oblasti dopravního
vzdělávání ne školách.
Systém DV
Nejvíce překvapujícím aspektem v dopravní výchově v Irské republice je nedostatek
jednotnosti šancích k přístupu RSE. Všechny školy mají přístup k NSC programu „ BE SAFE
a STAYING ALONE“, ale žádná z těchto škol nenásleduje tento program.
Důvody mohou být různé. Např. kvůli sporným otázkám v této oblasti, kvůli nedostatečnému
školení učitelů či podpoře učitelů v oblasti dopravní výchovy. Může to být také proto, že
dopravní výchova není tak hluboce zakotvena ve vzdělávacím programu, a proto se učitelé
zaměří na další témata, která jsou ve vzdělávacím programu více začleněna.
21
V souvislosti s tím, kde v Irsku žijete, můžete mít rozdílný přístup k akcím dopravní výchovy.
Podpora dostupnosti dopravní výchovy se různí podle toho, v kterém hrabství se právě
nacházíte.
V Irsku je v Dublinu jedno dopravní hříště. V současné době se zde může vystřídat 12 tisíc
dětí za rok. V Irsku navštěvuje základní školu 509 000 dětí a dalších 209 000 navštěvuje
střední cyklistickou školu. Takže z celkového počtu dětí jen 15% dětí dopravní hřiště navštíví.
Oblastní vyučování dopravní výchovy by mohlo být lepší v zaměření se na cílovou skupinu.
V Dublinu byly velmi úspěšné „The never say the day“. Podpora přístupu k předvedení
divadelního představení, by mohla být lepším průnikem do cílové skupiny a mohla by být
dalším návodem pro uplatnění dopravní výchovy na školách.
Využití médií DV
Šíření NSC programu v mediích se ukázalo jako dobrý způsob. Věříme že dopravní výchova
neměla dostatečný ohlas na školách díky malé podpoře a proškolování učitelů a také proto, že
dopravní výchova nemá ve vzdělávacím programu své pevné místo. Věříme, že kdyby
probíhala lepší propagace dopravní výchovy na školách, dopravní výchova by měla silnější
postavení a zázemí. Jeden z nejlepších elementů správného startu propojení s medii je domácí
výcvikový program. Toto téma by mohlo být zveřejněno a užíváno jako národní.
Obecné hodnocení hlavních témat dopravní výchovy
Ve shrnutí - Irsko má vypracovaný přehled zajímavostí a kreativních činností pro dopravní
výchovu. Dopravní výchova však není dostatečně zakotvena ve vzdělávacím programu. Je
nedostatek informovaných a proškolených učitelů a nedostatek úředníků. Není také
vypracovaná strategie v oblasti dopravní výchovy pro děti předškolního věku.
Dopravní výchova potřebuje větší podporu v médiích formou vhodných kampaní. Pak bude i
více podporována na základních školách, ale i v dalších školních zařízeních .
Vývoj strategie dopravní výchovy pro předškolní děti nabízí příležitost, obsáhnout dopravní
výchovu v nově naplánovaném programu. Jednotlivé akce mohou být koncipované jako
společný výchovný program pro rodiče i děti.
22
Itálie
Dopravní výchova (DV) – celkový přehled
V čl. 230 v Nuovo Codice della Strada je výuka DV předepsána jako povinná. DV netvoří
samostatný předmět, ale je součástí předmětu Občanská výchova. Není stanoveno jací učitelé,
kolik hodin, v jakých programech a kvalifikacích se má výuka DV provádět. Neexistují proto
konkrétní aktivity v této oblasti a pokud ano, nejsou trvalé a efektivní.
Italský systém podporuje rozvoj školní autonomie. V rámci programu Pof (Programma di
offerta formativa) mohou doplňovat výuku didakticko vzdělávacími programy, vycházejícími
ze zájmu studentů, jako například DV.
Pro DV je v něm stanoveno 20 hod ročně.
Materna (3 – 6 let):
Výuka DV je povinná. Učitelé a někdy i příslušníci dopravní policie učí především o chování
pěších a o bezpečnostních systémech automobilových pasažérů. Předškolní zařízení mohou
výuce věnovat tolik času, kolik uznají za potřebné.
Elementare (6 – 11):
Povinná DV. Chování cyklistů.
Media (11 – 14 let):
Povinná DV je zahrnuta do Občanské výchovy (0 – 20 hod). V posledním ročníku je možné
účastnit se dobrovolně teoretické přípravy na řidičský průkaz pro mopedy.
Superiore (14 – 19):
DV je povinná a je zahrnuta do Občanské výchovy (12hod). Hlavním tématem je jízda na
motocyklu, protože ten je touto věkovou skupinou nejvíce využíván a vykazuje vysokou
nehodovost. (podle průzkumu provedeném v letech 2002/2003 57,1% studentů středních škol
používá mopedy a 18,9% mělo nejméně jednu nehodu na motocyklu).
Dekret z 15. ledna 2002 zmiňuje úlohu školských zařízení při organizaci nezávazných
přípravných kurzů na řidičský průkaz na moped. Aby mohli chlapci používat moped ve věku
14 let, musí obdržet tzv. „patentino“.
Ministerstvo infrastruktury a dopravy vydalo 30.06.2003 výnos, ve kterém definuje
podmínky, postupy a náplň takových kurzů. Dle tohoto výnosu každý, kdo chce složit
zkoušku, musí kurzy navštěvovat.
Kurzy musí mít následující rozvrh:
Školy – 20 hod, rozdělené takto:
- pravidla chování: 4 hod.
- značky a předpisy: 6 hod.
- výuka o právních aspektech: 2 hod.
- výuka o občanském soužití: 8 hod.
Autoškoly –12 hod. rozdělené takto:
- pravidla chování: 4 hod.
23
-
značky a dopravní předpisy: 6 hod.
výuka o právních aspektech: 2 hod.
Obsah DV na školách tvoří tři osy:
1. chování chodců
2. chování cyklistů
3. znalost předpisů
Tato orientace je doplněná zaměřením na chování mopedistů ve 14 letech.
Vzdělávací programy škol a univerzit jsou v kompetenci italského ministerstva školství.
V celkově decentralizovaném systému se na nich výrazně podílí i kraje a krajské úřady.
V tomto ohledu jsou některé kraje aktivnější než jiné.
Důležité je však zdůraznit, že poslední slovo mají spíše školy než krajské úřady. Komunikují
přímo s ministerstvem školství. Krajské úřady se především podílí na financování škol.
V Itálii také existuje velké množství soukromých iniciativ v oblasti DV (nadace, výzkumná
centra…), které představují svoje plány ministerstvu a případně obdrží granty. Většina z nich
je napojena na školy. Některé výjimky jsou:
Nedělní akce pro cyklisty BINBINBICI a soutěž „A ruota libera“ pořádané Asociací Fabio
Casartelli.
Některá média většinou ve školách nevyužívaná, jako JUNIOR, pořad Rádio Associazione
Italiana (RAI) nebo portál www.stradanove.net, kde jsou informace o dopravních předpisech
nebo virtuální ethylometrický test.
Kdo učí DV?
Na výuce DV se podílí hlavně učitelé a pracovníci dopravní policie. Systém je však otevřen i
pro dobrovolnou asistenci rodičovských asociací, odborníků na bezpečnost silničního provozu
a dalších. Příkladem mohou být kurzy pořádané červeným křížem.
Školení učitelů není povinné. Poskytují je ACI, dopravní policie, Osservatorio di Sicurezza
Stradale a jiné organizace. Mohou je pořádat také samotné školy.
ACI: vydává testy a organizuje - ve spolupráci s odborníky, pedagogickými psychology a
vyučujícími – školící a vzdělávací programy.
Podíl vlády
DV je vládními institucemi definována jako činnost zaměřená na vytváření podmínek pro
šíření kurzů bezpečnosti silničního provozu.
-
Ministerstvo infrastruktury a dopravy: financování a změny v dopravním zákoníku.
Ministerstvo školství: financování, obsah a informace o „patentinu“.
Ministerstvo vnitra: je zodpovědné za policii, která na krajské úrovni pořádá kurzy na
školách i pro učitele.
24
-
Ministerstvo zdravotnictví: je odpovědné za všechny aspekty související se zdravím.
„Piano Sanitario Nazional“ 2002/2004 zahrnuje mezi své hlavní cíle radikálnější
změny ve prospěch efektivnějšímu čelení dopravním nehodám.
Hlavní činitelé
Kromě výše zmíněných institucí a organizací, např.:
-
ACI: Automobile Club d´Italia
ANFIA: Associazione Italiana dei Fabricanti Automobili
UNRAE: Unione Nazionale Rappresentanti Autoveicoli Esteri
ANCMA: Associazione Nazionale Ciclo Motociclo e Accessori.
Censis (Centrum sociálních studíí a politiky)
Systém DV
Fondazione la Sicurezza Vláda
- Ministerstvo
Stradale
infrastruktury
a
ACI, ANFIA, UNRAE,
dopravy
ANCMA
- Ministerstvo školství
- Ministerstvo vnitra
ACI
Místní orgány
Automobilový klub d‘Italia
- Kraje
- Provincie
- Radnice
Sdružení RS (uznaných Osservatori Regionali per USR
vládou)
l‘Educazione Stradale
Policie
USL
Školy
- základní
25
Soukromé společnosti
střední
Veřejná
sdružení
Akce pro DV – shrnutí
Z našeho pozorování se jako průkopníci rozvoje DV jeví kraje severní Itálie, což neznamená,
že jsou jediné, kde se zavádí projekty DV.
Italská veřejnost si je vědomá problému dopravních nehod, stejně jako vláda. Přesto se však
nedělá dost. Mnoho mladých například ignoruje základní dopravní předpisy, jako nošení
přílby nebo bezpečnostních pásů.
V současné době se chystá uvedení do praxe důležité školní reformy a tak snad, již od příštího
školního roku, bude vše v souvislosti s DV lépe a přesněji vymezeno.
Nejpropracovanějšími oblastmi DV v tomto roce se zdají být ty orientované na uživatele
mopedů a děti starší 14 let, jakožto věkovou skupinu s vysokou početností dopravní nehod a
rostoucí náchylností ke konzumaci alkoholu a drog.
Jedna z největších slabin DV v Itálii je malé povědomí rodičů a dospělých lidí vůbec, kteří si
neuvědomují svou roli a vliv na děti a dospívající.
Média pro DV
Existuje hojnost médií, které plně kryjí potřeby všech věkových skupin. Zabývají
s rozmanitými tématy bezpečnosti silničního provozu, především s ohledem na pěší, cyklisty,
uživatele motocyklů a automobilů. Méně počinů je v oblasti veřejné a školní dopravy.
Používaná média jsou různého rázu, od knih, CD-Rom po videohry a časopisy. Zvláštní
zmínku zaslouží internetové stránky a portály, často spolupracující s různými institucemi.
Příkladem je například stránka www.lastradasiamonoi.it, první portál zaměřený na bezpečnost
silničního provozu v Itálii, podporovaný ERG SpA a spoluprací ministerstev školství a
zdravotnictví.
Co se týče didaktických materiálů určených pro vyučování (učebnice, omalovánky, pracovní
sešity, letáky…), jsou vytvářeny soukromými společnostmi, sdruženími, neziskovými
organizacemi a krajskými vládami. Ministerstvem není určen jednotný závazný didaktický
materiál.
Ve výzkumné studii, publikované v roce 2003 Centrem sociálních studií a politiky, uvedlo
69,5% žáků z věkové skupiny 13 – 19 let, že se jim nedostalo žádného kurzu DV, 30,5%
absolvovalo kurzy v rámci školního vzdělání, 11,9% si stěžovalo na neadekvátní DV ve škole.
DV jednoznačně není dostatečně rozvinuta na národní úrovni. Tradiční nepoměr mezi severní
a jižní částí Itálie přetrvává i v úrovni DV.
26
Německo
Německo je stát s federativním uspořádáním. Každá ze šestnácti spolkových zemí je
odpovědná za vzdělávací strategii, včetně DV. V roce 1972 byl vydán oficiální dokument
„doporučení k DV“, který byl schválen ve všech spolkových zemích. Toto doporučení bylo
v roce 1994 revidováno a je dodnes platné. V jeho rámci je vypracován například rozsah,
témata a metody DV. Na tomto základě může každá ze spolkových zemí vytvořit vlastní
program DV.
Vedle tohoto systému existuje řada organizací zabývající se bezpečností veřejné dopravy.
„Deutscher Verkehrssicherheitstrat e. V.“ (DVR e. V.) je asociace sdružující kolem 300
organizací zabývajících se bezpečností dopravy. S pomocí této zaštiťující organizace jsou
plánovány a koordinovány společné projekty, pořádané členskými organizacemi. Vedle těchto
DVR koordinuje i různá opatření iniciovaná federálním ministerstvem výzkumu dálnic.
Nejdůležitější program „Kind und Verkehr“ je určen pro předškolní děti a jejich rodiče.
„Deutsche Verkehrswacht e. V. (DVW e. V.), člen DVR, strukturovaný podle spolkových
zemí a jednotlivých krajů, provádí na příkaz spolkové vlády řadu projektů DV, například
„Kind und Verkehrů“ (dítě a doprava) a „FIT – Fahrrad im Trend“. Na příklad známé
„Fahrradwochen“ jsou balíkem více než 350 akcí. Během těchto akcí se DVW zaměřuje na
informování různých cílových skupin o různých aspektech bezpečnosti dopravy a DV.
„Unfallkassen“ (Pojišťovny zaměřené na školní pojištění, včetně cesty do školy) vyvinuly
didaktický materiály pro učitele a nabízí řadu programů vhodných pro školy.
Automobilový klub „ADAC e. V.“ pořádá ve školách pravidelné cyklistické soutěže. Vydal
příručku „Signale“, představující řadu témat bezpečnosti dopravy. Další početné aktivity jsou
určeny pro mladé lidi řidiče.
„Bruderhilfe Akademie fur Verkehrsichersheit“ je instituce spravovaná protestantskou církví
a také publikuje didaktické materiály, pořádá kurzy DV pro učitele, instruktory a žáky a
podporuje řadu projektů.
„Vorschurparlamente“, financována „Daimler/Chrysler AG“, provádí lokální projekty
k bezpečnosti dopravy, například semináře pro učitele. Daimler/Chrysler AG se také podílí na
akcích jako „Mobile Kids“ a nabízí internetovou hru.
