âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU

Transkript

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
ROâNÍK XVIII. • PROSINEC 2011 • âÍSLO 4
Z OBSAHU:
• Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm
masného skotu – XV. díl
• Chov masn˘ch plemen skotu a v˘roba
hovûzího masa
• Angus Tour 2011
• Minerální látky (I. díl)
• Provoz virtuální farmy masného skotu
v období 1. ledna – 31. bfiezna 2012
Vážené chovatelky, vážení chovatelé,
rok se nachýlil ke svému konci a pomalu budeme všichni opět o rok starší. Je nutno si přiznat, že tento rok byl
z hlediska zemědělství, a masný skot nevyjímaje, rokem celkem dobrým. Pevně věřím, že ti z vás, kteří prodávají
zástavový skot svůj prodej zrealizovali za přijatelné ceny a bez větších komplikací. Těm, kteří se k tomu teprve chystají
přejeme ať udělají dobrý obchod.
V této souvislosti mi opět dovolte připomenout nedávné spuštění našeho nového MaSkota – webového nástroje,
který by měl vám chovatelům pomáhat, a to nejenom při prodeji zástavu. Děkujeme těm z vás, kteří se do MaSkota
aktivně zapojili a prostřednictvím něj se solidárně, ale anonymně podělili s ostatními za kolik se vám podařilo skot
prodat. Pevně věříme, že aktuální přehled cen a možnost jejich filtrování dle nejrůznějších kritérií může být dobrým
vodítkem pro ty chovatele, kteří svůj prodej teprve připravují. Pokud jste zástav už prodali a ceny ještě nenahlásili,
buďte solidární a podělte se anonymně s ostatními chovateli i Vy – pomáháte tím vzájemně sami sobě! Ti z vás, kteří
se do MaSkota ještě nezapojili mají stále šanci – registrace je velmi rychlá a snadná – více na www.cschms.cz/maskot
Z pohledu svazu byl rok 2011 také celkem úspěšným a plodným. Po dlouhých přípravách se nám podařilo spustit
již zmíněného MaSkota, počet exportovaného plemenného skotu vzrůstá, postupně se za asistence Českomoravské
společnosti chovatelů zapojujeme do mezinárodního hodnocení masného skotu Interbeef a v neposlední řadě se nám
společně v Brně podařilo uspořádat velmi dobrou výstavu. Stejně tak hospodaření naší organizace se vyvíjelo dobrým
směrem, a tak jsme si mohli dovolit „luxus“ v podobě vrácení peněz chovatelům formou bonusu a odměn za výstavu.
Bohužel je však pravděpodobné, že příští rok k nám všem nebude z hlediska financí už tak štědrý. V platnost vejde
nejenom všem dobře známé zvýšení spodní sazby DPH, ale rovněž hrozí, že v rámci národních podpor a bohužel
i národních doplňkových plateb dojde k výraznému snížení objemu dotačních peněz. Nic ale ještě není definitivně
rozhodnuto, a tak buďme optimisté a doufejme, že se nám podaří ještě něco vybojovat.
Závěrem mi dovolte, abych z tohoto místa poděkoval všem chovatelům, kteří se aktivně zapojují do svazových
a klubových aktivit a pomáhají tak šířit dobré jméno masného skotu. Poděkování si jistě zaslouží i celý tým pracovníků
svazu, kteří jsou vám vždy k dispozici a pevně věřím, že jste s jejich službami spokojeni. Naše krédo je, že je stále co
zlepšovat a něco nového vytvářet, a proto mi věřte, že Vaše spokojenost a dobře odvedená práce jsou pro nás hnacím
motorem do další práce!
A na úplný závěr už nezbývá víc než popřát Vám a Vašim blízkým krásné a klidné prožití vánočních svátků, hodně
štěstí, zdraví, zdravého optimismu, pohody a rovněž mnoho pracovních i osobních úspěchů v roce 2012.
To Vám za celý kolektiv pracovníků svazu přeje
Kamil Malát
ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha
ãíslo 4/2011 – roãník XVIII.
O B SAH
Aktuálnû................................................................................................................
Aktivity âSCHMS 2011 .........................................................................................
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu .....................................................
Rodinná farma Konvalinka: V‰e je o ekonomice ...................................................
Farma Kali‰tû, s.r.o.: Je dÛleÏité zachovat si osobní pfiístup...................................
Jde to... .................................................................................................................
Chov masn˘ch plemen skotu a v˘roba hovûzího masa .........................................
V˘Ïiva, produkce a ekonomika chovu krav bez trÏní produkce mléka
v Rakousku .......................................................................................................
Zájezd nejen na Sommet de l’Elevage 2011 .........................................................
ANGUS TOUR 2011 – Severní âechy ...................................................................
Minerální látky (I. díl) – Onemocnûní související s pfiíjmem makroprvkÛ ..............
Argentina 2011......................................................................................................
Limousine – plemeno s F94L „profit“ genem.........................................................
Provoz virtuální farmy masného skotu „Na jihu“
v období 1. ledna – 31. bfiezna 2012 .................................................................
Poãet narozen˘ch telat v období od 1. 10. 2010 – 30. 9. 2011 ............................
Pfiepoãtené hmotnosti 120, 210 dní ......................................................................
Odchov b˘kÛ u chovatele .....................................................................................
Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2012 .................................................
Recept – Medvûdí tlapa.........................................................................................
4
5
6
6
9
14
20
24
30
34
37
42
44
46
58
59
60
62
63
Adresa svazu
Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1
Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz
âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903
Kontakty na pracovníky svazu
• pfiedseda:
Ing. Miroslav Vráblík
Akátová 1132, 374 01 Trhové Sviny
email: [email protected], tel.: 724 007 863
• fieditel:
Kamil Malát
email: [email protected], [email protected],
tel.: 724 007 860
• tajemník:
Ing. Jana ¤ehofiová
• plemenná kniha, fakturace:
Anna Stará
Krátká 167, 410 02 Lovosice
Titulní strana – hlavní fotka: Plemenice blonde d’Aquitaine na chovu ZD Krásná Hora a.s.
(foto: Vít Čepelák)
Titulní strana – malá fotka: red angusská kráva na chovu ZD Brloh (foto: Vít Čepelák)
Vnitřní obálka – stádo plemene highland na chovu Mani, spol. s r.o. (foto: Vít Čepelák)
inspektofii svazu:
• západní âechy – Karel Melger
Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda
• stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann
Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5
• jiÏní âechy – ing. Vít âepelák
Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov
• v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy
Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le
• Morava – Bc. Radek Dobe‰
Voskovcova 2, 779 00 Olomouc
Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ.
Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344.
Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz
Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.
3
Aktuálnû
,
Pozvánka na svûtov˘ charolaisk˘ kongres
Pfií‰tí rok bude britská asociace chovatelÛ plemene charolais v termínu 10. aÏ 27.
ãervna 2012 pofiádat jiÏ 38. svûtov˘ charolaisk˘ kongres. Rok 2012 je pro Britskou
charolaiskou asociaci v˘znamn˘, neboÈ pfií‰tí rok oslaví „zlaté v˘roãí“ svého zaloÏení,
které se datuje na 27. ãervenec 1962. Organizátofii mají pro úãastníky pfiipraven
bohat˘ program. Hlavní ãást kongresu zaãne 10. ãervna a zakonãena bude 23. ãervna
gala veãerem ve velkém sále Stirlingského zámku v Braveheart country v centrálním
Skotsku. Pro zájemce bude následovat postkongresová tour, bûhem které bude nav‰tíveno 5 charolaisk˘ch stád, a dal‰í zajímavá místa v Aberdeenshire. Tato ãást severov˘chodního Skotska je známá pro kvalitu chovaného skotu a samozfiejmû také Speyside
Whisky. V pfiípadû zájmu o úãast na tomto kongresu, kontaktujte, prosím, pracovníky
sekretariátu svazu, ktefií Vám rádi a ochotnû podají dal‰í informace ãi pomohou s registrací.
Detailní program vãetnû cen najdete na na‰ich webov˘ch stránkách.
NOP IBR jde do své poslední fáze
MaSkot má jiÏ více neÏ dvû stovky uÏivatelÛ!
Do konce národního ozdravovacího programu (NOP) od
IBR chybí nûco málo pfies jeden
rok. S blíÏícím se koncem se
velmi intenzivnû diskutuje jak
bude postupováno u chovÛ,
které ozdravení do stanoveného
data nestihnou. O tom, Ïe
ozdravení budou muset dokonãit a navíc po roce 2012 za svoje peníze není pochyb. Diskuze se
v‰ak vedou zejména nad zpÛsobem a termínem dokonãení ozdravení tûchto stád.
I pfiesto, Ïe cel˘ NOP funguje dobfie a ozdravení na‰í republiky
je nyní na úrovni bez mála 63 %, stále je‰tû u nás ke konci záfií
bylo 843 hospodáfiství, kde bylo chováno více neÏ 25,5 tis. pozitivních kusÛ skotu (údaje SVS ke konci záfií 2011).
Dle odborn˘ch propoãtÛ se ukazuje, Ïe zhruba 210 chovÛ je
z hlediska termínu ozdravení problematick˘ch a zhruba osmdesátka chovÛ je vyloÏenû kritick˘ch. U ostatních chovÛ, pokud
budou nadále svûdomitû plnit svÛj individuální ozdravovací plán,
by k problémÛm dojít nemuselo a ozdravení svého chovu by mûli
do konce prosince 2012 stihnout. V kategorii silnû ohroÏen˘ch
a ohroÏen˘ch chovÛ je v‰ak bohuÏel i mnoho chovatelÛ masného
skotu. Je to dáno jednak obecnû men‰í brakací masn˘ch krav
a jejich vy‰‰í dlouhovûkosti, velkou roli v‰ak hraje také chovatelská nezodpovûdnost nûkter˘ch z nich.
Apelujeme proto, aby chovatelé, ktefií jsou si vûdomi problémÛ
s plnûním NOP, bez zbyteãn˘ch odkladÛ kontaktovali své privátní
a krajské i veterinární lékafie a zaãali situaci neprodlenû fie‰it
dokud je je‰tû nûjak˘ ãas!
Na konci listopadu mûl ná‰
nov˘ webov˘ systém MaSkot
jiÏ více neÏ dvû stovky uÏivatelÛ. Po dvou mûsících od spu‰tûní to povaÏujeme za dobr˘ v˘sledek a v‰em zaregistrovan˘m chovatelÛm za to dûkujeme. Velk˘ dík v‰ak
patfií zejména tûm, ktefií se do systému zapojili aktivnû
tím, Ïe se s ostatními chovateli podûlili o to, za jaké
ceny se jim podafiilo zrealizovat prodej zástavového
skotu. Poskytnuté údaje o cenách jsou samozfiejmû
anonymní a ostatní uÏivatelé vidí pouze cenu, nikoliv
uÏ subjekt, kter˘ data nahlásil.
Sledování cen zástavového skotu v‰ak není jedinou funkcí MaSkota. MaSkot umoÏÀuje také ãlensk˘m subjektÛm nahlíÏet a editovat údaje, které do
ãlenské databáze v dobû pfiihlá‰ení do svazu nahlásili. Nemusíte se v‰ak v Ïádném pfiípadû obávat, Ïe
vám bude nûkdo nahlíÏet do va‰ich osobních údajÛ.
Cel˘ systém pracuje v souladu s principy ochrany dat
– v‰echny údaje vãetnû ekonomick˘ch dat vztaÏen˘ch k va‰emu subjektu vidíte pouze a jen vy!
Registrovaní uÏivatelé mají rovnûÏ moÏnost vstoupit
do vyhlá‰en˘ch obchodních poptávek. Nûkteré
poptávky jsou sv˘m rozsahem tak zásadní, Ïe je
nepravdûpodobné, aby tyto zajímavé obchody pokryl
jedin˘ chovatel. V na‰em internetovém obchodním
systému lze takové akce vyhlásit a umoÏnit tak v‰em
na‰im ãlenÛm se do takové akce hromadnû zapojit.
V‰echny funkce MaSkota jsou pfiístupné zdarma,
a to ãlenÛm na‰eho svazu a nûkteré rovnûÏ i neãlenÛm. Vy je‰tû nejste do MaSkota pfiihlá‰eni? Pfiihlaste
se do nûj je‰tû dnes! Registraãní formuláfi a v‰echny
podrobnosti vãetnû detailního návodu s obrázky
najdete na www.cschms.cz/maskot.
Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 1. 9. 2011
Milan Nechvátal, Poãátky
ERC s. r. o., Mnûtice, Pardubice
Ing. Martina Bene‰ová, Radlice, Volfífiov
Franti‰ek Talián, ml., Kru‰lov, âestice
4
Milo‰ Vachtfeitl, Prachatice
Hubert Krompask˘, Plánice
AGRA ZVÍKOV spol. s.r.o., Zvíkov-Ortvínovice
Hana Jufiicová, Vala‰ská Polanka
Aktivity âSCHMS 2011
Záfií
5. 9.
6.
15.
22.
23.
24.
30.
pracovní schÛze inspektorÛ (Skalsk˘ DvÛr)
semináfi na téma „Chov masného skotu s ohledem na plemenáfiské a ekonomické aspekty“ (Skalsk˘ DvÛr)
schÛze ãlenÛ klubÛ Salers, Limousine, Blonde d’Aquitaine a jednání Asociace chovatelÛ plemene
Aberdeen Angus (Skalsk˘ DvÛr)
9.
v˘roãní ãlenská schÛze na Skalském Dvofie
9.
spu‰tûní webového systému MaSkot (evidence ãlenÛ a cen zástavu a obchodní nástroj)
– 24. 9. zájezd nûmeck˘ chovatelÛ z oblasti Badensko-Würtenberska (Malát)
9.
chovatelsk˘ den Vojensk˘ch lesÛ a statkÛ na farmû Mal˘ Hlavákov
9.
akce „Poznejte ná‰ venkov“ na framû Pojedy (Herrmann)
9. – 2. 10. Angus Tour 2011 – Sever (Malát, Kopeck˘, ¤ehofiová)
Dal‰í záfiijové aktivity
•
•
•
•
•
Dokonãování, tisk a rozeslání tfietího ãísla zpravodaje pro rok 2011
Tisk a rozeslání Uzávûrek kontroly uÏitkovosti za rok 2010
Administrace dotací na kontrolu uÏitkovosti
Tvorba kalendáfie pro rok 2012
Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu
¤íjen
2. – 8. 10.
4. 10.
8. 10.
8. – 15. 10.
11. 10.
17. – 20. 10.
21. 10.
26. – 27. 10.
27. 10.
zájezd chovatelÛ pfii v˘stavû masného skotu Sommet de l’Elevage, Francie (Malát, Kopeck˘, ¤ehofiová)
v˘roãní ãlenská schÛze Svazu marginálních oblastí v Horomûfiicích (Vráblík)
farmáfiské slavnosti na farmû Milana ·ebelky v Ranãicích (Kopeck˘)
technické zasedání Svûtového kongresu Aberdeen angus (chovatelská delegace)
mezinárodní konference k problematice chovu masného skotu ve ·luknovû (Malát, Kopeck˘)
tfietí turnus základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ
aukce jalovic (OPB Cunkov)
klub chovatelÛ plemene masn˘ simentál (Ka‰perské Hory)
jednání Unie chovatelÛ (Malát, Vráblík)
Dal‰í fiíjnové aktivity:
• Pfiíprava materiálÛ pro ãtvrté ãíslo svazového zpravodaje
• Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP
• Tisk a distribuce kalendáfie pro rok 2012
Listopad
1.
2.
4.
10.
16.
17.
23.
23.
24.
28.
29.
11.
11.
11.
11.
pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko)
schÛze ãlenÛ klubu Blonde d’Aquitaine (Jimramovské Pavlovice)
jednání zdravotní komise chovatelsk˘ch svazÛ ve èìáru nad Sázavou (Malát)
fieditel se zúãastnil semináfie Zemûdûlská politika 2011 v Praze
semináfi spoleãností Jihoãesk˘ chovatel a Reprogen v âervené nad Vltavou (âepelák)
11.
náv‰tûva ruské delegace chovatelÛ masného skotu a zástupcÛ státní správy (Malát)
– 19. 11. mezinárodní konference k problematice masného skotu v Litvû (Malát, Vráblík)
11.
ãlenské shromáÏdûní SdruÏení v˘chodoãesk˘ch chovatelÛ hospodáfisk˘ch zvífiat v areálu ZD Dolany u Náchoda
11.
komoditní rada AK pro mléko a hovûzí maso (Malát)
11.
jednání provozovatelÛ odchoven (Kopeck˘)
11.
jednání pracovní skupiny NOP IBR na MZe (Malát)
11.
jednání klubu chovatelÛ plemene belgické modrobílé – Jílové u Prahy
Dal‰í listopadové aktivity:
• Pfiíprava materiálÛ pro ãtvrté ãíslo svazového zpravodaje
• Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu
5
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu
Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu,
máme za sebou dal‰í roãní období, které se letos opravdu povedlo. UÏili jsme si snad více tepla neÏ v létû
a podzimní barvy zalité sluncem lahodily nejen oku, ale i srdci. V jednûch z takov˘ch poveden˘ch dnÛ jsem
nav‰tívila dal‰í dvû farmy, které Vám v tomto ãísle pfiedstavím. Ani o jedné z nich asi neusly‰íte poprvé. Jak se
ale fiíká: opakování je matka moudrosti. A pro ty, ktefií pfiíli‰ neholdují pouãkám, mám i nûco nového. Hospodáfiství se rozvíjí a mají se ãím pochlubit. O kom Ïe tedy bude tentokrát fieã? Ekofarmu rodiny Konvalinkov˘ch
najdeme na kopcovité Vysoãinû a o pár desítek kilometrÛ severnûji se v Pardubickém kraji nachází Farma
Kali‰tû, rodiny Papáãkov˘ch, která letos oslavila dvû v˘znamná jubilea. Více se dozvíte na následujících fiádcích.
Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ¤ehofiová
Rodinná farma Konvalinka:
V‰e je o ekonomice
Farma Libora Konvalinky se
nachází
v
ãlenitém
terénu
malebné vesniãky Jimramovské
Pavlovice v okresu Îìár nad Sázavou. U odchovávan˘ch zvífiat se
zde vÏdy kladl dÛraz na kvalitu.
V ãesk˘ch chovech pÛsobí mnoho
zdej‰ích plemeníkÛ a vybraní
zástupci si pravidelnû odná‰ejí
pfiední ocenûní z hospodáfisk˘ch
v˘stav. Jednou z novinek, kter˘mi
se mohou chovatelé pochlubit, je
spu‰tûní prodeje masa ze dvora.
Historie
1. 2. 1993 je datem, kdy rodiãe
Libora Konvalinky oficiálnû navázali na tradici sv˘ch pfiedkÛ
a zaãali, po ukonãení pÛsobení
v ZD Vûcov, opût soukromû hospodafiit. V rámci restituãních
nárokÛ jim bylo navráceno kolem
20ti hektarÛ pÛdy. Na farmû se
dûlal v rámci Ïivoãi‰né v˘roby
v˘krm prasat a ãervenostrakat˘
skot, kter˘ byl zapojen do kontroly uÏitkovosti. V prÛmûru
nadojen˘ch 5500 kg mléka/kus za
rok byl velmi pûkn˘ v˘sledek.
Pûstovaly se brambory, fiepa
a obiloviny. I kdyÏ se farmû dafiilo,
po uplynutí pûti let do‰lo na
6
bilancování. Provoz hospodáfiství
v tomto modelu byl ãasovû
i fyzicky nároãn˘; zamûstnával
celou rodinu. Ulehãení mohlo pfiinést roz‰ífiení a zmodernizování
zázemí. Libor Konvalinka, kter˘
farmu v té dobû od svého otce
zaãal pfiebírat, se ale rozhodl
vydat jin˘m smûrem. Bylo mu
jasné, Ïe v podmínkách v jak˘ch
se hospodáfiství nachází, je tfieba
udûlat zmûnu. Podhorská lokace
ve v˘‰ce 550 m n. m. se svaÏit˘m
terénem, velkou erozí, a ne tak
úrodnou pÛdou se hodí daleko
více na to, aby byla pokryta loukami, a ve 100% nasazení v mléãném hospodáfiství perspektivu
téÏ nevidûl.
Zku‰enosti s prací s dobytkem,
poloha statku a v˘‰e dotací rozhodly, Ïe se zaãne s chovem masného skotu. UÏ ãervené straky
byli Konvalinkovi zvyklí dûlat na
úrovni, takÏe kdyÏ se rodina rozhodla pfiejít na chov masného
skotu, tak rovnou s cílem produkovat kvalitní ãistokrevná zvífiata.
Ale jaké plemeno zvolit? Libor
Konvalinka se vyptal obchodníkÛ,
o co je nejvût‰í zájem. Nejen
z tohoto dÛvodu, ale téÏ díky
povaze bylo doporuãeno plemeno charolais.
První ãistokrevné kusy (6 krav)
se nakoupily od Vladimíra Re‰la
z Jindfiichohradecka, jehoÏ zvífiata
byla importována z Francie. âeské
straky se vyuÏily jako nositelky
embryí. Pro vybudování stáda pak
následovaly dal‰í nákupy zvífiat
z ãesk˘ch i zahraniãních chovÛ –
z Francie bylo dovezeno sedm
jalovic a dva b˘ci.
Systém chovu
Základní stádo nyní tvofií 40
matek. Koneãn˘m poãtem by
mûlo b˘t 50 krav, v‰e ale bude
záviset na dal‰ím v˘voji, napfi. zda
se chov zamûfií ve vût‰í mífie na
v˘krm u kusÛ, které nebudou
z rÛzn˘ch dÛvodÛ zafiazeny do
chovného stáda.
V zaãátcích se inseminace praktikovala plo‰nû, nyní chovatel
situaci komentuje: „KdyÏ investujeme do kvalitního b˘ka ze zahraniãí, chceme, aby se zhodnotil.
Pou‰tíme jej tedy na v‰echny
krávy. A to také proto, aby si
vytvofiil
plemenné
hodnoty.
Z dÛvodu snadn˘ch porodÛ inseminujeme v‰echny jalovice, a to
❒ Členitá krajina v Jimramovských Pavlovicích je pro
chov masného skotu jako dělaná (foto: Libor Konvalinka)
❒ Býci ve výkrmu (foto: Jana Řehořová)
francouzsk˘mi b˘ky, napfi. Novotel ZCH 701, Nelson ZCH 517, Pacifik ZCH 943. V pfiirozené plemenitbû pro stádo staãí jeden plemeník, v souãasné dobû b˘k Emir
ZTI 719, kter˘ je v nûm pfiítomen
od února do ãervence.
Krávy se zaãínají telit v prÛbûhu
listopadu, kdyÏ jsou jiÏ zavfiené.
Zámûrem je, aby se v‰echny kusy
otelily v zimovi‰ti. Porody se sledují. Vzhledem k tomu, Ïe pan
Konvalinka obstarává stádo více
ménû sám, pofiídil si do stáje
kamerov˘ systém, kter˘ mu
snímá zvífiata pfiímo do televize
umístûné v loÏnici. Nehrozí tak,
Ïe by u nûjakého porodu chybûl.
Snadnost porodÛ se li‰í. „Je pravdou, Ïe je potfieba zvífiata pfied
porodem pfiimûfienû krmit,“ pfiipomíná chovatel známou pravdu,
kterou doplÀuje konkrétními pfiíklady ze své praxe – „krmí se
ménû kvalitní senáÏ se slámou
nebo hor‰í seno“. Systém v˘Ïivy
je i jinak velmi jednoduch˘.
V zimû se zkrmuje seno, senáÏ,
v létû pastva a v‰e je celoroãnû
doplnûno o minerální doplÀky.
Zvífiata v testu a ve v˘krmu dostávají objemná krmiva a jadrnou
smûs smíchanou s mikro a marko
prvky. Od doby, kdy se zaãal jako
doplnûk v˘Ïivy pouÏívat selen na
jiné bázi, se zlep‰ila vitalita telat.
S plemenem, které si vybrali,
jsou spokojeni. Na uÏitkovost ani
na povahu si nemohou stûÏovat.
Najdou se i problematické kusy,
ale ty jsou z chovu vyfiazovány.
Nejlep‰í jalovice si chovatel
nechává na obnovu a k roz‰ífiení
základního stáda, jehoÏ poãet
je‰tû není uzavfien˘. V posledních
letech chov produkuje prÛmûrnû
7 plemeníkÛ roãnû. Vybraní mladí
b˘ãci byli posíláni na odchovny.
Z ekonomick˘ch dÛvodÛ v‰ak
zaãínají Konvalinkovi letos s ãásteãn˘m odchovem doma.
Telata, která se nehodila do
chovu, byla prodávána jako zástavová. To uÏ je ale minulost. Chovatel si uvûdomil rentabilnûj‰í
moÏnost vlastního zuÏitkování
velkého mnoÏství vyprodukovaného krmiva spolu s úplnou finalizací produktu ve formû prodeje
masa ze dvora. A v loÀském roce
zaãal s vlastním v˘krmem zvífiat,
o kterém bude je‰tû fieã.
Ptám se na ‰lechtûní na bezrohost. Tomu chovatel pfiíli‰ nevûfií.
Dle jeho názoru nelze dlouhodobû pfiipou‰tût pouze geneticky
bezrohá zvífiata, aby u potomkÛ
nedo‰lo ke ztrátû masa. „I v ekologickém chovu lze zvífiata odrohovat na Ïádost o vyjímku, a za
ztrátu masa mi to nestojí,“ shrnuje svÛj postoj.
V˘stavy
KdyÏ plemenafiina, tak prezentace na v˘stavách. Tak by se dal
struãnû shrnout názor pana Konvalinky na vystavování. Od roku
2001 se v˘stav úãastní pravidelnû
a aÏ na ojedinûlé pfiípady si jeho
zvífiata vÏdy odvezla ocenûní.
Jmenujme napfi. první místa
v kategoriích jalovice star‰í
a prvotelky a krávy na 2. teleti
z PragaAgro v roce 2003, titul
národní vítûz pro b˘ka ZCH 670
Bovet Kalibr ET na stejnojmenné
v˘stavû v roce 2005, pfiední pozice
v kategoriích krav a jalovic mlad‰ích na âesk˘ch charolais dnech
v Pfierovû 2008, nûkolik umístûní
na posledních dvou brnûnsk˘ch
národních v˘stavách i v˘stavách
Animal Vetex. Na leto‰ní Národní
v˘stavû v Brnû získala jalovice
ã. 405923961CZ tfietí místo v kategorii mlad‰í jalovice a vyhrála
téÏ soutûÏ MISS SYMPATIE, v níÏ
se utkaly zástupkynû dojen˘ch
i masn˘ch plemen. Vítûzství titulu
Miss je úspûchem, neboÈ bylo
udûleno zástupci masn˘ch plemen historicky poprvé.
Chovatel povaÏuje zpÛsob prezentace na v˘stavách za samozfiejm˘ a podot˘ká pouze:
„DobrodruÏnou zku‰eností bylo
nauãit zvífiata poprvé chodit, a to
pro âeské charolais dny. Nyní jiÏ
máme praxi, a stalo se to, dalo by
se fiíci, rutinou.“
Ekologie
Od února 2009 je farma certifikována v registru farem kontrolovaného ekologického zemûdûlství. Letos uplynulo dvouleté
pfiechodné období, chovu byl pfiidûlen certifikát a své produkty jiÏ
mÛÏe oznaãovat jako „bio“.
Motivem pro opu‰tûní konvenãního zemûdûlství byla nejenom
v˘‰e dotací, která se za uplynulé
roky neustále zvy‰ovala, ale
také fakt, Ïe budoucí dotaãní prognózy téÏ hovofií pro tento systém.
Ekologick˘ zpÛsob hospodafiení
pfiíli‰ zmûn nepfiinesl. „S pouÏíváním minerálních hnojiv a postfiiky
jsme skonãili, kdyÏ se v roce 1998
zatravnila orná pÛda. A stimulace
fiíje a embryotransfery jsou jiÏ
také dávnou minulostí. Jediná
práce, která nám pfiibyla, je
povinná evidence ve‰kerého
krmení (seno, senáÏ, pastva,
minerální lizy a ‰rot), které se pfiepoãítává na su‰inu, evidence
nákupu a prodeje krmiv, ãistûní
strojÛ a hospodáfisk˘ch budov.
KaÏdoroãní kontroly plnûní pfiedepsan˘ch standardÛ berou chovatelé jako samozfiejmost a pfiestup do „ekologie“ vnímají ve
v˘sledku kladnû, a to nejen díky
financím: „V projektech v rámci
rozvoje venkova máme automaticky více bodÛ,“ pochvalují si.
Zázemí farmy
Konvalinkovi nyní obhospodafiují 97 hektarÛ TTP a 9 ha lesa.
Z této v˘mûry je 65 ha vlastních
a zbylá plocha je pronajatá s tím,
7
Ïe se poãítá je‰tû s nájmem necel˘ch 20ti hektarÛ. Poté bude naplnûna kapacita chlévÛ a skladovacích prostor.
Budovy potfiebné k provozu
hospodáfiství si rodina zrekonstruovala nebo pfiímo postavila
sama.
Za zmínku stojí rekonstrukce
starého kravína, kter˘ se podafiilo
získat v roce 2007 v rámci restituãních nárokÛ odkoupen˘ch od
jiného subjektu. Pfiestavûn byl na
ro‰tovou stáj s betonov˘mi lehacími boxy vybaven˘mi polyuretanov˘mi matracemi. Krávy mají
moÏnost chodit ven, ale setrvávají ve stáji, kde jsou spokojené.
Kejdové hospodáfiství s sebou
nese mnoho v˘hod, pochvaluje si
Libor Konvalinka: „Máme minimální spotfiebu slámy (nemusí se
nakupovat a skladovat, vyst˘lat
ani kydat) a kejda se vyuÏije na
TTP, a mÛÏe tak vzniknout kvalitní
senáÏ“. Kapacitu kravína je moÏné
roz‰ífiit. Díky tomu, Ïe se krmná
chodba s krmi‰tûm udûlala venku,
je moÏné pracovat s vnitfiním
prostorem, kde je moÏné pfiistavût dle potfieby dal‰í boxy.
Se strojním vybavením jsou
sobûstaãní. Doby, kdy si vypomáhali se sousedy, jsou minulostí.
Nyní má kaÏd˘ svou techniku, tak
to jiÏ není tfieba.
Prodej ze dvora
Novinkou, která jistû stojí za
zmínku je, Ïe farma v leto‰ním
roce zapoãala s prodejem masa
ze dvora. Zvífiata (pfieváÏnû b˘ky)
si manÏelé nechávají poráÏet ve
vûku 15 aÏ 24 mûsícÛ a minimální
hmotnosti 600 kg na nedalek˘ch
jatkách v Trpínû. Doprava kusu na
jatka, poráÏka a následné porcování probíhá v souladu s certifikací bio. Kus je poraÏen ve ãtvrtek, bourání se odehrává v pátek,
kdy fiezník dle instrukcí paní Konvalinkové vytvofií 5ti a 10ti kilové
8
balíãky, které pak Konvalinkovi
pfievezou ve speciálním chladícím
pfiívûsu na farmu. Tam si je zákazníci následující tfii dny vyzvedávají. K balíãkÛm sloÏen˘ch z partií
pfiedního a zadního se zdarma
pfiidávají játra, srdce, ledvinky,
b˘ãí Ïlázy a morkové kosti.
Nov˘m kupujícím je pfiedán leták
s návodem, jak nechat maso
vyzrát doma v lednici zabalené do
potravinové fólie. „Známému,
kuchafii, se osvûdãilo téÏ balit
maso do papíru na peãení. Vsákne
ãásteãnû ‰Èávu, která se pfii zrání
uvolÀuje, a maso tak zraje ve vlhkém prostfiedí,“ dodává Eva Konvalinková. Zvífie se poráÏí vÏdy,
kdyÏ se nahromadí dostateãn˘
poãet objednávek. Od kvûtna (kdy
se s prodejem zaãalo) do záfií (kdy
probûhl tento rozhovor) bylo jiÏ
poraÏeno a rozprodáno 14 b˘kÛ.
V˘stavba bourárny a prodejny
nejsou díky vysok˘m vstupÛm
v plánu. Navíc by bylo nutné zajistit vozidlo pro pfiepravu jateãních
pÛlek z jatek do bourárny. Na projektu by se muselo podílet více
chovatelÛ. Po poradû na krajské
veterinární správû dospûli Konvalinkovi k pofiízení chladícího pfiívûsu a zmínûnému systému prodeje, kter˘ jim vyhovuje.
„,I pfies ‰ífienou osvûtu o lep‰í
kvalitû vyzrálého masa, na‰im
zákazníkÛm nevadí, Ïe maso je
ãerstvé a ne tak zralé. Nûkdo si
nechá maso dozrát 14 dnÛ v ledniãce. Potom nám dají zapravdu,
Ïe maso je kfiehãí a podstatnû se
zkrátila doba tepelné úpravy.
Ostatní zákazníci maso brzy uloÏí
do mrazniãky. Lidé se stejnû podivují, Ïe takové maso v obchodû
nekoupí. Pfiesto zam˘‰líme nechat
maso ve ãtvrtích zrát minimálnû
t˘den na jatkách a následnû jej
vakuovat,“ dodávají manÏelé.
V rámci propagace prodeje si
Konvalinkovi
zfiídili
webové
stránky (viz. odkaz pod ãlánkem),
❒ Libor Konvalinka s dcerami
a vítězkou MISS SYMPATIE na letošní
NVHZ v Brně (foto: Karel Melger)
nûkolikrát se zúãastnili farmáfisk˘ch trhÛ v Novém Mûstû na
Moravû a na národní v˘stavû Brnû
pronajmuli svÛj chladící vÛz Svazu
pro uskladnûní masa na steaky.
Reklama tedy probûhla v hojné
mífie a na nedostatek poptávky si
chovatelé nemohou stûÏovat. Klientelu tvofií pfieváÏnû lidé z okolí,
zákazníky mají ale i v Brnû ãi
Praze. Maso odebírají jiÏ i restaurace. napfi. vyhlá‰ená restaurace
U Kastelána v Brnû ãi restaurace
Jimram v Jimramovû. „Ideální by
bylo prodávat celé pÛlky,“ svûfiuje
se se sv˘m snem pan Konvalinka.
Dal‰í plány
V souãasné dobû Konvalinkovi
zaãínají s rekonstrukcí pÛdních
prostor stavení, které ob˘vají, kde
by mûly vzniknout ãtyfii apartmány pro zájemce o agroturistiku. Pfiikoupili pfiilehlé pozemky,
kde bude pro hosty vybudováno
parkovi‰tû, hfii‰tû a jiné vybavení.
Dále je v plánu oprava stfiechy
jedné ze stájí. V˘stavba dal‰ích
hospodáfisk˘ch budov není nutná.
Souãasné ãtyfii staãí, stejnû jako
v˘mûra obhospodafiované plochy.
Nezb˘vá neÏ mlad˘m manÏelÛm popfiát hodnû úspûchÛ
v jejich dal‰ím poãínání!
Více se o farmû Konvalinkov˘ch
dozvíte na
www.ekofarmakonvalinka.wz.cz
❒ Zrekonstruovaná roštová stáj (foto: Jana Řehořová)
Farma Kali‰tû, s.r.o.:
Je dÛleÏité zachovat si osobní pfiístup
Farma Kali‰tû patfií bezesporu
mezi jedny z nejlep‰ích ‰lechtitelsk˘ch chovÛ u nás. Její zakladatel, ing. Josef Papáãek, st. nenavazoval na rodinnou tradici, a pfiesto
se mu podafiilo vybudovat po
v‰ech stránkách ukázkové hospodáfiství. To více jak pfied rokem
zcela pfievzal jeho syn, ing. Josef
Papáãek, ml., kter˘ chce nastavenou laÈku udrÏet. Farma i její
zakladatel oslavili letos kulatá
jubilea, a byl dÛvod ke kladnému
bilancování.
Historie
Oficiální vznik Farmy Kali‰tû se
datuje na 27. ãervna 1991, kdy
byla jako spoleãnost s ruãením
omezen˘m zapsána do obchodního rejstfiíku u Krajského soudu
v Hradci Králové. Jejím zakladatelem a zároveÀ prvním vlastníkem
byl ing. Josef Papáãek, st. Ten
v dobách vlády socialistické
strany pÛsobil v místním JZD jako
agronom. Po revoluci v‰ak neváhal, a rozhodl se pro koupi hospodáfiství, navráceného v rámci
restituce pÛvodním majitelÛm,
ktefií se zemûdûlství vûnovat
nechtûli. Farma zaãínala s majetkem z restituãního podílu, kter˘
tvofiilo nûkolik kusÛ skotu a pra-
sat. Pozemky byly získány pachtovní smlouvou, vãetnû práva
myslivosti. Dal‰í majetek se pofiídil z úvûru a státní dotace pro
podporu nov˘ch forem podnikání.
PÛvodním zámûrem Josefa
Papáãka bylo, mimo rostlinnou
v˘robu, provozovat chov mléãného skotu. Vzhledem ke klimatick˘m podmínkám (dvÛr Kali‰tû
leÏí v nadmofiské v˘‰ce 440 m
n. m.), by se v zimû ke statku
tûÏko dostávala cisterna, a tak
bylo rozhodnuto, Ïe se pofiídí
skot masn˘.
První kusy stáda pfiedstavovaly
zkolektivizované záhumenkové
krávy a nakoupené ãerveno-strakaté jalovice z JZD Holice zapu‰tûné masn˘m plemenem Blonde
d’Aquitaine. Dal‰í tvorba stáda
byla poté ovlivnûna zásadním
rozhodnutím pro chov francouzského masného plemene Limousine.
To bylo vybráno pro svou nenároãnost, odolnost a matefiské
vlastnosti.
Nákup prvních deseti dvoulet˘ch jalovic tohoto plemene se
uskuteãnil jiÏ v roce 1991 SSP
Praha v Maìarsku ve ‰lechtitelském chovu Allami Gasdasag
❒ Plemenice základního stáda dávají zdravá a životaschopná telata
(foto: Jana Řehořová)
Hajduszoboszlo. Následná reprodukce byla zaji‰Èována nákupem
inseminaãních dávek nejlep‰ích
plemeníkÛ z Francie, dovezen˘ch
firmou ABS Praha. V roce 1995
bylo pÛvodní stádo roz‰ífieno
nákupem sedmi kusÛ jalovic
pÛvodem ze Slu‰ovic. Prvním ãistokrevn˘m b˘kem pro vyuÏití
v pfiirozené plemenitbû se stal
Magnum (ZLI 234) zakoupen˘
v roce 1996 ve Francii. Dal‰í historické prvenství si nese geneticky
bezroh˘ plemeník Maine P (ZLI
405) po otci Mas du Clo (ZLI 324)
importovan˘ na podzim 2004
z Nûmecka, (v únoru 2005 uznan˘
do plemenitby). Od té doby se cíl
v chovu skotu ubíral ke genetické
bezrohosti zvífiat.
Velk˘ podíl na rozvoji ãistokrevného stáda mûlo vyuÏití
embryotransferu zprostfiedkovaného firmou BOVET a.s. Sloupnice a inseminace. Embryotransfer se ve stádû se provádûl
v letech 1991 aÏ 1998. Za tuto
dobu bylo provedeno 22 superovulací, získáno 163 embryí, z toho
pouÏiteln˘ch 79. Bylo provedeno
77 pfienosÛ a celkov˘ poãet bfiezích plemenic byl 41 kusÛ. Embryotransfer se podílel ze 14 % na
zaji‰tûní reprodukce ze v‰ech
narozen˘ch telat. Nese tedy
dÛleÏit˘ podíl na vybudování
kvalitních základÛ. V souãasné
dobû se jiÏ ale nevyuÏívá.
Inseminuje se stále. Na vybrané
matky byly a jsou pouÏívány inseminaãní dávky francouzsk˘ch
b˘kÛ, ktefií patfií ke ‰piãce jak ve
Francii, tak i ve svûtû. V posledních letech jsou pouÏívány inseminaãní dávky geneticky bezroh˘ch b˘kÛ. Inseminaci provádûl
doposud technik. V brzké dobû
s ní zaãne sám majitel, kter˘
nedávno absolvoval inseminaãní
kurs. A bude mít plné ruce práce.
Po inseminaci se v tomto chovu
rodí 40% ze v‰ech narozen˘ch
telat. Zb˘vajících 60% je po b˘cích
vyuÏívan˘ch v pfiirozené plemenitbû, ktefií podle na‰ich plemenn˘ch hodnot patfií k tûm nejlep‰ím v âeské republice.
9
Rostlinná v˘roba a…
Pozemky Farmy Kali‰tû leÏí
v mírnû teplé, vlhké, vrchovinné
oblasti v geomorfologické oblasti
úvalu Ústecko – Tfiebovského
a vrchoviny Litického hfibetu. Nejvy‰‰í polohu mají pozemky na
v˘chodní stranû hospodáfiského
území 502 m n. m., ty postupnû
klesají od v˘chodu k západu, aby
tûsnû pfied mûstem Brand˘s nad
Orlicí pfie‰ly do strmého svahu na
v˘‰ku 320 m. n. m. ve mûstû.
Samotn˘
dvÛr
Kali‰tû
leÏí
v nadmofiské v˘‰ce 440 m n. m.
Z agronomického hlediska je
utváfiení reliéfu z pfieváÏné vût‰iny optimální pro vyuÏití zemûdûlské mechanizace.
