Standardizace v ITS

Transkript

Standardizace v ITS
FAKULTA
DOPRAVNÍ
ČVUT | KONVIKTSKÁ 20, 11000 PRAHA 1
ITS v podmínkách
dopravnětelekomunikačního
prostředí ČR
(802/210/108)
Příloha 1
Metodika využívání a rozšiřování ITS
architektury při praktickém návrhu
projektu.
VERZE 1.0
Obsah
Obsah.......................................................................................................................................... 2
Seznam obrázků ..................................................................................................................... 3
Seznam příloh......................................................................................................................... 3
Obecné zásady............................................................................................................................ 4
Použité zkratky....................................................................................................................... 4
Definice pojmů....................................................................................................................... 5
Kritéria pro použití ITS architektury...................................................................................... 8
Proč použít ITS architekturu .............................................................................................. 8
Vazba na ITS architekturu Evropské unie.......................................................................... 9
Oblasti použití ITS architektury............................................................................................... 10
Úvod ..................................................................................................................................... 10
Silniční doprava.................................................................................................................... 10
Vozidlo, řidič.................................................................................................................... 10
Infrastruktura.................................................................................................................... 10
Silniční veřejná osobní doprava ....................................................................................... 12
Silniční nákladní doprava................................................................................................. 12
Elektronický výběr mýtného ............................................................................................ 12
Standardizace v ITS ................................................................................................................. 13
Standardizace ve světě ......................................................................................................... 13
Standardizace v Evropě........................................................................................................ 13
Standardizace v ČR .............................................................................................................. 14
Použití ITS architektury při návrhu systému............................................................................ 15
Metodika tvorby ITS architektury........................................................................................ 15
Databáze ITS architektury.................................................................................................... 16
Stanovení účastníků (terminátorů) ....................................................................................... 17
Nástroj pro podporu návrhu ITS architektury ...................................................................... 18
Přihlášení do systému....................................................................................................... 20
Založení nového, otevření rozpracovaného projektu ....................................................... 21
Uživatelské potřeby.......................................................................................................... 22
Funkční architektura......................................................................................................... 23
Informační architektura .................................................................................................... 24
Zobrazení výsledků návrhu architektury.......................................................................... 25
Doplňující a pomocné informace ..................................................................................... 27
Metodika tvorby ITS fyzické architektury ........................................................................... 31
Analýza rizik ............................................................................................................................ 32
Obecná analýza rizik ............................................................................................................ 32
Shrnutí rizik podle kategorie ................................................................................................ 33
Strategie zmírnění rizik ........................................................................................................ 35
1. Financování a organizační aspekty .......................................................................... 35
2. Standardy, technická a netechnická harmonizace .................................................... 36
3. Vývoj nových ITS produktů a služeb, podpora dopravní politiky........................... 37
4. Výměna dat .............................................................................................................. 38
5. Propagace ITS a výchova ......................................................................................... 38
6. Podpora řízení vozidla (ADAS) ............................................................................... 39
7. Správa prognóz......................................................................................................... 40
8. Správa nehod ............................................................................................................ 41
9. Sdílení dat................................................................................................................. 41
10.
Ochrana soukromých dat...................................................................................... 42
11.
Komunikace z vozidla.......................................................................................... 43
2
12.
Infrastruktura ITS................................................................................................. 43
13.
Možnosti zneužití systému ................................................................................... 44
Zpětná vazba pro změny a úpravy ITS architektury ................................................................ 45
Správa národní ITS architektury .......................................................................................... 45
ITS datový registr..................................................................................................................... 46
Registrace datových struktur a rozhraní v ITS datovém registru......................................... 46
Příklady návrhu ITS architektury s využitím vývojového nástroje.......................................... 47
Seznam obrázků
Obr.1 Vztah systému a prostředí
Obr. 2 Kontextový diagram
Obr. 3 Rozlišovací úrovně ITS
Obr. 4 Úvodní obrazovka, přihlášení do systému
Obr. 5 Založení nového a management zpracovávaného projektu
Obr. 6 Stanovení potřeb uživatelů
Obr. 7 Vytvoření funkční architektury
Obr. 8 Vytvoření informační architektury
Obr. 9 Menu pro zobrazení výsledků návrhu architektury
Obr. 10 Detailní informace o funkci
Obr. 11 Detailní informace o logickém datovém toku
Obr. 12 Detailní informace o fyzickém datovém toku
Obr. 13 Menu fyzických subsystémů
Obr. 14 Detailní informace o konkrétním fyzickém subsystému
Seznam příloh
Příloha č. 1 Příklad návrhu ITS architektury pro telematiku na silnicích a dálnicích
Příloha č. 2 Příklad návrhu ITS architektury pro Jednotný systém dopravních informací
3
Obecné zásady
Použité zkratky
ITS – Inteligentní dopravní systémy
ADR –The European Agreement concerning the International Carriage of Dangerous Goods
by Road - nebezpečné náklady
O/D matice – Origin/Destination – matice hlavních tahů
ETA – Estimated Time of Arrival
VMS – Variable Message Sign Proměnné dopravní značení
VD – veřejná doprava
OBU – On Board Unit – palubní jednotka
ISO - International Standards Organisation, hlavní koordinátor standardizačního procesu.
IEC - International Electrotechnical Commision, celosvětová organizace, která připravuje a
vydává mezinárodní normy z oblasti elektrotechnických, elektronických a jim příbuzných.
ITU - International Telecommunications Union, mezinárodní organizace spadající do
hierarchie OSN.
CEN - The European Standards Committee, evropská standardizační komise, které zahrnuje
celý sektor s výjimkou oblasti elektrotechniky.
CENELEC - The European Committee for Electrotechnical Standardisation, evropská
standardizační komise pro elektrotechniku.
ETSI - European Telecommunications Standards Institute, evropský institut pro standardizaci
v telekomunikacích.
ČNI - Český normalizační institut, státem zřízená organizace, která zajišťuje tvorbu českých
technických norem, jejich jednotnost a vzájemný soulad a soulad s právními předpisy.
TNK 136 - Technická normalizační komise č. 136, odborný normalizační orgán pro oblast
dopravní telematiky s celostátní působnost.
SŘBD - Systémy Řízení Báze Dat (DataBase Management System)
CDMA - Code Division Multiple Access -kódové dělení přenosových kanálů
UMTS - Universal Mobile Telecommunication System - využití vykonných multimediálních
služeb při současném zvýšení mobility
GPRS - General Packet Radio Service - nové technologie pro zvýšení přenosové rychlosti dat
KAREN - Keystone Architecture Required for European Networks – Projekt návrhu evropské
ITS architektury
ACTIF - Aide à la Conception de systèmes de Transport Interopérables en France – projekt
návrhu národní ITS architektury Francie
ARTIST - Architettura Telematica Italiana per il Sistema dei Trasport - projekt návrhu
národní ITS architektury Itálie
JSDI - Jednotný systém dopravních informací
4
Definice pojmů
Komunikační architektura
Konceptuální model
Kontextový diagram
Řídící achitektura
Náklady / Výnosy
Data
Datová architektura
Architektura definuje komunikační mechanismy, které jsou
užívány pro propojení komponent fyzické architektury –
definice viz dále.
Konceptuální model popisuje vlastnosti systému a jeho
chování. Vysoká úroveň popisu systému je schopna:
- reprezentovat skutečné výstupy systému
- jednoduše komunikovat srozumitelnými výstupy
- zjednodušit předmět nebo výstup
- prezentovat vzájemné vazby
- definovat určité konstrukty
Diagram ukazuje souvislosti ve kterých bude systém
reprezentující architekturu existovat. Část vnějšího světa, se
kterou musí mít systém rozhraní jímž operuje s okolí a
předává mu služby požadované uživatelem. Vnější svět je
reprezentován terminátory.
Tato architektura ukazuje řídící data v architektuře. Řídící
data jsou ta data, která jsou v architektuře užívána k výkonu
funkčnosti. Mohou být tedy užívána k aktivaci funkce nebo
procesu. Řídící data mohou být posílána ve stejný čas a na
stejné místo určení jako ostatní data tj. informace o
dopravním proudu, videozáznam apod. V rámci evropské
ITS architektury je ve funkční architektuře užíván pojem
"trigger data flow". Jsou to datové toky, které mohou být
použity jednou funkcí ke spuštění jiné funkce.
Výsledek analýzy nákladů a výnosů, které vzniknou při
použití ITS architektury.
Data jsou surové hodnoty, které po zpracování definují stavy
nebo podmínky. Data představují cokoli, co je sbíráno ze
zdrojů ležících mimo systém a má svoji reprezentaci v
architektuře. Mohou být dva základní typy dat, analogická a
digitální. Analogová data jsou obvykle konvertována na
digitální na rozhraní systému. Digitální data mohou být
sbírána přímo např z jiného systému. Uvnitř architektury
mohou ještě být uložena data, která jsou výsledkem
zpracování a analýzy.
Je to jiný název pro informační architekturu.
Datový tok
Datový tok definuje cestu, po které jsou data přenášena z
jednoho elementu k jinému. Logický datový tok je mezi
funkcemi a terminátory a mezi funkcemi navzájem. Fyzické
datové toky jsou součástí fyzické architektury.
Datový sklad
Datový sklad reprezentuje soubor dat, která mohou být
přístupná pro jednu nebo více funkcí, a tak tvoří část funkční
architektury - viz níže. Může být řízen jedinou funkcí nebo
být otevřen pro přístup více funkcím.
5
Implementace
Funkce
Funkční architektura
Implementační architektura
Informační architektura
Implementace je proces, který probíhá při uvádění čehokoli
do provozu. Pro fyzický systém to bude proces, který umožní
jeho používání v konkrétní lokalitě. V případě architektury to
znamená její přípravu tak, aby byla k dispozici při vývoji
vlastního fyzického systému - viz pozdější definici.
Architektura často zahrnuje studii proveditelnosti, která
ukazuje cesty, jak může být architektura uplatněna v reálném
světě.
Je částí funkční architektury, která něco vykonává t.j.
provádí funkci. Tato funkce může být jednoduchá nebo
komplexní. Téměř vždy zahrnuje zpracování dat, která jsou
funkcí produkována jako její výstup. Tyto informace jsou
odesílány dalším unkcím, terminátorům nebo do datových
skladů.
Tato architektura provádí definici funkčnosti, která je nutná
pro zajištění ITS služeb a zařízení, definovaných v
uživatelských potřebách - viz pozdější definice. Sestává z
funkcí, datových toků a databází, kde každá z nich je
definována samostatně ve své sekci.
Název je odvozen z fyzické architektury. Implementační
architektura přidává operativní technické detaily elementům,
popsaným v subsystémech a modulech fyzické
architektury.Tyto detaily zahrnují popis komponent, jazyků a
komunikačních protokolů. Také tyto komponenty, které
vykonávají funkce a interakce identifikované ve fyzické a