„Gesamtverband der Deutschen Versicherungwirtschaft“ se zabývá tvorbou plánů cesty do
školy a podílel se na vývoji programu na prevenvci nehod kolečkových bruslařů. Zdarma
distribuovali manuál pro učitele „Skate & Roll“.
Existuje mnoho dalších organizací vyvíjejících podobné aktivity, z čehož vyplývá, že
v Německu neexistuje jednotná DV. Ta je vykonávána mnoha institucemi a mnoha různými
způsoby.
27
Přehled DV
Témata DV na základních školách zahrnují teoretickou a praktickou výuku chodců a cyklistů,
znalosti o hromadné městské přepravě a automobilových pasažérech. Jsou zaměřena na
psychomotorické aspekty stejně jako na cestu do školy. Vedle dalších témat by měla být také
vzata do úvahy témata jako pozorování dopravy a konzultace s odborníky bezpečnosti
dopravy. Akce by se měly pořádat ve třídách, hřištích, školních dvorech, dopravních školách
nebo ve skutečné dopravě v blízkosti školy.
Ve třídách 5 – 10 středních škol jsou v osnovách jak bezpečná a zodpovědná jízda na kole a
mopedu, tak racionální výběr dopravních prostředků. Problematiky právní, lékařská,
psychologická a informace o dopravě jsou nahlíženy prakticky a teoreticky. DV netvoří
samostatný předmět, protože jeho obsah spadá i do ostatních předmětů.
Ve třídách 11 – 13 středních škol jsou upřednostňována témata podněcující hlubší znalosti
vědeckých otázek a fenoménů spojených s moderní dopravou, např. fyzikální a technické
otázky (odstředivá síla při brždění), lékařské (alkohol, drogy), psychologické (agrese,
předvádění), ekologické, ekonomické a filozofické (zodpovědnost).
Návrhy na změny v posledních letech:
−
−
−
−
−
Posunout výcvik jízdy na kole již do 1. a 2. třídy ZŠ.
Zavést výuku mladších žáků staršími.
Zavést novou metodu diskuzí s mladeží (dilemma speech)
Zavedení testů DV
Integrování DV do přípravy učitelů
Kdo učí DV?
DV učí učitelé. Je tendence zavést též výuku mladších žáků staršími. Na každé škole je jeden
z učitelů pověřen jako poradce pro DV. Prošel zvláštním kurzem a měl by mít komplexní a
podrobné informace v této oblasti. Pomáhá kolegům a koordinuje případné akce. Vedle nich
existují i odborní poradci pro DV na krajské úrovni. Ti koordinují aktivity a pořádají kurzy
DV pro učitele.
V Německu DV poskytuje i policie. Policejní úředníci provádějí výcvik jízdy na škole
v dopravních školách, ale také asistují školám při výuce chodců, bezpečnostních prohlídkách
kol nebo odborných přednáškách o alkoholu, drogách a agresivním chování. Tito policisté
prošli speciálním pedagogickým školením.
Program „Kind und Verkehr“ (dítě a doprava) je prezentován takzvanými moderátory, kteří
informují a aktivují rodiče předškolních dětí. Jsou to většinou učitelé, policisté nebo
pracovníci DVW.
28
Podíl vlády
Německá vláda vymezila na dopravní vzdělání a informace rozpočet kolem 11mil. eur.
Největší část prostředků je určena pro opatření a programy DVR e.V. a jejich členských
organizací pověřených ministerstva dopravy.
Program „Kind ind Varkehr“ zaměřený na rodiče předškolních dětí, prováděný asi 1000
moderátory v 3000 kurzech, je dotován asi 600.000 eury ročně.
Děti jsou též oslovovány televizí a rádiem. Každý rok vznikne kolem 6 nových televizních
pořadů pro seriál „Sesamestreetů“. Pokračování série „Cool oder Crash“, je též plánován
dopravní kviz v bavorském rádiu. Tyto pořady jsou financovány z rozpočtu ho ministerstva
výzkumu dálnic.
Hlavní činitelé
Jak již bylo zmíněno v Německu neexistuje jediná, určitá organizace odpovědná za DV, ale
působí zde řada organizací, úřadů, pojišťoven a společností. Rozmanitost a četnost je běžným
principem DV.
Systém DV
Tabulka
29
Responsibility traffic education – Odpovědnost za DV
16 Lander – 16 spolkových zemí
Recommendations traffic education at schools – doporučení DV na školách
Federal ministry of transport – federální ministerstvo dopravy
Campaigns – kampaňe
TV productions – televizní pořady
BASt Research – výzkum BASt
Child and traffic – dítě a doprava
Own measures traffic education – vlastní prostředky DV
Companies, Insurances, Traffic Guard, Automobile clubs – společnosti, pojišťovny,
automobilové kluby
Shrnutí akcí
DV funguje dobře na základních školách, zatímco na středních školách je veliký rozpor mezi
požadavky kurikula a školní reality. Nedávno proběhl rozsáhlý výzkumný projekt, který
prokázal, že DV není na středních školách tak začleněna do učiva, jak to požaduje kurikulum.
DV je ve skutečnosti často podávána tradičními prostředky a je vnímána jako podřadná ve
srovnání se společenskou výchovou, výchovou k míru nebo naukou o životním prostředí.
Na střední škole není DV samostatný předmět a učitelé jej tak mohou prakticky libovolně
zahrnout do svých předmětů. Zdá se, že v očích mnoha učitelů není DV důležitým obsahem
výuky, takže stanovený počet vyučovacích hodin vyhrazených pro DV nebývá často splněn.
Existuje však celá řada velice dobrých a osvědčených programů DV pro střední školy, jako
např. cyklistické soutěže „Pán dvou kol“ a „Pozor auto!“. (zabývají se například odhadem
brzdné vzdálenosti).
Pro vyšší třídy středních škol jsou též cíle a obsah DV vymezeny v kurikulu a směrnicích.
Týkají se, například, typických problémů bezpečnosti dopravy této věkové skupiny, jako
řízení pod vlivem alkoholu, drog, agresivního chování nebo chování pasažéra. Kromě
tradičního výkladu, jsou do škol zváni soudci, jako odborníci na právní aspekty deviantního
chování v dopravě. Jiné programy, jako „Alles in Griff“, jsou prováděny učiteli, kteří
absolvovali příslušné školení. V poslední době se v Německu, jako na velice úspěšnou
metodu v DV pro mladistvé, nahlíží na tzv. „Dilemma Speech“. Zabývají se jí různé
výzkumné projekty. Ve vyšších třídách středních škol se v DV také stále více uplatňují
přesahová témata, jako „doprava a globalizace“ či „plánování dopravy“.
Využití médií v DV
Zde je třeba zmínit medium „Radfahrunterricht in der Grundschule und Jungverkehrsschule“
(Výuka jízdy na kole pro ZŠ a dopravní školy pro mládež), jako základní medium pro
dopravní školy pro mládež.
Čtvrtletní oběžník pro učitele „Signale“, nabízený zdarma a pokrývající na 4 – 8 stranách
vždy jeden konkrétní problém DV (např. „nošení přílby“, „doprava a prostředí“, „emoce
v silniční dopravě“).
30
ADV nabízí materiály ověřující znalosti v oblasti DV. Jsou často posuzovány jako příliš
tradiční, ale mnohé střední školy je rady využívají.
V současnosti nabízí Daimler-Chrysler AG internetovou hru pro děti ve věku 10-14 let. V této
hře se účastnící pohybují ve městě a plní různé úkoly.
Protože media jsou vesměs vlastněny soukromými organizacemi a vydavateli, nemůžeme zde
podat spolehlivé údaje. Jestli zákazník medium přijme je věcí trhu.
Obecné shrnutí
Co se týče DV na školách, může se prohlásit, že je dobře zavedena na základních školách.
Díky existenci dopravní školy pro mládež je prokázáno, že téměř každé dítě se účastnilo
výcviku jízdy na kole.
Co se týče středních škol, zavádění DV je neuspokojivé již po dlouhá léta. Můžeme
předpokládat různé příčiny:
•
DV není spojena s určitým předmětem. Na učitele jednotlivých předmětů tak nelze
vztáhnout dostatek odpovědnosti.
•
DV není zastoupena ani v přípravě budoucích učitelů, ani ve školení učitelů. Proto se
DV učí jen okrajově a tradičními metodami.
•
Mnoho kvalitních prostředků se k učitelům nedostane.
•
Klesá otevřenost k DV souběžně s klesajícím počtem vážných dopravních nehod dětí.
•
DV má silnou konkurenci ve společenské výchově, výchově k míru, mediální výchově
nebo výchově o životním prostředí.
•
V oblasti DV je třeba pokrývat stále více témat. Na druhou stranu je třeba řešit otázku
jak plodně využít omezeného časového prostoru pro DV ve škole.
•
Nedostatek učitelů.
V kontextu DV je třeba zabývat se výukou konkrétních znalostí, dovedností, návyků a postojů
podporujících uvědomovanou odpovědnost za sebe a za ostatní účastníky dopravy. DV není
omezena na adaptaci účastníků dopravy na součastnou dopravní situaci, ale také by měla
v souvislosti s tímto fenoménem podněcovat diskusi o podmínkách a následcích současné
situace v dopravě a její řízení v budoucnosti. DV tak může přispívat bezpečnostní výchově,
společenské výchově, výchově o životním prostředí a zdravotní výchově.
31
Nizozemí
Dopravní výchova - celkový stav
DV – koncept „celoživotního vzdělávání“
Pojetí DV v Nizozemí vychází z konceptu „celoživotního vzdělávání“. To znamená, že DV,
nezbytná pro bezpečnou a zodpovědnou účast v dopravě, je lidem poskytována během celého
života, a to ve všech důležitých přechodových momentech účasti na silničním provozu.
Principy „celoživotní DV“ byly zpracovány ve zprávě, spolu s doporučeními pro úspěšné
zavádění Průběžné DV (PDV) „Towards a succesful implementation of permanent road safety
education. Principles for road safety policy.“
V rámci PDV se rozlišuje šest cílových skupin:
1. Předškolní výchova (0-4).
2. Základní škola (4-12).
3. Střední škola (12-16).
4. Řidiči – začátečníci (řidiči mopedů, automobilů a motocyklů, 16-25).
5. Držitelé řidičských průkazů (25-60).
6. Starší účastníci dopravního provozu (60 a starší).
Tato zpráva se zaměří na první tři cílové skupiny.
Organizace DV v Nizozemí
DV je v Nizozemí záležitostí jednotlivých krajů. Na národní úrovni všech 12 krajů
spolupracuje a pro každou cílovou skupinu jsou formulovány obecné vzdělávací cíle.
Ministerstvo dopravy odpovídá za DV na národní úrovni. Za věkové skupiny 4-12 a 12-18 je
též odpovědné ministerstvo školství a věd, protože rozhoduje o zařazení DV do celonárodního
kurikula.
DV pro jednotlivé cílové skupiny
Cílová skupina 1: 0 – 4 roky
DV není povinná. Existují však různé iniciativy na dobrovolné bázi. Dobrovolná DV
je zaměřena hlavně na rodiče (a oni jsou tak vlastně cílovou skupinou). Důležité oblasti DV
pro rodiče jsou: bezpečná přeprava dětí a uvědomování dětí o rizicích účasti na dopravním
provozu. Rodiče jsou k tomu, aby se sami stali dobrým příkladem pro své děti.
Cílová skupina 2: 4 – 12 let
Základní školy jsou právně zavázány poskytovat svým žákům DV.
V národním vzdělávacím plánu však nejsou vymezeny kvalitativní ani kvantitativní podmínky
pro DV na školách. Je součástí širších vzdělávacích cílů ZŠ. Školy se mohou nezávisle
rozhodovat o způsobu poskytování DV a její časové dotaci. Školy DV zpravidla nepřikládají
vyšší prioritu. Důvodem nedostatku větší pozornosti věnované DV může být absence
vhodných dopravních cvičení pro děti. Školy požadují podporu pro lekce ovlivňující chování
v dopravě. Současné výukové metody, zdá se, požadavkům škol neodpovídají. Řadě škol se
32
dostává v oblasti metodiky a dalších pomůcek podpory obecních úřadů. Podpora a spolupráce
dalších subjektů se školou je důležitým stimulem k aktivnější realizaci DV na školách.
Realizace DV na středních školách je výhradně dobrovolná. DV je integrována do dalších
povinných předmětů, jako fyzika, chemie atd. DV není právně závazná a tak stojí na okraji
pozornosti. Přesto, na trhu dostupných mnoho projektů a výrobků zaměřených na DV (např.
učebnice, videokazety, speciální výcvikové programy atd.).
Ve čtvrté skupině se rozlišuje skupina mladých řidičů mopedů a mladých řidičů automobilů.
Pro motocyklisty dosud speciální programy či aktivity nebyly vyvinuty.
Řidiči mopedů
Řidiči mopedů jsou povinni absolvovat teoretickou zkoušku, aby mohli
řidičský průkaz na moped. Praktická zkouška se neprovádí. Řidiči mopedů
navštěvovat teoretické lekce v autoškole. Obvykle se na teoretický test připravují
učebnice dopravních předpisů pro řidiče mopedů. Ačkoliv praktický výcvik jízdy na
povinný není, byly vyvinuty speciální výukové programy.
obdržet
nemusí
studiem
mopedu
Řidiči automobilů
Řidiči automobilů jsou povinni složit teoretickou i praktickou zkoušku. Ministerstvo dopravy
stanovuje závazný obsah zkoušek, nikoli obsah nebo délku výuky řidičů.
V roce 2000 začal v Nizozemí nový výukový program pro řidiče automobilů „Driver Training
Stepwise“ (DTS). Výukový program DTS vychází z doporučení matrice Cílů vzělávání řidičů,
vyvinuté jako součást projektu EU, GADGET. Program DTS je strukturován do čtyř modulů:
Modul 1: Údržba a obsluha vozidel
Modul 2: Zvládnutí základních úkonů a základních řidičských úkolů
Modul 3: Zvládnutí komplexních úkonů a komplexních řidičských úkolů
Modul 4: Bezpečná a zodpovědná účast na dopravním provozu
Výcvik řidičů DTS probíhá podle „osvojovacího scénáře“. Ten stručně formuluje základní
kroky, které musí řidič učinit, aby vyřešil standardní řidičské úkoly. Výcvik probíhá
v postupných krocích a řidič může postoupit k dalšímu kroku či modulu, pouze po úplném
osvojení předchozího.