Farma obhospodafiuje cca 174
ha zemûdûlské pÛdy, pfiedev‰ím
v okolí osady Kali‰tû. Souãástí
farmy je také cca 40 ha pozemkÛ
v katastru obce âeské Libchavy,
kde je v souãasné dobû vybudován pastevní areál. Trvalé travní
porosty tvofií 74 ha, na zb˘vající
v˘mûfie jsou pûstovány obiloviny,
kukufiice na siláÏ a na zrno, fiepka
a luskoviny. Na zaãátku podnikání
byl v podniku pûstován mák (na
plo‰e 20 – 30 ha), kter˘ dosahoval
nejvût‰ích ziskÛ na jednu jednotku plochy. V posledních dvou
letech se k pûstování maku opût
pfiistoupilo. Byly pûstovány i léãivé rostliny.
Îivoãi‰ná v˘roba je kromû
chovu skotu plemene limousine
zamûfiena i na uÏitkov˘ chov prasat, kter˘ ãítá pfies dvû desítky
chovn˘ch prasnic, plemenného
kance a ve‰ker˘ v˘krm vyprodukovan˘ch selat. DoplÀujícím je
chov koní a ryb.
Cílem v rostlinné v˘robû je
pûstovat plodiny na takové
v˘mûfie, která pokryje potfieby
podniku. Jedná se pfiedev‰ím
o obiloviny pro krmné potfieby
prasat, nyní jsou obiloviny dodávány do De Heus a.s. Bûstovice
a zpûtnû jsou odebírány krmné
smûsi pro v‰echny kategorie prasat. Jedná se i o v˘robu dostatku
krmn˘ch obilovin pro skot –
kromû minerálních pfiísad do
krmiv (lizÛ), krmné smûsi pro pfiíkrm telat a jádra pro odchov plemenn˘ch b˘kÛ, nejsou Ïádná
krmiva nakupována a v‰e je
vyrábûno v podniku. V˘mûra
10
❒ Farma Kaliště vyprodukovala již 156 plemenných býků (foto: Jana Řehořová)
pozemkÛ a struktura plodin, na
nich pûstovan˘ch, plnû pokr˘vá
potfiebu steliva v chovu skotu
a prasat, potfiebu objemn˘ch
krmiv, pfiedev‰ím siláÏe a senáÏe.
Budovy stojí na statku v‰echny
pÛvodní. V prÛbûhu let probíhaly
a probíhají rekonstrukce.
Strojovû je hospodáfiství vybavené. SluÏbami je zaji‰Èováno
senáÏování do balíkÛ a sklizeÀ
kombajnem. Na farmû pracují celkem 3 lidé (otec, syn a zamûstnanec). Pfii sezónních pracích vypomáhají pfiíbuzní.
Masné stádo
V souãasné dobû se základní
stádo skládá z 63 kusÛ krav. Celkem ãítá chov 180 kusÛ ãistokrevn˘ch limousinsk˘ch zvífiat. Zam˘‰len˘ poãet matek je 70. Nad toto
ãíslo není moÏné navy‰ovat
z dÛvodu kapacity ustájení. Obrat
stáda je uzavfien˘. V chovu se
striktnû dodrÏují zdravotní pfiedpisy. V posledních letech se
z jin˘ch, a to pfiedev‰ím zahraniãních chovÛ, nakupují jen plemeníci. Vzhledem k mnoÏství vyprodukované genetiky se v republice
jiÏ velmi tûÏko najde zvífie, které
by nebylo se stádem Papáãkov˘ch pfiíbuzné. V souãastné dobû
je v pfiirozené plemenitbû pouÏíván b˘k ZLI 824 Enzo P, kter˘ byl
na podzim roku 2010 dovezen
z Francie. Druh˘m b˘kem ve
stádû je ZLI 888 Euplus, kter˘ byl
tento rok v únoru zakoupen na
draÏbû v PafiíÏi.
U stáda se vede evidence dle
rodin. V ãele rodiny stojí zakládající ãlenka a kaÏdá z rodin se
vyznaãuje urãitou specifiãností.
Dnes je stádo rozdûleno na tfiináct rodin. Nejpoãetnûj‰í je napfiíklad rodina D, H nebo M (písmena
jsou zkratky jmen zakladatelek
linií).
Reprodukce je, jak bylo zmínûno, zaji‰Èována témûfi z poloviny inseminací. Inseminují se
nejprve jalovice, a to ve druhé
polovinû února, pak pfiichází na
fiadu otelené krávy. Jalovice se
pfied zapu‰tûním pfiemístí do
stáje s venkovním v˘bûhem, kde
je moÏno lépe pozorovat zmûny
v chování v fiíji a zajistit tak vãasnou inseminaci. Neinseminované kusy mají na starost plemeníci.
Po odstavu telat (konec záfií –
zaãátek fiíjna) zÛstávají krávy
a bfiezí jalovice ustájeny venku
a postupnû pfied termínem telení
jsou po skupinách pfiemísÈovány
do stájí (s pfiístupem do v˘bûhu
bûhem dne) k porodu. Ve stájích,
kde se telí, pak setrvávají s telaty
aÏ do pfiehnání na pastvu. Cel˘
chov je organizován k sezónnímu
telení, které zaãíná v listopadu,
nejvût‰í nárÛst má v bfieznu
a poslední telata se rodí v dubnu
a kvûtnu. Telení probíhá samovolnû pod dohledem chovatele.
Hlídá se kaÏd˘ porod. Více neÏ
95% telat se rodí bez asistence.
Poãet Ïivû narozen˘ch telat se
blíÏí 100%. Vûk pfii prvním otelení
je 2 roky a 11 mûsícÛ, délka mezidobí ãiní 387 dní.
Dlouhovûkost. Ve stádû se
pohybuje kráva na 14 té laktaci,
coÏ je jedna z nejstar‰ích krav
zapsan˘ch v kontrole uÏitkovosti,
která je navíc nositelkou titulu
první ‰ampionka plemene limousine z první ãeské národní v˘stavy
masného skotu ve Svinãicích
z roku 1997 (kráva je narozena
v r. 1995). „I kdyby uÏ nemûla
zabfieznout, necháme ji u nás
doÏít. Je to ná‰ mazlíãek,“ fiíká
chovatel. Dal‰í takto dlouhovûké
kusy jsou, jako i kdekoli jinde, ojedinûlé – vût‰inu základního stáda
tvofií krávy na prvním aÏ ‰estém
teleti.
Systém v˘Ïivy. Ve vegetaãním
období jsou zvífiata chována na
pastvinách bez pfiíkrmu. Pastviny
jsou stabilnû oploceny a 2 aÏ 3krát
za vegetaãní období o‰etfieny
pfiesekáním nedopaskÛ. V období
od odstavu do porodu jsou
zkrmovány omlatky z trav na
semeno a senáÏ. Zkrmování
omlatkÛ z trav na semeno napo-
❒ Stádo je rozděleno na rodiny
mohlo ke sníÏení porodní hmotnost telat, která je v prÛmûru
43,73 kg, a tím do‰lo ke zv˘‰ení
poãtu prÛbûhu porodu bez
pomoci. NiÏ‰í porodní hmotnost
telat je vítána pfiedev‰ím u prvotelek, kdy procento obtíÏn˘ch
porodÛ je ve vût‰inû podnikÛ
vy‰‰í neÏ u krav na druhém a dal‰ím teleti. Kravám po porodu
a jalovicím je zkrmována kukufiiãná siláÏ a senáÏ. TelatÛm se do
prostoru ‰kolky pfiedkládá kvalitní
seno a jádro. Po odstavu dostávají
jalovice dále jádro, senáÏ a kukufiici. Po zváÏení roãní hmotnosti
se s pfiíkrmem jádra pfiestane
a musí staãit pastva a objemná
krmiva. B˘ãci, ktefií zÛstávají na
farmû v testu, dostávají jádro,
které je namícháno do krmné
smûsi a objemné krmivo. Stejnû
tak jsou krmeni b˘ci, ktefií neprojdou do testu nebo na jeho konci,
a to do 24 mûsícÛ, kdy jsou
posláni na jatka. KaÏdoroãnû
takto konãí kolem 6ti kusÛ.
Odchov plemenn˘ch zvífiat.
Vybraní b˘ãci jsou po odstavu,
pokud splÀují poÏadavky standardu plemene, pfiesunováni
k odchovu na OPB Cunkov.
V ãervenci roku 2008 se na
Farmû Kali‰tû konal první
základní v˘bûr plemenn˘ch
b˘ãkÛ, odchov u chovatele, ve II.
turnusu. K základnímu v˘bûru
bylo pfiedvedeno a vybráno do
plemenitby osm b˘kÛ. Od násle-
dujícího roku se na farmû konají
základní v˘bûry plemenn˘ch
b˘ãkÛ, odchov u chovatele, v I.,
II. a od roku 2011 i ve III. turnusu.
„Na odchovnu ale stále putuje
to nejlep‰í,“ dodává Josef Papáãek, ml.
Do dne‰ního dne se chov Farmy
Kali‰tû mÛÏe py‰nit jiÏ 156 vyprodukovan˘mi plemeníky, pÛsobícími v pfiirozené plemenitbû ve
stádech krav bez trÏní produkce
mléka, jak ãesk˘ch tak i slovensk˘ch. Z podniku pocházejí i b˘ci,
ktefií po skonãení testu na OPB
byli koupeni inseminaãními stanicemi, kde pÛsobí.
PfieváÏná ãást jaloviãek je zafiazována do obratu stáda. Jedná se
pfiedev‰ím o jaloviãky s dobr˘m
pÛvodem nebo jaloviãky shodné
s cílem probíhajícího ‰lechtûní
skotu v podniku. Prodané jalovice
zaloÏily nová stáda v âeské
republice
a
na
Slovensku.
V majetku slovensk˘ch chovatelÛ
jiÏ získala ocenûní na zemûdûlské
v˘stavû Agrokomplex v Nitfie.
K prodeji jsou nabízeny i vyfiazené plemenice, které v chovu
nesplnily svÛj úãel, ale pro jiné
jsou je‰tû – nûkolika narozen˘mi
telaty a klidnou ochoãenou povahou, pfiínosem.
11
❒ Josef Papáček, st. prezentuje chovatelskou skupinu na NVHZ Brno 2009 (foto: Karel Melger)
Plemenáfiskou prací se farma
zab˘vá od svého vzniku. V roce
1992 byl chov zapojen do kontroly
uÏitkovosti. 17. ãervna 1999 byl
tento chov uznán prvním Zemsk˘m chovem plemene Limousine.
Cílem ve ‰lechtûní skotu jsou
plemenice základního stáda produkující zdravá a Ïivotaschopná
telata, pfii co nejmen‰ím procentu obtíÏn˘ch porodÛ, vyznaãující se pravideln˘m zabfiezáváním. Selekce se provádí k pfiihlédnutí k jeho plemenné hodnotû,
zdravotnímu stavu a temperamentu.
Josef Papáãek, ml. podot˘ká, Ïe
s v˘bûrem plemene limousine
jsou dodnes spokojeni. Na
povahu si stûÏovat nemohou.
„V‰e záleÏí na tom, jak˘ má chovatel vztah ke zvífiatÛm. Pár temperamentních zvífiat je vybrakovan˘ch. Rozhodnû si nemyslím, Ïe
by, pokud je dobr˘ pfiístup, zvífiata byla i pfiesto temperamentní,“ uzavírá.
I nadále je v plánu pouÏívat
inseminaci kvalitními provûfie-
12
n˘mi b˘ky spolu s pfiirozenou plemenitbou, a to s ohledem na
genetickou bezrohost potomstva. V‰e s ohledem na poÏadavky
trhu, ãi v˘voji chovu Limousine
v âR nebo ve svûtû.
Bezrohost. Celé stádo je odrohováno z dÛvodu prevence vzájemného zraÀování zvífiat a moÏného zraÀování personálu pfii
manipulaci se zvífiaty ve volném
ustájení. Odrohování zvífiat v podniku a v souãasné dobû pouÏití
geneticky bezroh˘ch b˘kÛ, v inseminaci, vede ke zmen‰ení agresivity jedincÛ.
Chov byl u nás jeden z prvních,
kter˘ zaãal ‰lechtit na bezrohost.
Do pfiirozené plemenitby mûli
Papáãkovi u nás první dovezeného bezrohého limousinského
b˘ka, jiÏ zmínûného Maine P (ZLI
405) po otci Mas du Clo (ZLI 324).
Z 63 plemenic je 24% bezroh˘ch
zvífiat. ·lechtí se na bezrohost, ale
s ohledem na zachování zmasilosti. KdyÏ se ptám na tajemství
úspûchu, mlad˘ chovatel odpovídá, Ïe je v dÛkladnû propracova-
ném pfiipafiovacím plánu. „Ne
kaÏd˘ b˘k pasuje na kaÏdou plemenici. Tomuto je tfieba vûnovat
pozornost a v˘sledky se dostaví,“
fiíká s jistotou. V˘bûr ve‰ker˘ch
b˘kÛ, jak do pfiirozené plemenitby, tak inseminaãních, zvládá
chovatel sám.
Nov˘ majitel a cenná zku‰enost
Nejeden chov se pot˘ká s problémem, Ïe nemá pokraãovatele.
Farma Kali‰tû mezi nû na‰tûstí
nepatfií. Syn zakladatele, Josef
Papáãek, ml. se jiÏ v roce 2002
stal
spoluvlastníkem
firmy.
V lednu 2010 ji od otce odkoupil,
❒ Farma Kaliště je nositelem mnoha
výstavních ocenění
a stal jejím jedin˘m majitelem.
Pfied tím ale vyrazil do svûta na
zku‰enou.
V roce 2009 se na 6 t˘dnÛ vypravil do Francie s cílem podívat se,
jak se to ve svûtové velmoci
v oblasti chovu masného skotu,
dûlá. Po dobu 6ti t˘dnÛ pob˘val
na 5ti limousinsk˘ch farmách.
Nav‰tívil také nejvût‰í zemûdûlskou v˘stavu v Clermont Ferrand
a
regionální
limousinskou
v˘stavu, kde bylo k vidûní 230
zástupcÛ tohoto plemene. Pfii
zmínce o druhé v˘stavû se chovatel rozpovídá o 15ti minutách
slávy, které si zde uÏil, pfii pfiedvádûní nûkter˘ch kusÛ. Bonitér zmínil, Ïe vodiãem je chovatel z âech,
a sloupek pak váÏené náv‰tûvû
vûnovaly i místní noviny.
StáÏ byla pro Josefa velmi pfiínosná. Nauãil se perfektnû pfiipravovat zvífiata na v˘stavy. A poznal
také, jak to vypadá na farmách,
kdyÏ má chovatel hodnû ãasu, protoÏe za nûj velkou ãást práce udûlají poradci. „Tfiikrát dennû jsme se
tfieba chodili podívat na stádo,“
fiíká, „není se pak co divit, Ïe zvífiata jsou tak ochoãená
a mírumilovná. Jsou
i zvyklá b˘t pfii krmení
fixovaná, takÏe pak
není
vÛbec
obtíÏné nauãit je
pfied v˘stavou
chodit.“ Farmy, na kter˘ch Ïil, mûly
od 20ti do 70ti matek základního
stáda a byly v‰echny rodinného
typu, stejnû jako Kali‰tû. „Podle mû
se kvalitní zvífiata pfii pfiíli‰ velk˘ch
poãtech kusÛ ani produkovat
nedají. Strop vidím tak 100 matek,
aby byl jeden ãlovûk je‰tû schopn˘
mít pfiehled,“ dodává. A pokraãuje
v˘ãtem postfiehÛ z v˘stav, kde se
zvífie se umyje, ostfiíhá a naãe‰e jen
jednou bez ohledu na to, jak
dlouho v˘stava trvá. Pokud se
u‰piní, ãistí se pak uÏ jen „na
sucho“. Na v˘stavních akcích
panuje velmi pfiátelská atmosféra
a z vítûzství jednotlivce se radují
v‰ichni. Na svÛj nauãn˘ pobyt
vzpomíná mlad˘ farmáfi velmi rád:
„Po celou dobu tam panovala uvolnûná atmosféra. Farmáfii se nezab˘vali niãím jin˘m neÏ zvífiaty
a svou rodinou. Pfii zmínce o neustál˘ch kontrolách, kter˘m u nás
zemûdûlci musí ãelit, byli pfiekvapeni. Oni nic takového nepodstupují,“ posteskne si farmáfi, kter˘
svou nejvût‰í zátûÏ spatfiuje v byrokracii. Z ãeského farmáfie se stává
úfiedník. Pfies den pracuje na
farmû a veãer pfiichází na fiadu
druhá smûna – „papírování“.
V˘stavy
Plynule pfiecházíme
k tématu v˘stavnictví
u nás. „V˘stavy jsou
urãitû potfieba. Je to pûkná vûc.
Je rozhodnû dobré se jich úãastnit a prezentovat své nejlep‰í
kusy,“ fiíká chovatel.
Vybraní zástupci Kali‰tû byli
a jsou na v˘stavách, kde velmi
úspû‰nû
reprezentují
chov
farmy, pravideln˘m úãastníkem.
Mezi nejv˘znamnûj‰í posbíraná
ocenûní patfií titul ‰ampión plemene, kter˘ získalo pût kusÛ,
19x získan˘ titul Národní vítûz
a 3x udûlen˘ titul Nejlep‰í chovatelská skupina pfii úãasti na
Národních v˘stavách masného
skotu.
Plány do budoucna
Farma je velmi dobfie zavedená.
V‰e zde funguje. Jak˘m smûrem ji
pokraãovatel zam˘‰lí vést?
„Vûnovat se plemenafiinû, souãasn˘m
moderním
trendÛm
a technologiím. Nedûlat nic velkého, komerãního. Nechat hospodáfiství ve stylu rodinné farmy.
Nadále produkovat kvalitní genetiku a s ní se zkusit prosadit do
zahraniãí.“ To jsou malá velká pfiání
mladého chovatele a my mu pfiejeme, aby do‰la naplnûní.
Hodnû ‰tûstí!
Více se o Farmû Kali‰tû s.r.o.
dozvíte na webov˘ch stránkách
www.farmakaliste.cz
❒ Josef Papáček, ml. se svými krotkými zvířaty (foto: Jana Řehořová)
13
Jde to...
Kamil Malát, âSCHMS
Pfiipadá vám tento titulek
zvlá‰tní? Na první pohled urãitû
ano, ale pokud se zaãtete do
následujících fiádkÛ, jeho smysl
jistû velmi brzy pochopíte.
Není Ïádnou novinkou, Ïe
nûkteré chovatelské kluby jsou
prostfiednictvím âeského svazu
chovatelÛ masného skotu ãleny
svûtov˘ch ãi evropsk˘ch sdruÏení
chovatelÛ
masn˘ch
plemen
skotu. Vedle plemen charolais,
aberedeen angus ãi blonde
d'Aquitaine jsou tak i zástupci
chovatelÛ belgického modrobílého skotu zapojeni do mezinárodního uskupení chovatelÛ
s názvem Belgian Blue International (BBI). A stejnû jako u jin˘ch
plemen, i tato organizace pofiádá
v urãit˘ch ãasov˘ch intervalech
mezinárodní setkání sv˘ch ãlenÛ,
aby se zde vzájemnû informovali
o aktivitách a perspektivách
chovu daného plemene v zemích,
kde je plemeno chováno a poznali
zpÛsob a systém chovu v dané
lokalitû. Leto‰ní kongres BBI se po
‰estileté odmlce konal na území
Velké Británie, konkrétnû ve
Walesu a ãásteãnû také v Anglii.
Pro úplnost uveìme, Ïe tato
organizace zaloÏena v ãervenci
1986 v Belgii, a letos tedy slaví
pûtadvacáté v˘roãí od svého
vzniku. Na poãátku jejího zaloÏení
tehdy stálo pût ãlensk˘ch zemí
samozfiejmû v ãele s Belgií pod-
14
❒ Skupina mladých plemenných býčků připravených na prodej na farmě „Seifion“
(foto: Kamil Malát)
porované chovatelsk˘mi organizacemi z Francie, Velké Británie,
Nizozemí a Dánska. Velkou roli pfii
zakládání BBI hrál rovnûÏ dnes
jiÏ zesnul˘ profesor Hanset,
vûhlasn˘ propagátor plemene
a odborník na slovo vzat˘, kter˘ je
nejenom v Belgii povaÏován za
hlavní osobu, která se zaslouÏila
o rozkvût plemene a jeho celosvûtov˘ rozmach. Av‰ak po dlouh˘ch pûtadvaceti letech se struktura delegátÛ jednotliv˘ch ãlensk˘ch státÛ v˘raznû promûnila,
a tak na leto‰ním kongresu byli
úãastni pouze dva zástupci, ktefií
mohli nostalgicky zavzpomínat
na tehdej‰í dobu, neboÈ byli
osobnû na ustavujícím zasedání
pfiítomni. Bûhem doby se v‰ak
i v˘znamnû roz‰ífiil poãet ãlen-
sk˘ch zemí, a tak dnes oproti 5
zemím jeÏ stály u zrodu BBI, je
ãleny celkem 16 státÛ z celého
svûta.
Jak jiÏ bylo uvedeno, leto‰ní
hostitelskou zemí se stala Velké
Británie. Nutno fiíci, Ïe volba na
uspofiádání kongresu na britsk˘ch ostrovech byla více neÏ
oprávnûná, neboÈ zdej‰í populace
belgického modrobílého skotu,
co se roz‰ífienosti plemene
a poãtu registrovan˘ch chovatelÛ
t˘ká, je celosvûtovû jednou z nejv˘znamnûj‰ích. Ke konci loÀského
roku bylo ãleny „British Blue
Cattle Society“ celkem 679 chovatelÛ a aãkoliv poãet registrovan˘ch ãistokrevn˘ch telat tûchto
chovatelÛ jen mírnû pfiesahuje
❒ Skupina matek s telaty na farmě pana Ernieho Hemmingse („Paulern Herd“)
(foto: Kamil Malát)
dvû tisícovky, pak poãet telat,
jejichÏ otec je plemeník belgického modrobílého plemene, pfiesáhl 175 000 kusÛ. Od období prvních importÛ do této zemû v roce
1982 ubûhla jiÏ dlouhá doba
a tamní populace doznala oproti
té pÛvodní zásadních zmûn. Velká
Británie není Belgie, a tak tamní
trh má zcela odli‰né poÏadavky
na které brit‰tí chovatelé, chtûjí-li
uspût, musí reagovat. Pfiednû je
potfieba uvést, Ïe drtivá vût‰ina
ãistokrevn˘ch jedincÛ je chována
pro úãely produkce plemenného
materiálu, zejména pak b˘kÛ, pro
komerãní chovy. Systém chovu
krav bez trÏní produkce mléka je
zde postaven témûfi v˘hradnû na
kfiíÏení, a tak i v˘sledn˘m produktem je hovûzí maso pocházející
z kfiíÏencÛ s masn˘mi plemeny.
U drtivé vût‰iny chovatelÛ to funguje tak, Ïe i ti plemenafiící mají
svÛj chov z velké ãásti postaven˘
na kfiiÏbû a pouze men‰í ãást
chovají oddûlenû v ãistokrevné
formû. âastá je rovnûÏ kombinace
chovu belgického modrobílého
plemene s chovem plemene
limousine. Poptávka po belgick˘ch plemenících se kaÏdoroãnû
zvy‰uje, a tak k rychlej‰ímu rozmoÏení ãistokrevn˘ch jedincÛ
chovatelé ve velké mífie vyuÏívají
také embryotransferu.
Trochu odboãím a pro lep‰í ilustraci uvedu pár ãísel t˘kajících se
rozloÏení chovu masného skotu
ve Velké Británii. Pokud jde
o poãty chovatelÛ a zapsan˘ch
zvífiat v plemenné knize, tak plemenem ãíslo jedna je na britsk˘ch
ostrovech limousine (32 %), následované plemenem charolais
(15 %) a aberdeen angusem
(14 %). âtvrtou a pátou pfiíãku
shodnû obsadila plemena masn˘
simentál a právû belgické modrobílé (obû shodnû 10 %). V porovnáních s pfiedchozími lety je to
právû belgické modrobílé plemeno, jehoÏ stavy za poslední
období rostou nejrychleji.
Pozorní ãtenáfii jistû postfiehli,
Ïe se dopou‰tím jisté chyby
v názvosloví plemene. Od roku
2007 se totiÏ z „British Belgian
Blue Cattle Society“ stala jen
„British Blue Cattle Society“ a plemeno by se tedy v ãeském pfiekladu mûlo správnû naz˘vat „brit-
❒ Graymar Electra – šampionka plemene na Royal Welsh Show 2011,
narozena: 16. 8. 2009, otec: Gitan Du P’Tit Mayeur, matka: Bringlee Beth,
chovatel: Matthew Jones (foto: Kamil Malát)
ské modré“. Nicménû z hlediska
plemenáfiské evidence a vedení
plemenn˘ch knih se samozfiejmû
stále jedná o jedno a totéÏ plemeno, a proto z dÛvodu zjednodu‰ení toto pomineme.
DÛvody, které vedly chovatele
ke zmûnû názvu plemene a asociace byly v podstatû dva: tím prvním byl fakt, Ïe britská populace
se od doby prvních dovozÛ natolik zmûnila a odli‰ila od té belgické, Ïe i brit‰tí chovatelé cítili
potfiebu b˘t „odli‰eni“. Ten druh˘
je pak ãistû komerãní, kdy si
chovatelé, ale stále ãastûji i bûÏní
spotfiebitelé, spojují belgické
modrobílé plemeno s císafisk˘mi
fiezy, a to v zemi, kde organizace
ochráncÛ práv zvífiat mají velmi
poãetn˘ poãet pfiíznivcÛ, není
Ïádoucí. Odli‰né poÏadavky britsk˘ch spotfiebitelÛ se velkou
mûrou promítají do smûru, kter˘m se bude ubírat ‰lechtûní na
kter˘ následnû reagují chovatelé
odli‰n˘mi prioritami a rovnûÏ rozdíln˘m managementem chovu.
A co tedy tu britskou populaci
natolik odli‰uje od té belgické?
Pojìme si uvést nûkolik zásadních rozdílÛ: smyslem chovu ãistokrevného skotu ve Velké Británii je produkce plemenného
materiálu zatímco v Belgii je hlavním úãelem chovu ãistokrevn˘ch
zvífiat produkce kvalitního hovûzího masa (prodej plemenn˘ch
zvífiat je pro belgické chovatele
pouze finanãním pfiilep‰ením).
Osvalení není pro britské chova-
tele na rozdíl od jejich belgick˘ch
kolegÛ primárním selekãním kritériem – tím je naopak motorika
pohybu, kvalita konãetin a tûlesné rozmûry (zejména v˘‰ka
a délka tûla). DÛvod je nasnadû:
chtûjí-li brit‰tí belgiãtí plemeníci
v pfiirozené plemenitbû v dojen˘ch ãi masn˘ch komerãních stádech uspût v ostré konkurenci
s b˘ky ostatních masn˘ch plemen, musí b˘t v tûchto aspektech
„konkurenceschopní“. Je to dáno zejména zpÛsobem chovu
KBTPM, kter˘ je velmi blízk˘ tomu
na‰emu, tzn. klasick˘ pastevní
systém matek s telaty. Naproti
tomu v Belgii se uÏ i odchov telat
velmi ãasto „odehrává“ ve stájích,
kdy jsou telata ihned po narození
odstavena a intenzivnû krmena.
RovnûÏ i vûk pfii prvním zapou‰tûní je odli‰n˘ – zatímco v Belgii
je trendem získat první tele uÏ ve
dvou letech, ve Velké Británii se
vût‰ina jalovic poprvé otelí aÏ ve
tfiech letech. Dal‰ím rozdílem je
pfiístup chovatelÛ k telení, kter˘
pfiímo souvisí právû s vûkem pfii
prvním zapu‰tûní – díky tlaku
vefiejnosti je ve Velké Británii pro
tamní chovatele snadnost telení
velmi dÛleÏitá i u ãistokrevného
skotu, zatímco Belgiãané to pfiíli‰
zatím nefie‰í. Je sice pravdou,
Ïe i v Belgii a Nizozemí existují
projekty na mûfiení ‰ífiky pánve
plemenic, zatím se v‰ak u chovatelÛ nesetkaly s pfiíli‰ pozitivní
odezvou. Proã, to se doãtete
dále.
15
❒ Bringlee Sandy ET je považována za královnu „British Blues“ (vlevo na obrázku z roku 2004, foto: Wayne Hutchinson). Tato
kráva má již více než 100 potomků - mnoho býků působí v inseminaci nejenom na britských ostrovech, ale i v Belgii (např. býk
Bringlee Blackstar). I ve svých 11,5 letech se těší velmi dobré kondici (na obrázku vpravo). Dlouhověkost má zřejmě v genech,
neboť ve stádě pana Grahama Bringleeho, odkud pochází, působí stále i její 17ti letá matka Bringlee Nestor. (foto: Kamil Malát)
Reáln˘ pfiíklad z britské praxe
demonstruje, jak jsou poÏadavky
na welfare zvífiat ve spojení
s komerãním tlakem obchodníkÛ
pro britské chovatele nekompromisní: pfii vyjednávání chovatelÛ
se spoleãností Tesco její zástupci
chovatelÛm oznámili, Ïe pokud
chtûjí i nadále chovatelé dodávat
maso z belgického plemene do
jejich fietûzce, musí otázce porodÛ
vûnovat dostateãnou pozornost.
Jin˘mi slovy fieãeno: obchodníci
nebudou prodávat maso pocházející z plemene, kde je císafisk˘ fiez
systematick˘m prostfiedkem k vybavení telete z tûla matky. A jelikoÏ
je stejnû jako u nás drtivá vût‰ina
masa prodávána prostfiednictvím
tûchto velk˘ch marketÛ, nezbylo
britsk˘m chovatelÛm nic jiného
neÏ to akceptovat, neboÈ vidina
ztráty tak velkého trhu by pro nû
mohla b˘t smrtící ránou. Dnes je
tedy 85 % z celkem 2233 narozen˘ch a registrovan˘ch ãistokrevn˘ch telat v roce 2010 narozeno
bez pomoci císafiského fiezu.
Zkrátka jde to... A jsme zpátky na
zaãátku u na‰eho titulku, nicménû
na‰e vyprávûní je‰tû rozhodnû
nekonãí. Chci se s vámi podûlit
o to, jak toho brit‰tí chovatelé
dosáhli.
Vût‰ina si patrnû bude myslet,
Ïe je to pouze za cenu v˘razného
sníÏení osvalení zvífiat. Vûzte ale,
Ïe to tak úplnû pravda není. Je
jistû neoddiskutovatelné, Ïe
oproti belgické populaci je stupeÀ osvalení na niÏ‰í úrovni, pfiesto ale v porovnání s ostatními
masn˘mi plemeny je stále vysoce
nadprÛmûrné. V‰e je pouze a jen
otázkou managementu chovu,
kdy chov a v˘bûr zvífiat do plemenitby není postaven v˘hradnû na
maximálním osvalení, ale dÛraz je
kladen na zcela jiné znaky. V˘razn˘m pozitivem plemene,
které pfii snadnosti porodÛ
sehrává také dÛleÏitou
roli, je i to, Ïe doba bfiezosti belgick˘ch plemenic je
ze v‰ech masn˘ch plemen nejkrat‰í, coÏ je dobr˘m pfiedpokladem niÏ‰í porodní
hmotnosti telat. DosaÏení
telení pfiirozenou cestou
není Ïádná vûda, staãí jen
dÛslednû dodrÏovat nûkolik stûÏejních zásad:
1. ãistokrevné jalovice se pfiipou‰tí aÏ pokud je jejich rÛst
a v˘vin dostateãn˘ a je pfiedpo-
❒ Tweeddale Ebony na výstavě Royal Welsh Show
(otec: Blak du Baty d’Eprave) (foto: Kamil Malát)
16
klad, Ïe v dobû porodu je jiÏ jejich
pánev natolik vyvinuta, Ïe jsou
schopny tele na svût pfiivést normální cestou – tzn. poprvé se
zapou‰tí aÏ ve 24 – 26 mûsících.
2. k pfiipu‰tûní jalovic se pouÏívá b˘k jiného plemene (velmi
ãasto limousine), kter˘ je provûfien na snadnost telení.
3. pfii v˘bûru plemeníkÛ se velk˘
dÛraz klade na vyuÏití plemeníkÛ
s vysokou plemennou hodnotou
pro snadnost telení. Velká Británie je zafiazena do australského
systému v˘poãtu plemenn˘ch
hodnot Breedplan, kde jedním
z vyhodnocovan˘ch ukazatelÛ je
také tento znak.
4. je dÛraznû dbáno na to, aby
jalovice, ale i krávy cca 6 – 9 t˘dnÛ
pfied otelením dostávaly pouze
seno a minerální doplÀky.
5. posledním aspektem, kter˘
v‰ak není otázkou managementu, ale financí je to, Ïe britská
asociace chovatelÛ „British Blue
Cattle Society“ uvalila „daÀ“ na
telení pomocí císafiského fiezu.
Pfied lety totiÏ zavedla poplatek
10 liber, které pfii registraci novû
narozeného telete musí chovatel
zaplatit navíc oproti registraci
telete narozeného pfiirozenou
cestou. ByÈ se v kontextu ostatních poplatkÛ svazu nejedná
o nijak vysokou sazbu, dává to
vefiejnosti jasn˘ signál, Ïe chovatelé tomuto problému vûnují
pozornost.
Velká Británie v‰ak není zdaleka
jednou zemí, která se vydala cestou telení pfiirozen˘m zpÛsobem.
Dal‰ím z pfiíkladÛ je Dánsko. Dán-
sko jiÏ dnes sice nechová tolik
kusÛ jako kdysi (zhruba 500 kusÛ
chovan˘ch 45 chovateli), ale bylo
první zemí na svûtû vÛbec, která
plemeno belgické modrobílé na
své území dovezla. Stalo se tak jiÏ
v roce 1972, tedy dokonce je‰tû
rok pfied tím, Ïe v Belgii plemeno
dostalo své oficiální jméno. Na
rozdíl tfieba od Velké Británie, zde
v‰ak telení pfiirozenou cestou
není diktováno pouze trhem ãi
tlakem spotfiebitelÛ jako je tomu
jinde, ale pfiímo ministerstvem
spravedlnosti! V roce 1998 totiÏ
tamní televizní stanice odvysílala
v televizi pofiad se zábûry císafiského fiezu, coÏ mûlo na vefiejnost témûfi okamÏit˘ negativní
dopad. V souladu se zákonem na
ochranu zvífiat smí dán‰tí chovatelé volat veterináfie a poÏadovat
provedení císafiského fiezu aÏ
teprve pokud se plemenice není
schopna otelit sama. Není tedy
moÏné „císafie“ dûlat preventivnû,
jak je tomu zvykem v Belgii. Av‰ak
ani to se nezdálo dostateãné,
a tak dánská veterinární správa
poloÏila otázku, zda je vÛbec
správné chovat plemeno, u kterého je vysok˘ pfiedpoklad obtíÏn˘ch porodÛ. Do celé záleÏitosti
se tedy vloÏilo ministerstvo spravedlnosti a dalo dánsk˘m chovatelÛm doslova „nÛÏ na krk“, kdyÏ
ustanovilo, Ïe chovatelé musí
podíl císafisk˘ch fiezÛ sníÏit z tehdej‰ích padesáti na 10 % bûhem
pûti let! Chovatelé tuto „v˘zvu“
pfiijali a „pûtiletku“ dokonce pfiekroãili. Bûhem pouh˘ch 4 let se
jim podafiilo procento císafisk˘ch
fiezÛ dostat pod
úroveÀ 10 %. Aby
tento trend dán‰tí
chovatelé
dlouhodobû
udrÏeli, dánská
chovatelská
organizace v roce 2005 rozhodla
Na farmě „Paulern“ (Hay Lane Farm) bylo k vidění mnoho
o tom, Ïe chova- ❒
vynikajících plemenic (foto: Kamil Malát)
telé musí jalovice pfiipou‰tût plemeníky jin˘ch napadl u Evropského soudního
plemen neÏ belgického modro- dvora, kter˘ zákaz zru‰il s odvolábílého plemene. KaÏd˘ rok musí ním na jeho nezákonnost podle
rovnûÏ dánská asociace chovatelÛ práva EU. ·véd‰tí politici, skupiny
belgického modrobílého pfied- spotfiebitelÛ a i nûktefií zemûdûlci
kládat ministerstvu spravedlnosti na tento verdikt reagovali negazprávu o tom, jak se dafií chova- tivnû, a tak se na nûkolik let strhla
telÛm podíl císafisk˘ch fiezÛ sni- vlna odvolávání a diskuzí na téma
Ïovat.
etiky v chovu hospodáfisk˘ch zvíJe‰tû o krok dále v boji proti fiat. V roce 2000 zaãal pÛvodní
belgickému modrobílému skotu chovatel pfieci jen prodávat
‰li ‰védské úfiady, které v minu- hovûzí maso potomkÛ krav, které
losti dokonce poÏadovali úpln˘ byly zapu‰tûny spermatem b˘kÛ
zákaz chovu tohoto plemene. belgického modrého plemene,
Evropské veterinární komisi pfied- pfiiãemÏ ‰védská vláda následnû
loÏili návrh, aby zakázala pouÏí- stanovila podmínky pro vyuÏívání
vání zvífiat nesoucí jakékoliv neÏá- tohoto plemene. Av‰ak roce 2001
doucí genetické zmûny s tím, Ïe ‰védsk˘ odvolací soud potvrdil
v˘slovnû poukazovali na belgické dfiívûj‰í rozhodnutí, na základû
modrobílé. PfiestoÏe usnesení kterého Národní rada pro zemûnebylo pfiijato, ·védsko zavedlo dûlství zakázala ‰védskému farzákaz chovu belgického modrého máfii inseminovat jeho krávy
vãetnû dovozu Ïiv˘ch zvífiat spermatem b˘kÛ belgického
a spermatu z dÛvodu, Ïe charak- modrého s odÛvodnûním, Ïe choteristické dvojité osvalení by vatel nesplnil v‰echny zákonné
mûlo b˘t povaÏováno za gene- podmínky pro chov. Pfiesto v roce
tick˘ defekt, kter˘ zvífiata po‰ko- 2006 na základû Evropského práva
zuje. V roce 1998 v‰ak ‰védsk˘ far- padlo rozhodnutí, Ïe pouÏívání
máfi Gunnar Nilsson tento postoj genetiky
plemene
belgické
❒ Vítěznou skupinou pěti se v ostré konkurenci 12 masných plemen na letošní Royal Welsh Show
stala skupina plemene belgické modrobílé resp. britské modrobílé (foto: Kamil Malát)
17
coÏ se odráÏí i na
stavech belgického modrobílého
skotu.
Odhady hovofií
o cca 500 telat ve
formû kfiíÏencÛ.
Úspûch Gunnara
Nilssona v boji
s úfiedníky lze
tedy spí‰e ozna❒ Všechny plemenice ve stádě „Nantyderri“ se již patnáct
ãit za Pyrrhovo
let telí pouze přirozeným způsobem (foto: Kamil Malát)
vítûzství...
modré není ve ·védsku ilegální,
Samostatnou kapitolou jsou
a tak ‰védské obchody nakonec pak zemû jako je Austrálie a Nov˘
zaãaly prodávat maso pocházejí- Zéland. Zde jsou dojezdové vzdácího z tohoto plemene. ·védská lenosti tak velké, Ïe ani nepfiipadá
ministrynû pro zemûdûlství, Eskil v úvahu, aby chovatelé volali ke
Erlandsson, v té dobû navrhla, kaÏdému porodu veterinárního
aby ‰títek, kter˘m je povinnû lékafie. Navíc jsou zde náklady za
v‰echno hovûzí maso v celé EU tento úkon pomûrnû vysoké,
oznaãeno, obsahovalo také údaje v pfiepoãtu se pohybují nûkde
o plemeni, aby si ‰véd‰tí spotfie- mezi 300 – 400 EUR, jinde i více.
bitelé byli vûdomi toho, Ïe náku- Pokud tedy chtûli tamní chovapem tohoto masa podporují ple- telé toto plemeno vÛbec chovat,
meno, proti kterému dlouhá léta museli telení zvládnout bez
bojovali. Nicménû jak dobfie víme, pomocí císafiského fiezu, coÏ se
ostatnû
také
povedlo.
právní pfiedpisy EU stanoví, Ïe jim
informace o plemeni nepatfií mezi V tûchto konãinách sice belgick˘
ty, jeÏ musí b˘t povinnû zvefiejÀo- modrobíl˘ skot není tak populární
vané, a tak byl tento návrh nako- jako napfi. v Evropû, nicménû i zde
nec staÏen a plemeno belgické je nûkolik desítek farem, ktefií se
modré si po letech komplikací jeho chovu v ãistokrevné formû
na‰lo díky vytrvalému ‰védskému vûnují.
farmáfii svojí cestu na stÛl tamZ v˘‰e uvedeného je patrné, Ïe
ních spotfiebitelÛ. Diskuze nad dÛvodÛ ke zlep‰ení snadnosti
tímto tématem v‰ak bûhem let porodÛ u ãistokrevného belgicdospûla do takového stádia, Ïe kého skotu existuje v rámci
i kdyÏ není chov ve ·védsku ile- celého svûta celá fiada. V Evropû
gální, mediální „masáÏ“ mûla na jsou to velmi ãasto tlaky ze strany
spotfiebitele takov˘ vliv, Ïe kon- spotfiebitelÛ prezentované prozumace masa z belgického mod- stfiednictvím skupin ochráncÛ
robílého je na velmi nízké úrovni, zvífiat, jinde ve svûtû jsou dÛvody
❒ Kráva s teletem na farmě „Dragon Blues“ (foto: Kamil Malát)
18
o dost prozaiãtûj‰í. Je v‰ak evidentní, Ïe pokud má plemeno
v celosvûtové konkurenci uspût,
musí na tyto v˘zvy reagovat.