specifikované ve funkční architektuře, určují detaily,
zajišťující vytvoření specifického kódu. Implementační
architektura se skládá ze dvou hlavních nejdůležitějších
elementů. První je specifikace hardware, operačního systému
a komunikačních protokolů, které jsou použity při
implementaci systému. Druhá část, model systému
identifikuje specifické (komerční) produkty implementované
v subsystémech a modulech, které jsou popsány ve fyzické
architektuře. Další elementy zahrnují model rozhraní
specifikující výměnné mechanismy pro subsystémy (a
moduly) a rozhraní pro systém řízení báze dat. Může být též
zahrnut informační model, specifikující rozličné datové
modely.
Tato architektura ukazuje strukturu informací v rámci
architektury. Zaměřuje se na charkter dat, jak jsou
zpracována a uchovávána a na jejich vzájemné vztahy, např.
využívání datového modelu. Zpracování a uchovávání dat v
rámci architektury proběhne samostatně ve funkcích a
pamětích dat. Jedním z použití informační architektury proto
může být zajištění maximální kapacity pamětí dat. Spolu s
organizační architekturou může být také využita k určení
jaká data jsou, nebo mohou být sdílena mezi organizacemi.
Oddělená informační architektura nebyla vytvořena jako
součást evropské ITS architektury. Místo toho byla zahrnuta
do funkční architektury.
6
Informace
ITS systém
Organizační architektura
Fyzická architektura
Fyzický systém
Prezentační architektura
Informace jsou data, která byla zpracována do souvislostí a
významů určených kontextem. Tak to platí pro data která
byla zpracována a připravena na poslání věcem, které jsou
vně systému reprezentovaného architekturou.
ITS systém je další název pro fyzický systém – viz níže. V
přesném významu je slovo "systém" jako součást zkratky
"ITS" nadbytečné. Nicméně zkratka "ITS" začala být
používána stejně jako "dopravní telematika" a další podobné
fráze, užívané v minulosti. Proto bylo slovo "systém"
ponecháno. Pokud bychom termín zkrátili na "IT systém",
mohl by mít více různých významů.
Název je užívaný pro odvozeninu fyzické architektury.
Používá se pro znázornění organizací, které budou vlastnit,
a/nebo provozovat a/nebo udržovat subsystémy a moduly ve
fyzické architektuře. Toto je velmi užitečné pro zdůraznění
vztahů mezi organizacemi, které budou mít něco do činění s
architekturou a se spory, které mohou vyvstat. Může být také
užívána s informační architekturou – viz výše, uvažovat, jak
budou muset nebo mohou být data sdílena mezi
organizacemi. V některých příkladech není tato architektura
požadována, protože stejná organizace vlastní a provozuje
všechny subsystémy a moduly a je také odpovědná za
zařízení všech udržovacích aktivit.
Tato architektura poskytuje definici (nebo soubor definic)
elementů, která může být vytvořena funkční architekturou
(viz výše), aby mohly být vytvořeny fyzické věci (hardware
a software), které budou dodávat ITS služby a vybavení
vyžadované uživatelskými potřebami – viz další definice. Ve
skutečnosti zde může být několik definic o tom, jak mohou
být elementy vyprodukovány z jedné funkční architektury.
Proto si vývoj architektury může vybrat být buď proskripční
a poskytnout jedinou přijatelnou definici, nebo poskytout
mechanismus, který umožní vytvoření různých definic.
Každá definice může být nazývána "fyzickým systémem" –
viz níže. Je také možné vytvořit fyzickou architekturu, která
reprezentuje podmnožinu originální architektury. V tomto
případě může být vytvořena její vlastní fyzická architektura.
Diskuze o různých formách architektury, které mohou být
vytvořeny, budou v dodatku 1 tohoto dokumentu. Tým který
vytvořil Evropskou rámcovou ITS architekturu si vybral
poskytnutí mechanismu, který umožní vyprodukovat fyzické
systémy a/nebo architektury.
Systém, jehož část specifikace vysoké úrovně může být
vytvořena jako část fyzické architektury.
Tento název se užívá pro odvozeninu komunikační
architektury. Užívá se pro zdůraznění potřeby pro běžné
standardy prezentace informací k uživatelům ze subsystémů
a modulů ve fyzické architektuře.
7
Koncepční model se stane referenčním modelem, pokud se
ukáže být zásadní částí buď komunikace mezi účastníky
realizujícími systém, nebo základním konceptem během
realizace systému. Referenční model obvykle existuje ve
velmi vysoké úrovni abstrakce, například vyšší než Evropská
funkční ITS architektura. Obvykle vyjadřuje jak konstrukční
vztahy mezi funkcemi, tak i celkové působení všech
odpovídajících systémů a z toho důvodu je velmi bohatý na
informace.
Riziko je něco, co může nastat a bude představovat ohrožení
Riziko
rozmístění architektury nebo jejích systémů. Obvykle zde
bývá nějaký odhad dopadu rizika a definice zmírnění
strategie, jež by mohly být rozmístěny v minimalizaci
(zmírnění) tohoto dopadu.
Definice o tom, jak systém reprezentovaný architekturou
Terminátor
očekává, že se bude okolní svět chovat. Ve skutečnosti se
jedná o přísnou definici funkčnosti, kde vnější svět očekává,
že učiní opatření pro systém operovat a dodávat služby a
vybavení požadované uživateli. Obvykle je zde několik
terminátorů; jeden pro každou část vnějšího světa.
Sdělení, která definují požadavky uživatele na systém.
Uživatelské potřeby
Jinými slovy definují služby a vybavení, které budou
poskytovány architekturou (nebo fyzickými systémy z ní
odvozenými) a nutností jejich obstarání. Pro ITS na silnici
by služby měly pokrýt všechny aspekty silničního cestování.
Mohou být také propojeny do ostatních modů (například
železnice, moře a vzduch), pokud jsou multimodální cestovní
výhody požadované uživateli. Omezení mohou být nazvaná
Charakteristikami a definují takové věci, jako "pravidla" pod
nimiž musí architektura (a její fyzické systémy) operovat.
Měly by také zahrnovat omezení způsobem, kdy mohou
uživatelé zpřístupnit fyzické systémy, například výstup musí
být jak ve zvukové, tak i ve vizuální formě.
Požadavky uživatelů na služby Tento název se používá v národní ITS architektuře USA.
Vyjadřuje to, co je v Evropské rámcové ITS architektuře
nazýváno Uživatelské potřeby – viz výše. Popisuje, co má
architektura dělat podle požadavků uživatelů. Je vyjádřený
jako definice služeb a vybavení které budou k poskytnuty
architekturou a nutností jejich obstarání.
Referenční model
Kritéria pro použití ITS architektury
Proč použít ITS architekturu
Potřeba architektury výrazně nabývá na významu, pokud je systém tvořen dvěma nebo více
(sub)systémy. Dosud přežívá názor, že problém integrace systémů je jen v datové
komunikaci. Tento názor přežívá navzdory problémům, které mají vývojáři s vytvářením
skutečně kvalitních integrovaných systémů. Nejdůležitější aspekt je integrace ve vztahu
k uživatelům systému a jejich potřebám. Ke škodě věci existuje jen málo aplikací, které mají
již na počátku své tvorby formulovánu architekturu a ještě méně je těch, jejichž architektura
vychází z vyšší (národní, evropské apod.) architektury a již na začátku počítá se spoluprací
8
s ostatními subsystémy na všech úrovních. Důsledkem potom je množství často uzavřených a
specializovaných aplikací, které při vysokých pořizovacích a provozních nákladech mají
úzkou a obvykle jen lokální použitelnost.
ITS architektura poskytuje specifikace, které zahrnují:
• Základnu pro státní správu a samosprávu pro zavádění a další rozvoj ITS
• Vytvoření otevřeného prostředí, kde jsou nabízeny kompatibilní služby a vybavení
• Kompatibilitu informací a jednotné prostředí pro koncového uživatele
• Kompatibilitu zařízení na infrastruktuře v rámci státu, Evropy
• Ekonomické podmínky pro výrobce zařízení, kde se při sjednocených podmínkách
prosazují konkurenční ceny – tj. snižování nákladů
• Průhledný tržní prostor, kde mohou výrobci působit s nižším finančním rizikem
Na systém můžeme pohlížet ze tří různých úhlů pohledu:
•
•
•
Koncepční – systém je vytvořen z určitého počtu subsystémů, které se dále dělí na
funkční celky a tyto dále na moduly (dále nedělitelné části).
Funkční – systém je schopen vykonávat jednu nebo více funkcí zaměřených na
dosažení cíle
Provozní – systém vykonává své funkce a je v interakci se svým okolím, často přijímá
vstupy ze svého okolí a předává zpět výstupy své činnosti. Zpětná vazba vyhodnocuje
jeho činnost a rozhoduje o nových požadavcích nebo o změně stávajících požadavků
na systém.
PROSTŘEDÍ
Proces – Vyhodnocení – Požadavky
Vstupy
Výstupy
TELEMATICKÝ SYSTÉM
Obr.1 Vztah systému a prostředí
Vazba na ITS architekturu Evropské unie
Jako příklad praktické implementace ITS architektury na národní úrovni posloužila národní
ITS architektura Francie (ACTIF), která byla též využita při tvorbě národní ITS architektury
Itálie (ARTIST). Uvedené architektury i národní ITS architektura ČR jsou v souladu
s evropskou architekturou (KAREN).
9
Oblasti použití ITS architektury
Úvod
Cílem této kapitoly je naznačit oblasti použití ITS architektury formou příkladů, které
naplňují cíle každé oblasti. Výčet příkladů ani cílů není vyčerpávající a slouží jen pro
orientaci, kde je vhodné a účelné uplatnit ITS architekturu.
Silniční doprava
Vozidlo, řidič
1.
Oblast
Řízení vozidla
2.
Pocity
3.
Optimální trasa
4.
Okolí
Cíl
Bezpečnost posádky
vozidla, nákladu a
prostředí, kontrola řidiče
Příklad
- Dodržování pravidel
silničního provozu
- Zabránění kolizi
- Informace podporující
bezpečnost
- Automatické nouzové
volání (e-call)
Pohodlí řidiče a
- Příjemné ovládání vozidla
cestujících
- Informace podporující
pohodlí
Optimální trasa ovlivněná - Výběr optimální trasy
vzniklými omezeními
- Objíždění kongescí
- Řízení nákladu
- Řízení nebezpečného
nákladu (ADR)
Sběr dat a plnění příkazů Sběr dat z vozidla a jeho
nejbližšího okolí, řízení
vozidlových systémů
Infrastruktura
Městská
Oblast
Cíl
1.
Město
Koordinace
2.
Část města
Optimalizace průjezdu
3.
Úsek
Řízení emisí a hluku
10
Příklad
- Řízení požadavků
- Stanovení O/D matice
- Řízení městské dopravy
- Optimalizace signálního
plánu
- Priority v křižovatkách
- Podpora individuální trasy
- Zpoplatnění vjezdu
- Odhad času průjezdu
úsekem (ETA)
- Dynamické řízení rychlosti
(VMS)
- Automatická detekce
4.
Bod
5.
Síť služeb
6.
Okolí
dopravních nehod
Bezpečnost provozu
- Sčítače dopravy
Kontrola, vymáhání práva - Řízení signálního plánu
- Detekce úrovně znečištění
- Automatická detekce
dopravních přestupků
Kvalita služeb
- Řízení veřejné dopravy
Vytváření tržeb
- Řízení parkování
- Zpoplatnění vjezdu
Fyzický kontakt se silnicí - Řízení senzorů
a dopravou
- Řízení aktorů
Meziměstská
1.
Oblast
Evropská síť
Cíl
Efektivnost sítě
2.
Národní síť
Efektivnost sítě
3.
Regionální síť
Dopravní proud
Řízení dopravních nehod
4.
Úsek
Optimalizace průjezdu
5.
Sekce
Management bezpečnosti
6.
Bod
Lokální služby
7.
Okolí
Fyzický kontakt
s vozovkou a dopravou
11
Příklad
- Výměna dat mezi národními
řídícími centry
- Řízení sítě
- Řízení přepravy ADR
- Informační služby
- Monitoring sítě
- Řízení objízdných tras
- Doporučení pro volbu
optimální trasy
- Řízení nehod
- Monitoring ADR
- Monitoring úseku
- Verifikace nehody
- Dynamické řízení rychlosti
(VMS)
- Řízení uzavírek
- Řízení přivaděčů
- Varovný systém
- Monitorovací systém
- Řízení přivaděče
- Řízení jízdních pruhů
- Sběr dat ze sčítačů dopravy
- Sběr dat o povětrnostních
podmínkách
- Sběr dat o vážení vozidel
- Dohled
- Automatická detekce
dopravních přestupků
- Vymáhání práva
- Řízení senzorů
- Řízení aktorů
- Komunikace mezi vozidly a
infrastrukturou
Silniční veřejná osobní doprava
Oblast
Cíl
Podpora využívání VD
1.
Evropa
2.
Česká republika
Řízení veřejné osobní
dopravy
3.
Region
Zajištění dopravní
obslužnosti
4.
Dopravce
Management provozu
5.
Vozidlo VD
Kvalita služeb
Příklad
- Vyhledání optim. spojení v
rámci Evropy
- Podpora vyhledání optim.
spojení
- Řízení dotací VD
- Podklady pro dotace VD
- Vyhodnocování dopr.
obslužnosti
- Sledování vozidel
- Sledování fin. nákladů
- Kontrolní systém
- Informační systém pro
cestující
- Platební karty
- Odbavovací systém ve
vozidle
- Informační systém ve
vozidle
Silniční nákladní doprava
1.
2.
Oblast
Evropa
Česká republika
3.
Multimodální přeprava
4.
Dopravce
Cíl
Kontrola řidičů
Kontrola nákladních
vozidel
Optimalizace přepravy
nákladu
Optimální řízení vozidel a
nákladu
Příklad
Digitální tachograf
Vážení vozidel za pohybu a v
klidu
Řízení multimodální
přepravy
Řízení flotily vozidel a
nákladu
Elektronický výběr mýtného
Oblast
1.
Evropa
2.
Česká republika
3.
Operátor výběru mýtného
4.
Dopravce
Cíl
Propojení systémů pro
výběr mýtného,
interoperabilita v rámci
Evropy
Výkonové zpoplatnění
infrastruktury
Sběr a šíření dopravních
informací
Maximální účinnost
systému
Jednoduché vybavení,
ovládání a zúčtování.
12
Příklad
Elektronický systém výběru
mýtného
Jednotný systém dopravních
informací
Kontrola zaplacení a
vymáhání poplatků
Univerzální OBU pro celou
Evropu
Standardizace v ITS
Standardy jsou dokumentované úmluvy, obsahující technické specifikace nebo jiná podobná
přesně stanovená kritéria, důsledně používaná jako pravidla, směrnice, resp. jako definice
charakteristických vlastností zabezpečující, že materiály, výrobky, procesy, služby apod. jsou
vzájemně kompatibilní nezávisle na tom, kdo je vyrábí nebo dodává (např. formát kreditní,
čipové či telefonní karty, protokol komunikace, politika poskytování služby apod.). Význam
použití standardů při navrhování a zavádění telematických systémů lze shrnout následovně:
•
•
•
•
Jsou klíčovým nástrojem pro podporu interoperability mezi systémy
Podporují vývoj systémů a jejich rychlé zavádění
Podporují ochranu investic
Vytváří konkurenční prostředí
V každém telematickém systému je nutno zajistit soulad se všemi obecně závaznými
standardy.
Standardizace ve světě
•
ISO (International Standards Organisation) je hlavním koordinátorem
standardizačního procesu (www.iso.org). Standardy ISO mají mezinárodní platnost
a specifikují požadavky na současné výrobky, služby, procesy, materiály či
systémy.
•
IEC (International Electrotechnical Commision) IEC je celosvětová organizace,
která připravuje a vydává mezinárodní normy z oblasti elektrotechnických,
elektronických a jim příbuzných (magnetismus, elektromagnetismus,