Každý modul je zakončen testem. První test po modulu 1 provádí instruktor autoškoly. Testy
po modulech 2 a 3 provádí examinátor Nizozemského centra řidičských oprávnění. Modul 4
je završen oficiální řidičskou zkouškou.
Jako součást projektu EU – NovEV byla vyvinuta a zavádí se druhá fáze výcvikového
programu. Výsledky jejího zavádění budou známy do konce roku 2004 a Nizozemské
ministerstvo dopravy na jejich základě rozhodne, zda druhá fáze bude v Nizozemí povinná.
33
V současné době probíhá malý experiment týkající se zkušenostního modulu začátečníků. Ve
zkušenostním modulu mohou začátečníci, kteří ještě nevlastní úplné řidičské oprávnění,
získávat zkušenosti jízdou se zkušeným řidičem.
Pro tuto cílovou skupinu není právně závazná účast na DV. Některé společnosti
profesionálních řidičů požadují průběžnou výuku či výcvik jako součást profesní kariéry.
Cílová skupina 6: 60 a starší
Také pro tuto není žádná forma DV povinná. Existují projekty a programy na dobrovolné
bázi.
BROEM (Dobrovolná poradna pro starší řidiče) – je jízda s instruktorem, ve vlastním autě.
Kromě jiného řidiči mohou obdržet rady jak kompenzovat tělesné defekty.
Projekt „Informační služba pro starší občany“ je zaměřen na poskytování informací o
alternativních způsobech dopravy pro starší osoby, které již nemohou řídit. Jsou učeni jak se
pohybovat bezpečným způsobem.
Kdo učí DV?
0 – 4 roky
DV v předškolním věku je zaměřena převážně na rodiče. Pořádají se pro ně zvláštní
informační schůzky vedené většinou odborníkem DV z řad policie, Nizozemské organizace
bezpečnosti silničního provozu 3VO nebo Podpůrné vzdělávací služby.
4 – 12
DV na základních školách je většinou prováděna samotnými učiteli. Ačkoliv byl vyvinut
speciální program pro výuku budoucích učitelů základních škol, jen málo z nich má
teoretickou či praktickou průpravu k DV. Některé základní školy využívají speciálně
vyškolené učitele DV, policejní úředníky či odborníky na dopravu z organizací zaměřených
na bezpečnost silničního provozu.
12 – 18
Situace na středních školách je podobná. V některých případech školy využívají na výuku DV
speciálně školené učitele, většinou instruktory autoškol, kteří absolvovali zvláštní školení
zaměřené na DV této věkové skupiny.
Podíl vlády
Za provádění je odpovědné ministerstvo dopravy. Stanovuje například požadavky pro různé
řidičské zkoušky. Velká část odpovědnosti je v oblasti bezpečnosti silničního provozu je také
34
svěřena krajům. V každém ze 12 nizozemských krajů působí takzvané orgány bezpečnosti
silničního provozu. Ty tvoří platformu pro ostatní organizace zaměřené na bezpečnost
silničního provozu, stimulují jejich spolupráci a iniciují a provádí projekty týkající se
bezpečnosti provozu. Orgány bezpečnosti silničního provozu dostávají své rozpočty od
národní vlády. Část odpovědnosti mají také obecní úřady, zvláště v oblasti bezpečného
životního prostředí pro věkovou skupinu 0 – 18.
Ministerstvo školství a věd hraje důležitou roli, protože rozhoduje o obsahu národního
kurikula a o povinnosti výuky DV. Ministerstvo dopravy a ministerstvo školství spolu
spolupracují, ale protože školní kurikulum je již přeplněné povinnými předměty, vzájemné
vyjednávání o rozsahu DV v kurikulu je složité.
Vedle vládních úřadů hraje při realizaci DV důležitou roli řada dalších organizací. Následuje
přehled těch nejdůležitějších pro každou věkovou skupinu.
0 – 4 roky
Střediska zdravotní péče
Poskytují rodičům rady v oblasti bezpečnosti přepravy dětí. Byly vypracovány speciální
letáčky a jsou distribuovány ve střediscích.
Předškolní zařízení
Předškolní zařízení navštěvuje v Nizozemí asi polovina všech dětí. Existují speciální
programy pro výuku základních pravidel pro chodce (přecházení) a bezpečné jízdy na kole.
Pro rodiče se zde též pořádají informační schůzky seznamující je s bezpečnou přepravou dětí,
důležitosti poskytování dobrého vzoru pro děti a způsobem jak dětem zprostředkovat základní
pravidla silničního provozu.
Nizozemská organizace bezpečnosti silničního provozu 3VO
Nizozemská organizace bezpečnosti silničního provozu 3VO vyvinula velké množství
informačních materiálů, jako letáky a plakáty. 3VO má také několik specialistů pro každou
věkovou skupinu.
Dopravní policie
Policejní úředníci informují děti a rodiče o dopravních předpisech a pravidlech.
4 – 12 let
Základní školy
Hrají klíčovou úlohu v poskytování DV dětem v této věkové skupině.
35
Servis pro podporu vzdělávání
Servis pro podporu vzdělávání provádí řadu podpůrných aktivit v oblasti vzdělávání a
výukových metod. Mohou školám a učitelům též poskytovat odbornou asistenci při
uplatňování nových výukových metod.
Nizozemská organizace pro bezpečnost silničního provozu 3VO
Viz skupina 0 – 4 roky.
Dopravní policie
12 – 18 let
Střední škola
Viz skupina 4 – 12 let.
Servis pro podporu vzdělávání
Viz skupina 4 – 12 let.
Nizozemská organizace pro bezpečnost silničního provozu 3VO
Dopravní policie
Systém DV
0 – 4 roky
V současnosti se pro tuto věkovou skupinu sítě zavádí na bázi experimentu. V těchto sítích
spolupracují obecní úřady, dětská střediska zdravotnické péče a orgány bezpečnosti silničního
provozu.
4 – 12 let
Síť bezpečnosti silničního provozu pro ZŠ
Z iniciativy Orgánů pro bezpečnost silničního provozu byly uvedeny v činnost v některých
krajích, aby zaručily, že bude DV věnována náležitá a soustavná pozornost. Organizace, které
jsou součásti sítě: obecní a městské úřady, školy, policie a 3VO.
36
Logo bezpečnosti silničního provozu
Novou iniciativou některých Orgánů bezpečnosti silničního provozu je Logo bezpečnosti
silničního provozu. Pokud některá škola splní některé z požadavků DV, jako například
zavedení školního programu DV, obdrží oficiální logo bezpečnosti silničního provozu. Strany
účastnící se tohoto projektu jsou školy, městské a obecní úřady a Orgány bezpečnosti
provozu.
12 – 18 let
Síť bezpečnosti silničního provozu pro SŠ
Viz skupina 4 - 12
Logo bezpečnosti silničního provozu
Viz skupina 4 – 12
0 – 4 roky
Protože je DV u této věkové skupiny nepovinná, množství dětí a rodičů, kterým se dostává je
stále poměrně malé.
Dvě důležité soupravy jsou:
1. „Hard/hart voor je kind“
Hlavními tématy je jak děti bezpečně přepravovat a upozorňovat rodiče na nebezpečí a
rizika pro malé děti v dopravě.
2. „Stap stoep fiets“ (Krok Chodník Kolo)
Hlavním tématem je vést rodiče k uvědomění si role vzoru pro své děti a
povzbuzování k tomu, aby děti zapojovali do dopravy a učili je bezpečnému
pohybu (přecházení ulice) jízdě na kole po komunikacích.
4 – 12 let
Ačkoliv je DV u této skupiny povinná, způsob její realizace se u jednotlivých škol značně liší.
Programy a projekty na trhu i výukové metody jsou na trhu dostupné a zahrnují všechny
odpovídající oblasti DV pro tuto skupinu. Metody jsou však většinou tradiční a zaměřené na
znalost předpisů. Měly by se modernizovat ve smyslu aktivního učení žáků.
Důležité soupravy pro tuto skupinu jsou:
1.
„Wijzer door het verkeer“ (Chytřeji dopravou)
37
Výuková metoda pro celé třídy základních škol. Pro každou skupinu jsou
učebnice a pracovní sešity pro žáky i příručky pro učitele. Byly vydány i
speciální obrázkové knihy, CD a příručky a materiály pro praktická cvičení.
Hlavní metody těchto výukových metod náleží do oblasti znalostí a dovedností,
ale i postojů.
2.
„Theoretisch en praktish verkeehrsexamen“ (Teoretická a praktická zkouška
z dopravy)
V 7. nebo 8. třídě ZŠ skládá většina dětí teoretickou a praktickou zkoušku.
V teoretické části jsou testovány jejich znalosti dopravních předpisů a
správného chování v dopravě. V praktické části je testována jízda na kole
v silničním provozu. Pokud zkoušku absolvují úspěšně obdrží osvědčení
bezpečnosti provozu.
3.
„Verkeersouders“ (Dopravní rodiče)
Hlavním cílem je zapojení rodičů do DV. Na každé škole by měl být jeden
zástupce rodičů jako prostředník mezi rodiči a školou. Projekt provádí 3VO a
byla zřízena informační webová stránka. Dopravní rodiče podporuje 3VO
poradenským servisem, poskytováním materiálů, jako videokazety, plakáty,
letáky atd.
4.
„Verkeersveiligheidslabel“ (Logo bezpečnosti silničního provozu)
Viz Systémy DV
12 – 18
DV na středním stupni není povinná. Mezi ZŠ a obdobím, kdy je potřeba řidičský průkaz je
skutečná mezera. Přesto existuje na trhu řada programů a projektů pro tuto věkovou skupinu.
Důležité soupravy pro tuto věkovou skupinu:
1.
„Schoolroutes“ (Trasy do školy)
Děti na střední školu zpravidla dojíždějí z větší vzdálenosti a nejčastějším
dopravním prostředkem je kolo. Tento projekt děti seznamuje s novou cestou do
školy a upozorňuje na možné obtížnosti na ní. K dispozici jsou videonahrávky a
výcvikový manuál.
2.
„Onder invloed onderweg“ (Na cestě pod vlivem)
Souprava je zaměřena na rizika užívání alkoholu a drog (a zvláště jejich
kombinace) v souvislosti s účastí na provozu. K dispozici je rozsáhlý výukový
manuál pro učitele a učebnice s videonahrávkami pro studenty.
3.
„Alles onder controle“ (Vše pod kontrolou)
38
Soubor výukových materiálů, které by měly iniciovat diskuzi s řidiči mopedů o
rizicích jízdy na mopedu. Hlavními tématy je porušování předepsané rychlosti,
nebezpečné předjíždění, nošení přílby.
4.
„Bromfietcursus“ (Výcvik řidičů mopedů)
Program vyvinutý Nizozemskou asociací motocyklistů. Aby povzbudily
mopedisty – začátečníky k účasti na výcvikových kurzech, některé krajské úřady
platí až polovinu ceny. Kurzy díky tomu absolvuje více než polovina mopedistů.
5.
„Easy Riders“
Diskuze a krátké lekce pro žáky středních škol na nichž se podílí různé organizace
spolu se zástupci policie. Hlavním účelem je propagace nošení přílby.
Využití médií pro DV – shrnutí
V Nizozemí není mnoho výrobků na DV trhu, které by se daly označit za čistě mediální.
Většinou jsou součástí výše zmíněných a dalších programů a projektů.
Hlavní témata DV v Nizozemí
Odborná podpora DV
Protože pro většinu cílových skupin není DV povinná, je třeba hledat jiné způsoby, jak ji
podporovat. V poslední době vznikají podpůrné sítě pro DV jednotlivých cílových skupin.
Aby byly efektivní je potřeba organizace, která by poskytovala odbornou asistenci
organizacím realizujícím DV.
Alternativy tradičním výukovým metodám
Obecným trendem v nahlížení DV je v Nizozemí myšlenka, že znalosti a dovednosti
osvojované tradičními metodami nejsou dostatečně účinné. Větší dovednost, jako vhled a
pochopení silničního provozu a dopravních předpisů, vnímání rizik, rozvoj postojů a
schopnosti sebehodnocení, je žádoucí. K tomu je třeba nových výukových metod. V tomto
ohledu je důležitý tak zvaný konstruktivistický přístup k učení. V tomto konceptu se nové
informace, znalosti a dovednosti osvojují na základě již osvojených. Podstatná je aktivace již
nabytých znalostí a využívání vlastních zkušeností žáků při učení se novým znalostem a
dovednostem.
Jsou zpracovány ve výše zmíněné zprávě „Towards a succesful implementation of permanent
road safety education. Principles for road safety policy.“
39
Obecná doporučení pro budoucí rozvoj DV
Důležitý je teoretický systém se vzdělávacími cíly. Je nezbytný pro vývoj a hodnocení
efektivity různých programů a projektů DV.
Vzdělávací aktivity by měly být hodnoceny soustavně. V současné době není mnoho
informací o efektivitě DV v Nizozemí.
DV není pouze učení se dopravním předpisům. Měla by se více zaměřit na aktivní výukové
metody: vycházet z předchozích zkušeností a uvědomování si vlastní role v silničním
provozu.
Pro organizace realizující DV je důležitá soustavná odborná asistence poskytovaná odbornou
organizací.
40
Polsko
V současné době je DV v Polsku povinná na základních školách a na nižším stupni středních
škol. Existuje i pokyn pro mateřské školy, jehož realizace je také povinná. V prvních třech
ročnících mateřské školy je DV začleněná do jiných předmětů (na tomto stupni převažuje
integrované vyučování, stejně jako v mateřské školce). Poslední tři ročníky základní školy a
na nižším stupni střední školy je DV začleněna do předmětu Technologie.
Kdo učí DV?
V Polsku vyučují DV pouze učitelé. Jiné osoby, jako policisté, se na DV podílejí jako hosté,
pokud jsou pozváni učitelem. Policisté asistují při vydávání cyklistických průkazů. DV není
součástí základního obsahu jejich studia, ale mají možnost absolvovat nástavbový kurz, po
kterém mohou na školách DV vyučovat. Mohou ji také studovat v rámci postgraduálního
studia (jeden rok – asi 120 hodin).
