Chobotnice, blob, muchomůrka letenská, Kaplického

Transkript

Chobotnice, blob, muchom rka letenská, Kaplického ementál, obluda...
Nepo ítan p ívlastk se dostalo návrhu na novou budovu Národní knihovny v
Praze. Kola, která po átkem b ezna p edstavením vít zného návrhu Jana
Kaplického roz e ila hladinu eského rybníku, se vlní ješt dnes. A to tak, že
i pan prezident neváhal a svým fundovaným slovem se do debaty zapojil.
P edkládáme vám proto výb r z toho nejzajímav jšího, co se v bou livé debat
objevilo.
Jan Kaplický
"Jsem š astný, že se tím návrhem vracím do Prahy. P ijde mi až mystické, jak se
ten kruh pro m uzav el," ekl Jan Kaplický, když jsem mu poblahop ál k
vít zství v sout ži na projekt nové budovy Národní knihovny.
„Pro je kolem nás po ád tolik dom s ostrými úhly a rovnými liniemi? Možná
proto, že jsou ty struktury mnohem siln jší a vydrží víc. Ani Národní divadlo
ale nemá plochou st echu. Já po ád opakuju, že se snad dneska lidi neum jí
nadchnout pro krásu, která je ukryta v k ivkách ženského t la. To p iznávají
jako inspiraci všichni velcí architekti. Jsme oblí. N které dámy jsou nádhern
oblé, my pánové už to máme sice horší, ale kdo to nevidí, je slepý.“
Instinkt 12/07 (Z rozhovoru Ond eje Nezbedy Tajemství k ivek)
Národní knihovnu postaví Kaplický
Novou budovu Národní knihovny v Praze postaví architekt eského p vodu Jan
Kaplický. Zvít zil v mezinárodní architektonické sout ži, kde porota vybírala z
tém
400 návrh . Celou sout ž zakon í spole ná výstava model všech finalist
v Klementinu.
"Jsem nadšený", komentoval výsledek sout že historik architektury Zden k Lukeš.
"Kaplický je jeden z nejvýznamn jších architekt sou asnosti. M že to být
stavba srovnatelná s takovými monumenty sou asnosti, jako je budova opery v
Sydney i kupole na Reichstag i Centre Pompidou v Pa íži", ekl.
Kaplický pat il k favorit m
V eské metropoli zatím žádná z extravagantních prací Jana Kaplického nestojí,
typicky oblé tvary jeho d l mohou obdivovat hlavn Britové. Architekt se
ú astnil sout že o památník na Újezd nebo o schody do parku na Letné, ale
neusp l.
Výsledky sout že architekt
1.
Future Systems 160.000 eur
2.
Carmody Groarke 120.000 eur
3.
HŠH architekti 70.000 eur
4.
EMERGENT Tom Wiscombe 35.000 eur
5.
John Reed Architecture 30.000 eur
6. - 8. místo (rozd lí si 25 000 eur)
Holzer Kober Architekturen
DR_D
MVMarchitekt + Starkearchitektur
Všech osm projekt dostane i odm nu 20.000 eur za vypracování návrh do druhého
kola.
(zdroj: Národní knihovna)
Kaplického do tendru pozval generální editel knihovny Vlastimil Ježek osobním
dopisem. Jeho obdivovatelkou je i lenka poroty, architektka Zaha Hadidová. O
vít zném návrhu rozhodovala v Praze porota složená z architekt se sv tovým
renomé, primátora Pavla Béma a editele knihovny Ježka. Porot p edsedala Eva
Ji i ná, eská architekta žijící ve Velké Británii.
Porota vybírala ze ty set návrh
Do prvního kola sout že poslalo své návrhy ty i sta ateliér a architekt .
Minulý týden pak porotci posuzovali už jen osm finálových návrh , ozna ených
pouze šiframi. V p ípad porušení této p ísné anonymity hrozilo anulování celé
sout že. Národní knihovna proto finalisty zve ejnila až v era, v p edve er
vyhlášení vít ze.
Mezi osm nejlepších návrh se dostaly díla britského studia Carmody Groarke,
Dagmar Richterové (ateliér DR_D) z N mecka, ateliéru Emergent Toma Wiscombeho z
USA, britského ateliéru Future Systems s Janem Kaplickým, švýcarského týmu
Holzer Kobler Architekturen, eských HŠH architekti, Johna Reeda Architecture z
USA a n meckého ateliéru MVMarchitekt+starkearchitektur. Mezi osm finalist
sout že bude rozd leno 17 milion korun.
tená dostane knihu za t i minuty
Národní knihovna pot ebuje novou budovu, protože už nemá místo na nové knihy.
Každý rok jich p ibývá 56 tisíc. Nové depozitá e s kapacitou deset milion knih
vy eší problém na p íštích padesát let. Knihovna vyroste na pražské Letné b hem
t í let. Náklady se odhadují na 1,8 miliardy korun. V knihovn má být 1200
studijních míst.
Budova o devíti podlažích má tvar širší pyramidy se zaoblenými hranami.
Zahrnuje systém pro expedici knih, který podle Kaplického umožní dostat
jakoukoli knihu do t í minut od zadání. "Snažili jsme se, aby m la minimální
objem na povrchu zem , skladišt pro deset milion knih je pod zemí", ekl
Kaplický. "Má neuv itelnou barvu, která za íná jako barva šampa ského,
žlutozlatá a sm rem vzh ru pokra uje barvou už vybublaného šampa ského, skoro
bílou. Má obrovské oko, které se dívá na m sto - na jedné stran na Hrad, na
druhé na Starom stské nám stí," popisuje architekt.
Lidové Noviny 2.3.2007
Pro vyhrál práv Kaplický?
Názory poroty
Mezinárodní porota v era zve ejnila výsledky sout že o podobu nové Národní
knihovny na Letné. ím se liší vít zný návrh architekt kolem Jana Kaplického
od ostatních?
Eva Ji i ná p edsedkyn poroty Tento návrh je stoprocentní, odlišuje se od
všeho, co jsme kdy vid li. Byl zcela jiný než všechny ostatní. Architekt Jan
Kaplický je velký um lec. Nev d la jsem a ani nepátrala po tom, kdo je autorem
návrhu, ale ada návrh n kterých autor už od samého za átku n koho
kopírovala.
Petr F. Bílek místop edseda poroty Návrh m okouzlil svojí úžasnou
jednoduchostí. Nebude to jen knihovna, ale i místo setkávání. A tento projekt
m l k této filozofii nejblíže. Celý projekt má jedine ný výraz. Návrh má také
nejekonomi t jší provoz a náklady na stavbu. Ty dosáhnou pouze do výše dvou
miliard korun.
Wolfgang Tochtermann len poroty Tento projekt p edstavuje sv tovou
architekturu - vysoce kvalitní a velice významnou. Význam projektu Jana
Kaplického svou krásou jednozna n p ekro í hranice eské republiky. Domnívám
se, že za pár let budeme pyšn oznamovat, že knihovna pat í mezi nejvýznamn jší
stavby na sv t .
Mladá fronta DNES 3.3.2007
Je as na moderní evropskou architekturu
Pokud bude mít stavba p ezdívku, je to fajn, íká architekt vít zného projektu
Jan Kaplický.
* Co hrálo hlavní roli p i p íprav projektu? Jaké jsou nejcharakteristi t jší
prvky stavby?
Snažili jsme se, aby stavba m la minimální objem nad zemí. Jakoukoli knihu ze
skladišt dostanete b hem t í až p ti minut. Na tom záleží ze všeho nejvíc.
Stavba má pyramidový tvar a vystupuje minimáln nad stromy na Letenské pláni.
Má
neuv itelnou barvu a má obrovské oko, které se dívá na m sto. Vidíte na
Pražský
hrad a Starom stské nám stí. Navíc je pokrytá nepatrnými asi
šesticentimetrovými
dlaždi kami, které jsou trojúhelníkové - vypadá to jako šupiny kapra nebo k že.
P edstavuje to sou ást moderní evropské architektury a je na ase, aby se esko
takto v Evrop za adilo. lov k by m l Národní knihovn gratulovat.
* P ipomíná stavba n co svým tvarem?
Pražské baroko, lidské t lo, mo ský živo ich - tady to n kdo nazval chobotnice.
Pokud to bude mít p ezdívku, je to fajn. Má poloorganický a funk ní tvar.
Naho e
je menší a kon í okem, to je jednozna né.
* Nebojíte se kritických hlas a diskuzí kolem vašeho návrhu?
Domnívám se, že i moje boty budou vášniv diskutovány. To je sou ástí života.
Nem žeme se zavd it všem. Vymysleli jsme i poštovní známku. Kdyby se to
dostalo
na ní nebo na bankovku, byl by to úsp ch. Ale ani úsp ch nikdy není
stoprocentní. O Klementinu si ve své dob taky jist
íkali, jak je to hloupé.
* V em byl podle vás váš návrh oproti ostatním lepší, že si zasloužil
vít zství?
Skladovací systém a možná minimální objem nad zemí, potom taky kvalita fasády.
Vevnit se to navíc dá upravit a zvýšit.
Lidové noviny 3. b ezna 2007
Magdalena Nová
Chobotnice? A pro ne?
Jan Kaplický navrhl moderní stavbu, která ovlivní tvá metropole
V roce 1955 odmítla pražská technika p ijmout studenta Jana Kaplického.
Zdál se jim pon kud neuspokojivý.
Nyní se do Prahy vrátil jako sv tov uznávaný architekt, jehož rukopis nese
n kolik cen ných evropských staveb. A za pár let se podepíše i na vzhledu
metropole.
"Je to zásadní okamžik v mém život . Ale nechci být sentimentální," ekl
Kaplický krátce po tom, co mezinárodní porota ur ila jeho návrh na novou budovu
Národní knihovny v Praze za vít ze.
* Co podle vás p esv d ilo mezinárodní porotu, že je váš projekt knihovny
nejlepší?
Pro knihovnu je vždycky nejd ležit jší moderní skladovací systém. Jakoukoliv
knihu tady totiž tená dostane ze skladu b hem t í až p ti minut.
* A další klady vašeho návrhu?
Ur it je to minimální objem stavby nad zemí. Snažili jsme se, aby nejvíc
objemu - tedy skladišt pro deset milion knih - bylo ukryto pod zemí. Nad
stromy v parku na Letenské pláni proto knihovna vystupuje jen minimáln .
* P esto je vzhled knihovny pom rn hodn netradi ní...
Má neuv itelnou barvu. Za íná v barv
erstvého šampa ského, které je
žlutozlaté, postupn p echází do vybublaného šampa ského, které je skoro bílé.
Budova je celá pokrytá miniaturními trojúhelníkovými dlaždi kami šest krát šest
centimetr . Ty vypadají jako šupiny kapra nebo n jaké k že.
* editel knihovny Vlastimil Ježek si pochvaloval i restauraci, kterou jste
navrhl...
Má takové obrovské oko, které se dívá na m sto - na jedné stran na Pražský
hrad, na druhé na Starom stské nám stí.
* ím jste se p i návrhu inspiroval? Co má vaše stavba p ipomínat?
Myšlenka téhle stavby vznikla ješt p ed tím, než byla sout ž v bec vypsána.
Podle m p ipomíná nap íklad pražské baroko, které je taky takové kulaté. Nebo
lidské t lo, n jakého podmo ského živo icha, t eba chobotnici, jak už to
ostatn n kdo nazval. A pro ne? Ur it ta stavba jednou dostane n jakou
p ezdívku, což bude fajn.
* Jste p ipraven na to, že se o vaší stavb bude ur it bou liv a vášniv
diskutovat?
Myslím si, že se bude diskutovat o všem, i o mých botách. To je ale sou ástí
života. Já doufám, že se to bude líbit, i když vím, že všem se nezavd ím,
nebude to stoprocentn populární, ale to je jedno. Všechno se dá pomluvit - i
Karl v most.
* Jenže eši jsou pom rn hodn konzervativní a na Prahu navíc obzvláš
hákliví...
Nejsou! Nejsou n jak zvláš konzervativní a konzervativní lidé p ece žijí všude
po sv t . Tady možná existuje taková šlupka nacionalismu, ale já bych se toho
tolik nebál. Všude jsou lidé skv lí a taky trochu prapodivní.
* Je to vaše první významná stavba v eské republice, která bude dotvá et
panorama Prahy. Bral jste to proto jako zvláš t žký úkol?
Panorama snad dotvá et nebude, pokud se koukáte t eba z Karlova mostu, bude
vykukovat jen trochu. Byl to ale velký bojový úkol a já te doufám, že se tady
za pár let sejdeme, až se bude budova slavnostn otvírat.
* Mohlo by se n co stát?
Všechno se m že vyvíjet všelijak, v zásad by ale m lo vše dopadnout. Musím
Národní knihovn poblahop át, jak byla schopná sout ž zorganizovat.
Tomáš Vích, architekt
Blob na Letné
Nekonven ní stavby Jana Kaplického jsou z hlediska tradi ní architektury a
urbanismu kritizovány právem P ísp vkem spolupracovníka LN Tomáše Vícha
zahajujeme diskusi s architekty o vít zném návrhu na novou budovu Národní
knihovny, která bude stát v Praze na Letné.
Neuv itelný vít zný projekt na budovu nové Národní knihovny na Letné ešící
prostorové pot eby knihovny na dalších padesát let p ináší do naší vlasti po
pár letech op t architekturu sv tové "superstar" pohybující se na globálním
h išti. Po "Tan ícím dom " dvojice Frank Gehry-Vlado Miluni a "Zlatém and lu"
Jeana Nouvela p ichází tentokrát eský emigrant žijící v Londýn Jan Kaplický
(1937) se svojí "chobotnicí".
Sv t je p elud
V kontextu sv tové architektury je to stavba jednozna n stylov za aditelná do
kategorie sob navzájem podobných futuristických architektur, kterým se obecn
íká bloby a jejichž estetiku Kaplický od za átku osmdesátých let dvacátého
století cílev dom a soustavn rozvíjí.
Bloby jsou charakteristické proudnicovými organickými tvary zborcených a
nejr zn ji zak ivených ploch p ipomínajících živé tkán živo ich a rostlin pod
mikroskopem. Bloby opoušt jí "tvrdý" euklidovský a newtonovský prostor svázaný
pravoúhlými karteziánskými sou adnicemi x, y, z a vrhají se do vesmírného
dobrodružství Einsteinovy teorie relativity a kvantové fyziky, kde zak ivení
prostoru, erné díry a superstruny rozehrávají sv t "jiného" asoprostoru, kde
údaje naho e, dole, vlevo, vpravo, v era a zítra už nehrají svoji jednozna nou
roli. Kaplický vytvá í architekturu s jasným erotickým podtextem, jeho domy
vycházejí z um ní happeningu a provokace, bo í zažité p edstavy o normálním
sv t . Slova jako tradice, kontext jsou pro blobisty ímsi absurdn
nepochopitelným až komickým. Sv t je p elud.
Jan Kaplický záhy po svém odchodu v roce 1969 z eskoslovenska do Londýna za al
spolupracovat s dvojicí Renzo Piano-Richard Rogers, kte í vyhráli sout ž na
Centre Pompidou v Pa íži, která se záhy stala ikonou pravé isté, technické
high-tech architektury okouzlené novými technologiemi, logickou silou rozumu,
krásou odhalené konstrukce, lety do vesmíru, spoluprací s NASA. Za átkem
osmdesátých let ješt Kaplický spolupracuje s t etím otcem zakladatelem hightech architektury, Normanem Fosterem a již za íná rozvíjet vlastní rukopis, kde
zlomovým projektem, kterým vstoupil do pov domí architektonické ve ejnosti, byl
sout žní projekt na administrativní budovu na Trafalgarském nám stí z r. 1985
nazvanou Blob.
Totální arogance k místu aneb fuck the context
Druhá cena v sout ži na knihovnu v Pa íži v roce 1989 Kaplického definitivn
uvedla do sv ta architektonických hv zd. Kaplický si za léta "blobování"
vytvo il vlastní humorný eroticko-poetický jazyk, kterým pravideln p ivádí v
úžas zejména mladé publikum. Samoz ejm též dovádí k šílenství konzervativn
uvažující ást odborné i laické ve ejnosti. Ano. Kaplický krom toho, že je
skute nou sv tov uznávanou hv zdou, je velice snadno a oprávn n
kritizovatelný práv z pozice tradi n a kontextuáln chápaného urbanismu a
architektury. Sou asná tvorba superstar architekt se vyzna uje totální
arogancí k místu stavby. Bez p etvá ky to p iznává Rem Koolhaas svým heslem
"fuck the context". Podobn architekti Frank Gehry i Daniel Libeskind
navrhují domy - sochy, které vždy vytvá ejí "akci ve m st ", jejich domy jsou
ikony i loga toužící po tom se stát poznávacím znamením daného místa, cht jí
se dostat na známky a na bankovky, cht jí být turistickou atrakcí.
Tak se i my v Praze m žeme t šit na neidentifikovatelné monstrum, které
pohledem um ní art-brut m že p ipomínat chobotnici nebo probuzeného ducha Petra
Parlé e shlížejícího z Letné na Prahu.
Lidové noviny 6.3.2007
Zden k Lukeš
Kaplický vyzkouší toleranci Pražan
Sout ž na novou budovu Národní knihovny byla vypsána loni. Cílem m la být
budova, která se stane objektem reprezentujícím XXI. století. Pro nalezení
její optimální podoby byla zvolena forma mezinárodní anonymní architektonické
sout že. Vybrána byla atraktivní lokalita Letenské plán - je to jediné místo,
kde lze ješt stav t.
Poloha vyhovuje i proto, že je nedaleko pražského centra a v dosahu metra,
tramvaje i velkokapacitního parkovišt . Výhodné je i propojení s velkým parkem.
Sou asn je to také lokalita citlivá, protože její pozadí tvo í silueta
Pražského hradu.
Sout že se nakonec zú astnilo kolem 400 tým . Renomovaná porota vybrala osm
návrh do druhého kola. Z nich vzešel vít z.
Z návrh je z ejmé, že postoupily studie odvážné, výrazné a p edevším soudobé žádný neoklasicismus nebo minimalismus.
Celkovým vít zem se stal jednomysln projekt mezinárodn respektovaného
architekta Jana Kaplického a jeho studia Future Systems. Výrazná zoomorfní
stavba mnohého šokuje, ale pro znalce není v kontextu Kaplického tvorby
p ekvapením. Tento vizioná šel vždy svou cestou a vytvá el od po átku
specifické formy inspirované p írodními strukturami. Vždy mu šlo i o
ekologický provoz a uplatn ní nejnov jších "kosmických" materiál . V tom je,
pravda, asto rozpor, protože energetické úspory nemusí vyvážit cenu materiál .
Možná i proto se Kaplický nemohl prosadit, všichni znali jeho studie, ale
zakázky nep icházely. Byl prost za azen mezi vizioná e... Nakonec prorazil.
Úsp chy sklízel za tribunu kriketového stadionu v Londýn i "bublinovitý"
obchodní d m Selfridges v Birminghamu. Nyní získá Kaplický p íležitost postavit
d m i v rodné Praze. Zvolené formy vycházejí z p írodního prost edí. Podstatná
ást knihovny je skryta pod zemí, viditelná partie má organickou formu, která
vyvolává r zné asociace. V nejvyšší partii stavby je "oko" - okno s výhledem na
panoráma Pražského hradu. Kaplický však nebodoval jen nezvyklými k ivkami, ale
i chyt e vy ešeným provozem, který umož uje bleskový p ístup ke knihám. Nyní
eká autora práce na definitivním projektu, který m že doznat r zných zm n.
Sou asn bude probíhat ve ejná debata. Už te je jasné, že návrh adu lidí
šokoval. Je to dáno i tím, že naše zem byla na dlouhá desetiletí odst ižena od
bou livého vývoje sv tové architektury. Sta í jen p ipomenout, jaký poprask
zp sobil Gehryho Tan ící d m. Mnozí už si na n j zvykli, jiným se to nepoda í
asi nikdy.
A Kaplického knihovna? Najdeme v sob dostatek tolerance k p ijetí nových
forem?
Nebo nakonec projekt zadupeme do zem ?
Mladá fronta DNES 7. 3.2007
Milan Knížák, generální
Dobrý d m, špatné místo
editel Národní galerie
Velkou debatu rozpoutal vít zný návrh nové budovy Národní knihovny z dílny
architekta Jana Kaplického. Jak se stavba p ipomínající podmo ského živo icha
líbí Vlastimilu Ježkovi, Milanu Knížákovi a Zde ku Lukešovi?