elektroakustika, multimédia, telekomunikace, výroba a distribuce energií,
terminologie, měření, navrhování a také bezpečnost) (www.iec.ch)
•
ITU (International Telecommunications Union) ITU je mezinárodní organizací
spadající do hierarchie OSN, která má jedinečné postavení mezi mezinárodními
organizacemi díky tomu, že byla založena na principech spolupráce mezi vládami
a soukromým sektorem. ITU hraje dál vedoucí roli ve správě spekter radiové
frekvence a tím zaručuje, že radiově založené systémy jako jsou celulární telefony
a pagery, letecké a námořní naváděcí systémy, vědecké výzkumné stanice, satelitní
komunikace a rádiové a televizní vysílání dál hladce pokračují ve své činnosti a
poskytují spolehlivé bezdrátové služby celému světu (www.itu.int)
Standardizace v Evropě
•
CEN (The European Standards Committee), evropská standardizační komise, které
zahrnuje celý sektor s výjimkou oblasti elektrotechniky. CEN byl založen v roce
1985 jako organizace zahrnující národní standardizační instituce 19 evropských
zemí a šest přidružených organizací (www.cenorm.be). V rámci CEN jsou
ustaveny technické komise (TC), které podporují a koordinují aktivity
v pracovních skupinách, na něž se dále dělí. Odpovídající komise související s ITS
jsou:
13
o TC278: Technická komise pro standardizaci v oblasti ITS silniční dopravy
byla založena v roce 1991 a je nejdůležitější komisí v této oblasti. Dále se
dělí na tyto pracovní skupiny:
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
o
o
o
o
•
•
WG1: Elektronický výběr mýtného (EFC)
WG2: Management nákladní dopravy
WG3: Veřejná doprava
WG4: Dopravní a cestovní informační systémy
WG5: Řízení dopravy
WG6: Management parkování
WG7: Geografické informační systémy (GIS)
WG8: Zpracování, uložení a distribuce dopravních informací
WG9: Komunikace ve vyhrazeném mikrovlnném pásmu krátkého
dosahu (DSRC)
WG10:Rozhraní člověk-stroj (HMI)
WG11:Vnitřní a subsystémová rozhraní
WG12:Automatická identifikace vozidel a zařízení
WG13:Architektura a terminologie
WG14:Pokrádežové systémy
TC224: Strojově čitelné karty, odpovídající rozhraní a operace
TC287: Geografické informace
TC226: Vybavení silnic
TC320: Přepravní služby
CENELEC, (The European Committee for Electrotechnical Standardisation),
evropská standardizační komise pro elektrotechniku (www.cenelec.org)
ETSI, (European Telecommunications Standards Institute), evropský institut pro
standardizaci v telekomunikacích (www.etsi.org)
Standardizace v ČR
ČNI (Český normalizační institut) (www.cni.cz)
Český normalizační institut je státem zřízená organizace, která zajišťuje tvorbu českých
technických norem, jejich jednotnost a vzájemný soulad a soulad s právními předpisy.
Oznamuje připravované návrhy českých technických norem, jejich vydání, změny a zrušení
ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. ČNI
umožňuje prezenční studium norem ze svého fondu a provádí prodej norem uživatelům.
TNK 136
Technická normalizační komise č. 136 je odborným normalizačním orgánem pro oblast
dopravní telematiky s celostátní působností. Komise je registrována, metodicky řízena a
koordinována Českým normalizačním institutem. TNK 136 zajišťuje v oblasti své působnosti
uplatňování evropských (CEN) a mezinárodních (ISO) norem v České republice.
14
Použití ITS architektury při návrhu systému
Metodika tvorby ITS architektury
Základním východiskem tvorby ITS architektury je doplněný universální procesní model,
který popisuje základní silné procesy ITS systému a jejich utřídění dle infrastruktury tak, aby
tyto procesy byly shodné ve všech druzích dopravy. Tento postup představuje architekturu
systému dominovanou infrastrukturou.
Výhodou tohoto postupu je, že utřídění silných procesů dle infrastruktury je srozumitelné
odborné veřejnosti a výběr jednotlivých silných procesů reprezentuje ve vhodné podobě
požadavky uživatelů na vlastní ITS systém. Je zřejmé, že ne všechny procesy se týkají
samotného ITS systému a bude třeba tyto procesy rozdělit na:
•
•
procesy probíhající pouze v rámci vlastního ITS systému,
procesy probíhající mezi vlastním ITS systémem a okolím ITS (buď vlastní ITS
poskytuje informace okolním systémům /osobám /organizacím, nebo okolní systém
/osoby /organizace poskytují informace vlastnímu ITS systému).
Informační systém nebo organizace /osoba mající informační vazbu se zkoumaným ITS
systémem se nazývá terminátor. Typickým terminátorem ITS systému jsou osobní databáze
řidičů či dopravního personálu, vnitřní informační systémy a databáze jednotlivých
dopravních organizací, dopravci, přepravci, státní správa a územní samospráva, řidiči, atd.
Definici přesného rozhraní ITS systému a terminátorů zobrazuje tzv. kontextový diagram (viz.
obr. 2).
Obr. 2 Kontextový diagram
Každý silný proces je možno dekomponovat na jednotlivé funkce, databáze a informační
vazby na předdefinované rozlišovací úrovni. Každou funkci získanou dekompozicí silného
procesu na dané rozlišovací úrovni je možno dále rozložit na podfunkce (viz. obr.3). Tento
rozklad si následně vyžádá i rozklad informačních vazeb, čímž vznikne model ITS systému na
15
jemnější úrovni. Celý tento proces lze opakovat a získávat stále jemnější a jemnější popis ITS
systému. Samozřejmě s větší rozlišovací úrovní je obtížné sledovat jednotlivé vazby a je stále
složitější architekturu ITS systému udržovat tak, aby sloužila svému účelu.
Obr. 3 Rozlišovací úrovně ITS
Je zřejmé, že některé funkce, podfunkce, informační vazby či databáze se budou v procesech
objevovat vícekrát, čímž bude docházet k propojení jednotlivých silných procesů (vznikne
více dílčích procesů). Čím jemnější popis ITS systému, tím větší souvislosti lze objevit mezi
jednotlivými silnými procesy a tím větší je provázanost jednotlivých funkcí a vazeb.
Z hlediska tvorby ITS architektury je velmi důležitým bodem návrh systémové integrace
jednotlivých funkcí a databází tak, aby daná funkce či databáze byla využitelná v co nejvíce
silných procesech. Shluková analýza provedená nad jednotlivými funkcemi, podfunkcemi a
databázemi případně informačními vazbami vede na vznik logické ITS architektury, která
sdružuje jak funkční tak informační architekturu.
Na základě vytvořené ITS architektury informačně svázané s ITS datovým registrem lze
modulárně řešit zavádění jednotlivých ITS aplikací dle platné dopravní politiky, strategie či
záměru státu, regionu, města, atd. Naplňování jednotlivých funkcí ITS architektury v časovém
měřítku na principu modularity vede k definování ITS architektury determinované záměrem
(strategií).
Databáze ITS architektury
Místem, kde jsou uloženy všechny aktuální údaje národní ITS architektury, je databáze
funkcí, informačních vazeb, terminátorů, atd. Přístup k údajům uloženým v databázi zajišťuje
16
program SŘBD - Systémy Řízení Báze Dat (DataBase Management System). Aby mohly být
údaje z databáze přístupné telematickým aplikacím nebo jednotlivým specialistům v ITS
oboru, musí SŘBD nabízet rozhraní, pomocí kterého s ním mohou spolupracovat ostatní
programy. Komunikace mezi telematickou aplikací a SŘBD funguje na principu modelu
klient/server.
Databáze ITS architektury se skládá z objektů (tabulek), které jsou vzájemně propojeny
jednoznačně definovanými vazbami (klíči).
Tyto tabulky obsahují základní data o:
• uživatelských potřebách
• makrofunkcích
• funkcích
• terminátorech
• datových tocích
• databázích
Definice makrofunkcí byla provedena v rámci projektu KAREN, kde bylo definováno osm
základních makrofunkcí. V rámci projektu ACTIF byla přidána devátá makrofunkce týkající
se dopravně-přepravních databází:
MAKROFUNKCE
1. Elektronické vybírání poplatků
2. Zabezpečení bezpečnostních a záchranných
služeb
3. Management dopravy
4. Management veřejné osobní dopravy
5. Podpora řízení vozidla
6. Poskytování cestovních informací
7. Podpora dohledu
8. Management nákladní dopravy
9. Dopravně-přepravní databáze
ZKRATKA
ep
zs
md
vd
rv
ci
pd
nd
db
Stanovení účastníků (terminátorů)
Prvním krokem návrhu ITS architektury je co možná nejpřesnější určení všech účastníků,
kteří budou v systému zapojeni. Účastníci, zapojení v uplatňování ITS architektury, pokrývají
široké spektrum činností, zájmů či možností a zahrnují:
•
•
•
•
•
•
Státní správa a samosprávu
Dodavatele telematických systémů (výrobci, dodavatelé a firmy poskytující servis)
Operátory poskytující telematické služby (operátoři veřejné dopravy, rozhlasové a TV
stanice, mobilní operátoři, elektronická a tištěná média, atd.)
Komerční uživatele
Privátní uživatele
Standardizační instituce
Každý z účastníků má svoji roli jako uživatel a současně může být i poskytovatelem
telematických služeb. Role jednotlivých účastníků uvádí následující tabulka.
17
Účastník
Veřejná správa
Příklad
Evropské instituce
Ministerstvo dopravy
Uživatel ITS služeb
Užívají informace a
služby dodávané
ostatními účastníky
prostřednictvím ITS.
Regionální
samospráva
Poskytují
předcestovní a
cestovní informace
včetně další služby
zvyšující bezpečnost a
efektivitu a využívání
infrastruktury.
Místní samospráva
(města a pověřené
obce)
Policie
Výrobci a dodavatelé Užívají data a
telematických systémů informace
poskytované veřejnou
správou
Komerční
GSM operátoři
Užívají informace od
poskytovatelé služeb
ostatních účastníků
Rádio, TV stanice
prostřednictvím ITS
Dodavatelé ITS
Poskytovatelé
internetových služeb
Správci komunikací
Organizace
poskytující / užívající
ITS služby
Operátoři veřejné
dopravy
Komerční uživatelé
Záchranný systém
Dopravci
Komerční řidiči (taxi,
autobusy, speditéři
atd.)
Privátní uživatelé
Poskytovatel
ITS
služeb
Poskytují politickou
podporu vývoji a
organizaci ITS.
Poskytují zařízení a
servis telematických
systémů.
Poskytují
předcestovní a
cestovní informace
včetně doplňkových
služeb uživatelům.
Užívají informace
případně i zařízení
poskytované
ostatními účastníky
ITS
Provádí sběr
primárních
dopravních informací
Optimalizace cesty
komerčních vozidel
Mohou poskytovat
data, zaznamenaná
jejich vozidly,
informovat o
dopravní,
povětrnostní situaci a
nehodách.
Řízení flotily vozidel
Individuální pracovní
cesty
Motoristé nebo
Optimalizace
cestující ve veřejné
soukromé cesty
dopravě při
individuálních cestách
Stejně jako komerční
uživatelé
Nástroj pro podporu návrhu ITS architektury
Nástroj pro podporu návrhu architektury umožňuje v několika krocích vytvořit funkční a
informační architekturu daného projektu na základě zvolených potřeb uživatelů.
18
Funkční architektura zobrazuje uspořádání subsystémů a jejich funkčních bloků v
hierarchické úrovni, kde v každém funkčním bloku jsou zobrazeny realizované makrofunkce.
Vyjadřuje takovou funkčnost systému, aby byly naplněny všechny požadavky uživatelů.
Informační architektura definuje vztahy mezi nositeli těchto makrofunkcí, tj. jak se mezi
funkčními bloky přenášejí informace případně jak se tyto informace zpracovávají. Na základě
informačních vazeb mezi funkčními bloky je možno definovat informační vazby mezi
subsystémy v horizontální i vertikální úrovni.
Fyzickým celkem může být již existující část systému, organizační jednotka, atd. Zvolený
postup umožňuje modelovat různé hierarchické struktury systému, kde ke každé vrstvě jsou
přiřazeny funkce a výsledkem modelování je získání informačních vazeb mezi jednotlivými
vrstvami.
19
Přihlášení do systému
Obr. 4 Úvodní obrazovka, přihlášení do systému
Na obr. 4 je ukázka úvodní obrazovky systému pro podporu návrhu ITS architektury po jeho
spuštění. V této fázi je možno otevřít a prohlížet vzorové projekty, které jsou volně
k dispozici bez možnosti jejich změny. Rovněž je možno „cvičně“ vytvářet vlastní návrh
architektury bez možnosti uložit výsledek ve formě vlastního projektu. Pro to, aby bylo
možno vytvářet a spravovat vlastní projekty, je nutno přihlásit se do systému v pravém
horním rohu obrazovky. Přihlašovací jméno üsername a heslo password přiděluje správce
systému po registraci. Po přihlášení login je možno vytvářet a ukládat nové a editovat
vlastní, dříve vytvořené projekty, nebo prohlížet veřejně přístupné projekty.
20
Založení nového, otevření rozpracovaného projektu
Obr. 5 Založení nového a management zpracovávaného projektu
Úvodní obrazovka nového projektu je aktivována kliknutím na volbu new v menu
PROJECTS. Po vyplnění názvu a popisu projektu je možno jej stejnojmenným tlačítkem
Otevřít. Ve volbě Status je možno z nabídky zvolit stav projektu:
ƒ
ƒ
ƒ
New – nový projekt
Work – rozpracovaný projekt
Finished – ukončený projekt
Tlačítko Apply changes slouží k provedení změn. Do pole Save as se zadává jméno, pod
jakým bude projekt uložen. V poli Owner je uvedeno přihlašovací jméno autora projektu.
Tlačítkem Delete je možno projekt smazat. Všechny tyto akce je možno pro rozpracovaný
projekt provádět po volbě Management.
Otevření rozpracovaného projektu se provádí volbou open v menu PROJECTS. Zobrazí se
seznam projektů přihlášeného uživatele Your projects a pod nimi seznam veřejně
přístupných vzorových projektů Public projects. Volbou Open je projekt otevřen a volba
Design zahajuje návrh architektury stanovením uživatelských potřeb z nabídnutého seznamu.
21
Uživatelské potřeby
Obr. 6 Stanovení potřeb uživatelů
Prvním krokem návrhu ITS architektury po založení projektu je výběr standardizovaných
uživatelských potřeb ze seznamu pro všechny definované účastníky procesu – terminátory.
Každá uživatelská potřeba může být vybrána kurzorem a levým tlačítkem myši jen jednou
s tím, že stejnou potřebu může mít více účastníkům. Podržením tlačítka Ctrl na klávesnici
počítače je možno myší vybrat a označit více uživatelských potřeb najednou. Po kliknutí na
tlačítko Add selected jsou vybrané potřeby vyjmuty ze seznamu potřeb, které jsou k dispozici
a přesunuty do seznamu vybraných uživatelských potřeb. Stejná potřeba se může vztahovat na
více účastníků - terminátorů. Tlačítko
slouží k zobrazení funkcí vybrané uživatelské
opět skryje seznam těchto funkcí. Tlačítkem
je možno uživatelskou
potřeby, tlačítko
potřebu odstranit ze seznamu vybraných.
Tlačítkem Save jsou vybrané uživatelské potřeby uloženy do projektu. Po ukončení výběru
je možno kliknout na tlačitko Continue a pokračovat v návrhu. K vybraným uživatelským