I pfiesto, Ïe rostoucí svûtová
populace bude klást vy‰‰í poÏadavky na lep‰í efektivitu produkce a v˘roba potravin poroste,
dá se i tak pfiedpokládat, Ïe tlaky
na zlep‰ení podmínek welfare
budou v budoucnu stále silnûj‰í
a dfiíve ãi pozdûji jim bude ãelit
vût‰ina vyspûl˘ch zemí. Na tento
okamÏik se ostatnû pomalu pfiipravují i chovatelé z Belgie a Nizozemí, kdy v tûchto zemích existuje projekt zamûfien˘ na sledování
pánevních
rozmûrÛ
plemenic. Jak je jiÏ uvedeno v˘‰e,
zatím se v‰ak nesetkává s pfiíli‰n˘m zájmem chovatelÛ. DÛvod je
jednoduch˘ – nikdo jim totiÏ
nemÛÏe garantovat, Ïe získané
teoretické údaje z mûfiení budou
v praxi platit a Ïe kráva (ãi jalovice) oznaãená jako plemenice,
která se potencionálnû dokáÏe
otelit sama, se také skuteãnû
sama otelí. A navíc nikdo pochopitelnû není chovatelÛm schopen
v pfiípadû úhynu tele ãi dokonce
jeho matky kompenzovat vzniklou finanãní ztrátu. Navíc praktické poznatky ukazují, Ïe
aspektÛ ovlivÀujících obtíÏnost
resp. snadnost porodÛ je mnohem více a v nûkter˘ch pfiípadech
se naopak dokáÏe samovolnû otelit plemenice u které teoretick˘
v˘poãet uvedl, Ïe to není reálné.
·lechtûní skotu je dlouhodobá
záleÏitost formovaná podnûty od
spotfiebitelÛ,
které
vychází
z toho, za co je trh ochotn˘ farmáfiÛm zaplatit. ·lechtûní na
samovolné porody je v‰ak bohuÏel v naprosto negativním vztahu
k tûlesné stavbû a pfiedev‰ím
k osvalení a v belgick˘ch trÏních
podmínkách proto v tuto chvíli
nemá ekonomické opodstatnûní.
Z toho logicky pramení vlaÏn˘
zájem o zmûnu v pfiístupu k této
problematice. Belgickému systému telení navíc nahrávají
i vûdecké poznatky, které ukazují,
Ïe telení pomocí císafiského fiezu
minimalizuje ztráty pfii porodu
a také ranou post-natální mortalitu. TudíÏ pfii velmi dobfie propracovaném managementu, kter˘
belgiãtí chovatelé pouÏívají, je to
❒ Bringlee Carlos, který působil i na inseminační stanici společnosti Cogent,
dnes předává své geny ve stádě „Cromwell“ (foto: Kamil Malát)
nejlep‰í a nejekonomiãtûj‰í zpÛsob jak získat a odchovat zdravé
tele. Je tedy zfiejmé, Ïe etické
náhledy na problematiku telení
a vûdecké poznatky mohou b˘t
ãasto velmi protichÛdné. Mají se
tedy farmáfii chovat racionálnû
a fiídit se tím, co fiíká vûda nebo
mají „podlehnout“ a jednat ve
smyslu etického a emoãního
cítûní? Rozum nebo srdce?
Vskutku nelehká odpovûì...
Nicménû i pfies obtíÏe, kter˘m
musí chovatelé belgického modrobílého skotu na celém svûtû
ãelit, se poãet zemí, kde se toto
plemeno chová, rozrÛstá. VzrÛstající oblibu si plemeno získává
zejména pfii kfiíÏení s dojen˘mi ãi
ostatními masn˘mi plemeny.
Ostatnû vyuÏití belgick˘ch b˘kÛ
jako koncového plemene pro produkci jateãného skotu je to, pro
co je plemeno ideálnû pfiedurãeno, neboÈ kvalita potomstva ve
spojení se snadn˘mi porody jsou
devizy, kter˘mi se Ïádné jiné
masné
plemeno
pochlubit
nemÛÏe. Není tedy divu, Ïe plemeno se v kfiíÏení stává stále oblíbenûj‰ím nejenom ve vût‰inû
evropsk˘ch zemí, ale i jinde ve
svûtû. Napfiíklad v Nûmecku je
nûkolik let po sobû plemeno belgické modrobílé suverénnû ple-
menem ãíslo jedna pokud jde
o poãty prvních inseminací. V loÀském roce bylo v celém Nûmecku
provedeno 153 000 prvních inseminací, pfiiãemÏ více neÏ polovina, pfiesnû 70 859 pfiipadá právû
na belgické modrobílé plemeníky.
Belgické modrobílé je v Nûmecku
dlouhodobû
nejvyuÏívanûj‰ím
plemenem a svojí pozici v konkurenci s ostatními plemeny si stále
vylep‰uje. Kupfiíkladu nárÛst v poãtu proveden˘ch inseminací porovnání s rokem 2009 ãinil cel˘ch
23 % (v roce 2009 bylo 57 622
prvních inseminací BM b˘ky). Druh˘m nejoblíbenûj‰ím plemenem
v inseminaci je pak limousine
s 31 600 prvními inseminacemi,
tfietí je plemeno charolais. Uplatnûní v‰ak belgické modrobílé plemeno nenachází pouze v chovatelsky vyspûl˘ch státech, ale
i v ménû rozvinut˘ch zemích pfii
zu‰lechÈování místních plemen
skotu. Jedním z posledních pfiíkladÛ kam se plemeno roz‰ífiilo je
napfi. Pákistán ãi africká Namibie.
VzrÛstající popularita plemene je
patrná také v zemích jiÏní Ameriky, kde je chov masného skotu
postaven z velké ãásti na plemenech zebu a nelore. Tamní farmáfii
stále více vyuÏívají belgické ple-
❒ Skupina delegátů BBI na fotce s vítěznou „skupinou pěti“
na Royal Welsh Show (foto: Anthony Mosley)
meníky pfii kfiíÏení s matkami
tûchto plemen, aby zlep‰ili kfiehkost a jemnost masa.
Co napsat závûrem? Sílící tlaky
spotfiebitelÛ na dohledatelnost
pÛvodu dodávan˘ch potravin ve
spojení se zvy‰ujícími se poÏadavky na welfare chovu hospodáfisk˘ch zvífiat, skotu nevyjímaje,
staví pfied plemeno belgické modrobílé nové v˘zvy. Ty spoãívající
zejména v eliminaci obtíÏn˘ch
porodÛ jako hlavní etické námitky
proti chovu tohoto plemene.
Praktické zku‰enosti farmáfiÛ
napfiíã mnoha státy svûta ukazují,
Ïe docílit u ãistokrevn˘ch matek
telení bez pomoci císafisk˘ch fiezÛ
je reálné. K dosaÏení tûchto cílÛ je
v‰ak nutné odklonit ‰lechtitelskou práci od jednostrannû zamûfiené selekce smûrem k enormnímu osvalení a pozornost soustfiedit také na druhotné znaky
jako rámec, v˘vin pánve ãi dal‰ích
znakÛ, které sice pfiímo s obtíÏností porodÛ nesouvisí, ale pro
udrÏení konkurenceschopnosti
plemene jsou velmi podstatné,
jako je napfiíklad kvalita konãetin
a celková motorika pohybu.
Základním pfiedpokladem úspûchu pfii „pfiechodu“ na pfiirozené
telení je v‰ak zmûna managementu chovu, která hlavní mûrou
snadnost telení ovlivÀuje. Na
druhé stranû enormní celosvûtov˘ nárÛst obliby vyuÏívání belgick˘ch b˘kÛ v komerãním kfiíÏení
je jasn˘m signálem, Ïe popularita
plemene sílí a Ïe jeho budoucnost
je svûtlá. Jak fiíká Pierre Mallieu,
fieditel belgické plemenné knihy:
„Kdyby plemeno belgické modrobílé neexistovalo, dfiíve ãi
pozdûji by vznikl poÏadavek
na jeho vytvofiení“.
Chov masn˘ch plemen skotu
a v˘roba hovûzího masa
Graf č. 1 – Výroba hovězího masa v EU (kg/ha zem. půdy)
Jindfiich Kvapilík, VÚÎV, v.v.i.,
Praha-Uhfiínûves
V souladu s aktuálními zásadami spoleãné zemûdûlské politiky EU a její pfiipravovanou reformou se pfiedev‰ím z hlediska
Ïivotního prostfiedí zvy‰uje ve
v‰ech evropsk˘ch státech v˘znam TTP. Konzumenty ãerstvé
nebo konzervované travní hmoty
jsou pfieÏv˘kavci, v âR pak pfiedev‰ím masná plemena skotu, resp.
krávy chované v systému bez
trÏní produkce mléka. Cílem
pfiedloÏeného pfiíspûvku je poukázat na pozici chovu této kategorie skotu v rámci âR a státÛ
EU, na dosahované v˘sledky
a nûkteré faktory, které je ovlivÀují. Zahraniãní ekonomické ukazatele jsou z evropské na ãeskou
mûnu pfiepoãítány v kurzu 1 Euro
= 24,00 Kã.
Stavy krav bez TPM a v˘roba
hovûzího masa v EU a v âR
V roce 2010 se v EU chovalo cca
12 285 tis. krav bez TPM, coÏ je
53 % stavÛ dojen˘ch krav (23 072
tis.) ve stejném roce. V EU-15 se
nacházelo 96,4 %, v EU-12 pak
pouze 3,6 % krav bez TPM (tab. 1).
Nejvíce krav bez TPM se chovalo
ve Francii (4173 tis. a 34,0 %), ·panûlsku (1920 tis. a 15,6 %), V. Británii (1660 tis. a 13,5 %) a v Irsku
(1 071 tis. a 8,7 %). Na tyto ãtyfii
státy pfiipadalo 8 824 tis. a 72 %
krav bez TPM v EU chovan˘ch.
Dal‰í místa patfií Nûmecku (707
tis.), Belgii (495 tis.), Portugalsku
(426 tis.), Itálii (372 tis.), Rakousku
(261 tis.), ·védsku (185 tis.), âR
(167 tis.), Nizozemí (118 tis.), Polsku (107 tis.) a Dánsku (106 tis.). Ve
zb˘vajících deseti státech (bez
Malty a Kypru) se chovalo 354 tis.
krav (70 tis. v Maìarsku aÏ 12 tis.
krav v Estonsku).
Z produkce hovûzího masa ve
státech EU za rok 2010 (graf 1)
vypl˘vá, Ïe s v˘robou 17,5 kg na
hektar zemûdûlské pÛdy byla âR
v Ïebfiíãku 27 státÛ unie na 19.
pozici. Ve srovnání se státy EU-27
(42,0 kg), EU-15 (53,6 kg) a EU-12
(12,2 kg) dosáhla „ãeská“ produkce hovûzího masa na hektar
cca 42, 33 a 143 %, ve srovnání
s Nûmeckem (70,3 kg) a Rakouskem (71,0 kg) pak 25 % v˘roby
hovûzího masa. Velká variabilita
mezi státy EU existuje i ve v˘robû
hovûzího masa na obyvatele
v roce 2010 (cca 132 kg v Irsku aÏ
0,6 kg v Bulharsku). Produkce
7,2 kg v âR pfiibliÏnû odpovídá
45, 39 a 116 % v˘roby v EU-27
(16,1 kg), EU-15 (18,7 kg) a EU-12
(6,2 kg), resp. 50 a 27 % v˘roby
hovûzího masa na obyvatele
v Nûmecku (14,4 kg) a v Rakousku
(27,1 kg).
Graf č. 2 – Stavy krav bez TPM v ČR
Tabulka č. 1 – Stavy krav bez TPM v EU
Ukazatel
jedn.
EU-27
EU-15
EU-12
ČR
kvóta
tis. kusů
%
tis. kusů
%
11 907,4
100,0
12 284,7
100,0
11 013,0
92,5
11 744,4
96,4
894,4
7,5
440,3
3,6
90,3
0,8
166,6
1,4
2010
Pramen: Eurostat (2011); NR 1782/2003.
20
Krávy bez TPM jsou jedinou
kategorií skotu, jejíÏ stavy vykazují v posledních letech v âR
nárÛst. Mezi roky 2000 aÏ 2011 se
zv˘‰ily o cca 111 tis. a 165 % na
178 tis. krav (graf 2).
Tabulka č. 2 – Výměna TTP a stavy krav bez TPM v EU a v ČR
Ukazatel
jednotka
EU-15
EU-12
Rakousko
Německo
Polsko
TTP ze zem. půdy1)
krav bez TPM
kvóta
na 100 ha
TTP
2010
%
kusů
kusů
%2)
39,7
20,4
21,8
107
25,9
6,6
4,0
61
54,6
21,7
15,1
70
28,1
13,5
14,9
110
19,7
10,2
3,4
33
ČR
23,2
9,2
16,9
184
Pramen: Faostat (2011); Eurostat (2011); Nařízení rady čís. 1782/2003 z 29. 9. 2003.
1) výměra zem. půdy a TTP z roku 2009 (Faostat), stavy krav bez TPM z roku 2010 (Eurostat).
Jedním z hlavních úkolÛ chovu
krav bez TPM je ekologické a ekonomické vyuÏívání TTP. Z tab. 2
jsou zfiejmé znaãné rozdíly ve
v˘mûfie TTP i v poãtech krav bez
TPM mezi státy EU. Aktuální
v˘mûra TTP (podíl z v˘mûry
zemûdûlské pÛdy) je v âR pfies
nárÛst (v období 1990 aÏ 2011
o 153 tis. ha a 18 %) zfietelnû niÏ‰í
neÏ v EU-15 (cca 40 %) a mírnû
niÏ‰í neÏ v EU-12 (26 %).
Znaãné rozdíly mezi skupinou
„star˘ch“ a „nov˘ch“ státÛ unie
existují v pfiepoãtu na 100 ha TTP
ve v˘‰i kvóty (20,4 a 6,6 kusu)
i v poãtech krav bez TPM v roce
2010 (21,8 a 4,0 kusy). V roce 2010
vyuÏily státy EU-15 kvótu krav bez
TPM v prÛmûru na 107 % (60 %
v Itálii aÏ 187 % v Nizozemí), v EU12 pak v prÛmûru pouze na 61 %
(14 % v Rumunsku aÏ 185 % v âR).
Vzhledem k ohroÏení velké
ãásti zemûdûlsky vyuÏívané pÛdy
pfiedev‰ím vodní erozí (tab. 3) by
se mûla v˘mûra TTP spolu s poãty
pfieÏv˘kavcÛ v âR zv˘‰it.
Tabulka č. 4 – Spotřeba pracovního času na různé způsoby využívání TTP
Svažitost pozemku (%)
Metoda
do 35
hod./ha/rok
%
mulčování
1,25
100
výroba sena
6,6
100
výroba senáže
7,4
100
výkrm jehňat
15,6
100
výkrm skotu
18,0
100
nad 50
hod./ha/rok
%
5,00
400
16,1
244
14,4
195
15,6
100
28,0
156
Pramen: Leithold a kol. (2011).
nejvíce pfii mulãování, konstantní
byla pfii v˘krmu jehÀat.
NejniÏ‰í náklady a ekonomickou
ztrátu rovnající se nákladÛm vykazuje mulãování. Z dÛvodu jeho
negativního vlivu na biologickou
diverzitu nelze podle názoru
autorÛ mulãování povaÏovat za
v˘znamnou metodu vyuÏívání
TTP. Oba posuzované systémy
skliznû TTP (na seno a na senáÏ) se
jeví ekonomicky pfiíznivûj‰í neÏ
pastva, pomûrnû pfiízniv˘ ekonomick˘ v˘sledek (zisk 2280 aÏ
ztráta 3120 Kã na hektar) je pfii
vysok˘ch nákladech (21 600 aÏ
27 000 Kã) vykázán u v˘krmu jeh-
Tabulka č. 3 – Ohrožení zemědělské půdy vodní erozí v ČR
Ohrožení
eroze t/ha/rok
zem. p. tis ha
zem. p. %
velmi slabé
slabé
střední
silné
velmi silné
extrémní
celkem
do 1,6
1,6 až 3,0
3,1 až 4,5
4,6 až 6,0
6,1 až 7,5
nad 7,5
x
134,0
1 094,5
1 054,9
729,0
484,4
782,6
4 279,4
3
26
25
17
11
18
100
Pramen: MŽP (Poškození půd).
Spotfieba pracovního ãasu
a vybrané ekonomické ukazatele
nûkolika variant vyuÏívání TTP
v Rakousku zji‰tûné Laitholt a kol.
(2011) jsou uvedeny v tab. 4 a 5.
Z tab. 4 je zfiejmé, Ïe ze srovnávan˘ch pûti zpÛsobÛ vyuÏívání TTP
je pfii v‰ech uvaÏovan˘ch stupních svaÏitosti pozemku pracovnû nejménû nároãné mulãování, nejnároãnûj‰í pak v˘krm
skotu. S rostoucí svaÏitostí se
spotfieba pracovního zvy‰ovala
35 až 50
hod./ha/rok
%
1,43
114
12,3
186
10,5
142
15,6
100
28,0
156
Àat. Pfii svaÏitosti do 35 % se jeví
jako ekonomicky v˘hodnûj‰í
pastva skotu neÏ pastva ovcí. Pro
udrÏení multifunkãního zemûdûlství musí b˘t vykazovaná ztráta
farmáfiÛm vyrovnávána formou
dotací a prémií.
Vybrané v˘robní a ekonomické
ukazatele chovu krav masn˘ch
plemen
Podmínkou ekonomicky úspû‰ného chovu krav masn˘ch plemen
jsou dobré v˘robní ukazatele. Pfiíklad v˘robních a ekonomick˘ch
plánovacích normativÛ (smûrn˘ch
ukazatelÛ) pro chov krav bez TPM
Tabulka č. 5 – Náklady a zisk při různých způsobech využívání TTP
Kč1) na hektar TTP při svažitosti pozemku (%)
Metoda
mulčování
výroba sena
výroba senáže
výkrm skotu
výkrm volů
odchov jalovic
výkrm jehňat
do 35
náklady
zisk
3 070
–3 070
3 910
7 010
4 655
3 960
17 160
4 730
17 495
4 055
18 240
4 920
21 600
2 280
35 až 50
náklady
zisk
3 530
–3 530
9 865
–815
12 050
–4 850
25 535
–3 650
26 185
–4 630
27 480
–8 760
25 010
–1 130
nad 50
náklady
zisk
4 920
–4 920
13 440
–4 390
14 810
–7 630
29 880
–9 455
30 695
–9 170
33 025
–14 305
27 000
–3 120
Pramen: Leithold a kol. (2011).
1) 1 Euro = 24,00 Kč.
21
Tabulka č. 6 – Normativní ukazatele ke kalkulaci chovu krav bez TPM v Německu (2010)
Ukazatel
TTP na krávu s teletem
telat na
živě narozených
100 krav
prodaných
roční obměna stáda
ztráty telat při odchovu
ztráty (úhyny) krav
výroba krmiv na krávu
spotřeba času na krávu
spotřeba času na hektar
krav na ošetřovatele
živá hmotnost
býčků
prodávaných
jaloviček
živá hmotnost
krav
při porážce
býků
vyřazených
jalovic
1)
2)
3)
4)
5)
jednotka
hodnota
ha
1,74
95
74
13,5
5,0
3,5
7,0
26,5
19,2
125
250
230
600
900
440
kusů
%
hodin
na rok
kusů
kg/kus
kg/kus
Ukazatel
odstavená telata
jatečný skot
celkem
krmiva + stelivo2)
náklady
pracovní3)
ostatní položky4)
celkem
zisk
bez dotací
s dotacemi5)
cena březí jalovice
cena
býčků
prodaných
jaloviček
krávy
cena za
býky
jatečné
jalovice
tržby
jednotka
Kč1)/krávu
Kč1)/krávu
Kč1)/krávu
Kč1)/kus
Kč1)/kus
Kč1)/kg
hodnota
9 290
1 945
11 235
13 110
13 920
7 050
34 080
–22 845
+600
26 400
14 400
9 600
50,40
48,00
55,20
1 Euro = 24,00 Kč
krmiva objemná a jadrná a minerální přísady
celkem (včetně organizace a řízení práce aj.), výpočet ze spotřeby času a sazby 9,04 Euro (cca 215 Kč) za hod.
celkem uvedeno cca 20 položek nákladů
výši prémií a dotací uvádí tab. 5.
ve ztíÏen˘ch (LFA) oblastech
(pastva pfies letní období, v zimním období stáj) pouÏívan˘ch
v Nûmecku uvádí tab. 6.
Normativní údaje potvrzují známou skuteãnost, Ïe bez prémií je
v˘sledkem chovu krav bez TPM
v˘razná ekonomická ztráta. Z údajÛ
v tab. 4 ji lze odhadnout na cca
22 845 Kã na krávu a rok, aktuální
prémie vyplácené v Nûmecku by
mûly chovatelÛm zajistit mírn˘ zisk
(cca 600 Kã na krávu a rok) odpovídající mífie rentability kolem 2 %.
Hlavní normativní ukazatele pro
ustájení krav bez TPM pfies zimní
období ve stáji, resp. celoroãnû
na pastvinû jsou podle Waßmutha
a kol. (2006) uvedeny v tab. 7.
Celková v˘‰e dotací souvisejících s vyuÏíváním TTP dosahovala
v roce 2010 v Nûmecku kolem
13 450 Kã na hektar TTP a 23 400 Kã
na krávu (tab. 8). Na pfiibliÏnû
stejné v˘‰i se tyto dotace udrÏí
do roku 2013.
Tabulka č. 8 – Vývoj dotací s vazbou na chov krav bez TPM v Německu (2010)
Ukazatel
podniková
prémie
ekologická
prémie2)
vyrovnávací
příplatky4)
celkem
Kč1) na hektar
Kč1) na krávu3)
5 350
9 310
4 4404)
7 725
3 6505)
6 350
13 440
23 385
Pramen: Berger (2010).
1) 1 Euro = 24,00 Kč
2) program KULAP (Kulturní krajina)
3) 1,74 ha TTP na krávu s teletem
4) příplatky za hospodaření ve ztížených podmínkách (udržování krajiny, ochrana přírody a živočichů)
5) tříletý průměr vykázaný v účetnictví hodnocených podniků.
Ekonomické ukazatele chovu
krav bez TPM ve spolkové zemi
Brandenburg uvádí tab. 9.
V kalkulaci v tab. 9 je uvaÏováno
s délkou odchovu telat 7 mûsícÛ,
pfii odchovu 80 a 90 telat od 100
krav s pfiírÛstky hmotnosti jaloviãek 850 a 1050 gramÛ a b˘ãkÛ 950
a 1150 gramÛ na kus a den
a s hmotností odchovan˘ch jaloviãek 219 a 262 kg a b˘ãkÛ 242
a 282 kg. Z v˘sledkÛ kalkulace je
mimo jiné patrno, Ïe zv˘‰ení
poãtu odstaven˘ch telat od 100
krav o 10 za rok má za následek
Tabulka č. 7 – Vybrané ukazatele ke kalkulaci chovu krav bez TPM v Německu
Ukazatel
výměra TTP
„hustota“ zvířatDJ/
produkce sušiny z TTP
roční obměna stáda
živě narozená / prodaná telata/100 krav
úhyny krav / ztráty telat (vč. mrtvě nar.)
vyřazování mladého skotu
potřeba pracovního času
krav na ošetřovatele
Pramen: WAßMUTH a kol. (2006).
22
jednotka
stáj. ustájení
ustájení
ha/krávu
ha TTP
tun/ha/rok
%
kusů/rok
%
1,63
0,85
3,5
13,5
96 / 75
3,5 / 7,0
17,5
23,6
124
1,70
0,80
3,5
12,0
96 / 77
2,0 / 6,5
17,5
18,2
160
hod./rok
kusů
zv˘‰ení zisku o cca 2425 Kã na
krávu a rok, a Ïe prémie (na podnik a ekologické) se na celkov˘ch
pfiíjmech na krávu s teletem a rok
podílejí 55 a 50 %. Hlavními poloÏkami nákladÛ (cca 20 500 Kã na
krávu s teletem a rok) jsou krmiva
(58 %) a pracovní náklady (27 %).
Na ostatní nákladové poloÏky pak
pfiipadá pouze 15 %.
Jednou z variant související
s chovem krav masn˘ch plemen
je v˘krm jalovic. Z vybran˘ch
nûmeck˘ch ukazatelÛ (tab. 10) je
zfiejmé, Ïe intenzivní (dokrm)
i extenzivní v˘krm jalovic je bez
zapoãítání dotací ekonomicky
ztrátovou záleÏitostí, pfiiãemÏ pfii
Tabulka č. 9 – Ekonomické ukazatele chovu krav bez TPM1) (Kč na krávu a rok, 1 Euro = 24 Kč)
odchov telat na 100 krav
Ukazatel
tržby za telata
tržby za vyřaz. krávy a jalovice
tržby celkem
prémie celkem2)
tržby (příjmy) celkem
objemná krmiva
jadrná krmiva, minerál. přísady
pracovní náklady
PHM, energie, voda
zapouštění, plemenářské výkony
veterinární výkony. léky
ostatní položky
náklady celkem
zisk bez prémií / s prémiemi
rentabilita (%) bez / s prémiemi
rozdíl %
80
90
(80 telat = 100 %)
7 850
2 925
10 775
13 270
24 045
11 040
575
5 330
480
480
25
2 085
20 015
–9 240 / 4 030
–46,2 / +20,1
10 440
3 000
13 440
13 560
27 000
11 255
575
5 640
480
480
25
2 090
20 545
–7 105 / 6 455
–34,6 / +31,4
+33,0
+2,6
+24,7
+2,2
+12,3
+1,9
0,0
+5,8
0,0
0,0
0,0
+0,2
+2,6
–23,1 / +60,2
+11,6
Pramen: Hanff a kol. (2010).
1) celoroční „venkovní“ chov, jarní telení;
2) z toho prémie na podnik 9020 a 9215 Kč a ekologická prémie (program KULAP) 4250 a 4345 Kč.
Tabulka č. 10 – Ukazatele výkrmu jalovic (1 Euro = 24 Kč)
Ukazatel
jedn.
telata od krav
jakost objemných krmiv
jadrná krmiva
pastva
stájový dokrm
přírůstek g
věk při porážce
porážková hmotnost
jat. jalov. (308 kg x 3 Euro)
tržby
statková hnojiva
celkem
tele (75 kg x 3,40 Euro)
objemná krmiva
jadrná krmiva, miner.
náklady
pracovní náklady
ostatní položky
náklady celkem
zisk
intenzivní – dokrm
(900 g, 17 měs.)
extenzivní
(700 g, pastva)
bez TPM
vysoká
2,0 až 4,0
ne
ne
1000 až 1100
do 17
450 až 580
22 175
3 430
25 605
6 120
9 265
3 625
3 890
10 365
33 265
–7 660
dojených, bez TPM
dobrá
(1,0 až 3,0)
ano
ano
700 až 800
19–22
550 až 600
22 175
4 850
27 025
6 120
11 090
4 585
4 800
13 435
40 030
–13 005
x
x
kg/kus/cen
x
x
g/kus/den
měs.
kg/kus
Kč/kus/rok
Kč/kus/rok
Kč/kus/rok
Pramen: Lindner, R.: Mit Färsenmast Geld verdienen. Landinfo (2010).
intenzivním zpÛsobu je vykázaná
ztráta pfiibliÏnû poloviãní neÏ pfii
extenzivním pastevním v˘krmu
jalovic.
Autorka hodnocení v závûru
uvádí, Ïe v˘krm jalovic mÛÏe b˘t
ekonomicky efektivní v pfiípadû
vyuÏívání pfieváÏnû odepsan˘ch
budov a mechanizace, nízk˘ch
nákladÛ na krmení, dobrého
fiízení genetiky, krmení a chovu,
vysoké kvality masa a odpovídajících cen za jakostní produkci.
Z publikace vydané âesk˘m
svazem chovatelÛ masného
skotu „Uzávûrky KU za kontrolní
rok 2010“ je v tab. 11 uvedeno
nûkolik ukazatelÛ. Jeden z hlavních ekonomicky v˘znamn˘ch
ukazatelÛ – poãet odchovan˘ch
telat na 100 krav – je pfiímo ovlivnûn poãtem Ïivû narozen˘ch
telat. PonûvadÏ tento ukazatel
dosahoval pouze 75,4 narozen˘ch telat na 100 krav, byl poãet
odchovan˘ch telat niÏ‰í neÏ je
pro
pfiíznivou
„ekonomiku“
chovu této kategorie skotu
poÏadováno (90 a více telat).
Vykázan˘ poãet narozen˘ch telat
mohl b˘t ovlivnûn skuteãností,
Ïe se jedná o podniky a chovu
s KU krav bez TPM. Napfi. pfii
zamûfiení na produkci chovn˘ch
a plemenn˘ch zvífiat se mohla
projevit snaha chovatelÛ o udrÏení kvalitních plemenic v chovu
i pfii hor‰í plodnosti, o dosaÏení
urãité hustoty zvífiat k optimálnímu vyuÏití TTP aj. Pfiesto je
z ekonomick˘ch dÛvodÛ Ïádoucí
tento ukazatel zlep‰it.
Odhad ekonomického pfiínosu
zlep‰ení nûkter˘ch produkãních
ukazatelÛ a organizace chovu
krav bez TPM uvádí tab. 12.
Tabulka č. 11 – Ukazatele plodnosti krav bez TPM v KU v ČR (průměrné ukazatele, 2010)
Ukazatel
krav
bez
TPM
celkem
v KU
celkem
narozená
telata
živě
mrtvě
jedn.
hodnota
poznámka
tis. kusů
kusů
%
kusů
kusů
na 100 krav
%
178,0
21 741
12,2
17 280
16 399
75,4
4,9
k 1. 4. 2011
v období 1. 10. 2009 až 30. 9. 2010
100 % = stav krav k 1. 4. 2011
79,5 telat na 100 krav
94,9 % z narozených celkem
74,9 telat za rok 2009
4,8 % za rok 2009
Pramen: Uzávěrky KU za kontrolní rok 2010.
23
Tabulka č. 12 – Odhad přínosů opatření v chovu krav bez TPM
orientační přínos (Kč na krávu a rok)
Ukazatel
zvýšení hmotnosti prodaného telete o 30 kg
prodloužení odchovu telat o měsíc
snížení nákladů na 10 MJ ME krmiv o 0,25 Kč
snížení nevyhovujícího věku při 1. otelení o měsíc
zvýšení ceny prodaného telete o 1250 Kč
zvýšení přírůstku telat o 100 g na den
snížení roční obměny stáda o 5 %
snížení spotřeby práce o 1 hod. na krávu a rok
zkrácení nevyhovující délky mezidobí o den
průměr
rozmezí
1500
1500
1250
1050
900
870
750
200
70
1200–1800
1200–1800
1000–1400
900–1500
700–1000
700–1000
400–1100
100–600
60–80
Graf č. 3 – Zmasilost a protučněnost JUT býků (n = 7511, 2004–2006)
Závûr
Mezi hlavní (obecnû známé
a vût‰inou chovatelÛ dodrÏované) faktory ovlivÀující ekonomické v˘sledky chovu krav masn˘ch plemen patfií:
• odchov 90 aÏ 95 telat na 100 krav
a rok
• ztráty telat pod 5 % z narozen˘ch
• délka mezidobí kolem 365
dnÛ
• první otelení jalovic ran˘ch plemen ve vûku 24 aÏ 26 mûsícÛ
• první otelení v‰ech plemen
co nejdfiíve po dosaÏení vûku
stanoveného chovn˘m cílem
• roãní obmûna stáda krav v rozmezí 15 aÏ 20 %
• úãelné investice (minimální
odpisy a náklady na vybavení)
• minimalizace v‰ech nákladov˘ch poloÏek
• optimální management a organizace práce
• ekologická produkce
• zapojení do dotovan˘ch programÛ a projektÛ
• splnûní podmínek pro maximální pfiíplatky, prémie a dal‰í
dotace
• volba nejv˘hodnûj‰í formy prodeje.
Nadpodnikové záleÏitosti, mezi
které patfií podpora podnikání,
odbytu a prodeje, stavy a rozmístûní skotu, ozdravování stád, rozdûlení dotací, podpora v˘vozu
a spotfieby domácích potravin,
ochrana vnitfiního trhu aj.) musejí
b˘t za podpory celé spoleãnosti
fie‰eny ve spolupráci chovatelÛ,
jejich profesních organizací, nadpodnikov˘ch orgánÛ a zpracovatelÛ.
Pfiíspûvek byl vypracován v rámci
fie‰ení v˘zkumného zámûru
ã.: 0002701404.
V˘Ïiva, produkce a ekonomika chovu krav
bez trÏní produkce mléka v Rakousku
Johann Häusler, V˘zkumné
a ‰kolicí centrum (LFZ)
Raumberg-Gumpenstein
(Rakousko)
Jindfiich Kvapilík, V˘zkumn˘ ústav
Ïivoãi‰né v˘roby, v.v.i.,
Praha-Uhfiínûves
Rámcové podmínky chovu krav
bez TPM v Rakousku
Chov krav bez TPM v Rakousku
charakterizují následující hlavní
podmínky:
• 54 % v˘mûry zemûdûlské pÛdy,
to je 1,8 mil. ha, pfiipadá na
TTP;
• 37 % v‰ech farmáfiÛ hospodafií
v horsk˘ch oblastech;
24
• více neÏ 56 % v‰ech farmáfiÛ
provozuje zemûdûlství jako
vedlej‰í zamûstnání;
• kvóta (strop poãetních stavÛ)
krav bez TPM dosahuje 375 000
kusÛ;
• v roce 2010 se v Rakousku chovalo kolem 260 000 krav bez TPM
(cca 70 % kvóty);
• krávy bez TPM se chovají v cca
43 000 podnicích, z toho
„ãist˘ch chovÛ“ je asi 20 000;
• zvy‰ují se poÏadavky spotfiebitelÛ na regionální v˘robky, resp.
roste poptávka po kvalitním
hovûzím mase z regionÛ.
V dÛsledku této situace jsou
vyvíjeny znaãkové programy.
Z grafu 1 je patrno, Ïe celkové
stavy krav se v letech 2008 a 2009
témûfi nezmûnily, do prosince
roku 2010 se v‰ak poklesly o 3905
kusÛ. Trend ve sniÏování stavÛ krav
bez TPM z let 2008 a 2009 pokraãoval i v roce 2010. Jejich poãet
dosáhl 260 883 kusÛ, coÏ pfiibliÏnû
odpovídá stavu v roce 2004. Podíl
krav bez TPM na celkov˘ch stavech
krav se v posledních letech udrÏuje na úrovni kolem 33 %.
Jednou z podmínek udrÏení
a zlep‰ování v˘robních a ekonomick˘ch ukazatelÛ chovu krav
bez TPM je získávání a anal˘za
v˘robních a ekonomick˘ch dat
z podnikÛ. Za rok 2010 bylo do
Graf č. 1 – Vývoj početních stavů krav v Rakousku
hodnocení ukazatelÛ chovu krav
bez TPM v pûti centrech zapojeno
23 pracovních skupin a 304 podniky, pfiiãemÏ roãní v˘sledky byly
analyzovány z 228 podnikÛ a 4247
krav bez TPM. Za vyuÏití jednotného celostátního v˘poãetního
programu jsou získány a analyzovány údaje o objemn˘ch a jadrn˘ch krmivech, veterinárních
a plemenáfisk˘ch v˘konech, doplnûní stáda aj. a poãtech, cenách
a v˘sledcích klasifikace jateãnû
upraven˘ch tûl prodan˘ch zvífiat.
– prodej chovného a plemenného
skotu;
– péãi o krajinu a zachování genetick˘ch rezerv.
Forma produkce musí b˘t pfiizpÛsobena specifick˘m podmínkám a zvlá‰tnostem podniku
(poloha, kvalita pastvin, moÏnosti
odbytu …) a zájmÛm (cílÛm)
vedoucího podniku!
Základní charakteristiku tfiinácti
hlavních masn˘ch plemen skotu
vyuÏívan˘ch v rámci v‰ech forem
produkce v Rakousku uvádí tab. 2.
„Ideální“ kráva bez TPM by mûla
mít:
– produkci 2500 aÏ 3500 kg mléka
za cca 250 dnÛ laktace;
– hlubok˘ hrudník a slabinu,
dobré osvalení k˘ty, plece
a hfibetu;
– dostateãnû ‰irokou a mírnû klesající pánev;
– spí‰e men‰í aÏ stfiední rámec,
velmi dobré konãetiny;
– zdravé a vysoko posazené
vemeno, ne pfiíli‰ silné a dlouhé
struky
Rozdíl 1000 kg v produkci mléka
na krávu bez TPM a laktaci pfiedstavuje rozdíl cca 150 g (100 aÏ
200) gramÛ denních pfiírÛstcích
hmotnosti telat, resp. jejich o 40
aÏ 50 kg niÏ‰í Ïivou hmotnost pfii
odstavu, a hor‰í klasifikaci jateãnû
upraven˘ch tûl.
Z hodnocen˘ch 228 produkuje
123 (54 %) podnikÛ mladá jateãná
zvífiata, 85 (37 %) podnikÛ zástavová zvífiata a 20 (9 %) podnikÛ
plemenná a chovná zvífiata.
Formy produkce chovu krav bez
TPM
Chov krav bez TPM v Rakousku
je zamûfien na:
– produkci a prodej zástavu;
– produkci masa z mlad˘ch zvífiat;
– v˘krm jateãn˘ch zvífiat ve vlastním podniku;
Tabulka č. 1 – Velikost stád krav bez TPM a odstavená telata na podnik (2010)
Podniků
s počtem
krav
n
%2)
telat1)
n
%2)
počet krav a počet odstavených (prodaných) telat na podnik
< 10
10–19
20–29
30–39
40–49
59
85
53
17
8
≥ 50
6
25,9
60
26,8
37,3
91
39,9
23,2
41
18,0
7,5
25
11,0
3,5
4
1,8
2,6
6
2,6
Produkce zástavu
– tradiãní zpÛsob zpenûÏování
produktÛ chovu krav bez TPM;
– telata se v 6–9 mûs. vûku a pfii
Ïivé hmotnosti 200–320 kg
(pfii nedostatku krmiv i dfiíve)
Pramen: BMLFUW – vyhodnocení výsledků chovu krav bez TPM.
1) odstavená (prodaná) telata
2) celkem 228 podniků = 100 %.
Tabulka č. 2 – Vlastnosti hlavních masných plemen skotu chovaných v Rakousku
Rámec
plemeno
masná
užitkovost1)
jatečná
výtěžnost1)
požadovaná
intenzita1)
plemena
s velkým
rámcem
charolais
blonde d’aquitaine
piemontese
belgické modré
fleckvieh
gelbvieh (žlutý skot)
limousin
pincgavské
německý angus
aberdeen angus
luing
galloway
highland
++
++
+
+
+
+
+
o
+
o
–
–
–
++
++
++
++
+
+
++
+
+
+
+
o
o
++
++
++
++
+
+
+
+
o
o
o
–
–
➩
Z ústfiední evidence jsou pfiejímána data o stavech a zmûnách
stavÛ zvífiat a o porodech telat.
U hodnocen˘ch 228 podnikÛ
bylo zji‰tûno, Ïe v roce 2010
v nich bylo v prÛmûru na podnik
chováno 18,6 krav bez TPM
a odchováno 18,1 telat. Z údajÛ
v tab. 1 vypl˘vá, Ïe pfiibliÏnû ve
dvou tfietinách podnikÛ bylo chováno ménû neÏ 20 a ve 14 % podnikÛ více neÏ 30 krav bez TPM,
a Ïe v 27 % bylo odchováno ménû
neÏ 10 a ve 40 % podnikÛ 10 aÏ 20.
Odchovaná telata byla prodána
k dal‰ímu chovu nebo v˘krmu,
popfi. vyuÏita ve vlastním podniku.
plemena
s malým
rámcem
1)
++ = vysoká, + = nadprůměrná, o = průměrná, – = nízká.
25
odstaví a prodají podnikÛm specializovan˘m na v˘krm skotu;
– systém je vhodn˘ i pro extenzivní suché a horské oblasti;
– vût‰inou k uÏitkovému kfiíÏení
spí‰e s pozdními plemeny se
stfiedním a velk˘m rámcem
(charolais, blonde d’aquitaine).
Z v˘sledkÛ uveden˘ch v tab. 3
lze odvodit, Ïe o ekonomick˘ch
v˘sledcích produkce zástavu rozhodují pfiedev‰ím náklady na chov
krav bez TPM. Proto by kaÏd˘
podnik s chovem této kategorie
skotu mûl hledat cesty ke sníÏení
nákladÛ, napfi. zv˘‰ením kvality
objemn˘ch krmiv a minimalizací
nákladÛ na jadrná krmiva.
Tabulka č. 4 – Hlavní ukazatele produkce mladých jatečných zvířat v Rakousku (2010)
Ukazatel
jednotka
průměr
+ 25 %
– 25 %
jateč. hmotn. za studena
věk při prodeji
přírůstky hmotnosti
tržby za prodaná zvířata
kg/kus
dny
g/kus/den
Kč1)/kus
222
341
1 072
25 730
228
350
1 074
25 775
211
341
1 005
24 120
1) 1 Euro = 24,00 Kč.
vost (pfiírÛstky, v˘tûÏnost, obsah
tuku). Maso z mlad˘ch zvífiat
odpovídá aktuálnímu trendu
v˘Ïivy (kfiehkost, krátká doba pfiípravy).
Hlavní v˘sledky dosaÏené u této
formy produkce chovu krav bez
TPM za rok 2010 jsou uvedeny
v tab. 4.