Výb r projektu Národní knihovny na Letné je na jedné stran vít zství, na druhé
stran nebezpe í. Praha nepochybn pot ebuje dobrou soudobou architekturu. To,
co vzniklo po roce 1990, jsou v tšinou pr m rné až podpr m rné stavby, v etn
projekt sv tových architekt , z nichž nejp ijateln jší je Nouvell v Zlatý
And l. A i to je jen pr m rná architektura.
Trapný Tan ící, v podstat kulhavý d m Franka Gehryho demonstruje povrchnost
tohoto architekta, navíc v nevhodné spolupráci s málo inven ním Miluni em.
Výrazné stavby jsou pot eba...
Praha pot ebuje výrazné stavby, jen si nejsem jist, že takové stavby mohou
vznikat kdekoliv. Nápory investor sm ují k historickému centru, aby urvaly co
nejvíc z atmosféry st edov ké Prahy.
Letenská plá je místo, na jehož zastav ní vzniklo v minulosti mnoho projekt ,
avšak bylo nakonec rozhodnuto je nerealizovat.
Možná je škoda, že nevznikl Koul v pr kop Letenskou strání - p inejmenším by
nás ochránil od pozd jšího Stalinova monumentu.
Dnes, kdy se každá proluka v Praze hore n a asto necitliv zastavuje, je
volná rozlehlá plá tém
ve st edu m sta nesmírn d ležitá. Nevstupoval bych
do ní žádnou stavbou. Ta vždycky podnítí snahy o další zásahy. A nejsem si
jist, že naši politici a ú edníci jsou tak silní, aby podobným tlak m odolali.
Návrh Jana Kaplického je nepochybn dobrý, zajímavý a m l by být realizován - i
když nemohu zap ít, že se mi líbí i Létající talí od HŠH architekt . To, na
co chci od za átku poukázat, je nevhodnost umíst ní. Jsem p esv d en, že by
taková silná stavba m la stát dále od centra. Praha není jenom Staré M sto a
Malá Strana, ale pom rný rozsáhlý prostor, který je asto topograficky a
architektonicky zajímavý.
... ale na jiném míst
Nové dominanty, jako je Kaplického knihovna, by zatraktivnily i zkulturnily
zatím trochu neživé prostory n kterých m stských ástí. Co se týká Kaplického
návrhu jako takového, ten nabízí všechny znaky typické pro autorovy stavby.
Trochu mi vadí periskopická o ka, která se objevila v Kaplického práci
n kolikrát, hlavn na kriketovém stadionu v Londýn . To, že o ka o sob dává
v d t i p i pohledu z druhé strany eky, mi p ipadá zbyte né a trochu
exhibicionistické.
Nebyla by to Praha, aby se okamžit nerozší ily r zné fámy. Údajn nebyly
spln ny podmínky sout že - podlaží zasahují hluboko pod zem, i když to bylo v
podmínkách zakázáno. M nit podmínky b hem sout že je nemravné a nem lo by k
tomu docházet ani za cenu vybrání toho nejlepšího projektu. Nevím, je-li tomu
tak, ale došlo-li k tomuto porušení, mohou se sout žící právem odvolat a m lo
by jim být - možná bohužel - vyhov no.
Co t eba na Pankráci?
Všemi deseti hlasuji pro krásnou architekturu, pro velkolepé stavby, mezi n ž
Kaplického knihovna ur it pat í, ale upozor uji na zbyte nost a nebezpe nost
narušení Letenské plán a na pot ebu vzniku významných staveb mimo centrum.
Stále se mluví o zástavb pankrácké plán . I tam by knihovna mohla stát. Byla
by blízko metra, s šancí dobrého parkování a patra by mohla zasahovat ješt
daleko hloub ji, pon vadž nebezpe í záplav tam opravdu nehrozí.
Magdalena Nová
Architekti: Vít z porušil podmínky sout že
Týden poté, co porota vybrala pro Letnou podobu Národní knihovny - "chobotnici"
Jana Kaplického, není nouze o kritiky Váš projekt na novou budovu Národní
knihovny se nám líbil nejvíce, slyšel minulý pátek slavný architekt Jan
Kaplický. Jenže sotva se týden s týdnem sešel, vyrojilo se proti projektu
knihovny, jež by se tená m m la otev ít v roce 2011, plno námitek. Ten
nejzávažn jší štulec dostal generální editel Národní knihovny Vlastimil Ježek
v era od eské komory architekt ( KA).
"P i vyhodnocení sout že ozna ila porota za vít zné dílo, které prokazateln
porušilo závazné podmínky sout že," h ímají architekti ve stanovisku, které
uve ejnili na svých internetových stránkách.
Co mají na mysli? Fakt, že Kaplický ukryl deset milion svazk pod zem. Podle
komory architekt p itom v podmínkách jasn stálo, že národní konzerva ní fond
knihovny musí být v nadzemních patrech, aby se rizika poškození knih smrskla na
minimum.
"Tyto podmínky byly opakovan vyhlašovatelem a sout žní porotou potvrzeny jako
závazné v odpov di na dotazy sout žících," p ipomíná mimo jiné prohlášení KA.
Když slyší editel knihovny Ježek takové námitky, zatmí se mu p ed o ima. "Je
to neuv iteln nefér zp sob, jak napadnout mezinárodní sout ž," hn vá se.
Chystá se, že za ne tvrd bojovat. "Vždy mám na své stran Mezinárodní unii
architekt . Pravidla sout že vycházela z jejího sout žního ádu," argumentuje
Ježek, který se již v era spojil s Wolfem Tochtermannem. Ten od po átku
dohlížel na to, aby sout ž neporušila žádné regule.
P esto Kaplický knihy do suterénu schoval. Takže co te ? "Podmínky m ly padesát
stran, p esto z nich nevyplývá, že by m l být ze sout že automaticky vy azen
ten, kdo fond knihovny umístí do podzemí," trvá na svém Ježek, podle n hož bylo
vše výhradn v rukou poroty.
Ivan Klíma, spisovatel
Knihovna jako nádor - scestné nejen v i Praze
Rád bych o stavb , již chce architekt Kaplický v lenit do podoby Prahy,
p ipojil n kolik obecn jších poznámek. V tšina lánk , i t ch nejmén
naklon ných stavb , nezpochyb uje, že architekt Kaplický pat í ke špi kám ve
svém oboru. Co je špi kou ve v tšin obor , a v architektu e obzvlášt ,
rozhoduje však až as. Žijeme v dob dosti zmatených hodnot.
Snad už sto let v um ní, a to p edevším v um ní výtvarném, považuje ást
kritik za nejv tší hodnotu novost, neobvyklost, pohrdání tradicí. Nedávno
mexický miliardá zlomil rekord v cen zaplacené za jediný obraz. Obraz
nenamaloval ani Rembrandt, ani Bosch, ani van Gogh, vlastn ho nenamaloval
nikdo, to jen pan Pollock vylil na plátno pár plechovek barev a ty nechal voln
stékat. Práv tím se stal slavným. V každé studii o moderním malí ství se
dozvíte, že tento génius novátorství pat í mezi zakladatele moderního um ní,
prost špi ka.
Ve výtvarném um ní (architekturu nevyjímaje) vládne mafie snobských kritik a
všem a všemu se pochechtávajících um leckých novátor . V nejslavn jších
sv tových galériích jsem vid l t eba do kruh srovnané oblázky anebo ty i
st ny pokryté "obrázky" vagíny a penisu v zjednodušení, jak je známe z pánských
záchodk .
Když je n kdo ochoten za Pollock v obraz zaplatit miliardu, je to jeho v c. Se
stavbou, která také pat í mezi um lecké výtvory, to bývá složit jší. Pokud ji
nesmete válka nebo ji zmoud elí otcové m sta nedají odst elit (i to už jsme
zažili), stojí a oblažuje i znechucuje miliony lidí, a to po mnoho generací.
Ješt složit jší je to se stavbou m stské dominanty. Dokonce i za as
nejtužšího komunismu se poda ilo odsunout jednu takovou dominantu do Podbaby.
Stalinská architektura byla odporná, ale navrhovaná knihovna, která se má
roztékat po Letenské pláni, mi p ipadá stejn odporná, ne-li odporn jší, stejn
poplatná dobové mód . Argument, že si v Londýn anebo kdekoliv jinde podobné
výk iky neot elé modernosti postavili, a že Praha n co takového postrádá,
odmítám prost proto, že Praha má svého ducha stejn jako jiná m sta mají i
nemají ducha svého.
Jak by tohoto ducha m la vyjad ovat knihovna?
Kniha (zpozdile ji spojuji s knihovnou) podle mého názoru p ímo symbolizuje
kulturní a duchovní tradici. Navštívil jsem b hem svého života dosti knihoven,
dokonce na velice vzdálených místech sv ta, a i ty nejmodern jší a skv le
vybavené vynikaly tvarovou um eností a pokorou, vycházely tedy vst íc práv
této kulturní tradici.
Nápad vybudovat knihovnu jako prožraným aluminiem obalený nádor je scestný
nejen ve vztahu k Praze a jejím obyvatel m, ale i ke knize. íkám to nerad,
protože vím, jak Národní knihovna novou budovu pot ebuje. Zárove se tážu s
údivem, zda by se opravdu nenašel nikdo, kdo by namísto umanutého úsilí
šokovat, a prosadit tak svoji výlu nost, navrhl moderní stavbu, nad níž bychom
si ani my ani naši potomci nemuseli zoufat?
David Rath, politik
Obluda na Letné
P ed mým odjezdem do hor prob hlá zpráva, že v Praze na Letné má vyr st jakási
žluto-zelená obluda v jejíchž útrobách bude knihovna. Z novin jsem získal
pocit, že v tšina žurnalist a mezinárodní porota je unešená nevšedností a
originálností návrhu. Pro post moderní spole nost naprosto typické. Nejsme
uneseni tím, jak je n co p kné, lahodí oku i duši, zapadne do okolí, jakoby to
tam pat ilo, ale jásáme nad výst edností. ím je to bizarn jší tím víc jásáme.
Co na tom, že v daném míst je to p st na oko, svoji velikostí a barvou to celé
okolí zavalí a p etlu e. Londýn byl takto naprosto zmršen, zni en a výhledy na
historické centrum postrádají jakoukoliv estetiku. Za Towerem ní mrakodrapy a
ten nejohyzdn jší a nejbizardn jší - tzv. Vají ko, je veleben nejvíce. Taková
už je asi postmoderní doba. Um ní už dávno nemá zušlech ovat a vyvolávat libé
pocity, zobrazovat kultivovanou duši. Na v tšinu moderních obraz se nedá
koukat a tzv. moderní vážnou muziku nem že v tšina lidí poslouchat. Otázkou je,
zda doba "šoku" z um leckého dojmu má na vždy zni it jedine ná místa, která
mají svoji harmonii a jsou dotvo ena. Lidé se sem sjížd jí z celého sv ta a z
atmosféry se radují. M osobn je dnes milejší ím jehož historické centrum
není zprzn no monstry, než "zpatlaný" starý Londýn, který ztratil jakoukoliv
"pohledovou" atraktivitu. Je to jako ubohé máranice nedosp lc , kte í ješt
neví kam vlastn pat í, na staré opukové zdi, která svoji nevtíravou krásu
nemusí vyk i en roztrubovat do celého sv ta jak se o to snaží "originální"
ošklivost.
Na Jižním m st by obludná knihovna znamenala zajímavé oživení nudné fádnosti.
Vedle panoramatu Hrad an je to neodpustitelným h ích. Komunist m nemohu
odpustit, že dopustili stavbu obludy Paláce kultury, my chceme p vabnou
vyváženou tvá staré Prahy zohyzdit obludou snad ješt horší, i když dlužno
íci, že ur it mnohem nápadit jší. P i této p íležitosti jsem rád, že jsme
peníze na výstavbu z rozpo tu vypustili i když jsem m l zpo átku t žké srdce.
Internetový deník Davida Ratha 12. 3. 2007
Daniel Smitka, architekt
Chvála "chobotnice"
Vít zství Jana Kaplického a jeho britské architektonické kancelá e Future
Systems v sout ži o novou budovu Národní knihovny je pro Prahu d ležité. P jde
o první skute nou sv tovou architektonickou porevolu ní extrat ídu na našem
území. V Praze jsou již stavby renomovaných zahrani ních autor , ale ty
Kaplického vizi nemohou konkurovat.
Žlutozelená d ravá ,,mo ská vlna" lehce nahlížející nad okolní stromy je
struktura, která pot ebuje rozvoln ný okolní prostor a sou asn i kontakt s
blízkými tradi ními m stskými domy práv proto, aby vynikl její tvar, barva,
materiál. Žije svým autonomním životem. Stane se ikonou moderní architektury v
Praze, tak jako tomu bylo nap íklad u Guggenheimova muzea v Bilbau. Kaplického
návrh však není jen architektonickou vizí opírající se o neobvyklý amorfní tvar
vn jší ,,obalové" schránky. P ináší také p ehledné a pragmatické vnit ní ešení
a moderní, rychlý systém cirkulace knih v záp j ním systému. Navíc je známé,
že Kaplický se s punti ká skou vytrvalostí v nuje také vnit nímu prost edí
staveb a moderním a ekologickým princip m osv tlení, v trání, vytáp ní a dalším
technologiím. Spolupracuje s renomovanými konstruk ními kancelá emi, a proto je
jeho jméno zárukou, že nep jde jen o prvoplánový pokus zaujmout i šokovat, jak
by si snad mohl myslet nepou ený laik. Navržený systém skladování knih pod
zemí je správný, p estože vyvolává spory o regulérnosti sout že.
V osmdesátých letech jsem v Praze mluvil s partnerem kancelá e špan lského
architekta R. Bofilla o sout ži na francouzskou Národní knihovnu v Pa íži, ve
které neusp li (a Kaplický v ní tehdy neusp l také). St žoval si na vít zný
projekt, který podle n j nelogicky navrhl skladování knihovních fond ve
sklen ných nadzemních v žích, což p ineslo v dalším vývoji adu problém .
Architektura je do zna né míry obrazem sou asného sv ta a spole nosti - a ta je
velmi rozmanitá.
Nem žeme si myslet, že se Praha vyhne logicky probíhajícím proud m v um ní a v
architektu e. V sousedním Rakousku vznikají skv lé stavby od renomovaných
architekt , jakými jsou Steven Holl nebo Thom Mayne, v Petrohradu studio RMJM
plánuje mrakodrap pro Gazprom na b ehu N vy v dosahu Petropavlovské pevnosti.
Kontrasty hýbou dobou a myšlením, vyzývají k diskusi, otevírají další
možnosti...
Návrh Jana Kaplického a Future Systems je zatím ve stadiu sout žním. Je to
ideová koncep ní skica, která dále bude podrobena myšlenkovému i kvalitativnímu
vývoji jako každý jiný projekt. P ál bych si, aby i jiné významné stavby v
esku byly zajišt ny podobn velkorysou architektonickou sout ží. Tak se to
prost d lá. A vít zi blahop eji.
Ivan Hamšík, zástupce šéfredaktora MFD
Národní knihovna je odvážná. Proto tleskáme
Knihovna je nádherná. Knihovna je odporná.
Názory na novou budovu Národní knihovny se pohybují od irého zhnusení až k
nadšenému obdivu. Kdo názor nemá, je p inejmenším šokovaný tou drzostí postavit
v Praze budovu p ipomínající medúzu.
"Knihovna jako nádor," píše spisovatel Ivan Klíma.
"Neználk v klobouk prožraný od myší," myslí si režisér Václav Marhoul.
"Budova m uvádí v nadšení," íká spisovatel Miloš Urban. Tak co je to tedy?
Paskvil, který se do starobylé Prahy nehodí, nebo moderní stavba sv tových
parametr ?
Pro Prahu a slavného architekta Jana Kaplického je vít zstvím práv už to, jak
se o projektu mluví.
Copak by n koho bavilo se vyjad ovat k takové um ené, tradi ní stavb , pokud
možno nevy nívající, nic nep evyšující, nikoho neurážející a v barv , které se
nikdo nebude divit - tedy v šedivé?Kaplického návrh je odvážný a moderní, proto
vzbudil rozruch, který jen tak neutichne. O Praze se zase jednou bude mluvit ve
sv t , což je lepší, než kdyby se rozpa it ml elo. Nikdo nepochybuje o tom,
že historický ráz Prahy se musí chránit. Ale pro kv li tomu m sto
zakonzervovat na v ky? Pro se živoucí metropole jako Pa íž nebo Londýn mohou
osm lit k odvážným stavbám, a Praha ne? Jist , mohli bychom se usnést, že z
Prahy postupn vytvo íme polomrtvé m sto, plné turist , pomalu a lín
sp jící... k emu vlastn ? A hlavní dominantou Letné by tak z stal odporný
stadion fotbalové Sparty a vzpomínky na prvomájové pr vody.
Není mnohem lepší p edstava architekta Kaplického o tom, jak si zajdeme na
rande do knihovny, o které každý mluví, p j íme si knížku, dáme si nejlepší
kafe ve m st a ješt budeme mít výhled na krásné m sto? Že to nebude šedivá
krabice pro profesory, co si tou staré rukopisy?
Jeden z kritik
íká, že opravdu dobré um ní se pozná až po ase. To je asi
pravda. Mohli bychom tedy vybudovat n kde u Ruzyn cvi né m sto, takovou druhou
Prahu, a tam si zkoušet moderní architekturu. A za sto let se poradíme, co dál.
Anebo postavme na Letné kopii Klementina.
To by bylo tak esky um ené.
Díky Kaplickému ovšem budeme odvážní. A tomu tleskáme.
Ji í Jirásek
Narcistní design
1/ Z toho, co m lo být radostnou zv stí se stalo p istání obrovité okaté NASA
rosni ky na Letné.I když jde o nejmén lichotivý letecký pohled na budoucí
Národní knihovnu od Jana Kaplického, zahrnující i Pražský Hrad, proto se
lov ku neuleví. Nic na tom nem ní proslulost autora. Sotva lze íci, že se
objekt tulí k sousedící blokové zástavb . Budiž. P ece se ale vkrádá myšlenka,
pro nep istál uprost ed Letenské plán , kde by byl p íležitostn obklopen
pou ovými stany, horskou dráhou? Ješt vhodn jší místo by mohl zaujmout po
Stalinovi. Nev domým turist m by poskytl atrakci a domácí by si asem zvykli.
2/ Ve vrcholu unavená oblina objektu ur it nevadí i když myšlenka autora, že
lov k také nemá hranatou hlavu nemusí být d vodem k zatracení hran a úhl v
architektu e. Údajná inspirace pražským barokem p sobí úsm vn . Kaplický se
obejde bez baroka jak v Dubayi, Birminghamu, tak v Praze. Je ortodoxním
zastáncem jediné technologie a e i.
3/ K. je nesporn sv tový designer. Je ale jedním z.mnoha super es
postmodernity, která jsou "rozhádaná" svými vypjat sebest ednými postupy,
ostentativn málo dbalá kontext staveb. Že by muselo stavitelství
jednadvacátého století vtrhnout do Prahy, po nijak dosud slavné výstavb práv
tímto zp sobem, se m že n komu jevit pon kud neš astné.K.si zaslouží být v
Praze jako autor ne jednoho projektu, ale dodávám, dál od historického st edu
4/ nebo nepochybn jde o p elomový návrh, který zásadn m že zm nit hodnoty a
m ítka pro další stavby. a to nejen na pankráckém plánovaném Manhatanu. Není
d vod si myslet, že p ípadné p istání futuristické elegantní tribuny na
Starom stském rynku po vyho elé radnici nenajde dob e p ipravenou p du.
5/ Není-li dosud zcela zpochybn n názor, že obsah stavby nemá mít odpovídající
vn jší formu, potom K. se tomuto požadavku ostentativn vyhýbá. A archaický
tvar knihy platný i v elektronickém v ku cosi napovídá, stavba si hraje na
neidentifikovatelnou. Pomalu uvykáme, že stavby rozlišujeme podle ozna ení a
ne vzez ení. Banka, ú ad, teplárna, kostel, muzeum, v každém plášti se m že
jedenkaždý obsah skrývat. Je to sv dectí o postupující prefabrikaci dokonce i
t ch nejnápadn jších nápad .
6/ K výb ru komise lze podotknout - sout ž se nemusela konat, pokud byla taková
v le k ešení. P edem mohla v d t, s ím K. p ijde. Nijak se neodchýlil od
vypracovaného kánonu. ekl nám - toto jsem JÁ, nikoli toto je knihovna.