potřebám bude vytvořena a zobrazena Funkční architektura.
22
Funkční architektura
Obr. 7 Vytvoření funkční architektury
Vybraná množina funkcí a subfunkcí, která zajišťuje požadovanou funkčnost systému, tj.
naplnění uživatelských potřeb, se nazývá funkční architektura systému. Pomocí tlačítek je
možno zobrazit detailní informace nebo vybranou funkci odstranit. Ze seznamu je možno
vybrat a doplnit další funkci tlačítkem Add selected obdobně, jako u uživatelských potřeb.
je možno funkci odstranit ze seznamu vybraných. Tlačítko
je určeno
Tlačítkem
k zobrazení datových toků vybrané funkce, tlačítko
opět skryje seznam těchto datových
toků. Tlačítko
zobrazí detailní informace o vybrané funkci nebo datovém toku. Po
ukončení modifikace seznamu navržených funkcí je možno volbou Continue pokračovat
v návrhu. K vybraným funkcím bude vytvořena a zobrazena Informační architektura.
23
Informační architektura
Obr. 8 Vytvoření informační architektury
Logické datové toky, které zajišťují výměnu dat pro vybranou množinu funkcí a subfunkcí,
tvoří informační architekturu systému. Nejdříve je zobrazen seznam všech vstupních datových
toků a po kliknutí na tlačítko Continue je zobrazen seznam všech výstupních datových toků.
Pomocí datších tlačítek je možno zobrazit detailní informace o datovém toku nebo vybraný
logický datový tok odstranit. Ze seznamu je možno vybrat a doplnit další datový tok tlačítkem
Add selected obdobně, jako u funkcí. Tlačítkem je možno datový tok odstranit ze seznamu
vybraných. Tlačítko zobrazí detailní informace o vybraném datovém toku.
24
Zobrazení výsledků návrhu architektury
Obr. 9 Menu pro zobrazení výsledků návrhu architektury
V kterémkoli kroku návrhu je možno kliknout na tlačítko Preview s nabídkou zobrazení
jednotlivých komponent návrhu architektury (viz obr. 9):
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
Userneeds - generate table with description – výpis uživatelských potřeb s popisem
každé už. potřeby (viz příklad 1 na následující straně).
Generate tree diagram from the selected functions – vygenerovaný diagram
funkční architektury
Functions - generate table with description – tabulka funkcí funkční architektury
s detailním popisem každé funkce (viz příklad 2).
Dataflows - generate table with description – tabulka datových toků informační
architektury s detailním popisem každého datového toku (viz příklad 3)
Pro zobrazení požadované komponenty návrhu slouží volba Show v příslušném řádku.
25
Příklad 1 Výpis uživatelských potřeb s popisem každé už. potřeby
Číslo a popis:
2.1.1.1
Systém umožní informovat účastníky dopravy o dopravě a dopravních podmínkách všech relevantních způsobů dopravy.
Číslo a popis:
2.1.1.3
Systém umožňuje sběr dopravních dat, pro silniční síť používá analýzy a prognózy.
Příklad 2 Tabulka funkcí funkční architektury s detailním popisem každé funkce
Název funkce: 1.2 Správy kont uživatelů
Popis: Funkce provádí správu kont elektronického zpoplatnění uživatelů a umožňuje uživatelům platbu pomocí systému
elektronických plateb. Funkce dále umožňuje dobíjení a čerpání uživatelského konta dle různých transakčních modelů a
informuje uživatele o transakcích včetně řady věrnostních programů.
Komponenty:
1.2.1 Aktuální stav uživatelského konta
1.2.2 Odečtení platby z uživatelského konta
1.2.3 Informace o transakcích a věrnostních programech
Vstupující logické datové toky:
cst.ep_ucet_vstup
ep_transakce_informace
ep_ucet_stav
ep_uzivatel_transakce_historie
opr.ep_vernostni_programy
Vystupující logické datové toky:
ep.cst_platba_data
ep.cst_ucet_spravni_problem
ep.cst_vernostni_informace
ep.rv_transakce_ucet
ep_dodany_ucet
ep_precerpani_oznameni
ep_transakce_prikaz
Příklad 3 Tabulka datových toků informační architektury s detailním popisem každého
datového toku
Název datového toku: atm.atmosfericke_podminky
Popis: Obsahuje data o současném a předpovídaném počasí v oblasti spracovaného systémem.
Zdroj:
[T] Atmosférické podmínky
Cíl:
[F] 3.3 Řízení poptávky
[F] 3.3.1 Příjem cestovních požadavků
Fyzický datový tok: atm.kd_pocasi_informace
26
Doplňující a pomocné informace
V menu ARCHITECTURE EXPLORER je možno získat detailní doplňující informace o
jednotlivých objektech ITS architektury. K dispozici jsou následující volby:
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
functions
dataflows - logical
dataflows - physical
subsystems
Volba functions - detailní informace o funkci
Obr. 10 Detailní informace o funkci
Volba nejdříve zobrazí roletku se seznamem všech funkcí. Pro vybranou funkci jsou
zobrazeny detailní informace o funkci, její popis, odkaz na nadřazenou funkci v údaji Rodič a
rovněž odkazy na podřazené subfunkce v odstavci Komponenty. Dále je uveden seznam
vstupních a výstupních datových toků, které jsou zároveň odkazy na jejich detailní popis.
27
Volba dataflows - logical - detailní informace o logickém datovém toku
Obr. 11 Detailní informace o logickém datovém toku
Volba nejdříve zobrazí roletku se seznamem všech logických datových toků. Pro vybraný
datový tok je zobrazen jeho popis, odkaz na Zdroj odkud datový tok vychází a též odkazy na
Cíl, kam je směrován. V těchto odkazech je možno rozbalit další detailní informace o
zdrojových nebo cílových terminátorech či funkcích.
Volba dataflows - physical - detailní informace o fyzickém datovém toku
Obr. 12 Detailní informace o fyzickém datovém toku
Volba nejdříve zobrazí roletku se seznamem všech fyzických datových toků. Pro vybraný
fyzický datový tok je zobrazen jeho popis, odkaz na Zdroj odkud datový tok vychází a též
odkazy na Cíl, kam je směrován. V těchto odkazech je možno rozbalit další detailní
informace o těchto zdrojových nebo cílových terminátorech či funkcích.
28
Volba subsystems - detailní informace o fyzických subsystémech
Obr. 13 Menu fyzických subsystémů
Menu zobrazuje seznam všech fyzických subsystémů, kde každá položka je odkazem na
detailní informace o vybraném subsystému (viz obr. 14).
29
Obr. 14 Detailní informace o konkrétním fyzickém subsystému
Informace o fyzickém subsystému obsahují jeho popis, seznam funkcí, které naplňují jeho
funkčnost a odpovídající logické vstupní a výstupní datové toky. Uvedené funkce a logické
datové toky jsou současně odkazy na detailní informace o nich.
30
Metodika tvorby ITS fyzické architektury
Metodika je založena na definici fyzických subsystémů, kde v rámci fyzické architektury byly
zvoleny následující dostatečně obecné fyzické subsystémy:
1. Databáze systému a datový management
2. Subsystém správy komerčních vozidel
3. Subsystém kontroly komerčního vozidla
4. Subsystém komerčního vozidla
5. Subsystém managementu integrovaných záchranných systémů
6. Subsystém záchranného vozidla
7. Subsystém managementu vozového parku
8. Subsystém nákladního zařízení
9. Subsystém managementu nákladní dopravy
10. Subsystém poskytovatele informačních služeb
11. Subsystém informačních kiosků
12. Subsystém pro zachování práva
13. Subsystém managementu údržby
14. Subsystém vozidel pro údržbu silničních komunikací
15. Subsystém parkovacích ploch
16. Subsystém managementu parkovacích ploch
17. Subsystém způsobů komunikace
18. Subsystém osobního dopravního prostředku
19. Subsystém managementu veřejné dopravy
20. Subsystém vozidla veřejné dopravy
21. Subsystém silniční komunikace
22. Subsystém správy mýtného
23. Subsystém placení mýta
24. Subsystém dopravního managementu
25. Subsystém koordinace dopravy
Výše uvedené subsystémy byly zvoleny tak, aby fyzická architektura byla kompatibilní s ITS
architekturami, např. KAREN, ACTIF, FRAME, ARTIST a zároveň navržené subsystémy
bylo možno jednoduchou změnou názvu využít ve všech dopravních oborech.
Na základě funkční a informační architektury lze definovat fyzickou, komunikační a
organizační architekturu, kdy fyzická architektura přiřazuje jednotlivým subsystémům a
funkčním blokům konkrétní zařízení včetně jejich přiřazení, komunikační architektura
definuje konkrétní požadavky na přenos informací mezi jednotlivými fyzickými subsystémy
(s respektováním požadavků na dostupnost, spolehlivost, bezpečnost, atd.) z čehož je možno
odvodit možnou technologii přenosu (pevná linka, DSRC, GSM, GPRS, UMTS, CDMA,
apod.) případně i použitý protokol (různé stupně zabezpečení, atd.). Organizační architektura
přiřazuje jednotlivým funkcím humánní komponenty případně organizační zabezpečení
jednotlivým funkcím. Návrh fyzické architektury musí respektovat legislativu ČR případně
další národní konvence a odpovědnosti jednotlivých organizačních jednotek.
31
Analýza rizik
Význam analýzy rizik spočívá v identifikaci možných problémů a úskalí při zavádění a
rozšiřování telematických systémů a nalezení takových preventivních opatření, které tyto
problémy eliminují nebo alespoň zmírní. Je velmi vhodné provádět tuto analýzu právě po
formulaci architektury systému, kde jsou identifikovány vazby na ostatní systémy,
terminátory a databáze. Zvláštní pozornost je třeba věnovat právním, institucionálním a
organizačním aspektům. Analýza rizik se snaží identifikovat předvídatelná nebezpečí, ale
další ohrožení mohou vznikat při zavádění nebo rozšiřování systému. Analýza probíhá ve
třech navazujících krocích:
1. Identifikace rizik – identifikace postupu zavádění a rozšiřování systému,
implementační omezení a významná rizika.
2. Identifikace a vyhodnocení alternativních řešení ke zmírnění identifikovaných rizik,
vyhodnocení těchto řešení.
3. Sestavení seznamu doporučení podporujících úspěšné zavedení a rozšiřování
telematických služeb
Obecná analýza rizik
Má-li se dosáhnout většího rozšíření ITS, je zapotřebí ve vyšší míře zvažovat právní,
institucionální a organizační otázky. Odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku
představuje důležitou otázku, protože některé systémy ITS mohou mít určitý dopad na
bezpečnost, neboť nepřiměřené informace mohou ovlivnit chování uživatelů. Dalším rizikem
vedoucím k nesdílení dat nebo k nekompatibilitě systémů pro výměnu dat je nedostatečná
spolupráce mezi veřejnými a soukromými organizacemi v národním i evropském měřítku.
Většina organizací (veřejných nebo soukromých) trvá na tom, že si ponechá vlastní rozhraní,
aby si zabezpečila investice. Další důležitá hrozba se týká neexistence vhodné evropské
směrnice o ochraně soukromí cestujícího, která by podporovala běžné mechanizmy provádění
zákonů. Ve skutečnosti v Evropě neexistuje konzistentní pravomocná směrnice; každý stát
používá vlastní důkazní systém k provádění zákonů a důkaz zajištěný v jedné zemi nelze
použít k trestnímu stíhání v jiné zemi.
Co se týče finanční stránky, závažným rizikem je nedostatek financí k podpoře rozšíření ITS a
nízká míra návratnosti investic do určitých systémů ITS, někdy kvůli specifickému
geografickému pokrytí, které způsobuje, že daný trh není pro investory atraktivní. Je rovněž
zřejmé, že nedostatečná spolupráce mezi vlastníky systémů ITS může vést k rozptylu investic
do nezávislých systémů bez využití vysoké potenciální synergie, kterou nabízejí telematická
řešení.
Důležité je též zvážit sociální otázky, protože uživatelé (buď veřejné organizace, veřejní nebo
soukromí provozovatelé, nebo soukromí koncoví uživatelé) budou do ITS investovat a budou
je používat pouze tehdy, budou-li informování o výhodách ITS a uvědomí-li si, že z těchto
systémů získají značný prospěch. To předpokládá, že kvalita služeb bude vysoká a dostupná
zároveň. Jiné riziko tkví v nedostatku kvalifikovaného personálu, který má rozvíjet používání
ITS, především na úrovni krajských a místních úřadů.
32
Pokud jde o technickou stránku, rizika se týkají realizovatelnosti a přijetí nové technologie
používané systémem, ale rovněž vzájemné součinnosti různých systémů, které již byly nebo
brzy budou implementovány (zděděné systémy). Nedostatečná harmonizace, nemluvě o
normách, způsobuje zpoždění v zavádění systémů. Taktéž se zdá, že rozmísťování ITS může
být ohroženo vysokými náklady na údržbu a rychlým zastaráváním infrastruktur. Konečně
existují rizika zdůrazňující skutečnost, že stále chybějí některé modelovací nástroje, a to
především pro správu požadavků a nehod.
Konečně sama národní ITS architektura může být v praxi neúspěšná v plnění účelu,
především pokud bude propagace a prezentace výsledků prováděna nevhodně. Investor může
odmítnout ji používat, protože nepochopí prospěch z tohoto přístupu, který může být
považován za příliš „teoretický“ nebo příliš drahý. Průmyslová odvětví ji mohou rovněž
vnímat jako příliš omezující a bránící novému vývoji.
Shrnutí rizik podle kategorie
Každé riziko je zařazeno do jedné z kategorií definovaných analýzou rizik pro projekt
rozšiřování ITS. Analýza obsahů tudíž odkazuje na tyto kategorie.
Hlavní rizika v kategorii komunikací vyplývají z nedostatku pokrytí komunikačních metod
s možným výsledkem, že některé služby ITS možná nebudou dostupné v některých
geografických oblastech. Rovněž se zdá, že v rámci Evropy bude k přenosu dat mezi vozidly
a okrajem silnice používáno mnoho různých komunikačních technologií a norem. Organizace
komunikační sítě je rovněž důležitá; rádia FM mohou být veřejná nebo soukromá. Datové
zdroje k dispozici na nosných vlnách FM mají podle národních předpisů rozdílný status;
mohou být vlastnictvím vysílatele a být používány pouze pro určité účely nebo mohou být
považovány za dodatečné „komunikační zdroje“ a jako takové pronajímány nebo prodávány
třetím stranám.
Poměr vynaložených prostředků ze zisku je důležitým hlediskem pro rozšíření ITS. Existuje
obava z všeobecného nedostatečného využití ITS z důvodů nedostatku financí k podpoře
jejich rozšíření nebo z důvodů nedostatečného informování veřejnosti.
V kategorii rozšíření a provozu vyplývají nejdůležitější rizika z nedostatku kvalitních a
komplexních dat (včetně dat pocházejících z dat ze sondážních vozidel). V současné době
jsou zdroje dat většinou pod kontrolou veřejných orgánů, konkurence mezi provozovateli není
založená na kvalitě dat poskytovaných veřejnosti. V tomto prvotním stádiu rozšiřování ITS by
mohlo být řešením zahrnout do poskytování informací indikátory kvality. To by zajistilo
poskytování kvalitních služeb a tudíž umožnilo vývoj trhu. Poté, co by se trh rozvine, mohou