Tabulka č. 3 – Hlavní ukazatele produkce zástavu v Rakousku (2010)
Ukazatel
jednotka
průměr
+ 25 %
– 25 %
hmotnost při prodeji
věk při prodeji
tržby – přímé náklady2)
kg
dny
g/kus/den
Kč1)/kus
Kč1)/krávu
317
227
1 263
17 590
14 495
335
232
1 245
18 335
8 710
367
233
1 246
19 270
2 830
1) 1 Euro = 24,00 Kč
2) tržby na krávu snížené o přímé náklady (Direktkostenfreie Leistung).
Produkce mladého jateãného
skotu
– vhodná pro podniky specializované na chov krav bez TPM;
– vyuÏívaná pfiedev‰ím v rámci
znaãkov˘ch programÛ (NaturaBeef, Styria Beef, Tiroler Jahrling
aj.) a pfiímého prodeje (ze
dvora);
– mlad˘ skot se poráÏí max.
v 10–12 mûs. vûku pfii hmotnosti
cca 300–420 kg (jateãná hmotnost 150–250 kg);
– spí‰e intenzivní odchov – nutná
dobrá krmivová základna;
– obchodní tfiídy E, U, R, tfiída za
protuãnûnost: 2, 3;
– vûk 9 aÏ ménû neÏ 11 (12)
mûsícÛ;
– hmotnost jateãného tûla 200
(220) aÏ 270 kg, Ïivá hmotnost:
380–500 kg;
K produkci mladého jateãného
skotu lze vyuÏívat uÏitkového kfiíÏení. Matefiské plemeno by mûlo
mít dobrou produkci mléka (napfi.
fleckvieh), jako otcovské plemeno
se obvykle volí b˘ci malého aÏ
stfiedního rámce (napfi. limousin,
aberdeen angus). Podmínkou
dobr˘ch ekonomick˘ch v˘sledkÛ
je dobrá masná a jateãná uÏitko-
26
Produkce kvalitního hovûzího
masa v˘krmem jalovic a volÛ
– jalovice a voli dobfie vyuÏívají
a zhodnocují objemná krmiva;
– v˘krm tûchto kategorií skotu je
roz‰ífien pfiedev‰ím v rámci
znaãkov˘ch programÛ;
– poráÏková hmotnost cca 550 kg
u jalovic a 620 kg u volÛ;
– vûk pfii poráÏce: pfii extenzivní
v˘krm 20 aÏ 34 mûs., intenzivní
v˘krm 12 aÏ 16 mûs.;
– pfieváÏnû v rámci uÏitkového
kfiíÏení, ale rovnûÏ napfi. plemeno fleckvieh;
– pfii odchovu telat se poÏaduje
dobrá produkce mléka (napfi.
krávy plemene fleckvieh);
– jako otcovská plemena by mûli
b˘t vyuÏíváni b˘ci stfiedního aÏ
velkého rámce, spí‰e pozdní
(charolais, blonde d’aquitaine);
– dobrá masná a jateãná uÏitkovost
(pfiírÛstky,
v˘tûÏnost)
a dobrá kvalita masa;
– moÏná realizace v kaÏdém podniku s chovem skotu.
Vybrané provozní a ekonomické ukazatele v˘krmu volÛ za
rok 2010 v Rakousku uvádí tab. 5.
Prodej chovného a plemenného
skotu
Prodej jalovic, prvotelek a b˘kÛ
z ãistokrevn˘ch chovÛ uplatÀuje
v Rakousku pouze mal˘ podíl
podnikÛ (cca 2700) s chovem krav
bez TPM. Ve 20 podnicích s prodejem zvífiat k dal‰ímu chovu
vyhodnocen˘ch za rok 2010 bylo
chováno 381 krav a pfii prÛmûrném mezidobí 416 dnÛ bylo
odchováno 99 telat na 100 krav.
Pfii prÛmûrn˘ch trÏbách 1305
Euro (31 320 Kã) a pfiím˘ch nákla-
Tabulka ã. 5 – Hlavní ukazatele v˘krmu volÛ v Rakousku (2010)
Ukazatel
jednotka
průměr
+ 25 %
– 25 %
hodnoceno podniků/zvířat
prodáno volů z podniku
hmotn. při nákupu/na jatkách
jatečná hmotn./výtěžnost
krmné dny
cena zástavu
objemná krmiva
jadrná krmiva
ostatní přímé náklady
přímé náklady celkem
n
n
kg/kus
kg/%
g/kus/den
n
35/529
19
219/706
381/54
921
529
17 520
4 055
2 545
2 015
26 135
33 865
7 730
5 330
9/171
15
151/729
401/55
981
588
14 880
3 890
2 065
1 915
22 750
35 495
12 745
7 920
9/124
14
292/694
375/54
742
542
19 970
4 130
3 190
1 940
29 230
31 845
2 615
1 752
Kč1)/kus
Kč1)/kus
Kč1)/kus
Kč1)/kus
1)
Kč /stáj. místo
1) 1 Euro = 24,00 Kč
2) tržby za kus snížené o přímé náklady (Direktkostenfreie Leistung).
dech 959 Euro (23 015 Kã) dosáhly
trÏby sníÏené o pfiímé náklady 346
Euro (8305 Kã).
Péãe o krajinu a zachování genetick˘ch rezerv
K péãi o krajinu jsou vhodná
nenároãná extenzivní plemena
dobfie sná‰ející celoroãní pobyt
venku (skotsk˘ náhorní skot, galloway, trpasliãí zebu, jak, luing
aj.). PonûvadÏ intenzivní pastviny
a kvalitní krmiva nevyuÏijí, jsou
vhodná pouze pro extenzivní
pastvu. Hospodáfisk˘ v˘znam
chovu tûchto plemen je mal˘,
uspokojiv˘ch pfiíjmÛ je dosahováno pfii prodeji ze dvora a do
obchodÛ se specialitami.
Mezi
ohroÏená
plemena
v Rakousku patfií napfi. pustertaler
sprintzen, murbodner, hinterwälder, tuxer aj. Jejich v˘znam je pfii
obvyklém omezení na urãité regiony mal˘. Pfii znaãné variabilitû
dosahují pomûrnû dobrou masnou uÏitkovost a kvalitu masa.
Podpora zachování genetick˘ch
rezerv v‰ak v podnicích zamûfien˘ch na tuto ãinnost tvofií podstatnou ãást pfiíjmÛ.
Nûkteré zásady krmení krav bez
TPM a jejich telat
Krávy
– první mûsíc odchovu:
spí‰e stfiídmû nezávisle na
produkci mléka (5,0 – 5,2 MJ NEL
na/kg su‰iny) seno + travní
siláÏ nebo pastva hor‰í kvality;
– 2. aÏ 5. mûsíc odchovu:
dobrá jakost objemn˘ch krmiv
(5,5 – 5,7 MJ NEL);
– 6. aÏ 10. mûsíc odchovu:
jakost objemn˘ch krmiv se
mÛÏe sniÏovat seno + travní
siláÏ nebo pastva hor‰í kvality;
– stání na sucho:
kvalitu objemn˘ch krmiv pfiizpÛsobit kondici (BCS) zabránit
podv˘Ïivû a pfiekrmování krav;
– minerální látky:
postaãuje 30 – 50 g obchodní
minerální smûsi obohacené
vitamíny pfiizpÛsobené objemn˘m krmivÛm (s vysok˘m obsahem stopov˘ch prvkÛ a fosforu)
a 20 – 30 g dobytãí soli;
– tûlesná kondice (BSC) krav:
pfii stání na sucho, resp. pfii otelení,
BSC 3,00 aÏ 3,50 (3,75 bodu). Pokles
tûlesné kondice do 100. dne
Tabulka č. 6a – Produkce mladého jatečného skotu bez jadrných krmiv
Ukazatel
počet zvířat
hmotnost při narození
porážková živá hmotnost
dnů výkrmu
jatečné tělo za tepla
výtěžnost za tepla
zmasilost (E=1)
protučněnost (1–5)
ledvinový tuk
kýta
filé
roštěná a rostbíf
cenné části
z pravé
půlky
jedn.
průměr
býci
voli
jalovice
n
62
45
404
299
1216
230,1
56,9
2,5
2,4
5,0
2,19
35,15
1,94
9,38
41,41
9
47
438
291
1364
257,1
58,8
2,0
2,0
3,27
1,27
39,33
2,08
10,12
41,46
32
45
408
297
1233
231,6
56,7
2,5
2,4
5,00
2,14
35,42
1,95
9,29
41,22
21
43
383
307
1128
216,2
56,4
2,8
2,4
5,74
2,66
32,95
1,88
9,19
41,68
kg
n
g/kus/den
kg
%
třída
kg
% z JUT
kg
%
Pramen: Grabnerhof-Niederalm; Saisonale Frühjahrsabkalbung, FV-Mutterkühe (Häusler u. Mit. 2007).
odchovu maximálnû o 1,00 bod,
optimálnû pak o 0,5 – 0,75 bodu;
Mezi ãasté chyby pfii krmení krav
patfií:
• pfietuãnûní krav pfii otelení;
• nedostateãná v˘Ïiva v období
odchovu telat – v˘razné zhubnutí;
• nevyváÏené krmné dávky (bílkoviny, energie, minerální látky,
vitamíny);
• rychlá zmûna krmné dávky;
• nízká kvalita krmiv a nedostateãné zásobování vodou.
Pastva
Pfii pastvû krav bez TPM je nutno
vûnovat pozornost zejména:
• pozvolnému
pfiechodu
na
„jarní“ a „podzimní“ krmnou
dávku (mikroflóra bachoru);
• pfiikrmování senem, dobrou
senáÏí nebo slámou zaãátkem
jara a na podzim
• pfiístfie‰ku k ochranû pfied chladem, vûtrem, vlhkem a sluncem;
• podávání minerálních látek;
• prevenci a o‰etfiení vÛãi parazitÛm.
Péãe o odchovávaná telata
– ãisté a vydesinfikované porodní
boxy a v pfiípadû potfieby
pomoc pfii telení;
– vãasné podání mleziva a udrÏování hygieny pfii krmení;
– kontrola v˘skytu parazitÛ;
– optimální v˘Ïiva krav (= dobrá
produkce mléka);
– nejlep‰í objemná krmiva ad libitum;
– dostatek bezvadné napájecí
vody (ãisté napájeãky!);
Tabulka č. 6b – Produkce mladého jatečného skotu bez jadrných krmiv
Ukazatel
počet zvířat
hmotnost při narození
porážková živá hmotnost
dnů výkrmu
jatečné tělo za tepla
výtěžnost za tepla
zmasilost (E=1)
protučněnost (1–5)
ledvinový tuk
kýta
filé
roštěná a rostbíf
cenné části
z pravé
půlky
jedn.
fleckvieh
FV x LI
FV x MB1)
LI (75 %)
n
2
43
392
306
1140
216,2
55,2
2,5
2,5
5,73
2,69
31,68
1,75
8,28
41,15
49
45
404
300
1218
231,7
57,2
2,5
2,4
5,06
2,20
35,34
1,96
9,43
41,37
9
44
398
286
1249
220,5
55,3
2,8
2,4
4,99
2,26
34,63
1,88
9,00
41,76
2
44
428
345
1114
247
57,7
2,5
1,8
2,80
1,16
36,38
2,15
10,95
41,20
kg
n
g/kus/den
kg
%
třída
kg
% z JUT
kg
%
Pramen: Grabnerhof-Niederalm; Saisonale Frühjahrsabkalbung, FV-Mutterkühe (Häusler u. Mit. 2007).
1) rakouské regionální plemeno „Murbodner“.
27
Graf č. 2 – Tržby za telata z chovu krav bez TPM (2010, 1 Euro = 24,00 Kč)
– pfiídavky minerálií (4 aÏ 6 %
smûsi Ca a stopov˘ch prvkÛ + 2
aÏ 3 % krmného vápence v jadrném krmivu;
– jadrná krmiva: odstavená telata
ano, odchovávaná telata se zfietelem na situaci podniku, moÏnosti zpenûÏování, plemeno
a produkci mléka matek. Pokud
ano, pak „energetická“ jadrná
krmiva, napfi. obilí, zrno kukufiice, su‰ené fiízky apod. K dosaÏení poÏadovan˘ch pfiírÛstkÛ
hmotnosti telat nûkter˘ch plemen (napfi. limousin, charolais
aj.) je pfiídavek jádra vût‰inou
nutn˘. Produkci mladého jateãného skotu bez jadrn˘ch krmiv
tab. 6a a 6b;
– „telecí“ seno, jadrné smûsi
a minerální doplÀky je nutno
telatÛm pfiedkládat v pfiístfie‰ku;
– odstav a zmûna krmení nemá
probíhat
souãasnû,
nutná
pozvolná zmûna krmné dávky.
Ekonomické ukazatele chovu
krav bez TPM
PoloÏky trÏeb (pfiíjmÛ) a pfiím˘ch
nákladÛ zji‰Èované k v˘poãtu pfiís-
pûvku na úhradu (souãtu pfiíjmÛ
sníÏeného o pfiímé náklady) uvádí
tab. 7, trÏby za telata podle zamûfiení chovu krav bez TPM graf 2
a podíly hlavních poloÏek na
podniky, je odmûna za práci farmáfie a jeho rodiny hrazena, stejnû
jako stálé náklady, z pfiíspûvku na
úhradu (z trÏeb sníÏen˘ch o pfiímé
náklady).
Tabulka č. 8 – Hlavní položky celkových tržeb (příjmů) a přímých nákladů na krávu a rok
Tržby (příjmy)
prodej telat
prodej jatečných krav
změna stavu
přímé platby (prémie)
ostatní tržby (příjmy)
celkem (1153 Euro, resp. 27 670 Kč)
%
59
10
7
21
3
100
Přímé náklady
objemná/jadrná krmiva
obměna stáda/ nákup telat
stelivo
veterinární/plemenářské výkony
celkem (673 Euro, resp. 16 150 Kč)
%
32/8
29/3
10
10
6/2
100
Pramen: BMLFUW-Bundesauswertung Arbeitskreise Mutterkuhhaltung.
1) 1 Euro = 24,00 Kč.
souãtu trÏeb (pfiíjmÛ) a pfiím˘ch
nákladÛ tab. 8. Jak je z tab. 7 a 8
zfiejmé, neobsahují pfiímé náklady
poloÏku
„pracovní
náklady“
(mzdy). PonûvadÏ se v Rakousku
jedná pfiedev‰ím o men‰í rodinné
Tabulka č. 7 – Položky tržeb a přímých nákladů
Tržby (příjmy)
mínus přímé náklady
tržby za potomstvo
doplnění stavu
mléčný výkrm telat, mladý skot, zástav, plem. zvířata
nákup
vnitropodnikové převody (odstav, chov)
z vlastního chovu
vyřazené jatečné krávy
nákup telat (od kojných krav)
změna stavu
zapouštění
přímé platby
inseminace, přirozená plemenitba
prémie na krávy bez TPM
náklady na krmiva
prémie na jalovice masných plemen (MUKA)
objemná a jadrná krmiva
prémie za chov ohrožených plemen
zdravotní stav zvířat
ostatní příjmy (výnosy)
kontrola březosti, telení, ostatní
náhrady za zapouštění
ostatní náklady
ceny (z přehlídek a výstav)
stelivo, zpeněžování, reklama
pojistné plnění (pojištění skotu)
členské příspěvky
ostatní příjmy (výkony)
= tržby snížené o přímé náklady (Direktkostenfreie Leistung – DfL)
Pramen: BMLFUW-Bundesauswertung Arbeitskreise Mutterkuhhaltung.
28
Vybrané prÛmûrné ukazatele tfií
hlavních produkãních smûrÛ
a chovu krav bez TPM celkem jsou
uvedeny v tab. 6. Je z ní mimo jiné
patrno, Ïe nejlep‰í ekonomick˘
v˘sledek (trÏby sníÏené o pfiímé
náklady) byl zji‰tûn pfii produkci
mladého jateãného skotu (cca
13 130 Kã na krávu a rok a 123 %
prÛmûru), nejhor‰í pfii produkci
zástavov˘ch telat (8710 Kã a 81 %).
Podíl pfiím˘ch plateb (prémií) na
celkov˘ch
trÏbách
dosáhl
v prÛmûru 24 % pfii kolísání mezi
22 a 27 %.
Tabulka č. 9 – Ukazatele hlavních produkčních směrů chovu krav bez TPM v Rakousku (2010)
Ukazatel
jedn.
hodnoceno podniků/krav
věk krav
narozená telata na 100 krav
odchovaná telata
odchovaná telata na 100 krav
mezidobí
tržby za odchovaná zvířata
tržby za jatečné krávy
změna stavu
přímé platby
ostatní tržby (výnosy)
tržby (výnosy) celkem
obměna stáda
plemenářské výkony
objemná krmiva (kráva a tele)
jadrná krmiva (kráva a tele)
veter. výkony (kráva a tele)
stelivo
přímé náklady celkem
přímé platby z tržeb
variabilní náklady na den
náklady na objemná krmiva
náklady na jadrná krmiva
n
roky
kusy
%
kusy
dny
Kč1) na
krávu
a rok
Kč1) na
krávu
a rok
%
Kč1) na
krávu
a den
produkce
jat. skot2)
zástav
chovný skot
celkem
123/1 886
6,4
104
84
95
403
20 160
3 000
2 350
6 550
1 055
29 785
5 615
410
6 770
1 560
1 175
1 655
2 110
17 065
12 720
22
47,30
18,50
4,30
85/1 992
5,9
106
87
100
392
16 150
2 570
1 970
6 265
650
25 130
5 425
310
5 930
1 560
1 250
2 230
1 200
16 655
8 475
25
47,05
16,30
4,30
20/381
5,8
1,01
84
0,99
416
17 570
4 920
2 305
8 375
1 010
31 320
9 000
600
7 610
2 090
1 585
1 990
1 465
23 015
8 305
27
47,05
20,65
5,75
228/4 247
6,2
104
85
97
400
18 050
3 000
2 110
6 550
840
27 670
5 785
385
6 410
1 630
1 250
1 970
1 945
16 150
11 520
24
48,25
17,50
4,55
1) 1 Euro = 24,00 Kč;
2) mladý jatečný skot;
3) tržby za kus snížené o přímé náklady (Direktkostenfreie Leistung).
Závûr
• chov krav bez TPM je pracovnû
extenzivní forma chovu zvífiat
a hospodafiení na TTP;
• chovem krav bez TPM je za pfiirozen˘ch podmínek chovu
a úsporného vynakládání energie a kapitálu získáváno kvalitní
hovûzí maso a v pfiirozeném
a kulturním stavu udrÏována
krajina;
• hlavním zdrojem pfiíjmÛ z chovu
krav bez TPM je tele;
• mezidobí del‰í jak optimum (cca
365 dnÛ) má negativní dopad na
ekonomiku chovu;
• krmné dávky ovlivÀují plodnost,
proto je nutno zamezit podv˘Ïivû a pfiekrmování;
• zejména pfied koncem odchovu
telat a v dobû stání na sucho je
nezbytné sníÏení pfiíjmu energie;
• forma produkce musí b˘t
pfiizpÛsobena podnikov˘m podmínkám a poÏadavkÛm
vedoucího podniku.
Pfiíspûvek byl vypracován
v rámci fie‰ení projektu
NAZV ã. QH 81280.
V˘znamná Ïivotní jubilea
Bûhem podzimních mûsícÛ oslavily svá Ïivotní jubilea ãtyfii v˘znamné osobnosti chovu masného skotu u nás.
Pût kfiíÏkÛ si od záfií nese na zádech fieditel plemenn˘ch knih a inspektor pro oblast v˘chodních âech, Jan Kopeck˘,
nûkolik let dohlíÏející na plemenáfiskou práci Svazu. A o jeden více uÏ má Karel ·eba, dlouholet˘ pracovník
a ãinovník na‰eho svazu, nyní pÛsobící jako zootechnik v chovu Antonína ·Èastného a jako pfiedseda Klubu chovatelÛ
blonde d’Aquitaine. Stejnû na tom je i Josef Papáãek, st., jeden z prvních chovatelÛ masného skotu u nás, konkrétnû
plemene limousine, o jehoÏ farmû si mÛÏete pfieãíst v reportáÏi dále v ãasopise. A v neposlední fiadû pan Franti‰ek
Jonát, kter˘ ze sv˘ch ‰esti kfiíÏkÛ ãtyfii vûnoval práci v ZD Brloh a z toho polovinu chovu plemene Aberdeen Angus,
kde zanechal v˘raznou stopu, mimo jiné i v podobû 261 odchovan˘ch plemenn˘ch b˘kÛ, coÏ nemá v âR konkurenci.
V‰em zmínûn˘m pánÛm vyslovujeme respekt za jejich odvedenou práci a pfiejeme v‰e nejlep‰í do dal‰ích let!
29
Zájezd nejen na Sommet de l’Elevage 2011
Anna Marcinková
JiÏ po druhé se âSCHMS ve spolupráci s firmou Bursia Praha rozhodl uspofiádat autobusov˘ zájezd na jednu z nejv˘znamnûj‰ích
chovatelsk˘ch v˘stav, o které uÏ
sly‰el snad kaÏd˘, kdo se zab˘vá
chovem francouzsk˘ch masn˘ch
plemen skotu – Sommet de
l’Elevage, která kaÏdoroãnû probíhá v Clermond-Ferrand ve Francii.
KaÏd˘ roãník v˘stavy Sommet
de l’Elevage je „vûnován“ jednomu plemeni masného skotu,
které má na v˘stavi‰ti hlavní prezentaci spojenou s národním
‰ampionátem. Vybrané plemeno
je pak zastoupeno mnohem vût‰ím poãtem zvífiat a tuto prestiÏní
událost si nenechá ujít snad
Ïádn˘ vystavovatel. Napfiíklad rok
2009 patfiil plemeni salers. V roce
2010 se na v˘stavi‰ti se‰li pfiedev‰ím pfiíznivci plemene charolais.
A leto‰ní rok byl ve znamení oblíbeného plemene limousine, které
se jiÏ ve Francii sv˘mi stavy blíÏí
kulaté hranici 1 milionu chovan˘ch kusÛ. S ohledem na úspûch
akce v roce 2009 se âesk˘ svaz
chovatelÛ masného skotu ve spolupráci se spoleãností Bursia
Praha opût rozhodli vypravit na
tuto v˘znamnou chovatelskou
akci cel˘ autobus, kter˘ se opût
bez problémÛ naplnil zájemci jiÏ
krátce po zvefiejnûní podmínek
úãasti.
Náv‰tûva vûhlasné v˘stavy v‰ak
nebyla jedin˘m lákadlem, kvÛli
kterému se témûfi padesátka ãesk˘ch chovatelÛ a pfiíznivcÛ chovu
masn˘ch plemen rozhodla vydat
na tuto cestu a strávit zhruba
dvacet hodin v autobuse na cestû
tam a o nûkolik dní pozdûji zase
zpût. Krom v˘stavy byl pfiipraven
bohat˘ doprovodn˘ program,
kter˘ zahrnoval náv‰tûvy testaãní
stanice limousinsk˘ch jalovic,
nûkolika limousinsk˘ch chovÛ,
jednoho chovu plemene charolais
a inseminaãní stanice Creuzier
s ukázkou zajímavého charolaiského b˘ka.
Testaãní stanice Moussours
Testaãní stanice slouÏí k provûfiení maternálních vlastností testovan˘ch limousinsk˘ch b˘kÛ. Do
testace je kaÏdoroãnû vybíráno 12
b˘kÛ a do stanice je nakoupeno
po 30 jalovicích po kaÏdém
z tûchto b˘kÛ. Nejprve je u jalovic
ovûfiena paternita, zji‰tûna hmotnost a je obodován jejich zevnûj‰ek. Na druhé stranû pomûrnû
pfiísnû nastaveného síta zÛstane
k vyhodnocení maternálních
vlastností 25 dcer od kaÏdého
b˘ka. V prÛbûhu testace jsou jalovice váÏeny kaÏdé 4 t˘dny pro
vyhodnocení rÛstu. Ve vûku 15
mûsícÛ se zaãíná s jejich pfiipou‰tûním a v‰echny inseminace jsou
na pfiirozené fiíje. Snahy o pfiipu‰tûní konãí ve vûku 17,5 mûsícÛ.
Takto se zji‰Èuje jedna z nejv˘znamnûj‰ích vlastností – plodnost, a zároveÀ i ranost zvífiat
a tyto v˘sledky jsou vyuÏívány pro
stanovení indexu IFER. V 18 mûsících vûku je u jalovic opût hodnocen v˘voj zevnûj‰ku, kterého je
spolu s hmotností vyuÏito pro
v˘poãet indexu IMOCR. Ve 24
mûsících se ty nejranûj‰í a nej-
❒ Zvířata pana Hilarieho byla velmi krotká (foto: Jana Řehořová)
30
❒ Testační stanice Moussours
plodnûj‰í zaãínají telit, a pak
zaãíná
hodnocení
prÛbûhu
porodÛ. Sleduje se nejen snadnost telení, hmotnost telat a pfiíprava k porodu, ale jsou mûfieny
i vnitfiní rozmûry pánve. Na stanici je u jalovic v dobû telení
sluÏba 24 hodin dennû, aby bylo
moÏné vyhodnotit cel˘ prÛbûh
porodu, pomoci v pfiípadû problémÛ a hlavnû co nejpfiesnûji
stanovit, zda jsou jejich pfiíãiny na
stranû matky ãi na stranû telete.
KaÏdé novorozené tele je zváÏeno, je posouzena jeho vitalita
a je hodnoceno matefiské chování
prvotelek. Snadnost porodÛ je
dÛleÏitou vlastností nejen proto,
Ïe ovlivÀuje dal‰í Ïivot telete, ale
také pro dal‰í chovnou kariéru
matky, a tato vlastnost je vyjádfiena indexem IVEL. V prÛbûhu
odchovu je hodnocena produkce
mléka matek, a to podle hmotnosti telat v 60 a 120 dnech. Zjistit
tento údaj je sice ponûkud pracnûj‰í, protoÏe telata musí b˘t
bûhem tohoto dne celkem ãtyfiikrát zváÏena – poprvé tûsnû pfied
napitím od matky a následnû
ihned po té, co se napila, a to jak
ráno, tak veãer. Do 120 dnÛ nejsou
telata pfiikrmována a je hodnocena jejich rÛstová schopnost.
RÛst telat a mléãnost matek jsou
souãástí indexu IMER. V˘sledkem
celého komplexního testování je
stanovení maternálních kvalit testovan˘ch b˘kÛ, kde se ãtyfii v˘‰e
jmenované indexy v urãeném
pomûru spojí a dají vzniknout
indexu IQM, kter˘ hodnotí maternální kvalitu testovan˘ch b˘kÛ,
a tak na konci celého procesu
získá 6 plemeníkÛ oprávnûní
pÛsobit v inseminaci. Telata narozená na stanici jsou prodávána
❒ Býčci ve věku 9–12 měsíců na farmě Bernarda Hilarieho (foto: Jana Řehořová)
jako zástav a prvotelky jdou po
skonãení testu do aukce, která je
pofiádána jednou roãnû, obvykle
ve druhé polovinû fiíjna a zájem
o tyto plemenice je vskutku
mimofiádn˘. Není se ãemu divit,
vÏdyÈ jde o raná zvífiata s velmi
dobrou plodností, temperamentem a matefisk˘m chováním.
Zatím to vypadá, Ïe v pfií‰tím roce
se na tuto aukci vydají i ãe‰tí chovatelé, aby získali pár pûkn˘ch
prvotelek pro svá stáda.
První den u chovatelÛ
Po náv‰tûvû testaãní stanice
zamífiila na‰e v˘prava ke dvûma
v˘znamn˘m chovatelÛm, ktefií se
nemalou mûrou podílí na ‰lechtûní a genetickém pokroku francouzské
populace
plemene
limousine.
První farmou byl chov pana
Bernarda Hilarie. Chov Hilarie
nachází se v srdci limuzínského
kraje a jiÏ fiada generací této
rodiny je spjata s chovem tohoto
plemene. Farma obhospodafiuje
160 hektarÛ a 140 limousinsk˘ch
matek zapsan˘ch v PK. Tento
chov je znám˘ nejen ve Francii,
ale i ve svûtû, protoÏe se nejen
❒ Nová výhodně postavená stáj
pana Hilarieho (foto: Jana Řehořová)
aktivnû podílí na ‰lechtûní a také
pravidelnû vystavují. Spolupracují
v programu ‰lechtûní na bezrohost u plemene limousine.
A krom toho, Ïe v hlavních
bodech kopírují národní ‰lechtitelsk˘ program, tak je jejich
pozornost zamûfiena na zlep‰ování kvality konãetin a paznehtÛ,
kvality vemene a snadné porody.
Díky
prezentaci
mimofiádnû
vyrovnané skupiny b˘ãkÛ narozen˘ch v období záfií aÏ prosinec
loÀského roku jsme mûli moÏnost
poznat, co místní trh poÏaduje:
velmi v˘razné osvalení, a to i za
cenu men‰ího tûlesného rámce.
Na v˘stavû by tato zvífiata nejspí‰
neuspûla, ale jejich hodnocení na
jatkách bude v˘borné. Dal‰í pozoruhodnou vlastností byl temperament, v‰echna zvífiata, mezi kter˘mi jsme procházeli, byla velmi
klidná. KdyÏ si pfiedstavíte, Ïe na
pastvinu pfiijde více neÏ padesát
lidí a se zvífiaty to ani nehne,
maximálnû se pfiijdou zvûdavû
podívat, kdo to pfii‰el, ãi co Ïe se
to dûje, tak by se nûkomu ani
nechtûlo vûfiit, Ïe jde o plemeno
limousine. Ano, i tohle dokáÏe
dlouholetá selekce na temperament. Poslední místo na farmû,
kam jsme nakoukli, byla nová stáj
s kapacitou pro 95 matek s telaty,
která v pfiípadû potfieby slouÏí
pro fie‰ení problémÛ s telením.
Jinak jsou totiÏ zvífiata celoroãnû
venku. Rozpoãet na tuto stáj byl
250 tis euro, ale díky tomu, Ïe
fiadu prací zvládli chovatelé zajistit vlastními silami, se náklady sníÏily o 100 tisíc euro. KdyÏ se
k tomu je‰tû pfiidala podpora
státu, kter˘ poskytl dotaci 50 tisíc
euro, tak se dostaneme na
ãástku, kterou nezb˘valo neÏ
závidût.
Dal‰í farmou, kterou jsme první
den nav‰tívili, byl chov Lagrafeul-Puech s 240 hektary zemûdûlské
pÛdy a 180 limousinsk˘mi matkami. Jako na vût‰inû francouzsk˘ch chovÛ, tak i na této farmû
hospodafií jiÏ fiada generací
z jedné rodiny. Otec souãasného
majitele pfievzal farmu po svém
otci, a tak bychom mohli pokraãovat dále do minulosti. Na
poãátku moderní historie farmy
tehdy stálo 50 limousinsk˘ch krav
a pfied 30 lety se jim naskytla pfiíleÏitost odkoupit velmi dobré
stádo limuzínÛ a dal‰ích 30 ha
pÛdy. Díky tomu se tento chov
zase posunul o kus dál. Cílem
tamních chovatelÛ je pfiedev‰ím
produkce plemenného materiálu,
a tak i zde se jedná o aktivního
a úspû‰ného vystavovatele – na
leto‰ní Sommet de l’Elevage pfiipravili dokonce 12 zvífiat – mezi
nimi byl napfiíklad b˘k Calin, na
kterého jsme byli nûkolikrát upozornûni, protoÏe se jedná o velmi
zajímavého plemeníka.
Stfieda na v˘stavi‰ti
Náv‰tûvníci z 62 zemí celého
svûta se tu letos se‰li, aby si prohlédli pfiedev‰ím obrovské mnoÏství krásn˘ch zvífiat, ale na své si
pfii‰li i zájemci o zemûdûlskou
techniku a technologie. Letos se
po v˘stavi‰ti pro‰lo více neÏ 80
tisíc náv‰tûvníkÛ, z toho více neÏ
3 tisíce náv‰tûvníkÛ dorazily ze
zahraniãí. Své produkty a sluÏby
tu pfiedvádûlo a nabízelo 1250
vystavovatelÛ a chovatelé sem
pfiijeli s více neÏ dvûma tisícovkami zvífiat 64 plemen hospodáfi-
❒ Tři generace chovatelů na farmě
Lagrafeul-Puech (vlevo) a Jean Luc
Kress (foto: Jana Řehořová)
31
❒ Chov Lagrafeul-Puech produkuje plemenná zvířata (foto: Jana Řehořová)
sk˘ch zvífiat. Dojená plemena tu
mûla 450 zástupcÛ, ovcí se tu
‰e‰lo 400 ks a 300 koní. Vlastního
limousinského ‰ampionátu se
zúãastnilo 420 zvífiat – coÏ byla
témûfi polovina vystavovaného
masného skotu. Pocházela od 200
chovatelÛ z velké ãásti Francie.
Na‰e v˘prava mûla v˘stavû Sommet de l’Elevage v nabitém programu vyhrazenu stfiedu, kdy byl
hlavní událostí ‰ampionát plemene limousine. Ale projít za
necel˘ den v‰echny expozice bylo
v podstatû nemoÏné, zejména
pokud mûli náv‰tûvníci v˘stavy
zájem sledovat nûkterou ze soutûÏních pfiehlídek, které ten den
probíhaly, nebo mûli domluvené
setkání se znám˘mi ãi nûjaké to
obchodní jednání.
Druh˘ den na farmách
Den pfied odjezdem jsme
nav‰tívili GAEC du Puy Giroux, kde
hospodafií dva bratfii. Ti se plemeni limousine vûnují pomûrnû
krátce, pfied tím se totiÏ vûnovali
chovu plemene montbéliarde
a patfiili mezi nejlep‰í chovatele
❒ Výstava Sommet de l’Elevage byla
letos věnovaná plemeni limousine
32
a vystavovatele. BohuÏel, zavedení mléãné kvóty a nízká cena
mléka nepfiály chovu dojen˘ch
krav, a proto se museli poohlédnout po nûãem ekonomicky
v˘hodnûj‰ím. Ke svému limousinskému stádu pfii‰li pfied dvûma
roky, kdy se jim naskytla ‰ance
toto stádo koupit od jednoho
chovatele, kter˘ skonãil. Pro
plemeno limousine se rozhodli
zejména kvÛli jeho mnoha
dobr˘m vlastnostem a kvalitû.
Vyhovuje jim jejich ranost, snadnost telení, vitalita telat, jateãná
v˘tûÏnost a zhodnocení a v neposlední fiadû i velmi dobré maso,
které prodávají pfiímo z farmy. Je
zajímavé, Ïe dle slov chovatele se
maso velmi dobfie prodává i tam,
kde se chová aubrac, salers a charolais. A nezfiídka se stává, Ïe si
chovatelé charolais pfiijedou koupit limousinského b˘ka do pfiirozené plemenitby, protoÏe tak se
pr˘ velmi rychle zbaví problémÛ
s telením, které mívali i oni
u montbéliarda. Telata byla buì
malá nebo veliká, limousin má
v‰echna malá.
Pfii v˘bûru zvífiat kladou dÛraz
na temperament, velk˘ rámec
a v˘razné osvalení – ideální kráva
je vysoká, hluboká, v˘bornû osvalená s prostornou zádí. V souãasnosti chovají 47 matek. Reprodukci zaji‰Èuje pouze plemenn˘
b˘k, kter˘ je ve stádû celoroãnû.
Díky tomu se tu obãas stane, Ïe
nûkterá kráva porodí i dvû telata
do roka. V‰echny vlastní b˘ãky
chovatel vykrmuje a dal‰í pfiikupuje od sousedních chovatelÛ,
aby roãnû vykrmil 80 b˘kÛ. Nicménû, je tu je‰tû prostor pro roz‰ífiení, protoÏe kapacita v˘krmny
je 110 b˘kÛ, a proto dostavuje
sklady na krmivo, aby se na tento
poãet mohl dostat. B˘ãci jsou
poráÏeni ve vûku 17 mûsícÛ,
hmotnost JUT je v prÛmûru
450 kg a do balíãkÛ jde 370 kg
masa. Vykrmené jalovice jdou na
poráÏku v 700 kg Ïivé hmotnosti,
hmotnost JUT je v prÛmûru
435 kg a do balíãkÛ jde 300 kg
masa. Vyfiazené devíti aÏ desetileté krávy dokrmuje na prÛmûrnou Ïivou hmotnost 910 kg.
Jatka jsou vzdálená asi 60 km
a tam mu dobytek nejen poráÏí,
ale také tam provádí bourání
a balení. PrÛmûrné náklady na
poráÏku a zabalení jsou 1,65 eura
za kg, maso v balíãkách se prodává za 11 euro za kg. Pro odbyt
je velkou v˘hodou blízkost mûsta
Clermond-Ferrand, nev˘hodou je
rozdûlení pozemkÛ, coÏ ponûkud
komplikuje pfiesuny zvífiat.
❒ GAEC du Puy Giroux vlastní
dva bratři (foto: Jana Řehořová)
Na farmû GAEC Rousset nám
ukázali nejen velmi pûkné roãní
jalovice. Rodinné druÏstvo, ve
kterém jsou krom chovatele sdruÏeni rodiãe a sestra, obhospodafiuje 300 hektarÛ a zvládnou tu 190
telení roãnû. Jejich cílem je produkce jateãn˘ch b˘kÛ. V‰echny
jalovice jsou s ohledem na
❒ Jedna z nejlepších matek chovu
GAEC du Puy Giroux
dûlá b˘k. Telení probíhá mezí 15.
fiíjnem a 20. únorem a aÏ neuvûfiiteln˘ch 78 % telat je po inseminaci. K inseminaci vyuÏívá chovatel pfiedev‰ím b˘ky se snadn˘mi
porody, vysok˘m indexem maternálních vlastností a s v˘razn˘m
dÛrazem na mléãnost a telení
dcer. PrÛbûh porodÛ dcer je dÛleÏit˘m ukazatelem, aby v dÛsledku
zamûfiení na snadné porody
nedocházelo ke zmen‰ování jalovic a zejména jejich pánve
a porodních cest. Inu, kdyÏ nûkdo
ví, co a proã dûlá, tak jsou
v˘sledky znát.
❒ Intenzivní chov GAEC de Noyers (foto: Jana Řehořová)
sezónní telení inseminovány pfiibliÏnû ve vûku 18 mûsícÛ a jsou
vybíráni b˘ci se snadn˘mi porody.
PfiibliÏnû 35 % telat se rodí po
inseminaci a zbytek po b˘cích
pÛsobících v pfiirozené plemenitbû.
ProtoÏe se zájezdu neúãastnili
pouze chovatelé plemene limousine, byl do programu zafiazen
i GAEC des Noyers, kde chovají
charolais, a to takfika v˘hradnû
pro produkci masa. Navzdory
tomuto ãistû produkãnímu zamûfiení je celé stádo zapojeno do
plemenné knihy, do kontroly uÏitkovosti a do testaãního programu. Celkem tu mají 220 matek
a hospodafií na témûfi 200 hektarech, ze kter˘ch je 170 ha pastvin.
Celou farmu po pfiepoãtu na
plnou pracovní dobu obhospodafiuje 2,5 pracovníka. Jedná se
o vysoce intenzivní chov, coÏ je
napfiíklad vyjádfieno zatíÏením 2
krávy na hektar. Na vysokou
intenzitu poukazuje i procento
brakace, které se pohybuje na
úrovni 27 procent. Takto v˘razná
selekce u masného skotu neb˘vá
obvyklá. Tyto vyfiazené krávy chovatel dokrmuje a dává na jatka.
JUT má v prÛmûru 460 kg a cena
za nû je 4,0 aÏ 4,2 eur. Roãnû se na
farmû narodí pfiibliÏnû stovka
jaloviãek a stovka b˘ãkÛ. Pro
obnovu stáda je vybráno 65 nejlep‰ích jalovic a zbytek je vykrmen pro jateãné úãely. U b˘ãkÛ je
tomu v˘raznû jinak 98 % absolvuje v˘krm a ve vûku 16 aÏ 18
mûsícÛ putuje na jatky. JUT dosahuje prÛmûrné hmotnosti 450 kg.
Zb˘vající dva b˘ãci jsou urãeni
buì pro plemenitbu ve vlastním
stádû, nebo pro prodej jinému
chovateli.
Pro nás je pomûrnû neobvyklé,
Ïe by producent zástavu zaji‰Èoval reprodukci z pfieváÏné ãásti
prostfiednictvím inseminace. Tady
jsou plemenice od ledna do
dubna inseminovány, a to pouze
na pfiirozen˘ch fiíjích, a doskok
❒ Šestiletý plemeník na inseminační
stanici Creuzier (foto: Jana Řehořová)
Posledním odborn˘m cílem
tohoto dne a celého zájezdu byla
náv‰tûva inseminaãní stanice
Creuzier, kde jsme si mohli
prohlédnout velmi pûkného
charolaiského b˘ka. Pak uÏ zb˘vala jen cesta na hotel, poslední
noc a ráno dlouhá cesta k domovÛm.
Opût jsme si mohli, díky perfektní práci organizátorÛ, uÏít
v˘bornou akci a tû‰ím se, Ïe se
i pfií‰tû sejdeme s odhodláním
pfiekonat dlouhou cestu, protoÏe
zatím to vÏdy stálo za tu trochu
„nepohodlí“, v hojném poãtu
i dobré náladû.
33
ANGUS TOUR 2011 – Severní âechy
Lenka Tatarãíková, Agrární obzor
Jana ¤ehofiová, âSCHMS
Na podzim se uskuteãnil jiÏ ãtvrt˘
roãník exkurzí po farmách chovatelÛ plemene Aberdeen Angus,
v rámci kterého mohli úãastníci nav‰tívit dal‰ích nûkolik vybran˘ch
chovÛ. Pozornost byla tentokrát
zamûfiena na farmy v Severních
âechách. Organizace se na v˘bornou zhostil ing. Jan Hromas. Akce
probûhla na pfielomu záfií a fiíjna
a provázelo ji letní poãasí, hojná
úãast a tradiãnû dobrá nálada.