Podíl vlády
Ministerstvo národního školství a sportu vytváří jediné směrnice pro DV, v Polsku neexistuje
oficiální kurikulum. Ministerstvo nemá pro DV žádný rozpočet. Školy v Polsku jsou
financovány obcemi.
Hlavní činitelé
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Ministerstvo národního školství a sportu vytváří a zavádí směrnice.
Ministerstvo infrastruktury doplňuje DV tvorbou dopravních předpisů.
Výbor pro národní bezpečnost silničního podporuje aktivity v rámci DV.
Výzkumný ústav motorové dopravy a další národní výzkumné ústavy asistují při
tvorbě médií a akcí DV, školení učitelů.
Krajské a místní úřady – financují DV.
Policie asistuje výuku na cyklistický průkaz.
Pojišťovny spolufinancují akce DV.
Automobilové kluby se podílejí na akcích DV
Společnosti, jako Renault Polsko vytváří a financují aktivity a média.
41
Systém DV
Ministerstvo školství a sportu
Národní
provozu
rada
bezpečnosti
Dopravní institut a další
národní výzkumné instituty
16 školských inspekčních úřadů
Policie
Pojišťovny
Automobilové kluby
Regionální
úřady
Školy
Společnosti
jako
Renault Poland
např.
Akce pro DV - shrnutí
Akce se vztahují převážně na reflexní výbavu a oblečení.
Neprovádí se žádné aktivity pro nejmladší děti a dospělé.
Nedostatek akcí je věnován dopívajícím před nástupem do autoškoly, bezpečnostním pásům a
dětským bezpečnostním systémům.
Dostatečný počet aktivit nebyl vytvořen pro „specifická témata mládeže“.
Neexistují žádné akce týkající se cyklistů, bezpečnostního vybavení kol, příleb a dalších
chráničů.
Není dostatek médií zaměřených na mateřské školy a dospívající.
42
V prošetřených médiích se nevěnuje dostatek pozornosti nebezpečím silniční dopravy.
Jedná se především o výuku dopravních předpisů.
Obecné shrnutí
Vzdělání obecně je tématem Polského národního programu bezpečnosti – GAMBIT a DV
podle něj figuruje v Národním programu bezpečnosti. Teorie a praxe nejsou pochopitelně
vždy v souladu. Jsou zřejmé jisté mezery. DV pro velmi malé děti a dospívající je velice
neuspokojivá. Všechny aktivity by měly být hodnoceny z hlediska efektivity. Síla DV
v Polsku je v činnosti Výboru národní bezpečnosti silničního provozu. Je také možno ocenit
velké nasazení učitelů.
Je třeba aktivovat rodiče k větší účasti v DV.
Je třeba aktivovat místní úřady k větší podpoře DV.
Existuje příliš mnoho učebnic, ne všechny jsou kvalitní a je potřeba tento problém regulovat.
Každá aktivita by měla být mířena na cílovou skupinu a měla by mít specifické cíle a kvalitní
realizaci těchto cílů.
Akce by měly být soustavně hodnoceny.
Každý výcvik, jako například výcvik jízdy na kole by měl probíhat ve skutečném provozu.
43
Rakousko
Přehled DV
Kde se DV odehrává
V Rakousku je DV vyučována jako součást jiných předmětů. Všechny organizace, které jsou
aktivní v DV připraví nabídky na použití do škol. Existují různé místní akce (např. o
víkendech) – zaměřené na DV pro rodiče a děti, ale obecně vzato jsou to jen osamělé akce a
nemají velkou důležitost.
Jak funguje DV ve jeslích, školkách a školách
Jesle, školky
DV je v jeslích, školkách a předškolní výchově dobrovolná. Byla povinná od 1983-1992
v rozsahu 20 hodin ročně. Do roku 2005 zůstane DV jako povinný předmět ve vzdělání
vychovatelů, což je považováno jako dobrý základ pro aktivní činnost v DV obecně.
Rakouská Rada pro bezpečnost provozu vypracovala detailní dokument pro vychovatele
v jeslích a předškolní učitele obsahující informace, hry, písně atd.V současné době však již
není k dispozici.
Počet a zaměření DV akcí pro jesle a školky je malé, ale jsou rozdíly v jednotlivých
oblastech. Probíhala akce „Kanguroo“ zaměřená na dětské bezpečnostní systémy, ale také již
není k dispozici.
Základní škola (6-10, 4 třídy)
Na základních a středních školách je DV již od roku 1960 vyučována v rámci celé řady
předmětů.
Co se týče DV jsou na tom základní školy nejlépe. Jsou to jediné instituce (kromě vojenské
služby), kde je DV povinná a založena na jasném obsahu a rozsahu: osnova existuje již od
roku 1983 a byla upravena roku 1992. Rozsah DV je 10 hodin ročně pro každý ročník plus
tzv. Standardní program v prvních třech ročnících: tzn. praktická výchova chodců a jak
používat veřejnou dopravu; je to považováno za základní kámen DV v Rakousku.
Speciální typ základní (a střední) školy je tzv. Sonderschule (škola pro postižené teenagery
s devíti třídami). V prvních pěti ročnících je DV povinná a tvoří celkově 8 hodin ročně.
Počet a rozmanitost nabídky DV akcí pro základní školy je vcelku uspokojivý. V každém z 9
regionů je však situace trochu rozdílná. Školy si mohou z nabídky volně vybírat s výjimkou
Standardního programu – tyto akce jsou pořádány policií a jsou povinné. Jiným národním
programem DV je výcvik cyklistiky pro čtvrté třídy, který je prováděn policií společně
s Červeným křížem. Téměř všechny školy tento výcvik pořádají. Ve Vídni je zaměřen na žáky
pátých tříd, protože zde jízda na kole není tak obvyklá jako ve venkovských oblastech.
Ve skutečnosti však DV plně záleží na jednotlivých školách nebo učitelích. Neexistuje žádná
kontrola, jestli je DV prováděna nebo ne. Dalším negativem je, že DV již není samostatným
předmětem ve vzdělávání učitelů základních ani středních škol (byla povinná do 1999).
44
Střední školy (11-14 nižší úroveň, 15-18 nebo 19 vyšší úroveň)
Na středních školách je DV dobrovolná. Střední školy mohou nabízet DV jako volitelný
předmět pro páté třídy (jízda na kole) a pro 9./10. třídy (jízda na mopedu a zkouška). Obecně
počet a rozmanitost pořádaných akcí DV je malá a také jsou zde rozdíly mezi jednotlivými
regiony. Národním programem na středních školách je výuka jízdy na mopedu pro 9./10.
třídy. Tento výcvik je nabízen jako dobrovolný předmět (40 hodin za rok). Je vyučován učiteli
teoreticky i prakticky. Kurz končí testem a získáním řidičského průkazu na moped.
Odpovídající materiály jsou k dispozici na požádání a zdarma.
Shrnutí
- Téměř všechny možnosti DV jsou nabízeny na školách nebo školkách. Učitelé se
mohou rozhodnout, které nabídky si zvolí.
- DV je zakotvena v osnovách předškolního, základního i středoškolského vzdělávání,
ale povinná je pouze na základní škole (10 hodin za rok).
- Existují dva základní projekty DV: 1. standardní program – povinný výukový program
pro chodce, 2. volitelný výcvik jízdy na kole
- Další akcí v rámci DV je volitelný výcvik kurz jízdy na mopedu, za účelem získání
řidičského průkazu. Tento kurz používá polovina všech řidičů mopedů; další polovina
jen složila teoretickou zkoušku. Tato skupina nemá žádný praktický výcvik, než začne
jezdit na mopedu, musí znát pouze teorii, aby mohla používat moped.
Vymezení DV v rámci kurikula
DV, podle rakouského kurikula, se musí týkat bezpečnosti provozu, společnosti a aspektů
životního prostředí.V posledních letech je stále aktuálnější výuka mobility (VM). VM se
zaměřuje na účast v provozu s důrazem na životní prostředí. Důležité jsou také aspekty
zdravotní, ekologické a pohybové. VM podporuje žáky, aby se zajímali o potřeby chodců,
cyklistů a o veřejnou dopravu.
Směrnice zabývající se VM pro učitele je právě připravována ministerstvem školství, vědy a
kultury.
Nedostatky v DV
Jednak je nedostatek nabídek pro určité věkové skupiny na školách a také je opravdu málo
mimoškolních nabídek – to se týká hlavně rodičů.
- Na středních školách není DV povinná, avšak pro teenagery mezi 12-16 by byla velmi
důležitá. Tato věková skupina je velmi zranitelná a často se chová nebezpečně. Jsou to
budoucí řidiči a je v jejich rukou, aby se z nich stali bezpeční řidiči. A samozřejmě je
důležité vzdělávat řidiče před tím, než získají řidičský průkaz.
- Druhý nedostatek se týká rodičů. Rodiče by měli být informováni a motivováni co
nejdříve. Rodiče často podceňují jejich vůdčí úlohu a tendenci dětí napodobovat jejich
chování. Rodiče jsou první učitelé DV a sami často neznají základní pravidla
bezpečnosti. Neexistují žádné informace pro rodiče o nejmladších dětech (0-3), ani
žádné letáky či brožury. V nedávné době byl založen dětský dopravní kroužek, který
nabízí ilustrované knihy pro děti od 3-6 let. Jednou ročně rodiče obdrží knihu
s vysvětlením jak s ní nakládat společně s dětmi. Vzhledem k problémům s rozpočtem
však Rakouská Rada pro bezpečnost provozu tyto aktivity zastavila.
45
Kdo vyučuje DV
Hlavní vyučující DV v Rakousku jsou vychovatelé, učitelé a policisté.
Vychovatelé
Vzdělání vychovatelů obsahuje 6 měsíců DV (1 semestr), hodinu týdně do roku 2005.
Předmět nazvaný Kurz bezpečnosti provozu je povinný pro všechny studenty. Roku 2005
vstoupí v platnost nové kurikulum a DV přestane být samostatným předmětem a bude zahrnut
v jiných předmětech (pedagogika, didaktika, hudební výchova, atd.).
Učitelé
Vzdělání
- Od roku 1999 si všechny školy v Rakousku mohou vytvořit své vlastní kurikulum
v oblasti DV, následkem čehož se situace v jednotlivých školách liší. Některé
pedagogické vysoké školy stále vyučují DV jako samostatný předmět.
Školení
- Školení učitelů je nabízeno hlavně krajskými školskými úřady a je prováděno
oblastními komisaři DV. Ti rozhodují o četnosti, rozsahu a obsahu školení (regionální
rozdíly).
- Až dosud nabízela Rakouská Rada pro bezpečnost provozu školení pro DV komisaře
(učitelé zaměřeni na DV a zástupci policie). Školení ve formě seminářů bylo nabízeno
jednou ročně pro komisaře za 3 regionů. Vzhledem k finančním problémům tyto
služby již v roce 2004 nebyly nabízeny.
Zástupci policie
- Zástupci policie nemají žádné zvláštní vzdělání v DV. V regionech je toto vzdělávání
nabízeno krajskými školskými úřady a zástupci policie jsou zváni.
- Jen ve Vídni byla založena skupina DV komisařů zabývajících se výhradně DV. Tato
skupina se skládá z 12 členů. Vedoucí skupiny je zkušený DV školitel. Členové
skupiny se vzdělávají a zdokonalují své schopnosti neustálou výměnou poznatků.
V současné době vyvíjí soubor pomůcek pro standardní program, který je testován ve
Vídni a měl by být v budoucnu k dispozici na vysokých školách v regionech.
Předpokládá se, že skupina 12 odborníků DV bude rozšířena na 45 osob. V ostatních 8
regionech žádný takový program neexistuje.
Co policisté ve školách dělají?
Policisté provádějí DV ve školách již od roku 1953. Jiným národním programem DV je
výcvik cyklistiky pro čtvrté třídy, který je prováděn policií společně s Červeným křížem.
Téměř všechny školy tento výcvik pořádají. Ve Vídni je zaměřen na žáky pátých tříd, protože
jízda na kole není tak obvyklá jako ve venkovských oblastech. Po tomto výcviku mají děti ve
věku od 10 let právo jezdit sami na kole bez doprovodu dospělých. Jinak musí děti počkat do
věku 12 let.
Podíl vlády
Hlavními vládními orgány pro DV je Federální ministerstvo školství, vědy a kultury (BM
BWK) se speciálním oddělením pro vzdělávání bezpečnosti. Dva činitelé jsou odpovědní za
témata DV, jako např.
46
- tvorba a program kurikula,
- spolupráce s ostatními ministerstvy a institucemi,
- základní doporučení k právním otázkám,
- komunikace se školskými úřady v regionech,
- příprava akcí a média (média jen v menším rozsahu).
Rozpočet oddělení pro DV je nízký a pro pořádání akcí v národním měřítku musí toto
oddělení získat sponzory nebo jinak financování zajistit.
-
Jeden z úkolů ministerstva vnitra je implementace DV. Hlavním úkolem policistů je
standardní program, dobrovolný výcvik jízdy na kole a návštěvy všech odborných škol
v Rakousku. V poslední době často diskutují se žáky na téma nebezpečná rychlost,
alkohol za volantem, atd.
-
Ministerstvo dopravy, inovace a technologií (BM VIT) poskytuje významné finanční
částky na výzkumné a rozvojové projekty DV. Finanční pomoc je věnována také
učebním materiálům, akcím, výzkumným projektům DV a VM. Ministerstvo také
vypracovalo Národní program bezpečnosti provozu, který DV obsahuje.
-
Rakouské Federální ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodních
zdrojů (BM LFUW) sponzoruje projekty týkající se VM.
-
Každý z 9 regionálních státních orgánů organizuje specifické DV kampaně na začátku
školního roku v září.
V těchto popisech je popsán jen vztah k DV, ne celková činnost organizací.
Rakouská sociální pojišťovna pro rizika v zaměstnání (AUVA)
Tato národní instituce pojišťuje asi 3 mil. zaměstnanců a 1,3 milionu žáků a studentů.
Hlavním úkolem AUVA je poskytnutí zdravotní péče zraněním občanům s pracovními úrazy
a nemocemi. AUVA spolupracuje na nejpřednějších akcích DV v Rakousku, ale také na
menších projektech na regionální úrovni (AUVA má pobočky v regionech). Ve většině
případech funguje AUVA jako sponzor, v některých případech přispívá na vývoj.