provozovatelé služeb používat alternativní zdroje dat jako alternativní způsob zvyšování
kvality a rozsahu poskytované služby. Jiným možným důležitým aspektem je nedostatek
kvalifikovaných pracovníků pro vývoj a údržbu systémů ITS.
V kategorii poskytování financí je hlavní hrozbou skutečnost, že státní a soukromé finance
nemusí postačovat k realizaci všech služeb pokrytých rámcovou ITS architekturou. Finance,
které jsou k dispozici z evropských zdrojů, by se měly použít na podnícení státních a
soukromých organizací k investicím a zaplnění mezer.
Hlavním rizikem v kategorii infrastruktury ITS je skutečnost, že vysoké náklady na údržbu
požadované infrastruktury mohou zabránit zavedení nových technologií ITS To je způsobeno
33
faktem, že nelze získat zpět počáteční kapitálovou investici. Tudíž náklady na údržbu mohou
spotřebovat důležitou část dostupné investiční částky na ITS. Další riziko se váže k rychlosti,
s kterou infrastruktury zastarávají, protože technologie podporující systémy ITS (např.
v oboru telekomunikací) se rychle vyvíjejí.
Problémy spojené s dědictvím jsou rovněž důležité. Do stávajících systémů byly vloženy
investice a migrace k novým systémovým řešením není vždy možná. Strnulá legislativa může
také vést k odmítnutí nebo odložení nových systémů ITS.
Několik závažných rizik bylo nalezeno v kategorii organizačních a institucionálních otázek.
Mohou vzniknout v situacích, kdy se systémy ITS nevyvíjejí požadovaným způsobem, a kdy
je v některých oblastech kvalita služeb nízká. Může to být způsobeno nevhodným
partnerstvím soukromého a veřejného sektoru, nedostatečnou spoluprací členských států,
nedostatečnou společnou evropskou legislativou a neochotou veřejných a soukromých
organizací sdílet mezi sebou data. K doplnění této skutečnosti bylo identifikováno riziko
v kategorii politiky, kdy důležité změny v politickém kontextu kraje nebo země mohou někdy
vést k potlačení politické podpory iniciativ rozšiřování ITS.
Rizika v kategorii soukromí vyvolaly obavy týkající se použití dat sbíraných systémy ITS. I
při existenci zákonů na ochranu osobních údajů se mohou cestující obávat zneužití osobních
dat (např. dohledávání pohybů cestujících), a proto mít nechuť k používání některých systémů
ITS.
V kategorii bezpečnosti se zdůrazňují rizika týkající se použití systémů neshodujících se
s bezpečností. Nevhodné rozhraní člověk - stroj je jednou z důležitých otázek. Snižování
bezpečnosti není akceptovatelné a je třeba provést důkladnou analýzu bezpečnosti u všech
systémů, nejen u systémů, které přímo ovlivňují vozidla. Je třeba zmínit, že chování řidiče se
mění podle dostupnosti určitých systémů, které mu dávají buď falešný pocit bezpečí, či jej
činí závislým na systému, nebo ho přetěžují příliš mnoha komplikovanými systémy či
informacemi. Další hrozba se zabývá obtížností okamžitého zjištění nehod a znalostí, kde
může k nehodám dojít, čímž se snižuje účinek strategií vynalezených k snížení jejich
důsledků.
V kategorii akceptace investorů byla definována některá významná rizika. K nejdůležitějším
patří nedostatečná spolupráce mezi investory a jejich nízká akceptace některých řešení ITS
kvůli bezpečnostním a finančním hlediskům. Spolupráce a pochopení mezi zainteresovanými
partnery je nutná k dosažení cílů ITS. Neschopnost této komunikace na libovolné úrovni
může vést k tomu, že ITS nebudou tak prospěšné a široce používané, jak se předpokládá.
Kategorie normalizace zahrnuje velké množství rizik. Jejich hlavním předmětem je
skutečnost, že evropská harmonizace je, jak se zdá, potřebná nejen pro technické, ale i
netechnické otázky, jako je společný provozní řád, harmonizace rozhraní člověk - stroj a
administrace. Možné výsledky, jako např. nedosažení harmonizace, by vedly ke ztrátě podílu
na trhu evropského průmyslu, zpoždění v rozšiřování systémů ITS, zpoždění nebo zabránění
zavádění některých funkcí rámcové architektury a přerušení již rozmístěných služeb.
Kompatibilita systémů ITS představuje další důležitou otázku, jež je v sázce.
Kategorie technologické vyspělosti poskytuje největší množství rizik. Hlavní rizika spočívají
v tom, že technologie potřebná pro služby na poli automatické obsluhy vozidel nebude
dostupná, bude příliš drahá nebo nebude dostatečně spolehlivá, přinejmenším krátkodobě.
Rovněž se jeví, že realizovatelné nástroje pro správu požadavků a nehod se spoléhají na
komplexní technologii, která neexistuje, a jejíž vývoj může být finančně velmi náročný.
34
Akceptace cestujícími je taktéž důležitou kategorií, která zahrnuje několik zásadních rizik. Je
třeba poskytovat kvalitní služby zdarma či za rozumné ceny, být snadno dostupní cestujícím,
především cestujícím používajícím veřejnou dopravu. Rovněž je nutné zajisti kontinuitu
služeb a cestující musí být při všech svých cestách schopni používat dostupné informace. Je
zapotřebí informovat veřejnost pomocí reklam o službách ITS, jež jsou k dispozici, a o
výhodách, které mohou poskytovat.
Strategie zmírnění rizik
Jak jsme již popsali výše, poté co jsme definovali rizika, je dalším cílem studie definování
strategií ke zmírnění rizik. Jsou vytvořeny proto, aby působily proti dopadům definovaných
rizik. Tato kapitola poskytuje syntézu zmírňujících strategií tím, že definuje klíčové strategie
vysoké úrovně a jejich hlavní činitele. Byly vytvořeny na základě podrobnější analýzy
strategií.
V mnoha případech každá celková strategie zahrnuje více než jednu kategorii rizika a týká se
více než jednoho definovaného činitele.
V následujících kapitolách je popis jednotlivých celkových strategií doprovázen celkovými
riziky, které daná strategie konkrétně řeší.
1. Financování a organizační aspekty
Rizika: Přidělování úloh a odpovědností pro poskytování služeb ITS je zdrojem konkurence
mezi státní a regionální správou, nebo je jednoduše zdrojem neporozumění některých nebo i
všech zainteresovaných subjektů. To znamená, že poskytování služeb ITS se stává hazardní
zónou podniků, především pro soukromý sektor. Někteří z činitelů mohou být neochotní
nastálo zavádět novou technologii, protože cítí, že takto ztrácí část své odpovědnosti.
Možnosti snížení rizika:
Podpora státních a místních orgánů programům spolupráce veřejného a soukromého sektoru
zveřejněním dosažitelných přínosů. Současně je třeba hledat efekty, které státní správě a
samosprávě přinese podpora zavádění nových služeb ITS.
Úloha veřejných institucí a soukromého sektoru se v jednotlivých evropských zemích značně
liší. Je zapotřebí, aby si veřejné instituce uvědomily, že zainteresování soukromého sektoru do
poskytování služeb ITS může představovat výhody, např. sdílení rizika a snížení finančního
břemene, které musí veřejné instituce nést. Veřejné instituce by měly podporovat vytváření
silných partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Eventuálně by měly rovněž
usnadnit vytváření partnerství, jehož členy jsou pouze zástupci soukromého sektoru.
V každém případě je třeba, aby byly přesně definovány a sjednány úlohy každého z partnerů
ještě před vytvořením partnerství. Stávající obchodní modely pro jiné typy činností lze
každopádně snadno převést do domény ITS. V některých případech je nutno přizpůsobit
národní předpisy. Mezi jiným je důležité vytvořit pracovní řád pro služby ITS ve správě a
kontrole dopravy, včetně modelových smluv s poskytovateli služeb.
35
Modely pro partnerství ve veřejném a soukromém sektoru by se však neměly omezovat na
služby „dopravních a cestovních informací“. Je třeba přijmout širší přístup a zahrnout další
služby ITS jako:
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
Správa dopravy.
Nouzové systémy.
Systémy spouštějící se po krádeži a systémy osobní bezpečnosti.
Elektronický výběr mýtného.
Správa dopravovaného zboží a vozového parku.
Další důležité hledisko se vztahuje k vlastní organizaci veřejného sektoru. Hlavním
důsledkem zavádění nových zařízení pro zjišťování a správu nehod je nezbytná úprava
současných postupů a sdílení úkolů mezi správcem komunikace, policí a záchrannou službou.
Někteří z činitelů se obávají či nejsou ochotni nastálo zavádět novou technologii, protože cítí,
že takto ztrácejí část své odpovědnosti. Jediným způsobem, jak vyřešit tento problém je proto
přesvědčit zainteresované organizace o odůvodněnosti změny postupů a přesvědčit orgány,
aby změnily pravidla, případně kompetence různých subjektů, je-li to zapotřebí.
Aby se těchto řešení dalo dosáhnout, je naprosto zásadním požadavkem jasná představa o
získaných výhodách jejich velmi aktivní propagace.
Jako další příklad lze uvést zavedení systémů SOS založených na GSM. Zobecnění jediného
nouzového telefonního čísla (112) vyžaduje zavádění vhodných postupů, aby se v případě
stavu nouze aktivovala nouzová služba (problém lokace, oblast kompetence …..). Navíc
systémy založené na přenosu dat (např. telefonát aktivovaný nárazovým čidlem) vyžadují, aby
byl stav pohotovosti okamžitě odeslán veřejné službě (policii, požárnímu sboru atd. …).
Aby byly tyto požadavky splněny, je nutné vyzvat veřejné instituce k zavádění vhodných
postupů případně k reorganizaci vlastních služeb tak, aby i ony měly prospěch z nových
služeb.
Tato strategie se především zabývá hrozbami organizační a institucionální kategorie, má však
v menší míře dopad i na hrozby kategorie rozšiřování a provozu, politiky a přijetí ze strany
investorů.
2. Standardy, technická a netechnická harmonizace
Rizika: Neschopnost schválit a implementovat normy, které se vztahují na EU v příslušném
časovém rámci, může způsobit, že se nebudou vytvářet normy s ohledem na potřeby EU.
Potom bude mnohem obtížnější získat systémy poskytující ITS od dodavatelů, kteří nemají
Evropu jako svou obchodní zónu. Existuje riziko, že služby ITS nebudou dostupné všude
s týmiž vymoženostmi pro evropské cestující. I když služby ITS nevyžadují formální normy,
některé z nich potřebují určitý stupeň harmonizace na technické nebo netechnické úrovni
(procesní, smluvní, právní), aby usnadnily tržní vývoj.
Možnosti snížení rizika:
ƒ
Podpora akcí směřujících k rychlé harmonizaci na příslušné úrovni za účelem zajištění
součinnosti; zavedení cílově orientovaných týmů, pracovních skupin pod
zastřešujícími organizacemi s podporou Evropské komise.
36
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
Vývoj vzájemného uznávání mechanizmů kontroly shody uplatňovaných na státní
úrovni je pro klíčové normy nezbytné pro zajištění kompatibility a součinnosti
nejdůležitějších systémů.
Vývoj harmonizace klíčových charakteristik systémů ITS v případech, kdy jsou
prospěšné pro přijetí uživateli, prosazení na trh a pro celkové přínosy. Skupiny
odborníků založené na výsledcích současných projektů výzkumu a vývoje.
Vývoj konkrétních projektů průmyslu, provozovatelů, koordinované akce, které
nabídnou dočasná součinná řešení.
Příprava revize stávajících standardizačních procesů.
Účast v činnostech týkajících se evropských a mezinárodních norem je třeba posilovat a
především ji dobře strategicky organizovat. Tato aktivní účast musí zahrnovat i netechnické
oblasti, jako např. kvalitu dat a služeb ITS, provozní řády a administrativní plány.
Ve vhodných případech je nutný vývoj normy. Pozornost by se měla zaměřit na normy, u
kterých se očekává největší kolektivní prospěch. Dále je nezbytné porovnat úsilí o
harmonizaci EU se skutečným kolektivním prospěchem. Procesy vývoje norem jsou
všeobecně považovány za časově náročné a pomalé.
Například, u rozhraní člověk - stroj ve vozidle je zapotřebí jasných předpisů, které by měly
být stanoveny na evropské úrovni. Tuto potřebu jasně vyjadřuje automobilový průmysl a
dodavatelé vybavení.
U vhodných případů je nutné pokračovat v normalizaci výměny dat na mezinárodní úrovni, je
však zároveň nutno brát ohled na systémy jednotlivých zemí. Je zapotřebí rozšíření, aby bylo
možné obsáhnout multimodální informace.
V mnoha zemích se vyvíjejí systémy spouštějící se po krádeži. Zde je nezbytně nutná
normalizace a součinnost: jejich účinnost závisí na součinnosti a pokrytí celé Evropy.
Prosazení právních předpisů je rovněž tématem, kde je harmonizace postupů nezbytná.
V dnešní době nedostatečné vzájemné uznávání důkazů týkajících se dopravních přestupků
jednotlivými zeměmi ohrožuje efektivnost nových služeb ITS, jako je dynamická kontrola
rychlosti, elektronický výběr mýtného, ...
3. Vývoj nových ITS produktů a služeb, podpora dopravní politiky
Rizika: ITS architektura nezahrnuje veškeré funkce, potřebné pro podporu současné
evropských politiky pro silniční dopravu a dále pro služby ITS, které nyní nabízí veřejný i
soukromý sektor, a to především pro informační služby. Neobsahuje všechny funkce nezbytné
pro nové produkty a služby, jež se vyvinou v budoucnu.
Možnosti snížení rizika:
ITS architektura musí zahrnovat stávající systémy a navrhovat finančně efektivní migrační
programy.
Státní či místní úřady nebo státní organizace pro ITS musí převzít iniciativu a být v této snaze
podporovány institucemi EU.
Je třeba vytvořit skupinu odborníků odpovědných za údržbu rámcové architektury a vzít
v úvahu rozvoj potřeb uživatele.
ITS architektura musí usilovat o to, aby zahrnovala služby poskytnuté systémy, jež jsou nyní
rozšiřovány, a to včetně stávajících obchodních služeb, pokud tyto budou schopny rozvíjet se
směrem k vzájemně součinným evropským službám. V případech, kde to z praktického
37
hlediska není možné, je nutné, aby v architektuře bylo v plánu rozšiřování jasně stanoveno,
jak dosáhnout kompatibility systémů. Migrační strategie, které jsou navrženy k dosáhnutí
kompatibility, musí umožňovat jednoduchou a finančně nenáročnou realizaci. ITS
architektura poskytuje rámec pro vývoj architektury ITS systémů.
4. Výměna dat
Rizika: Členské státy EU nejsou povinny ani ochotny používat telematiku k výměně dat o
přeshraniční dopravě, spíše používají tradiční systémy výměny dat. To bude snižovat
množství dat, které budou k dispozici pro použití některými službami ITS a ohrozí efektivitu a
výhody vyplývající z jejich rozšíření.
Možnosti snížení rizika:
Je nutno definovat taková doporučení, aby se aktivně podporovalo použití smluvního rámce a