Nanešt stí, pokud je Praze obecn n jaká myšlenka p ipisována, pak to je
genius loci. Proto ten problém s odcizeností návrhu, zvlášt když pod pojmem
moderní, pop ípad supermoderní, se vejde zboží i z veletrhu marnosti.
7/ Dv zobecn ní na záv r co nejstru n ji formulovaných výhrad. Za odstrašující
bych považoval myšlenku pov it ekipu nejp edn jších sv tových architekt , np .
Peye, Gehryho, Liebeskinda, Koolhaase a rovn ž Kaplického, aby dohromady
navrhli a postavili životaschopné m sto. Budeme rádi bydlet na výstavišti?
Existuje nesporné právo na nejsou asn jší pojetí staveb, prosazovatelné i proti
obecnému staromilství. Jenže bychom nemuseli zcela pomíjet takové inspirativní
hodnoty, jaké p edstavuje np . oduševn lá st ídmost a humanizmus Finlandie
Alvara Aalta.
Magdalena Nová
eho se bojí Pražané
Pro a proti Kaplického chobotnici
Sotva Národní knihovna zve ejnila vít zný návrh na novou budovu, strhla se
mediální p est elka, zda se takový projekt do metropole hodí a jestli nenaruší
cenné panoráma Pražského hradu. Památká i se dušují, že nic podobného se
nestane.
Chobotnice, mo ský hlemýž , améba, plivanec, medúza, dinosau í lejno, domek pro
muminky. Fantazie, jíž se vyzbrojili Pražané p i pojmenování projektu nové
budovy Národní knihovny na Letné, je z ejm bezb ehá.
eši tak p esn naplnili
prorocká slova autora, architekta Jana Kaplického. Ten totiž t sn poté, co se
dov d l, že práv jeho návrh se porot nejvíce zalíbil, tvrdil: "Ur it ta
stavba jednou dostane n jakou p ezdívku, což bude fajn."
Pat í knihovna na Letnou?
Jenže jen u inven ních p ezdívek nez stalo. Tém
trnáct dní si p es média
vy izují zastánci a odp rci "chobotnice barvy šampa ského", v níž by m lo najít
domov na deset milion svazk , argumenty, pro Kaplického projekt
(ne)uskute nit. P esto to vypadá, že lidé, jimž pyramida se zaoblenými hranami
u arovala, jsou v p esile.
Minimáln mezi tená i internetového serveru iDNES.cz, kte í mohli týden
vybírat a hlasovat pro nejlepší z osmi finálových projekt . A výsledek? V era
ve er bylo 1825 hlasujících práv pro Kaplického, na druhém míst skon il
lesklý valoun eského architektonického studia HŠH architekti se 1192 hlasy.
D ležitou zbraní v rukou diskutujících je i další bod - totiž pokud taková
stavba v Praze ano, pak zda je pro ni ideálním místem práv Letenská plá .
"Všemi deseti hlasuji pro krásnou architekturu, pro velkolepé stavby, mezi n ž
Kaplického knihovna ur it pat í, ale upozor uji na zbyte nost a nebezpe nost
narušení Letenské plán ," napsal nap íklad ve svém komentá i pro MF DNES
editel Národní galerie Milan Knížák a dodal: "Jsem p esv d en, že by taková
silná stavba m la stát dále od centra." Ve svých obavách o kouzlo Letné, které
by ob í medúza plná knih mohla zni it, nez stal Knížák sám. Nap íklad Kate ina
Be ková z Klubu Za starou Prahu se bojí, že jen u jediné stavby na pláni
nez stane. "Letná, to je fenomén volné plochy. Necht la bych, aby se z
knihovny stal precedens, který odstartuje zástavbu prostranství," nechala se
slyšet Be ková, které se jinak Kaplického knihovna vcelku zamlouvá. I když ob í oko, které bude podle všeho za p t let vykukovat nad vrcholky strom parku
na Letné, Klubu Za starou Prahu také vrtá hlavou.
Památká i panoráma ohlídají
"Našt stí tu nebude n t vrchol n jaké krabice, p esto 48 metr výšky m že
narušit panoráma Pražského hradu," poznamenala Be ková.
Práv silueta nad Vltavou leží Pražan m na srdci nejvíce. "Letná by m la být
ponechána zeleni, stavba by rušila historické panoráma, podobn jako Tan ící
d m zni il celistvost secesního náb eží," reagovala na nekonformní návrh
nap íklad Zuzana Mili ová.
M stští památká i a Národní památkový ústav však obavy obyvatel metropole
zklid ují. Prý se není eho bát. "Národní knihovna správn uvažovala, když do
mezinárodní poroty oficiáln pozvala i Irene Wiese-von Ofen, zástupkyni UNESCO.
A i ona hlasovala pro Kaplického návrh," p ipomn l šéf památkového odboru Jan
Kn žínek. Michael Zacha , editel pražského pracovišt Národního památkového
ústavu, se také p ipravuje, že bude mít novou knihovnu pod drobnohledem. "Pro
stavební povolení je nutné naše vyjád ení. A to nevydáme bez toho, abychom
posoudili, nakolik bude stavba zasahovat do panoramatu p i blízkých i
vzdálených pohledech," uklid uje obavy Zacha .
Ond ej Neff
Sv ží bríza
Hladinu eského rybníka e í nejeden v t ík, nejedna vich ice. Vítr fouká
obvykle "proti n emu". Zvláš ost e duje proti americkému radaru, mén výrazn
avšak dlouhodob vane proti olympiád v Praze. Sv ží bríza se op ela o plány na
novou budovu Národní knihovny.
Povyk kolem projektu Jana Kaplického mi p ipomíná tance kolem projektu na
tan ící d m Franka O. Gehryho a Vlada Miluni e. V jednu chvíli to vypadalo na
to, že vich ice odporu odfoukne projekt ze stolu, a jsem rád, že jsem pat il
tenkrát k málu ve ejn
inných osob, které pomáhaly držet vzdouvající se papíry
na jeho desce. Všímám si, že i tentokrát vane vítr ze stejného sm ru. Není to
vítr jednolitý a cítím v n m t i hlavní proudy. Ten nejsiln jší, to je nechu
k nezvyklému. Zapla pánbu za ni! Kdyby lidé m li naopak sklony k novotá ství,
Praha by byla plní tan ících dom a národních knihoven. Tan ící d m nebo
Nouvel v Zlatý and l mají p vab ve výjime nosti. Odvaha a p edstavivost
architekt se spojila s odvahou a p edstavivostí investor , a tak se poda ilo
p ekonat ten vítr, co vál proti.
Druhou složku tvo í xenofobie. Jeden z hlavních argument proti tan ícímu domu
bylo "cizáctví" autor . Gehry je rodilý Kana an usazený ve Spojených státech a
Vlado Miluni je p vodem Chorvat. Co na tom, že strávil d tství s rodi i v USA
a od padesátých let žije v Praze. Je to cizák! No a Jan Kaplický je ješt n co
horšího: je to odrodilý ech, tedy pat í k rodu padouch typu Milana Kundery
nebo Miloše Formana, kte í byli tak opovážliví, že získali sv tové jméno. K
podobn podez elým pat í i fotograf Jan Saudek, ale tomu je áste n odpušt no,
protože trvale žije v Praze. Cizáctví se neodpouští. Dlouho jsem kup íkladu
pátral po tom, pro budí takovou nenávist palác Myslbek na pražských P íkopech.
Nakonec, heureka! Postavili ho Francouzi. V cizin úsp šní eši jsou u nás
oblíbeni až po smrti, jako nap íklad Josef Ressel, tento "rakouskoslovinsko eský lesník a vynálezce", jak se dozvídáme z n mecké verze Wikipedie.
Dokážeme zbož ovat sou asníky, kte í - t ebas i v "cizích barvách" - dopraví
koženou kouli anebo plochý pryžový vále ek za áru vyzna ující vnit ek
konstrukce potažené sítí, avšak úsp ch v jiných disciplinách není ech m trp n.
Že by se snad mohla Marie Jana Korbelová, p vodem z Prahy, stát hlavou eské
republiky? Odpudivá p edstava. Vždy byla ministryní zahrani í Spojených stát !
No a kone n je tu všudyp ítomný spojenec t chto lidových hnutí, totiž
neznalost.
Nejde ani tolik o to, že mnohý z kritik Kaplického projektu by se asi t žko
rozpomn l, kde Národní knihovna nyní sídlí. Mnozí kritici totiž netuší, jak by
m la navrhovaná budova vypadat. Tiskem prošla fotografie modelu, tedy pohled z
výšky, který budeme moci sledovat z okna letícího letadla t sn p ed tím, než
nás sest elí gripen, jelikož v blízkosti Hradu se létat nesmí. Pohledy na
budovu z úrovn zem ve ejnost nezná, takže málokdo ví, jak je vysoká, jestli
bude vid t z náb eží a podobn . Ale to nevadí, že nevíme: rozho ení, to je ten
správný postoj!
Petr Ková , architekt a pedagog
Blob - jen zastavení v dlouhém procesu
Nerad bych nadmíru rozmnožoval ty, kte í budou svým moudrem p ispívat do
diskuse o vít zném projektu mezinárodní sout že na Národní knihovnu. Bude jich
bezpochyby mnoho, t ch povolaných i "povolaných". Byla to první vlastn vpravd
mezinárodní sout ž u nás, jak ve smyslu ú astník , tak poroty a zapla b h za
ni. Handrkování, že knihy nesmí pod zem (že by voda tisíciletá dosáhla až na
Letnou?) nebo že místo je nevhodné (sout ž prob hla pro toto místo, a tak t žko
m že být vít zný projekt realizován - by po úpravách - n kde jinde, že pane
Knížáku), jsou hloupé a malicherné a mí í do prázdna. Sout ž musí být
akceptována s výsledkem takovým, s jakým prob hla, nebo musí být vyhlášena
sout ž nová, pro jiné místo a s jinými - nem nnými - podmínkami. K tomu, že
jsem se rozhodl p ece jen "p ih át si svoji polív i ku", p idat "svoji trošku
do mlýna", být "po bitv generálem" i "hodit pár svých perel sviním", m
p ivedlo až tení tvrte ních Lidových novin. Návrh Národní knihovny? Divím se
(LN 15. 3.), píše Ludvík Vaculík ze svého úhlu pohledu a já musím íci, že
jakkoli si ho vážím opravdu velmi, jako literáta i jako lov ka morálky a
odvahy k životu v pravd (moje žena má na to ovšem jiný názor - po zkušenostech
se mnou, ale to sem nepat í), tentokrát nemohl jsem jinak než se jeho p edstav
usmívat.
Vybavují se mi jak slova z lánku Vaculíkova, tak jiných z diskusí, které jsem
zaslechl: je to trend..., je to architektura sv tová, nová, naše prost edí musí
se stát tolerantn jším a kultivovan jším... Kaplického "postižení" za alo už v
echách Jan Kaplický emigroval v roce 1968 a od roku 1979, kdy založil Future
Systems, v nuje se rozvíjení a realizování svých p edstav architektury. Jeho
vize, soust ed nou prací domyšlené a p ipravené pro realizace v reálném sv t a
v reálné dob , mají své ko eny v tehdejších seriálech a ilustracích science
fiction, v odmítnutí cihly jako základního stavebního prvku, v nadšení pro nové
materiály a technologie, v myšlení v kosmických souvislostech, ale zrovna tak
ve hledání bionických struktur mikrosv t t m kosmickým tolik blízkých, ve
v domí pozemskosti lidského in ní a nutnosti ji respektovat a ctít. Jist se
setkal, alespo okrajov , s produkcí Archigramu, jsem dokonce p esv d en (by
jsem nikdy nem l p íležitost se ho na to zeptat), že jeho "postižení" za alo
již d íve, ješt zde v echách, kdy dostaly se k n mu informace pouze velmi
kusé (a možná že práv proto) o té skupin blázn kolem Petera Cooka, hrajících
si na krá ející, metabolická m sta. Fantastické vize utopist , pracující s
prvky nevynalezenými i asto nevynalezitelnými, p etavily se do reálných
staveb metabolist (Kijonori Kikutake, Kišo Kurokawa, Kenzo Tange...), které
p esto, že jsou betonov skute né, mají s p edstavami Dennise Cromptona,
Warrena Chalka a dalších jedno spole né: odmítají tradici.
Zde už jsme blízko další vlastnosti Kaplického návrhu, kterou je jeho (domn lá)
akontextuálnost. Píši domn lá, protože tomu tak opravdu je. Klasické vnímání a
výklad kontextu je pouze základ toho, jak ho nahlížet a jak ho vykládat. Již
p ed n kolika léty píše Steven Holl v textu, jehož fragment byl u nás p eložen
a k n muž se asto dovolávám: kontext nespo ívá v p izp sobení se místu, v
napodobení jeho tvaru a vzhledu. Jde spíše o výklad místa a o vytvá ení vztahu.
Anotace m ní se v konotaci. I Rem Koolhaas, asi nejd sledn jší "popíra "
kontextu ("kontext není!"), nemyslí toto vlastn vážn - tím, že budovu vložíme
do n jakého prostoru, kontext vzniká, a chceme, nebo ne. Tím nechci íci, že
není na míst zvažovat, jaký obsah autor místu nov dává nebo ho spoluvytvá í je-li tím obsahem zám rná agrese, zlá konfrontace, je to na pováženou a je to
špatn .
Žádný výk ik poslední módy Hlavní, co by myslím m lo být z textu výše uvedeného
z ejmé, je, že Kaplického návrh, to, emu n kte í íkají stavba futurologická
(já ale za správn jší považuji ozna ení, musímeli již chlívkovat, organická
nebo blobová), není výk ik ani poslední módy, ani poslední "archiv dy". Je to
jedno ze zastavení v procesu, který trvá již minimáln padesát let (ba daleko
více, dohlédneme-li až k C. L. Ledouxovi, k Julesu Vernovi), procesu, který je
jednou z cest života aktuální architektury a tvorby životního prost edí.
Paradoxn donedávna nejv tší antipodi na eské architektonické a stavební
scén , totiž památká i a architekti - minimalisté, neofunkcionalisté, ocitli se
náhle na jedné stran barikády. Jist se do káme i jejich "zásadních"
komentá . Dovedu si p edstavit, jak si budou nad "žábou, chobotnicí, medúzou"
notovat nap íklad pánové architekti Sola (památká a len Klubu za starou
Prahu) a Lábus (tv r í architekt a pedagog FA VUT).
Traduje se, že když na Starom stském nám stí s velkou slávou odhalili secesní
Šaloun v pomník mistra Jana Husa, vyjád il se o n m jistý významný pražský
radní zcela neuctiv - je to jako rozšlápnutý ho..o. Taková je holt už u nás
tradice. Le zp t ješt na za átek. Ptáte-li se, pane Vaculíku, souhlasí-li s
vámi kdo, v zte, že já to nejsem. Skoro bych ekl, že z té vaší knížky h betem
vzh ru postavené všechna ta písmenka, o kterých mluvíte, vysypala by se na
hromadu. Byl by z toho p kný eský guláš.
Adam Drda, noviná , redaktor eského rozhlasu - Rádia esko
Chobotnice a suchozemští eši
Architekt Jan Kaplický si v jednom rozhovoru posteskl, že tuzemská mediální
diskuse o jeho návrhu Národní knihovny "sklouzává pod ur itou úrove
civilizované spole nosti. Místy to p ipomíná Rudé právo z roku 1951. N které
p ísp vky jsou strašné, auto i si jimi jen eší své osobní problémy." N co na
tom ostrém a na první pohled "p etaženém" výroku je. Sice netuším, kdo si eší
jaké osobní potíže (a jak to m že v d t pan Kaplický), nicmén je dobré
zastavit se nad p evažující argumentací stoupenc i odp rc "zelenkavé
chobotnice", která má vyr st na pražské Letné.
Opatrn s pokrokovostí
Dosavadní debata nad Kaplického projektem o eské spole nosti skute n cosi
prozrazuje. Nemám k dispozici statistiku, ale z etby tisku jsem získal dojem,
že stoupenc Jana Kaplického je výrazn víc, respektive jsou více slyšet.
Jejich názory se až na výjimky - které existují vždycky - vyzna ují vírou v
progresivitu, v pokrok a sv tovost. Pražský primátor Pavel Bém v dané
souvislosti prohlásil, že je "p ítelem odvážných ešení" (i když to mezitím,
jako správný odvážlivec, nap l vzal zpátky). Komentáto i a publicisté opat ili
lánky o knihovn nadpisy jako "Sv tová chobotnice" nebo "Národní knihovna je
odvážná, proto tleskáme". V textech se pak lze opakovan do ítat, že "Kaplický
je architekt sv tového jména", že návrh je "sebev domý a zdrav drzý", že
"Kaplický je nejpokrokov jším eským architektem sou asnosti", že nesmíme
ustrnout, ale musíme krá et kup edu.
Ta víra v pokrok je pozoruhodná - jako by všechno, co získá progresivní
nálepku, m lo být automaticky odsouhlaseno a odklepnuto. Jenomže s pokrokem je
t eba zacházet opatrn . Z staneme-li u architektury, Karel Teige na po átku
t icátých let minulého století prosazoval pokrokovou vizi bydlení, takzvaný
kolektivní d m. M ly ho tvo it malé obytné bu ky, jež "budou seskupeny do
velkých obytných úl . Z životních zp sob t ídy rezultuje se nutnost zrušiti
rodinné hospodá ství a zespole niti výchovu d tí..." Je to citát jen pro
ilustraci: Teige byl osobnost sv tového jména, p ední p edstavitel avantgardy,
lov k ve svých vizích nesporn odvážný, sedí na n j všechny výše uvedené
soudobé charakteristiky. Ovlivnila ho tehdy hospodá ská krize a pokrokový
marxismus - a kdyby se jeho p íšerné p edstavy, nedej bože, v širším m ítku
zhmotnily, byla by spole nost bohatší o širokou škálu duševních chorob.
Skute nost, že komunisti tí aparát íci zavrhli avantgardu, že Karla Teigeho po
únoru 1948 uštvali a že se architektonickým vyjád ením režimu stala
zvulgarizovaná verze funkcionalismu (paneláková sídlišt ), to už je jiná v c.
Jde mi jen o prostou skute nost, že pokrokovost návrhu nezaru uje v bec nic.
Odvaha, jež nic nestojí
Ale zpátky k Janu Kaplickému. Otázkou totiž je, nakolik stoupenci chystané
Národní knihovny oce ují jeho architekturu jako um leckou kvalitu a nakolik
jsou jejich názory vyjád ením módního trendu. Nechci nespravedliv
paušalizovat, ale jelikož jen málokte í z nich hodnotí stavbu jako takovou,
hledá se odpov
dost složit . Avantgarda t icátých let elila velmi
konzervativní národní spole nosti, naprosto odlišné od té dnešní. Te se žije
rychle, klipovit , v globální vesnici, v níž se neustále p ekra ují hranice a
st ídají styly (snad nikde jinde to není vid t tolik jako v oblékání - ženy
jako by ztrácely vlastní vkus, oblékají se každý rok jinak, ale skoro všechny
stejn , podle unifikovaných módních asopis ). Automatické, všeobecné p ijímání
ehokoli, co má punc "sv tové novinky" a "šokující události" (p i emž "šokovat"
je ve skute nosti ím dál mén možné), je v Praze dávno sou ástí hlavního
proudu, nikoli projevem výjime n otev eného ducha.
Zkratkovit
e eno: chcete-li vypadat jako moderní m stský lov k, je mnohem
mén riskantní kývnout na jakoukoli šílenost než z stat rezervovaný. Když se
ekne, že na Letné vyroste obrovská zelená chobotnice, je to "in", bude to
všude, dop edu se ví, že se bude tleskat. P ízna né je, že v médiích se do
po átku tohoto týdne, kdy vznikal p ítomný text, objevil snad pouze jeden
lánek zabývající se funk ností Kaplického knihovny, zkoumající vnit ek budovy
- zpravidla se hodnotí pouze to, jak vypadá zvenku. P sobí rovn ž komicky, když
n kte í obhájci knihovny (v daném p ípad autorky kulturní rubriky významného
deníku) zapálen úto í na zabedn nost konzervativc a doporu ují jim, aby
nekazili ve ejný vkus, a pokud nedovedou myslet sou asn a pokrokov , tak aby
rad ji ml eli. Pokud n co p ipomíná rudoprávní manýry, tedy práv tenhle
"odvážný" boj s po etnou podporou armády jistých stoupenc za zády.