Rakouské centrum pro bezpečnost provozu (KfV)
Tato soukromé centrum pro bezpečnost provozu zaměstnává v současné době tři sociální
výzkumné pracovníky v otázkách DV. Již několik desetiletí KfV zajišťuje výukové materiály
pro školky, základní a střední školy. Nabídka KfV začíná ve vývoji přes tisk až po rozšiřování
s finanční podporou organizací, jako je AUVA, BM VIT a další sponzoři. Až do roku 2004
nabízela KfV výukové materiály DV zdarma pro všechny žáky základních škol, avšak
v budoucnu již tyto aktivity nebudou možné z důvodu nedostatku financí.
KfV také nabízí školení pro pracovníky DV (učitelé a zástupci policie). KfV pořádá dva DV
semináře ročně. Jeden se zaměřuje na vytváření sítě a výměnu informací s Federálním
ministerstvem pro vzdělání, vědu a kulturu a všemi úředníky na regionální úrovni (Länder),
ten druhý se zaměřuje na školení DV komisařů na místní úrovni a zástupce policie.
47
Automobilové kluby (ÖAMTC, ARBÖ)
Hlavně ÖAMTC vytváří, financuje a zavádí akce pro DV a nabízí je na národní úrovni už více
než 10 let. Oba kluby pro své akce zaměstnávají vlastní pracovníky.
Červený kříž/Rakouský červený kříž mládeže (ÖJRK)
Již 30 let je červený kříž partnerem policie v kurzech jízdy na kole. Červený kříž zajišťuje
všechno, co se týče tisku (brožurku pro každého žáka, dotazník pro teoretickou část zkoušky,
nálepku a průkaz).
Rakouský dopravní klub (VCÖ)
Jedná se o soukromé sdružení na bázi nevládní organizace se zaměřením na otázky ekologie a
životního prostředí v dopravě a silničním provozu. Klub lobuje za využití mobility, která je
šetrnější k životnímu prostředí. Hlavní náplní práce je aktivní lobování pomocí publikování,
účasti na kampaních, atd. V oblasti DV klub vypracoval např. DV brožuru pro středoškolské
učitele, kde jsou doporučení na zařazení otázek bezpečnosti provozu do jiných předmětů (k
dispozici na požádání za dotovanou cenu).
Rakouský výzkum mobility (FGM)
Je to soukromé výzkumné centrum v oblasti výzkumu provozu. V oblasti DV připravuje a
zavádí akce s důrazem na podporu enviromentální mobility.
Provozovatelé veřejné dopravy
Např. Vídeňská Veřejná Doprava pořádá akce pro školky a základní školy. Soukromí
provozovatelé autobusových linek nabízejí různé akce týkající se používání školních autobusů
atd.
Podniky
Např. výrobci reflexních materiálů pořádají speciální akce pro základní školy.
48
Systém DV Mezi hlavními činiteli DV je mnoho různých spojení.
BMI
BM BWK
BM VIT
Zajišťuje
Program
Zodpovědné za vzdělávání
bezpečnosti
provozu
a Hlavní ministerstvo pro DV
finanční podporu DV
Oddělení
V/12:
pro
interkulturní výuku, výuku
zdravotnictví,
výuku
bezpečnosti
a
kulturní
pedagogiku (toto oddělení
“Kennzaichenfond” } - má dva pracovníky)
↓
Plate Fund
9
komisařů
DV Zodpovědní úředníci za:
- Standardní Program
školských
BM VIT má zvláštní fond na v regionálních
- Dobrovolný
kurz
podporu projektů bezpečnosti úřadech (9 regionů)
jízdy na kole
provozu (výzkum a vývoj)
↓
- Program bezpečnosti
80 DV pracovníků na místní
provozu pro odborné
úrovni
(250
okresů):
školy
individuální
řešení
v okresech, ne každý má
pracovníka DV
↓
Učitelé: Učitelé získávají
informace o DV přímo od
regionálního školského úřadu
nebo od místního DV
komisaře
ÖAMTC, ARBÖ
KfV
AUVA
Sponzor téměř všech velkých
DV projektů (národních i
regionálních),
akcí
a
materiálů
(výukové
materiály)
-
-
hlavní poskytovatel
výukových materiálů
DV
(na
národní
úrovni)
školení
DV
pracovníků
výzkum otázek DV
organizace
a
distribuce pomůcek
pro školní patrolu
-
rozvoj a zavádění DV
akcí
výroba DV materiálů
výzkum bezpečnosti
provozu
Pojišťovny
Sponzoři opatření DV (na
národní úrovní)
Rakouský červený kříž FGM
VCÖ
mládeže (ÖJRK)
- vývoj a zavádění
- vývoj DV materiálů
projektů VM
Zajišťuje výukové materiály
pro střední školy
- výzkum, poradenství
- vývoj a zavádění akcí a podílí se na dobrovolném
a
školení
řízení
(zaměřeno na cestu kurzu jízdy na kole (ve
49
dětí do školy)
spolupráci s BMI)
mobility
50
Shrnutí akcí v DV
V Rakousku jsou 4 základní DV prostředky:
- Standardní program pro základní školy: výcvik chodců a uživatelů veřejné dopravy
(pro žáky od 6-9, prováděno policií)
- Dobrovolný kurz jízdy na kole: pro žáky 9-11, (prováděno policií)
- Výcvik jízdy na mopedu: obsahující zkoušky pro žáky 14-16 (prováděno
středoškolskými učiteli)
- Bezpečnost provozu na odborných školách: existuje již 2 roky a zaměřuje se na
nebezpečnou rychlost, alkohol a drogy za volantem (16-17, prováděno policií)
Federální ministerstvo školství, vědy a kultury nabízí 2 národní aktivity týkající se viditelného
oblečení a bezpečnosti na přechodech pro chodce. Školy je mohou využít dle libosti. Jiné akce
jsou pořádány již 8 let (některé i 20) automobilovými kluby. Tyto akce se zaměřují na
chování chodců, brzdnou dráhu vozidel, mrtvé body ve zpětném zrcátku nákladních
automobilů nebo jízdu na kole. KfV nabízí jednu aktivitu s výborným ohlasem ze škol (a od
dětí) již 10 let. Jedná se o “jablko-citrón” a je zaměřeno na omezení rychlosti v obydlených
oblastech.
Kromě těchto akcí probíhá také mnoho akcí na regionální a místní úrovni. Některé příklady
z Vorarlbergu, Tyrolska, Štýrska a Vídně bylo zmíněno.
Akce DV
Většina akcí se zaměřuje na věkovou skupinu 6-12 a týká se hlavně chování chodců, bezpečné
cesty do školy a výcviku jízdy na kole.
Nedostatky DV akcí
- Nejzjevnějším problémem je nedostatek akcí DV pro rodiče. V současné době
neexistuje ani jeden projekt zaměřený na rodiče jako cílovou skupinu
- Navíc účast rodičů na DV pro děti je obecně velmi slabá – s pár výjimkami
- Projekty pro teenagery mezi 13-17 jsou v Rakousku také spíše výjimkou. Kromě
kurzu jízdy na mopedu, jedné hodiny v odborných školách a akcí pořádaných
automobilovým klubem neexistují jiné národní projekty pro tuto cílovou skupinu.
Využití medií v DV
1. Televizní program „Helmi“, který již existuje 20 let. Shrnutí tohoto programu existuje
jako videozáznam u KfV.
2. Navazující webová stránka www.Helmi.at
3. Tato stránka se zaměřuje na bezpečnou cestu do školy www.schoolway.net – jako
součást mezinárodního projektu
4. Ilustrovaná kniha s MC a CD pro děti od 2 let
5. 5 příkladů výukových materiálů
- portfolio pro vychovatele v jeslích
- výukový balíček pro středoškolské učitele pro zlepšení VM
- sada videokazet pro kurz jízdy na mopedu
- balíček pro inline bruslení; v národním měřítku na požádání za dotovanou cenu
51
-
malá brožura pro žáky základních škol je k dispozici jen v jenom z 9 regionů a je
zdarma
6. brožura pro dobrovolný kurz jízdy na kole
Obecné shrnutí
Národní program bezpečnosti provozu
V roce 2002 Federální ministerstvo školství, vědy a kultury vydalo Národní program
bezpečnosti provozu. Hlavním cílem je 20% snížení počtu obětí dopravních nehod do roku
2010. V tomto programu je, však, DV věnováno jen půl strany.
Hlavní témata DV jsou:
- Zvýšit pozornost rodičů k DV
- Pravidelná informovanost rodičů o dění ve školách a školkách jako první krok
k výchově
- Podpora MV za použití nových medií (internet, CD) na základních a středních školách
- Povinná DV ve školách
- Informace o akcích DV pro starší občany
- Informace a MV pro postižené
Obsah poskytnulo KfV.
Teorie a praxe jen částečně fungují
- První kroky ke zvýšení zájmu rodičů začnou již v blízké budoucnosti. KfV bude
realizovat národní výzkum týkající se chování rodičů/dospělých na cestě do školy.
Výsledky budou zveřejněny v malé brožurce a budou adresovány všem rodičům
prvňáčků.
- Několik důležitých projektů na podporu VM již započalo. Federální ministerstvo
školství, vědy a kultury poskytuje směrnice pro učitele (ne změnu kurikula), ve které
je DV zakotvena v širším kontextu VM. VM znamená zdravější, společenštější a méně
škodlivé životnímu prostředí chování žáků v návaznosti na dopravu a mobilitu.
V těchto projektech se realizují hlavně FGM a VCÖ.
Hlavní problémy v DV
- obecně je priorita DV ve školách a školkách nízká
- DV je závislá na ochotě jednotlivých vyučujících. Neexistuje kontrola a hodnocení
přístupu učitelů k DV (ani na základních školách, kde je povinná)
- Ani povinný Standardní Program není nabízen všemi školami
- Účast rodičů na DV ve školách a školkách je zanedbatelná
- Špatné informativní a motivační kampaně v otázkách DV pro rodiče. Neexistuje žádná
veřejná diskuze.
- Hlavní problém DV na středních školách: dopravní nehody jsou hlavní příčinou smrti
dospívajících. 40% mladých lidí zemře následkem dopravní nehody – to musí být
jasná výzva zajistit DV důležitou úlohu ve školách. Mládež ve věku 14 a starší musí
být lépe osloveni. Kromě jednoho národního projektu (policie na odborných školách)
a jednoho regionálního projektu neexistují žádné důležitější projekty
- Zkvalitnění vzdělávání a školení pro učitele a vychovatele. DV v budoucnu zmizí
z kurikula pro vzdělávání učitelů a vychovatelů
- Zatím do roku 2004 neexistuje žádné standardní vzdělávání nebo školení policejních
pracovníků v DV na základních školách
52
-
Nebyly ještě provedeny hodnotící studie Standardního Programu a Dobrovolného
kurzu jízdy na kole
Pozitiva DV v současnosti
- Nejlépe je DV připravena pro žáky základních škol, je na nich povinná a je pro žáky
organizováno nejvíce akcí
- Výcvik chodců a jízdy na kole na základních školách za účasti policie v národním
měřítku
- Kurz jízdy na mopedu a důraz na témata, jako např. nebezpečná rychlost, alkohol,
drogy, které školy nabízí.
- V Rakousku převládá myšlenka, že učitelé DV nabídnou jen pokud mají k dispozici
atraktivní materiály. Od 80.let získávají všechny školy pravidelně výukové materiály
Následující doporučení se skládají z vlastních návrhů, návrhů kolegů a odborníků z KfV a
našich dotázaných partnerů (odborníků z jiných institucí, policistů):
1. Odstranit zjevné nedostatky u rodičů a teenagerů konkrétními akcemi, programy
a pomocí medií
-
-
Včasný začátek DV ve věku 2 let, založen na podpoře DV pro rodiče a jesle (např.
založení dětských dopravních kroužků a informační kampaně)
Učit děti, aby vystupovali v roli prostředníků: tzn. aby učili své rodiče (používat
bezpečnostní pásy, cyklistickou helmu, atd.)
Zavedení DV na středních školách: upozornit učitele na nebezpečí teenagerů
vzhledem k jejich specifické fyzické a psychologické situaci a přimět je, aby začlenili
DV do ostatních předmětů. Dle našeho názoru by bylo účinnější zaujmout učitele, než
učinit DV povinnou na středních školách
Vytvoření vhodných akcí a matriálů pro teenagery o sebekázni, předvídání a odhad
nebezpečí, atd.
2. Vzdělávat a školit vyučující
-
Pravidelné nabídky DV (i zahraničních) odborníků
V současné době je v policii snaha vzdělávat školitele a ustanovit stálou DV skupinu.
Tento postoj potřebuje plnou politickou a finanční pomoc
3. Zkvalitnit a zhodnotit současné programy a projekty
-
Povinný kurz jízdy na kole s více teorií i praxí (10 hodin teorie a 10 praxe namísto
současných 2 pro každou část)
Poznatky z praxe využít v rámci policie na zkvalitnění Standardního Programu
(výcvik chodců na základních školách) – podporovat tyto aktivity na všech úrovních
V Rakousku, na rozdíl od jiných zemí jako např. Německo, nemá hodnocení strategie
velkou tradici; to platí i v případě DV; těch pár příkladů hodnotícího přístupu a
vědeckého provedení je slabě podporováno
53
4. Úřady by měly DV více preferovat
-
Veřejný rozpočet se liší region od regionu. Základním krokem musí být zvýšené
financování
Vytvoření koordinačního centra DV se dvěmi hlavními úkoly
a) Vývoj tematických směrnic pro DV, podpora výzkumu, zhodnocení a strategie
b) Rozšíření a posílení sítě DV, aby se zajistila výměna zkušeností (na národním i
regionálním měřítku)
Toto centrum by mělo fungovat v rámci Federálního ministerstva školství, vědy a
kultury: to by znamenalo rozšíření současného oddělení pro interkulturní výuku,
výuku zdravotnictví, výuku bezpečnosti a kulturní pedagogiku (toto oddělení má
v současnosti dva pracovníky a DV je pouze jedna z mnoha položek v jejich agendě).
5. DV musí být založena na všeobecných základech
-
Odborníci souhlasí, že je nutné namísto izolovaných opatření použít opatření
kombinovaná. V Rakousku již byla kombinovaná opatření použita v projektu „Minus
10%“, který byl zaměřen na snížení rychlosti. Tento program běží již delší dobu a je
velmi úspěšný. Zahrnuje:
i) DV aktivity kombinované s
- dopravním plánováním (např. přechod křižovatky, rozšíření chodníků, atd.)