zajistila se výměna dat mezi sousedními zeměmi. Vyměňovaná data musí být kvalitní a
schopná poskytovat kontinuitu služeb ITS přes státní hranice v rámci EU pro cestující nehledě
na způsoby dopravy.
Je zapotřebí poskytnout příklady a modely napomáhající organizacím, které budou chtít
vstoupit do sítě výměny dat. Modely lze vyvíjet na různých úrovních (evropské, státní i
místní) podle charakteristik služeb. Podle příkladů, které se právě používají pro konkrétní
aplikace (např. RDS-TMC), by organizace, které se budou chtít připojit k síti výměny dat,
měly být povinny přijmout a podepsat memorandum o porozumění. Toto memorandum o
porozumění v minimální míře definuje soubor předpisů pro formát dat, kritéria kvality pro
vyměňovaná a nabízená data a „správce dat“, který je odpovědný za definování a údržbu
popisu datových formátů a indikátorů kvality dat podle vývoje norem. Tento administrátor
bude rovněž udržovat základní data nezbytná pro výměnu dat (např. databáze kódující lokaci
evropské úrovně). Aktualizace a upgrady databáze by byly poskytovány pravidelně všem
členům sítě výměny dat. Jinými slovy, přijetím programu obdrží podporu od administrátora ty
organizace, které se budou chtít nově připojit k síti výměny dat. V podmínkách ČR zajišťuje
tuto funkci administrátora správce ITS datového registru.
Pravidla týkající se roamingu i práva a povinnosti členů nabízejících tentýž druh služeb by
měla být stanovena na úrovni „memoranda o porozumění“, protože schopnost nabízet
kontinuitu služeb je zásadním požadavkem pro existenci sítě výměny dat. Tato pravidla by
měla být ve shodě s doplňujícími zásadami, aby mohla být hromadně akceptována.
Tato strategie se prvotně zabývá riziky v organizační a institucionální kategorii. Zahrnuje
však i rizika z kategorií komunikace, rozšiřování, provoz, politika a akceptace cestujícími.
5. Propagace ITS a výchova
Rizika: Existuje stálý nedostatek obecné propagace věnované vybavení a výhodám
poskytovaným službami ITS. To znamená, že služby ITS jsou neúspěšné v poskytování
požadovaných výhod, protože cestující o nich nevědí nebo nechápou, co systémy mohou
poskytovat, nebo protože úřady, provozovatelé infrastruktury aj. neznají potenciál nabízený
službami ITS.
Možnosti snížení rizika:
38
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
Evropská komise by měla připravit komunikační strategie týkající se ITS
Organizace na evropské úrovni a organizace ITS na úrovni státu musí posilovat
propagaci výhod ITS a především připravit základní materiál pro reklamní akce, např.
evropskou příručku ITS.
Auto-moto kluby, pojišťovny atp. musí svým členům tyto informace oznamovat s
využitím časopisů, zpráv, testů produktů, TV pořadů apod.
Využívat veřejné události jako rámce pro propagaci technologií ITS.
Příprava kurzů ITS ve výukových programech.
Příprava ITS kurzů pro rekvalifikaci odborníků.
Pro zavádění této strategie se zdá nezbytné rozlišovat nejméně mezi třemi cílovými
skupinami:
ƒ
ƒ
ƒ
Koncoví uživatelé.
Uživatelé ITS z řad zprostředkovatelů.
Politická úroveň.
Koncoví uživatelé:
Prodejné produkty ITS se prodávají prostřednictvím zprostředkovatelům těchto produktů
v oblasti průmyslu a služeb. U produktů, které nejsou jednoduše prodejné (většina výhod je
kolektivního charakteru, např. bezpečnost, efektivita), je zapotřebí podporovat propagaci
veřejným sektorem nebo sdruženími případně nepřímými příjemci.
U naléhavých témat by mohly instituce na evropské úrovni dát podnět k propagaci na státní
úrovni. Harmonizace není potřebná, dokonce ani žádoucí, pokud komunikace spoléhá
převážně na kulturní zázemí v různých zemích. Tím, že se různé země budou věnovat
společným tématům v témž čase, např. o svátcích, by se měl posílit dopad reklamních
opatření jednotlivých zemí. V každém případě je důležité mít podporu konzultanta pro
komunikace (v dnešní době se velmi často stává, že propagace ITS není připravována
odborníky). Lze rozvinout i jiné nápady, jako jsou propagační akce na veřejnosti.
U uživatelů z řad zprostředkovatelů je nezbytnou nutností vyvinout:
ƒ Směrnice, sadu nástrojů pro zavádění, která představuje možné výhody.
ƒ Zprávy případových studií (příklady).
ƒ Příručku ITS.
Tyto nástroje však zůstanou bez užitku, nebudou-li přeloženy a přizpůsobeny národní a místní
úrovni.
Politická úroveň:
Na této úrovni je dlouhodobá tradice lobování z řad sdružení automobilistů, dopravců,
dodavatelů ITS produktů. Představují vlastně velké množství voličů a mohou vyvinout tlak na
politickou moc. Propagaci ITS lze rovněž dosáhnout výukovými a školicími programy.
6. Podpora řízení vozidla (ADAS)
Rizika: Nebude možné vyvinout progresivní systémy podpory řízení vozidla, které dosáhnou
absolutní spolehlivosti (100%), budou vhodné pro všechny typy řidičů, budou zaručovat
bezpečnou obsluhu za všech okolností a budou spolehlivě komunikovat se všemi ostatními
podobně vybavenými vozidly i se silniční infrastrukturou. Na druhé straně je možné, že řidiči
39
budou naprosto spoléhat na vlastní obsluhu systémem podpory řízení vozidla, aniž si uvědomí
potřebu manuálního zásahu, což způsobí méně pozorné řízení a zvýšení reakčních časů
v případě špatné funkce systémů nebo neobvyklých podmínek řízení. Funkční stránka
systémů podpory řízení vozidla je velmi složitá, což předpokládá, že většina řidičů nebude
schopna rozeznat podmínky, za nichž bude zapotřebí rychlého lidského zásahu, a to by mohlo
vyvolat kritické následky pro bezpečnost. Tudíž tyto systémy nebudou atraktivní ani pro
řidiče, kteří by si je mohli koupit, ani pro výrobce. Proto rozšíření služeb ITS souvisejících
s automatickým ovládáním vozidla nemusí být úspěšné.
Možnosti snížení rizika:
Posoudit stávající směrnice tak, aby braly v úvahu zavedení tzv. intervenčních systémů do
vozidla. V širokém měřítku podporovat a financovat testy, které by zhodnocovaly všechny
potenciální dopady.
Systémy progresivní podpory řízení vozidla by měly být v Evropě celoplošně zaváděny,
protože mohou poskytovat efektivnější a bezpečnější využití silnic. Tyto systémy musí být
dostatečně spolehlivé, je přinejmenším zapotřebí zabránit tomu, aby se rozšiřovaly systémy,
které nedokáží zjistit špatnou funkci nebo chybné podmínky natolik rychle, aby včas řidiče
upozornily na tyto nové podmínky. V každém případě je nutné řidiče do hloubky vzdělávat a
školit. Rovněž konstrukce podobných systémů musí brát ohled na „nejméně informovaného
uživatele“. Obsluha automatických kontrolních systémů vozidla musí být slučitelná
s dlouhodobě používanými dovednostmi tak, aby si uchovala instinktivní a správný zásah
řidiče, který zajišťuje bezpečnou obsluhu i v nouzovém režimu a za všech možných okolností.
Tato záležitost není pouze problémem výrobce nebo trhu, protože systémy dramaticky změní i
úlohu a chování řidiče. Je tedy třeba v této oblasti podporovat rozsáhlé ověřování a jsou nutné
dlouhodobé testy v reálných podmínkách tak, aby bylo možné zhodnotit možné dopady. Poté,
co bude tento proces dokončen, bude nutno rovněž poskytnout zdroje pro vývoj strategií k
instalaci požadované infrastruktury a vytvořit předpisy k zajištění společných norem
bezpečného ovládání. Je nutno rovněž spolupracovat se sdruženími automobilistů a dopravců,
případně pojišťovnami, aby podporovaly informovanost řidičů o existenci a používání těchto
systémů (viz kapitola o propagaci výhod ITS).
U většiny systémů bude dostačující rozšíření stávajícího proškolení řidiče. Prodejci
automobilů a maloobchodníci s vybavením by měli být rovněž proškoleni, aby informovali a
poučovali řidiče o nově vybavených autech. Je třeba informovat řidiče, aby pochopili, co
systémy mohou provádět, protože je třeba rozlišovat mezi systémy, které řidiče varují, a těmi,
které do určité míry vozidlo ovládají.
7. Správa prognóz
Rizika: Rozličnost a množství faktorů, které je třeba zkombinovat k vytvoření schůdné
strategie správy prognóz, může vyžadovat velmi složitou technologii. Dodavatelé nebudou
ochotni vyvíjet takovou technologii z důvodů vysokých nákladů. Úřady a poskytovatelé
služeb nebudou patrně také ochotni zavádět tyto technologie, kvůli možným záporným
reakcím cestujících.
Možnosti snížení rizika:
Podnícení vývoje a používání modelovacích nástrojů.
40
Definici a zavádění technologie správy prognóz je třeba aktivně propagovat na různých
úrovních (městské, krajské, státní či evropské) ve všech relevantních druzích dopravy. Tato
technologie by měla podporovat návrh a zavádění strategie správy prognóz tak, aby umožnila
provádět optimální dopravní politiku. Podpora musí jít cestou vývoje propracovaných
modelovacích nástrojů. Tyto nástroje musí používat reálná data k nalezení vhodných cest pro
optimální naplnění požadavků uživatelů, zajistit přínosy a být akceptovány uživateli. Tato
strategie se věnuje především hrozbám kategorie technické vyspělosti, ale bude mít dopad
rovněž na hrozby kategorie přijetí cestujícími. Systémy, které existují, se zabývají hlavně
poskytováním rad ad-hoc v případě nehod a jsou závislé na osobním názoru radících
(operátorů nebo moderátorů). Je mnoho příkladů podobného udílení rad prostřednictvím
rozhlasového vysílání, mobilního telefonu, teletextu, internetu a VMS. Systémy správy
požadavků uživatelů by mohly být velmi užitečné v případech, kdy je možné, aby cestující
přestupovali mezi osobními vozy a různými formami veřejné dopravy. Obecně řečeno - toto
pravděpodobně nenastane v reálném čase, pouze při nehodách a uzavírkách, kdy lze studovat
efekt různých forem cestovních rad. Dále by bylo možné tyto systémy používat
k předpovídání účinnosti různých dopravních opatření, například změny parkovného,
stanovení mýtného atd.
8. Správa nehod
Riziko: Je příliš obtížné předvídat, kde se stane nehoda, což snižuje efekt strategií vyvinutých
předem. Když se stane nehoda, nemusí být okamžitě zjištěna, protože je příliš finančně
náročné vybavit snímači celou silniční síť. Vysoká složitost a náklady na vyvíjení
modelovacích nástrojů on-line donutí správce k používání nástrojů off-line nebo se musí
spoléhat na akci nekvalifikovaného operátora. Z čehož vyplývá, že strategie, které vyvinou a
zavedou, budou méně efektivní.
Možnosti snížení rizika:
Podpora výzkumu a vývoje modelovacích nástrojů on-line. Je třeba aktivně propagovat vývoj
strategií správy nehod, neboť minimalizují poruchy a snižují čas, který je zapotřebí k tomu,
aby se zainteresovaným osobám dostalo pomoci. Je třeba vyvinout výkonné modelovací
nástroje, které umožní spoléhat se na vyčerpávající síťový monitoring a sníží použití nástrojů
off-line a zásahu operátora. Tyto nástroje musí rovněž umožňovat hledání rozličných scénářů
pro lokalizaci nehod a následné akce.
Tato strategie je vytvořena především proto, aby reagovala na rizika kategorie technické
vyspělosti. Bude mít ovšem vliv i na hrozby v kategoriích rozšíření a provoz, infrastruktura
ITS a bezpečnost.
9. Sdílení dat
Rizika: Poskytovatelé služeb, dopravci a veřejné instituce budou odmítat vzájemně sdílet
data. Použití tak bude omezeno pouze na osoby odpovědné za jejich sběr, což omezí růst
služeb ITS, roztříští trh pro produkty ITS, sníží možnosti cestujících používat různé druhy
dopravy a ztíží institucím propagaci používání ostatních druhů dopravy.
Možnosti snížení rizika:
41
Podpora spolupráce a výměny dat mezi poskytovateli služeb, institucemi a dopravci pro jejich
vzájemný prospěch, čímž se eliminuje zažitý dojem, že data jsou výlučným vlastnictvím
osoby, která je shromáždila. Státní a místní orgány musí definovat jasnou politiku přístupu
k datům soukromými podniky, zavést udržitelná pravidla a pokračovat ve vývoji
legislativního rámce pro usnadnění spolupráce se soukromým sektorem. Dále je nutno
podporovat ty činnosti výzkumu a vývoje v oblasti poskytování asistenčních služeb
cestujícím, které usnadní změnu na efektivní způsob dopravy pro cestující a náklad. Vývoj
referenčních modelů v rámci běžné praxe v nové síti s rozšířením o další služby mimo správu
dopravy a informací.
U poskytovatelů služeb a dopravců je třeba propagovat názor, že sdílení dat zvýší velikost
trhu s ITS produkty a systémy i ochranu služeb ITS. Toto může vyžadovat provedení
některých opatření k uplatnění právních nároků na zpřístupnění dat některým organizacím,
např. policii. Je však nutno podporovat obecnou výměnu dat mezi poskytovateli tak, aby
většímu počtu cestujících mohla být poskytnuta co nejširší škála produktů ITS. Především
jsou pro cestujícího i dopravní společnost zajímavé multimodální informační služby. Ty jsou
však nejkritičtější, protože je lze zavádět pouze v případě, že různí poskytovatelé dopravy
budou souhlasit se sdílením dat. Výměnu dat lze rovněž podporovat poskytováním
promyšleného legislativního rámce týkajícího se této oblasti.
10. Ochrana soukromých dat
Rizika: Stávající legislativa, týkající se ochrany soukromých dat, zcela nepokrývá data
shromážděná systémy poskytujícími služby ITS, nebo s nimi není zcela ve shodě. Cestující
nebudou ochotni tyto služby používat, protože informace, které systémy obsahují, mohou být
zneužity a tudíž mohou narušit jejich soukromí.
Možnosti snížení rizika:
Propagace stávajících opatření pro záruku soukromí (evropské a státní orgány, organizace
ITS, sdružení automobilistů, dopravců a organizace pro ochranu soukromí a spotřebitelů). Při
uvádění nové služby ITS na trh poskytovateli informačních služeb doplnit zásady ochrany
soukromí do dokumentace.
Zajištění bezpečnosti osobních dat cestujících, používajících ITS, je zásadní otázkou. Musí
být aktivně propagován mezi poskytovateli služeb a síťovými operátory. Je-li to zapotřebí,
měla by být tato propagace podporována právními opatřeními, aby se zajistilo dodržování
norem minimální ochrany osobních dat, a aby se cestujícím poskytla právní záruka proti
případům zneužití dat. Tato opatření, která se musí přijmout pro zajištění maximálního stupně
soukromí pro cestující, je třeba rovněž objasnit. Paralelně s těmito aktivitami je zapotřebí
aktivně mezi cestujícími propagovat sociální informovanost a potřebu identifikovat pohyby
cestujících.
Tato strategie je zaměřena pouze na hrozby kategorie Soukromí. V minulosti nebyly služby