Soukromá farma ve Stvolínkách
Exkurze zaãala v pátek odpoledne, a to pfiímo na soukromé ekologické farmû manÏelÛ Hromasov˘ch ve Stvolínkách, kde si mohli
úãastníci prohlédnout nejprve
stádo jalovic a poté skupinu krav
s telaty. „Na tomto místû hospodafiíme od roku 2002, kdy jsme ze ZD
Brloh pfiivezli prvních dvanáct jalovic. V tomto kraji byla je‰tû nûjaká
volná pÛda, ale jelikoÏ se nacházíme mezi CHKO âeské stfiedohofií
a Kokofiínsko, dostáváme jen
základní sazbu dotací,“ fiíká ing.
Hromas. Bûhem uplynul˘ch deseti
let se manÏelé Hromasovi snaÏili
vybudovat farmu a roz‰ífiit základní
stádo. Nyní se starají asi o 50 krav
s telaty. K tomu mají zhruba 200 ha
luk a pastvin, ze kter˘ch vyrábí
seno a senáÏ. „AÏ dosud jsme se
snaÏili vytvofiit stádo a vylep‰it
samiãí populaci. ·lechtili jsme na
maternální efekt a narozené jaloviãky jsme si nechávali v chovu. Teì
uÏ jalovice prodáváme jako chovné,
a tak jsou pro nás pfiíjmem. BohuÏel
ale nejsme schopni vyuÏít dostateãnû ranost tohoto plemene, protoÏe máme zvífiata pfies zimu venku
a nenakrmíme tak, abychom je
mohli dal‰í rok pfiipustit. Proto také
nyní budujeme zastfie‰ené zimovi‰tû,“ fiíká ing. Hromasová, která
zastává na farmû takfika ve‰kerou
práci od té zootechnické aÏ po tu
v traktoru. B˘ãci se prodávají na
v˘krm a ti nejlep‰í jsou posíláni do
odchovny. „Nûkolik let jsme zkou‰eli dûlat také vlastní v˘krm, ale to
hlavnû proto, abychom zjistili, jak˘
34
mají na‰e zvífiata potenciál. PoráÏeli jsme je, kdyÏ jim bylo nûco pfies
dva roky a mûli prÛmûrnou váhu
776 kg. PfiestoÏe v zimû nebyla
pod stfiechou, dosahovali velmi
dobr˘ch pfiírÛstkÛ, takÏe je vidût,
Ïe to plemeno opravdu umí udûlat
maso. Ekonomika u toho ale moc
není,“ dodává.
Eko chov v Hefimaniãkách
Sobotní náv‰tûva chovÛ zaãala
prohlídkou stáda krav s telaty na
pastvû v Hefimaniãkách, která patfií
podniku âeskolipská farma, s. r. o.
hospodafiícím v systému kontrolovaného ekologického zemûdûlství.
PrÛvodcem byl skupinû opût
ing. Hromas, kter˘ ve firmû pÛsobí
jako fieditel.
200 hektarov˘ pastevní areál se
nachází na jílovit˘ch ãi písãit˘ch
pÛdách. Díky nekvalitnímu podloÏí
a stavu, ve kterém se pozemky
nacházely pfii pfievzetí od Pozemkového fondu, bylo a je tfieba je
obnovovat aplikací speciální pastevní smûsi s ãerven˘m luãním
jetelem. „Vzhledem k tomu, Ïe
podnik nemá ornou pÛdu, tak se
v rámci procesu obnovy travních
porostÛ produkuje i obilí, potfiebné
na pfiíkrm,“ vysvûtluje ing. Hromas
a pokraãuje v popisu procedury
trvající tfii roky, „po sklizni krycí plodiny (obilí) v prvním roce je pozemek na podzim je‰tû posekán
a hmota vyuÏita k produkci travní
senáÏe. V dal‰ím roce, vzhledem
k vy‰‰ímu zastoupení jetelovin, je
pozemek je‰tû pouÏit ke sklizni na
senáÏ s moÏností pfiepasení na
podzim. V dal‰ích letech se zpravidla sklízí první seãe pro konzervované krmivo a dal‰í seãe jsou spásány. Velk˘m problémem je voda,
kterou sem nejsme schopni dostat.
Jednou aÏ dvakrát dennû se proto
pozemky objíÏdí s cisternou,“
dodává.
V ãistokrevném stádû âeskolipské farmy se bez zapoãítání telat
pohybuje pfiibliÏnû 100 kusÛ. Pfiipou‰tí se harémov˘m zpÛsobem
ãtyfimi b˘ky. Dále vlastní podnik
je‰tû stádo komerãní. Vyprodukovaní b˘ãci se prodávají jako zástav,
jaloviãky se vykrmují. Zástavová
telata se prodávají systémem v˘bûrového fiízení. U obchodníkÛ je
o nû velk˘ zájem.
Zastávka u frísk˘ch koní
Zajímav˘m zpestfiením sobotního programu byla zastávka na
Ranãi Radvanec s nejvût‰ím soukrom˘m chovem frísk˘ch koní
v republice. Angu‰tí chovatelé si
mohli zblízka prohlédnut toto
u‰lechtilé krotké plemeno, pro
jehoÏ chov se importem 10ti klisen
z Holandska pfied lety rozhodl pan
Josef Jí‰a. V souãasnosti je ve stádû
27 matek a v leto‰ním roce pfii‰la na
svût jiÏ ‰está generace zde narozen˘ch hfiíbat. Ta jsou potomky nejlep‰ích holandsk˘ch hfiebcÛ. Konû
jsou chováni pastevnû a jejich vyuÏití je pro lehãí zápfiah nebo jízdu
pod sedlem. PÛvodní zámûr produkce plemenn˘ch zvífiat nevy‰el,
a tak ekonomika chovu stojí na
prodeji 3let˘ch hfiíbat pfieváÏnû
zájmov˘m chovatelÛm.
Ekologick˘ v˘krm b˘ãkÛ
v Zákupech
Poté se skupina pfiesunula do
obce Nové Zákupy nedaleko âeské
Lípy, kde provozuje spoleãnost
Angusland s.r.o. ekologick˘ v˘krm
b˘ãkÛ. O blaho zvífiat se v Zákupech
stará také ing. Hromas, kter˘ skupinû pfiiblíÏil zdej‰í provoz. Îiv˘
inventáfi firmy ãítá zhruba 2200
kusÛ, které mají k dispozici 3000 ha
luk a pastvin. „B˘ãky vykrmujeme
do poráÏkové hmotnosti pfies
650 kg a prodáváme na na‰e jatka,
která prÛbûÏnû cel˘ rok zásobujeme. K tomu úãelu tady máme
v˘krmnu zhruba pro 200 zvífiat.
âást b˘kÛ prodáváme také do
zahraniãí,“ vysvûtluje ing. Hromas.
Zvífiata jsou na zimu ustájena
v zimovi‰ti, které má kapacitu 600
kusÛ a kromû senáÏe a sena jsou
krmena i ekologicky vypûstovan˘m
ovsem. Vyrobené BIO maso konãí
u zákazníkÛ v obchodních fietûzcích Ahold, Billa a Interspar.
V rámci prohlídky v˘krmny mûli
úãastníci moÏnost shlédnout dva
b˘ãky plemene pÛvodem japonského plemene Wagyu, které
spoleãnost nedávno importovala
z Nûmecka za úãelem vyzkou‰et
v rámci kfiíÏení jejich povûstné
genetické vlastnosti ovlivÀující
masa.
Podniky âeskolipská farma s.r.o.
a Angusland s.r.o. jsou souãástí
akciové spoleãnosti Spojené farmy,
coÏ je sdruÏení zemûdûlsk˘ch
farem vytvofiené za úãelem spoleãného odbytu zemûdûlsk˘ch
produktÛ. Jeho cílem je v˘roba
kvalitních biopotravin pfii respektování podmínek ekologického zemûdûlství.
Komerãní stádo z Trutnovska
Poslední zastávka leto‰ní Angus
tour zavedla chovatele na v˘chod
do okolí Trutnova, kde si prohlédli
farmu Voletiny pfiedsedy âeskomoravského svazu zemûdûlsk˘ch podnikatelÛ, pana Lubomíra Burkonû,
která letos oslavila 20ti leté v˘roãí.
V roce 1991 byla zaloÏena jako první
v âR se zemûdûlskou prvov˘robou.
Na zaãátku stál zprivatizovan˘
Horsk˘ závod Trutnov, 900 kusÛ ãervenostrakat˘ch krav a 150 zamûstnancÛ. Pûstoval se len, brambory
a obilí. Od zamûfiení na zemûdûlskou prvov˘robu majitel po pár
letech upustil. Zásadní zmûna
nastala po roce 1996, kdy se, na
základû náv‰tûv v USA a Kanady,
rozhodl pro vybudování specializované velkofarmy s chovem masného skotu a hospodafiení spojené
s údrÏbou krajiny, bez pûstování
trÏních plodin. Ponechal si pouze
150 ha orné pÛdy, na kter˘ch pûstuje obilí a kukufiici a zbyl˘ch
2600 ha zatravnil. Základní stádo
vytvofiily ãeské straky, které se
zaãaly
pfiipou‰tût
plemeníky
Aberdeen Angus. V souãasné dobû
je v masném stádû 450 matek
s minimálním podílem krve AA 75 %.
V produkci mléka se pokraãuje, ale
v daleko men‰í mífie. Z pÛvodního
mnoÏství zbylo 180 kusÛ. Celkem je
na farmû 1720 kusÛ skotu a cílem je
dosáhnout poãtu 2000. O provoz se
stará 18 zamûstnancÛ. Podnik je
sobûstaãn˘ z hlediska mechanizace
i zázemí hospodáfisk˘ch budov.
Elektrickou spotfiebu farmy pokr˘vá fotovoltaická elektrárna.
Masné stádo, které má na starosti ing. Walter Hudec, je v pastevním období rozdûleno na 8 skupin.
KaÏdou z nich má na starost najat˘
pastevec. Pan BurkoÀ vysvûtluje
opatfiení, ke kter˘m dospûl díky
ztrátovosti zvífiat, která se v zaãátcích pohybovala kolem 20 %.
„S pfievzetím stáda za nûj pastevec
pfiebírá osobní zodpovûdnost.
Pfiesnû se eviduje poãet na jafie
pfiedan˘ch, a na podzim z pastvy
stahovan˘ch kusÛ. Ztracená zvífiata
pak musí honák uhradit.“ Celkové
ztráty se takto podafiilo sníÏit na 5 %.
Inseminace se nepouÏívá. Ve stádech pÛsobí 6 plemenn˘ch b˘kÛ,
ktefií konãí koncem srpna. Bfiezost
se pohybuje kolem 90 %. Jalové
kusy dostávají je‰tû ‰anci umístûním na zimu do skupiny k b˘kovi,
a pokud nezabfieznou, jdou na
poráÏku. Telení probíhá sezónnû
od února do kvûtna, kdy se otelí
80 % kusÛ. Druh˘ cyklus pokraãuje,
díky celoroãní potfiebû masa, od
ãervna do prosince. Zimu tráví
dobytek u ãtyfi stájí typu 96, které
slouÏí jako otevfiená krmi‰tû.
❒ Účastníci 4. ročníku Angus tour (foto: Lenka Tatarčíková)
Hlavním cílem pana Burkonû
je produkce masa. „Jaloviãky si
necháváme pro obnovu a roz‰ifiování základního stáda a b˘ãky ve
vûku 7 aÏ 8 mûsícÛ dáváme do
v˘krmen. Roãnû jich máme kolem
150. âást z nich nakupujeme ve
vûku 22 aÏ 24 mûsícÛ zpût v Ïivém
a necháváme si poráÏet na jatkách.
KdyÏ se vlastních b˘kÛ nedostává,
nakupujeme je od jin˘ch chovatelÛ, ktefií zvífiata odchovávají ve
stejn˘ch podmínkách. PoÏadavkem je, aby mûla minimálnû 50%
podíl angusské krve. ZákazníkÛm
pak nabízíme vakuovû balené
v˘sekové kuchyÀské maso pod
ochrannou známkou „Anguso“,
kter˘m kaÏd˘ t˘den zásobujeme
Prahu, Liberecko a Hradecko.
Kromû toho prodáváme i nûkteré
masné v˘robky,“ prozrazuje chovatel BurkoÀ. Farma finalizuje produkci nejen z masného, ale i mléãného stáda. Kromû dvou naporcovan˘ch b˘kÛ putuje z farmy kaÏd˘
t˘den i 500 aÏ 700 litrÛ mléka
v láhvích pfiímo zákazníkÛm nebo
do cukráren na v˘robu zmrzliny.
Mimo rozvoz probíhá prodej
kvalitních produktÛ na dvou
prodejních místech v Trutnovû,
pfies
internetov˘
obchod
(www.dianaseven.cz) nebo na
farmáfisk˘ch trzích, které chovatel
pofiádá na své farmû kaÏdou
sobotu od jara aÏ do zimy.
„Sedláci nemají oh˘bat hfibety.
Musí o sobû dát vûdût. NestûÏovat
si, ale b˘t produktivní,“ uzavírá
povzbudivû exkurzi ve svém chovu
i ãtvrt˘ roãník Angus tour
Lubomír BurkoÀ.
FOTOGALERIE
Manželé Hromasovi
2,5leté jalovice s 18ti měsíčním plemeníkem na farmě ve Stvolínkách
A
N
G
U
S
Stádo 3–9ti letých krav s telaty na farmě Hromasových
Stádo 3–16ti letých krav s telaty Českolipské farmy, s.r.o. na pastvě v Heřmaničkách
T
O
U
R
Býčci původem japonského plemene wagyu
Foto: Jana Řehořová
Chov fríských koní na Radvanci
Lubomír Burkoň
36
1,5 až 2leté jalovice pana Burkoně
Minerální látky (I. díl)
Onemocnûní související s pfiíjmem makroprvkÛ
Ing. Pavla Vydrová, PhD.
Podzim je pomalu ale jistû za
námi, s jeho koncem pfiichází
i poslední leto‰ní svazov˘ zpravodaj a s ním také 16. pokraãování
rubriky vûnované onemocnûní
skotu, které bylo v minulém ãísle
z technick˘ch dÛvodÛ pfieru‰eno,
ale dnes je opût na svém místû.
V pfiedprázdninovém (ãervnovém) ãísle (II/2011) jsme si zopakovali stfiedo‰kolskou uãební látku
v podobû informací t˘kajících se
nadbytku a nedostatku vitamínÛ,
i kdyÏ v na‰em pfiípadû samozfiejmû ve vztahu k onemocnûní
skotu bez trÏní produkce mléka.
Dne‰ní pfiedvánoãní díl bude
vûnován dal‰ímu velmi otfielému
tématu – minerálním látkám –
jejich rozdûlení, pÛsobení na
organismus a zejména projevÛm
jejich nadbytku a nedostatku
u masného skotu. Vzhledem
k tomu, Ïe se minerální látky primárnû dûlí na dvû základní skupiny – makroelementy a mikroelementy – budeme se v dne‰ní ãásti
podrobnûji vûnovat první skupinû
= makroprvkÛm a mikroprvky si
ponecháme na první vydání zpravodaje v novém roce.
Obecné informace o minerálních
látkách
UÏ v roce 1874 bylo zji‰tûno, Ïe
minerální látky obsaÏené v popelu
po zpopelnûní tkání jsou pro organismus nepostradatelné a tento
objev vedl k zavedení pojmu tzv.
dietetické esenciality minerálních
prvkÛ. Esenciální prvek je takov˘
prvek, kter˘ je potfiebn˘ pro
správn˘ rÛst, v˘voj, reprodukci
a celkové zdraví organismu; aby
v‰ak splnil svou úlohu musí b˘t
ostatní nutriãní faktory optimální.
Stejnû jako voda a vitamíny jsou
také minerální látky povaÏovány
za nekalorické Ïiviny (ve srovnání
s kalorick˘mi = bílkovinami, cukry
a tuky). Základní rozdíl mezi nimi
je ten, Ïe zatímco kalorické Ïiviny
dodávají zcela logicky tûlu energii, nekalorické nikoli, ale pfiesto
jsou pro tûlo naprosto nepostradatelné. Minerální látky jsou tedy
anorganick˘mi komponenty krmiva a jejich obsah lze zjistit, jak jiÏ
bylo naznaãeno, spálením organického materiálu (KD) a následn˘m rozborem popela.
Minerální látky a vitamíny pfiedstavují pouze velmi malou ãást
z celkové tûlesné hmotnosti organismu, a to pfiibliÏnû 4 %, zb˘vajících 96 % tvofií kyslík, vodík, uhlík
a dusík. Prostfiednictvím potravy
získává ãlovûk i zvífiata minimálnû
padesát prvkÛ z více neÏ sta existujících. Fyziologické úãinky kaÏdého esenciálního prvku jsou
závislé na jeho pfiijatém mnoÏství.
Existuje takzvan˘ bezpeãn˘ a adekvátní rozsah, kter˘ zaji‰Èuje optimální funkci prvku. Pfii pfiíjmu
v˘raznû niÏ‰ím se objevují známky
deficitu, pokud pfiíjem pfiesahuje
tento rozsah, zaãínají se projevovat
známky toxicity. Z toho vypl˘vá,
Ïe v‰echny esenciální prvky lze
povaÏovat za toxické, jestliÏe jsou
pfiijímány v nadmûrném mnoÏství.
Správná suplementace pfiedpokládá znalost teoretick˘ch poznatkÛ o funkcích a úãincích mikroprvkÛ na Ïiv˘ organismus. V praxi
to znamená rozpoznat vãas problémy vzniklé nadbytkem ãi nedostatkem jednoho, nebo více prvkÛ.
Nûkteré minerální látky (napfi. vápník a fosfor) je nutné dodávat
organismu v pomûrnû velk˘ch dávkách, ale jiné (napfi. kobalt a mangan) jsou potfiebné pouze ve velmi
malém mnoÏství.
Minerální látky mají v organismu
mnoho dÛleÏit˘ch funkcí, za jejich
pfiítomnosti se napfi. udrÏuje osmotick˘ tlak, váÏe a rozvádí kyslík,
vyluãuje se oxid uhliãit˘, vytváfií
se slabû zásaditá reakce krve a tkáÀov˘ch tekutin, upravuje se rovnováha mezi kyselinami a zásadami,
zabezpeãuje se správná ãinnost
enzymÛ, hormonÛ i vitamínÛ.
Obecnû jsou stavebními souãástmi chemick˘ch slouãenin
a v tûle mají úlohu katalyzátorÛ
chemick˘ch reakcí. Proto je dÛleÏité hlídat chovné podmínky zví-
❒ Liebigův zákon
minima
fiat, jejich zdraví, kvalitu ustájení,
welfare a zejména krmnou dávku,
která ovlivÀuje celkovou produkci
stáda. Je tfieba kontrolovat v‰echny
sloÏky krmné dávky a kromû
obsahu bílkovin a sacharidÛ také
hlídat koncentrace prvkÛ vãetnû
stopov˘ch, které (aãkoli se v krmn˘ch dávkách a následnû v organismu vyskytuji ve velmi malém
mnoÏství) mohou v koneãném
dÛsledku sv˘m nedostatkem ãi
nadbytkem ovlivnit ekonomiku
celé farmy. Staãí si pfiipomenout
„LiebigÛv zákon minima“. U stád
bez trÏní produkce mléka je samozfiejmû kladen dÛraz na zdravû
odchovaná telata a zdravotní stav
telete je pfiímo závisl˘ na zdravotním stavu jeho matky, protoÏe
mléko matky odráÏí Ïivinovou
úroveÀ pfiijímané krmné dávky. Je
tedy dÛleÏité, aby byl i u extenzivnû chovan˘ch zvífiat zaji‰tûn
nejen dostateãn˘ pfiísun kvalitního
objemového krmiva, ale i vhodn˘
druh suplementace minerálními
látkami.
Dostatek minerálních látek
a vitamínÛ v krmivu je pro organismus otázkou pfieÏití. Jejich vyuÏitelnost je ale také dána formou
v jaké jsou pfiijímány a dále je
ovlivÀována celou fiadou fyziologick˘ch faktorÛ organismu (vûk,
hmotnost, pohlaví, zdravotní stav,
stav trávicího traktu apod.). ¤ada
minerálních látek (vápník, fosfor
aj.) je v tûle ukládána do zásoby
a z tûchto rezerv jsou následnû pfii
potfiebû organismu ãerpány.
ProtoÏe jsou prvky potfiebné pro
adekvátní rÛst, reprodukci, v˘voj
a zdraví v prÛbûhu celého Ïivota
a dále ovlivÀují mnoho enzymo-
37
v˘ch, aktivaãních i regulaãních
procesÛ, jsou pro Ïivot a funkce
organismu nepostradatelné a nemohou b˘t nahrazeny jin˘mi
prvky nebo slouãeninami. Biologická v˘znamnost jednotliv˘ch
minerálních látek je znaãná. Fyziologick˘ stav je charakteristick˘
dynamickou rovnováhou v‰ech
tûchto látek a je fiízen sloÏit˘mi
homeostatick˘mi mechanismy.
Funkce jednotliv˘ch minerálních
látek (respektive makroprvkÛ),
jejich nedostatek, toxicita a vzájemné vztahy budou podrobnûji
popsány níÏe.
Dûlení minerálních látek
1. Makroprvky (denní potfieba nad
100 mg) – Ca, P, Na, Cl, Mg,
KaS
2. Mikroprvky (denní potfieba do
100 mg) oznaãované také jako
stopové prvky – Fe, I, Cu, Zn,
Co, Cr, Mo, Se, F, Mn, Ni, As,
Sn, Si, V, ...
Mikroprvky jsou ve tkáních v tak
nízk˘ch koncentracích, Ïe je
v minulosti nebylo moÏno dostupn˘mi analytick˘mi metodami mûfiit
s dostateãnou pfiesností a citlivostí.
Z tohoto dÛvodu bylo udáváno, Ïe
se ve tkáních vyskytují ve stopách,
a byly proto nazvány prvky stopov˘mi. PfiestoÏe rozvoj moderních
analytick˘ch metod umoÏnil stanovit obsah tûchto prvkÛ s vysokou
citlivostí, zÛstal termín stopové
prvky zachován a je nadále uÏíván.
Jejich charakteristick˘m rysem je
tedy v˘skyt v organismech ve velmi
nízk˘ch koncentracích.
Stopové prvky lze dále dûlit do
ãtyfi skupin:
• esenciální
• pravdûpodobnû esenciální
• neesenciální
• toxické prvky
V souãasné dobû je do první skupiny zafiazeno deset prvkÛ, které
jsou pro udrÏení Ïivotních funkcí
vy‰‰ích organismÛ nezbytné –
esenciální. Patfií mezi nû Ïelezo,
jód, mûì, zinek, mangan, kobalt,
molybden, selen, chróm, a cín.
Ve druhé skupinû jsou prvky,
jejichÏ esencialita není je‰tû plnû
prokázána. Jsou to nikl, fluór,
bróm, arzen, vanad, kadmium,
baryum a stroncium.
38
Ve tfietí skupinû je 20–30 prvkÛ,
které se konstantnû vyskytují v rÛzn˘ch koncentracích v Ïiv˘ch tkáních a dosavadní znalosti o jejich
úãasti v metabolick˘ch procesech
organismu zatím nedovolují rozhodnout, zda patfií do nûkteré ze
dvou pfiedchozích skupin. Do této
skupiny je zafiazován napfiíklad
hliník, antimon, rtuÈ, germanium,
kfiemík, stfiíbro, zlato, olovo, bismut, titan, rubidium a dal‰í.
âtvrtá skupina stopov˘ch prvkÛ je
oznaãována jako prvky toxické,
mezi nûÏ je zahrnuto nûkolik
prvkÛ, jejichÏ biologick˘ v˘znam je
v souãasnosti omezován na jejich
toxické vlastnosti pfii relativnû nízk˘ch koncentracích. Patfií sem
arzen, kadmium, olovo a rtuÈ. Zafiazení prvkÛ mezi prvky toxické má
jen omezenou platnost, protoÏe
z hlediska vztahu dávka – úãinek
a délky expozice povaÏujeme za
toxické v‰echny prvky, jsou-li pfiijímány v dostateãnû vysoké dávce
a po dostateãnû dlouhou dobu.
Tato závislost je po svém objeviteli
oznaãována jako BertrandÛv zákon.
V dne‰ním díle se zamûfiíme na
první skupinu = makroprvky (makroelementy). Konkrétnû: vápník
(Ca), fosfor (P), sodík (Na), chlór
(Cl), hofiãík (Mg), draslík (K) a síru
(S). Koncentrace tûchto prvkÛ
v tûlních tekutinách a ve tkáních je
vy‰‰í neÏ 1 mmg/g ãerstvé tkánû.
nadbytek PO4 sniÏuje resorpci
(vstfiebávání), nadbytek Mg sniÏuje
resorpci, nahrazuje Ca v kostech
a zvy‰uje vyluãování Ca.
Hlavní funkce
Tvorba kostí a zubÛ, sráÏení
krve, kontrakce svalÛ a ãinnost
nervÛ (nervosvalová dráÏdivost),
bunûãná permeabilita (schopnost
membrán propou‰tût tekutiny)
a produkce mléka.
Pfiíznaky nedostatku Ca (deficit)
Nedostatek vápníku v organismu
mÛÏe b˘t zapfiíãinûn buì jeho nízkou koncentrací v krmivu, nebo
metabolick˘mi poruchami. Jeho
uvolÀování a celkové hospodafiení
v tûle je závislé na ãinnosti pfií‰títn˘ch tûlísek. Distribuci a vyuÏití
vápníku fiídí také nûkteré hormony
‰títné Ïlázy. Ve v˘Ïivû je tfieba vÏdy
hledat souvztaÏnosti, o které není
v organismu nouze. Napfiíklad
k resorpci vápníku dochází pfii
vazbû s vitamínem D, vitamín D
a Ca jsou tedy v pfiímé závislosti,
zatímco jejich pfiirozen˘m antagonistou b˘vá v organismu fosfor.
Z krmiváfiského pohledu je tedy na
místû hlídat vzájemn˘ pomûr vápníku a fosforu v krmné dávce, ideální pomûr Ca:P = 1,5:1 (v rozsahu
od min. 1:1 do max. 2:1).
Deficit vápníku se projevuje nedostateãnou prosperitou organismu,
u mláìat dochází ke zmûnám na
jejich kosterním aparátu, které se
projevují kfiivicí (rachitis), pro kterou
je typick˘m projevem deformovan˘
rÛst a nedostateãná osifikace kostí.
âinností pfií‰títn˘ch tûlísek ãerpá
organismus vápník z kosterních
zásob, kdy pfii dlouhodobém
nedostatku v pfiíjmu hrozí organismu znaãné odãerpání vápníku,
coÏ se projeví osteomalácií nebo
lomivkou kostí, která se vyskytuje
zejména u dospûl˘ch ãi star˘ch
zvífiat (i u ãlovûka).
Nedostatek Ca se dále projevuje:
poporodními problémy, má úzk˘
vztah k poporodnímu ulehnutí
(obrnû, poporodní paréze), tetanii,
hypokalcemii, hor‰í sráÏlivosti
krve, reprodukãním problémÛm,
nedostateãné vitalitû mláìat a problémÛm u bfiezích samic apod.
U vápníku, ostatnû jako u v‰ech
ostatních minerálÛ, platí pravidlo
zlaté stfiední cesty: zv˘‰ené ãi
nízké dávky v KD pÛsobí na organismus nepfiíznivû.
Hlavní vzájemné vztahy a toxicita
Vitamin D je zapojen do resorpce a ukládání Ca v kostech,
Vápník v krmné dávce
Vápník je ve vy‰‰ích koncentracích pfiítomen ve vojtû‰ce a jetelo-
Vápník (Ca)
Vápník (chemická znaãka Ca,
latinsky Calcium) je obecnû nejv˘znamnûj‰í prvek z fiady kovÛ alkalick˘ch zemin, lehk˘, velmi reaktivní kov. Autorem jeho ãeského
a slovenského názvu je Jan Svatopluk Presl. Patfií mezi biogenní
prvky, které jsou nezbytné pro
v‰echny Ïivé organismy.
vinách, naopak v jádru a okopaninách je jeho mnoÏství nízké.
• Osteoporóza
Vzniká zejména pfii primárním
nebo sekundárním nedostatku
vápníku, ale také pfii nedostatku
bílkovin a energie v krmné dávce,
bachorov˘ch dysfunkcích, pfii
onemocnûní jater i nedostatku
nûkter˘ch dal‰ích prvkÛ a vitamínu C.
Patogeneze: K rozvoji onemocnûní primárnû dochází pfii hypokalcémii z nedostatku vápníku
a dále z nedostatku dal‰ích látek
nutn˘ch pro v˘stavbu kostí. Díky
vysoké produkci parathormonu
dochází k odbourávání vápníku
z kostí.
Pfiíznaky a diagnostika jsou
obdobné jako u rachitidy (kfiivice)
– viz níÏe.
Léãba se provádí optimalizací
krmné dávky, ãímÏ se docílí
úpravy ãinnosti bachoru.
• Kfiivice (rachitis)
Toto onemocnûní se vyskytuje
v˘hradnû u mláìat a jedincÛ ve
v˘vinu (jalovice). DÛvodem je
nedostateãné ukládání vápníku
a fosforu do kostní tkánû pfii
moÏné dekalcifikaci kostní tkánû
(z kosti je odnímán zbytkov˘ vápník).
Tato choroba se projevuje tûÏkou poruchou tvorby kostí – kosti
mûknou, pfievaÏuje chrupavãitá
hmota. Zatímco ve zdravé kostní
tkáni je chrupavãité sloÏky asi
30 %, v rachitické kosti aÏ 70 %.
Ub˘vá znaãnû fosforeãn˘ch solí,
kdeÏto obsah vápenat˘ch solí se
celkem nemûní. Kostní zmûny
mají za následek, Ïe dochází
k poruchám ve tvaru kostí.
U novorozen˘ch mláìat mûknou
kosti lebeãní. Na Ïebrech je pfiechod ãásti chrupavãité v kostní
znaãnû ztlu‰tûl˘ a i na ostatních
kostech jsou hranice chrupavky
a kosti zdufielé, kosti dolních konãetin se oh˘bají, mládû má deformovan˘ postoj a pozdûji pfiestává
chodit. Také obratle se hroutí a tím
vznikají rÛzné zkfiiveniny pátefie.
Dále se kfiivice projevuje celkovou
zakrslostí, vy‰‰í náchylností k infekci i krvácením.
Pfiíãinou onemocnûní mÛÏe b˘t
nedostatek ve v˘Ïivû (Ca a P),
nedostatek vitamínu D, onemocnûní trávicího traktu a znesnadnûné vstfiebávání minerálÛ a vitamínÛ do organismu – pfii prÛjmov˘ch stavech i acidóza aj.
K typick˘m pfiíznakÛm patfií
lízavka = telata olizují stûny ve stájích, dále nechutenství, malátnost,
krvácení, strnul˘ postoj, uvolnûné
zuby apod. U tûÏk˘ch stavÛ jsou
oteklé klouby, deformovan˘ postoj, zakfiivené konãetiny a na‰lapování na paznehty.
Léãba je vhodná a efektivní
pouze tam, kde nedo‰lo ke zdeformování postoje, ale u tûÏk˘ch
stavÛ je lépe zvífie utratit. U lehãích pfiípadÛ je optimalizována
krmná dávka, odstranûny pfiíãiny
metabolick˘ch poruch a podávání
vitamínov˘ch preparátu v krmivu
ãi injekãnû.
• Osteomalacie (mûknutí kostí)
Je
vût‰inou
onemocnûním
dospûl˘ch zvífiat, zejména u plemenic po porodu a vzniká pfieváÏnû v dÛsledku nedostateãného
pfiíjmu vitamínu D.
K pfiíznakÛm patfií malátnost,
skleslost zvífiat, opatrná chÛze,
kulhání, trvalé ulehnutí, sníÏená
produkce mléka a zlomeniny kostí
hrudních i pánevních konãetin.
Prevencí je úprava krmné dávky
a zastoupení Ca, P a vitamínu D.
Vitamín D se samovolnû uvolÀuje
vlivem sluneãního záfiení, proto je
vhodné zvífiata pást, zejména pak
mlad‰í kategorie – jalovice.
• Poporodní paréza
(Paresis puerperalis)
Poporodní paréza (dfiíve oznaãovaná jako obrna nebo-li mléãná
horeãka) je metabolické onemocnûní, které se nejãastûji vyskytuje
jeden aÏ tfii dny po porodu.
Pfiíãinou onemocnûní je hypokalcémie (z nedostatku Ca), která
je dÛsledkem zmûny hospodafiení
s vápníkem po nástupu laktace.
SníÏením hladiny vápníkov˘ch
iontÛ v krevním séru získávají pfievahu hofiãíkové ionty a velmi
rychle nastupující klinické pfiíznaky.
Klinické pfiíznaky: V prvních sta-
diích lze pozorovat sníÏen˘ pfiíjem
krmiva, nechuÈ k pohybu a sniÏování tûlesné teploty. MÛÏe se
vyskytnout i svalov˘ tfies, pfiípadnû
kfieãe. Pozdûji zvífie uléhá a není
schopno se znovu postavit.
Postupnû se prohlubuje somnolence (ospalost), ustává ãinnost
pfiedÏaludkÛ a zastavuje se i defekace a moãení. Posouzení sníÏené
teploty vyÏaduje urãitou zku‰enost,
protoÏe pfii pomûrnû rychle se vyvíjejících
pfiíznacích
mÛÏeme
i v pokroãilém stádiu namûfiit zcela
normální rektální teplotu (hodnotu). Povrch tûla v‰ak b˘vá ve
srovnání se sousedními zvífiaty
mnohem chladnûj‰í. V pokroãilém
stadiu zanikají postupnû v‰echny
reflexy a puls je slab˘. Bez léãby
zvífie uhyne.
Diagnóza se opírá pfiedev‰ím
o posouzení klinick˘ch pfiíznakÛ,
protoÏe léãba, má-li b˘t úspû‰ná,
musí b˘t zahájena co nejdfiíve.
Diagnózu lze potvrdit stanovením
hladiny Ca v krevním séru. Krevní
vzorek je v‰ak nutno odebrat je‰tû
pfied zaãátkem léãby.
Základem léãby je aplikace kalciov˘ch preparátÛ do Ïíly. Vzhledem k tomu, Ïe stav se pomûrnû
snadno komplikuje, pouÏívají se
k terapii preparáty Ca doplnûné
ionty Mg a P. U zvlá‰tû tûÏk˘ch
pfiípadÛ (a vysokouÏitkov˘ch zvífiat) je vhodné léãbu doplnit intravenózní aplikací glukózy a perorální aplikací preparátÛ Ca. V indikovan˘ch pfiípadech je nutná
i rehydratace. Dfiíve velmi roz‰ífiená insuflace vzduchu do vemene se dnes jiÏ nepouÏívá.
Fosfor (P)
Fosfor, chemická znaãka P (lat.
Phosphorus, zastarale ãesky kostík
– ale tento název se neujal) je
obecnû nekovov˘ chemick˘ prvek
pomûrnû hojnû se vyskytující
v zemské kÛfie, kter˘ má zároveÀ
dÛleÏitou roli i ve stavbû Ïiv˘ch
organismÛ.
Hlavní funkce
Tvorba kostí, tkání a zubÛ, fosforylace (metabolick˘ proces, pfii
kterém se do organické slouãeniny zavádûjí zbytky kyseliny fosforeãné), souãást bunûãn˘ch
39
struktur (DNA), v˘mûna energií
(ATP, ADP, AMP), prostup membránami, PO4 jako hlavní aniontov˘ radikál nitrobunûãné acidobazické rovnováhy. Podílí se
aktivnû na metabolismu tukÛ,
sacharidÛ a bílkovin.
Fosfor je pfiirozen˘m antagonistou vápníku. Vitamin D ovlivÀuje
resorpci P v ledvinách a ukládání
v kostech, nadbytek Ca a Mg zpÛsobuje zmûny pomûru Ca:P, kter˘
by mûl b˘t 1:1 aÏ 2:1. U pfieÏv˘kavcÛ mÛÏe nadbytek P zpÛsobit
moãové kameny.
Pfiíznaky nedostatku P (deficit)
Kfiivice u mláìat, osteomalacie
u dospûl˘ch jedincÛ.
Fosfor v krmné dávce
Fosfor je obsaÏen zejména v obilovinách a pokrutinách, naopak
nízké koncentrace jsou ve slámû
a okopaninách.
Sodík (Na)
Sodík (chemická znaãka Na,
latinsky Natrium) je obecnû nejbûÏnûj‰ím prvkem z fiady alkalick˘ch kovÛ, je hojnû zastoupen˘
v zemské kÛfie, mofiské vodû
i Ïiv˘ch organismech. Sodík patfií
mezi biogenní prvky a nachází se
ve v‰ech buÀkách rostlinn˘ch
i Ïivoãi‰n˘ch tkání.
Hlavní funkce
Hlavní kationt extracelulární
tekutiny, kde se uplatÀuje v fiízení
osmotického tlaku a acidobazické
rovnováhy, dále pfii zachování
normální dráÏdivosti svalov˘ch
bunûk a bunûãné permeabilitû.
Pfiíznaky nedostatku Na (deficit)
Zpomalení rÛstu, poruchy
oãí – poru‰ení rohovky, poruchy
reprodukce (samãí neplodnost,
zpoÏdûná pohlavní dospûlost
u samic).
Pfii nadbytku Na v krmné dávce
mohou nastat poruchy chÛze, slepota, poruchy CNS a hypertenze
(zv˘‰ení tepenného krevního
tlaku).
40
Chlor (Cl)
Chlor, chemická znaãka Cl, (lat.
chloros, „zelen˘“, starofiecky
χλϖρο′ς, chlóros – „zelen˘“) je
obecnû toxick˘, svûtle zelen˘ plyn
a druh˘ ãlen fiady halogenÛ. Na
Zemi je chlor pfiítomen pouze ve
formû slouãenin, vût‰ina z nich je
rozpu‰tûna v mofiské vodû a ve
vodû nûkter˘ch vnitrozemsk˘ch
jezer.
Chlor je mikrobiogenním prvkem rostlin. Pfiijímají ho z pÛdy
z vodného roztoku. Chlorid sodn˘
NaCl je nezbytnou sloÏkou
potravy, je obsaÏen v krvi i krevní
plasmû. Jeho pfiíjem v potravû je
v‰ak tfieba udrÏovat v rozumn˘ch
mezích, protoÏe jeho pfiebytek
pÛsobí nepfiíznivû na kardiovaskulární systém a zvy‰uje riziko
infarktu myokardu.
Hlavní funkce
Hlavní aniont zapojen˘ do fiízení
osmotického tlaku (mimobunûãn˘)
a acidobazické rovnováhy, tvorba
kyseliny chlorovodíkové v Ïaludku pfii trávení.
Pfiíznaky nedostatku Cl (deficit)
Deficit se mÛÏe projevit hypochloremickou alkalózou, která je
následkem dlouhodobého zvracení, pfii nûmÏ se ztrácí velké
mnoÏství chloridového aniontu
vyzvrácenou Ïaludeãní ‰Èávou.
Klasick˘ v˘skyt nedostatku je
vzácn˘, ale mÛÏe se projevit zpomalen˘m rÛstem.
Toxicita je nepravdûpodobná.
Hofiãík (Mg)
Hofiãík (chemická znaãka Mg,
latinsky Magnesium) je obecnû
lehk˘ stfiednû tvrd˘ stfiíbroleskl˘
kov, kter˘ b˘vá nesprávnû zafiazován mezi kovy alkalick˘ch zemin.
Mezi organické slouãeniny hofiãíku patfií zejména hofieãnaté soli
organick˘ch kyselin a hofieãnaté
alkoholáty. K dal‰ím hofieãnat˘m
slouãeninám patfií organické komplexy. Zcela zvlá‰tní skupinu organick˘ch hofieãnat˘ch slouãenin
tvofií organokovové slouãeniny,
mezi které patfií napfi. Grignardova
ãinidla (v˘roba léãiv a silikonÛ).
Hlavní funkce
Hofiãík je stejnû jako vápník
a fosfor souãástí kosterní tkánû
a svalÛ. Je velmi dÛleÏit˘ pro ãinnost srdeãní tkánû, tvorbu kostí
a zubní tkánû i nervÛ a je také souãástí enzymÛ zapojen˘ch pfiedev‰ím v glykol˘ze (metabolick˘
proces, kter˘ pfiemûní glukózu na
dvû molekuly pyruvátu za ãistého
v˘tûÏku dvou molekul ATP a dvou
molekul NADH). Jeho vyuÏitelnost
organismem je závislá na jeho
chemické formû. UdrÏuje v dobrém stavu obûhov˘ systém a je
prevencí infarktu.
Globální v˘znam hofiãíku je v‰ak
dán jeho v˘skytem v molekule
chlorofylu. Tato organická slouãenina má jedineãnou schopnost
pfiemûÀovat prostfiednictvím fotosyntézy sluneãní energii na energii
chemické vazby sacharidÛ vytváfien˘ch z oxidu uhliãitého a vody.
Tím je zdrojem energie pro
v‰echny dal‰í biochemické a biologické reakce na Zemi.
Pfiíznaky nedostatku Mg (deficit)
Vazodilatace (roz‰ífiení cév),
zv˘‰ená dráÏdivost provázená
kfieãemi, ztráta rovnováhy, tfies
a tetanie.
Hlavní vzájemné vztahy a toxicity
Nadbytek naru‰uje metabolismus Ca a P, ale toxicita není pravdûpodobná.