- kampaní na zvýšení povědomí
6. Posílit propojení mezi DV a ME
V současnosti je trend vnímat DV v širším smyslu porozumět ME (mobility education).
54
SLOVINSKO
Přehled DV
Na předškolní úrovni je DV zahrnutá v jiných aktivitách. Je začleněna v rozvoji motorických
schopností (výcvik jízdy na kole) a rozvoji společenského vnímání, kde by děti měly získat
znalosti o chování v provozu (přecházení silnice, předvídání nebezpečných situací, vytvořit
chování na předcházení dopravních nehod, chování dle pravidel silničního provozu…).
Na základních školách je DV mezioborový předmět. Není přesně definován, ale v praxi je
vyučován 5 hodin ročně. Pro 4. a 5. třídy se povinně organizuje výcvik jízdy na kole
v rozsahu 25 hodin. Další témata DV na základních školách jsou: výcvik chodců, cestující
v autech,.
Na úrovni středních škol neexistují zvláštní témata pro DV v kurikulu. Učitelé mohou DV
začlenit do jiných předmětů (věda, technické vyučování). Teenageři mohou získat teoretický
základ pro řidičský průkaz, ale není to povinné.
V DV jsou aktivní Slovinská rada pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,
Regionální rady pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, Národní zdravotní
institut, Červený kříž. Pořádají různé akce týkající se bezpečného chování v provozu, některé
jsou určeny pro školky a školy, ale nejsou povinné. Týkají se témat: helmy a ochranné
pomůcky, reflexní materiály a viditelné oblečení, plány cest do školy, simulace efektu
bezpečnostních pásů, dětské bezpečnostní systémy, ochranné pomůcky na kola, problémy
s alkoholem v dopravě a další.
Shrnutí DV pro předškolní děti a základní školy
Na předškolní úrovni je DV zahrnutá v jiných aktivitách. Na základních školách je DV
mezioborový předmět. Není přesně definován, ale v praxi je vyučován 5 hodin ročně. Na
úrovni středních škol neexistují zvláštní témata pro DV. Na všech úrovních se zdůrazňuje
aktivní přístup k výuce.
Největším problémem je v DV na Slovinsku je diskontinuita.
Kdo vyučuje DV
Vše záleží na iniciativě vyučujících. Na druhém stupni základních škol jsou to především
učitelé věd, na prvním stupni třídní učitelé a ve školkách vychovatelé. Na univerzitách žádný
zvláštní program pro DV neexistuje. Vychovatelé a učitelé na prvním stupni získávají
informace o bezpečném chování na univerzitě; 2-4 hodiny. Na druhé straně mohou
navštěvovat speciální kurzy DV, které mohou být součástí jejich studia. Slovinská rada pro
bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, Regionální rady pro bezpečnost provozu na
pozemních komunikacích, policie a místní komunity jsou také začleněny do formálního
vzdělávání pro DV. Většiny aktivit se účastní také rodiče, obzvláště ve školkách a základních
školách.
Pro výuku DV není potřeba žádného speciálního vzdělání – jednotlivá témata jsou součástí
jiných předmětů. Většina témat je probrána během vyučování nebo v mimoškolních
aktivitách, jako např. dopravní kroužek. V roce 2002 přijal Inspektorát pro vzdělávání a sport
55
Program pro výcvik cyklistů a určil témata a metody výuky cyklistů. Jen učitel se dvěma
semináři dodatečného praktického vzdělávání může provádět Program pro výcvik cyklistů.
Seminář trvá 32 hodin a je zakončen prezentací o novém příspěvku do praktické práce.
Úloha státu v DV
DV ve školkách a základních školách je zajišťována Ministerstvem školství, vědy a sportu.
Ministerstvo je zodpovědné za zařazení témat DV do kurikula jiných předmětů a schvalování
programů DV (2002: Program pro výcvik cyklistů). Společně se Slovinským národním
vzdělávacím institutem, které je součástí ministerstva je zodpovědné za vzdělávání
vyučujících DV. Poskytuje směrnice ředitelům škol. Financuje také mimoškolní aktivity
týkající se DV (dopravní kroužek) a podílí se na financování dětí, které nemají bezpečnou
cestu do školy.
Tyto organizace jsou aktivní ve školkách a základních školách: Ministerstvo školství, vědy a
sportu, Slovinský národní vzdělávací institut jako odborný konzultant pro učitele, Slovinská
rada pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a regionální rady, některé jiné
úřady, sdružení, a společnosti (Červený kříž, automobilové a motocyklistické unie, sdružení
řidičů, autoškoly, Národní institut pro zdraví veřejnosti) a policie.
Ministerstvo školství, vědy a sportu přispívá přibližně 30 mil. slovinských tolarů (128 000
EUR) jen na dodatečné výdaje pro učitele cvičící jízdu na kole v terénu (skupiny 5 žáků na 5
hodin). Vše ostatní je částí kurikula a výdaje nejsou známy, obzvláště na DV. Slovinská rada
pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích utratí ročně za přípravu materiálů a
jejich distribuci na různé akce v oblasti DV asi 56 mil. SIT (240 000 EUR). Národní institut
veřejného zdraví utratí asi 5 mil. SIT ročně (22 000 EUR). Je těžké jak finančně přispívají jiné
organizace.
56
Systém DV
Ministerstvo školství, vědy a sportu
Slovinský národní vzdělávací institut
Školky, základní a střední školy
Slovinská rada pro bezpečnost provozu na
pozemních komunikacích
Regionální rady pro bezpečnost provozu na
pozemních komunikacích
Policie
Jiné instituty a organizace
- nevládní organizace
- fakulty
Shrnutí akcí v DV
DV je na dobré úrovni na základních školách obzvláště na prvním stupni. Na každé základní
škole je instruktor DV, který připravuje vše potřebné pro DV a vede ostatní vyučující
k začlenění DV v ostatních předmětech. Nedostatky jsou ve školkách, kde by se mělo věnovat
více pozornosti lepšímu systému DV a organizovat školení vychovatelů. Na středních školách
neprobíhá prakticky žádná činnost v oblasti DV. V posledních dvou letech jsme založili
program workshopů pro žáky středních škol a doufáme, že se za pár let rozšíří do všech
středních škol.
57
DV na Slovinsku se týká těch nejdůležitějších oblastí v určitém věku: řízení auta a používání
dětských bezpečnostních systémů, výcvik chodců u nejmladších, jízda na kole a potom na
mopedu pro starší. Pro teenagery připravující se na řízení neexistuje nic, ale připravují se
změny v novele zákona o bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Bude možné
začít kurz v 17 letech a řídit po 1 rok za účasti buď rodičů nebo nejbližších příbuzných.
Nedostatky jsou v DV týkající se in-line bruslení a řízení mopedu.
Využití medií v DV
Všechny materiály DV pro školy jsou vydávány Slovinskou radou pro bezpečnost provozu na
pozemních komunikacích a některými dalšími organizacemi jako např. Červený kříž, apod. a
některými nakladatelstvími. Slovinská rada pro bezpečnost provozu na pozemních
komunikacích každoročně připravuje materiály pro DV – brožury, plakáty, atd.
•
Kurikulum by mělo být přesněji definováno co se týče rozsahu a obsahu DV. Měla by
být zajištěna kontinuita od školky až po střední školy.
•
Školní systém by měl zajistit možnost teorie a praxe pro ty, kteří se připravují na
řízení
•
Aktivity by se měly týkat všech věkových skupin, obzvláště těch, které byly dosud
zanedbávány 11-18
•
Rodiče by se měli účastnit akcí a jejich účast by měla být dokonce povinná, obzvláště
na předškolní a školní úrovni
•
Měla by se zkoordinovat spolupráce policie a škol; např. výcvik jízdy na kole, kde by
měla mít policie rozhodující úlohu v praktické části
•
DV by měla být zařazena jako samostatný předmět na univerzitě pro učitele
základních škol a vychovatele. Boloňský proces může být dobrým vodítkem.
58
Švédsko
Dopravní výchova (DV) – celkový stav.
DV je ve školním kurikulu jedním z předmětů zmíněných, jako vhodné pro integraci do
jiných předmětů. Na rozdíl od povinných předmětů, však není stanoven minimální počet
hodin vyhrazených pro DV. Navíc národní cíle pro jednotlivé vzdělávací stupně nebyly
vytýčeny. Existují místní iniciativy, ale jejich obsah velmi různí.
Kdo učí DV?
Ve Švédsku učí DV obvykle třídní učitel. Podnětů je však nemnoho a roční vzdělávací cíle
pro ostatní předměty berou učitelům dostatek času a prostředků pro výuku DV. V některých
školách se tak DV nerealizuje vůbec. V oblastech a obcích, kde se iniciativy chopily krajské a
obecní úřady Švédské národní silniční administrace (SNRA) nebo Národní společnosti pro
bezpečnost provozu (NTF), DV existuje, ale liší se škola od školy a třída od třídy. Zmíněné
organizace se aktivně podílí na vzdělávání nebo poskytují školám příslušné materiály, jako
učebnice, brožurky a videonahrávky.
Podíl vlády
Švédská národní silniční administrace (SNRA) má hlavní odpovědnost za bezpečnost provozu
ve Švédsku. V boji za snížení počtu smrtelných dopravních nehod a nehod s vážnými
následky, klade se v poslední době důraz hlavně na změny v prostředí (např. zřizování
ochranných zábradlí, odstraňování nebezpečných stromů a kamenů, atd.). Děti začaly být
chápány jako zákazníci a SNRA se pokouší rozpoznat potřeby této zákaznické skupiny.
Přímou odpovědnost za realizaci výuky DV na školách mají jejich ředitelé. Školy jsou
financovány krajskými úřady a nepřímo vládou, která finanční podporu rozděluje na základě
počtu žáků jednotlivých škol.
Dalšími hlavními činiteli DV jsou: Ministerstvo průmyslu, práce a komunikací, Švédská
národní silniční administrace (SNRA), Švédská asociace místních správ, Národní společnost
pro bezpečnost provozu (NTF) společně s různými dalšími organizacemi a krajskými úřady.
Důležitou úlohu má Švédský národní výbor pro vzdělání. Pokud by byl zvýšen minimální
počet vyučovacích hodin vyhrazených pro DV, jeho status by se zvýšil. Obáváme se, že DV
je na švédských školách nedostatek.
59
Systém DV
Ministerstvo průmyslu, práce a komunikací poskytuje finanční podporu Švédské národní
silniční administraci (SNRA), která je hlavním činitelem bezpečnosti provozu ve Švédsku.
Menší vládní podpora je určena též pro VTI. Hlavním úkolem VTI je provádět výzkum
v oblasti dopravy. SNRA zaštiťuje projekty bezpečnosti provozu, včetně některých
projektů/akcí DV, prováděných různými institucemi, organizacemi a poradci, jako VTI, NTF,
univerzity či soukromé společnosti. SNRA má osm regionálních poboček.
Souhrn – Aktivity
Dle našeho soudu se DV dospívajících, a obzvláště na vyšších stupních středních škol,
nedostává velké pozornosti ze strany učitelů a ředitelů. Jediná akce probíhající na celostátní
úrovni se zaměřuje na problém alkoholu za volantem.
Na vyšším stupni základních škol (7.-9. třída), je pozornost věnována mopedům a existují
různé aktivity a media. Na nižších stupních je pozornost zaměřena na žáka jako na chodce.
Pro mladší děti není DV v kurikulu zastoupena vůbec. Aktivity jsou zaměřeny spíše na rodiče,
například v souvislosti s používáním dětských bezpečnostních systémů.
Obecné shrnutí
Ve Švédsku probíhá diskuse na téma obsahu DV.
Na jedné straně doporučuje SNRA školám učit žáky, jak provádět změny ve svém blízkém
okolí, např. působením na správní orgány ve věci snižování povolené rychlosti před školou,
například shromažďováním a komentováním statistik. Jsou doporučovány projekty, jako
„Research and Learn“ nebo „The Democracy Project“.
Na druhé straně někteří aktéři zdůrazňují, vedle takových projektů, též potřebu tradičního
přístupu k DV.
DV by měla být podle kurikula integrována do ostatních předmětů jako matematiky,
kombinovaného předmětu zeměpis, historie, náboženství, občanská výchova, kombinovaného
předmětu biologie, fyzika, chemie, technologie, umění, pracovní výchova, angličtina a
švédština.
Obsah a počet vyučovacích hodin DV záleží na rozhodnutí každého učitele, ředitele školy a
správního úřadu.
DV dnes nemá velkou prioritu ve většině škol částečně z ekonomických důvodů.
60
Velká Británie
Celkový stav DV
Ve Velké Británii není dopravní výchova (DV) ve školách povinná. Rozsah výuky záleží plně
na vůli a zájmech jednotlivých škol a vyučujících. V rámci krajů působí Komisař pro
bezpečnost provozu (KBP) – Road Safety Officer, který má, mimo jiné, na starosti podporu
výuky dopravní výchovy ve školách.
Materiály pro DV jsou vydávány vládními úřady, krajskými úřady, RoSPA – Královskou
společností pro prevenci nehod a některými dalšími orgány, které se zabývají bezpečností
provozu na pozemních komunikacích. Tyto materiály zahrnují:
-
Pracovní plány s materiály k jednotlivým činnostem v rámci DV (např. výchova
chodců)
DV materiály, které částečně spadají do jiných předmětů (např. zeměpis, matematika)
Plakáty
Videonahrávky
Brožurky pro děti
CD
Interaktivní webové stránky
Předškolní vzdělávání
Předškolní vzdělávání není ve Velké Británii povinné. Hlavní metodou je vyprávění příběhů.
V některých mateřských školách probíhá výuka správného chování chodců formou různých
her.
Mnoho krajských úřadů financuje Dětské dopravní kroužky, které pravidelně připravují knihy
a jiné materiály pro rodiče a děti od 3-5 let.
Základní vzdělávání
DV na základních školách (5-11 let) probíhá následovně:
-
samostatné projekty přímo se vztahující k určitému bodu bezpečnosti PK
témata nebo části projektů v rámci prvouky, společenské a zdravotní výchovy
jako součást konkrétních témat např. Já, Počasí, Světlo, Barvy, Tvary atd.
jako součást hlavních předmětů jako jsou Angličtina, Matematika či Přírodověda
Školy si mohou vytvářet také své vlastní programy.