jako zpoplatnění silnic vůbec přijaty z obavy, že cestující nebudou mít soukromí v pohybu,
jakému se těší nyní. Avšak společenské klima a názory veřejnosti se mění, o čemž svědčí
široké rozšíření mobilních telefonů, kde je zapotřebí znát lokaci každého mobilu, aby byl
zajištěn roaming. V oblasti ITS mohou taková data, shromážděná pro použití v maticích
„výchozí místo – destinace“, obsahovat informace, které popisují pohyby konkrétního
42
cestujícího. Je třeba vynaložit větší úsilí na prokázání cestujícím, že lze ochránit jejich osobní
data a zajistit soukromí. Je tedy zapotřebí studovat a v případě potřeby použít ustanovení
stávající legislativy týkající se ochrany dat. Jedním z kroků by mohl být zákaz aktivního
používání dat cestujícího pro marketing produktů ITS.
11. Komunikace z vozidla
Riziko: Na území Evropy se bude používat velké množství odlišných komunikačních
technologií a standardů k přenášení dat mezi vozidlem a okolím silniční komunikace. Budou
rovněž existovat různé oblasti geografického pokrytí podle typu technologie, kterou budou
různí poskytovatelé služeb používat. To znamená, že služby ITS nebudou dostupné jednotně
v rámci Evropy, čímž se trh roztříští a poskytování služeb se stane příliš nákladným.
Možnosti snížení rizika:
Podpora rozmisťování systémů, jež dosáhly dostatečného stupně vyspělosti (např. RDS/TMC,
DSRC, WIFI, GSM, UMTS atd.). Státní a místní orgány a poskytovatelé informačních služeb
musí stanovit koordinované plány pro přípravu hladkého rozvoje nových technologií a pro
eventuální přijetí přechodných opatření. Na úrovni evropské komise je nutno vytvořit
evropský rámec pro zajištění součinnosti služeb ITS.
Je třeba přijmout kroky k zajištění pohybu automobilistů z jedné oblasti do jiné bez ztráty
přístupu k službám ITS. K dosažení tohoto stavu musí dodavatelé vyvinout produkty ITS na
bázi technologií, které umožní pokrytí všech geografických oblast těmito službami. Navíc je
zapotřebí poskytnout zdroje prostřednictvím výzkumných iniciativ, např. sponzorovaných
evropskými a veřejnými orgány, které zajistí, aby průmyslová odvětví v soukromém sektoru
mohla provádět výzkum a vývoj a podporovat normalizaci rozhraní mezi vozidly navzájem,
se silniční infrastrukturou a s řidičem. Je třeba zajistit, aby rozhraní umožnila modernizaci
vybavení vozidla, protože technologie systému a vozidla se stále vyvíjí, a aby také umožnila
používání komplexního systému autotestování a diagnózy poruch.
12. Infrastruktura ITS
Rizika: Infrastruktura instalovaná pro podporu produktů ITS rychle zastarává v důsledku
rychlého tempa vývoje technologií, které umožňují, že služby budou poskytovány různými
způsoby. Poskytovatelé služeb a síťoví operátoři se nebudou chtít podílet na poskytování
služeb ITS, protože nebudou schopni získat zpět počáteční kapitálovou investici do
infrastruktury, dříve než tato zastará.
Možnosti snížení rizika:
Využití výsledků architektury pro vytváření optimalizované komunikační infrastruktury
schopné podporovat několik aplikací ITS a umožňující další rozvoj. Veřejný a soukromý
sektoru musí spolupracovat na sdílení společných, obecně dostupných komunikačních
infrastruktur.
Dodavatelé v soukromém sektoru musí rozvíjet cesty pro rozšíření infrastruktury, potřebné
pro podporu služeb ITS. Lze toho dosáhnout několika způsoby, včetně snížení kapitálových a
43
provozních nákladů sdílením zdrojů infrastruktury s jinými službami, z nichž některé nemusí
s ITS přímo souviset. Za účelem minimalizace rizik lze doporučit, aby úřady vytvořily jasné,
veřejně přístupné plány své strategie ITS a tuto strategii zachovávali po dostatečný časový
úsek. V oblasti řízení dopravy byly vyvinuty některé zajímavé postupy k lepšímu sdílení
společných zdrojů mezi několika aplikacemi. Řešení je založeno na instalaci silničního
vybavení tak, aby čidla, světelné signály a informační tabule místně seskupených aplikací
sdílela stejnou komunikační síť, čímž se duplicita kabeláže omezí na minimum. Toto řešení
umožňuje značné úspory nákladů na instalaci i provoz vhodných koncových stanic na
strategických místech dopravní sítě a připojením co největšího počtu zařízení k těmto
stanicím. Každá stanice tudíž poskytuje správu sdílené spojovací linky k řídícímu centru či
k jiným stanicím. Tyto stanice fungují jako uzly sdílené komunikační sítě, kde dochází
k přenosu zpráv či dat mezi zařízeními a řídicími centry nezávisle na aplikaci, ke které náleží.
Tento přístup je efektivní v městském i meziměstském prostředí a je třeba jej podporovat u
všech nových aplikací.
Výše popsaný přístup vykazuje další výhody při použití stanic ve funkci „inteligentních“
jednotek, schopných provádět nezávisle různé úkoly v místním měřítku. V těchto případech se
tyto jednotky v literatuře nazývají multifunkční koncové stanice a mohou umožnit
nízkoúrovňovou integraci aplikace, protože nabízejí platformu pro výměnu a zpracování dat.
13. Možnosti zneužití systému
Rizika: S rostoucím rozšiřováním inteligentních dopravních systémů (ITS) a s růstem jejich
funkčnosti, roste i riziko zneužití těchto systémů k protiprávnímu jednání. Zneužití může vést
od vytvoření chaosu přes podporu protiprávního jednání až po přímé ohrožení bezpečnosti a
životů účastníků dopravy při teroristických akcích.
Možnosti narušení systému jsou například:
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
narušením funkcionality software doplněním skrytých funkcí
zatajením výskytu důvěrné informace v jiných informacích
tvrzením, že informace byla odeslána a toto se nikdy nestalo
zařazením se jako skrytý mezičlánek v konverzaci jiných subjektů
narušením soukromí či utajení informací
vydáváním se za jinou oprávněnou osobu a zneužíváním jejích privilegií
distancováním se od odpovědnosti nebo od závazků plynoucích z manipulace s
informacemi
tvrzením, že informace byla získána od podvodníka
neoprávněným zvýšením vlastních privilegií přístupu k informacím
modifikací práv ostatních osob
omezování ostatních uživatelů korektně komunikovat
zjišťováním, kdo a kdy si zpřístupňuje jaké informace
narušením činnosti jiných subjektů zavedením nesprávných, nekorektních informací
znehodnocením důvěryhodnosti systému způsobené zjevnými, byť možná jen
zdánlivými poruchami.
Možnosti snížení rizika:
44
Již ve stádiu návrhu architektury systému je nutno naplňovat požadavek na maximální
zabezpečení systému proti jeho zneužití. Zabezpečení musí být řešeno na všech řídících a
komunikačních vrstvách systému.
Jednotlivé kroky pro minimalizaci rizika zneužití systému:
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
určení cílů, strategií a politik zabezpečení systémů ITS
určení požadavků na zabezpečení ITS
identifikace a analýza hrozeb a rizik plynoucích z používání ITS
specifikace přiměřených bezpečnostních opatření eliminujících nebo snižujících rizika
sledování implementace a používání bezpečnostních opatření aplikovaných pro
účinnou ochranu informací a služeb ITS
vyvinutí a zavedení programu zvyšování bezpečnostních znalostí a vědomí nutnosti
udržovat bezpečí všech, kdo ITS používají
detekování bezpečnostních incidentů a adekvátní reakce na ně.
Zpětná vazba pro změny a úpravy ITS architektury
Správa národní ITS architektury
Pro zajištění další funkčnosti vývojového nástroje pro podporu národní ITS architektury je
třeba stanovit nezávislé subjekty, jejich úlohy, funkce, práva a rozsah odpovědnosti. Je třeba
se poté dále zabývat jejich legislativní otázkou, a to jak při využívání ITS architektury
v projektech tak i při její správě, aktualizaci a rozvoji.
Následující úlohy při správě národní ITS architektury mohou být i sdruženy a přiřazeny
několika subjektům, které tak mohou plnit více funkcí najednou, což záleží na konkrétních
podmínkách a to tak, aby sdružování a vykonávání funkcí v daných podmínkách bylo
proveditelné.
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
Vytváření nových položek architektury – tato funkce vytváří spojení mezi procesem
získávání nových námětů, které přináší vývoj v ITS a samotnou databází architektury.
Kontroluje požadavky získaných námětů s požadavky stávající databáze a nové
náměty doplňuje.
Plánování administrativy – plánuje správu záznamů a administrativní záležitosti,
spolupracuje se správou databáze.
Správa záznamů – spravuje záznamy během celé jejich životnosti v databázi ITS
architektury. Spravuje definice stávajících elementů a pomáhá také při jejich
vytváření.
Analýza požadavků – pracuje se správou jednotlivých aplikací, sleduje jejich
požadavky a porovnává je s aktuálním obsahem databáze.
Analýza bezpečnosti dat – dohlíží na tvůrce aplikací a uživatele, aby dodržovali
bezpečnostní strategie.
Správa databáze – zodpovídá za instalaci a chod základní databáze, její kapacitu,
zálohování a implementaci bezpečnostních prvků.
Užívání – koordinuje činnost uživatelů národní ITS architektury.
Prosazování politiky ITS – stanovuje strategie využívání národní ITS architektury a
její vztah k ostatním částem ITS systému tak, aby tato činnost byla maximálně
efektivní.
45
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
Vývoj systému a programování – další rozvoj programových produktů pro údržbu a
využívání národní ITS architektury.
Prezentace systému – seznamuje státní správu, samosprávu, vývojáře, projektanty a
systémové integrátory nových systémů s možnostmi použití ITS architektury.
Správa nástrojů – testuje a hodnotí IT produkty vhodné pro činnost národní ITS
architektury.
Správa webových aplikací – spravuje aplikace používané přes webové rozhraní.
ITS datový registr
Registrace datových struktur a rozhraní v ITS datovém registru
Datový registr je produkt určený ke správě informací a byl vytvořen jako součást řešení
projektu Ministerstva dopravy „ITS v podmínkách dopravně-telekomunikačního prostředí
ČR“ (802/210/108). Datový registr neobsahuje žádná konkrétní data ani informace, ale jen
struktury databází a rozhraní použité v telematických aplikacích (metadata). Jak vyplývá z
obsahu, ITS datový registr není určen veřejnosti, ale odborníkům, zabývajícím se návrhem,
vývojem, implementací nebo posuzováním telematických aplikací. ITS datový registr je
umístěn na serveru Centra dopravního výzkumu.
Hlavním důvodem pro zavedení datového registru je, že systémy uvedené do provozu ve
velkých organizacích typu dopravy byly historicky vytvořeny k řešení specifických problémů
na základě pevně definovaných podmínek. Uvedení každého nového systému, zvyšujícího
nějakým způsobem výkon a efektivitu procesu má za následek vzrůst složitosti celkové
struktury daného prostředí a způsobuje obtíže při výměně dat mezi jednotlivými systémy.
Z hlediska tvorby systémů bylo často definováno rozhraní pouze pro spolupráci s jedním
systémem, což dnes způsobuje potíže při provádění výměny a sdílení dat mezi více systémy.
Dalším problémem je používání stejného názvu pro různé typy dat, nebo rozdílné definování
významu dat v různých systémech.
Obsah datového registru zahrnuje dvě hlavní oblasti týkající se datových elementů:
ƒ
ƒ
Standardy datových elementů – které podporují výměnu dat, zlepšují interoperabilitu
systémů, zlepšují management registru, usnadňují vývoj nových systémů a úpravu
systémů starých.
Informace o stávajících datových elementech a jejich napojení na nové standardy –
popisují obsah stávajících datových elementů (metadata) a ukazují na jejich ekvivalent
v nově stanovených standardech vytvořených pro datový registr. Udávají také
poskytovatele, správce a umístění těchto dat ve stávajících systémech.
Význam ITS datového registru tedy spočívá v operativní standardizaci datových struktur a
datových toků mezi jednotlivými prvky systému (subsystémy, funkce, terminátory). Vývoj
v oblasti ITS je natolik rychlý, že pro zajištění interoperability mezi jednotlivými
(sub)systémy či aplikacemi již nelze využívat klasické metody standardizace pro jejich
značnou časovou náročnost. Datový registr naproti tomu nabízí pružnou reakci na změny
vyvolané vývojem. Je v zájmu každého účastníka procesu zavádění nové nebo inovace
stávající telematické aplikace propojovat datové toky s ostatními aplikacemi a registrovat
datové struktury a protokoly v ITS datovém registru. Při registraci datových struktur a
rozhraní je vytvářena vazba na funkce ITS architektury, která je dále využívána při návrhu
konkrétní komponenty systému.
46
Příklady návrhu ITS architektury s využitím vývojového nástroje
V přílohách 2 a 3 jsou zpracovány dva příklady návrhu ITS architektury:
První příklad byl navržen pro technické podmínky „Dopravní telematika – silnice a dálnice
ČR“, zpracované firmou ELTODO EG. Na uvedeném příkladu spolupracoval Ing. Karel
Kraus, ELTODO EG. Jsou to vůbec první technické podmínky pro použití telematických
aplikací, které vychází z národní ITS architektury. Architektura definuje cílovou funkčnost
všech zde použitých systémů tak, aby byly naplněny potřeby definovaných uživatelů –
terminátorů. Fyzická architektura přiřazená k funkční architektuře ukazuje, které funkce již
mohou být naplňovány konkrétními telematickými aplikacemi a co ještě zbývá udělat
pro zajištění kompletní funkčnosti.
Obdobně je koncipován i druhý příklad, který byl navržen pro projekt „Jednotný systém
dopravních informací“ (JSDI). Příklad byl vytvořen ve spolupráci s Ing. Jaroslavem Zvárou,
koordinátorem realizace Jednotného systému dopravních informací pro ČR. Projekt je
meziresortní aktivitou v gesci Ministerstva dopravy, Ministerstva vnitra a Ministerstva
informatiky s nezbytnou účastí dalších subjektů. Byl schválen usnesením vlády č. 590 ze dne
18. května 2005. Základním úkolem je vytvořit jednotné systémové prostředí pro sběr,
zpracování, sdílení a využívání dopravních informací aktivním zapojením všech subjektů,
které v rámci svojí působnosti s různými typy dopravních informací pracují.
Modulární uspořádání systému umožňuje zapojení i dalších, dosud nespecifikovaných
subjektů s časovým rozložením podle vzniku reálné potřeby, a to včetně zavedení principů
informační podpory procesů. Umožní pružné přizpůsobení struktury skutečným podmínkám
provozu na pozemních komunikacích.
47