Hofiãík v krmné dávce
Vy‰‰í mnoÏství hofiãíku je obsaÏeno v jetelovém a vojtû‰kovém
senû, naopak malé mnoÏství je
v okopaninách, mlad˘ch pastevních porostech a v obilovinách.
• Hypomagnesiemie
(pastevní tetanie)
Onemocnûní vzniká v dÛsledku
pastvy ãi zkrmování mladého pastevního porostu, kter˘ obsahuje
nízkou hladinu hofiãíku a vysokou
hladinu draslíku. Nízká koncentrace hofiãíkÛ b˘vá v porostu
zejména v jarních mûsících
a u porostÛ, které byly intenzivnû
hnojeny dusíkat˘mi hnojivy.
K pfiíznakÛm patfií nechutenství,
sníÏená tvorba mléka, podráÏdûnost zvífiat, zvífiata jsou lekavá,
mají nejistou chÛzi. Pfii velmi
intenzivním rozvinutí je moÏné
pozorovat v koneãném stádiu
velmi siln˘ tfies svalÛ a kfieãové
záchvaty.
Léãba spoãívá v úpravû krmné
dávky, pfiístupu zvífiat k minerálnímu lizu, úpravu celkového
obsahu minerálních látek v KD.
Pfii pastevním chovu je vhodné
zvífiata „pfiedkrmovat“ kvalitním
senem a slámou.
Draslík (K)
Draslík (chemická znaãka K,
latinsky Kalium) je obecnû dÛleÏit˘m prvkem z fiady alkalick˘ch
kovÛ, je hojnû zastoupen˘ v zemské kÛfie, mofiské vodû i Ïiv˘ch
organismech. Autorem jeho ãeského a slovenského názvu je Jan
Svatopluk Presl.
Draslík spoleãnû se sodíkem
patfií mezi biogenní prvky a pomûr
jejich koncentrací v bunûãn˘ch
tekutinách je v˘znamn˘m faktorem pro zdrav˘ v˘voj organismu.
Obvykle je zdÛrazÀována v˘znamná role draslíku, naopak
vysoká konzumace sodn˘ch solí je
pokládána za zdraví ohroÏující.
Vy‰‰í koncentrace draslíku je
v organismu uvnitfi bunûk, k uvolÀování ven dochází pomocí
draslíkov˘ch kanálÛ pfii pfienosu
vzruchu.
Mezi organické slouãeniny draslíku patfií zejména draselné soli
organick˘ch kyselin a draselné
alkoholáty. K dal‰ím draseln˘m
slouãeninám patfií organické komplexy draseln˘ch slouãenin tzv.
crowny a kryptáty. Zcela zvlá‰tní
skupinu organick˘ch draseln˘ch
slouãenin tvofií organokovové
slouãeniny.
Hlavní funkce
Hlavní kationt nitrobunûãné
tekutiny, kde se zapojuje do fiízení
osmotického tlaku a acidobazické
rovnováhy, má svou úlohu pfii svalové aktivitû.
Pfiíznaky nedostatku K (deficit)
Deficit draslíku se mÛÏe projevit
jako hypokalémie, letargie, prÛjem, zvífiata mají zvût‰ené bfiicho
a neupraven˘ vzhled. TûÏké pfiípady konãí komatem a úmrtím.
Nadbytek sniÏuje resorpci hofiãíku, nedostatek Mg sniÏuje
retenci K, coÏ má za následek
nedostatek K.
• Hypokalémie
Pfii této poru‰e mÛÏeme pozorovat poruchy rytmu srdce, selhávání respiraãního aparátu zvífiat,
dysfunkce hladkého svalstva
a ischémii (‰patné prokrvování)
svalÛ. Onemocnûní inhibuje uvolÀování inzulínu (sniÏuje se glukózová tolerance) a aldosteronu.
Sv˘m vlivem na metabolismus bílkovin je chronická hypokalémie
také pfiíãinou poruchy rÛstu a zvy‰uje se tvorba reninu (enzym produkovan˘ ledvinami, pÛsobící na
zv˘‰ení krevního tlaku).
Síra (S)
Síra (chemická znaãka S, latinsky
Sulphur) je obecnû nekovov˘ chemick˘ prvek Ïluté barvy pomûrnû
hojnû zastoupen˘ v pfiírodû. Patfií
do skupiny chalkogenÛ a jako
makroprvek ho uvádûjí pouze
nûkteré zdroje literatury.
Síra je podstatnou sloÏkou organick˘ch materiálÛ a vyskytuje se
v rÛzn˘ch bílkovinách. Typické
jsou esenciální aminokyseliny
jako cystein a methionin, které
tvofií souãást bílkovin a jsou pfiítomné prakticky ve v‰ech Ïiv˘ch
organismech.
Dále tvofií v proteinech Fe-S
struktury, je souãástí koenzymu
A a rÛzn˘ch vitamínÛ. Vyskytuje
se v glutathionu, kter˘ dokáÏe
inaktivovat nûkteré toxiny. Glutathion je sloÏkou fytochelatinÛ,
které dokáÏí vyvazovat z pÛdy
tûÏké kovy.
Hlavní funkce
Sirné aminokyseliny, SH skupiny
pÛsobící pfii tkáÀovém d˘chání,
souãást vitamínu biotinu a tiaminu.
Pfiíznaky nedostatku S (deficit)
Zpomalen˘ rÛst v dÛsledku
potfieby aminokyselin obsahujících síru pro syntézu bílkovin.
Toxicita je nepravdûpodobná.
MINERÁLNÍ V¯ÎIVA MASNÉHO SKOTU
(P¤ÍKLADY)
Pro zaji‰tûní odpovídající minerální v˘Ïivy je dobré znát jak
potfieby jednotliv˘ch kategorií, tak
obsahy minerálních látek v pouÏívan˘ch krmivech a celkovou situaci v dané oblasti (není-li zde
napfi. nûkter˘ prvek deficitní). Pfii
pastvû jsou pfiídavky vápníku pfieváÏnû zbyteãné, ale pfii zkrmování
pastevního porostu v pozdûj‰ím
vegetaãním stavu, resp. pfii pfiikrmování slámou, se mÛÏe dostavit
karence fosforu. V kaÏdém pfiípadû je tfieba doplÀovat krmnou
sÛl, protoÏe pfii pastvû je dusík
kryt˘ jen z 20 aÏ 30 %. Zaji‰tûní
minerální v˘Ïivy je tfieba vûnovat
pozornost také pfii vyuÏívání
nehnojen˘ch nebo nedostateãnû
hnojen˘ch ploch.
Pfiíklady rozdílÛ ve sloÏení lizÛ
jednotliv˘ch katerogirií:
Pro mlad˘ skot: obsahuje makroprvky, stopové prvky a vitamín E
k pouÏití na pastvinách.
Pro mlad˘ skot: vy‰‰í zásobení
Cu, s vyváÏen˘m sloÏením vitamínÛ A, D a E k pouÏití na pastvinách.
Pro dospûl˘ skot: na pastvu a do
stáje, s nízk˘m obsahem Ca.
Úãinné látky vitamín A a stopové
prvky k pouÏití na pastvû cca 3
t˘dny pfied otelením.
Pro ekologick˘ chov skotu:
neobsahuje vitamíny k pouÏití na
pastvinách.
Pro ekologické chovy skotu:
neobsahuje vitamíny, ale potfiebn˘
pfiedpis veterinárního lékafie –
k pouÏití na pastvinách.
Opakování z makroelementÛ
a projevÛ jejich nedostatku a nadbytku máme tímto úspû‰nû za
sebou, v pfií‰tím pokraãování se
vrhneme na sedmnáct˘ díl této
rubriky = mikroelementy (stopové
prvky) a jejich vztah k onemocnûní masného skotu.
Pfieji vám krásné zimní období,
Vánoce klidné a naplnûné ‰tûstím,
rok 2012 pfiízniv˘ zemûdûlsk˘m aktivitám a v novém roce se budu
tû‰it ve zdraví na shledanou.
Zdroj (text i foto):
odborné internetové servery
PouÏitá literatura:
k dispozici u autora
41
Argentina 2011
Miroslav Vráblík
Hostitelskou zemí technického
zasedání Svûtového kongresu
Aberdeen angus byla v polovinû
fiíjna tohoto roku jihoamerická
Argentina. Tato zemûdûlská velmoc má rozlohu 2 780 000 km2
(8. místo na svûtû) a Ïije zde
témûfi 40 milionÛ obyvatel. Velkou ãást zemû pokr˘vají úrodné
pampy, na kter˘ch se pase neuvûfiiteln˘ch 52 milionÛ kusÛ skotu.
Argentina je s 3 100 000 tun pát˘
nejvût‰í svûtov˘ producent hovûzího masa a ve spotfiebû této
komodity – témûfi 70 kg na obyvatele za rok – zaujímají Argentinci
první místo na svûtû. PfiestoÏe
v zemûdûlství pracuje pouze 1 %
práceschopné populace, tvofií
zemûdûlská produkce 8,5 % hrubého národního produktu. Tolik
statistické údaje.
âasto se hovofií o konkurenceschopnosti evropského zemûdûlství a srovnání mnohdy smûfiuje do JiÏní Ameriky. Po na‰í
náv‰tûvû v Argentinû musíme
jednoznaãnû uznat, Ïe z hlediska
klimatick˘ch a pfiírodních podmínek je to témûfi nemoÏné. Místní
chovatelé skotu a ostatních hospodáfisk˘ch zvífiat mohou díky
mimofiádnû vhodn˘m podmínkám past 365 dnÛ roãnû a tudíÏ
nevyrábûjí konzervovaná krmiva
na zimu. Nepotfiebují stáje
42
a v‰echny kategorie skotu jsou
celoroãnû pod ‰ir˘m nebem –
pastviny zaujímají 25 % rozlohy
zemû. Vysoká produktivita práce
a nízká cena pracovní síly jsou
dal‰ími faktory toho, Ïe náklady
na v˘robu 1 kg hovûzího masa
dosahují v pfiepoãtu pouze 17–18
korun. Jistû nám organizátofii
ukázali jen to nejlep‰í, ale dojem
z organizace a managementu
chovu byl úÏasn˘. VÏdyÈ kdo si
dokáÏe pfiedstavit fiízení podniku
s 26 000 masn˘mi kravami, které
se otelí v prÛbûhu necel˘ch
3. mûsícÛ? Chovatelé hojnû vyuÏívají inseminace a pfiední farmy
také embryotransfer. Farma Tres
Marias napfi. zakoupila v USA 5500
mraÏen˘ch embryí za úãelem
genetického zlep‰ení svého
stáda. Pfii synchronizaci fiíje se
pouÏívají hormonální tampóny
namísto injekãní aplikace a dosahují úspû‰nosti pfii zabfiezávání
aÏ 80 %. V‰echna zvífiata, která
jsme vidûli (bylo jich nûkolik
tisíc), byla fiádnû oznaãena,
populární zaãíná b˘t pouÏívání
u‰ních znaãek s elektronick˘mi
ãipy. Obvyklé je oznaãování zvífiat
pomocí v˘ÏehÛ tekut˘m dusíkem.
Také v˘stavnictví dosahuje svûtové úrovnû. V˘stava v Tandil
musela uspokojit kaÏdého znalce:
pfiipravenost zvífiat, pfiedvádûní
i kvalitativní vyrovnanost.
❒ Argentinské pochoutky
(foto: Miroslav Vráblík)
Zastoupení plemen
chovan˘ch v Argentinû
(celkem 52 milionÛ kusÛ) v %
Angus
Hereford
Brangus
Braford
Shorthorn
Limousine
Ostatní
49
20
10
5
2
2
11
❒ Gaučové (foto: Miroslav Vráblík)
❒ Česká skupina (foto: Miroslav Vráblík)
Program kongresu:
Sobota 8. 10. – uvítací veãer
Nedûle 9. 10. – náv‰tûva Tortugas country club, mistrovsk˘ zápas
v polu na koních.
Pondûlí 10. 10. – zasedání kongresu, projednání agendy,
pfiedná‰ky na téma genomika
– galaveãer
Úter˘ 11. 10. – náv‰tûva jatek Frigorífico Rioplatense
(denní poráÏka 1400 kusÛ)
– prohlídka Mercados Liniers Cattle Market
(trhy s dobytkem)
– náv‰tûva ranãe La Llovizna
– náv‰tûva ranãe La Pastoriza
stfieda 12. 10. – náv‰tûva ranãe Tres Marias
– náv‰tûva ranãe Las Blancas
ãtvrtek 13. 10. – náv‰tûva ranãe Santa Dominga
– národní Angus Show v Tandil
pátek 14. 10. – národní Angus Show v Tandil
– aukce embryí a spermatu
– závûreãn˘ veãer
sobota 15. 10. – závûr a odjezd úãastníkÛ
❒ Show v Tandil
nejlep‰í, co lze v Argentinû vidût.
Byly to pfieváÏnû rodinné farmy
s dlouholetou tradicí. Spoleãné
pro v‰echny byla vysoká úroveÀ
plemenáfiské práce, managementu a úspû‰né v˘stavnictví.
Skupina na‰ich chovatelÛ mûla
jedineãnou pfiíleÏitost prohlédnout si úroveÀ práce v zemi s velkou zemûdûlskou produkcí a mi-
❒ Show v Tandil
❒ Polo
❒ Přehlídka na Tres Marias
Celkem se kongresu zúãastnilo
na 150 delegátÛ z celého svûta.
Pofiadatelé
pfiipravili
velmi
nároãn˘ program a umoÏnili nav‰tívit velmi zajímavá místa. Velikost produkce a celkov˘ rozmûr
zemûdûlství mnohé udivil. Na
trzích „Mercados“ Liniers se
dennû prodává aÏ 10 000 kusÛ
dobytka. Dobytek je nabízen ve
skupinách a nakupující pro jatka
draÏí celé kolekce. Roãnû zde zobchodují 300 tisíc kusÛ skotu. Jatka
v Rioplatense jsou velk˘ exportní
závod, kter˘ denné poráÏí 1400
kusÛ, pfieváÏnû volkÛ. Velmi dobfie
vybaven˘ provoz, vysoká úroveÀ
hygieny a produktivity práce.
Vakuovû zabalené maso v kartonech je urãeno jak pro domácí
trhy tak export. Jednotlivé nav‰tívené ranãe jistû pfiedstavují to
mofiádnû pfiízniv˘mi klimatick˘mi
podmínkami. Myslím, Ïe si to
v‰ichni uÏili.
Na této v˘znamné mezinárodní
akci byla rovnûÏ âeská republika
pfiijata za oficiálního ãlena
svûtové anguské asociace.
❒ Stádo na Pampě
❒ Jalovice pod eukalypty (foto: Miroslav Vráblík)
43
Limousine – plemeno s F94L „profit“ genem
Pavel Káãer, Jihoãesk˘ chovatel, a.s.
V posledních asi 4 letech se zaãíná o plemeni limousine stále ãastûji hovofiit jako o plemeni, které
ve své genetické v˘bavû disponuje
jedineãn˘m genem, kter˘ ovlivÀuje
velmi pozitivnû nûkteré vlastnosti
tohoto plemene a pfiená‰í se i na
kfiíÏence. O co vlastnû jde?
V roce 2008 vedoucí vûdeckého
t˘mu z Adelaine University v Austrálii Dr. Wayne Pitchford oznámil, Ïe mají první v˘sledky, které
ukazují, Ïe gen F94L má v˘raznû
pozitivní vliv na zvífiata, u kter˘ch
se vyskytuje. Tato zvífiata mají
o 19 % vy‰‰í jateãnou v˘tûÏnost,
vy‰‰í podíl masa o 7 %, kfiehkost
masa je vy‰‰í o 6 % aÏ 11 % a procento podkoÏního tuku niÏ‰í
o 30 %. Konverze krmiva je
u tûchto zvífiat na stejné úrovni
jako u jejich vrstevníkÛ, které gen
nemají. Souãasnû nemá tato
mutace (protoÏe jde o mutaci, jak
se doãtete dále) Ïádn˘ negativní
dopad na jiné vlastnosti zvífiat.
Zpráva souãasnû konstatovala, Ïe
tento gen se témûfi v˘hradnû
vyskytuje u plemene limousine,
a to pouze u ãistû francouzsk˘ch
pÛvodÛ.
Od toho okamÏiku se o tomto
genu mÛÏeme doãíst na mnoha
místech zejména tam, kde se plemeno limousine pouÏívá v kfiíÏení.
Jde zejména o Anglii a jiÏ zmiÀovanou Austrálii. A je to urãitû dobfie,
protoÏe plemeno limousine své
vlastnosti na kfiíÏence pfiedává celkem dominantnû a zdá se, Ïe
tento gen to do jisté míry vysvûtluje. Na druhou stranu je moÏná
na místû otázka, jak dÛleÏit˘ je
tento gen pro nás, na‰e ‰lechtûní
a na‰i plemenáfiskou práci.
Trocha teorie snad nikoho
nezabije. V záfií 1997 se ve
vûdecké literatufie objevila první
zmínka o myostatinu (zkratka
GDF-8 tj. growth and differentiation factor-8), kter˘ patfií do
„rodiny“ rÛstov˘ch faktorÛ, která
hraje rozhodující úlohu v regulování skeletální svalové hmoty.
Myostatin reguluje poãet svalov˘ch vláken pfii v˘voji a negativ-
44
ním zpÛsobem (více myostatinu
znamená ménû svalu) reguluje
postnatální rÛst svalu. V návaznosti na plemena skotu s extrémním osvalením bylo ale následnû
odhaleno a popsáno 19 mutací
tohoto genu (viz schéma). Zelené
mutace jsou tzv. „spící“ mutace
a jsou pro zvífiata nev˘znamné.
Ale ãervené a modré mutace zpÛsobují v rÛzném stupni sníÏení
úãinnosti nebo neúãinnost myostatinu, coÏ vede ke zv˘‰ené
tvorbû svaloviny. âervené mutace
mimo pozitiv pfiiná‰í i jistá negativa. Mutace nt821 je typická pro
plemeno belgické modré (ale bez
zajímavosti není, Ïe je zaznamenána celkem v˘znamná frekvence
v˘skytu u francouzského plemene parthenaise) a mimo „dvojího
osvalení“ sebou nese v ãistokrevné plemenitbû velké problémy s velikostí telat pfii porodu,
problémy s protrahovan˘mi porody a problematické utváfiení
‰lachového aparátu. Jako negativum u piemontÛ (a samozfiejmû
u gasconne jako u pfiíbuzného
plemene, kde je frekvence této
mutace také vysoká), kde je dvojí
osvalení dáno mutací C313Y, je
uvádûno velmi nízké protuãnûní
masa.
Z modr˘ch mutací je svou frekvencí zajímavá právû jenom
mutace F94L, která bez negativních efektÛ se sebou skuteãnû
nese v‰echna v˘‰e uvedená pozitiva. Dnes uÏ víme, Ïe frekvence
v˘skytu genu u francouzsk˘ch
limousine je na úrovni kolem
98,3 % a tudíÏ, Ïe v podstatû kaÏd˘ ãistokrevn˘ limousine je homozygotním nositelem tohoto
genu. U ostatních plemen je v˘-
Schéma myostatinu
skyt této mutace zanedbateln˘ (piemontese 2 %, blonde
d’Aquitaine 5 %, simentál 0,8 %
atd.) s jedinou velkou v˘jimkou,
kterou je ‰panûlské krajové plemeno pirenaica, kde je asi 44 %
frekvence v˘skytu této mutace.
Proã tomu tak je se mÛÏeme jen
dohadovat. Bez zajímavosti samozfiejmû není ani skuteãnost, Ïe
u zámofisk˘ch linií je v˘skyt
tohoto genu v˘raznû niÏ‰í.
A jak pracovat s informací
o genu F94L? Pokud chováte jiné
plemeno neÏ limousine, tak nijak.
Pokud chováte francouzské linie
limousine, tak je témûfi jisté, Ïe
gen Va‰e zvífiata mají a není tfieba
se o nûj nijak zvlá‰È zajímat. Pokud
pracujete s bezroh˘mi liniemi
(zejména s kofieny v zámofií) nebo
pfiímo se zámofiskou genetikou,
mûla by Vás skuteãnost, zda Va‰e
zvífiata gen mají, zaãít zajímat.
Existuje dosaÏiteln˘ test, kter˘
pfiesnû identifikuje jakou (pokud
nûjakou) mutaci Va‰e zvífiata mají
(info u autora ãlánku). Pokud pouÏíváte limousiny v kfiíÏení, mûl by
Vám informaci poskytnout ten, od
koho b˘ka kupujete. Potomstvo
homozygotních b˘kÛ s genem
F94L je v uveden˘ch ukazatelích
o cca 40 % lep‰í neÏ potomstvo
b˘kÛ, ktefií tento gen nemají.
A tfieba 8 % ve v˘tûÏnosti navíc uÏ je znát.
❒ Typičtí představitelé dvou plemen s největší frekvencí genu F94L
– limousine a pirenaica (foto: Pavel Káčer)
45
PROVOZ VIRTUÁLNÍ FARMY MASNÉHO SKOTU „NA JIHU“
V OBDOBÍ 1. LEDNA – 31. B¤EZNA 2012
Martina Kopáãková,
Ing. Pavel Káãer,
Ing. Zdenûk Schaffelhofer
– Jihoãesk˘ chovatel, a. s.,
MVDr. SoÀa ·losárková, Ph.D.
– Galaprojekt, VFU Brno,
MVDr. Marie Koubková, Ph.D.
– MSD Animal Health,
Ing. Jaroslava StaÀková, MVDr.
Miloslav Skfiivánek, CSc.
– BIOMIN Czech s.r.o.
ÚVOD
áÏení ãtenáfii, milí chovatelé!
Dovolte nám, prosím, abychom
Vás podruhé provedli na‰í virtuální farmou a jejím prostfiednictvím Vás blíÏe
seznámili s ãinností chovu masného
skotu v prÛbûhu celého chovatelského
roku. V tomto (virtuálním) chovu (blíÏe
neurãeného plemene masného skotu
stfiedního aÏ velkého tûlesného rámce),
vlastnûném jedním (virtuálním) chovatelem, je standardnû uplatÀováno uÏitkové kfiíÏení, ale je v nûm chováno i 30
ãistokrevn˘ch krav, které mají potenciál
pro produkci plemenn˘ch b˘kÛ.
V chovu je realizován uzavfien˘ obrat
stáda, nakupováni jsou pouze plemenní
b˘ci. âást stáda je zapojena v KUMP. Je
prodáván zástav, b˘ãci nejsou vykrmováni. Odchovávány jsou pouze jalovice. Telení probíhá v zimních mûsících. Je zahajováno v lednu a konãí
v polovinû dubna. V˘mûra farmy ãiní
400 ha trval˘ch pastevních porostÛ
v LFA oblasti. Základní stádo zahrnuje
200 matek, 28 bfiezích jalovic, 32
chovn˘ch jalovic z roãníku 2010 a 30
roãních jalovic. Máme 7 plemenn˘ch
b˘kÛ. Na odchovnách je nyní 6 ks
b˘ãkÛ z na‰í farmy. O v‰echna zvífiata
se stará 8 stál˘ch pracovníkÛ (vãetnû
majitele). Je uvaÏováno v budoucnu
pfiistoupit na variantu ekologického
chovu.
V textu je popsána ãinnost na farmû
v prÛbûhu prvního ãtvrtletí kalendáfiního roku, resp. ve druhém ãtvrtletí
chovatelského roku, zaãínajícího
1. fiíjna. Dal‰í konkrétní informace
k aktivitám virtuální farmy masného
skotu jsou uvedeny na facebooku na
adrese Na jihu (virtuální farma masného skotu). Zahrnují doporuãení
k vyuÏití konkrétních v˘robkÛ pro plemenáfiskou práci a v˘Ïivu masného
skotu, uplatnûní vhodn˘ch pomÛcek,
V
46
odborného zooveterinárního servisu
a dal‰ích aktivit.
V pfií‰tím, bfieznovém, ãísle Zpravodaje âSCHMS bude uvedeno tfietí
pokraãování tohoto ãlánku k období
1. bfiezna – 31. kvûtna. Bude zejména
vûnovano problematice péãe o stádo
masného skotu v dobû pfiíprav na jarní
pastvu a na její vlastní prÛbûh. Budou
dále rozvedena nûkterá témata z prvního a druhého dílu, pozornost budû
vûnována i dal‰ím, v daném období
aktuálním, otázkám.
Autofii ãlánku (partnefii a spolupracovníci Platformy BovesPro) uvítají
v‰echny vhodné doplÀující materiály
(vlastní odborné poznatky, stanoviska,
dotazy), vycházející z praktick˘ch zku‰eností chovatelÛ. Lze je zasílat buì na
adresu pracovi‰È ãlenÛ autorského t˘mu
nebo prostfiednictvím facebooku. Tím
lépe bude naplÀován zámûr pfiispût
novou formou k rÛstu odborné úrovnû
chovatelÛ masného skotu a pfiedev‰ím
jim b˘t k dispozici odbornou pomocí
v jejich práci.
Rádi bychom Vám podûkovali za
návrhy na název na‰í virtuální farmy.
Zvolené pojmenování Virtuální farma
masného skotu „Na Jihu“ bylo jiÏ ocenûno a lze jenom pfiedpokládat, Ïe
celému projektu Platformy BovesPro
pfiinese ‰tûstí a pfiedev‰ím chovatelÛm,
jimÏ je urãena, nabídne to, co potfiebují.
Souãasnû bychom Vás rádi pozvali
na II. semináfi Platformy BovesPro, kter˘
se, ve spolupráci s âSCHMS, bude po
roce opût konat uprostfied republiky
v hotelu Tfii vûÏiãky u Jihlavy (sjezd
112 km dálnice D1). Semináfi je pfiipravován na stfiedu 25. ledna 2011. Bude
zamûfien na aktuální chovatelské
otázky managementu, technologií,
‰lechtûní, v˘Ïivy a péãe o zdraví stád
masného skotu. V‰ichni zájemci
o informace jsou srdeãnû zváni.
Závûreãná informace je vûnována
dal‰í v˘znamné akci leto‰ního roku,
v˘stavû Techagro. Ta se v roce 2012
uskuteãní 31. bfiezna aÏ 4. dubna.
Autofii pfiíspûvku si dovolují pozvat
v‰echny chovatele, ktefií do Brna pfiijedou, k náv‰tûvû expozice Platformy
BovesPro. Ta bude umístûna na venkovní plo‰e vedle vchodu do pavilónu
H, smûrem k hlavní bránû do areálu
brnûnského v˘stavi‰tû.
I. – MANAGEMENT
STÁDA A O·ET¤OVÁNÍ
ZVÍ¤AT
Péãe o základní stádo
e 1. 1. a my se prostfiednictvím tohoto
seriálu opût vûnujeme popisu práce
na na‰í virtuální farmû. Zimní období
pro nás zdaleka není obdobím klidu,
ale naopak obdobím dÛsledné kontroly
stáda a péãe o nû. A souãasnû nároãnou
etapou, plnou starostí a oãekávání, jak
dopadnou porody a jak se nám vydafií
odchov narozen˘ch telat. I díky tomu
lze tuto ãást chovatelského roku povaÏovat za nejdÛleÏitûj‰í z celého roku.
A souãasnû za fázi, která nejvíce rozhoduje o úspûchu farmy a o dosaÏeném
zisku v leto‰ním chovatelském roce.
J
Telení jalovic
Na na‰í farmû máme zvífiata od poloviny listopadu zazimovaná a zavfiená
v zimovi‰tích. Mûli jsme radost z leto‰ního dlouhého podzimu, kter˘ chovu
masného skotu pfiál. Telit se nám bude
nejdfiíve (od zaãátku ledna) skupina
bfiezích jalovic, inseminovan˘ch od
konce bfiezna loÀského roku. Zámûrnû
jsme si tuto skupinu vyãlenili a pfiipravili na takto temínované telení. Jde nám
o to, abychom se této skupinû mohli co
nejvíce vûnovat. Poãítáme s tím, Ïe
jalovice si nûkdy obtíÏnû zvykají na své
prvorozené potomky, protoÏe jejich
matefiské vlastnosti (a zku‰enosti) je‰tû
nejsou úplnû vyvinuté. Vloni jsme tyto
jalovice inseminovali semenem b˘ka,
provûfieného na snadné porody. Nemusíme se tedy pfiíli‰ obávat tûÏk˘ch
porodÛ, ale pfiesto u této rizikové a pro
nás dÛleÏité skupiny zvífiat nechceme
nic zanedbat.
Odborné ‰kolení personálu
V prvních dnech ledna pravidelnû svoláváme o‰etfiující personál a spolu s veterinárním lékafiem provádíme odborné
‰kolení personálu. Zamûfiíme se pfiitom
zejména na problematiku porodÛ. Víme
totiÏ, Ïe procento ztrát telat hodnû závisí
na kvalitû pomoci pfii porodech, zji‰tûní
pfiípadn˘ch nepravideln˘ch poloh plodu
a zejména pak na hygienû porodÛ
a základním o‰etfiení telat po narození. Je
také nutné promyslet a zajistit organizaci
práce tak, aby bylo na‰e stádo neustále
pod kontrolou. CoÏ pro nás znamená stá-
lou pfiítomnost obsluhy u stáda. Mnozí
tfieba namítnou, Ïe se jedná o notoricky
známé postupy, které se opakují kaÏd˘
rok a které není tfieba pfiipomínat. My se
zde v‰ak naopak drÏíme zásady: „Opakování matka moudrosti“. Dobfie víme, Ïe
se nám to vyplatí.
V leto‰ním roce máme dokonce pfiipraven písemn˘ postup péãe o plemenici a tele pfii a po porodu. Nauãili jsme
se jej pouÏívat od na‰ich zahraniãních
pfiátel, ktefií ve sv˘ch chovech tyto SOP
(standard operation procedure – standardní pracovní postupy), jak jim fiíkají,
pouÏívají del‰í dobu. Napomáhá jim to
k dosahování vysoké kvality o‰etfiovatelské péãe. Nejenom v období porodÛ,
ale i pfii dal‰ích dÛleÏit˘ch ãinnostech
na farmû bûhem roku – mají samostatné
SOP napfi. pro siláÏování, ale i pro dal‰í
ãinnosti. A protoÏe i my jsme nároãní
na sebe a svoje zamûstnance (a pfii
dobr˘ch v˘sledcích se s nimi dûlíme
o dosaÏen˘ zisk), budeme letos
obdobnû dÛslední pfii zaji‰Èování pracovních ãinností i v na‰em chovu. A jak
se fiíká: „DÛvûfiuj, ale provûfiuj“ –
budeme na kaÏdomûsíãních poradách
pracovníky farmy hodnotit, jak stanovené postupy dodrÏují a jaké, i s jejich
pomocí, dosahují v˘sledky.
Principy péãe pfii porodu
Jako úplnû nejdÛleÏitûj‰í záleÏitost
pracovníkÛm farmy nyní zdÛrazÀujeme
nutnost kontroly a správného naãasování pomoci pfii porodu. Víme, Ïe
správné je rodící plemenici nestresovat,
ale pfii sebemen‰ích pochybnostech jí
umût pomoci, na prvním místû zji‰tûním, nastupuje-li správná poloha
plodu. Dal‰ím krokem je poskytnutí
potfiebného (kvalifikovaného) odborného zásahu zvífiatÛm s komplikovan˘m porodem, v tûÏk˘ch pfiípadech za
asistence pfiivolaného veterinárního
lékafie. Personálu je tfieba také zdÛraznit na co se zamûfiit po porodu: provést
vyãi‰tûní tlamy telete, pfiípadnû jeho
rozd˘chání a o‰etfiení jeho pupeãního
pah˘lu. Dále také sledování odchodu
plodov˘ch obalÛ u plemenice. A co je
velmi dÛleÏité, zkontrolovat (ãi pfiímo
zajistit) napojení telete kolostrem do
dvou hodin po narození. Pomoc chovatele je zde nutná zejména tehdy, pokud
je matka neklidná nebo tele není
schopno vstát. Pro tyto pfiípady máme
v mrazniãce kvalitní mlezivo od zdravé
krávy a po ruce vhodn˘ aditivní pfiípravek, kter˘ teleti poslouÏí jako pohotov˘
zdroj zdroje energie a dal‰ích Ïivin.
PodpÛrné pfiípravky
PodpÛrné aditivní pfiípravky s obsahem energie, vápníku, selenu, vitaminÛ
a dal‰ích Ïivin máme pfiipraveny
i k (pfiípadnû opakovanému) podání
krávám se zdravotními problémy.
Zejména tûm, které mají zv˘‰enou hodnotu svojí tûlesné kondice (BCS – body
condition score) nad úroveÀ 4,0 bodu,
pfiípadnû absolvovaly tûÏk˘ porod,
ulehly po porodu, ãi zadrÏely lÛÏko.
Pfiehled vhodn˘ch pfiípravkÛ je uveden
na facebooku na stránce vûnované na‰í
farmû „Na Jihu“.
fiádat“ si hierarchické vztahy ve stádu.
Podle v˘voje jejich tûlesné kondice
(které si prÛbeÏnû v‰ímáme u v‰ech zvífiat stáda) volíme krmnou dávku této
samostané skupiny. Dbáme vÏdy na to,
aby prvotelkám (ale ani star‰ím kravám)
bûhem zimného období (po otelení)
rychle neklesala hodnota jejich BCS.
Souãasnû sledujeme jejich (pfiimûfienou) mléãnost, aby mûly dostatek
mléka pro telata, ne v‰ak jeho pfiebytek.
I podle tohoto jejich fyziologického
projevu upravujeme krmnou dávku
chovan˘ch zvífiat.
Rizikové faktory pfiípravy krávy
na porod
Mezi hlavní rizikové faktory pfiípravy
na porod patfií jejich vysoká tûlesná
kondice, pfieplnûnost zvífiat v kotcích,
jejich ãasté pfiesuny, omezen˘ pfiístup
ke krmivu a k vodû a kvalita pfiedkládan˘ch objemn˘ch krmiv (jejich dietetické parametry, stravitelnost a Ïivinová
hodnota).
Telení star‰ích plemenic
Ve druhé polovinû ledna se v na‰em
stádu zaãínají, vedle jalovic, telit
i krávy. I kdyÏ se nám stane, Ïe dojde
k ãásteãnému soubûhu telení obou skupin, nemûly by vzniknout problémy.
Vût‰ina jalovic je totiÏ v tomto období
jiÏ otelená a sledování tûch z nich,
které jsou je‰tû bfiezí, není jiÏ tak
nároãné. V‰echny na‰e krávy máme
rozdûleny do 3 skupin podle stádia bfiezosti. Postupnû (podle porodÛ) vytvofiené skupiny krav s telaty se budou
v prÛbûhu zimního období ve stáji
posouvat, tak aby mohly b˘t novû
sestavovány dal‰í skupiny krav s novorozen˘mi telaty. V závûru období telení
mÛÏeme rozdûlit stádo podle vûku telat
nebo podle jejich pohlaví.
Porody probíhají ve stáji
Rozhodnutí, Ïe v‰echny porody
budou na farmû probíhat ve stáji, se
nám jiÏ v minul˘ch sezónách velmi
osvûdãilo. Rozmary poãasí a tma nás
díky tomu nijak neomezují. A i kdyÏ je
i ve stáji zima, nesnûÏí nebo nepr‰í nám
ani zvífiatÛm za krk a mÛÏeme se dobfie
soustfiedit na práci. A díky technologickému vybavení stáje mÛÏeme vyuÏít
i pohodlného zafixování o‰etfiovan˘ch
zvífiat.
Ustájení kráv a telat po porodu
Po porodu umísÈujeme kaÏdou matku
s teletem do zvlá‰tního kotce. K jejich
sestavení v prostorách stáje vyuÏíváme
bûÏn˘ch dílcÛ z Coral systému, s brankou o rozmûrech 3,0 x 3,6 m. V tûchto
kotcích ponecháváme zvífiata podle
potfieby, obvykle 2 aÏ 3 dny, tak abychom mûli zaruãeno, Ïe matka se teleti
vûnuje a tele se zvládá samo napít, jeho
pupeãní pah˘l dobfie zasychá (bez projevÛ zánûtu), nemá prÛjem a ani Ïádné
dal‰í zdravotní problémy.
·kolky pro telata
Pro telata, která jiÏ zvládají pobyt
s matkami a jejichÏ odchov byl tak jiÏ
úspû‰nû zahájen, ve stádû zfiizujeme
samostatné prostory, tzv. ‰kolky. Jejich
vybudováním mj. umoÏníme telatÛm
pfiijímat hodnotn˘ pfiíkrm. Do kaÏdé
‰kolky k tomuto úãelu umísÈujeme
krmítko (nejlépe to, které budeme
následnû pouÏívat na pastvû) s doplÀkovou krmnou smûsí pro telata, tzv.
startérem. Jeho pouÏití je velmi dÛleÏité
pro v˘vin jejich bachoru (hodnotnûj‰í,
neÏ z pfiíjmu sena ãi senáÏe, ãi ‰rotovaného obilí). Pro rozvoj pfiedÏaludkÛ
a celkov˘ v˘voj chovan˘ch telat je v‰ak
dÛleÏité i samotné kvalitní seno.
Samostatná skupina prvotelek s jejich
telaty
Skupina otelen˘ch jalovic (nyní jiÏ
prvotelek), bude po celé zimní období
ustájena samostatnû, oddûlenû od star‰ích krav. Tento postup volíme mimo
jiné z toho dÛvodu, aby star‰í krávy
neodstrkovaly ty mlad‰í od krmení, pfiípadnû je jinak neru‰ily ve snaze „uspo-
Zoohygiena ustájení
Ve ‰kolce dbáme na to, aby vÏdy
obsahovala ãistou a suchou podest˘lku.
Ke zlep‰ení podmínek ustájení mÛÏeme
pouÏít i nabízené vysu‰ovací a dezinfekãní prostfiedky. Pfii dodrÏení stanoven˘ch hygienick˘ch zásad ustájení zásad
budou telata ‰kolku ráda nav‰tûvovat.
Navíc se sníÏí riziko jejich úrazu
47
bûhem odchovu, které nastává zejména
v dobû v˘skytu prvních fiíjí u krav po
otelení. Provozování ‰kolek nám
umoÏní i lépe hodnotit zdravotní stav
telat, coÏ je dal‰í z dÛleÏit˘ch prvkÛ
na‰i pravidelné ãinnosti v prÛbûhu zimního období.
Evidence porodÛ
Souãástí standardního pracovního
postupu pro odchov telat je i úkol
kaÏdé tele po narození zváÏit. Plnûní
tohoto úkolu se na na‰í farmû stalo
samozfiejmostí jiÏ v minulosti. Díky
tomu si mÛÏeme sami vyhodnocovat
hmotnost (velikost) telat po jednotliv˘ch b˘cích. KaÏdému teleti po narození nasadíme u‰ní známky. Na nû
napí‰eme jeho pofiadí v rámci leto‰ního
telení a jméno otce. Jde o nenároãn˘
úkon, kter˘ nám pozdûji na pastvinû
umoÏní lépe sledovat odchovávaná
mláìata. Do stájového deníku souãasnû, vedle základních údajÛ o teleti,
zapí‰eme i prÛbûh jeho porodu. Tyto
podklady následnû pfiedáváme inspektorovi âSCHMS.
PomÛcky na telení
Na porodnu, kterou máme vybudovánu v na‰í stáji, navazuje krátká probíhací uliãka. Na jejím konci je umístûna
fixaãní klec. Stáj jsme si takto zafiídili
proto, abychom mohli plemenice
snadno zafixovat a vy‰etfiovat, bûhem
komplikovaného porodu jim poskytnout asistenci, srovnat rodící se tele
v jejich porodním kanálu, po otelení
pak zkontrolovat stav matky, pfiípadnû
(v pravou chvíli) odstranit lÛÏko. Navíc
lze u zafixované plemenice snadnûji
napojit tele, pokud to nejde zvládnout
bûÏn˘m postupem.
Pro telení si vÏdy nachystáme dva
k˘ble s vodou (teplou s dezinfekãním
roztokem a studenou), telící provázky
a telící tyã. Její vyuÏívání na na‰í farmû
jednoznaãnû zvítûzilo nad dfiíve pouÏívanou kladkou. Má nûkolik praktick˘ch
v˘hod, zejména umoÏÀuje pouÏití pfiimûfiené síly a také posunutí si jednotliv˘ch konãetin a hlavy telete. Po ruce
vÏdy také máme (jódov˘) dezinfekãní
prostfiedek k o‰etfiení pupku a také
resuscitátor.
II. – TECHNOLOGIE
Zimovi‰tû
fii realizaci technologického vybavení musí b˘t dbáno na co nejvy‰‰í
míru komfortu chovan˘ch zvífiat, samo-
P
48
zfiejmû s ohledem na vynakládané
finanãní prostfiedky chovatele. Zfietel
musí b˘t brán na skuteãnost, Ïe témûfi
polovinu roku se vlastní chov základního stáda odehrává ve stabilních zafiízeních – zimovi‰ti. Základní podmínkou pro funkci zimovi‰tû je dostatek
prostoru pro zvífiata, tj. dostateãnû
velká stáj i pfiilehl˘ oplocen˘ v˘bûh,
nejlépe se zpevnûn˘m povrchem. Plemenice, pfiicházející z pastvy, jsou vût‰inou ve vysokém stádiu bfiezosti, zvyklé na voln˘ pohyb. Pro svoje porodní
období – vzhledem k charakteristick˘m
vlastnostem, vycházejících z pÛvodních pfiírodních podmínek chovu, kdy
se telí v ústraní, byÈ na dohled stáda –
vyÏadují rovnûÏ dostatek volného
místa. A kdyÏ jej nemají, dochází
v jejich organismu k rozvoji stresové
zátûÏe (nepohody), vzestupu hladin
stresového hormonu kortisolu a následn˘m negativním dopadÛm na jejich
imunitu a metabolismus. CoÏ se
nezfiídká promítá do kvality prÛbûhu
porodu a zdravotního stavu matky
a telete. Zejména u zvífiat s pfiítomn˘mi
dal‰ími rizikov˘mi faktory, jako jsou
zv˘‰ená hodnota tûlesné kondice (ztuãnûní), onemocnûní konãetin, mléãné
Ïlázy ãi skryté stádium parazitárního ãi
infekãního onemocnûní.