Střední Vzdělávání (11-16)
DV je součástí školních osnov v rámci různých předmětů jako např. Občanská a Společenská
výchova a přírodní vědy.
61
Další vzdělávání (nad 16 let)
Povinná školní docházka končí v 16 letech. Střední školy poskytují studentům mezi 16-18
lety přípravné kurzy pro budoucí řidiče.
Mimoškolní vzdělávání
Ministerstvo dopravy působí na děti a mládež prostřednictvím mediálních kampaní, jež jsou
součástí komplexního projektu THINK! Tyto projekty jsou prezentovány v televizi, kinech a
časopisech a jsou doplňovány webovými stránkami, které obsahují různé hry a hádanky. Byly
vypracovány interaktivní knihy pro děti ve věku od 5-14 let. Během vyučování probíhají
různé programy mimo školu, např. Junior Citizen, Crucial Crew, Mega Drive. Často doplňují
školní osnovy.
KBP – Komisař pro bezpečnost provozu
KBP je nejdůležitějším činitelem pro DV v rámci krajů. V Anglii a Walesu jsou obvykle
zaměstnanci krajských úřadů, zatímco ve Skotsku v některých krajských úřadech přešla
odpovědnost na Náčelníka policie, takže v těchto případech je KBP zaměstnancem policie.
V Severním Irsku je zaměstnancem Ministerstva Životního Prostředí.
Úlohou KBP je v rámci krajů koordinace DV a vytýčení jejích cílů a úkolů. Zajišťuje školení
a vzdělávání ve svém kraji. Často jsou KBP sami školitelé a poskytují školení jiným
pracovníkům v DV, navrhují, hodnotí a zavádějí do praxe různé aktivity.
Pro KBP není požadována žádná zvláštní kvalifikace, ačkoli jako člen Institutu Komisařů pro
bezpečnost provozu musí splňovat alespoň jedno z následujících:
-
postgraduální diplom-MSc v Managementu bezpečnosti
vyšší odborné osvědčení z oboru Bezpečnosti silničního provozu
BTEC Odborný diplom v Managementu nehod a bezpečnosti
Národní/Skotská odborná kvalifikace, úroveň 3 nebo 4
Nebo vyšší vzdělání v jiném oboru plus Národní program školení pracovníků, fáze 2
(tento 5-ti denní kurz je koncipován pro relativně nezkušené KBP a věnuje se různým
úlohám KBP)
Existují průběžné vzdělávací odborné kurzy, které jsou volitelné a komisaři je absolvují
jednou během své činnosti. Objem DV pro děti a mládež se liší v jednotlivých kurzech.
Krátké kurzy (např. jednodenní) pro odborníky v oblasti bezpečnosti provozu, zaměřené na
vzdělávání, školení a publicitu jsou vedeny různými konzultačními a odbornými
organizacemi.
V rámci krajů působí odborná sdružení KBP.
KBP obdrží školení od svého zaměstnavatele, který také financuje výše zmíněné odborné
doplňující kurzy.
62
Kdo učí DV
Učitelé
Učitelé mají největší podíl na výuce DV. KBP poskytují školám podrobnosti o materiálech a
programech v dané oblasti při tvorbě školních osnov pro nadcházející rok. Komisaři by měli
učitelům poskytovat školení v době vyhrazené přípravě kurikula. Někteří komisaři zajišťují
setkání v centrech bezpečnosti provozu v mimopracovní době. Účast je dobrovolná.
Policejní úředníci
V některých oblastech vyučují DV ve školách zástupci policie. Obecně však, činnost policie
pouze doplňuje KBP a zahrnuje návštěvy škol a diskuze nebo přípravu budoucích řidičů.
Policie často pořádá některé akce jako např. Junior Citizen atd. Policejní úředníci mohou
navštěvovat kurzy pro KBP.
Podíl vlády
V Británii existuje 6 vládních orgánů, které podporují a ovlivňují výuku bezpečnosti provozu
ve školách. V Anglii je hlavním orgánem Ministerstvo dopravy. Svůj zájem zde mají i
Ministerstvo vnitra a zdravotnictví. Ministerstvo školství hraje hlavní úlohu v realizaci
vzdělávací strategie, obzvláště ve vztahu k obsahu národního kurikula.
Úloha vlády se projevuje v rozvíjení strategie DV, strategie bezpečnosti provozu v rámci
země i krajů, financování propagačních kampaní. V Anglii, Walesu a Skotsku je odpovědnost
za poskytování DV svěřena krajským úřadům. Každý krajský úřad stanoví vlastní rozpočet
pro DV a měl by vytvořit program bezpečnosti provozu ve svých dopravních plánech, jejichž
součástí DV bude.
Rozpočet pro DV v těchto organizacích není znám, protože je součástí dalších opatření
v oblasti životního prostředí, dopravy a bezpečnosti provozu.
Důležité organizace
V oblasti krajů hrají nejdůležitější úlohu KBP. Existuje řada odborných sdružení KBP, jako
např. Institut KBP, Sdružení krajských KBP, atd.
Zástupci policie
doplňují činnost KBP a často se podílejí na tvorbě dopravních plánů v rámci krajů. Policisté
přednáší na školách. Některé policejní úřady vyvinuly vlastní projekty zaměřené na cílové
skupiny, např. soubor přípravných kurzů pro budoucí řidiče nebo umožňují dětem účastnit se
na bezpečnosti provozu jiným způsobem, jako např. Safety Camera Partnerships (děti
používají rychlostní kamery). Každý policejní úřad stanoví svůj vlastní rozpočet pro DV.
V rámci krajů působí také Pracovníci zdravotní osvěty, zaměstnaní různými krajskými
orgány.
63
EDUCATION DEPARTMENT - Ministerstvo školství
ENGINEERS – Inženýři
GOVERNORS – Vládní úředníci POLICY, Central Govt., Local Council – Strategie, Národní
vládní orgány, Krajské úřady
HEALTH SERVICE – Zdravotnictví
LOCAL PROJECTS – Projekty v rámci krajů
PARENTS – Rodiče
POLICE AND OTHER AGENCIES – Policie a jiné organizace
PROMOTIONS AND SERVICES – Propagace a služby
PUBLICITY D.E.T.R., Local Council, Health Ed. – Publikační činnost, Krajské úřady,
Zdravotní vzdělávání
ROAD SAFETY OFFICERS – Komisaři pro bezpečnost provozu
TEACHERS SCHOOLS CHILDREN – Učitelé, školy děti
UNIVERSITY POLYTECHNIC – Vysoké školy technického směru
64
Shrnutí činností KBP
Pro předškolní děti mohou KBP financovat Dětský dopravní kroužek nebo podporovat akce
firmy Britax (bezpečnostní vybavení pro děti), i když tyto akce jsou spíše navštěvovány rodiči
než dětmi.
Většina metod a programů se zaměřuje na žáky základních škol. Programy praktického
výcviku chodců jsou pořádány pro předškolní děti (5-7 let); na ně obvykle navazuje výchova
pro žáky mezi 10-11 lety. Existuje několik výukových plánů pro výcvik chodců, na kterých
spolupracují dobrovolníci z řad rodičů/dospělých, placených instruktorů a pedagogů.
Na základních školách je možnost pořádat výuková divadelní představení.
Ve věku přestupu na střední školy roste počet dětských obětí dopravních nehod ve Velké
Británii. V tomto věku (10-12) žáci začínají cestovat dále a samostatně. Byly vyvinuty
materiály, které jsou zaměřeny právě na tuto věkovou skupinu, která opouští základní školu.
Pro tyto žáky byl vyvinut vzdělávací balíček „Secondary Steps“ (BITER 1991).
Některé kraje také zavedly funkci dětského komisaře pro bezpečnost provozu (DKBP) pro
žáky šestých tříd. Tento systém si klade za cíl podněcovat aktivity související s bezpečností
provozu, samostatnou činností a znalostmi samotných DKBP. DKBP pořádají setkání a
soutěže. V některých školách vedou vlastní zájmové kroužky a podílejí se na výuce mladších
žáků. Témata pro DKBP vybírá KBP, měla by obsahovat problematiku dané oblasti a nebo
se vztahovat k národním/krajským osvětovým kampaním. Např. v hrabství Leicestershire
témata obsahovala:
-
Být viděn (nápadnost)
Přecházení silnice poblíž autobusu
Bezpečnostní pásy
Rušné komunikace
Cesta do školy
Bezpečné hry
Cyklistika
Cestování se zvířaty
Akce jako Junior Citizen, Crucial Crew a Mega Drive (v rámci projektu LASER) jsou
obvykle společně pořádány týmem organizovaným KBP, policií, hasiči, atd., např. záchranná
služba vyučuje první pomoc. Tyto projekty umožňují dětem dozvědět se více o bezpečnosti
provozu a prevenci úrazů. Na těchto akcích jsou vystaveni nebezpečným situacím, učí se
zásadám bezpečného chování a praktikují tyto zásady, kde je třeba.
Na středních školách a vyšších stupních se většina dopravní výchovy vyučuje v rámci
přípravných kurzů pro řidiče (16-18 let). Úřad „Driving Standards Agency“ pořádá cyklus
přednášek o řízení pro věkovou skupinu 17-21, ale ta nesetkala se s velkým ohlasem.
DV pro používání veřejné dopravy není dostatečná. Jedno z mála témat vztahující se k veřejné
dopravě je přecházení v blízkosti autobusů.
65
Pro střední školy jsou v některých krajích zavedena výuková divadelní představení. Věnují se
např. alkoholu za volantem nebo nebezpečnému chování za volantem. Buď navštíví školu
divadelní skupina, která s žáky pracuje nebo žáci jednoduše shlédnou divadelní představení.
Ve školách by měly proběhnout instruktážní a zhodnocující cvičení před a po představení.
V osvětových akcích a kampaních je častým tématem používání bezpečnostních pásů. Na
mnoha akcích typu roadshow se propaguje používání přileb a ochranného vybavení na
kolena/lokty pro bruslaře a skateboardisty. Tyto akce často doprovází přednáška osoby
zraněné při dopravní nehodě.
V nedávné době byly vyvinuty materiály pro postižené děti, jako např. výukový manuál pro
uživatele Makatonu (děti se speciálními výukovými potřebami) a program Whizz pro mladé
vozíčkáře. V některých speciálních školách existuje program Right Start pro děti se
speciálními potřebami.
Obecně existuje pouze málo aktivit pro žáky středních škol a ještě méně pro studenty na
vyšších stupních. Existující aktivity jsou často nákladné a bývají ve formě jednorázových
akcí. Následkem toho, se většině dospívajících ve škole nedostává odpovídajícího rozsahu
DV. Teoretický základ některých těchto aktivit je špatně formulován. Na nebezpečné chování
chodců a cyklistů je zaměřeno jen málo akcí.
Ministerstvo dopravy, a jiné organizace organizují národní osvětovou kampaň. Ta je doplněna
oblastní kampaní KBP. V roce 2001 zahájilo Ministerstvo dopravy projekt Think!, který
obsahuje následující témata pro děti a mládež:
-
používání bezpečnostních pásů/dětské bezpečnostní systémy
cyklistika – přilby, nápadnost, údržba kola
kampaň Hedgehog pro děti ve věku 7-11 let – pravidla pro bezpečné přecházení PK,
nápadnost, určení bezpečných míst pro přecházení
dospívající ve věku 11-16 – rozptýlení při přecházení, např. v důsledku používání
mobilních telefonů.
Pro základní a střední školy byly vypracovány učební plány.
Na podzim, v důsledku přechodu na zimní čas, se žáci vrací ze škol za sníženého osvětlení a
KBP se tak zaměřují zvláště na problematiku nápadnosti chodců a cyklistů. Na národní úrovni
se hledají sponzoři, kteří by zajišťovali reflexní materiál pro školní děti. Tato činnost bude
napojena na národní osvětovou kampaň prostřednictvím inzerce v televizi, časopisech a na
plakátech.
Součástí projektu Think! jsou interaktivní webové stránky. Neexistují žádné dostupné webové
stránky zaměřené na dospívající mládež a na osvojování správných návyků chodců/cyklistů.
Existující stránky se pro dospívající jeví jako příliš dětské (dle mého názoru).
Pole position je hra vyvinutá organizacemi UK Youth, Remit a krajským úřadem
Leicestershire pro využití v mládežnických klubech a mimoškolních skupinách. Je určena pro
mládež ve věku 12-18 let a založena na skupinové diskuzi o motorových vozidlech, jejich
vlastnictví, řízení a zodpovědné účasti na silničním provozu.
Navíc existují CD o bezpečnosti provozu vyvíjené krajskými úřady nebo webové stránky
vytvářené/sponzorované průmyslovými společnostmi (např. Renault, BMW). Ty jsou
66
zaměřeny převážně na žáky základních škol. Jen nemnoho programů je zaměřeno na
nebezpečné přecházení dospívajících či chování dospívajících cyklistů. Materiály vztahující
se k používání bezpečnostních pásů (zvláště letáky) jsou koncipovány spíše pro dospělé.
Shrnutí
Hlavním cílem vlády v oblasti bezpečnosti provozu je snížit počet dětských dopravních nehod
se smrtelnými následky nebo vážným zraněním na polovinu do roku 2010. Národní strategie
bezpečnosti provozu určila, na které čtyři věkové skupiny se bude vztahovat:
-
malé děti (leták One Step Ahead pro rodiče obsahující rady týkající se dětských
bezpečnostních systémů)
děti základních škol (praktické materiály výchovy chodců; materiály Making Choices
pro žáky posledního roku na základních školách, rodiče a učitele; učební plány)
starší děti (webová stránka Cyclesense a osvěta pro dospívající)
starší teenageři (motocyklisté, pasažéři v automobilu)
Každý krajský úřad má dopravní plán rozpracovávající strategii bezpečnosti provozu na PK.
Tato strategie v sobě začleňuje DV, návrhy PK a jejich praktické využití.