K ik a ml ení
Vyjád ení odp rc stavby se v jistém smyslu dají ozna it za jinou variantu
stejného (ne)myšlení - by p edstavují o n co rozt íšt n jší a lidov jší
skupinu než "pokroká i". Tam, kde jedni k i í "je to super" a "jsem nadšen",
používají druzí asto slova jako "nádor" nebo "zelený hlen", p ípadn "trus
mimozemš ana". Jedn m se knihovna zamlouvá, druhým ne, ani jedna skupina
nedovede po ádn
íct pro , avšak ob se snaží sv j názor zd raznit a za každou
cenu se s ním prosadit. Odp rci v tšinou p idávají t i hlavní argumenty:
zaprvé, že knihovna zkazí výhled na Pražský hrad a pohled na m sto v bec,
zadruhé, že je na Letnou umíst na necitliv , zat etí, že nerespektuje pražského
"genia loci". Na všech t ch názorech je kus pravdy a všechny jsou zárove
problematické - a v bec ne proto, že by na konzervativním p ístupu, to jest na
obhajob osv d eného p ed zbrklým "modernizováním", bylo n co a priori
špatného. Problém je p edevším v tom, že mnoha odp rc m (hlavn n kterým
památká m a len m Klubu za starou Prahu) vždycky vadí cokoli, co n jak
vy nívá nebo p e uhuje, o kvality konkrétní nové budovy jim op t v bec nejde.
Vadil jim Tan ící d m, vadila jim krychle na Sovových mlýnech, vadila by jim
jakákoli extravagance. P itom s mnohem menší vehemencí protestují - co se Prahy
tý e - proti rozsáhlému ni ení starých inžák , do nichž jsou necitliv a
buransky vsazována plastová okna a na nichž rostou odpudivé p dní nástavby,
naprosto nerespektující p vodní tvá dom . Totéž se týká dalších dvou výhrad:
vadí jim, že na Letné vyroste futuristická knihovna, ale už je tak moc netrápí,
že tam bude ohyzdné vyúst ní dálni ního tunelu; žádají respekt ke geniu loci,
ale to se z ejm vztahuje výlu n na m stské centrum, jako by jiné staropražské
tvrti nic podobného nem ly (sta í p ipomenout, jak bezohledn se staví v
B evnov , jak ohavná, nesourodá a tém
barokn -podnikatelská vilová " tvr "
tam vyrostla b hem n kolika let).
Autor se p iznává
Když se to shrne, z stává vlastn Kaplického dílo kdesi v pozadí - a dop edu
vystupuje nep íliš p ínosná ideologická diskuse, v níž ob skupiny (nebo spíš
jejich hlavní voje, abychom byli spravedliví) nemohou nikam doputovat. Jedna
chce jet za každou cenu dop edu, druhá z stat na míst nebo se vracet zpátky,
p i emž spolu nemluví, pouze hlasit k i í. Ob asný projev t ch, kdo íkají
n co p ínosného, v tom k iku zaniká. Znamená to "sklouznutí pod ur itou
civiliza ní úrove spole nosti", jak soudí Jan Kaplický? Svým zp sobem asi ano,
je to takový obraz celé ady eských diskusí.
Autor tohoto textu se v jeho záv ru musí p iznat: donedávna byl vyhran ným
stoupencem rozsáhlé ve ejné debaty, k návrhu knihovny m l hromadu výhrad, ale
te sv j názor pomalu, ale jist bere zpátky - a spíše se kloní k záv ru, že je
lépe se k v ci nadále nevyjad ovat, nemá-li lov k na srdci n co skute n
zásadního.
Mladá fronta DNES 24. 3.2007
Vlastimil Ježek, generální editel Národní knihovny
Kritici blobu plá ou na špatném hrob
A koli jsem se za ekl, že do probíhající diskuse o vít zném návrhu Jana
Kaplického nebudu po n jaký as vstupovat, množství r znorodých p ísp vk a
zejména proplétání subjektivní kategorie líbí/nelíbí (na což má právo každý,
ale diskutovat se o tom smyslupln nedá) s r zn v cnými komentá i (co ech, to
architekt i urbanista) i údery pod pás (do této kategorie adím zejména
zpochyb ování regulérnosti sout že) mi už ml et nedovolí. Prvním zásadním
tématem diskuse je otázka umíst ní nové Národní knihovny, v této souvislosti se
dokonce objevil názor, že architektonické sout ži m la p edcházet sout ž o
pozemek. Plochu "ZKC" (zjednodušen zástavba pro kulturní nebo církevní ú ely)
na západním okraji Holešovic, která nemá nic spole ného s Letenskou plání a
kterou navíc hlubokým zá ezem odd lí od dalšího území na východ vjezd do
tunelu pod Letnou, nevymyslela knihovna, ale tv rci územního plánu. Nemám d vod
si myslet, že nev d li, co iní (a koli kritici ehokoli rádi nahradí chyb jící
argumenty prostým tvrzením, že jim chyb la p íslušná erudice). Vhodnost
umíst ní nové Národní knihovny práv sem potvrdili p ed vyhlášením sout že
odborníci územního rozvoje Prahy, kte í rovn ž pro sout ž vydali regula ní
podmínky, a svým hlasováním (62:1) pražští zastupitelé. To vše v dob , kdy
nikdo z nás nemohl tušit, jak bude nová Národní knihovna vypadat. V tšina z
t ch, kte í se vrací k debat o míst , tak vlastn komentují daleko spíše
výsledek architektonické sout že, než samotný zám r stav t práv na tomto
míst . Nápad sout žit o nejvhodn jší pozemek mi z praktického pohledu p ipadá
dokonce kuriózní. Vedle pozemk ve vlastnictví Prahy i státu (t ch, které by
eventuáln p ipadaly v úvahu, vskutku není mnoho) je ada stavebních parcel v
soukromých rukách. P i nejbujn jší fantazii mne nenapadá, jak by taková sout ž
o umíst ní probíhala, jakou roli by hrála cena pozemku i forma jeho
vlastnictví. Pro úplnost musím zmínit i hypotetickou možnost umístit novou
Národní knihovnu do prostoru, kde stával Stalin v pomník. Hypotetickou proto,
že ji po prozkoumání všech v cných i právních souvislostí považuji za
nerealizovatelnou v reálném ase.
as je p itom faktorem d ležitým - pokud bychom objektivní a rychle rostoucí
prostorové problémy Národní knihovny nevy ešili do zhruba t í až p ti let,
kolaps korunovaný jejím uzav ením by byl - bohužel - neodvratný. A to
ponechávám stranou omezené možnosti modernizace stávajícího provozu v
Klementinu, správn a pochopiteln limitované barokní hodnotou p vodní
jezuitské koleje. Složení poroty bylo ve ejn známé (a opakovan ve ejn
oce ované) po celou dobu mnoham sí ního sout žního klání, pochyby o jejím
složení se objevily - jak jinak - po sout ži. Hledat zp tn d vody, pro ten i
onen porotce dal sv j hlas práv Janu Kaplickému, považuji za ú elové a
áste n i nechutné. Sout žící projekty byly ozna eny ísly, nikoli jmény.
Kdokoli z porotc se mohl o autorství toho kterého návrhu cokoli domnívat, s
jistotou ale nev d l nikdo nic. T i z porotc nejmenovala Národní knihovna, ale
instituce: UNESCO (kv li urbanismu), Mezinárodní unie architekt - UIA (podle
pravidel sout že) a hlavní m sto Praha. Dva z porotc na tiskové konferenci,
kde jsme zve ejnili výsledky, p ekvapilo, že Kaplický mluví esky - netušili,
že je p vodem ech. Vít zný návrh p itom dostal osm hlas z osmi možných, na
sout ž po celou dobu jejího trvání dohlížel osobn
editel sout žní sekce UIA
Wolf Tochtermann. Opravdu n kdo m že myslet vážn , že s takovouto porotou by
kdokoli dokázal manipulovat? Nebo se v komentá ích objevuje spíše spodní proud
naší eské reality vypolstrovaný p esv d ením, že jinak to d lat ani nejde?
áste n nekorektní je zp sob, jakým jiní odp rci Kaplického vít zství napadají
regulérnost sout že. Všichni p itom dob e v dí (nebo by v d t m li), že
p ípadné námitky je t eba adresovat do centrály Mezinárodní unie architekt v
Pa íži, která jediná má právo je posoudit. Podle mých informací tak dosud nikdo
neu inil, komentá e jsou konec konc (z ejm ) ur eny eskému prost edí, nikoli
zahrani í. Základním argumentem je p ípustnost umíst ní národního konzerva ního
fondu do podzemí. Málokoho zajímá, zda u vít zného návrhu jde o umíst ní
bezpe né (a to tedy je), hledají se formální d vody, pro m l být pozd jší
vít z ze sout že vy azen z formálních d vod . Základním cílem poroty ale bylo
vybrat projekt nejlepší možné Národní knihovny R, a podle mých informací v
pr b hu výb ru neud lala porota nic, co by podle pravidel nesm la. Kdo si to
nemyslí, nech prosím postupuje podle pravidel (o ta jde p ece p edevším) a
st žuje si tam, kde to má smysl.
Jana Nováková
Kritici by m li dostat p es prsty
Nová Národní knihovna - Architek Kaplický nechápe výtky ke svému projektu
Umíst ní fond pod zem nebylo zakázáno, tvrdí britský architekt eského p vodu
Jan Kaplický, jehož návrh vyhrál sout ž o podobu nové budovy Národní knihovny
na pražské Letné.
* LN Na vernisáži všech sout žních návrh na novou budovu knihovny se na vaši
hlavu snášela jen chvála. Váš návrh ale má také dost kritik . Co byste jim
odpov d l?
Na vernisáži se nikdo nedíval na výkresy, nikdo nestudoval podrobnosti návrhu.
Každý se bavil o párkách, ale u výkres bylo prázdno. Jenže než na n co za nu
nadávat, tak to musím znát.
* LN Myslíte, že vaši oponenti váš návrh neznají?
V bec s ním nejsou obeznámeni. Kritici jsou jenom dva. Takoví eští
"intelektuálové", kte í si sice na intelektuály jen hrají, ale jejichž názory
lze jako jediné íst a brát alespo trochu vážn . O t ch, co píší sprosté
dopisy, se nehodlám bavit. To je naprosto pod úrove a nem lo by se to ani
dostat do novin.
* LN Setkal jste se v eské diskusi o knihovn s v cnou kritikou?
To práv ne. M žete kritizovat všechno, ale p isp t n ím, to je horší. Ale to
je možná ješt zbytek z bývalého režimu. Kritizovat n co ve ejn , to je um ní.
Ale to tady nikdo neumí. A co n jaká paní povídala n kde na rohu mimochodem, to
se nedá brát vážn . Když navrhují letadlo Jumbo Jet, tak se taky neptají
každého pasažéra, co si o tom myslí. To nikam nevede, to bychom nakonec chodili
p šky.
Stejn jako když vyhraje Sparta nad Slavií, tak prost vyhraje a nikdo
nekritizuje rozhod ího. Je to vít zství a všichni vid li ten gól. Tady porota
hodnotila osm ku nule pro Future Systems, a to je p ece p esv d ivý výsledek.
To
by si m la zapsat komora architekt .
* LN eská komora architekt má proti vašemu návrhu a proti pr b hu sout že
námitky. Hodlá požádat Mezinárodní svaz architekt (UIA) o prošet ení sout že.
Ale pro , já se ptám pro ?! M li by v Pa íži od UIA dostat p es prsty. Ale to
eší knihovna, to ne eším já. Oni si svoje protesty naprosto vymysleli.
Zástupce UIA v porot hlasoval pro nás a hotovo.
* LN Nejv tším argumentem kritik i z eské komory architekt je fakt, že jste
porušil podmínky sout že, když jste knihovní fondy umístil pod zem. Podle nich
m l být váš návrh ze sout že vy azen.
Ne. O tom nebudu mluvit! ... A kam jinam? Na povrch, když vás všichni
kritizují, že objem budovy je p íliš velký? My máme nejmenší objem budovy nad
zemí.
* LN Ale to je práv proto, že fondy máte pod zemí. P estože to podmínky
sout že nedovolovaly.
Prosím vás, neopakujte to, nebo se roz ílím. To nebylo zakázáno, a už v bec ne
ve druhém kole. Není to pravda. Poj me se bavit o návrhu, o budov . Diskuse
m že být, když se bude kopat jáma v zemi nebo až se otev e budova. Ale emu to
prosp j e ? D ležité je, aby byla funk ní, aby byla krásná. A krásné je práv
to, jaké jsou tam barvy, tvary, jak se to lidem líbí, jak se tam cítí pohodln
a jak je to funk ní, jaká je kompozice hmoty. Nem že to být ošklivá škatule, i
když je možné ud lat i krásnou škatuli. Ale to nerozhodneme my, to posoudí až
historie.
* LN Na vernisáži jste mluvil o pražském baroku. Co s ním má váš návrh
spole ného?
Cht l jsem poukázat na to, že baroko nemá jedinou rovnou áru. Na našem výkresu
jsou barokní k ivky, ale to nikdo nevidí. Nikdo v budov nevidí ani zlatou
barvu, ve m st , kde je zlatá každá klika, každý ornament na barokní m íži, kde
je zlatá mozaika na Svatém Vítu. Tak pro v tom nepokra ovat? Ta naše budova je
možná zlatožlutá.
* LN Ale na modelu vypadá spíše zelen ...
Já mluvím o barv šampa ského, a to prost není zelené. Te ka.
* LN Pražané dali návrhu spoustu p ezdívek, jako chobotnice, medúza nebo
vanilkový pudink. Co na n
íkáte, líbí se vám? To je zcela v po ádku. My máme
medúzu dokonce p ímo na výkresu.
Martina Klapalová
Blob má problém: památká e
Po architektech, kte í nedávno zpochybnili sout ž na novou budovu Národní
knihovny, má letenský blob další po etnou skupinu odp rc . Jsou jimi n kte í
významní památká i.
Vít zný návrh nové budovy Národní knihovny na Letné podle architekta Jana
Kaplického nespl uje požadavky památká . Tvrdí to Pavel Jerie, generální
editel Národního památkového ústavu (NPÚ).
To vlastn znamená, že stavba m že mít velké problémy se získáním stavebního
povolení. Památká i mají výhrady k výšce budovy i k její architektu e. Trvají
také na tom, aby stavb p edcházel záchranný archeologický pr zkum. "Podmínky
stanovené pro památkové zóny jsou v rozporu s tím, jak Kaplického knihovna má
vypadat. Její budova má p itom stát na území památkové zóny Dejvice, Bubene ,
horní Holešovice," uvedl Jerie.
To je v p ímém rozporu s tím, jak stavbu vnímá Kaplický. Sv toznámý architekt
eského p vodu považuje její za len ní do urbanistického kontextu za mýtus. "K
emu se ta budova vztahuje? Je tam les, o který se nikdo nestará. Nejbližší
historická budova je p t set metr daleko, letohrádek královny Anny a Pražský
hrad je tisíc metr daleko," ekl pro LN p ed n kolika dny Kaplický.
Podle Jerieho je takový postoj dán tím, že se požadavky památká
neobjevily v
sout žních podmínkách. Nikdo z NPÚ podle n ho nebyl vyzván, aby se na jejich
zformulování podílel. To sice památkový zákon striktn nestanoví, ale nicmén
to doporu uje. "Rozumný investor by p ipomínky památká
do sout žních podmínek
rad ji zakomponoval. Takhle riskuje, že se dodate n kolem stavby vyhrotí ostrý
spor," dodal Jerie.
editel Národní knihovny Vlastimil Ježek namítá, že sout ž vypsal správn .
"Zapracovali jsme regula ní podmínky, které jsem p es památká e magistrátu
získal od Útvaru rozvoje hlavního m sta. A že je tady dvojkolejnost památkové
pé e, daná existencí NPÚ a magistrátních památká , m nezajímá," reagoval
Ježek.
Slova o tom, že ne všichni památká i jsou názorov jednotní, vzáp tí potvrdil
editel odboru památkové pé e magistrátu Jan Kn žínek. "Stanovisko NPÚ
neznamená nic. V bec nic. Je to uražená ješitnost malého kluka ve stylu vy jste
se nás nezeptali, tak my vás te budeme zlobit," ekl Kn žínek, Tak jednoduché
to ale není. Kulaté "povolovací" razítko sice vydává památkový odbor
magistrátu. Musí si ale ke svému rozhodnutí vyžádat stanovisko NPÚ, který je
památká skou institucí s nejvyšší odborností v zemi. A pokud se s ním magistrát
neztotožní, musí um t odborn zd vodnit, pro se rozhodl ho nerespektovat.
"Už si na knihovnu zvykám"
Premiér Mirek Topolánek se bojí, aby na stavbu nové Národní knihovny na Letné
bylo dost pen z. ekl to v era v Klementinu p i setkání s architektem vít zného
návrhu Janem Kaplickým.
Náklady na stavbu nové budovy, které se z doby p ed vyhlášením sout že odhadují
na dv miliardy korun, totiž garantuje vláda.
Loni v ervnu odsouhlasila peníze i pro opravy Národního muzea a Klementina a
také n kolika dalších institucí, které jsou zahrnuty v rámci takzvaného
národního pokladu. Na n j by ze zrušeného Fondu národního majetku a postupn i
ze státního rozpo tu m lo podle rozhodnutí vlády SSD jít do roku 2014 p es
deset miliard korun.
"Jediný problém, na který se jako politik ptám, je, zda budeme mít dost
finan ních prost edk ," ekl po prohlídce Národní knihovny a diskusi s
architektem Kaplickým a editelem Národní knihovny Vlastimilem Ježkem
Topolánek.
Vít zný návrh, který je ozna ován jako blob nebo chobotnice, Topolánka podle
všeho moc nenadchl. "Jsem velmi konzervativní. Kdyby to bylo klasi t jší,
ne eknu ani popel," uvedl premiér. "Zvykám si na ni, jako si zvykali t eba v
Pa íži na Centre Pompidou," dodal.
O návrhu Topolánek velmi vášniv diskutoval. Poté, co mu Kaplický ukázal
po íta ové vizualizace, premiér dokonce p ipustil, že už má ke stavb menší
výhrady než p vodn .
"Dokonce se mi zdálo, že podle prezentovaných obrázk bude knihovna menší, než
se p vodn mluvilo," dodal premiér.
Jako vystudovaný stroja prý uvažuje "v sou adnicích x, y, z". "Tohle je x plus
n co, y plus n co a z plus n co. Mám ale ke stavb mén výhrad než na za átku,"
dodal. Topolánek si prohlédl nejen výstavu všech návrh nové knihovny, ale také
trezory se vzácnými knihami a rukopisy. Na záv r návšt vy Topolánek dostal
pam tní medaili Národní knihovny, tri ko s Kaplického návrhem a také jeho knihu
s autogramem. editel Ježek pak p edal architektovi potvrzení o vít zství v
mezinárodní architektonické sout ži, jejíž výsledky byly oznámeny po átkem
b ezna.
Kaplického vít zný návrh vzbudil mnohé a rozporuplné reakce. Krom laických
názor se ozvali i n kte í architekti, eská komora architekt a další
odborníci se ohradili proti podmínkám sout že. Komora podala rovn ž protest k
Mezinárodní unii architekt (UIA).
Jiným eským architekt m se ale návrh líbí a n kte í jej podpo ili ve ejn .
Vedení Národní knihovny jako vyhlašovatel sout že na transparentnosti a
regulérnosti sout že trvá a p ipomíná, že zástupce UIA sout ž dozoroval.
Václav Klaus, prezident eské republiky
Nefér diskuse o Národní knihovn
Zase už je jen jedna povolená, správná, neok ikovaná pravda t ch vyvolených a
pak už jenom argumenty nekvalifikovaných, nerozum jících tomu, do všeho se
pletoucích, kte í by m li rad ji ml et. Mám samoz ejm na mysli projekt
chobotnicové Národní knihovny.
Vít zný návrh mne už trápí dlouho a týdny o n m mluvím se spoustou lidí. Už
jsem se setkal i s jedním živým lov kem - s jednou paní architektkou v Hradci
Králové - kterému se návrh líbí. Jinak jsou názory jednozna n odmítavé, ale
dob e vím, že se nesetkávám s žádným reprezentativním výb rem eské ve ejnosti.
Smí se mi nelíbit?