V zimovi‰ti, kde je prostor limitován
zejména kolem Ïlabu, napajedla, ãi pfii
úzkém vstupu do lehárny (nebo
i v samotné lehárnû) mÛÏe docházet
k maãkání a soubojÛm krav. To mÛÏe
vést i k po‰kozením plodu v dûloze atakovan˘ch zvífiat a k jejich zmetáním.
Velkou chybou je vystavení stáda krav
v dobû porodÛ (a zejména novorozen˘ch telat) vûtru, mokrému snûhu
a de‰ti. Navozen˘ chladov˘ stres je úplnou metlou narozen˘ch telat. Ta se
dokáÏí (jsou-li dobfie napojena kolostrem) svojí poporodní termoregulací bránit nízké teplotû, ale nikoliv tehdy, je-li
provázena vysokou vlhkostí a vûtrem.
Urãitou v˘jimkou jsou (spí‰e ojedinûlá)
rustikální plemena, u nichÏ v‰ak chováním matek (pfiípadnû chovatele) lze
takov˘mto negativním vlivÛm pfii trvalém pobytu v pastevním areálu do urãité
míry zabránit. Av‰ak i tato stáda potfiebují definované podmínky pro venkovní
pobyt a také adekvátní v˘Ïivu.
Nevhodné je i uzavfiení oken, vrat, ãi
vûtrákÛ do stájí. Tímto opatfiením se,
kromû zv˘‰ení teploty (nûkdy aÏ nad
optimální pásmo pro zvífiata), dosáhne
i zv˘‰ení vlhosti aÏ do úrovnû kondenzace vody v prostfiedí a také vzestupu
obsahu amoniaku a dal‰ích ‰kodliv˘ch
plynÛ ve vzduchu. Zvlhãení povrchu
tûla telat (navozující následné podchlazení) a zátûÏ jejich respiratorního traktu
toxick˘mi plyny jsou v˘znamn˘mi faktory, jeÏ navozují rozvoj jejich onemocnûní d˘chacího traktu, nezfiídka aÏ
do podoby komplikovan˘ch zápalÛ plic
s úhyny.
U plemen men‰ího rámce je vhodné
pro matku s teletem zajistit dobfie slámou nastlanou plochu 6–7 m2, pro plemena vût‰ího rámce 7–9 m2. Porodní
kotec by mûl mít plochu nejménû
12–15 m2. Délka Ïlabu na jednu odrohovanou krávu by mûla mít pfii dávkovaném krmení 80 cm (pfiípadnû více
neÏ 1 m pro neodrohovaná zvífiata), pfii
zaji‰tûní souãasného krmení najednou
pro v‰echny kusy (pomûr krmn˘ch míst
a zvífiat 1:1). Pfii adlibitním krmení
mÛÏe b˘t plocha u Ïlabu pro jednotlivá
zvífiata men‰í.
III. – ·LECHTùNÍ
A REPRODUKCE
Sezónní telení
krav bez trÏní produkce mléka je
Ïádoucí uplatÀovat sezónní telení,
aby se jednotlivé pracovní operace soustfiedily do urãitého období a tím se sníÏila potfieba práce na o‰etfiování jedné
krávy. Správná volba období telení je
velmi dÛleÏitá, neboÈ je znám vliv meteorologick˘ch faktorÛ na mortalitu telat.
Období telení krav ve stádû má b˘t co
nejkrat‰í, nemá trvat déle neÏ dvanáct
t˘dnÛ. Krávy, které se otelí o více neÏ
dva mûsíce pozdûji, neÏ je hlavní
období telení, je vhodné ze stáda vyfiadit. Del‰í období telení mÛÏe mít za
následek prodlouÏení neklidu ve stádû,
zaostávání nejmlad‰ích telat v rÛstu
(v dÛsledku jejich vytlaãování pfii sání
star‰ími telaty) a nevyrovnanost hmotnosti telat pfii jejich odstavu. Období
telení b˘vá v âR obvykle organizováno
od 20. listopadu do 15. dubna, coÏ
odpovídá pûti mûsícÛm. Nejlep‰í je
ov‰em telit v lednu aÏ bfieznu. V˘hodou
zimního telení je, Ïe spadá do období,
kdy je v chovu ménû „venkovní“ práce.
Pfii zimním telení je umoÏnûna lep‰í
kontrola krav i telat, u kter˘ch je (mj.
díky pfiíkrmu) dosahováno dobr˘ch pfiírÛstkÛ, coby prvního pfiedpokladu
vysoké úrovnû Ïivé hmotnosti pfii jejich
odstavu. Navíc to umoÏÀuje vyuÏívat
následnou vysokou produkci mléka spotfiebou jejich tfií- aÏ pûtimûsíãních telat,
pokr˘vanou pfiíjmem pastvy.
U
Ménû vyuÏívané letní telení spadá do
období kvûtna a ãervna. K jeho v˘hodám patfií nízké úhyny telat v dÛsledku
lep‰í hygieny pfii porodu na pastvinû
a malé poÏadavky stáda na kvalitu
a mnoÏství krmiva pro zimní období.
Nev˘hodou je, Ïe po dlouhé zimû b˘vá
organismus plemenic více vyãerpan˘
a telata mohou díky tomu v nûkter˘ch
stádech mít po narození niÏ‰í Ïivotaschopnost. Dále je pfii porodu na pastvû
omezena moÏnost kontroly nebo asistence, která b˘vá obvykle potfiebná
u 5–15 % pfiípadÛ. Nev˘hodou je i to,
Ïe vût‰inou nelze tele po porodu
úãinnû o‰etfiit.
Pfiíprava na dal‰í zapou‰tûní
Koncem popisovaného období, tj.
krátce po období telení následuje fáze
dal‰ího zapou‰tûní plemenn˘ch zvífiat.
VyÏaduje to mj. zájem chovatele získat
od plemenice kaÏd˘ rok (zdravé) tele.
Vzhledem k pfiibliÏnû devítimûsíãní
bfiezosti zb˘vá na zapu‰tûní perioda tfií
mûsícÛ, následujících po posledním
otelení. Pfiípravû stáda na zapou‰tûní je
tfieba se vûnovat jiÏ bûhem období
leden aÏ bfiezen, tj. jiÏ v prvních t˘dnech a mûsících po porodu. ProtoÏe
fiíje se opakují po 18–21 dnech, jsou
fakticky k dispozici jenom 3 (aÏ 4) fiíje
k udrÏení optimálního mezidobí. CoÏ
není nijak dlouhá doba.
Hodnocení tûlesné kondice plemenic
Zabfiezávání krav hodnû závisí na
jejich v˘Ïivném stavu. U vyhubl˘ch
krav je zabfiezávání hor‰í. Pfii zimním
období telení se proto doporuãuje
krátce pfied zahájením a bûhem následného zapou‰tûcího období zlep‰it zásobování krav energií pfiikrmováním jadrn˘ch krmiv s obsahem vhodn˘ch minerálnû-vitamínov˘ch doplÀkov˘ch
krmiv. Zásadnû mají b˘t do nového
produkãního roku pfievádûny jen bfiezí
krávy a jalovice. Hodnocení tûlesné
kondice je kontrolním faktorem k dosaÏení bezproblémového zabfieznutí,
v˘voje bfiezosti i prÛbûhu telení (a souãasnû dosahování optimálního v˘Ïivného stavu). Kondice je nejãastûji hodnocena pomocí pûtibodové stupnice
v rozsahu 1 (vyhublé) aÏ 5 (extrémû
tuãné zvífie). Zmûna o 1 stupeÀ pfiedstavuje rozdíl 30–35 kg (u jalovic 15–20
kg) Ïivé hmotnosti. V pfiipou‰tûcím
období je optimální kondice 2,5–3,0
stupnû. Zvífiata s hodnotami pod a nad
tímto rozmezím jiÏ mohou b˘t poznamenána pozdním nástup fiíje, niÏ‰í ovu-
laãní aktivitou, men‰í nidaãní schopností oplozeného vajíãka a pfieÏíváním
embrya. V poslední tfietinû bfiezosti má
kondice dosahovat 3,0–3,5 stupnû.
Plodnost
Plodnost je nejdÛleÏitûj‰í a ekonomicky nejcennûj‰í vlastností v chovu
skotu pro produkci masa. Tento faktor
zahrnuje poãet narozen˘ch a odchovan˘ch telat na krávu a rok a závisí na
vûku krávy pfii prvním otelení, dlouhovûkosti krávy, tj. vûku pfii vyfiazení a na
reprodukãní kapacitû bûhem Ïivota
(v níÏ hrají roli faktory jako oplozovací
schopnost a embryonální pfieÏití). DÛleÏit˘mi ukazateli jsou délka mezidobí
kráv a Ïivotaschopnost telat.
Ve stádech krav bez trÏní produkce
mléka je ve vût‰inû pfiípadÛ pouÏívána
pfiirozená plemenitba, a to formou spoleãného chovu plemenn˘ch b˘kÛ
a urãitého poãtu plemenic ve stanoveném období. Tento zpÛsob reprodukce
má pfiedev‰ím v˘hodu v relativní nenároãnosti. Mimo pfiirozenou plemenitbu
je druh˘m nejãastûj‰ím zpÛsobem plemenitby inseminace. Svoji roli sehrává
i embryotransfer, byÈ dnes v men‰í mífie,
vzhledem k finanãní nároãnosti. Pfiedstavuje v‰ak nejprogresivnûj‰í nástroj
zkvalitÀování stáda. U inseminace je
v˘hodou moÏnost dosaÏení vût‰ího
genetického pokroku mezi jednotliv˘mi
generacemi a tím napfi. také zv˘‰ení
prÛmûrné rÛstové schopnosti telat ve
stádû. Inseminaci plemenic je samozfiejmû moÏno také kombinovat s pfiirozenou plemenitbou, jak to dûláme i na
na‰í farmû. Plemenice po 1–2 inseminacích se pfiitom pfiefiazují do skupiny,
kde pÛsobí plemeník a zapou‰tí pfiebíhalky. Pfii této kombinaci je moÏno pfiimûfienû zv˘‰it poãet plemenic na jednoho b˘ka a dosáhnout pfiíznivého
zabfiezávání.
Faktory, ovlivÀující reprodukãní
v˘konost zvífiat
Porod a poporodní v˘voj také ve
znaãné mífie ovlivÀují následné reprodukãní schopnosti plemenic. Bez fyziologického prÛbûhu poporodního
období nelze u nich oãekávat vãasnou
následnou graviditu. Je proto Ïádoucí,
aby porody probûhly pokud moÏno bez
komplikací, zvífiata dobfie zvládla puerpérium (poporodní období) a mohly se
u nich plnohodnotnû rozvinout fyziologické procesy v pohlavní aparátu (hormonální fiízení, folikulární v˘voj, involuce dûlohy a plnohodnotné fiíjové
cykly). K tomu v‰ak, po celé období
zimního ustájení, plemenice vyÏadují
zaji‰tûní fiady pfiedpokladÛ, mj. dobré
zoohygienické podmínky a potfiebnou
míru komfortu (dostatek prostoru, suché
podest˘lky a ãerstv˘ vzduch) pfii ustájení, krmení a porodech, dále optimální
tûlesnou kondici, kvalitní v˘Ïivu, plnohodnotn˘ prÛbûh procesÛ vnitfiního
prostfiedí organismu (metabolismu),
vysokou imunitu, dobr˘ zdravotní stav
konãetin, mléãné Ïlázy a dal‰í faktory.
Negativnû se zde pfiitom promítají
chyby, navozené jiÏ ve v˘Ïivû suchostojn˘ch dojnic a dojnic v pfiípravû na
porod, zmínûn˘ zásadní vliv má BCS
zvífiat. RovnûÏ v˘skyt metabolick˘ch
onemocnûní (hypokalcémie, ketózy,
jaterní steatózy) naru‰uje involuci
dûlohy. Mj. tím, Ïe nedochází k dostateãné kontrakci svalov˘ch vláken
v dûloze. Dále vlivem pÛsobení tûchto
patologick˘ch procesÛ (a obvykle soubûÏného poporodního deficitu energie)
dochází i k oslabení imunitního
systému.
Na reprodukci krav bez trÏní produkce mléka tak pÛsobí fiada faktorÛ,
mezi nûÏ patfií pfiedev‰ím chovatel,
mikroklima a v˘Ïiva. Obecnû extrémy
ve v˘Ïivû jsou na ‰kodu produkci
a dlouhodobá dieta s nízk˘m energetick˘m pfiíjmem je povaÏována za
nejménû vhodnou. Dal‰í, co je povaÏováno v managementu reprodukce za
podstatné, jsou faktory prostfiedí jako
svûtlo, teplota, sociální kontakty. Pfii
hodnocení reprodukce se také nesmí
zapomínat na ‰kodlivé pÛsobení mykotoxinÛ, pocházejích ze zaplísnûn˘ch
krmiv.
IV. – ODCHOV
MLÁëAT
Ztráty telat
orody u krav masn˘ch plemen probíhají ve standardních podmínkách
nejménû z 85 % bez asistence, do 12 %
s asistencí a do 3 % z uskuteãnûn˘ch
porodÛ s nutn˘m zákrokem veterinárního lékafie. Císafisk˘ fiez je provádûn
v rozsahu do 0,5 % z uskuteãnûn˘ch
porodÛ. Zmetání je v na‰ich chovech
zji‰Èováno obvykle ve v˘‰i 0–6 %, av‰ak
pfii v˘skytu pfienosn˘ch chorob ve stádu
(napfi. Q-horeãky) i v úrovni více neÏ
10 %. Celkem ãiní ztráty telat pfii
porodech 4–15 % (nejãastûji do
10 %), v chovech s problémy v‰ak
i v úrovni 20 % a více. Z toho do vûku
1 t˘dne ãiní obvyklé ztráty telat (vãetnû
P
49
mrtvû narozen˘ch) do 7 %, v nûkter˘ch
chovech s problémy v‰ak i 15 %, pfiípadnû více. Poãty MNT ãiní obvykle
1,5–5 %, ale v nûkter˘ch chovech i více
neÏ 10 %. Ztráty telat od 2. t˘dne do do
4 mûsícÛ jsou jiÏ vût‰inou nízké a ãiní
1–3 %. Nejãastûji se vyskytujícími chorobami telat jsou jejich prÛjmová onemocnûní (infekãního nebo dietetického
pÛvodu, kolem 30 % ze zji‰Èovan˘ch
onemocnûní), choroby respiratorního
traktu (15–20 %), zánût pupku (aÏ 10 %)
a s ním spojené septické stavy. V chovech se zhor‰en˘mi zoohygienick˘mi
podmínkami b˘vá v rostoucí mífie zji‰Èována kokcidióza, v deficitních oblastech
onemocnûní metabolického pÛvodu
(z nedostatku selenu, jódu a dal‰ích
mikroprvkÛ, pfiípadnû vitaminÛ).
Anal˘za ztrát
V‰echny chovy, ve kter˘ch jsou vykazovány vy‰‰í ztráty telat, neÏ je obvyklé, následnû bojují s nepfiízniv˘mi
ekonomick˘mi v˘sledky daného chovatelského roku. Jedin˘m racionálním
fie‰ením vzniklé situace pak je dÛsledná
anal˘za kvality naplÀování v‰ech existujících pfiedpokladÛ existence a produkce stáda – na úseku managementu,
o‰etfiovatelské péãe, technologií, ‰lechtûní, odchovu telat, v˘roby krmiv
a v˘Ïivy a prventivnû-medicínského
pojetí zdravotní péãe.
Poporodní v˘voj telete
Znalost postupÛ pfii poporodním
o‰etfiování telat je velmi dÛleÏitá. Uvádíme nûkteré jejich principy:
asistence pfii porodu, která trvá déle neÏ
20 minut zvy‰uje pro tele nebezpeãí rÛzn˘ch následkÛ – úhynu, ‰patné absorpce
kolostra a náchylnosti k onemocnûním.
Mezi pfiíznaky poranûní, související s asistencí pfii porodu patfií vnitfiní krvácení do
hrudní nebo bfii‰ní dutiny, zlomeniny
Ïeber, natrÏená bránice, ruptura jater,
oteklá hlava a jazyk, kÛÏe zbarvená (Ïlutû
nebo oranÏovû) od smolky, vdechnutí plodov˘ch vod a abnormální chování tûsnû
po porodu. Normální parametry chování
u novorozen˘ch telat zahrnují vzpfiímení
hlavy bûhem nûkolika minut, sternální
polohu (leÏení na hrudníku) bûhem
5 minut, pokusy postavit se bûhem
15 minut, postavení se do 1 hodiny, sníÏení tûlesné teploty na 38,3–38,9 °C ze zv˘‰ené hodnoty pfii porodu bûhem první
hodiny, tfies, sání do 2 hodin, dechovou
frekvenci: 50–75 dechÛ za minutu
a srdeãní frekvenci 100–150 úderÛ za
minutu pfii pravidelném rytmu.
50
Záchrana postiÏen˘ch telat
Aby byla resuscitace (záchrana)
postiÏeného novorozeného telete efektivní, musí b˘t jednotlivé záchranné
procedury dobfie vypracované, musí
b˘t zvládnutá metodika tûchto úkonÛ
a v prostoru porodny musejí b˘t k dispozici potfiebné pomÛcky. Kritick˘ stav
lze rozpoznat na základû nálezu
ochabl˘ch svalÛ, ztráty reakcí na stimulaci a namodralé barvy sliznic.
Takto postiÏená telata by se mûla poloÏit na nízkou podloÏku (pytel pilin,
prkno, vozík ãi desku). Hlava a krk by
se mûly na chvíli (10–15 vtefiin) sníÏit
poloÏením pfies hranu podloÏky tak,
aby se z nozder a ústní dutiny umoÏnil
v˘tok nahromadûného hlenu. Poté se
tele natáhne zpût na podloÏku a uvede
do polohy vsedû. Razantnû je tfieba
jeho kÛÏi vytírat pomocí suchého ruãníku – od ocasu dopfiedu aÏ k hlavû,
vyãistí se pfii tom nozdry od hlenu
a tekutin. Vytírání ruãníkem by se poté
mûlo provádût aÏ k u‰ím a oãním
víãkÛ, coÏ zajistí jejich stimulaci.
Pokud do této doby nezaãne tele
d˘chat, lze se tlakem prstu mezi
nozdry, v nosní dutinû napfiíã nebo
kompresí prÛdu‰nice ze stran pokusit
stimulovat d˘chací nebo ka‰lací reflex.
D˘chací reflex lze také stimulovat
politím hlavy studenou vodou a nalitím studené vody do ucha. KdyÏ se
tele rozd˘chá, ale poslechovû se zdá,
Ïe jsou jeho d˘chací cesty zneãi‰tûné
tekutinou a hlenem, lze pouÏít odsávaãku a tento materiál z horních
d˘chacích cest odstranit.
Po porodu by mûla b˘t telata pfiesunuta do suchého, chránûného a ãistého
prostfiedí, kde by se mûla znovu peãlivû
vysu‰it ruãníkem. Stimulace v oblasti
hlavy, u‰í a ústní dutiny podporuje
snahu d˘chat a vyvolává ka‰el. Není
vhodné vû‰et telata za úãelem vyãi‰tûní
d˘chacích cest hlavou dolÛ. Naopak je
dobré umístit oslabené tele do polohy
vsedû a pohybovat jím ze strany na
stranu, pfiiãemÏ se stfiídavû pokrãují
a natahují teleti konãetiny. Svalová aktivita vãetnû tfiesu zvy‰uje produkci tepla
a zabraÀuje vzniku hypotermie nebo
hypoglykémie. Jakmile se u novorozeného telete zaãne projevovat sací
reflex, je tfieba mu podat kolostrum.
S aplikací kolostra se nemá ãekat déle
neÏ 2–3 hodiny po porodu.Telata, jeÏ
odmítají pít, je tfieba napojit kolostrem
pomocí jícnové sondy. Vysokoriziková
telata je tfieba oznaãit, aby mohly b˘t
dále peãlivû sledována.
Dezinfekce pupku
Dezinfekce pupku po porodu je
v praxi v chovech dojnic nejuÏívanûj‰í
úkon, ov‰em snad je‰tû dÛleÏitûj‰í je,
aby se pupeãní ‰ÀÛra po porodu spontánnû pfieru‰ila, aby bylo tele porozeno
do ãistého místa s dostateãn˘m mnoÏstvím podest˘lky a dostalo napít kvalitního kolostra. Dezinfekci pupku po
porodu lze zopakovat jednou ãi dvakrát
ve 12hodinov˘ch intervalech. AÈ uÏ
se pupek v dezinfekãním pfiípravku
namáãí nebo se na pupek naná‰í sprejem, je potfieba neaplikovat dezinficiens na okolní kÛÏi, aby nedo‰lo
k jejímu podráÏdûní. Mezi nejvhodnûj‰í
dezinfekãní látky patfií 7% roztok jódu
a 0,5% roztok chlorhexidinu.
Podávání kolostra
Pfiíjem kolostra má zásadní vliv na
zdraví a pfieÏívání telat od porodu aÏ do
odstavu. Mimo okamÏit˘ prospûch pro
zdraví telete se kolostrum také podílí na
následné intenzitû rÛstu telete a konverzi krmiva, jeho reprodukãních parametrech, mléãné uÏitkovosti a dlouhovûkosti. Kromû toho sloÏky kolostra
podporují rÛst, v˘voj a funkce tenkého
stfieva, v˘voj bachoru a mají pozitivní
metabolické a endokrinní úãinky.
V kolostru jsou obsaÏeny imunitní
faktory, hormony, rÛstové faktory,
vitamíny, minerální látky a hlavní
Ïiviny. Aby se dosáhlo minimální
koncentrace IgG1 v séru telat, musí
pfiijmout 150–200 g imunoglobulinu.
AÈ uÏ se tele krmí kolostrem od matky,
ãi zamraÏen˘m od jiné krávy, je dÛleÏité, aby do sebe dostalo potfiebné
mnoÏství imunoglobulinÛ vãas, dokud
jsou jeho absorpãní schopnosti ideální.
Je potfieba dodat kolostrum vysoké
kvality, které obsahuje alespoÀ 50 g
imunoglobulinu IgG1 v litru, pfiiãemÏ
pfii této koncentraci by mûlo tele
pfiijmout 2,8–3,5 l kolostra.
Bakteriální kontaminace kolostra
Dal‰ím parametrem hodnocení kvality kolostra je úroveÀ jeho bakteriální
kontaminace. Studie z poslední doby
ukázaly, Ïe poãty bakterií v kolostru
pfievy‰ující hodnotu 100 000 kolonietvofiících
jednotek/ml
interferují
s absorpcí imunoglobulinÛ a mohou
pfiedstavovat potenciální riziko infekcí.
Mezi tyto agens patfií Mycobacterium
avium subsp. paratuberculosis, Mycoplasma bovis, Salmonella sp. a dal‰í
stfievní patogeny. Pokud není získané
kolostrum ihned zkrmeno, mûlo by se
uchovávat v chladniãce, v ãisté a zdravotnû nezávadné nádobû. Zchlazené
kolostrum, které se nevyuÏije do 2 dnÛ
po odbûru, by se mûlo zlikvidovat.
Aplikace jícnovou sondou
Pracovník, kter˘ krmí telata jícnovou
sondou, musí projít dostateãn˘m pro‰kolením a musí se striktnû drÏet
pokynÛ, jak aplikaci kolostra provádût.
Dává se obecnû pfiednost tomu, aby
tele pfii zavádûní jícnové sondy stálo.
Na jedno nakrmení se doporuãuje
podat asi 3,5 litru kolostra.
Zásoby kolostra
Obecnû se ve vût‰inû chovÛ dává
pfiednost zkrmování ãerstvého nebo
zchlazeného kolostra pfied zamraÏen˘m nebo pfied jeho náhraÏkami. KaÏdopádnû je ale vhodné mít pfiipraven˘
nûjak˘ záchrann˘ plán pro pfiípad, Ïe
se nepodafií získat dostateãné mnoÏství
kolostra. Mezi tyto situace patfií období
zv˘‰eného tlumení infekãních onemocnûní nebo pfiípady, kdy je nutné, aby
pro vybrané trhy mûla telata negativní
titry protilátek. Pfiedpokládá se, Ïe
v‰echny hodnotné sloÏky kolostra –
imunitní, nutriãní, rÛstové a v˘vojové,
vydrÏí v nezmûnûném stavu pfii zchlazení kolostra po dobu 7 dní. Imunoglobuliny, nutriãní, rÛstové a v˘vojové faktory lze uchovat prostfiednictvím zmraÏení kolostra po dobu aÏ jednoho roku
za pfiedpokladu, Ïe je nízká teplota
konstantní a Ïe pfii skladování nedochází k dehydrataci ãi jinému naru‰ení
kolostra. Pfii rozmraÏování a ohfiívání
by se nemûla pfiesáhnout teplota 60 °C.
Tabulka ã. 1 uvádí rozdíly ve sloÏení
kravského kolostra a mléka.
Tabulka ã. 1 – Rozdíly ve sloÏení kravského
kolostra a mléka
Hustota
Sušina
Bílkoviny
Imunglobuliny
Tuk
Laktóza
(mléčný cukr)
Popel
Kolostrum
Mléko
1056 g/l
240 g/l
140 g/l
80 g/l
67 g/l
1030 g/l
130 g/l
34 g/l
5 g/l
40 g/l
26 g/l
50 g/l
130 g/l
70 g/l
Souãástí poskytovaného zooveterinárního servisu ze strany pracovníkÛ
Platformy Bovespro je biochemická
kontrola telat v poporodním období,
zaji‰Èovaná ve spolupráci s Veterinární a farmaceutickou univerzitou
Brno. Je zaloÏena na laboratorním
Tabulka ã. 2 – Biochemická kontrola telat v poporodním období
Ušní
číslo
telete
Datum
porodu
Ušní
číslo
krávy
Pořadí
Zdravotní
Kvalita
laktace
stav
mleziva
krávy
matky
223456
1. 11.
123456
3
223457
1. 11.
123457
5
BCS 3,75,
zdravá
BCS 4,25,
těžký porod,
Nízká
z. lůžko,
ketóza
Vysoká
CB
ALB
GLB
IgG
GMT
> 60
g/l
26–36
g/l
35–43
g/l
> 16
SHj
> 4,5
ukat/l
73,3
33,2
40,1
16,8
9,6
54,1
29,4
24,7
9,7
3,8
Zkratky: CB – celková bílkovina, ALB – albumin, GLB – globuliny, IgG – imuniglobuliny tfiídy G,
GMT – enzym gama-glutamylamyláza.
biochemickém vy‰etfiení krevního
séra telat, získaného z odbûru krve
2. – 5. den po narození telat. UmoÏÀuje posoudit kvalitu imunitní v˘bavy
(napájení kolostrem) a dal‰í rysy
novorozeneckého metabolismu telat.
Viz tabulka ã. 2.
Interpretace nálezÛ z tabulky: první
tele u. ã. 223456, pocházející od
zdravé matky (u. ã. 123456, jejíÏ
v˘sledky
biochemické
kontroly
v poporodním období jsou uvedeny
níÏe v tabulce ã. 4) bylo kvalitnû napojeno kolostrem. Druhé vy‰etfiované
tele u. ã. 223457, pocházející od
krávy u.ã. 123457, postiÏené ztuãnûním, poporodní ketózou, tûÏk˘m porodem, zadrÏením lÛÏka a ulehnutím
(v˘sledky její biochemické kontroly
v poporodním období jsou rovnûÏ
uvedeny v tabulce ã. 4) a bylo od ní
napojeno kolostrem v nedostateãné
mífie.
Uvedené biochemické vy‰etfiení dokáÏe nejlépe stanovit, zda a v jaké
mífie a kvalitû telata pfiijala kolostrum
a jaké parametry má jejich metabolismus.
V. – V¯ÎIVA , KRMNÉ
DÁVKY, METABOLISMUS
Krmné dávky
ro zaji‰tûní optimálních podmínek
ke krmení krav masn˘ch plemen
v zimním období by mûly b˘t vytvofieny
jejich samostané skupiny. Ty mají zajistit cílené pfiedkládání samostatn˘ch
krmn˘ch dávek pro skupinu bfiezích
krav, skupinu krav pfied otelením a skupiny krav po otelení. Tabulka ã. 3 uvádí
pfiíklady jejich krmn˘ch dávek.
Krmná dávka by mûla b˘t chutná,
dobfie stravitelná a prostá ‰kodlivin
(jejímiÏ nejãastûj‰ími zdroji jsou senáÏe
s obsahem kyseliny máselné, vysokou
proteol˘zou a tím i s vysok˘m obsahem
volného ãpavku a toxick˘ch aminÛ).
Zkrmování kvalitních objemn˘ch krmiv
v potfiebném mnoÏství je základní prevencí v˘skytu subklinick˘ch a klinick˘ch metabolick˘ch poruch u bfiezích
a otelen˘ch krav a jejich telat.
P
Zabránit pfiekrmování krav
pfied porodem
Krávy se nesmûjí v zábûru bfiezosti
Tabulka ã. 3 – Krmné dávky pro krávy masn˘ch plemen
Název krmiva
Luční seno
Travní senáž
Pšeničná sláma
Sůl krmná (liz)
Minerální doplňkové
krmivo pro březí krávy
Minerální doplňkové
krmivo pro otelené krávy
Krmná dávka (kg/ks/den)
Sušina kg/ks/den
NEL (MJ/kg sušiny)
NL (% v sušině)
Vláknina (% v sušině)
Březí krávy
Krávy před otelením
Otelené krávy
Kg/den
4
11
3
–
Kg/den
4
24
3
0,01
Kg/den
3
35
2
0,01
0,2
0,2
–
–
–
0,2
18
12
4,2
9
34
32
13
4,8
12
28
40
17
4,9
14
27
51
pfiekrmovat. Je známo, Ïe pfiíli‰ bohatá
krmná dávka v posledních tfiech mûsících bfiezosti krav vede k vût‰ímu nárÛstu plodu a tím ãasto i k hor‰ímu prÛbûhu porodu, zejména u mlad˘ch,
resp. men‰ích zvífiat. Tento problém je
je‰tû umocnûn, jestliÏe bohaté v˘Ïivû
pfiedchází relativnû chudá v˘Ïiva krav
na poãátku jejich bfiezosti. Souvisí to
s v˘vojem a velikostí jejich placenty.
V pfiípadû, Ïe v˘Ïiva v dobû jejího
v˘voje (pfiibliÏnû od 3. mûsíce bfiezosti)
je na niÏ‰í úrovni, vytváfií se na ní
a v dûloze ménû míst vzájemného propojení, tzv. karunkulÛ a kotyledonÛ. To
je pro organismus vyvíjejícího se telete
signálem k maximálnímu vyuÏití (právû
jen pfies placentu) dostupn˘ch Ïivin. To
platí i v pozdûj‰í fázi bfiezosti, kdyÏ je
jiÏ kráva dobfie Ïivena. V˘sledkem jsou
tûÏké porody velk˘ch telat.
Vysoká kondice krav zhor‰uje prÛbûh
jejich porodÛ i vzhledem k vy‰‰ímu
v˘skytu jejich tûlesného tuku. Ztuãnûní
krav je základním pfiedpokladem k rozvoji poporodní lipomobilizace (uvolÀování tukÛ zdo krevního obûhu a jater) a je
spojeno s v˘skytem dal‰ích patologick˘ch poporodních procesÛ, mj. hypokalcémie (sníÏení obsahu vápníku v krvi)
a imunosuprese. To dává za vznik
nástupu poporodních onemocnûní, jako
je ketóza, ztuãnûní jater, zadrÏení lÛÏka,
ulehnutí, zánût mléãné Ïlázy (mastitis),
zánût dûlohy (metritis). A má to rovnûÏ
negativní vliv na funkci pohlavního traktu
(a následnou reprodukci), zdravotní stav
konãetin a rovnûÏ na zdravotní stav narozen˘ch telat. Dal‰ím pravidlem je nepfiekrmovat krávy pfied porodem vápníkem
a draslíkem, coÏ mívá za následek zhor‰ení zásobování jejich organismu vápníkem pfii a po porodu.
Makrominerální v˘Ïiva, v˘znam
stopov˘ch prvkÛ a vitaminÛ
Pro dosaÏení základních pfiedpokladÛ úspû‰ného chovu masn˘ch plemen skotu (jimiÏ jsou dobr˘ zdravotní
stav, dlouhovûkost plemenn˘ch zvífiat,
jejich vysoká plodnost, vysoká intenzita
rÛstu telat a mladého skotu) je nutné
jim zajistit – vedle optimálního prostfiedí a zooveterinární péãe – také kvalitní v˘Ïivu minerálními a mikrominerálními (stopov˘mi) prvky a vitamíny.
Masn˘ skot je ve znaãné mífie vázán na
pÛdu a rostliny (objemná krmiva)
v konkrétním regionu. Obsah minerálních látek v objemn˘ch krmivech je
ovlivÀován chemick˘m sloÏením pÛdy,
sráÏkami, hnojením a botanickou
52
skladbou porostu. Skladba vyprodukované píce, konzervovaná siláÏováním,
jsou tûmito faktory ovlivnûny a nezabezpeãují v plné mífie potfieby organismu zvífiat (zejména vysokobfiezích
a otelen˘ch plemenic). Zimní krmná
dávka obvykle nezabezpeãuje dostateãné krytí potfieby minerálních látek. Je
proto nezbytné zvífiatÛm celoroãnû
pfiedkládat minerálnû-vitamínová doplÀková krmiva a minerální lizy v dávkách, uspokojující potfieby (prostfiednictvím celkové krmné dávky) jednotliv˘ch kategorií masného skotu.
Podávání minerálních doplÀkov˘ch
krmiv a lizÛ
Celková dostupnost minerálních
látek, stopov˘ch prvkÛ a vitamínÛ je
vyspûl˘mi chovateli povaÏována za
jeden z klíãov˘ch faktorÛ kvalitní
v˘Ïivy v‰ech kategorií masného skotu.
Celková spotfieba minerálních krmiv
(vãetnû mikroprvkov˘ch, resp. vitaminózních komponent) v podobû minerálnû-vitamínov˘ch doplÀkov˘ch krmiv
a minerálních lizÛ se pohybuje kolem
30–40 kg za rok.
JiÏ nûkolik t˘dnÛ pfied otelením by
krávy mûly mít v krmné dávce dostatek
vitaminÛ A, D a E a mikroprvkÛ selenu,
jódu, zinku, manganu a dal‰ích. Nejvhodnûj‰ím zpÛsobem, jak tento poÏadavek zajistit je denní podávání sypk˘ch minerálních doplÀkov˘ch krmiv
(MDK) s tûmito Ïivinami na Ïlab
v krmné dávce, jak je uvedeno
v tabulce ã. 3. Pfiitom se pouÏívá
odli‰né sloÏení tûchto MDK s obsahem
makroprvkÛ, vitaminÛ a stopov˘ch
prvkÛ pro krávy bfiezí a otelené.
Pfiidávání sypk˘ch MDK je vÏdy
vhodné a ekonomicky návratné. Je navíc
doporuãeno je doplnit i permanentní
dostupností minerálních lizÛ, místûn˘ch
u ÏlabÛ v krmi‰ti ãi jinde ve stáji. Kompletní nabídku MDK a minerálních lizÛ,
obsahujících mj. i organicky vázané
slouãeniny selenu, nabízen˘ch v rámci
Platformy BovesPro lze najít na facebooku v materiálech Farmy Na Jihu, pfiípadnû ji lze získat od autorÛ pfiíspûvku.
Obsah energie v krmné dávce
Energie v období stání na sucho by se
mûla pohybovat v rozmezí 4,2–4,7 MJ
NEL/kg su‰iny krmné dávky. Ta by rovnûÏ mûla obsahovat potfiebné mnoÏství
vlákniny. Oby tyto faktory umoÏní
(i v zimním období, kdy je omezen
pohyb zvífiat oproti pastvû) udrÏet hodnotu tûlesné kondice krav na poÏado-
vané úrovni 3,0–3,5 bodu BCS a zabránit zejména hrozícímu pfietuãnûní krav.
U bfiezích krav je proto vhodné do
krmné dávky zafiadit kvalitní slámu,
pokud jí má chovatel k dispozici. Vût‰ina chovatelÛ masného skotu v‰ak
nehospodafií na orné pÛdû, takÏe úlohu
vlákniny v krmné dávce vût‰inou plní
seno (pokud je to moÏné, tak kvalitní,
bez v˘skytu plísní). V prvních 2–3 t˘dnech po otelení je dÛleÏité kontrolovat
nárÛst produkce mléka, jeÏ by nemûla,
s ohledem na pfiíjem teletem, pfiesahovat 10 kg dennû. Splnûní tohot poÏadavku b˘vá problémem zejména
u pfievodu dojen˘ch krav do masného
programu. Zamezí se tím zv˘‰enému
vzniku mastitid.
Opakem mÛÏe b˘t zkrmování sena
a travních senáÏí s nízk˘m (deficitním)
obsahem Ïivin v prÛbûhu zimního
období. Tehdy je Ïádoucí doplÀovat
krmnou dávku chovan˘ch zvífiat na
úroveÀ jejich potfieby pfiídavkem doplÀkového jadrného krmiva, skládajícího
se z vlastního (nakoupeného) obilí
a men‰ího mnoÏství fiepkového a sójového extrahovaného ‰rotu, ãi dal‰ích
zdrojÛ bílkovin (aminokyselin). Zkrmování jetelotravních senáÏí, luskoobiln˘ch smûsek, kukufiiãn˘ch siláÏí ãi dal‰ích konzervovan˘ch objemn˘ch krmiv
je ménû ãasté. Jejich pfiípadné zakomponování do krmn˘ch dávek a permanentní hodnocení efektivnosti jejich
vyuÏití je obvykle chovatelem konzultováno s v˘Ïiváfisk˘m poradcem (tato
sluÏba je rovnûÏ dostupná v rámci Platformy BovesPro, viz facebook na‰í virtuální farmy).
Kvalita objemn˘ch krmiv
PoÏadavky na kvalitu objemné píce
a její vliv na zdravotní stav byly popsány
v prvním díle seriálu v minulém ãísle
Zpravodaje. Podmínky pro senáÏování
v oblastech, kde se masn˘ skot chová,
jsou obvykle hor‰í neÏ v produkãních
oblastech s dojen˘mi stády krav a v˘skyt
chyb pfii senáÏování je zde ãastûj‰í.
K základním postupÛm, vedoucím
k zaji‰tûní kvalitních objemn˘ch krmiv
pro zimní v˘Ïivu zvífiat, patfií pouÏití
úãinn˘ch konzervaãních (vût‰inou
mikrobiálních, spí‰e vyjímeãnû chemick˘ch) látek. Kvalita vyroben˘ch senáÏí
(aÈ v balících, ãi siláÏních jámách) je
závislá na fiadû faktorÛ, jeÏ mají dopad
na kvalitu v zimû zkrmovaného objemného krmiva. JiÏ pfii samotné v˘robû
senáÏí je nutné respektovat i nutriãní
poÏadavky zvífiat. SenáÏe, které se dûlají
pozdû, ztrácejí jiÏ pfii svém vzniku na
obsahu Ïivin a mají hor‰í stravitelnost.
âasto se nezabezpeãí ani úroveÀ procesÛ jejich fermentace (kva‰ení), jeÏ je
podmínkou k uchování pro zimní spotfiebu. Laboratorní rozbory vyroben˘ch
siláÏí, provádûné v zimû pfied zkrmováním nebo v jeho prÛbûhu jasnû chovateli
ukáÏí, jaké má pfiedpoklady k úspû‰né
produkci.
Pfiíklad rozboru kvalitní travní senáÏe
(sklízené pfied metáním v 1. seãi): su‰ina
34,5 %, obsah dusíkat˘ch látek v su‰inû
15,3 %, obsah vlákniny 24,3 %, obsah
popela 8,9 %, BNLV 43,5 %, NEL 1,78
MJ/kg, vápník 0,78 %, fosfor 0,36 %,
draslík 1,7 %, hofiãík 0,2 %, hodnocení
NO3 – nezávadné, voln˘ NH3 0,03 %,
stupeÀ proteol˘zy 3,2 %, kyselina
mléãná 3,5 %, kyselina octová 1,1 %,
kyselina máselná 0 %, pH 4,15 log mol c,
kyselost vodního v˘luhu (KVV) 980 mg
KOH/100 ml, barva po pÛvodní hmotû,
vÛnû pfiíjemnû aromatická.
Problematické siláÏe
Problematické siláÏe se vyznaãují
nízkou koncentrací Ïivin, nesprávnou
su‰inou konzervované píce a nekvalitním prÛbûhem fermentaãního procesu.
Negativní dopad na zdraví masného
skotu mohou mít senáÏe s pfiíli‰ nízk˘m
obsahem su‰iny, pod 26 %, ãasto provázené pÛsobením klostridií, zanesen˘ch pfii siláÏování hlínou a mnoÏících
se v siláÏované hmotû. Toxiny uvolÀované klostridiemi jsou pro organismus
zvífiat velmi nebezpeãné a jsou nejãastûj‰í pfiíãinou náhl˘ch úhynÛ. Nev˘hodou senáÏí o nízké su‰inû (s vysok˘m
obsahem vody) je jejich zamrzání
v zimû. PfiiãemÏ pfiíjem namrzlého
krmiva bfiezími zvífiaty mÛÏe mj. b˘t
pfiíãinou jejich potratÛ.