Každý krajský úřad zajišťuje DV materiály vztahující se k:
-
výcviku chodců (5-7 let)
praktické výuce jízdy na kole (10-11 let)
přípravě budoucích řidičů (16-18 let)
Typická témata zahrnutá v DV:
-
používání bezpečnostních pásů
nápadnost
používání ochranných doplňků, např. přilba
určení bezpečných míst pro přecházení PK
bezpečnější trasa (do školy)
rozptýlení při přecházení PK – mobilní telefony
Programy pro budoucí řidiče jsou zaměřeny na rychlou jízdu, agresivní řízení, řízení
začátečníků, rizika, hazardování a chování spolujezdce.
Bezpečnější cesta do školy
Národní dopravní strategie směřuje ke snížení závislosti na automobilech. Školní dopravní
plány upřesňují způsoby jakými budou školy prosazovat jiné druhy dopravy do škol. Tyto
plány jsou téměř vždy obsaženy v projektech bezpečné cesty do školy.
67
Přehled iniciativ v oblasti bezpečnosti silničního provozu dětí v zahraničí
Stát
Kanada
Název iniciativy
Popis
Be Bright – Think
Right
Projekt zaměřený na bezpečnost při jízdě,
vystupování a nastupování do školních autobusů,
včetně bezpečného přecházení komunikací u zastávek
a bezpečné chůze na ně. Společný projekt kanadské
vlády, kanadských skautů a Královské jízdní policie.
Walk the Talk
Projet bezpečné chůze z a do školy pro děti a rodiče.
Upozornění na základní nebezpečí související
s pohybem dětí v silničním provozu. Materiály pro
děti a rodiče.
Finsko
Secure Child School Projekt založený na mapování cesty do školy dětmi
s cílem identifikovat nebezpečná místa. Celonárodní
Route
projekt nevládní organizace Liikenneturva
Nový Zéland
Safe Routes to
School
Mapování rizikových míst v okolí školy dětmi. Projet
aplikován v rizikových komunitách.
Norsko
Safe Routes to
School Investment
Programme
Investiční program pro municipality s cílem odstranit
potenciální riziková místa v okolí škol. Investice
formou grantů.
Nizozemí
Bez názvu
Iniciativy
municipalit
provádějící
vyznačení
bezpečných cest do školy formou barevného odlišení
chodníků.
Turecko
Bez názvu
Školní dopravní hlídky složené ze žáků základních a
středních škol licencovaných dopravní policií
USA
Federální program Ministerstva dopravy a nevládních
Walk to School –
Walk Your Child to iniciativ s cílem eliminovat potenciální riziková místa
v okolí škol. Obdobný program nazvaný Safe Routes
School
to School probíhá ve státě Kalifornie. V USA
probíhají i následující programy:
Arizona: Back to School Enforcement
Programme
Georgia:Drive Civilized
Oregon:Ped Bee – Getting to School Safely
Community Action Kit – soubor materiálů pro
školy a rodiče o bezpečnosti chodců; dtto Guide
to School Area Safety
68
Oblasti intervencí, které jsou společné státům s nejnižším počtem a
následky dopravních nehod dětí
Děti – chodci
Masivní uplatnění opatření ke snížení rychlosti vozidel, aplikace světelného
signalizačního zařízení na přechodech pro chodce ve většině měst a obcí
U většiny škol aplikace bezpečnostních prvků
Dostatek dětských hřišť
Národní kampaně zaměřené na bezpečnost dětí – chodců
Legislativa určující vinu řidiče za dopravní nehodu s dítětem v obytných zónách
Děti – cyklisté
S ohledem na roztříštěnost dat nelze sumarizovat společné znaky
Děti – spolucestující v motorových vozidlech
Mají četnost používán zádržných systémů 90% a vyšší
Vyhodnocují četnost používání zádržných systémů a znají rizikové skupiny
Mají legislativně upravenou povinnost používat bezpečnostní pásy ve školních autobusech
Cestování dětí:
Většina 6 – 9 letých dětí je při cestě doprovázena dospělým
Politika
Existují poradní manuály pro bezpečnost dětí
69
Instituce zapojené do problematiky bezpečnosti dětí v silničním
provozu v zahraničí
Stát
Nehodová Policie Školy
míra dětí
do 14 let
Místní
orgány
Zdravotnictví
ANO
ANO
ANO
Charita
Nevládní
organizace
Švédsko
1,58
Velká
Británie
1,86
ANO
ANO
ANO
Norsko
2,08
ANO
ANO
ANO
Nizozemí
2,20
ANO
ANO
ANO
ANO
SRN
2,34
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
Maďarsko
2,60
ANO
Finsko
2,76
ANO
ANO
ANO
Švýcarsko
2,81
ANO
ANO
ANO
Austrálie
2,90
ANO
ANO
Kanada
2,98
ANO
ANO
Island
2,98
ANO
Španělsko
3,11
ANO
Dánsko
3,22
Francie
3,40
Polsko
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
4,29
ANO
ANO
ANO
USA
4,40
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
Nový
Zéland
4,78
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
Turecko
5,40
ANO
ANO
ANO
Jižní
Korea
7,47
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
70
Ústřední orgány státní správy zodpovědné za bezpečnost dětí
v silničním provozu v zahraničí
Stát
Zodpovědné ministerstvo
Švédsko
Ministerstvo
průmyslu, zaměstnanosti
zdravotnictví a sociálních věcí
Velká
Británie
Ministerstvo dopravy
Norsko
Ministerstvo dopravy, Ministerstvo spravedlnosti; Ministerstvo pro
náboženství a výchovu
Nizozemí
Ministerstvo dopravy,
zdravotnictví a sportu
SRN
Federální ministerstvo dopravy; jinak na zemské úrovni má tuto
zodpovědnost téměř každé ministerstvo
Maďarsko
Ministerstvo hospodářství a dopravy, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo
školství
Finsko
Ministerstvo dopravy a spojů, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo školství;
Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí
Švýcarsko
Federální ministerstvo životního prostředí, dopravy, energetiky a spojů
Španělsko
Ministerstvo vnitra, Ministerstvo školství, Ministerstvo dopravy
Dánsko
Ministerstvo dopravy, Ministerstvo spravedlnosti
Francie
Ministerstvo dopravy, Ministerstvo školství a mládeže, Ministerstvo
zdravotnictví
Polsko
Není definováno
Turecko
Ministerstvo vnitra, Ministerstvo školství
Ministerstvo
a
výchovy
komunikací;Ministerstvo
a
vědy,
Ministerstvo
71
Zapojení dětí do plánovacího procesu v oblasti bezpečnosti
silničního provozu v zahraničí
Stát
Aktivní zapojení dětí
Ne často
Švédsko
Nikdy
Velká
Británie
Ne velmi často
Norsko
Ne velmi často
Nizozemí
Nikdy
SRN
Není známo
Maďarsko
Ne velmi často
Finsko
Ne velmi často
Švýcarsko
Nikdy
Španělsko
Nikdy
Dánsko
Nikdy
Francie
Nikdy
Polsko
Ne velmi často
Turecko
72
Financování iniciativ v oblasti bezpečného pohybu dětí
v dopravním prostředí z rozpočtu státu
Stát
Financování z rozpočtu státu
Švédsko
NE
Velká
Británie
ANO
Norsko
ANO
Nizozemí
NE
SRN
NE
Maďarsko
NE
Finsko
NE
Švýcarsko
NE
Španělsko
NE
Francie
NE
Polsko
ANO
Turecko
NE
73
Nižší rychlostní
limity v obytných
zónách
Výchova
Publicita - děti
Publicita - řidiči
ANO
ANO
ANO
NE
NE
NE
ANO
NE
Velká
Británie
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
Norsko
ANO
ANO
ANO
NE
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
Žádný
plán
Nizozemí
SRN
ANO
ANO
ANO
ANO
Žádný
plán
Maďarsko
Finsko
Bezpečnostní
Vybavení přilby,
zádržné systémy
Infrastruktura
Např.cyklistické
stezky, přechody
pro chodce)
Švédsko
Praktický výcvik
Stát
Opatření ke
snížení rychlosti
Obsah plánů zvýšení bezpečnosti z hlediska okruhů intervence
ANO
ANO
ANO
ANO
Žádný
plán
Švýcarsko
Španělsko
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
NE
NE
Francie
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
NE
NE
Žádný
plán
NE
Polsko
74
Belgie – příklady vizuálů zaměřených na bezpečnost dětí v silničním provozu
1970 Buďte na ně opatrní! Jsou bezbranné
1972
Děti? Pozor
75
1976
Vidět dítě znamená předvídat nehodu
1977
Člověk nikdy nezapomene, že porazil dítě.
76
1978
Každý rok silnice zabije 250 dětí
1978
Mám 6 let. Nechci se nechat přejet.
77
1978
1978
78
1979
Jsou impulzivní. Zpomalte.
1980
Ani moc blízko, ani moc rychle
79
1981
U školy je 60 moc!
1989
Život dítěte má přednost před vašimi hodinkami (časem)
80
1990
Příliš žízním po životě, abych řídil opilý.
1991
Milí automobilisté, kdo zpomalí, ten je kamarád.
81
1992
Děti jsou také zranitelné. Kdo zpomalí, ten je kamarád.
1993
Dítě, to změní život.
82
1994
Zastavím také kvůli chodcům!
1995
Letos mohou všichni přejít. Je tak fajn řídit zdvořile.
83
1996
A v případě nehody, jak je ochráníte? Dětská sedačka je nutnost!
1996
Připoutej se. Jeden nikdy neví.
84
1997
Mám tě rád, maminko, ale zpomal. Všichni vás pobízí k pomalejší jízdě.
1997
Heč, můj táta jezdí pomaleji než tvůj
85
1997
Děti nemají brzdy
1999
Neboj se, maminka nejezdí rychle.
86
1999
Pomaleji, pane řidiči!
1999
Kdo neudělal cvak? Bezpečnostní pás dobrý návyk
87
1999
Kdo neudělal cvak?
1999
Kdo neudělal cvak?
88
2000
Pás. Přirozený reflex. (zvyk)
2000
Předvídejte nepředvídatelné.
89
2001
Nashledanou? Připoutej je. Vždy.
2002
To je úžasné, co všechno člověk může dělat s GSM.
90
2002
Raději získejme život.
2002
Piráti silnic jsou hloupí, že si ani neumí přečíst tohle. Zpomalte kvůli Sofii.
91
2002
Už ses viděl, piráte?
2002
Pokud jedeš moc rychle, je to tím, že jsi pomalý na hlavu.
92
2002
Jen osli si chlubí svými koňmi.
2002
Myslete dál než za kapotu.
93
2003
Nejsme figuríny
2003
Nejsme figuríny
94
2003
Každý rok rychlost zabijí víc než 50 dětí.
2003
Krátká cesta? Pás, to je jistota.
95
2003
Rychlost, to mě zabíjí
96
Příklady zahraničních výchovných materiálů
Belgie
Materiály na propagaci nošení cyklistických přileb
Leták obsahuje rady, náměty a inspiraci pro děti.
97
Leták propaguje cyklistickou přepravu
Leták upozorňuje na různá úskalí při jízdě na kole na křižovatkách
98
Pracovní listy, ve kterých děti vyhledávají nebezpečné a rizikové jednání
Leták pro rodiče s návodem na správné používání dětských zádržných systémů
99
Pracovní list z publikace pro děti.
Děti se seznamují s různými variantami cest. Úkoly řeší i se zapojením pracovních aktivit – jako je stříhání,
vkládání apod.
Pracovní sešit, v kterém se děti před prázdninami seznamují s různým dopravním prostředí ve městech, na
venkově a v zahraničí.
100
Brožura, ve které provází děti úskalími přecházení.
Motiv dvojité hlavy zdůrazňující nutnost rozhlédnutí na všechny strany se v zahraničních materiálech často
opakuje. Tato anomálie děti upoutá a upozorní na problém. Obrázek tak není statický a více vtáhne děti do
situace.
Brožura s radami pro převoz dětí v autě.
101
Brožura s radami, pracovními listy a testy. Celá brožura je zaměřená na propagaci používání retroreflexního
materiálu.
pracovní list s vyhledáváním rizikového jednání. Dítě porovnává správné a nesprávné jednání a nesprávné
jednání nahrazuje vystřihanými obrázky ze spodní lišty.
102
Rakousko
Tato knížečka je v Rakousku rozdávána v den nástupu do první třídy. Děti obdrží kufřík s brožurou, hračkou
medvídka, kterého oblékají do reflexní vestičky. Dále je v kufříku jednoduchá PC hra, která vede děti
k přecházení na přechodech, reflexní nášivka a slevový kupon na cyklistickou přilbu.
Učitelka pak s materiálem a hlavně s medvídkem pracuje v průběhu celého školního roku.
Brožura, v které učí děti vybírat si bezpečnější místo k přecházení.
103
Španělsko
Metodika práce na dopravním hřišti.
Učebnice provází mladého motocyklistu zábavnou formou riziky a úskalími.
V knize je řada rad, testů, ale varování v podobě vrstevníka na invalidním vozíku.
104
Dvě obdobné publikace. První s radami, testy a informacemi pro cyklisty. Druhá pro chodce.
105
Symbolem dopravní výchovy ve Španělsku jsou trojčátka z oblíbených animovaných pohádek. Každý pracovní
materiál obsahuje letáky, pracovní listy, pohlednice, video-sekvence a plakáty.
V učebnicích se nezapomíná ani na rizika při změnách počasí.
106
Pracovní list z knihy. Děti do prázdných čtverečků doplňují usměvavé a zamračené obličeje podle toho, zda
postavička jedná správně a bezpečně či naopak.
USA
V učebnici jsou děti seznámeny s nečekanými situacemi.
107
VB
Časopis obsahuje řadu rad pro mladé maminky. Mimo jiné i rady, jak předcházet dětským úrazům. Tento časopis
je rozdáván v porodnicích a mateřských poradnách.
Brožura pro malé děti s návody na správné přecházení. Tzv. pravidlo Zeleného kříže.
108
Německo
Brožura učí děti pomocí červených a zelených stop správnému přecházení cest, křižovatek a překážek.
Červený kříž
Mezinárodní aktivita „Máš jen jeden život“ má své webové stránky s řadou materiálů pro děti ke stažení. Akce je
zaměřená proti „počítačovému syndromu nesmrtelnosti“.
109

Dopravní výchova v zahraničí

Transkript

Podobné dokumenty

Rozklikněte si též článek o našem projektu v časopise Chatař

fronte VR 38 EUROPE - Viroplastic CZ, as

Skotntzralost

Jak chutná Kampánie_LCI 3:2012

Městský úřad Telč