Když mi p i návšt v radnice Prahy 9 ukazovali plány krásných moderních staveb,
které cht jí v bývalých pr myslových Vyso anech postavit, tázal jsem se netuše, že je tam n jaký noviná - zda tam ješt nemají n jaký volný prostor,
na který by se jim mohla hodit ona "chobotnice". A v nadsázce jsem dodal, že
bych kv li jejímu postavení na Letné klidn demonstroval jako aktivisté u
Temelína. To nebyl žádný oficiální výrok prezidenta republiky, to byla
okrajová poznámka. Mám na ni právo? Má na ni právo libovolný ob an eské
republiky, když jde o použití jeho pen z? Je tato poznámka hrubým útokem na
v hlasného architekta, jak íká onen v hlasný architekt? Smí se mi tento návrh
nelíbit, a to zejména v kontextu místa, na kterém se má postavit, a ú elu, pro
který se staví? Nejsem takovým znalcem díla pana Kaplického, abych ho mohl
hodnotit, ale znalci nazna ují, že toho pan Kaplický zas až tolik nepostavil a
že toho bylo více v knížkách a na výstavách. Dv realizované stavby (opakovan
ukazované v láncích o n m) tak p esv d ivé nejsou, a navíc si myslím, že
obchodní d m a tribuna stadionu jsou n ím jiným než "národní" knihovna
svébytné, kulturní, ve své dlouhé a k ivolaké historii se evolu n vyvíjející,
a proto v ní zakotvené zemi.
Chobotnice bez pokory
Artefakt pana Kaplického se mi zdá být nesmírn nepokorný, svévolný, až
arogantní. O autorovi nevím nic, což ale nevadí, protože hodnotím tento jeden
jeho konkrétní projekt, nikoli jeho život nebo názory na to i ono. Ve
víkendové p íloze Lidových novin (4. kv tna 2007) jsem ale nem l íst jeho
interview. Na otázku, kým se cítí být, odpov d l: "Nejsem gay, Žid, Angli an
ani bohatý, jenom Slovan. Ze zaostalé a vzdálené východní Evropy." Díky této
odpov di kone n trochu za ínám chápat jeho totální absenci jakékoli pokory.
Tak zaostalí zase nejsme, abychom nedovedli odd lit kvalitu od nekvality,
skromnost od pýchy, svévol od respektu k tomu, o co v naší zemi šlo a jde. O
jeho projektu jsem si p e etl mnohé z toho, co bylo u nás - v
nespecializovaných denících i týdenících - publikováno. Zdá se mi, že tyto
texty mají mnoho spole ného. Nejd ležit jší z nich, analýza architekta
Martiška, upozornila na mnoho sporných v cí a je tém
fascinující, že se chce
pan Kaplický s autorem této analýzy soudit! To už ani diskuse není p ípustná?
N kdo kvalifikovan jší v architektu e než já jist bude tuto problematiku
strukturovat lépe, ale já vidím elementární strukturu debaty asi takto: je
t eba diskutovat zvláš o v cech "p ed závorkou" a zvláš o vlastním návrhu.
Do první skupiny pat í otázka, zda novou Národní knihovnu pot ebujeme, jaký je
v sou asnosti její smysl, jaké má mít budova knihovny vedlejší cíle, pro
nesta í budova stará, co bude s tím starým krásným Klementinem (te m napadá,
že když se nesmí íci, že je nový návrh ošklivý, pak se asi ani nedá íci, že
to staré je krásné), jak p esné bylo zadání sout že, jaký byl dán finan ní
strop na náklady investi ní a jaký na náklady provozní a tak dále. Druhá
skupina je stejn "jednoduchá". Pat í do ní otázky, které se týkají:
1. Stavby jako takové. Je hezká, nebo ošklivá? Je k jejímu posouzení t eba
vystudovat architekturu? Mám íci, že se mi líbí Guggenheimovo muzeum v New
Yorku, Centre Pompidou v Pa íži, ona "fazole" v chicagském Millennium Parku
nebo t eba i Gaudího Barcelona, ale ne rekonstruovaný Berlín, že mne mu í
"podnikatelské baroko" v okolí našich m st a "rakouské" stavby v jižních
echách? Pro mne je stavba pana Kaplického ošklivá a nemyslím, že je to proto,
že jde o nesecesní, nekubistickou, nefunkcionalistickou stavbu. Nelíbí se mi
sama o sob .
2. Stavby v kontextu Prahy, jejího centra a složité Letenské plán . Nemohu
najít jediný argument ve prosp ch umíst ní tohoto návrhu na tomto míst , ale
sám bych se bál použít slova Ivana Klímy ("Stalinská architektura byla odporná,
ale navrhovaná knihovna, která se má roztékat po Letenské pláni, mi p ipadá
stejn odporná, ne-li odporn jší, stejn poplatná dobové mód ," Lidové noviny
12. b ezna 2007). Nep ijímám argumenty, že máme málo fantazie, že jsme
úzkoprsí, p ízemní, neodvážní, neriskující. Stavba je v daném kontextu
nepat i ná.
3. Stavby a jejího zadání. Byl návrh hodnocen podle stejn p ísných kritérií
jako v p ípad staveb jiných? Není sice mou ambicí a kvalifikací provád t
jakoukoli "technickou" analýzu, ale vnímám námitky ohledn výšky stavby (bylo
ambicí vytvo it v Praze další vyhlídkový bod?), ohledn toho, co m lo být a
není v p ízemí i v podzemí, trápí mne jak neexistence otevíracích oken (co na
to ochránci životního prost edí?), tak nezbytnost permanentního um lého
osv tlení a tak dále.
4. Stavby a eských norem. Op t nejsem odborníkem, ale vnímám námitky
bezpe nostní, požární, památkové, ochrany p írody a další.
5. Efektivnosti a náklad stavby. Jde o unikátní stavbu, a proto není
komparace. Vadí nám to, nebo ne? Jde, nebo nejde o náklady (zd raz uji, že
nejen investi ní)? Smíme díky unikátnosti stavby b hem jejího budování náklady
výrazn p ekro it?
Nejsem si jist, zda všechny tyto v ci porota brala v úvahu. Mám strach, že
nikoli. Že šlo jen a jedin o to nám, p ízemn myslícím, ukázat, jak malí
skute n jsme. Jsem moc rád, že se kone n - i když opožd n - diskuse
rozb hla. V asopise Reflex ( íslo 18/ 2007) je rozsáhlý lánek o nov
postavené alexandrijské knihovn . Píše se tam: "Norskému týmu architekt se
poda ilo stvo it stavbu nemonumentální, nikoli samoú eln originální, pyšnou a
nafoukanou, a p itom dostate n velkolepou. Uvnit p átelskou." Kéž by n co
takového vzniklo i u nás.
Milan Knížák, editel Národní galerie
Kaplického ementál
Hysterie kolem návrhu nové budovy Národní knihovny vyvolávaná p edevším
zastánci projektu je velmi nezdravá. Není to totiž žádná diskuse. Zastánci
projektu v ele s editelem Národní knihovny Vlastimilem Ježkem nepoužívají
v cné argumenty, ale oso ují oponenty z konzervativismu, amatérismu,
nevzd lanosti a neinformovanosti.
A stojí jinde
Když se podíváme na Kaplického návrh nezaujat , najdeme adu nevyjasn ných
míst, o kterých by se m lo vážn a odborn diskutovat. Z takové diskuse by m l
být vylou en zadavatel, tedy Národní knihovna, od které jsme zatím neslyšeli
žádný solidní argument. M li by se jí p edevším zú astnit architekti,
stavebníci, tedy odborníci, kte í jsou schopni posoudit technologické parametry
stavby, dále finan níci zvažující relevantnost uvažovaných náklad , a krom
památká e i fundovaní zástupci laické (p edevším kulturní) ve ejnosti. Je
t eba si uv domit, že tvarov výrazná a technologicky náro ná stavba m že
rychle zestárnout a znehodnotit investice do ní vložené. Tak náro nou stavbu
nelze jednoduše zbourat. Máme problémy s daleko jednoduššími stavbami, které v
Praze vznikly a které si nikdo nedovolí zbourat, protože si musí vložené
prost edky "odsloužit".
Praha nepochybn pot ebuje novou architekturu, která oživí n které její ásti,
ale panoráma Pražského hradu žádné výrazné dopl ky nepot ebuje. Ani funk n
není plánované místo ideální. P inejmenším se ješt více zahustí st ed Prahy.
P ejet dnes plynule Letenskou plá je tém
nemožné. A i když tam vzniknou nová
dopravní ešení, situaci to vy eší jen parciáln . Nevýrazné ásti Prahy
pot ebují dominanty a nová Národní knihovna by dominantou ur it byla, zvláš s
uvažovanými dopl kovými funkcemi. Navíc by se jednalo o dominantu kulturní,
která ovlivní strukturu celého okolí. Rád bych poukázal na n kolik drobností,
které m napadly v souvislosti s oso ováním oponent projektu z konzervativismu
a nevzd lanosti. Kaplického návrhy jsou konzervativní v tom, že n kdy až
naturalisticky kopírují ilustrace sci-fi nebo se inspirují filmovými dekoracemi
stejného žánru. Nelze také nevid t jasnou spojitost s "aerodynamickým" stylem
padesátých let, který v n kterých svých projevech p sobil až sm šn , pon vadž
t eba rádio opravdu nemusí být aerodynamické. Vnímám Kaplického projekt jako
opožd ný projev postmoderní architektury, která ve své první vln reagovala na
strohost funkcionalismu p íklonem k oblým tvar m a ornamentu.
Kaplického budova vypadající jako rozteklý bochník ementálu se svou zpupností a
rozb edlostí podobá jiné pražské zpupné a velmi pokleslé stavb - známému
"Pakulu", tedy bývalému Paláci kultury, dnes Kongresovému centru v Praze. Je to
strašné p irovnání, ale bohužel n co podobného v t chto stavbách nalézám.
Nakonec chci zd raznit, že pat ím spíše mezi p íznivce Kaplického návrhu, jen
jsem již od zrodu myšlenky stavby nové budovy pro Národní knihovnu nesouhlasil
s umíst ním na Letenskou plá .
Dovedu si p edstavit, jak jsem již výše uvedl, umíst ní takové stavby v
n kterých z okrajových tvrtí Prahy. I p edstava panelového sídlišt ozdobeného
šperkem "zelené chobotnice" mi p ipadá relevantní.
Smutný konec Klementina?
V souvislosti s tímto projektem nelze opomenout osud Klementina. Obávám se, že
plány vedení Národní knihovny (které se údajn spojilo s bývalým nájemcem
Starom stského nám stí panem Šmerdou) vedou k rozší ení pot mkinovského
disneylandu Královské cesty i do d stojných akademických prostor Klementina,
které zatím tomuto tlaku odolává. Pokud zm níme starou Prahu v systém lákavých
pastí na turisty, o všechny inteligentní turisty p ijdeme a navíc znectíme
p ipomínky vlastní historie.
Jsem vždy a zásadn pro to, aby i historické památky sloužily sou asným
pot ebám, ale nevím, zda dovedeme sou asné pot eby dob e odhadnout. Vyd lávat
za každou cenu asto znamená dlouhodob prod lat.
Vlastimil Ježek, editel Národní knihovny
"Chobotnice" je nejlepší ešení
Soucit je zadarmo, závist si musíš odpracovat, íkám do omrzení v duchu a na
dálku Janu Kaplickému. Projekt jeho ateliéru Future Systems byl v mezinárodní,
otev ené a anonymní (!) sout ži osmi porotci z osmi možných vyhodnocen jako
komplexn nejlepší, na tom nem že zm nit nikdo nic. Je to výjime ný návrh s
dokonale organizovanou knihovnou a nejsem sám, kdo si myslí, že je na dobrém
míst .
Hysterie K+K
Václav Klaus na setkání s ob any prohlásí, že stavb nové Národní knihovny
zabrání vlastním t lem, a "diví se", že to p ítomné noviná e zaujalo (píše o
tom v MF DNES z 9. kv tna), Milan Knížák vizioná sky d sí spoluob any "smutným
koncem Klementina" (MF DNES 11. kv tna). Oba se opírají o vlastní estetické
názory, vlastní "pr zkumy" ve ejného mín ní (pan prezident "dokonce" potkal
jednu živou bytost, které se Kaplického návrh líbí) a informace typu rádoby
oponentní recenze projektu od ve ejnosti zcela neznámého architekta, který
postupoval stejn jako filmový kritik, jenž by napsal recenzi filmu na základ
bodového scéná e a strhal výkon p edstavitele hlavní role, a koli dosud ani
nebylo rozhodnuto o tom, kdo ji bude hrát. Pokud mají oba pánové informací
dost, o emž po p e tení jejich text pochybuji ješt siln ji než kdykoli
p edtím, pak s nimi manipulují tak ú elov , až z toho b há mráz po zádech.
P íprava stavby nové budovy Národní knihovny probíhá od podzimu 2004, pouhá
jednání o pozemcích zabrala více než patnáct m síc . Tato jednání byla zcela
ve ejná, informovala o nich pr b žn Národní knihovna i m sto. Pokud se tedy
masivn jší zpochyb ování pozemku objevilo až po sout ži, jde zcela nepochybn o
maskovaný komentá k jejímu výsledku. Totéž platí o komentá ích ke složení
poroty. Bylo ve ejn známé v pr b hu sout že, kdekdo její složení oce oval.
Nechyb la v ní urbanistka jmenovaná UNESCO, porotce ur ený Mezinárodní unií
architekt ani environmentální expert.
Každý z porotc m l opakovanou profesionální zkušenost z obdobných sv tových
sout ží. Je snad hloupé nebo hysterické, když verdiktu této poroty beze zbytku
v ím?
Knížákem navrhované vylou ení Národní knihovny z diskuse o Kaplického projektu
má asi stejnou logiku, jako kdyby se n kdo rozhodl, že další budování areálu
pražské zoo bude v rukou "odborník a zástupc ve ejnosti" - tedy architekt ,
výrobc klecí, stavebník , p stitel banán a ochránc zví at - a vedení
zoologické zahrady do dalších plán nemá co mluvit. Tady p ece nejde o stavbu
architektonického pomníku, ale o budoucí knihovnu! P íliš rychle se zapomíná na
to, že sout ž byla vyhlášena práv proto, aby bylo možné garantovat fungování
Národní knihovny v p íštích letech, protože bez nových kapacit její provoz
zkolabuje.
Vyst ihnout efektní e nickou piruetu proti podob budoucí knihovny i jejímu
umíst ní nedá mnoho práce. Poh íchu pracn jší je formulovat kritické názory po
analýze možností historického areálu Klementina, tedy sou asného sídla Národní
knihovny, respektive po zhodnocení knihovnické ásti Kaplického projektu.
N komu chybí p ehled
Tahle fatální neznalost se projevuje rovn ž v obavách o budoucnost Klementina kdyby Milan Knížák do MF DNES nejen psal, ale také tento list etl, v d l by,
že Národní knihovna rozhodn nemíní historický areál prom nit v místo pro
oškubávání turist a jím nazna ovaný "smutný konec Klementina" by nemusel mít
p íchu starého dobrého rádia Jerevan.
Pokud mají Václav Klaus a Milan Knížák o v c skute n zájem, s pot šením je se
svými kolegyn mi a kolegy z Národní knihovny osobn Klementinem provedu a
vysv tlíme jim i vše, co se týká projektu Jana Kaplického. Oba pánové mohou
rovn ž navštívit p ednášku Jana Kaplického v hlavním jednacím sále Senátu,
plánovanou na úterý 15. kv tna od 16.00. Další pokra ování vým ny názor
prost ednictvím médií bez znalosti podstaty v ci však pokládám za neefektivní.
Eva Ji i ná
Praha si nezaslouží další cirkus
P edsedkyn komise, která vybírala návrh Národní knihovny, polemizuje s
Václavem Klausem a Milanem Knížákem.
Když jsem p ed asem p ilet la do Prahy, vsedla jsem na letišti do taxíku a
poznamenala, že se ochladilo. idi se ke mn oto il a s vážnou, ustaranou
tvá í prohlásil: "Paní, tady jednou prší, jednou svítí slunce, n kdy fouká vítr
a n kdy je mlha - je to blázinec." Tato veselá p íhoda se dá lehce p irovnat k
sou asné situaci, která se vyvinula kolem nové budovy Národní knihovny - velmi
normální situace se v lidské spole nosti, kdy se jedn m líbí to a druhým ono,
najednou stala "blázincem".
Nep ekvapuje mne v bec, že se po vyhlášení výsledk sout že okamžit vytvo ily
dva tábory: jeden p íznivc projektu a druhý jeho odp rc . Taková reakce se
netýká v tšinou záležitostí oby ejných, nezajímavých, moc na sebe
neupozor ujících. Nanešt stí ve sv t um ní a architektury nevýrazné projekty a
oby ejná ešení ( i kopie n eho, co už bylo) nejsou obohacením našeho
kulturního života a vytratí se tak, jak se objevily - bez povšimnutí.
Nevšední knihovna
Na rozdíl od Václava Klause a Milana Knížáka, již sní o skromné budov
knihovny, o budov , která by na sebe neupozor ovala a nejlépe zmizela (t eba na
n jakém sídlišti na kraji Prahy), bych Praze ze srdce p ála, aby m la knihovnu,
o které se ví, mluví, která vynikne ze všednosti každodenního života a která
obohatí své uživatele svým neoby ejným, nestandardním pojetím. Aby budova
spl ovala takové p edpoklady, musí samoz ejm vyhovovat po všech stránkách
technických, provozních, funk ních a také musí být postavena za peníze, které
jí byly p isouzeny v rozpo tu.
Byla bych velmi š astná, kdyby se taková stavba mohla p ipojit do seznamu
výjime ných budov vedle Guggenheimova muzea v New Yorku, Centre Pompidou v
Pa íži, oné "fazole v Chicagu" a Gaudího Barcelony. Tedy t ch staveb, o kterých
Václav Klaus píše, že se mu "líbí". Mohla bych potichu p idat jména dalších,
ale myslím, že seznam je k vyjád ení problému mezi námi lidmi posta ující.
Porotci v noci nespali
Musím íci, že m pon kud p ekvapil výše uvedený argument o skromnosti. Jen tak
na okraj bych cht la podotknout, jakkoli nesm le, že skromnost jako taková se
nezdá být hlavní charakteristikou ani jednoho ze zú astn ných pán - myslím tím
jak oba kritiky, tak autora projektu - a vadí to? Samoz ejm , že ne, a nevím
tedy, pro shodou okolností práv této vlastnosti oba auto i lánk v MF DNES
p ikládají takovou d ležitost.
Pokud se nemýlím, byl to John Fitzgerald Kennedy, kdo ekl, že problémy jsou
tvo eny lidmi a jedin lidé je mohou vy ešit. Když mám mluvit za porotu, tak po
dlouhých, velmi intenzivních debatách, p emýšlení, neprospaných nocích a vážení
všech argument z mnoha stran se všichni lenové shodli na tom, že vít zným
projektem má být ona Chobotnice, Micky Mouse House nebo Teletubbies House, i
kolik p ezdívek bylo již té stavb ud leno.
Ostatn p ezdívky k budovám pat í, stejn jako pat í k lidem - výšková budova
Normana Fostera v Londýn je od za átku Okurkou, Guggenheimovo muzeum bylo
dlouho Washing Machine (pra kou) a jist by se dala vyhledat ada jiných. V
porot jsme dlouho probírali otázku dominanty Prahy. Knihovna je za hranicemi
chrán né rezervace odsouhlasené UNESCO a Praha je žijící, moderní
st edoevropské m sto. Jako se toto m sto do historie zapojilo práv tím, že je
nositelem všech možných architektonických a um leckých styl a forem, že bylo
p sobišt m um lc k ižujících Evropu a sv t od severu k jihu a od východu k
západu a že se má dodnes co chlubit nejr znorod jším bohatstvím všech
um leckých d l, tak bych se domnívala, že je naší povinností v tomto vývoji
pokra ovat a ne ho zastavit.
Cirkus-Stalin-knihy
K mé pozornosti se dostal také dopis pana Martiška, který nemohu komentovat
jinak než poznámkou, kterou si m j d de ek napsal do kalendá e po asi neúsp šné
debat se svým rostoucím synem: "Vždycky to tak bylo, nebude to jiný, tátové
jsou hloupí, maj však chytré syny..." Myslí si opravdu výše uvedený pán, že
komise sestávající ze zkušených a ost ílených "kozák ", kte í velmi asto
posuzují podobné sout že a i jiné velmi technicky složité projekty po všech
možných stránkách a sami také takové projekty postavili, by byla opomenula
základní problematiku, nerozum la jí nebo ji ignorovala? Myslí si tento
"p íznivec" projektu, že dobrou budovu d lá i ned lá vyhlídka a p íjemná
kavárna? Je na škodu institucí, jako jsou muzea, galerie, kulturní st ediska a
jiné, když si unavení návšt vníci mohou posed t v jejich p íjemném prost edí s
výhledem t eba na Pražský hrad?