Travní senáÏe o su‰inû vy‰‰í neÏ 38 %,
zejména pokud nejsou nafiezána na
krátkou fiezanku a dÛslednû udusána
v balíku (vaku ãi siláÏní jámû), b˘vají
velmi ãasto postiÏena plísnûmi. Na rozvoji plísní a rychlé produkci toxinÛ se
podílí také aerobní degradace (sekundární aerobní fermentace) siláÏí po
jejich odbûru z balíku, resp. na ãele
naãnutého senáÏního vaku nebo jámy.
Ani zaplísnûné seno neb˘vá Ïádnou
zvlá‰tností, zejména za nepfiíznivého
poãasí v dobû senoseãe. Obdobnû
zaplísnûné obilí. Zaplísnûná krmiva
pfiedstavují velmi závaÏn˘ nutriãnû
zdravotní problém. B˘vají, pro svÛj
obsah mykotoxinÛ, i pfiíãinou úhynu
krav i telat.
Mykotoxiny
Mykotoxiny zamofiovaly rostliny je‰tû
dfiíve, neÏ se staly potravinou pro lidskou
v˘Ïivu a krmivem pro ãlovûkem chovaná zvífiata. Je prokázáno, Ïe jsou
v˘znamn˘m problémem i v chovu masného skotu. Souvislost mezi mykotoxiny
a poruchami imunitního, trávicího
systému krav a dal‰ích orgánÛ je faktorem, v˘znamnû naru‰ujícím produkci
a ekonomiku chovu. ·kodlivost mykotoxinÛ je o to závaÏnûj‰í, Ïe znehodnocuje
dva základní pfiedpoklady produkce –
úroveÀ procesÛ pfiíjmu a zpracování
Ïivin v organismu a komfort jejich chovu
(vznikem onemocnûní). ·kodliv˘ proces
pfiitom probíhá chronicky (dlouhodobû),
subklinicky (skrytû) a s nespecifick˘mi
projevy. Je tomu tak i proto, Ïe bachor,
resp. v nûm se mnoÏící mikroorganismy,
mají schopnost mûnit strukturu toxinÛ.
Av‰ak ne vÏdy do detoxikované, ménû
‰kodlivé, formy. ·kodliv˘ úãinek mykotoxinÛ se projevuje zejména v chovech,
ve kter˘ch je pozorován v˘skyt okoloporodních problémÛ (ztíÏen˘ch porodÛ,
mrtvû narozen˘ch telat, zadrÏen˘ch
lÛÏek, úhynÛ krav a telat), poporodních
onemocnûní (mastitid, metritid), ãi zhor‰ení reprodukãních ukazatelÛ. A právû
tyto pfiíznaky jsou typické pro ‰kodlivé
pÛsobení mykotoxinÛ. Za této situace
i v chovech masného skotu – jako krok
k vyfie‰ení uveden˘ch problémÛ, navíc
s vysokou ekonomickou návratností –
pfiichází na fiadu pouÏití kvalitního deaktivátoru mykotoxinÛ. Je v‰ak nutno zvolit
pfiípravek, kter˘ má úãinek proti v‰em
skupinám mykotoxinÛ, vãetnû tûch, jeÏ
nelze vyvázat adsorbcí. K tomu se vyuÏívají novû vyvinuté krmné pfiípravky, jeÏ
jsou nadány nejenom schopností z pfiijat˘ch krmiv v organismu krav jedovaté
látky vyvazovat, ale také je aktivnû enzymaticky ‰tûpit na ne‰kodné metabolity.
Startérová v˘Ïiva telat
Startérová v˘Ïiva telat je známa
z chovu dojen˘ch krav. Má v‰ak svoje
místo i v systému odchovu telat masn˘ch plemen, zejména pfii zimním ustájení a telení. Po narození má tele
bachor hladk˘, bez papil. Úãelem je,
aby v rozvíjejícím bachoru do‰lo
k intenzivnímu v˘voji papil a tím i ke
zv˘‰ení absorpãní plochy, coÏ je jedním z pfiedpokladÛ úspû‰ného v˘voje
celého organismu telete. Právû to (ve
vy‰‰í mífie neÏ seno) umoÏÀuje zkrmování doplÀkové krmné smûsi pro telata,
oznaãované jako starter. Pfii jeho trávení dochází u telete k vy‰‰í produkci
kyseliny máselné a kyseliny propionové, jeÏ rÛst bachorov˘ch papil
úãinnû stimulují. Naproti tomu se pfii
zkrmování sena (a senáÏe) v rozvíjejícím
bachoru telete vytváfií více kyseliny
octové, která rÛst papil podporuje
v men‰í mífie. Proto se seno doporuãuje
zkrmovat aÏ ve stáfií 2–3 mûsícÛ,
v návaznosti na startérov˘ charakter
krmné dávky. Po celé toto období je
základem krmné dávky telat matefiské
mléko, starter je jim ve ‰kolce pfiidáván
navíc. DoplÀkovou krmnou smûs – starter lze krmit jako kompletní krmivo
s 19 % dusíkat˘ch látek. Lze si ji v‰ak
u v˘robce objednat i jako koncentrát
o 28–30 % dusíkat˘ch látek a domíchat
si ji v chovu do v˘sledného obsahu
18–19 %. Podmínkou k tomu je vlastní
bilance (kvalitního) obilí, nejlépe jeãmene, ovsa a p‰enice. Z praktick˘ch
zku‰eností je známo, Ïe na starteru
odchovaná telata dosáhují vût‰ího
tûlesného rámce, neÏ jejich vrstevnice,
krmené klasicky.
VI. – KONTROLA
ZDRAVÍ
Prevence chorob
ákladem správné zootechnické
praxe je prevence chorob, tj. snaha
chovatele pfiedcházet poruchám zdravotního stavu u chovan˘ch zvífiat
(a sv˘mi postupy zvífiata pfied onemocnûními chránit). V˘skyt onemocnûní
zvífiat má velk˘ ekonomick˘ v˘znam –
je pro chovatele vÏdy citelnou ekonomickou ztrátou. Nejvíce zdravotních
problémÛ se v chovech masného skotu
vyskytuje v období porodÛ.
Na facebooku jsou v paralelním
zdroji informací k tomuto seriálu
ãlánkÛ o Virtuální farmû masného skotu
„Na Jihu“ podávány i informace
o vhodn˘ch pfiípravcích pro v˘Ïivu jednotliv˘ch kategorií masného skotu
(minerálnû-vitamínov˘ch doplÀkov˘ch
krmivech, minerálních lizech, poporodních aditivech pro krávy, mléãn˘ch
krmn˘ch smûsích pro telata, deaktivátoreh mykotoxinÛ, siláÏních konzervantech a dal‰í produktech a také o poskytovan˘ch odborn˘ch sluÏbách). Jejich
pouÏívání je jedním z krokÛ k efektivní,
preventivnû-medicínsky pojaté péãi
o zdraví chovan˘ch zvífiat.
Z
Metabolická onemocnûní
Za závaÏná metabolická onemocnûní skotu v období porodÛ je povaÏována lipomobilizace (rychlé uvolÀování
53
54
Tabulka ã. 4 – Biochemická kontrola krav v poporodním období
Ušní
číslo
Datum
otelení
Odběr
krve
Zdravotní
stav krávy
Den po
otelení
123456
1. 11.
1
123456 10. 11.
123456 25. 11.
10
25
123457
1. 11.
1
123457 10. 11.
123457 25. 11.
10
25
BCS 3,75,
zdravá
Zdravá
Zdravá
BCS 4,25,
těžký porod,
zadržené
lůžko, ketóza
Ketóza
Zdravá
UREA
AST
Ca
Mg
P
2,7–5,5
mmol/l
< 1,4
µkat/l
5,3
1,4
2,3
1,1
2,1
5,2
4,9
1,3
1,3
2,5
2,6
1,0
1,1
6,3
3,5
1,9
2,3
5,2
2,7
2,4
2,0
2,3
BILIRUBIN NEMK
2,2–3,0 0,8–1,2 1,6–2,2,3 < 5,0
mmol/l mmol/l mmol/l umol/l
BHB
< 0,6
mmol/l
< 0,8
mmol/l
3,6
0,5
0,4
2,2
2,3
4,1
4,3
0,6
0,3
0,6
0,4
0,6
1,6
8,8
1,2
0,8
0,7
1,0
1,8
2,2
11,1
8,30
1,6
1,0
1,5
1,1
Zkratky: UREA – moãovina, AST – enzym aspartátaminotransferáza, NEMK – neesterifikované mastné
kyseliny, BHB – beta-hydroxybutyrát.
tuku z tûlních zásob) u tlust˘ch krav
a jalovic, vedoucí u nich ke ketóze
a postiÏení jater a dále ãasto s ní
spojená hypokalcémie (nedostatek vápníku v krvi). Tûmto dvûma poruchám
metabolismu lze pfiedcházet vhodn˘mi
(popsan˘mi) postupy bûhem podzimního období. Prevencí ketózy je v˘Ïiva
a kontrola BCS bfiezích zvífiat, preventivním postupem, bránícím rozvoji
hypokalcémie je pfiedev‰ím správná
v˘Ïiva v období posledních t˘dnÛ pfied
otelením. Uvedené poruchy metabolismu pfiedstavují aÏ 30 % ze v‰ech
onemocnûní masného skotu.
Souãástí poskytovaného zooveterinárního servisu pracovníkÛ Platformy
Bovespro je také biochemická kontrola
krav masn˘ch plemen v poporodním
období, zaji‰Èovaná ve spolupráci
s Veterinární a farmaceutickou univerzitou Brno. Je zaloÏena na znalosti anamnestick˘ch údajÛ z chovu a vy‰etfiení
krevního séra krav po odbûru krve
v den porodu a (pfiibliÏnû) 10. a 25. den
po porodu. UmoÏÀuje posoudit kvalitu
energetického a minerálního metabolismu krav, jejich funkci jater a nûkteré
dal‰í prvky jejich metabolismu v dobû
1.–25. dne laktace. Viz tabulka ã. 4.
Interpretace nálezÛ: Jedná se o matky
obou telat, jejichÏ v˘sledky biochemického vy‰etfiení 3. den vûku byly uvedeny v˘‰e. První vy‰etfiovaná kráva
u. ã. 123456 je na 3. teleti, absolvovala
porod bez komplikací a v celém prÛbûhu puerperia byla zdravá. Druhá
vy‰tfievovaná kráva, u. ã. 123457 byla
postiÏena ztuãnûním, poporodní ketózou, tûÏk˘m porodem, zadrÏením lÛÏka
a ulehnutím. Hodnoty jejích biochemick˘ch ukazatelÛ se pohybují mimo
fyziologické rozmezí. Pfiitom je pro den
porodu za fyziologickou hodnotu povaÏována hladina vápníku nad 1,6 mmol/l
krevního séra (nikoliv 2,2 mmol/l, coÏ
je dolní hranice rozmezí pro zvífiata od
druhého t˘dne po porodu).
Uvedené biochemické vy‰etfiení
dokáÏe jako jedin˘ objektivní postup
pfiesnû stanovit, zda a v jaké mífie je
u sledovan˘ch zvífiat (a v chovu) rozvinuta ketóza, hypokalcémie a dal‰í patologické procesy.
PrÛjmová onemocnûní telat
Neonatální prÛjmy telat (do 1 mûsíce
stáfií) jsou jedním z nejbûÏnûj‰ích a také
nejnákladnûj‰ích onemocnûní, vyskytujících se u skotu vÛbec. NejzávaÏnûj‰í
prÛjmy, provázené vysokou mortalitou
(v˘skytem úhynÛ), se vyskytují i u masn˘ch plemen skotu zejména ve 2. a 3.
t˘dnu vûku telat. I kdyÏ se prÛjmy
vyskytují i u star‰ích telat, z dÛvodu
lep‰í imunitní v˘bavy a fyziologické
vybavenosti jsou schopny se lépe vypofiádat s dehydratací, ãímÏ se sniÏuje
mortalita (úhyny). Nad 3 mûsíce stáfií
jsou prÛjmová onemocnûní jiÏ ménû
obvyklá, s v˘jimkou kokcidiózy.
Pfiíãiny prÛjmov˘ch onemocnûní
skotu jsou mnohoãetné a nelze je
vysvûtlit pouze jednoduch˘m mikrobiálním pÛvodem. Mezi nejãastûj‰í pfiíãiny, vyvolávající prÛjmová onemocnûní, patfií virové infekce. Akutní
infekce v‰ak nejsou zpravidla vyvolány
jedin˘m infekãním etiologick˘m agens
(pÛvodcem). Ve vût‰inû pfiípadÛ se
vyskytuje smí‰ená infekce dvou a více
agens. Tyto smí‰ené infekce pfiispívají
k závaÏnosti klinick˘ch projevÛ. Mezi
virové pÛvodce patfií pfiedev‰ím rotaviry
a koronaviry, dal‰ími jsou toroviry, astroviry, parvoviry, reoviry, enteroviry
a dal‰í. Patfií k nim i tzv. klasické virové
nákazy, tj. virus BHV – 1 (IBR) a virus
BVD-MD. K bakteriálním pÛvodcÛm
prÛjmÛ náleÏí pfiedev‰ím Escherichia
coli, Campylobacter jejuni, Salmonella
spp., Clostridium perfringens, typ C
a D. K protozoárním pÛvodcÛm patfií
Eimeria spp., zpÛsobující kokcidiózu,
obvykle u star‰ích telat a kryptosporidia. V etiologii a patogenezi se tak
uplatÀují tfii biosystémy a to makroorganismus jako hostitel, infekãní agens
(viry, bakterie, protozoa) a vnûj‰í prostfiedí (podmínky ustájení, mikroklima,
technologie odchovu aj.).
K diagnostice pÛvodcÛ virov˘ch
a parazitárních onemocnûní se vyuÏívá
vy‰etfiení vzorkÛ trusu od nemocn˘ch
zvífiat, u bakteriálních infekcí je vhodné
pouÏití speciální odbûrové soupravy
(tampon na ‰pejli, transportní médium,
zkumavka). Vhodné jsou odbûry tkání
z patologicko-anatomického vy‰etfiení.
V rámci odborného servisu jsou vzorky
(obvykle prostfiednictvím veterinárního
lékafie) pfiedávány k laboratornímu
vy‰etfiení, nejãastûji ve Státních veterinárních ústavech, Veterinární a farmaceutické univerzitû Brno, ãi V˘zkumném
ústavu veterinárního lékafiství v Brnû.
Základními kroky prevence v˘skytu
prÛjmov˘ch onemocnûní jsou dobr˘
management (adekvátní v˘Ïiva matek,
dobré zoohygienické (i mikroklimatické) podmínky, ãistota, nepfieplnûné
stáje, spí‰e pozdnûj‰í telení, i v rámci
zimního období porodÛ), dále kvalitní
napojení kolostrem (vhodné je nezasahovat pfiíli‰ brzy do utváfiení vztahu
mezi matkou a teletem, zejména
u prvotelek), vãetnû moÏnosti vyuÏít
pfiipravené
(zamraÏené)
kvalitní
zásobní kolostrum a koneãnû vakcinace matek s cílem dosáhnout v jejich
organismu a kolostru zv˘‰ení protilátek.
Konkrétní pfiíklady vakcinaãních
postupÛ (nejãastûji jsou vyuÏívány
vakcíny proti rotavirÛm, koronavirÛm
a patogenním kmenÛm E. coli) jsou
uvedeny na facebooku, podobnû jako
pfiípravky k terapii a prevenci respiratorních onemocnûní, ãi kokcidiózy.
Respiratorní onemocnûní telat
Po pfiesunu stáda z pastviny do zimního ustájení se stává, Ïe se dobytek po
uzavfiení do stáje rozka‰le (onemocní
bronchopneumonií). Pfiíãin tohoto onemocnûní je nûkolik. Uvedená radikální
zmûna ustájení pfiedstavuje totiÏ velk˘
stres pro zvífiata a vede ke sníÏení jejich
odolnosti k onemocnûním. Mikroorga-
55
nismy, které bûhem pastvy nenápadnû
(bez klinick˘ch pfiíznakÛ) pfieÏívaly
v horních cestách d˘chacích nûkter˘ch
zvífiat, se mohou ve stáji snadnûji mnoÏit, pfiecházet kontaktem z jednoho kusu
na druh˘, pronikat do jejich prÛdu‰ek
a plic, vyvolávat ka‰el aÏ tûÏké zánûty
plic a úhyny. V uzavfieném prostoru stájí
s hor‰ími mikroklimatick˘mi podmínkami mohou mikroorganismy snadnûji
a rychleji zvy‰ovat svÛj infekãní tlak
a pravdûpodobnost infekce.
Primárními pÛvodci jsou vût‰inou
viry podobné virÛm chfiipky u lidí,
u skotu je v‰ak mnohem pravdûpodobnûj‰í, Ïe se pfii této infekci uplatní také
patogenní bakterie a rozvine se i bakteriální infekce. Je to zpÛsobené relativnû
malou pfiirozenou odolností skotu vÛãi
respiraãním onemocnûním, která je
dána stavbou plic a d˘chacích cest,
niÏ‰í imunitní reakcí makrofágÛ v plicích, malou schopností zvládat zátûÏ
fyzickou i psychickou, kter˘mi jsou
pfiesun, hierarchické boje, pfiizpÛsobení
se nov˘m podmínkám.
Zoohygienické podmínky ustájení
¤e‰ení v˘skytu respiraãních onemocnûní souvisí s podmínkami chovu.
Velmi záleÏí, do jak˘ch stájí je dobytek
pfiemístûn. Nejlep‰í stáje jsou prostorné, kde velikost prostoru (nejen plochy)
ale i kubatura odpovídá poãtu zvífiat,
vzdu‰né, dostateãnû vûtrané (amoniak
dráÏdí), suché, s kvalitní podest˘lkou.
Tyto stáje zajistí nejen potfiebné welfare, neboÈ spokojená zvífiata jsou vÏdy
odolnûj‰í k onemocnûním neÏ zvífiata
strádající, ale v˘znamnû omezí moÏnost mnoÏení patogenních mikroorganismÛ (ve vlhku) a tím moÏnost infekce.
Dostateãná velikost prostoru, resp.
odpovídající koncentrace zvífiat, sníÏí
v˘znamnû kontakty mezi jednotliv˘mi
kusy, ãímÏ sníÏí i pravdûpodobnost pfienosu pÛvodcÛ onemocnûní. V ideálním
pfiípadû se do stájí pfiesunují zvífiata
zdravá, odãervená a vakcinovaná.
Vakcinace
ProtoÏe se proti respiraãním pÛvodcÛm pouÏívají pfieváÏnû inaktivované
vakcíny, znamená to, Ïe zvífiata mají
b˘t oãkovaná dvakrát, vût‰inou se
4t˘denním intervalem mezi jednotliv˘mi dávkami, minimálnû 2 t˘dny pfied
pfiesunem. To vyÏaduje dobrou pfiípravu pfied ustájením. Ne v‰ichni chovatelé jsou schopni toto zvládnout.
Nûktefií farmáfii volí kompromis, oãkování pouze jednou dávkou vakcíny.
56
Tady si ale musí uvûdomit, Ïe pfii prvním setkání s vakcínou se zvífie pouze
seznamuje s antigeny pÛvodce a tvofií si
pamûÈové buÀky, tvorba vlastních protilátek je minimální. AÏ pfii následném
setkání s vakcínou dokonãuje svoji
imunitní odpovûì a stává se tak plnû
imunitnû kompetentní i pro pfiípad
vlastní infekce. Pokud se tedy po první
(a ãasto jediné) vakcinaci pfiesouvá
zvífie do stáje, po setkání s patogenními
viry a bakteriemi teprve dokonãí svoji
imunitní odpovûì, ãasto i klinicky onemocní, i kdyÏ pak prÛbûh nemoci
neb˘vá tak dramatick˘, jako u zcela
nepfiipraveného zvífiete.
Pokud chovatelé nemohou zvífiata
vakcinovat pfied pfiesunem, napfiíklad ti,
ktefií je zrovna nakoupili, mají men‰í
volbu odborn˘ch postupÛ. Obecnû se
v tûchto pfiípadech doporuãuje podat
preventivnû antibiotika, aby zvífiata
snáze zvládla infekci bakteriemi
(Pasteurella multocida, Manheimia
haemolytica), které pfii intenzivním
d˘chání a stresu pfii transportu pronikly
z nosních dutin do plic a dÛslednû
sledovat zdravotní stav zvífiat.
Existuje zde také moÏnost pouÏití
Ïivé intranasální vakcíny pro stimulaci
imunity proti virov˘m pÛvodcÛm. Intranasální Ïivé vakcíny navozují dobrou
lokální odolnost (v horních d˘chacích
cestách), celkovou odolnost (tj. tvorbu
protilátek v krvi) v‰ak navodit neumí
a jejich úãinnost je krátkodobá. Takové
oãkování má tedy smysl pokud mÛÏe
b˘t provedeno v období pfied pfiesunem, pozdûj‰í pouÏití je málo úãinné.
Jak navodit dlouhodobou odolnost
proti respiraãním onemocnûním
Kromû v˘‰e uvedené optimalizace
podmínek ustájení lze dlouhodobou specifickou odolnost docílit oãkováním zvífiete pfii dodrÏení doporuãeného klasického schématu, tj. vakcinace a revakcinace
(dvû dávky vakcíny) v rozpûtí 4 t˘dnÛ
(nedoporuãuje se zkracovat interval mezi
vakcinacemi na ménû neÏ 3 t˘dny). Vakcinace by nemûla probíhat v dobû stresové zátûÏe, v pfiípadû v˘skytu nemoci
apod. Ideálnû po odeznûní stresu ze
zmûny prostfiedí, tj. 3 – 4 dny po pfiesunu.
Preventivní podání antibiotik se doporuãuje pfii míchání zvífiat z rÛzn˘ch zdrojÛ,
po nároãném transportu, ãi pfii v˘skytu
nemocn˘ch zvífiat pfii naskladÀování.
Jak vybírat vhodnou vakcínu
Základem obsahu v‰ech vakcín proti
respiraãním onemocnûním jsou viry
a to virus PI-3 (parainfluenza) a BRSV
(bovinní respiraãní syncytiální virus),
které jsou povaÏovány za primární
pÛvodce onemocnûní respiraãního
traktu. Nûkteré vakcíny obsahují je‰tû
virus BVD-MD (bovinní virovou
diarrhoeu), tyto vakcíny v‰ak nejsou
vhodné pro chovy prosté BVD-MD.
Nûkteré vakcíny obsahují i sloÏku
bakteriální,
nejãastûji
pÛvodce
Mannheimia heamolytica, ménû ãasto
Pasteurella multocida. To jsou mikroorganizmy, které zpÛsobují nejvût‰í
‰kody. Ideální vakcínu proti tûmto patogenÛm se je‰tû nepodafiilo vyrobit, ale
rozdíly jiÏ existují. Bakterie totiÏ mají
obranné mechanismy, kter˘mi se brání
pÛsobení imunitního systému hostitele,
proto záleÏí na sloÏení vakcíny, tím je
urãena její úãinnost. Chovatel by mûl
vÏdy konzultovat se sv˘m veterinárním
lékafiem, která vakcína a jaké vakcinaãní schéma je nejvhodnûj‰í pro jeho
chov.
Onemocnûní konãetin
Velmi dÛleÏitou oblastí je zdravotní
stav pohybového aparátu zvífiat.
V období zimního ustájení jsou podmínky pro zdrav˘ v˘voj paznehtÛ zhor‰ené. DÛleÏit˘m prvkem preventivní ãinnosti je prÛbûÏné sledování stavu konãetin zvífiat bûhem celého roku a jejich
o‰etfiení ve fixaãní kleci pfied zimním
ustájením u zvífiat, jejichÏ stav to vyÏaduje. Stejnû tak je tfieba závaÏné pfiípady
onemocnûní konãetin, zji‰tûné bûhem
pobytu v zimovi‰ti, o‰etfiit. PfiestoÏe to
není snadn˘ úkon, je potfiebn˘. Samozfiejmû se pfii jeho provádûní musí brát
ohled na stádium bfiezosti krav a jejich
celkov˘ zdravoní stav. CoÏ platí i u plemenn˘ch b˘kÛ, pro jejichÏ v˘kon ve
stádu bûhem zapou‰tûní je závisl˘ na
zdraví jejich konãetin.
Mastitidy
Mastitidy se vyskytují pfiibliÏnû v rozsahu 5–10 %, hlavnû u velk˘ch stád
masného skotu. Jejich subklinick˘ prÛbûh ãasto uniká pozornosti chovatele.
·kodí postiÏené matce i odchovávanému teleti. Permanentní sledování
mléãné Ïlázy chovan˘ch zvífiat a jejich
vãasné odhalení (podle vzhledu
vemene, odhánûní telete matkou) je
základním pfiedpokladem k individuálnímu o‰etfiení postiÏen˘ch krav ve
fixaãní kleci. Léãba se provádí intramamárními (do vemene podávan˘mi preparáty) a celkovû (subkutánnû, intramuskulárnû, ãi intravenóznû) podan˘mi
inejkãními pfiípravky. Jejich správné
uÏívání a léãba závaÏnûj‰ích pfiípadÛ
mastitid jsou záleÏitostí pfiivolaného
veterinárního lékafie.
Národní ozdravovací program od IBR
NOP IBR je chovatelské vefiejnosti
znám. Je z její strany také úãinnû plnûn.
Byl na základû návrhu Spoleãné zdravotní komise svazÛ chovatelÛ skotu, pfii
odborné spolupráci se Státní veterinární
správou âR a Veterinárním ústavem
veterinárního lékafiství v Brnû a za garance a spolufinacování Ministerstvem
zemûdûlství âR zahájen 1. 1. 2006.
Vlastní program má skonãit 31. 12.
2012. Vzhledem k tomu, Ïe do této
doby nebude dokonãeno ozdravování
v‰ech ãesk˘ch stád skotu, má b˘t metodika NOP IBR povinnû uplatÀována
i v následném období (jehoÏ délka
bude teprve urãena), jiÏ bez dotace ze
strany státu. V souãasnosti je v âR evidováno nûkolik desítek tisíc krav s protilátkami proti viru IBR. Nepfiedpokládá
se, Ïe by v roce 2012 bylo nafiizováno
povinné vyfiazování tûchto zvífiat. Naopak je v zájmu v‰ech zainteresovan˘ch sloÏek spoleãnû pokraãovat
v závûreãné fázi programu. Aktuální
informace k prÛbûhu ozdravování lze
nalézt na stránkách SVS âR.
Parazitární onemocnûní
Dal‰í v˘znamnou skupinou onemocnûní s ekonomick˘m dopadem na produkci (ãasto svojí subklinickou formou,
nûkdy váÏn˘m klinick˘m prÛbûhem,
spojen˘m se ztrátami produkce i samotn˘ch zvífiat) jsou parazitózy. Bûhem
pobytu v zimovi‰ti (mj. bûhem odchovu
telat pfied vyhnáním stáda na pastvu) se
mohou intenzivnû ‰ífiit. Importy plemenného materiálu pfiedev‰ím ze zemí
s vysok˘m statusem pastevních parazitóz vytvofiily nebezpeãí opûtovného
nárÛstu pfiedev‰ím tûch parazitóz, které
byly v minulosti zcela nebo pfieváÏnû
utlumeny. Jednalo se pfiedev‰ím o ekonomicky nejzávaÏnûj‰í parazitózy jako
fasciolóza, tasemniãnatost, plicní
a gastrointestinální helmintózy. Geografické a klimatické podmínky na‰eho
území a jeho ãlenitost vytváfií v‰ak
trvale velmi pfiíznivé podmínky pro
jejich uplatnûní.
Endoparazitózy
Endoparazitózy zahrnují protozoární
onemocnûní, motoliãnatost, tasemniãnatost a stfievní a plicní ãervivost. Mezi
protozoárními onemocnûními má nej-
vût‰í v˘znam kokcidióza telat. Pro
zdraví skotu má v˘znam ãeleì Eimeridae a její dva rody Eimeria a Isospora.
V souãasné dobû je u skotu potvrzeno
12 druhÛ Eimerií. Klinické pfiíznaky se
nejãastûji objevují u nûkolikamûsíãních
telat.Typick˘ je tûÏk˘ prÛbûh onemocnûní s krvav˘m prÛjmem, mnohdy
doprovázen˘m nervov˘mi poruchami
a zv˘‰enou tûlesnou teplotou. Úhyny
telat pfii tomto onemocnûní jsou ãasté.
Zvífiata, jeÏ onemocnûní pfiekonají zaostávají v rÛstu, jsou vyhublá. Diagnostika onemocnûní je zaloÏena na nálezu
oocyst ve v˘kalech telat a u uhynul˘ch
zvífiat na vy‰etfiení obsahu stfiev. K léãbû
doporuãené moderní preparáty jsou
uvedeny na facebooku. Prevence
kokcidiózy se fiídí individuálními podmínkami na farmû. Hlavním krokem je
nedrÏet telata v prostfiedí se silnou kontaminací vajíãky kokcidií.
Ektoparazitózy
Ektoparazitózy jsou onemocnûní
vyvolané ãlenovci. Z více neÏ jednoho
milionÛ znám˘ch druhÛ je asi 40 %
‰kÛdcÛ se zásadním zdravotním a veterinárním v˘znamem. Jejich patogenní
pÛsobení u zvífiat se projevuje vût‰inou
onemocnûními kÛÏe, dále sáním krve
a jako pÛvodci alergick˘ch reakcí. Nepfiímé pÛsobení ãlenovcÛ jako znám˘ch pfiena‰eãÛ více neÏ 50 virov˘ch,
bakteriálních, protozoárních a helmintózních infekcí se uskuteãÀuje jednak
formou inokulativní, tj. vbodnutím pfii
sání apod. nebo kontaminativní tj.
nepfiímo z exkrementÛ nebo v˘mû‰kÛ
jednak pasivním pfienosem nebo po rozmáãknutí a vetfiení do kÛÏe nebo sliznic.
Parazitózy vyvolané ãlenovci rozdûlujeme do dvou základních skupin a sice
na akarózy, jejichÏ pÛvodce fiadíme mezi
roztoãe a entomózy vyvolané hmyzem.
Z akaróz je – zejména v období zimního
ustájení – nejzávaÏnûj‰ím onemocnûním
svrab (pra‰ivina), koÏní onemocnûní
vyvolané zákoÏkami, z nichÏ u na‰eho
skotu cizopasí zástupci tfií rodÛ a sice
Sarcoptes, Psoroptes a Chorioptes.
Demodikóza (trudníkovitost) je onemocnûní roz‰ífiené celosvûtovû u vût‰iny
savcÛ. PÛvodcem je pro skot specifick˘
druh Demodex bovis, vnikající hluboko
do chlupov˘ch folikulÛ a mazov˘ch Ïláz.
V˘znamn˘mi ektoparazity u skotu jsou
i v‰enky a v‰i, permanentní ektoparazité
s pfiísnou hostitelskou specifitou. Mallofagózu zpÛsobuje u skotu v‰enka tufií. Ve‰
telecí mûfií 2–3 mm, napadá telata s nejãastûj‰í lokalizací na krku, hrudníku,
bfii‰e, ve slabinách a vnitfiní stranû stehen,
ve‰ dobytãí dosahuje aÏ 4,5 mm napadá
star‰í skot. Lokalizuje se pfieváÏnû v okolí
báze rohÛ, oãí, mulce a na ocase. V‰i
jsou obligátní hematofágové, v˘mû‰ky
jejich slinn˘ch Ïláz vyvolávají v místû
sání hypersenzitivní reakci, vznikají
papuly a pustuly a následnû siln˘ pruritus, kter˘ zvífiata trvale zneklidÀuje.
Souãasnou situaci na úseku roz‰ífiení
jednotliv˘ch ektoparazitóz v âR vzhledem vzhledem k absenci centrální
registrace není snadné úplnû podrobnû
popsat. RovnûÏ tak laboratorní diagnostika nepostihuje jejich skuteãné roz‰ífiení, protoÏe pouze ãást vzorkÛ a koÏních zmûn je zasílána k vy‰etfiení.
Nicménû zejména v dÛsledku importÛ
ze zemí s vysok˘m statusem parazitóz
je nutno pfiedpokládat stejnou úroveÀ
v˘skytu a zdravotního v˘znamu ektoparazitóz jako je tomu u helmintóz a protozoóz. Ochrana stád pfied onemocnûními vyvolan˘mi ektoparazity pfiedpokládá cílené a ekonomické vyuÏití
registrovan˘ch ektoparazitik a biocidních pfiípravkÛ. Vzhledem k tomu, Ïe
jejich neodborná aplikace mÛÏe pfiedstavovat i riziko pro zdraví lidí a zvífiat
a Ïivoãi‰né produkty, je vÏdy nutno
pfiísnû dodrÏovat doporuãené metodické pokyny a ochranné lhÛty.
Trichofytóza
Trichofytóza (herpes, opar lysiv˘) je
vysoce infekãní onemocnûní skotu, pfienosné i na ãlovûka, zpÛsobováné patogenními druhy plísní rodu Trichophyton, jejichÏ spóry jsou velmi odolné
v prostfiedí. Projevuje se tvorbou ‰upin,
krust a skvrn na kÛÏi. PrÛvodním jevem
je vysoká svûdivost. Má chronick˘ charakter. Nejvnímavûj‰í jsou telata od tfií
mûsícÛ. Pfii vzniku nákazy se jako predispoziãní faktory uplatÀují zv˘‰ená
koncentrace zvífiat ve stáji, vysoká vlhkost vzduchu, zneãi‰tûná podest˘lka
a dal‰í faktory, typické pro zimní ustájení masného skotu. K terapii onemocnûní se lokálnû pouÏívají antimykotika,
nejãastûji se v‰ak opakovanû pouÏívají
zv˘‰ené dávky Ïivé vakcíny. K prevenci
a profylaxi onemocnûní slouÏí zv˘‰ená
úroveÀ dezinfekce stájového prostfiedí
chovu, dodrÏování zoohygienick˘ch
zásad, kvalitní v˘Ïiva, vakcinace v‰ech
ustájen˘ch kusÛ od 3 mûsícÛ vûku
a dÛsledná karenténa nakupovan˘ch zvífiat.
Pokraãování ãlánku je pfiipravováno
do dal‰ího ãísla Zpravodaje âSCHMS.
57
Počet narozených telat v období od 1. 10. 2010– 30. 9. 2011
Zpracoval Karel Melger, ČSCHMS
58
Přepočtené hmotnosti 120, 210 dní
59
Telení dle měsíců
Počet narozených telat v KUMP
od 1. 10. 2010 – 30. 9. 2011
Odchov b˘kÛ u chovatele
Hlavním dokumentem, kter˘ uvádí závazná pravidla pro odchov plemenn˘ch b˘kÛ masn˘ch plemen
skotu je „Metodika odchovu plemenn˘ch b˘kÛ“, která byla schválena rovnûÏ i Ministerstvem zemûdûlství.
Odchov u chovatele se pak fiídí Pravidly pro odchov u chovatele, které byly schváleny grémiem Rad
plemenn˘ch knih dne 18. srpna 2009. Oba tyto dokumenty jsou volnû pfiístupné na webov˘ch stránkách
svazu v sekci legislativa/âSCHMS.
U odchovu u chovatele platí, Ïe je nutné na adresu plemenné knihy âSCHMS (Kopeck˘ Jan, Osík 201,
569 67 Osík) zaslat v daném termínu pfiihlá‰ku vãetnû osvûdãení DNA. Pokud nebudou v daném termíny
dokumenty dodány, není moÏné b˘ka do odchovu zafiadit. Termíny jsou stanoveny následovnû:
I. turnus do 31. 12.
II. turnus do 28. 2.
III. turnus do 31. 5.
Pravidla pro odchov b˘kÛ u chovatele
V‰eobecnû
Odchov mlad˘ch plemenn˘ch b˘kÛ je kromû odchovu na uznaném testaãním zafiízení (OPB) realizován
i formou odchovu u chovatele. V˘sledky odchovu jsou podkladem pro selekci a v˘bûr b˘kÛ masn˘ch
plemen do plemenitby. Za odchov u chovatele je povaÏován i odchov b˘ka (b˘kÛ) u nového majitele b˘ka
(b˘kÛ).
Zafiazení do odchovu
B˘ci pocházejí z chovÛ zapojen˘ch do KUMP – metoda „A“ a splÀují v‰echny poÏadavky stanovené radou
PK pro dané plemeno. PÛvod b˘ãka u nového majitele musí b˘t doloÏen Potvrzením o pÛvodu vãetnû
Osvûdãení o DNA s v˘sledkem „PÛvod b˘ãka souhlasí s uveden˘mi rodiãi“.
Odchov b˘kÛ u chovatele probíhá turnusov˘m zpÛsobem mimo plemen HI a GA. Termíny turnusÛ
vyhla‰uje Grémium pfiedsedÛ rad PK. B˘ci se do odchovu u chovatele zafiazují po odstavu na základû
písemné pfiihlá‰ky zaslané na PK âSCHMS Praha v termínu jí urãeném, tato pfiihlá‰ka musí b˘t doloÏena
Zji‰Èování hmotnosti a tûlesn˘ch rozmûrÛ
Hmotnost
Hmotnost je zji‰Èována pracovníkem âSCHMS ve 365 dnech vûku dle platné metodiky KUMP
na konci období odchovu (datum váÏení je stanoveno dle jednotliv˘ch turnusÛ odchovu).
Tûlesné rozmûry
Z tûlesn˘ch rozmûrÛ je pracovníkem âSCHMS zji‰Èována v˘‰ka v kfiíÏi ve vûku 365 dnÛ +/– 15 dnÛ (v˘‰ka
v kfiíÏí ve vûku 365 dnÛ v‰ak není podmínkou) na konci období odchovu (datum mûfiení je stanoveno dle
jednotliv˘ch turnusÛ odchovu).
Pfiíprava na základní v˘bûr
Spoãívá v zaji‰tûní spolehlivé a bezpeãné ovladatelnosti b˘ka. Nosní krouÏek musí b˘t nasazen ke dni
základního v˘bûru. Pfiedvedení b˘ka musí b˘t v souladu s pfiedpisy bezpeãnosti práce, tzn. je povoleno
pouÏití pouze vodící tyãe, která se zapíná do nosního krouÏku. Dojde-li k vytrÏení nosního krouÏku, musí
b˘t b˘k pfiedveden dvûma o‰etfiovateli na ohlávce o dvou lonÏích.
Hodnocení odchovu u chovatele
Je provádûno centrálnû âSCHMS. V˘sledky rÛstové schopnosti a hodnocení zevnûj‰ku jsou zpracovány
matematicko-statistick˘mi metodami a slouÏí pro selekci b˘kÛ pfii základních v˘bûrech.
Selekãní kritéria
Jsou stanovena âSCHMS na základû ‰lechtitelsk˘ch programÛ.
Jedná se o:
– b˘k musí splÀovat poÏadavky standardu plemene
– lineární hodnocení minimálnû 4 body ve v‰ech ukazatelích
– minimální index pfiírÛstku od narození do v˘‰e – 1 smûrodatné odchylky od prÛmûru vrstevníkÛ (mimo
b˘kÛ plemene HI a GA)
Po dokonãení ovûfiovacích v˘poãtÛ bude index pfiírÛstku od narození nahrazen RPH pro pfiírÛstek od
narození. Limity selekãních kritérií, jejich pfiípadné doplnûní nebo zmûnu stanovují jednotlivé rady
plemenn˘ch knih a vyhla‰uje je grémium pfiedsedÛ rad PK.
Základní v˘bûry
Základního v˘bûru b˘kÛ u chovatele se úãastní b˘ci pfiihlá‰ení k tomuto odchovu a splÀující podmínky
pro pfiedvedení k v˘bûrové komisi. V˘bûr b˘kÛ je realizován u majitele zvífiat, pfiípadnû formou svodu. Místo
a datum v˘bûru nebo svodu stanovuje âSCHMS Praha.
61
Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2012
I. turnus – B˘ci narození 1. 11. 2010 – 31. 3. 2011 na OPB
* poãty b˘kÛ jsou na zaãátku pfiípravného období
Ve‰keré informace vztahující se k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazu
www.cschms.cz (sekce odchovny PB).
Kompletní termíny v˘bûrÛ, vãetnû odchovu u chovatelÛ, budou zvefiejnûny na webov˘ch stránkách
svazu po skonãení uzávûrek pro pfiihlá‰ení b˘kÛ k domácímu odchovu.
Naskladnûní OPB – zaãátek pfiípravného období
I. turnus 2011–2012
62
Medvûdí tlapa
Recept, který Vám dnes představíme, je relativně známý, ale často různě modifikovaný. Svůj název – medvědí tlapa – dostal podle tvaru, jaký maso po tepelné úpravě
připomíná. Postup přípravy je vcelku jednoduchý, jen předpokládá, že maso, které
budete používat, bude vyzrálé. Dobrou chuť!
Budeme potřebovat:
•
•
•
•
•
•
•
•
4 plátky masa z vysokého roštěnce
2 vejce
4 větší stroužky česneku
strouhanku
hladkou mouku
sůl
pepř
olej
Jako příloha:
• brambory na různé způsoby
• pečivo
• dle vlastních chutí a možností
Postup:
Plátky masa rozklepeme paličkou na tenko, osolíme, opepříme a potřeme rozetřeným
česnekem. Obalíme klasicky v hladké mouce, rozšlehaných vejcích a ve strouhance.
Zprudka osmažíme na rozpáleném oleji. Vhodnou přílohou jsou šťouchané brambory
se zelenou cibulkou.
âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1
TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected]
WWW.CSCHMS.CZ

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU

Transkript

Podobné dokumenty

3 obsah.qxd - Klub zdraví Walmark