Podobné dokumenty

sylabus

sylabus Obecný základ: proteiny rozpustné v cytosolu vznikají na polyzomech volně přítomných v tomto prostředí; proteiny určené do buněčných kompartmentů, membránových struktur a mimobuněčného prostředí pr...

Více

Matlab05 (431kB

Matlab05 (431kB Privátní funkce jsou funkce které jsou umístěny v adresáři s názvem private a které je možné spouštět pouze z funkce která je v nadřazeném adresáři. Privátní funkce nejsou viditelné pro ostatní fun...

Více

FF-7 (T7CP) 2,4 GHz

FF-7 (T7CP) 2,4 GHz Pádem nebo vlhkem může dojít ke skrytým poškozením, která mohou vést k výpadkům funkcí po krátkodobém provozu. Pro vysílač lze používat jen námi doporučené komponenty a příslušenství. K zabudování ...

Více

Systémové aspekty elektronického mýtného

Systémové aspekty elektronického mýtného životní cyklus dohledových dat, vazba mezi fixním a mobilním dohledem) – procesy spojené se zpracováním informací (definice plateb: pre-, postpayment, definice možného platebního média: kreditní ka...

Více

bakalářská práce esop minimalizace logických funkcí

bakalářská práce esop minimalizace logických funkcí přepisovacích pravidel. Tento přístup má velké výhody ve své jednoduchosti na pochopení a snadnou modifikaci a optimalizaci na řešení konkrétních úloh. Tento princip má ovšem i své velké nevýhody, ...

Více