A te k návrhu samému. Národní knihovna Jana Kaplického je projekt neoby ejné
komplexity a bude si vyžadovat as na zpracování. Dovedete si p edstavit, kolik
odborník , specialist , len týmu designér , kolik práce, znalostí ze strany
návrhá , klienta, ú ad a hlavn kolik podpory budou lenové celé armády
projektant pot ebovat? Architektura je velmi zajímavé, fascinující, ale také
odpov dné a t žké emeslo, ast ji plné neúsp ch než úsp ch . P ijm te malé
srovnání pro p iblížení problematiky. Knihovna je v tomto stavu na atým
románem, který se musí dopsat. V této fázi nem žeme p edpov d t ani její
úsp ch, ani její neúsp ch. Je však pravd podobné, že ím více lásky, nadání,
up ímného úsilí a schopností všech t ch, kte í se procesu zú astní, bude do
procesu vloženo, tím bude výsledek lepší a lidšt jší. Jsme všichni - na obou
stranách sporu - leny tohoto týmu. Je v našich rukou i v rukou vašich, pane
Klausi, pane Knížáku, pane Martiško, a všech vás, kte í budovu nenávidíte, a
také vás, pane Ježku, Jane Kaplický, a všech ostatních p íznivc projektu,
abychom pochopili kouzelné slovo tolerance a možná uplatnili také tu výše
zmín nou pokoru. Do nebe i do pekla jsou cesty r zné, a jestli nebudeme
opatrní, tak se m žeme všichni setkat na té horší.
Když jsme se po válce nast hovali do domu naproti Letenské pláni, stával tam
cirkus, byly tam houpa ky, kluzišt a zahrádká i a také mizerná zele . Pak
cirkus vyho el, komunistická strana tam za budovatelské hudby vybudovala
prostor pro p ehlídky a jiné mírumilovné akce. Následoval Stalin v pomník a
jeho zbourání. Doufejme up ímn , že se tomuto významnému místu kone n dostane
kvalitní programové nápln , kterou si jist zaslouží a která bude sloužit
ve ejnosti pražské i širší. Pevn v ím, že si svými lidskými, n kdy pošetilými
a trochu zbyte nými rozep emi nevytvo íme na tomto míst další reálný i
virtuální cirkus.
Martin Weiss
Kaplický a Klaus se našli
Bez p ívlastk "sv toznámý", "v hlasný" a "špi kový" se pomalu neobejde žádný
rozhovor s architektem Janem Kaplickým (on sám dává skromn p ednost výrazu
"revolu ní"). V tomto duchu také jeho zastánci stavbu Národní knihovny
obhajují: návrh sv tového architekta vybrala porota sv tových odborník , a
nelíbí-li se n komu, tak proto, že nedorostl jejich výšin.
Ale pokud u nás skute n existují malicherné, p ízemní, zaostalé pom ry, dokáže
se jim sv ták Kaplický p izp sobit velice zdatn . Na prezidentovu poznámku o
tom, že by se kv li "chobotnici" nechal jak protitemelínský aktivista
p ivazovat, zareagoval p kn po esku, stejným stylem, jako to již léta d lají
všichni lidé postižení syndromem Klause na mozku, co jich za léta bylo. Byla
to hezká p ihrávka. Jenže Klaus sv j improvizovaný komentá pozd ji rozvedl v
lánku pro MF Dnes. Jakkoli v n m prezident používá proti Kaplickému jeho
(bezd ky, i zám rn ?) špatn p e tený výrok, jde o jeden z jeho lepších text ,
který formuluje pár zajímavých otázek.
Kaplický ale o otázky nestojí. Dává p ednost ušt pa ným poznámkám o tom, že
kamera snímající jeho úterní vystoupení v Senátu jist vede až na Hrad.
Bu m berte, nebo ml te
Je to vlastn kuriózní reakce od architekta, který deklaruje, že architektura
má být demokratická. V textu, kterým doprovodil sv j sout žní návrh, hned na
úvod konstatoval, že místo na Letné pro knihovnu není vhodné - a že by se tudíž
Letná m la jeho knihovn p izp sobit. "Letná jako místo míru, demokracie a
kultury. Ne místo pro vojenské p ehlídky." Ne? A pro ? Co p esn je
nep ijatelného na vojenských p ehlídkách? Vejdou se do Kaplického demokracie
lidé, kte í si rádi jednou za rok p ipomenou osvobození naší zem , p ijdou si
prohlédnout historické zbran a vzdát est t m posledním pár žijícím lidem,
kte í t mi zbran mi bojovali? Návšt vníci vojenských p ehlídek samoz ejm
nejsou tak exaltované lidské bytosti jako futuristi tí architekti, ale to, jak
je Kaplický šmahem vykazuje ze své vize demokratické architektury, napovídá, že
jeho stavby asi budou budit protireakci.
Skoro bych ekl, že s ní Kaplický po ítá. Jeho prezentace není založená na tom,
že by si ve ejnost trp liv získával. Je to gesto avantgardního génia: Bu m
berte, anebo ml te. Na kritiku asto reaguje osobn - údivem, že by se m l
v bec s n kým nehodným zahazovat. V tom mimochodem p ipomíná práv Václava
Klause. S logikou této "obrany sv tovostí" ovšem nedojdeme dál než s laickým
líbí-nelíbí. Dokonce v jejím rámci v bec nelze íci, zda je n jaká stavba
lepší, nebo horší. Kdybych ekl, že se mi víc než Kaplický líbí návrh rovn ž
v hlasného Toma Wiscomba, zpronev ím se tím sv tovosti? Když Kaplický
poznamená, že italský prezident se také nevyjad oval k jeho stavb muzea
Maseratti v Moden , m žeme ocenit jeho sarkasmus, ale z stává tu otázka, zda se
mu muzeum Maseratti náhodou nepovedlo víc než chobotnice.
Tak zaostalí zase nejsme
Prezident se ve svém lánku snaží deklasovat Kaplického tím, že "toho zas až
tolik nepostavil" a že "toho bylo více v knížkách a na výstavách". To ale není
ani tak m ítko Kaplického osobní úsp šnosti jako spíš znak p íslušnosti k
ur itému stylu.
Architektkou slavn jší než její stavby (a než Kaplický) je i Zaha Hadidová,
lenka poroty, jež Kaplického projekt vybrala. Jeden americký kritik o ní
napsal: "Na kultu obskurnosti, který Hadidovou obklopoval, nebylo nic, co by ji
odlišovalo od koleg z architektonické avantgardy... Architekti jako Hadidová a
jejich p íznivci v akademickém sv t desetiletí diskutovali o architektu e
žargonem, který funguje jako kód matoucí amatéry, které se tak v tšinou da í
odklízet z cesty." Kaplického futuristická image našla ideální živnou p du
práv u nás, kde se pon kud neuroticky vyrovnáváme s otázkou, zda jsme opravdu
dost sv toví. Proto ty vyhran né reakce. Bu : jaká ostuda, že architekt, jemuž
leží
Británie u nohou, se musí doma potýkat s intelektuálními trpaslíky, anebo: "tak
zaostalí zase nejsme, abychom nedovedli odlišit kvalitu od nekvality" (Klaus).
Každý si vybere, co mu konvenuje. A ve ejnost je ušet ena poznání, že vkus je
t eba kultivovat, a architekti si nemusejí p ipoušt t, že do živoucího
spole enského organismu musí zasahovat citliv a s respektem.
Šimon Šafránek, Ond ej Nezbeda
Muchom rka letenská
„Praha pot ebuje po ádn kopnout do zadku. Špi kovou architekturou od žijících
špi kových architekt . Kaplický je jedním z nich,“ pronesl architekt Daniel
Fišer po vyhlášení výsledk sout že na výstavbu nové budovy Národní knihovny.
Daniel Fišer pracuje v ateliéru Zahy Hadid, prezidentky sout žní poroty, která
2. b ezna vyhlásila výsledky nejv tší architektonické sout že v historii eské
republiky. Zvít zil odvážný futurbio projekt studia Future Systems Jana
Kaplického. ekalo se to. Kaplický je nejpokrokov jším eským architektem
sou asnosti a p itom tu krom domu v Bráníku nemá pro nep ejícnost výb rových
komisí ani patník. Pravidla sout že mu byla st ižena na míru, v porot sed li
jeho obdivovatelé a v bec lidé, kte í si zjevn nemyslí, že d m by nutn musel
mít ty i st ny a plochou st echu.
Kritické hromobití
Z estetického hlediska uniká Kaplického návrh všem sout žním konkurent m o
desítky let. Šest z osmi finálových projekt totiž staví na p ímkách a
kvádrech, jenom Future Systems a eské studio HŠH, které se umístilo na t etím
míst , p išli s organickými tvary: HŠH p edstavili elegantní vají ko, Kaplický
potom devítipatrovou budovu, která okamžit vzbuzuje divoké emoce – n komu
p ipomíná chobotnici, jinému muchom rku, mar anskou základnu nebo bujný chrám.
A práv taková stavba v Praze chybí – p vodní a zdánliv nesvázaná se zdejší
historií, okamžit vizuáln p sobící. A z ejm kv li téhle výlu nosti se –
jakmile zhasly blesky fotograf – rozlehlo hromobití kritik .
Šéfredaktor architektonického asopisu Era 21 Osamu Okamura tvrdí, že „Je
ve ejným tajemstvím, že Zaha Hadid obdivuje a dob e zná Kaplického dílo. Eva
Ji i ná byla dokonce jeho dlouholetou partnerkou. Nem žeme se potom divit, že v
odborné obci hned po vyhlášení sout že a oznámení výb ru len poroty zaznívaly
hlasy, že sout ž je od za átku Kaplickému ušita na míru. Mnohé domácí autory
obsazení poroty dokonce odradilo od aktivní ú asti v sout ži...“ Architekta
Helena Hejdová ze studia Projektil architekti zase upozor uje, že „Neexistuje
závazná urbanistická studie Letenské plán a okolí, neexistuje ani náznak
možného ešení budoucí zástavby“ a dále poukazuje i na to, že knihovna by m la
radši stát v blízkosti budov vysokých škol, protože studenti budou
nej ast jšími návšt vníky knihovny. Prezident eské sekce Mezinárodní rady
památek a sídel Josef Štulc se nakonec nechal slyšet, že Kaplického stavby
nezapadají do tuzemské kulturní tradice. Co to ale je, tuzemská kulturní
tradice? Tupý tverhran hotelu Four Seasons na náb eží? Krychle Charles Square
Center na Karlov nám stí?
echá kovsky pozd
Mnozí kritici p ipomínají, že štáb Vlastimila Ježka, editele Národní knihovny,
mohl Kaplického projekt prosadit mnohem jednodušeji než opulentní show sout ží,
ve které se vybíralo ze 355 projekt . Jenže taková show p itáhne pozornost a
zvedne pov domí o celé zemi, stejn jako t eba kandidatura na po ádání
olympijských her.
Proti vít zství Jana Kaplického se postavila i eská komora architekt , která
porotu kritizovala za to, že Janu Kaplickému odpustila jednu z podmínek sout že
– to když proti pravidl m umístil ve svém návrhu knižní jednotky do podzemních
pater. Pro ale nezve ejnila svou kritiku už b hem sout že, nad tím z stává
rozum stát. Navíc nem že konkurz nijak zvrátit, to by mohl ud lat jen n který z
ú astník , který by podal protest k Mezinárodní unii architekt . A ta 9. b ezna
vydala tiskovou zprávu, ve které námitky eské komory pop ela – m la totiž v
porot svého zástupce Wolfganga Tochtermanna, který k tomu ekl: „Výsledky
sout že jsou absolutn v po ádku a není žádný d vod k pochybnostem.“ „V duchu
pravidel Mezinárodní unie je, aby porota v prvním kole sout že hodnotila
p edevším celkový charakter ešení sout žního zadání a nikoliv jeho díl í
provedení,“ dodali eští zástupci poroty Petr Bílek a Eva Ji i ná. Pak by mohl
po adatel m zpest it realizaci už jen Národní památkový ú ad. A ten je zatím
nalad n spíš negativn .
„Národní památkový ústav nebyl po celou dobu p ípravy sout že na budovu Národní
knihovny vyzván, aby výkonnému orgánu p ipravil podmínky pro sout ž, p estože
jde o pozemek na území památkové zóny a navíc v pohledov velmi citlivém míst .
Zadavatel sout že tak z ejm necht l architekty regulací omezovat v jejich
výtvarném názoru, zárove tak na sebe vzal plné riziko toho, že navržené stavby
nemusí být v souladu s výše citovanými obecnými podmínkami památkové zóny.“
V porot p itom sed l Jan Kn žínek, editel magistrátního odboru kultury
památkové pé e, což by m lo podle Vlastimila Ježka sta it.
Zjizvená Letná
editel Národní galerie Milan Knížák zase pochybuje o umíst ní Národní knihovny
na Letné. „Všemi deseti hlasuji pro krásnou architekturu, pro velkolepé stavby,
mezi n ž Kaplického knihovna ur it pat í, ale upozor uji na zbyte nost a
nebezpe nost narušení Letenské plán .“ Milan Knížák uvažuje nad tím knihovnu
eventuáln uklidit na pankráckou plá – pro snadnou dostupnost komunikací a
také proto, že by knihovna Jana Kaplického tolik nenarušovala nedotknutelné
panorama Hrad an. To je sice pravda, ale zase by v zástavb pankráckých
mrakodrap zanikla. A s dostupností je na tom Letná dokonce lépe – z metra na
Malostranské nebo z Hrad anské to není víc než p t minut ch ze a hned na Spart
nebo p ed Chotkovými sady zastavují tramvaje. Navíc – pro Milan Knížák
nepochyboval o Letné už p ed vypuknutím konkurzu?
Helen Hejdové se zase nelíbí nedo ešenost další zástavby. Pro by se ale jeden
z posledhorních ních otev ených prostor v Praze m l zastavovat? Naopak. M l by
z stat volný a otev ený všem návšt vník m knihovny k posezení mezi stromy, na
louce. To, co hyzdí Letnou, nebude nová knihovna, tou bradavicí už je dávno
spar anský stadion, který nechrání žádná fasáda nebo „t lní pokryv“, a tak
kolemjdoucím nezbývá, než zírat do jeho syrov vyšklebených betonových st ev a
kostí.
Co ruší kompaktnost a komunikativnost Letné, to je silnice narvaná od rána do
noci táhlou nudlí automobil – navíc hu ících pneumatikami po ko i ích hlavách
a zaplavujících celou plá svým zápachem. Když chce lov k p ejít z Buben e,
Dejvic nebo Holešovic na Letnou, musí na jeden ze t í p echod , kde zelená na
semaforu naskakuje p ibližn na p t sekund po deseti minutách. „Podloubí“
stadionu a okolních dom pak plní jeden sex shop, prodejna motorek a cestovní
kancelá ... Jde o podobn hlubokou jizvu, jakou je magistrála, která odd luje
Václavské nám stí od Vinohrad.
Architektonická lyrika
Ano, „chobotnice“ Jana Kaplického bude ur it fungovat jako nová turistická
ikona a ur it se prom ní v nový panoramatický prvek Prahy. Ale pro ne? Nem li
bychom se radovat, že tou zna kou bude Národní knihovna a ne n jaký hotel nebo
kancelá ský ty st n?
„Takováhle budova nem že být nenápadná, n kde schovaná. To je špatný za átek.
Musí dávat místu identitu,“ tvrdí Jan Kaplický a nejde s ním než souhlasit.
Letná zatím p íliš silnou identitu nemá. P ipomíná spíš od íznutý ostr vek
zelené svobody, na který se návšt vník musí z centra probojovat. Problémy tedy
nehledejme v samotné stavb , ale v urbanistickém nedo ešení dopravní situace v
Praze. Konec pravým úhl m a mužské ješitné vyost enosti. Do Prahy p ichází
p irozené k ivky a architektonická lyrika. Bu me rádi, že budeme mít Kaplického
v metropoli. P esta me být tak p ízemn provin ní, a už p estane být Praha
skanzenem a za ne zase architektonicky žít. Poslední roky se totiž zdá, že se
m ní v mrtv blednoucí kulisy, kterými prochází podivné skupinky lidí vedených
roboty s deštníky. Praha pot ebuje pestrost a nový architektonický impuls. A
t eba i nový motiv na známky a bankovky, což nejeden kritik Janu Kaplickému
vy ítá – prý se s takovou provokující motivací pustil do práce hned v po átku.
Copak jde ale k tak prestižní stavb p istupovat s menším sebev domím?
Instinkt 11/07
Markéta Reedová
Klaus je proti knihovn . Ale kde má argumenty?
Vid t prezidenta Václava Klause p ivázaného p ed plenícím buldozerem na
Letenské pláni a zem ít! Když jsem si p e etla noviny, v nichž jsem silná
Klausova slova našla, mé myšlenky se rozb hly dvojím sm rem. Zaprvé mi na mysli
vytanulo jeho vytrvalé tažení proti aktivist m všeho druhu (zejména
ekologickým), jeho neustálá nezlomná kritika nekoncep ních, násilných a
„pouli n teatrálních“ výstup , které nic ne eší. P ipomn la jsem si jeho výzvy
k v cné diskusi o emkoliv u jednacího stolu.
Kde te
z stala tato jeho v cnost?
Co ho na nové knihovn tak rozlítilo, že nechal hn v nepokryt „cloumat svým
majestátem“? Nechce se mi v it, že by se ani nebyl s návrhem seznámil, to
neodpovídá jeho obvyklému p ístupu. Údajn ho však na základ jisté studie
trápí možné ohrožení jedine né pražské památkové rezervace - jednoho z klenot
seznamu UNESCO.
Návrh architekta Kaplického však hodnotila komise, jejíž
zástupkyn UNESCO.
lenkou byla i
Sv tov uznávané architektce Irene Wiese von Ofen by asi ohrožení pražských
skvost sv tového kulturního d dictví sotva uniklo. A navíc, a se dívám, jak
se dívám, nevidím možnost, jak by tato relativn nízká budova mohla ovlivnit
pražské panoráma. To spíš bude dob e vid t z okna prezidentské kancelá e
Pražského hradu.
Uznávám, že kdybych se jako prezidentka m la p i každém pohledu ven dívat na
n co, co se mi opravdu nelíbí, doslova mi to p ipomíná chobotnici, možná bych
také volila silná slova, abych ze své nesmírn silné pozice ovlivnila n co, o
em mi rozhodovat nep ísluší.
Dát prostor vizím
Ale vážn . P ijímám, že se nový návrh nemusí všem líbit a je dobré o n m vést
ve ejnou diskusi, protože m že na dlouhou dobu ovlivnit podobu Letenské plán a
celé Prahy. V tomto bod s panem prezidentem souhlasím. Neodpov dné podle m
není mít jiný názor, by by to bylo navzdory všem, ale nep inášet v cné
argumenty, nediskutovat, jen hrozit. To není v souvislosti s touto kulturní
záležitostí cesta pro žádného soudného lov ka, natož pro hlavu státu. Aniž
jsem odbornicí na urbanismus a m stskou architekturu, domnívám se, že kouzlo
Prahy spo ívá také v její pestrosti architektonické. Není to p ece žádný
skanzen, kde by m ly být stavby mladší než z devatenáctého století nejprve
praný ovány a postupn zakazovány, p ípadn nahrazovány upocenými kompromisy,
které nikoho neurazí, ale ani nenadchnou. Nehled na to, že s takovým p ístupem
bychom dnes nem li adu uznávaných skvost , které vznikly díky silné vizi
architekta a establishmentu navzdory. Podobné je to se stavbami nejen v Praze.
Co t eba taková Eiffelovka, kolik lidí jede do Pa íže kv li ní? Své vizi dal
pr chod i Kaplický, my te o ní diskutujme, vyjad ujme své názory, t eba i
bojujme, ale adekvátními prost edky.
Zatímco tém
militantní postoj k výstavb nové Národní knihovny m od pana
prezidenta spíš zasko il, skeptický pohled na možné po ádání olympijských her v
Praze s ním sdílím. P ivazovat se k základ m p ípadného sportovního svatostánku
však ur it nep jdu.
Jan Mates
„Chobotnici“ m
il balon
Jak moc by „letenská chobotnice“ neboli nová budova Národní knihovny narušila
panorama Prahy s Hradem? To se rozhodl zjistit odp rce tohoto kontroverzního
projektu Jana Kaplického pražský architekt Radek Martišek. V era brzy ráno
proto nechal na parkovišti autobus u Letenských sad , kde má futuristická
budova stát, vypustit zelený horkovzdušný balon. Najatá firma ho lany zafixovala
tak, aby vršek byl ve 48 metrech. Této výšky má dosahovat nejvyšší bod budoucí
knihovny.
idi i autobus , kte í se po šesté ráno otá eli na parkovišti, pobaven
pozorovali muže v koši, jak pouští do balonu plameny a huláká na dva kolegy pod
sebou: „Povol! Drž! Zavaž to!“ V té chvíli vyrážel Martišek na Letenskou plá a
na st echy okolních dom po ídit fotografie balonu na pozadí s Pražským hradem.
Jeho kolegové a známí d lali totéž z n kolika míst ve m st . Nejd ležit jší bylo
zjistit, jak by bylo Kaplického „oko nad Prahou“, tedy oválné okno vyhlídkové
kavárny v nejvyšším pat e, viditelné od Vltavy.
Martišek už d íve ve sžíravé recenzi na Kaplického projekt varoval p ed tím, že
autor na fotomontážích zám rn snižuje skute nou výšku budovy v pom ru k okolí.
„N které zákresy do fotografií ve studii pana Kaplického jsou zna n zkreslené.
To by m li vzít v úvahu zejména památká i a nespoléhat se na p edložené
vizualizace,“ napsal.
V tomto ohledu Martiškovi v erejší pokus zrovna nevyšel. Nap íklad z Karlova
mostu, odkud je jeden z nejznám jších výhled na Hrad i Letnou, byl vršek balonu
sotva post ehnutelný. „P i onom obávaném pohledu od eky nahoru to není tak
drasticky p evýšené, jak jsem si myslel,“ uznává architekt. „Ale naopak, p i
pohledu z Letenské plán je to ve skute nosti horší, než to prezentoval
Kaplický. Fotky upravil, aby se zdálo, že knihovna je tak daleko od Pražského
hradu, že to neruší. Ale reáln jsou ob stavby velmi blízko,“ dodává.
Z Martiškovy oponentury, v níž Kaplického knihovnu ozna il za p edraženou,
nebezpe nou a ekologicky nešetrnou stavbu, vycházel i prezident Václav Klaus.
Prohlásil, že je ochoten zabránit jí vlastním t lem.
Martišek platil v erejší „balonovou simulaci“ ze svého. Stála ho prý desítky
tisíc a musel vyb hat n kolik ú edních povolení. Den p ed experimentem také
vyzval dopisem obyvatele dom , z nichž je na místo dobrý výhled, aby balon sami
vyfotili a obrázky mu poslali e-mailem. Odpoledne se u n j sešlo p es 120
fotografií. P esto se organizátor m nepoda ilo po ídit fotky z n kterých
zajímavých míst. Nebylo dost asu. Balon se m l podle plánu vznášet nad stromy
od 6.00 do 7.30. Už po necelé p lhodin jej však museli stáhnout dol . Za ínalo
být totiž p íliš horko a balon se ve stoupajících proudech teplého vzduchu
nebezpe n naklán l.
„Museli jsme to zabalit, hrozilo, že by balon spadl na autobusy,“
balonového týmu.
ekl šéf
Co vede Martiška k tomu, aby investoval tolik pen z a energie, když s projektem
nemá nic spole ného?
Architekt íká, že se p vodn cht l zú astnit architektonické sout že na
knihovnu, ale záhy dosp l k záv ru, že je šitá na míru Kaplickému. „Ze
zpytlíkované sout že vyšel pro m extrémn neuspokojivý návrh. To m dráždí,“
vysv tluje svou motivaci.
Prof. František
erný, teatrolog
Knihovnu nelze stav t zbrkle
T ší m , že mnoha lidem velmi záleží na tom, aby budova, která má po dlouhá
léta svým zp sobem tak íkajíc navždy sloužit jako druhá budova Národní
knihovny, byla domyšlena jak po stránce architektonické, tak provozní. Diskusi
o vyhlédnutém míst na okraji Letenské plán m li bychom ale snad zatím
ponechat stranou. Považuji totiž za š astný nápad v lenit budovu do
polokruhového historického panoramatu Prahy, vzty eného nad Vltavou, které
za íná Pet ínem, vrcholí Hrad anami a kon í parky na Letné jako vzkaz
budoucnosti z našich as .
Souhlasím s panem editelem Vlastimilem Ježkem, že budova by m la být moderní,
lépe e eno sou asná, souznící s vývojem architektury na rozhraní 20. a 21.
století, avšak dovoluji si upozornit, že i díla moderních architekt mohou
podléhat odborné kritice, protože ne všechna jsou bez problém .
Hlavní otázkou, která m te nad projektem sv tov proslulého architekta Jana
Kaplického, vít ze nedávné sout že, zajímá, je, zda objekt skute n odpovídá
cíl m, jimž má sloužit, totiž složitému a náro nému provozu. Zatím se k této
otázce ve ejn žádný odborník nevyjád il. (Z vnit ku budovy jsou v médiích
informace hlavn o tom, že z jejího vršku bude vid t až na Starom stské
nám stí, jako by ta stavba m la být rozhlednou, a o kavárnách a výstavní síni.)
Já mám jen jednu p ímou otázku: bude možno zde alespo n kde, t eba jen
v n kterou ro ní dobu, studovat knihy a asopisy i p i denním sv tle?
Vadí mi výška Kaplického blobu
Umíst ní knih do n kolikapatrového podzemního skladu, s nímž po ítá architekt
Kaplický, nebylo prý v podmínkách sout že, tak zvaném zadání, uvedeno. Takové
ešení je ale jist možné. Ve sv t , v n mž ro n vycházejí miliony knih, už
ur ité zkušenosti získali. Již v roce 1956 jsem takové ešení vid l ve Státní
knihovn v Pekingu. V každém p ípad je tu ale jedna nesmírn vážná otázka: jsou
zkušenosti s podzemními sklady knih ve sv t opravdu dobré? Nehrozí vzácným
fond m ve velké asové perspektiv vlastn nebezpe í? To ovšem musí posoudit
knihovníci, kte í se po celém sv t touto problematikou zabývají. Odpov dné
zodpov zení této otázky je tím spíše t eba, že v projektované budov má být
umíst n i Státní knihovní fond, což není b žná knihovna, ale st ežený archiv
nebo muzeum eských knih, s nimiž b žný návšt vník knihovny v tšinou nikdy
nep ijde do styku.
Pokud jde o exteriér knihovny, názory na n j se velmi liší, m li bychom být
velmi uvážliví. Mám jen jednu zásadní kritickou výhradu. A to je výška 48
metr . Takový betonový val, by svítící barvami, vid ný z mnoha míst by
brutáln narušil panorama Prahy, což nelze p ipustit. Jsem však proti i
z d vodu daleko zásadn jšího. Vysoká stavba by totiž otev ela cestu k dalším
vícepatrovým budovám v této oblasti. Lidé, kte í dnes odpovídají za Prahu
blízké i vzdálené budoucnosti, památká i, vládní i pražští initelé i
samoz ejm samo vedení Národní knihovny, dosp jí jist k témuž názoru a
dosáhnou i snížení výšky – zdá se mi asi o t etinu. Konec konc , který
mimo ádný pražský projekt prošel hned v první verzi? P ipome me si t eba stavbu
Národního divadla, dostavbu svatovítské katedrály i žižkovský Všeobecn
penzijní ústav architekt Havlí ka a Honzíka. Velké stavby se jaksi nedají
p ipravit zbrkle. Na projektu bude t eba ješt zapracovat. Stavba Národní
knihovny se totiž musí poda it!
Bibiana Be ová
Naši kverulanti
Diskuse kolem sout že na projekt nové budovy Národní knihovny nabrala v minulém
týdnu obrátky. Den po sarkastické p ednášce architekta Jana Kaplického v Senátu
podalo jeho osm neúsp šných konkurent stížnost k antimonopolnímu ú adu.
Architekti z ateliéru HŠH, kte í v sout ži na novou budovu Národní knihovny
(NK) v Praze na Letné skon ili se svým návrhem na t etím míst , riskli nálepku
kverulant a ublížených hoch a podali stížnost na pr b h výb rového ízení. V
esku se obrátili na Ú ad pro ochranu hospodá ské sout že, v Pa íži na
Mezinárodní svaz architekt (UIA). Vadí jim, že Jan Kaplický a jeho studio
Future Systems, vít zové sout že, nedodrželi jednu ze závazných podmínek –
umístit nejobjemn jší ást objektu, tedy sklad knih, nad zem. Návrh Kaplického
jej má pod zemí, což mu umožnilo zmenšit hmotu nadzemní ásti budovy. „Národní
knihovna rok zpracovávala zadání pro architektonickou sout ž, v n mž ozna ila
národní konzerva ní fondy za srdce budovy, prop j ující celé stavb jedine nou
atmosféru. Dnes jejich význam snižuje na úrove ve ejných záchodk s tím, že
p edstavují asi jen t ináct procent plochy budovy, zatímco sociální za ízení
sedmnáct,“ naráží architekt Tomáš Hrade ný na prohlášení Vlastimila Ježka, že
zlatý fond tvo í pouze zlomek z deseti milion knihovních svazk . „Chceme
slyšet seriózní argumenty, co porotu k tak diametrální zm n názor
motivovalo,“ dožaduje se.
Dokola opakovanou mantrou vedení knihovny je kvalita architektury. Ta prý byla
pro porotce ur ující, zejména když až 80 procent návrh obsahovalo chyby.
editel knihovny Vlastimil Ježek podotýká, že ani skvostný vysíla na Ješt du
Karla Hubá ka by nestál, kdyby se porotci striktn drželi formálního zadání.
Vedle pragmatického lp ní na lite e zákona apeluje na hodnoty nad asové. Takový
argument však Hrade ný nebere. Benevolence k závazným pravidl m je podle n ho
d vodem, pro je v esku architektonických sout ží tak miziv málo, zatímco
nap íklad v sousedním N mecku se vypisují na každou školu i policejní stanici.
„V esku ani na Justi ní palác za dv miliardy neexistuje architektonická
sout ž,“ poukazuje architekt.
K ateliéru HŠH se p ipojilo dalších sedm eských kancelá í, které neusp ly hned
v prvním kole; s žádostí o prov ení regulérnosti sout že se na UIA jakožto
svou servisní organizaci obrátila už koncem b ezna i eská komora architekt
( KA). Ta v minulém týdnu obdržela kritické podn ty k sout ži od partnerské
profesní komory v N mecku. UIA ob komory ujistila, že žádosti šet í a
v dohledné dob vydá oficiální stanovisko. „Pokud sout ž prohlásí za
neregulérní, m la by se znovu sejít porota, rozhodnutí revidovat a zm nit
po adí,“ míní p edseda KA Dalibor Borák. Precedens pro takový verdikt však
neexistuje.
editel Ježek doufá, že jak UIA, tak antimonopolní ú ad rozhodnou
brzy, tuzemská instituce je vázána zákonnou lh tou šedesáti dn . Zatím její
ú edníci ani nev dí, jestli jim p ísluší stížností se zabývat. D sledky
rozmanitých variant verdikt Ježek p edjímat odmítá.
Nejasností je zatím až p íliš. NK nap íklad stále nevlastní pozemky, na kterých
má novostavba stát. Zastupitelé sice p evod odsouhlasili už loni na ja e,
p esto knihovna s m stem zatím nepodepsala ani smlouvu o smlouv budoucí,
kupní. M sto totiž požaduje, aby NK za to, že pozemky získá za zvýhodn nou
administrativní cenu 31 milion , zaplatila p emíst ní tramvajové smy ky Na
Špejcharu jinam. Podle radního pro dopravu Radovana Steinera jde ádov o
desítky milion korun, p esnou studii magistrát nechá zpracovat. Ježek však
další finan ní závazky odmítá s vysv tlením, že m sto n kolikrát ve ejn
p islíbilo vzít tyto náklady na vlastní bedra. „Národní knihovna ve svém
investi ním plánu dopravní stavby nemá,“ ironizuje editel, který p esto v í,
že s m stem spole nou e najde. Jinak je p ipraven požádat o intervenci
ministra kultury i vládu.
Týden 21/07
Jan Mates
Chobotnice se líbí spíš muž m
Architekt Jan Kaplický nedávno na pražské p ednášce prohlásil, že jeho návrh
nové budovy Národní knihovny se líbí deseti milion m ech . Nyní už lze s
jistotou íct, že zna n p ehán l.
Z pr zkumu agentury Median, který si zadalo vedení Národní knihovny a MF DNES
jej získala, vyplývá, že „letenská chobotnice“ se líbí 55 procent m ech ,
kte í projekt znají. (V tšina ech v pr zkumu ekla, že návrh nedokáže
posoudit.) A dev tapadesát procent souhlasí s tím, aby stála na Letné poblíž
Pražského hradu. „Jsou to velmi dobré výsledky vzhledem k dob , kdy se ten
pr zkum d lal. Bylo to totiž v týdnu, kdy se k návrhu negativn vyslovil
prezident Klaus,“ soudí editel Národní knihovny Vlastimil Ježek. „Jsme na tom
lépe než radarová základna a doufám, že stát bude obojí,“ dodává. Zastánc
Kaplického návrhu je výrazn více mezi muži než mezi ženami. Ode teme-li
všechny, kdo projekt neznají, pak se „chobotnice“ líbí 64 procent m muž a 45
procent m žen. Nejvíce obdivovatel má futuristický koncept knihovny ve
st ední generaci, tedy mezi lidmi ve v ku od 30 do 50 let, mén se líbí mladým
lidem a d chodc m. Množství kladných hodnocení stoupá s dosaženým vzd láním.
Budova se líbí spíše vysokoškolák m a lidem s maturitou. Mezi lidmi se
základním vzd láním má jen ty ia ty icet procent fanoušk . Pozoruhodné jsou
postoje Pražan . Zatímco v hodnocení líbí–nelíbí významn nevybo ují
z celostátního pr m ru, výrazn mén než obyvatelé zbytku zem jsou naklon ni
umíst ní budovy na Letné (55 procent Pražan je proti).
Nová budova Národní knihovny má vyr st na okraji Letenské plán do roku 2010.
M la by stát zhruba dv miliardy korun.
Mezinárodní sout ž vyhrál návrh ateliéru Future Systems echoangli ana Jana
Kaplického. Není ale jisté, že to bude on, kdo budovu postaví. Mezinárodní unie
architekt (UIA) eší stížnost dalších ú astník sout že, kte í považují její
pr b h za neregulérní. Kaplický v rozporu s p vodním zadáním umístil v tšinu
knih do podzemí. Verdikt UIA by m l padnout v p íštích týdnech.
Petr Adler
Blob na Špejcharu
Než si za neme povídat o výhodách a nevýhodách návrhu nové Národní knihovny
kousek od Špejcharu v Praze, musíme si ujasnit n co úpln jiného. Zastánci i
odp rci návrhu Jana Kaplickeho se shodli na popisu té v ci. Užívají k tomu
výrazu blob.
No, a to je výraz, který by se zasloužilo alespo p eložit. Pro tzv. moderní
v dátory je blob zkratkou, jak jinak, pro výraz „Binary Large OBject,“ což je
soubor binárních údaj uložených v soustav
ízení databáze jako jeden celek.
V tšinou jde o obrázky, zvukové soubory a jiné smíšené soubory pro
multimediální projekty. Po íta oví znalci dokonce v dí, že jsou programáto i,
kte í skladují jako binární bloby i kódy pro soubory pokyn (executable files).
Tohle ovšem asi nemá nic spole ného s vizí Mistra Kaplického. Když p jdeme
v d jinách trošku do p edpo íta ové éry, zjistíme, že Blob byl hlavním hrdinou
stejnojmenného filmu z roku 1958. Šlo o tzv. v decko-fantastický film, v n mž
jakýsi mimopozemš an, p edstavovaný obrovskou amébou, dává pocítit svou
p ítomnost malé vesni ce n kde v Pennsylvanii. Ta vesni ka se jmenuje
Downington a ten film málem zapadl, nebo jeho výrobci nem li dost pen z, aby
ho jakkoliv zviditelnili. M li ovšem velké št stí: hlavní pánskou postavu
vytvo il Steve McQueen, do té doby hollywoodský Nikdo. Pak se ale McQueen
objevil v televizním seriálu Hledán: mrtvý nebo živý (Wanted: Dead or Alive) a
jeho mužné rysy upoutaly pozornost zvlášt dámské ásti obecenstva. The Blob se
s tím svezl a stal se mezinárodn úsp šným filmem.
A tak sl vko blob vkrá elo úsp šn do americké angli tiny. Jednou z výhod pán
Kaplického projektu je, že jeho knihovna se nebude p elévat z místa na místo,
jako to mívají améby ve zvyku. Stínit ovšem bude zhruba stejn jako jiná
stavba, která kdysi hyzdila Letenskou plán jen kousek opodál: socha
velikánského v dce všech národ Josefa Vissarionovi e Stalina, zobrazená
tenkrát i s klakou v rných soudruh a soudružek, kte í k jeho sláv nesli
prapory nebo co to nesli.
Maestro Kaplický se proslavil všude jinde, jen ve svém rodišti nikoliv.
Ponechme stranou otázku, ím že se to v zahrani í proslavil, i když jedna
poznámka sem pat í: zastánci blobu na Špejcha e se ohán jí výst ižkem
z britského listu Daily Telegraph, který ozna il stavbu ob ího nákupního
st ediska v Birminghamu za „nejvíce vzrušující stavbu v celé monarchii“. Ten
cintát má pár drobných chybi ek. V první ad , lidé se mohou vzrušit radostí,
ale také vztekem. Za druhé to íká n co moc špatného o sou asné Velké Británii,
když má být obchodní st edisko ozna eno za vrchol architektonického myšlení.
Tady musím p iznat, že vím, o em mluvím: vždy se ervenám, když n kdo
vychvaluje kanadský Edmonton, v n mž bydlím, jen proto, že je to sídlo
nejv tšího obchodního st ediska na sv t . Jako kdybychom tady - krom dlouhých
zim - nem li v bec nic jiného. A hlavní chybi kou cintátu z Daily Telegraph je,
že staví na hlavu r ení, že doma není nikdo prorokem: Maestro Kapli ky usp l
p ece, sakra, v Anglii, a to ho p ece samoz ejm oprav uje k tomu, aby nám
plácl blob na Špejchar a my, pitomí eští Honzové, abychom se v doprovodu
našich nemén pitomých Ma enek, tiše obdivovali. M žeme být v bec rádi, že
k nám sestoupil ze svého Olympu Stirlingovy ceny za tiskové st edisko na
kriketovém h išti Lord‘s v Londýn . Tomu se íká Minderwertigkeitskomplex.
Na celém tom sporu je nejzajímav jší n co jiného. T eba to, že bývalý eský
president Václav Havel se k projektu vyjád il tak, že sepsul všechny, kte í s
ním nesouhlasí, a navíc nazna il, že jaképak blahoslavení bu tež chudí duchem,
nebo pakliže se odp rci blobu na Špejcha e pletou do sporu ve vyšších sférách,
kam by nem li mít nárok ani nakouknout, otravují nám, duševní elit národa,
vzduch a - všeobecn
e eno - nás zdržují. Úpln p vodní popud k nadsko ení
Václava Havla asi zp sobil, jako už ostatn tolikrát, jeho nástupce v ú ad
Václav Klaus, který pro zm nu sepsul celý projekt, aniž by m l za nezbytné se
osobn ot ít o jeho autora.
Ozvaly se hlasy, že celý zp sob sout že byl pon kud neregulérní a že celý výb r
byl uspo ádán tak, aby nemohl vyhrát nikdo jiný než Jan Kaplický. Jestli to je
pravda nebo ne, to nech rozhodnou pat i né ú ady, a v me, že to rozhodnou
spravedliv .
Avak jestli Maestro Kaplický p sobil tak dlouho ve Velké Británii, musel
zaslechnout n kdy výrazy jako „Not really playing the game“, p ípadn „Not
sporting enough“. Tyhle v ty jsou základem smyslu pro tzv. fair play, což je
nádherný koncept, který se zrodil práv ve Velké Británii. Kdyby Maestro
Kaplický tenhle zp sob sout žení znal, dávno by vyzval k nové sout ži, místo
aby íkal opovržliv , když n kdo vyjád í nad jeho nápadem pochyby, že m že
odpov d t „leda no comment“.
Pakliže se tená po p e tení až sem domnívá, že se mi ten blob na Špejcha e
nelíbí, neplete se. Osobn mi to p ijde jako ten nejzb silejší výraz
narcisismu. Možná se pletu, možná se nepletu. Já to nevím a neví to ani
Maestro Kaplický. Ale hlavn : opravdu, ale opravdu si nep eju, aby m kv li
poctivému názoru kdokoliv jakkoliv ok ikoval, že do stavby na ve ejném
prostranství a za ve ejné prachy nemám, coby ve ejnost, právo co kecat.
Neviditelný pes 30.5.2007
DOPIS
Panu architektovi Kaplickému
Praha, Žižkov
Vážený pane architekte,
odpus te, že Vás jako zcela neznámý ob an eské republiky oslovuji
v souvislosti s Vaším vít zným návrhem na novou budovu Národní knihovny
v Praze. iním tak ze dvou d vod . Prvým je skute nost, že jako investor (ony
t i miliardy korun p islíbené na výstavbu ze státního rozpo tu totiž platím já
a další mí spoluob ané, kte í platíme v této zemi dan ) mám zájem na tom, aby
bylo s mou investicí smyslupln naloženo a není mi jedno, co se za mé peníze má
stav t. Druhým je moje lítost nad tím, že se stáváte ob tí chyb, které jste
neud lal, a kritiky, která by nem la pat it Vám, ale n komu úpln jinému. Zdá
se, že jde o veliké nedorozum ní, které bych rád v následujících odstavcích
objasnil.
Hlavní potíž spo ívá v tom, že n kdo n kdy n kde vyslovil tezi, žel nikdy ni ím
nepodloženou, že Praha pot ebuje novou dominantu. Od této „myšlenky“ již nebylo
daleko k tomu, aby uzrála další ni ím nepodložená teze, že se touto dominantou
má stát nová budova Národní knihovny. Holá pravda je však taková, že eská
republika (nikoliv nutn Praha) pot ebuje novou Národní knihovnu. To vše. Že
chce zárove , aby šlo o stavbu architektonicky kvalitní, je chvályhodné. Nic
víc, nic mí .
Další potíž nalezneme v zamýšleném umíst ní budoucí knihovny. Apriorní
doktrína, že vše národní musí být nezbytn v Praze, je jenom další ni ím
nepodloženou tezí.
T etí potíž spat uji v tom, že ambiciózní hybatelé d ní, tedy ti, kte í celý
zám r výstavby p ipravovali a nakonec i ve ejnou sout ž k tomu organizovali, si
vzali za cíl, že autorem nové budovy musí být sv toznámý architekt. Jde však
jenom o další ni ím nepodloženou tezi v ad , dopln nou úvahou, že vývoj
architektury v Praze se nesmí zastavit.
Je nasnad , že z takových potíží nemohlo vzejít nic víc, než velké
nedorozum ní. Když k tomu p idáte t žko sd litelnou zkušenost všech emigrant ,
že to v echách nikdy nem li lehké, natož aby nám snad sm li radit, snadno
získáte ve výsledku pocit k ivdy, uražené d stojnosti a smutku z nevd ku.
Omlouvám se za tento pon kud sarkastický úvod, považoval jsem ho za nutný,
nebo mám dojem, že v podmínkách, které jsem popsal, Váš odvážný návrh prost
usp t nemohl. Mohl vyhrát sout ž, ale nemohl usp t. Aniž byste si to možná
p ál, ve ejné mín ní investora ( eských da ových poplatník ) se rozd lilo na
„líbí – nelíbí“, což je pro architekta snad to nejhorší, co se mu m že stát.
Mám na mysli situaci, kdy investor neví, co chce.
Asi nebudete chtít v d t, do které skupiny pat ím já sám. Jsem totiž pouhý laik
a nejsem hoden zpochyb ovat rozhodnutí mezinárodní poroty. Aniž bych se cht l
Vašeho vít zství jakkoliv dotknout, stejn Vám to sd lím: m se váš návrh líbí
i nelíbí. Hned vysv tlím pro to i ono a pro si v bec dovoluji mít n jaký
názor. Architektura jako svébytné um ní je na tom úpln stejn jako všechny
ostatní múzy. Je ur ena lidem. Tak jako t eba nemúzické pivo. Proto si dovoluji
o ní psát a hodnotit jí. Tak jako mi n jaké pivo chutná nebo nechutná, a koliv
o jeho va ení nic nevím, tak se mi n jaká opera líbí nebo nelíbí, a koliv
nevím, jak se rozepisují jednotlivé party, nebo budova líbí i nelíbí, a
nevím, jak ji postavili. Ale co víc! Já dokonce mám názor i na to, jestli je
pivo studené nebo teplé nebo má i nemá správnou míru. A tak si také troufám
mít názor na to, jestli je stavba hezká nebo ošklivá, jestli respektuje vztahy
ke svému okolí a zda je dob e umíst na. K tomu jen n kolik poznámek.
K Tan ícímu domu bylo napsáno mnoho kritiky v tom smyslu, abychom nekritizovali
Váš návrh, když ten d m na náb eží je strašný. Dávám každému právo myslet si,
že je ten d m ošklivý. Co tomu domu dle mého názoru nikdo nevezme je fakt, že
ve svém celku nijak nenarušuje okolní zástavbu, ani výškov , ani hmotou, a že
ve vn jším výrazu usiluje o co nejohledupln jší replikaci tvarosloví, kterým je
charakterizována celá náb ežní fronta dom , až po nezbytnou kouli na st eše,
zde modernisticky provedenou v kovové sí ovin . Podobný respekt však u Vaší
knihovny, pane architekte, nenalézám. íkáte, že Vás inspirovaly tvary barokní
Prahy. A jsem však pátral sebepe liv ji, nikde jsem v Praze barokní, ani té
secesní, ani v rondo-kubistické ani v jiné nenalezl hyperbolu nebo parabolu.
K ivky, které jste ukazoval v senátu ano, kruhy, pravidelné oblouky, výse e,
úse e ba dokonce i spirály. Vše hezky pravidelné, dekorativní a s jasným
zám rem poskládané v celek, který vyza uje genia loci. Váš blob nic z toho
nemá. Proto se mi nelíbí.
N kdo také íkal, že když se stav la Eiffelovka, taky bylo mnoho protest a
dnes je to dominanta Pa íže a symbol Francie. V c má ale há ek. Eiffelovka není
francouzskou národní knihovnou, je to rozhledna. V Pa íži jsou dv p íhodná
místa, odkud se dá shlédnout dol na m sto. (Jsou i další, ale ta mi tak dobrá
nep ipadají.) Jedním je Mont Martre. Z n j je vid t Louvre a p ilehlé paláce,
d dictví král , kolem Pa íž m š anská, pak m sto bulvár barona Haussmana a
teprve za nimi, na Martov poli, se ty í Eiffelovka. A daleko vpravo La
Défance, moderní tvr . Z Eiffelovky to m žete všechno vid t zase obrácen ,
vlevo moderna, uprost ed bulváry, pak ást královská a m š anská a nad tím hora
um lc – Mont Martre. Praha je na tom trochu jinak než Pa íž na konci 19.
století. Rozhledny už má, jednu na Pet ín a druhou na Žižkov . Má-li však
Vaše budova sloužit jako rozhledna, nic proti tomu nemám. Jako rozhledna se mi
líbí.
Trochu mne ovšem d sí p edstava nekon ící fronty turist , postupující zvolna od
stanice metra ke vchodu do Národní knihovny, stoupající až k onomu oku nad
Prahou a po po adatelem odm ených 15 sekundách kochání výhledem na Prahu se
vracející k východu, jak se ta fronta, v níž je zakázáno mluvit, vine mezi
tená i a poslední platící návšt vník je p ijat p l hodiny p ed zavírací dobou.
To byste si jist nep ál. Ale to víte, my eši jsme schopni takto zlikvidovat i
krajanovo dílo. Možná, že na tu knihovnu asem p ilepíme n jaká erná mimina,
jako na tu žižkovskou v ž. To by byl kone n fór hodný Švejk z naší kotliny.
Úpln na záv r bych rád p ipojil n kolik slov út chy. Z toho, že jste vyhrál v
naprosto nesmysln vyhlášené sout ži, si nic ned lejte. Už jste asi zapomn l,
že tady v echách je vždycky všechno trochu jinak, než se to navenek tvá í.
Všechno zavinil n kdo jiný než vy, takže nesmutn te. Celé je to od za átku
nedorozum ní.
Praha nepot ebuje novou knihovnu, pot ebuje ji eský stát. Nepot ebuje novou
rozhlednu ani jinou stavební dominantu, pot ebuje (p ipustíme-li už Prahu jako
to nejsprávn jší místo) knihovnu, a to je barák pro knížky a tená e.
Nepot ebuje však knihovnu na poštovních známkách, ale skute nou, hodnou toho
jména. Nepot ebuje, aby ji postavil sv toznámý architekt. Sta í autor, který
bude ctít genia loci tam, kde nakonec bude knihovna stát.
eši Vás obelhali a
te na Vás ješt úto í. Nevd ný národ. M li by si zamést p ed vlastním prahem,
v parlamentu, ve vlád a ve vedení národní knihovny. A pokud to neud lají, tak
jim nic nestavte. Nezaslouží si to. Já taky ne.
V dokonalé úct
Jan Hák
Výb r z hlas pro a proti
Ji í Dientsbier: "Kaplického návrh se mi velice líbí a diskusi o n m chápu jako
projev eské malosti. Jsme sou ástí moderní Evropy a m li bychom být rádi, že
p i vyhlášení mezinárodní sout že se o Prahu zajímají sv toví architekti, jako
je i pan Kaplický. Je p ece skv lé, že ech pat í k sv tové špi ce. Vidím v tom
ale i tradi ní eský strach z ehokoli neobvyklého. Vždy kolik bylo diskusí
t eba kolem stavby Obecního domu v Praze. Dnes je to turistická atrakce a nikdo
o n m nepochybuje."
Rostislav Švácha, teoretik architektury: "Návrh se mi líbí,(...) ale mám
pochybnosti o vztahu té padesátimetrové žabi ky ke svatovítské katedrále."
Jan H ebejk: "Diskuse je podle mého názoru úpln v po ádku. Je to dílo
razantní, proto i kontroverzní, a bylo by jen smutné, kdyby nevyvolalo zájem a
diskusi. P ipadá mi však naprosto nesmyslné zpochyb ovat sout ž i výb r
pozemku, vždy byla šance mluvit o tom mnohem d ív. Myslím, že v tšinou jsou to
jen zástupné argumenty pro lidi, kterým se návrh prost nelíbí. Mn se naopak
líbí ohromn . Jen tu purpurovou barvu, které je tam všude plno, nemám moc
rád."
Zden k Lukeš, istorik architektury, Instinkt "Jsem nadšený, protože Kaplický je
jeden z nejvýznamn jších architekt sou asnosti a m že to být stavba
srovnatelná s takovými monumenty sou asnosti, jako je opera v Sydney, kupole na
Reichstagu i Centre Pompidou v Pa íži."
Vaclav Havel: "Letná nemá identitu... Samoz ejm že existuje mnoho variant
ešení, už za první republiky o tom p emýšleli. Toto p emýšlení m lo vyvrcholit
v sout ž na budoucí podobu Letné, a to p ed deseti lety... teprve potom na
návrh nového sídla knihovny. Za tuto nešikovnost m že samoz ejm magistrát se
svým absolutn urbanistickým necitem, nesmyslným souhlasem s rakovinovým
bujením m sta, se svou korupcí. Ale za to nem že pan architekt Kaplický."
Jana Tichá, teoreti ka architektury: "Nesmí to být d m jako každý jiný, má
nejen právo, ale p ímo nárok na výjime nost. Má být dominantou, má zá it. V bec
se nebojím, že by lesklý vrcholek knihovny v barv perlivého šampa ského
zastínil Pražský hrad.", Hospodá ské noviny.
Zden k Trinkewitz, d chodce: "Bestia triumphans se probudila jako hororová
Godzila. Vrcholová komise našich intelektuál a um nov dc vybrala projekt
nové Národní knihovny, který p ed neopakovatelné panorama Pražského hradu má
navršit obludnou hromadu, p ipomínající haldu d lní hlušiny, nebo v ješt
horším srovnání ob í exkrement.
Je neuv itelné, jak ve snaze p ekonat údajnou " eskou malost" a vykompenzovat
si vlastní deficit sv tovosti, jsou naši worldmeni obojího rodu ochotni
znešva it neopakovateln krásnou tvá Prahy, kterou nám odkázala minulá
staletí. ...To, co nabídl architekt Jan Kaplický, dlouho p sobící v exilu ve
Velké Británii, je vnit ní architekturou a infrastrukturou pro pot eby Národní
knihovny možná špi kov funk ní, ale naprosto neslu itelné se skute ností,
duchem a tradicí pražské architektury a urbanismu. Doposud vždy platilo, že
architektonické ztvárn ní každé stavby by m lo odpovídat jejímu funk nímu
ur ení...Neumím p edstavit, jak by neforemná hromada mohla vyjad ovat smysl a
význam národního a sv tového písemnictví."
Hana Kratochvílová
Architekt, nebo bavi ?
Koho jsme hledali pro návrh nové budovy Národní knihovny? Proslulý výrok pana
Kaplického „Cht l bych vid t tvá e autor ošklivých dom “ je neot elou
invektivou koleg m, kte í „jsou šediví, nemají rande a nerozumí proto kráse“.
Výroky zapadají do uk ivd né mantry pana Kaplického, která tr í ze všech jeho
minulých i sou asných interview. Tvá pana architekta Kaplického známe, už p ed
rokem vizioná sky ilustrovala lánky o sout ži na Národní knihovnu. V kontextu
zábavných invektiv Jana Kaplického koleg m nerozumím podrážd nému odmítání
kritiky a ignorování otázek. Pro vyvrácení pochybnosti nesta í povzdech, že „o
kráse nikdo nemluví“, ani p sobivé lí ení jak parterem knihovny budou „protékat
pot ky s barevnou nemrznoucí vodou“. To alespo m naopak ješt víc
zneklid uje.
Národní knihovna zorganizovala na p d senátu pro politiky a ve ejnost
p ednášku, která m la návrh knihovny p iblížit. Pan Kaplický ji ale pojal jako
zesm šn ní prý pouze dvou existujících kritik . Jedním z nich je prezident,
který návrh v cn kritizoval. Odpov dí na otázky a kritiku byly p ízemní
invektivy zakomponované do prezentace práce Future systems. Jediné dv v tší
realizace (tribuna na londýnském kriketovém h išti a obchodní d m
v Birminghamu) a ml ení britské královny k nim, m ly být z ejm zdrcujícím
argumentem. Pan Kaplický nemá zkušenosti s ve ejnými zakázkami, a z ejm proto
nechápe odlišnost situace - investorem Národní knihovny není kriketový klub
nebo obchodní et zec, ale stát, takže je samoz ejmostí odpov d t ve ejnosti na
otázky a pochybnosti. Ale diskuzi arogantn odmítají i zástupci Národní
knihovny. Zarážející bylo vylou ení dotaz již na tiskové konferenci p i
vyhlášení vít ze. Neuv itelné je i to, že zástupce ve ejné instituce cílen
organizuje strhující „one man show“, na které se editel Národní knihovny, pan
Ježek, ozna í za „p edskokana“. Toto p edstavení ješt víc prohloubilo mé
pochybnosti o celé sout ži. Pro novou národní knihovnu jsme hledali architekta
a ne bavi e, pokud vím. Zasloužili bychom si i vyjasn ní okolností pr b hu
sout že - práv probíhá prošet ování Mezinárodní unií architekt na základ
protestu eské komory architekt . Reakci pana Kaplického „M li by dostat p es
prsty“ ponechám bez komentá e, jen doplním, že protest pozd ji podala i n mecká
komora architekt . Místo show chci znát odpov di na v cné otázky, n které
položil již pan prezident a architekt Martišek:
1. Na základ
eho Národní knihovna p ehodnotila striktní stanovisko k umíst ní
vzácných národních fond ? N které sv tové knihovny tento automatický systém
skladování odmítly - nejde tedy ani o neznámé a ani o jednozna né ešení.
2. Národní knihovna umíst ní sklad nad zem v programu uvedla jako závaznou
podmínku a v sout žních podmínkách stanovila, že za nedodržení závazných
podmínek je porota povinna návrh vylou it. Návrh Future-systems tuto podmínku
nedodržel a p esto zvít zil, což je neuv itelný skandál a vypadá to, že bude
mít soudní dohru! P edsedkyn poroty argumentovala, že 30 návrh , které tuto
podmínku porušily, nevylou ili a nemohou se tedy cítit poškozeni - naopak,
poškozeno je p ece zbývajících 350 tým , které podmínku korektn dodržely! A
t ch 350 tým , v p ípad neexistence této podmínky, by pracovalo také s mnohem
menším objemem a p edložilo jiná a možná lepší ešení. Pokud se podmínka
umíst ní sklad výlu n nad zem tedy ukázala jako chybná, m l by zadavatel tuto
chybu s plnou odpov dností p ijmout na sebe a sout ž opakovat. Arogantní
ok ikování kritik je zarážející a vyvolává pochybnosti, zda v bec bylo smyslem
sout že najít nejlepší návrh?
3. Umož uje automatizovaný systém odd lit vzácné knihy od banálních brožur nebo
bude první výtisk Erbenovy Kytice v sousedství p íru ky pro chovatele? Jak bude
v jednom velkém nep epaženém prostoru skladu knih ešena požární bezpe nost
p edevším vzácných a nenahraditelných tisk ?
4. Zákresy návrhu pana Kaplického do fotografií byly zpochybn ny - zmenšení
budovy v uli ním pohledu doložil pan Martišek diagramem. Památká i musí mít pro
posuzování reálnou dokumentaci - budou zákresy ov eny?
5. Future-systems se dopustil p i návrhu zarážející chyby: rampu pro t lesn
postižené navrhl v polovi ní délce než by správn m la být. Nejde o podružnou
konstrukci, ale výrazný prvek návrhu - jedna z fialových p ístupových cest. I
toto vyvolává pochybnosti, zda Future-systems je schopen zvládnout tak náro ný
úkol. Krom obchodního domu v Birminghamu, který se ale se složitostí ešení
velké knihovny nedá srovnávat, realizoval jen drobné stavby a zabývá se
p edevším designem spot ebních p edm t .
6. Je v po ádku, že v návrhu Future-systems je návšt vník knihovny nucen
nastupovat do budovy druhým podlažím? Obsazení podzemí kompletním skladem knih
- krom toho, že jde o porušení programu sout že - nutí umístit parking do
parteru. Parter by ale v m stské zástavb , myslím, m l mít smyslupln jší
využití.
7. Pochybnosti vyvolávají náklady na realizaci mimo ádn atypické stavby.
Odhady jsou až dvojnásobné. Je náš stát v tak dobré finan ní situaci, aby si
mohl dovolit takovou stavbu? Budou náklady prov eny nezávislými odborníky?
8. Je zvláštní, že se tak významné a zajímavé sout že nezú astnily sv tové
špi ky. Tento zarážející fakt nahrává spekulacím, že d vodem ignorování sout že
byla výmluvná sestava poroty, která nazna ovala vít zství práv Jana
Kaplického. Odtajní kone n pan Ježek, které sv tové špi ky obeslal výzvou
k ú asti v sout ži a jak reagovaly?
A kdo to všechno zp sobil?
Jan Kaplický ? 1937 v Praze u Vystudoval ateliér aplikovaného um ní a
architektury na VŠUP. P ed odchodem do Velké Británie v roce 1968 stihl
navrhnout nap íklad lávku spojující d m Jaroslava Dietla se zahradou nebo
rodinný d m v Podolí. Pracoval pro slavné architektonické kancelá e Piano &
Rogers nebo Foster Associates, spolupracoval s NASA. V roce 1979 s Davidem
Nixonem založil vlastní kancelá nazvanou Future Systems, kde je od roku 1989
jeho partnerkou Amanda Levete. V roce 1993 p išel mezinárodní úsp ch: druhé
místo v mezinárodní sout ži o novou podobu francouzské národní knihovny. Jan
Kaplický získal prestižní architektonickou Stirlingovu cenu za noviná ské
centrum na londýnském kriketovém h išti, následoval slavný návrh obchodního
centra Selfridges v Birminghamu, nejnov ji pak vít zství v sout ži na výstavbu
nové budovy Národní knihovny v Praze. Jan Kaplický napsal knihy Album, Sketches
(1941-2005), eská inspirace, byl o n m nato en dokumentární film Profi l. Žije
v Londýn , je svobodný, v roce 1995 se mu narodil syn Josef.

Chobotnice, blob, muchomůrka letenská, Kaplického

Transkript

Podobné dokumenty

Oskary a Maliny II. Dnes začneme odjinud, ale nemějte obavu, že

Zprávy ze zahraničí

16.

Stáhnout pravidla